Praha, 1. 6. 2023 Národní knihovna a Wikimedia ČR podepisují memorandum o spolupráci na tvorbě Wikipedie, zpřístupňování databází NK přes Wikidata aj. K podpisu dojde 9. června 2023 v pražském Klementinu, spolu s prvním oficiálním setkání zástupců Wikimedia Europe – mezinárodního sdružení 26 poboček Wikimedia. Akce se zúčastní náměstek pro digitalizaci Ondřej Profant, poslanec Evropského parlamentu Marcel Kolaja a další hosté.

Memorandem strany deklarují zájem spolupracovat na tvorbě internetové encyklopedie Wikipedie a rozvoji dalších projektů Wikimedia ČR. Úsilí Národní knihovny otevírat svá data je dlouhodobé a jeho největším dosavadním úspěchem je zpřístupnění 3 rozsáhlých databází na jaře 2022. 

Výkonná ředitelka WM ČR Klára Joklová a generální ředitel NK ČR Tomáš Foltýn podepíší memorandum o partnerství a spolupráci mezi organizacemi 9. června 2023 v Národní knihovně. Program začíná v 18:00, samotný podpis je plánovaný na 18:50. Následovat bude recepce a neformální setkání zástupců evropských poboček Wikimedia, hostů a médií.

„Spolupráci s Národní knihovnou jsme zahájili již v roce 2006 vzešlo z ní mnoho dobrého. Zpřístupňování digitalizovaných dat a archivů je pravděpodobně nejefektivnější způsob, jak jako kulturní instituce v dnešní době otevřít své vědění lidem, a v tom vidím velký smysl. Věřím, že další knihovny, muzea, galerie a archivy budou příklad Národní knihovny následovat,“ říká výkonná ředitelka WMČR Klára Joklová.

Národní knihovna bude projekty Wikimedia obohacovat především poskytováním vybraných zdrojů, databází či multimédií (např. fotografií) pod licencí CC BY-SA 4.0, ale také například podporou vzdělávání knihovníků a knihovnic v psaní článků na Wikipedii.

Databáze NK budou nahrávané na svobodné úložiště dat Wikidata, což podpoří generování nových témat slovníkových hesel. Knihovníci a zaměstnanci knihovny mohou dále participovat na jejich odborném zpracování. Spolek Wikimedia ČR bude poskytovat metodickou a projektovou podporu, proškolení a know-how formou přednášek, seminářů, workshopů.

„Národní knihovna ČR si cení především spolupráce na usnadnění přístupu široké veřejnosti k informacím, které jsou důležité pro vzdělání, výzkum a osobní rozvoj. Společně hledáme nové způsoby využití moderních technologií a nástrojů, podporujeme uchovávání, ochranu a propagaci kulturního a historického dědictví,“ dodává Lenka Maixnerová, náměstkyně sekce Knihovní fondy a služby NK ČR.

Obě strany vnímají projekty Wikimedia jako otevřené veřejné zdroje, které vedou ke všeobecnému rozvoji vzdělanosti a podpoře sdílení svobodných informací pro širokou veřejnost, a to celosvětově a obsah memoranda přispívá k naplňování poslání NK i WM ČR.

Kontakt pro média:
Natálie Schejbalová
PR specialistka a fundraiserka
natalie.schejbalova@wikimedia.cz

Náhledové FOTO: BrunoDelzant, CC BY 2.0, via Wikimedia Commons

Petr Brož je český planetolog, který zkoumá sopky na jiných planetách. Je popularizátorem vědy a jako autor byl za svou knihu Vesmírníček nominovaný na Magnesii Literu. Do roku 2019 býval také plodným wikipedistou. Založil přes 1200 článků a za šíření dobrého jména Wikipedie mezi veřejností mu bylo nedávno uděleno čestné členství ve spolku Wikimedia ČR.

Petře, vy se netajíte tím, že Wikipedie vás přivedla ke zkoumání Marsu. Můžete mi ten příběh popsat?

Je to dané tím, že já jsem dlouho na Wikipedii psal o planetách, o sluneční soustavě. Bylo nás víc, kteří jsme psali na toto téma. A jeden z kolegů mi napsal, jestli bych nechtěl jet do Německa na místní úřad pro letectví a kosmonautiku. On tam totiž zrovna byl, dělal tam doktorát, tak mi tam domluvil stáž. Já jsem tam v rámci bakalářského studia na měsíc odcestoval a kreslil mapu jedný oblasti na povrchu Marsu. Hledal jsem tam sopky, strašně mě to zaujalo, začalo mě to bavit. No a potom jsem u toho skončil a věnuju se tomu do dneška.

Myslíte, že by víc studentů mělo psát Wikipedii?

Myslím si, že ano. Byl to vlastně důvod, proč jsem pomáhal rozjet to, aby se studenti a studentky Karlovy univerzity na ochraně životního prostředí zapojovali do psaní české Wikipedie. Dodneška to běží a studenti a studentky stále píší o chráněných územích ČR. Je to super, protože když si vaši práci přečte vyučující a pak skončí v šuplíku, tak je to o ničem. Ale takhle víte, že si s tím musíte dát práci, protože to po vás budou číst třeba stovky, tisíce, možná třeba desetitisíce lidí. Bude to navždycky někde viset, a navíc s vaším jménem.

Mimochodem, když jsme u toho jména, tak vy se na Wikipedii jmenujete Chmee2. Proč?

Já strašně rád čtu sci-fi a jednu dobu jsem četl sérii Prstence od Larryho Nivena. A tam je kočkovitá rasa, která dlouhodobě válčí s lidstvem. A Chmee je podle jedné postavy, která dřív byla diplomatem v lidském vesmíru. Znamená to mluvící se zvířaty. Mně to přišlo jako vtipná přezdívka, protože na internetu se všichni chovají jako divočáci.

Popularizace vědy je z mého pohledu trošku nevděčná disciplína, protože vaším údělem je zprostředkovávat tu vědu lidem, kteří o to v podstatě nestojí. Vnímáte to taky tak? A proč jste si tuto cestu zvolil?

Tohle vnímám, ale ona popularizace vědy má dvě roviny. Vy buď popularizujete pro lidi, který pro vědu hoří, tam je to snazší, protože píšete třeba do nějakého periodika, které se vědě věnuje. A tam to čtenářstvo očekává, že se něco o vědě dozví. A pak máte tu druhou část, která popularizuje vědu lidem, kteří o ni nutně hned nestojí. A tam je to pak větší výzva, ale to o to mi to přijde zábavnější, protože vy vlastně musíte vymyslet, jak na to. A to mě právě přivedlo k tomu, abych začal vědu popularizovat na sociálních sítích.

Vidíte nějaké paralely mezi psaním Wikipedie a popularizací vědy?

Ano, určitě. Když píšete Wikipedii, tak nemáte psát pro vysokoškolsky vzdělaného člověka, ale máte psát tak, aby to pochopil středoškolsky vzdělaný člověk. Píšete encyklopedii pro všechny, ne pro lidi, kteří mají doktorský titul. A to je dle mého cesta, jak byste měli dobře dělat i popularizaci vědy.

Proč jste věnoval tolik času a úsilí psaní Wikipedie, když jste mohl místo toho dělat třeba něco, za co získáte peníze?

Nemyslím si, že peníze jsou všechno na světě. Jde také o to, co za sebou zanecháte společnosti, až umřete. Za to, že jste měli tři baráky, na vás nikdo vzpomínat nebude. Nebo možná vaše děti, které se o to budou hádat při dědickém řízení. Ale co si vezmete s sebou, že? Když víte, že jste pomohli lidské vzdělanosti, jakkoliv vznešeně to zní, můžete si říct, že po vás něco zbylo, že jste dělali něco, co mělo smysl. Ale jakmile máte dost peněz na kvalitní život, tak jestli jich máte na účtu třeba o 5 % míň nebo víc, to vaši vnitřní pohodu moc nezmění.

A proč jste si jako svůj knižní debut vybral zrovna knížku pro děti?

Protože to je past. Ta knížka není kniha, kterou dáte dítěti do ruky a řeknete mu „běž si číst“. Ta knížka je od začátku koncipovaná tak, že si ji dítě čte s rodičem. Takže vzděláváte vlastně obě skupiny zároveň.

Kdybych citovala vaše výroky vytržené z kontextu, můžu říct „proč sopky prdí a smrdí“ nebo „jak naše chlastání pomáhá vědě“. Je při vaší práci humor důležitým nástrojem?

Když chcete téma vědy dostat do širší společnosti, musíte lidi nějak zaujmout. Buď je musíte pobavit, nebo tam dostat napětí… Takže humor a příběh mi připadá jako dobrý způsob. Když to budete říkat nudným jazykem, tak to nikdy do toho mainstreamu neprotlačíte.

Máte nějaký vědecký vtip?

Řekl bych vám jeden geologickej, ale je to takovej kameňák…

A na závěr – můžete mi říct, co máte na Wikipedii nejradši? Proč má smysl ji psát?

Podle mě má smysl obsah vytvářet proto, aby tam opravdu celé lidstvo mělo všechny informace dostupné. Aby si to mohl přečíst člověk, který má na kontě třeba miliardu, ale i ten, kdo nemá vyjma chytrého telefonu nic jiného. Protože Wikipedie má svobodnou licenci, obsah se může donekonečna šířit. Je tam obrovský benefit a dar, že že vám to nikdo nezapomene. Máte možnost znalosti dostat úplně ke komukoliv po celém světě, a to zadarmo. A to je prostě pecka.

Moc děkuju za rozhovor.

Za málo, mějte se krásně.

(Praha, 5. května 2023) V pořadí již čtvrtý ročník projektu Otevřené sbírky hovoří o rostoucí tendenci digitalizace sbírek i překážkách, které v ní institucím brání. Projekt má dvě významné novinky – získal záštitu Ministerstva kultury ČR a nově ho realizuje spolek Wikimedia Česká republika. Celá zpráva je k dispozici na otevrenesbirky.cz.

Čtvrté vydání Zprávy o digitalizaci a zpřístupňování kulturního dědictví v České republice přináší aktualizovaná data. Ukazuje se, že digitalizace sbírkových předmětů je na vzestupu a nejčastější překážkou je podle dotázaných institucí chybějící jednotná metodika a obavy například z finanční náročnosti. Počet institucí zapojených do projektu Otevřené sbírky rok od roku roste (37% meziroční navýšení 2022/2023), tudíž se získaná data kontinuálně zpřesňují a zvyšuje se i vypovídací hodnota průzkumu. Jak přistoupit ke zveřejňování sbírkových předmětů online bude nově institucím radit spolek Wikimedia ČR, který v Česku pečuje například o rozvoj Wikipedie.

Zatímco loňská zpráva zaznamenala posun procentuálního podílu online přístupných položek pouze o 0,5%, meziroční posun 2022/2023 je výraznější – o 2,3%. Aktuálně lze zhruba 7,7% všech registrovaných sbírkových předmětů v České republice dohledat v online databázích přístupných veřejnosti. Uvedené procento představuje 1.871.053 předmětů. Zbývajících zhruba 22.000.000 na své zpřístupnění online stále čeká, a to přestože množství digitalizovaných předmětů je výrazně vyšší. Důvodem jsou zejména potřeby archivace či jiné interní potřeby dotčených institucí, ale i chybějící metodika, jež by například upřednostňovala digitalizaci předmětů, které lze s veřejností sdílet online. 

V dubnu 2023 byli opět osloveni zástupci všech více než 400 sbírkotvorných institucí v ČR. Průzkumu se zúčastnilo 25% z nich. Dobrou zprávou je, že více než polovina respondentů potvrdila znalost autorskoprávních aspektů zpřístupňování sbírkových předmětů prostřednictvím internetu, tedy v rozsahu platné české legislativy. Bohužel téměř dvě třetiny respondentů neznají pojem „svobodné licence“ – ideální globální právní nástroj k legálnímu zpřístupnění obsahu online.

Respondenti obecně potvrzují rozšiřující se povědomí o přínosech digitalizace. Jejich zřizovatelé na to reagují úpravou priorit a možností vícezdrojového financování za účelem modernizace a posílení personálu. Mnoho institucí potvrdilo svou účast v dotačním programu Ministerstva kultury pro digitalizaci sbírkových předmětů vyhlášeném na podzim 2022. Na druhou stranu převažujícím argumentem institucí pro pomalejší tempo digitalizace je absence jednotné metodiky digitalizace ze strany MK ČR a neexistence národní online platformy (úložiště) pro zpřístupňování sbírkových předmětů. „Nevíme, jak při digitalizaci postupovat“ zaznívá i od institucí krajského významu.

Podíl institucí, které nově zpřístupnily (během roku 2022) v jakémkoliv digitálním katalogu alespoň část ze svých sbírek činí 8% (33 celkem). 

Moravská zemská knihovna v Brně například uvedla, že má digitalizované veškeré sbírkové předměty, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě má svou sbírku nejen v celém rozsahu digitalizovanou, ale i přístupnou online, Městské muzeum a galerie v Hranicích převzalo iniciativu a k obojímu se chystá prostřednictvím portálu eSbirky.cz.

Na prvních příčkách z hlediska celkového počtu online přístupných sbírkových předmětů se umístily: Institut umění – Divadelní ústav v Praze, Moravská galerie v Brně a Národní muzeum v Praze.

A co jsou nejčastější překážky zpřístupňování kulturního dědictví ČR online? Podle výsledků zprávy jde zejména o neznalost vhodných existujících online platforem a s tím související obavy z finanční náročnosti realizace vlastního projektu, obavy ze zneužití digitálních reprodukcí sbírkových předmětů včetně využití pro komerční účely a pasivní přístup zřizovatele a nebo vedení instituce k digitalizaci jako takové. V zájmu kompatibility a jednotnosti by aktivita od Ministerstva kultury, návod, chcete-li, byla vítaná. Na druhou stranu je digitalizace v zájmu každé jednotlivé instituce, protože díky ní budou její sbírky otevřené, přístupné a inkluzivní. 

Z vyjádření MK ČR plyne, že obecnou metodickou podporu institucím kulturního dědictví dlouhodobě poskytuje CITeM (Centrum pro informační technologie v muzejnictví) při Moravském zemském muzeu, kam se instituce mohou v případě potřeby obrátit.

Programové prohlášení vlády, konkrétně část věnující se Digitalizaci v kultuře, uvádí následující:

• Podpoříme rozvoj muzeí a galerií, které pečují o hmotné kulturní dědictví.
• Autorské právo přizpůsobíme realitě 21. století, protože prudký rozvoj technologií s sebou přináší nové možnosti tvorby a šíření autorských děl.

I proto se dá předpokládat, že kulturní instituce budou v trendu digitalizace pokračovat i nadále. Je to koneckonců přínosem pro ně, pro stát i pro občany.

Právě tápání institucí v oblasti zveřejňování sbírkových předmětů online a obava z finanční náročnosti nebo případně neznalost vhodných online platforem byla podnětem pro loňskou užší spolupráci Otevřených sbírek a Wikimedia ČR. V letošním roce Wikimedia ČR zcela převzala koordinaci projektu a plánuje institucím podat pomocnou ruku prostřednictvím mezinárodního projektu GLAM, který podporuje kulturní instituce ve sdílení digitalizovaných sbírkových předmětů online. 

Projekt Otevřené sbírky 2023 byl realizován pod záštitou:

Kontakt pro média

Milan Holeček, otevrenesbirky@wikimedia.cz

Praha, 18. 5. 2023 Kampaň Máte tam chybu spolku Wikimedia ČR a firmy Rekola upozorňuje na to, že opravovat chyby na Wikipedii může každý. Kromě digitálního prostoru, zejména stránky chyba.wikimedia.cz, ji můžete od 15. 5. vidět na sdílených kolech v Praze a Brně. 

Krosnička zelená, Hobojživelník nebo třeba Paneta mopic. Tak by mohla znít hesla na Wikipedii, kdyby na ní nikdo neopravoval chyby. Největší světovou online encyklopedii píší dobrovolníci a upravovat a opravovat ji může každý. Opravení překlepu nebo pravopisné chyby zabere jen pár vteřin. To jsou hlavní myšlenky kreativní kampaně založené na slovním humoru. Stojí za ní PR specialistka Wikimedia ČR Natálie Schejbalová a „marketingové řídítko“ Rekol Jan Střecha.

„Veřejnost se na nás často obrací se slovy ‚máte tam chybu‘, a tak jsme se rozhodli na nich postavit osvětovou kampaň. Měla by přiblížit fungování Wikipedie a způsobů, kterými lze chyby na ní opravit,“ říká Klára Joklová, výkonná ředitelka spolku Wikimedia ČR, který pečuje o rozvoj české Wikipedie.

Nově vzniklá stránka chyba.wikimedia.cz poskytne veřejnosti kompletního průvodce opravou nebo nahlášením chyby na Wikipedii. V odlehčeném videu vysvětluje kromě Natálie Schejbalové postup také Anatol Svahilec – performativní umělec a plodný wikipedista. 

Rekola poskytla spolku Wikimedia ČR kromě kreativy také reklamní plochy zdarma. „Věřím, že všichni Wikipedii vděčíme za víc, než si myslíme. Proto jsme se rozhodli se s ní spojit v rámci kampaně Máte tam chybu a společně jsme vymysleli spoustu chybných hříček. Naše kola jsou jimi nejen polepená, ale také se podle nich teď jmenují,“ popisuje Jan Střecha. 

Své díky může kdokoliv Wikipedii vyjádřit kromě aktivního přispění k rozvoji encyklopedie také finančně podporou spolku Wikimedia ČR na darujme.wikimedia.cz.

Kontakt pro média:
Natálie Schejbalová
PR specialistka a fundraiserka
natalie.schejbalova@wikimedia.cz

V únoru proběhl na Základní škole a Gymnáziu ve Vodňanech unikátní workshop pro žáky a studenty, který pořádala místní Knihovna Gelasta Vodňanského. Cílem workshopu bylo seznámit žáky s tím, jak vzniká obsah Wikipedie a vyzkoušet si psaní vlastních článků a nahrávání fotografií. Jaký byl výsledek této jedinečné akce propojující žáky a studenty s jejich regionem?

Teoretický i praktický workshop Dostaň Vodňany na Wikipedii

Workshop, který dostal název Dostaň Vodňany na Wikipedii, byl naplánován na dva školní dny a lektorsky jej vedli Pavel Bednařík a Tadeáš Gregor (Grtek). V průběhu akce se vystřídalo ve dvou počítačových učebnách školy 6 skupin žáků 8. tříd ze základní školy i víceletého gymnázia.

Na úvod představili lektoři základní informace o Wikipedii, její historii, vysvětlili principy a pravidla Wikipedie. V následující hodině se studenty diskutovali o tom proč je důležité na Wikipedii přispívat, jaké jsou možnosti a specifika této práce a také proč je důležité, aby se věnovali zakládání či rozšiřování článků souvisejících s jejich obcí.

V druhé části se studenti věnovali samostatné práci na článcích ve dvojicích, případně trojicích. Jednotliví studenti se dle dohody ve skupině věnovali se rešerši, dohledávání podkladů a zdrojů, psaní a tvorbě článků. V následujícím měsíci měli v týmech dokončit zvolené články a také je publikovat. V případě, že bylo možné pořídit původní fotografie a nahrát je na Wikimedia Commons, pustili se žáci i do této práce. Na závěr proběhlo vyhodnocení článků a předání odměn za ty nejkvalitnější.

V hlavní roli knihovna: Dodala zdroje a témata

Předvýběr vhodných témat k založení nebo rozšíření si vzali na starosti zástupci knihovny v čele s paní ředitelkou Kateřinou Novákovou Mašlovou, která je původní profesí erudovanou historičkou. Někteří žáci přišli s vlastními tématy, ostatním byla zadaná.

Samotná doba dvou dnů pochopitelně nestačila na kvalitní zpracování článků – na workshop poté navázala konzultační setkání s lektory online, ale také příprava podkladů ze zdrojů z knihovny, které zajistila zástupkyně knihovny Lucie Hasilová. Online konzultace se zaměřovaly zejména na pomoc s problémy, na které novopečení wikipedisté a wikipedistky narazili.

Knihovna Gelasta Vodňanského ve Vodňanech se dočkala vlastního článku

Důležitým iniciátorem a svorníkem workshopu byla Knihovna Gelasta Vodňanského ve Vodňanech. Té se podařilo oslovit a zkoordinovat pět tříd ze dvou škol (byť formálně školy jedné), ale také nabídnout metodickou pomoc žákům při hledání pramenů a zdrojů. Knihovna si také na workshop zajistila finanční prostředky z grantů OSF.

Zajímavým vedlejším účinkem workshopu byla také skutečnost, že jedním z článků, které žáci školy napsali, byl článek o samotné knihovně a to včetně historických fotografií budovy knihovny. Nakolik se tohoto úkolu žáci zhostili dobrovolně můžeme jen hádat, nicméně výsledky jejich práce už jsou na Wikipedii k prozkoumání.

Některé mladé obyvatele Vodňan práce skutečně bavila. Spolupráce vzdělávací a kulturní instituce může být vynikající inspirací s ohledem na synergii těchto institucí a společný cíl prohloubení a zatraktivnění výuky žáků. Neboť ti budou i nadále využívat Wikipedii, ale určitě bude směřovat k zasvěcenějšímu uživatelskému přístupu. Někteří žáci se pak doufejme k editování Wikipedie vrátí.

Témata regionu: osobnosti, rybářství, drůběž

Mezi významné osobnosti, které se na Wikipedii nově objevily, patří například polozapomenutý rodák z Vodňan, básník, spisovatel a redaktor Jan Eugen Sequardt nebo významná osobnost regionu, zakladatel rybářské tradice i místní školy, pan Theodor Mokrý.

Pochopitelný důraz byl i v článcích na Wikipedii kladen na témata, která souvisí se vodohospodářskou činností a zpracovatelský průmyslem. Významným hybatelem v samotných Vodňanech je Střední rybářská škola, která má na starosti také provoz Rybářského muzea, nebo péči o památnou Podvinickou lípu. Všechny tyto články na Wikipedii souvisí se zakladatelskou osobností Theodora Mokrého, ale i řady jiných.

Jedním ze zajímavých paradoxů workshopu je skutečnost, že nejznámější fenomén spojený s Vodňany, Vodňanské kuře, zůstává stále na Wikipedii nezpracován. I přes úsilí žáků není článek o Voďnanském kuřeti, resp. Vodňanská společnosti drůběž, s.r.o. v dostatečně kvalitě a zůstává nepublikován (dostupný je pouze na pískovišti jednoho ze spoluautorů).

Články z historie i současnosti

Převážná část článků byla věnována historickým tématům a osobnostem, na čemž se podepsala i zkušenost a erudice paní ředitelky knihovny. Žáci tak mohli právě díky zvoleným tématům blíže prozkoumat a interpretovat historická témata a souvislosti. Tento způsob osvojování znalostí o regionu ocenily i učitelé a učitelky, které se studenty články připravovaly.

Vlastního článku i původních fotografií se tak dočkaly například

• Měšťanský pivovar Vodňany,
• Kostel svatého Jana Křtitele
• nebo Partyzánská skupina Šumava II.

Právě poslední jmenovaný článek si zaslouží speciální pozornost. Intenzivní rešerše jednoho z autorů, Adama Procházky, se vyplatila. Adam připravil veškeré podklady, reference i literaturu, ale zajistil také fotografie a scany (např. obálku časopisu Partyzán, nebo fotku partyzánského praporu skupiny) od tajemníka skupiny, pana Klimeše. Článek se tak díky zapojení rodiny, jejíž předci patřili do partyzánské skupiny, stal kolektivním dílem, které významně přispívá k mapování vodňanské historie.

Mezi současná témata patří například Rybářské muzeum, které je součástí místní školy. Dva žáci zpracovali také heslo posledního partnerského města Vodňan, které nemělo své heslo na Wikipedii, polské obce Sieraków.

Nesnadná práce, která stojí za to

Přestože jsou vzdělávací programy pro školy, zejména pro žáky ve věku 13–14 let velmi náročné na přípravu, realizaci a kontrolu celého procesu, byl vodňanský workshop přínosný. Je patrné, že jen u malého zlomku mladých lidí se podaří probudit vášeň pro psaní Wikipedie. Přesto je důležité, že získají povědomí o tom, že informace na Wikipedii nejsou samozřejmostí. Že za nimi stojí hodiny práce a úsilí stovek a tisíců dobrovolníků.

První workshop na půdě Historického ústavu Akademie věd, který proběhl 4. 4. 2023, seznámil účastníky s Wikidaty a jejich možnostmi využití. V rámci druhého workshopu již akademici editovali Wikidata. Workshop byl zaměřený jak na ruční editaci, tak na složitější systém propojování databází s Wikidaty prostřednictvím nástrojů OpenRefine či nástroje Mix’N’Match. Celkem bylo editováno přes 4000 Wikidata položek.  

Plody dlouhodobé spolupráce s Historickým ústavem AVČR

S Historickým ústavem Akademie věd spolupracujeme dlouhodobě. Historička a zaměstnankyně Historického ústavu Akademie věd Markéta Marková systematicky pracuje na propojování Akademické encyklopedie českých dějin a dalších databází Historického ústavu. A to včetně například databáze Bibliografie dějin Českých zemí, s Wikidaty prostřednictvím Mix’N’Match nástroje. Za dobu spolupráce již propojila přes 1300 záznamů.

Spolupráce s akademiky a odborníky z kulturních institucí jsou pro kvalitu Wikimedia projektů a informací na nich uvedených mimořádně důležité, proto soustavně rozvíjíme naše strategické spolupráce a podporujeme naše partnery v jejich činnosti. K tomu nám slouží mezinárodní projekt GLAM, který je zaměřen na navazování obousměrně prospěšných partnerství s kulturními institucemi. Mezi ně patří galerie, knihovny, archivy, muzea a další. Přes GLAM jsme se propojili právě i s Historickým ústavem Akademie věd.

Na Wikidata workshop (nejen) pro zaměstnance Historického ústavu přišlo přes 20 účastníků a účastnic

Na základě naší spolupráce vznikla poptávka po workshopu, který by s Wikidaty seznámil i další zaměstnance a akademické pracovníky. Na workshop se nakonec dostavilo nejen množství zaměstnanců Akademie, ale dokonce i zájemců zvenčí. Oba workshopy například navštívila naše dlouholetá spolupracovnice a koordinátorka spolupráce s Muzeem východních Čech v Hradci Králové. Máme proto radost, že se nám daří propojovat GLAM komunitu napříč kulturními institucemi a podporovat tak mezioborovou výměnu.

Workshopů se v obou případech zúčastnila dvacítka zájemců, z nichž tři pocházeli z našich partnerských institucí. První workshop se zaměřoval na obecné informace týkající se Wikidat a jejich využití ve vědeckém světě. Druhý workshop byl již praktický a zaměřený jak na ruční editaci Wikidat tak na nástroje OpenRefine či Mix’N’Match, díky kterým je možné Wikidata editovat hromadně. Například je propojovat s veřejně dostupnými databázemi. Celkově bylo založeno 33 nových Wikidata položek a propojeno více než 4 tisíce stávajících. Více na nástěnce.

Průběžný projekt Ženy v českém filmu vznikl na základě pozvání na seminář Ženy v českém filmu vedeném Terezou Czesany Dvořákovou na Katedře filmových studií na FF UK. Výsledkem práce jsou dvě desítky nových článků, mnoho článků rozšířených, i řada původních fotografií. Jak to probíhalo?

Málo filmařek na Wikipedii a „neviditelné“ profese

Na počátku celé iniciativy byl seminář, který se věnoval ženským osobnostem české kinematografie. Zejména těm, kterým byla upírána patřičná pozornost. Seminář věnovaný různým aspektům genderu, ženské filmové tvorby a specializace byl v listopadu 2022 rozšířen o pohled na „filmové ženy“ na Wikipedii. Přednáška Pavla Bednaříka ukázala studentům aktuální zastoupení žen ve filmu na Wikipedii. Během krátkého školení měli studenti možnost naučit se základní editační dovednosti, aby mohli sami články upravovat a vytvářet.

Studenti si následně po konzultaci vybrali 2–3 osobnosti. Někteří volili rozšíření stávajících článků, většina se ale rozhodla pro napsání článku nového. Možností byla spousta, protože terén je skutečně nezmapovaný. Nejedná se jen o ženy režisérky, články často nemají ani významné české filmové kritičky, kameramanky, střihačky, kostýmní výtvarnice, animátorky nebo dokumentaristky.

Nejen na Wikipedii je pozornost soustředěna převážně na hvězdy, které jsou nejvíce vidět – herečky. Wikipedie však může být místem, které dává prostor i dámám „za oponou“.

Desítky nových a rozšířených článků o filmových hrdinkách

Během Měsíce žen na Wikipedii se podařilo založit řadu nových článků, například o dokumentaristkách Angelice Hanauerové, Vieře Čákanyové nebo animátorce Boženě Možíšové. Řada článků prošla zásadním rozšířením. Například článek o animátorce oblíbené série Fimfárum Vlastě Pospíšilové nebo filmové kritičce a pedagožce Galině Kopaněvové.

Do všech detailů propracovaný původní článek včetně původních rodinných fotografií zpracovala studentka Stáňa Babišová. Její heslo o režisérce a dokumentaristce Olze Růžičkové (1921–2019) je obohaceno také o její kompletní filmografii, ale i o rodinné fotografie, k jejichž použití začínající wikipedistka získala svolení.

Kostýmní výtvarnice i střihačky si zaslouží, aby o nich bylo slyšet

Významná pozornost semináře i práce na článcích na Wikipedii byla věnována osobnostem a profesím, které bývají často nedoceněny. Důkazem toho je článek o kostýmní výtvarnici Šárce Hejnové, ale také současné aktivní a vyhledávané střihačce a filmařce Anně Johnson Ryndové, která stříhala mimo jiné film Poslední závod (2022).

Je potěšující, že prostor na Wikipedii mají i mladé ženy, které se filmu věnují. Mimo jiné získaly svůj nový profil animátorka Kateřina Karhánková, producentka Mária Môťovská. Dobrým znakem práce komunity je i skutečnost, že na práci studentů navázali v rámci Měsíce žen na Wikipedii i zkušení Wikipedisté, mimo jiné Bazi s článkem o scenáristce a kreativní producentce Lucii Kajánkové.

Víte, kdo je Marcela Pittermannová?

Pokrytím bílého místa bylo vytvoření profilu dramaturgyně a scenáristky Marcely Pittermannové (* 1933). Významná dramaturgyně desítek českých filmů a seriálů byla připomenuta 3. března 2023 v kině Ponrepo, kde proběhl také editaton Ženy v českém filmu (na Wikipedii). Projekce filmu Káťa a krokodýl (režie: Věra Plívová-Šimková) připomněla význam této osobnosti, ale také smysl dramaturgické práce.

Marcela Pittermannová následující večer (v sobotu 4. března 2023) také získala cenu České filmové kritiky za dlouhodobý přínos české kinematografii. Je zjevné, že bylo načase, aby měla tato významná žena také svůj článek na české Wikipedii. Editaton, který byl vyvrcholením celé iniciativy, přinesl také řadu původních fotografií (od autorky Theodory Pfeffermannové) pořízených na udílení Cen české filmové kritiky.

Obohacení slovenské Wikipedie

Volba témat studentů byla v několika případech předpokladem pro větší či menší překvapení a komplikace. Jedna ze studentek se rozhodla napsat článek o filmové kritičce Aleně Prokopové ve svém rodném jazyce, slovenštině, a publikovala jej na slovenské Wikipedii. Česká verze pak tedy vznikla nejjednodušší cestou, nástrojem pro překlad.

Kontroverze ohledně nebinárních osob na Wikipedii

Kontroverzi a rozsáhlou diskusi vzbudil publikovaný článek o nebinární režisérx a aktivistx Kateř Tureček, zejména kvůli nerespektování pravidel českého pravopisu. V diskusi převládalo odmítnutí neutrálního označení nebinární osoby. Diskuse se vedla také o encyklopedické významnosti významnosti osoby, která mimojiné prokazatelně představuje svou tvorbu na renomovaných festivalech. Diskuse je na Wikipedii legitimním způsobem, jakým komunita určuje směřování Wikipedie a její pravidla. Někteří wikipedisté a wikipedistky jsou pro striktní dodržování pravidel, jiní k nim přistupují liberálněji. Hledání konsenzu mezi těmito tábory přispívá ke kvalitě Wikipedie.

Tyto situace mohou být nicméně pro wiki-nováčky nepřehledné a v momentě, kdy je tón diskuse nepřátelský, může být taková první negativní zkušenost pro nováčky odrazující. Proto je z pozice zkušených editorů žádoucí, aby u nováčků předpokládali dobrou vůli. Téma popisu nebinárních osob je tématem současnosti a otevírá nové etické i psychologické otázky související i s obsahem Wikipedie.

Jedeme dál po celý rok

Než se za rok (v březnu 2024) setkáme v rámci výzvy Měsíc žen na Wikipedii a doplníme další články hashtagem #wikigap, je možné tuto mezeru postupně zaplňovat. WikiProjekt ženy běží celý rok.

Posila do týmu GLAM (galerie, knihovny, archivy, muzea) by nemohla být příznačnější. Dita je teatroložka a knihovnice. Dita s námi nejprve začala spolupracovat jako GLAM rezidentka Městské knihovny v Praze. Do všech GLAM aktivit se zapojovala s velkou vervou a zájmem, spolupráce s ní byla radost. Proto patřila mezi naše první volby při obsazování této pozice, na níž dočasně zastoupí část agendy manažerky Programů pro partnerství, která nastupuje na mateřskou dovolenou. Zjistěte o Ditě a o tom, co bude mít jako GLAM koordinátorka ve Wikimedia ČR na starosti, více.

GLAM koordinátorka Wikimedia ČR Dita Lánská

Vystudovala divadelní vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Během doktorského studia pracovala v katederní knihovně a také na výzkumném projektu. V roce 2017 získala místo vedoucí Divadelního a filmového oddělení Městské knihovny v Praze a přestěhovala se do Prahy.

„Těsně před koncem studia jsem vyhořela a teorie mi přestala dávat smysl a doktorát jsem nedokončila. Chtěla jsem se věnovat něčemu, co má dopad tady a teď. Dodělala jsem si rekvalifikační kurz pro knihovníky a začala se kromě své práce ve specializovaném oddělení veřejné knihovny zapojovat do různých knihovnických projektů, zaměřených například na spolupráci knihoven se školami v oblasti informační výchovy či tvorbu metodiky mediální výchovy pro knihovníky,“ popisuje Dita svou cestu.

Digitalizace v kombinaci s věděním a uměním

Digitalizace v kombinaci s věděním a uměním je tím, co bude mít jako GLAM koordinátorka na starosti i u nás. Dita bude pečovat o vztahy, které jsme navázali s GLAM institucemi, navazovat na dosavadní pestrou činnost. Bude při tom jistě čerpat například ze zkušeností, které získala při organizování konference HUMAIN o designu, humanitních vědách, umění a umělé inteligenci, na níž se podílí s přáteli.

Ditu zajímá kultura všeobecně, konkrétně umění všeho druhu, knihy, vzdělávání a věda, protože to vše vnímá jako potřebný základ pro rozvoj společnosti a kultivaci demokracie a samozřejmě ji to především baví. Jako klíčový úkol veškerých svých aktivit vidí pěstování kritického myšlení ve společnosti. Proto s námi začala kdysi spolupracovat v rámci programu GLAM jako zaměstnankyně knihovny a začala se o naše aktivity více zajímat. Moc se těšíme na to, jak bude GLAM s její podporou, zkušenostmi a entuziasmem vzkvétat!

Fotografická soutěž Wiki Loves Earth poprvé v Česku. Mezinárodní foto-soutěž zaměřená na dokumentaci krás přírody v chráněných územích vám dá šanci něco vyhrát a zároveň udělat dobrý skutek.

Co je to fotografická soutěž Wiki Loves Earth?

Wiki Loves Earth je mezinárodní fotografická soutěž, která se zaměřuje na dokumentování to nejkrásnějšího, co na světě máme – přírody. Cílem této soutěže je dokumentovat malebnou přírodu v chráněných územích po celém světě. Ve spolku Wikimedia Česká republika jsme se rozhodli, že umožníme úplně poprvé zapojení fotografickým nadšenců z Česka. 

Nejlepší fotky z českého kola Wiki Loves Earth Czechia 2023 postupují do mezinárodního finále, kde se utkají s nejlepšími fotkami od uživatelů z ostatních zapojených zemí. Tak ukažte světu, jak krásnou přírodu u nás máme!

Jak se zapojit do Wiki Loves Earth?

Do soutěže se může zapojit kdokoliv, stačí nahrát vlastní fotografii, která zachycuje krásy české přírody na Wikimedia Commons. České kolo soutěže Wiki Loves Earth Czechia 2023 probíhá od 1. do 31. května 2023.

Soutěžit lze i s fotografiemi pořízenými v minulých letech, ovšem musí být nahrané na Wikimedia Commons v průběhu konání soutěže od 1. do 31. května 2023.

Abyste mohli vyhrát, musí být fotka pořízená v některém z chráněných území a musí mít alespoň 2 MB. Pokud chcete vyhrát, tak je potřeba (při nahrávání) popsat, co se na fotografii nachází a kde jste fotku pořídili. Návod na nahrání fotky krok za krokem najdete na stránkách soutěže Wiki Loves Earth Czechia 2023.

Soutěžit lze i s fotografiemi pořízenými v minulých letech, musí být ovšem nahrané na Wikimedia Commons v průběhu konání soutěže od 1. do 31. května 2023. Do soutěže lze přihlásit až 5 fotografií! 

Jak si dopomoci k bezchybným fotkám?

Pro dva nejlepší fotografy máme připravené roční předplatné programu k úpravě fotografií ZPS X od partnera soutěže Zoner. Odborná porota dále vybere 10 nejlepších fotografií, které postoupí do mezinárodního kola Wiki Loves Earth, ve kterém budou reprezentovat naši zemi a soutěžit o hodnotné ceny. Tak pojďte do toho, hraje se o hodně!

V rámci šestého ročníku soutěže Popiš památku napsali dobrovolní editoři a soutěžící celkem 272 nových článků o kulturních památkách v Česku, na Slovensku i v zahraničí. Vítězem se stal wikipedista Roman Vyšanský, na druhém místě je Ikcur a na třetím Petr Kinšt. Více zjistíte v celkovém hodnocení!

Do soutěže se zapojilo celkem 42 účastníků. Partnerem soutěže byl opět časopis PROPAMÁTKY. Na vítěze čekají ceny.

Od secesních vil po kamenné mosty

A co nového vlastně na české Wikipedii vzniklo? Téměř 300 nových článků. Pojďme se na některé z nich podívat. Nově máme na české Wikipedii například secesní vilu Zdeňka Havlíčka v Žamberku, která stojí v Havlenově ulici. Postavena byla roku 1911 a památkově chráněná je teprve od roku 2005. Zdokumentován máme také nově i Barbořin kamenný most u České Lípy, který byl postaven v první polovině 19. století a který je součástí takzvané Valdštejnské aleje.

Jako zajímavost se hodí zmínit, že šest soutěžních hesel se stalo takzvaně Dobrými články:

• Tvrz v Bílém Újezdě,
• Bramal Hall, Havlíčkova čp. 294 v Kamenickém Šenově,
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Vsi,
• Městské opevnění v Tachově
• nebo dům na adrese Palackého 43 rovněž v Kamenickém Šenově.

Popiš Památku překračuje hranice Česka a Slovenska

Do soutěže zasáhly také překlady méně známých, z kulturního hlediska ale i významných zahraničních památek. Mezi ně patří např. Hrad Sudley, Palác Ulriksdal nebo Belton House. Letos totiž bylo možné vybírat z jejich seznamu, kdy jsme jako organizátoři vyšli vstříc již dlouholetému zájmu zařadit také něco jiného než kulturní dědictví z českých luhů a hájů.

Základní pravidla soutěže lze shrnout takto: psaní článků o kulturních památkách České republiky (nebo Slovenské republiky, případně i některé ze zahraničí), které jsou evidovány v seznamech památek – a které jsou encyklopedicky významné.

Kdo se na tom všem podílel?

Na finální kontrole článků se podílela jak porota soutěže, tak i organizátoři Aktron, KKDAII a dobrovolníci, kteří hlídali případná porušení práv nebo porušování závazných pravidel Wikipedie. Zvlášť velký dík v tomto směru připadá porotci Janu Spoustovi, který v tomto směru odvedl nemalý kus práce. Martin Urbanec se potom jako dobrovolník podílel se také na technické stránce soutěže, neboť zajistil unikátní mapu, díky níž si soutěžící mohli vybrat kulturní památku ze své blízkosti. Děkujeme všem a těšíme se zase příští rok!

Po vzpomínce na Otakara Černého ještě o něco kratší na profesora Jana Sokola.Jan Sokol na Wikikonferenci v roce 2011.Foto: Aktron, CC-BY-SAPotkal jsem ho několikrát díky své nedávné - nebo už dávnější - minulosti wikipedisty. On sám byl naším nejslavnějším kolegou vůbec, šťastný příklad vysokoškolského pedagoga, který vnímal krásu, užitečnost - i rizika Wikipedie.Byl nepochybně velmi sečtělý, ale

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů,

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si