June 08, 2018

Autorkou článku je Libuše Vorlová, absolventa kurzu Senioři píší Wikipedii v Plzni a účastnice Seniorského Wikiměsta.

Účastníci Seniorského Wikiměsta

Seniorské Wikiměsto je akce pořádaná spolkem Wikimedia Česká republika, inspirovaná klasickým Wikiměstem. Na rozdíl od něj jde ale o vzdělávací akci určenou pro účastníky programu Senioři píší Wikipedii, kteří se při psaní článků o daném městě a pořizování fotografií učí, jak správně do Wikipedie a na Wikimedia Commons přispívat.

První Seniorské WikiMěsto se uskutečnilo ve dnech 18.-20. května 2018 v Broumově ve spolupráci s Agenturou pro rozvoj Broumovska, Vzdělávacím a kulturním střediskem kláštera Broumov  a pod záštitou města Broumov.

Během této akce, na které se sešlo třináct účastníků z řad fotografů a encyklopedistů, byl systematicky vylepšován obsah české Wikipedie na téma Broumovsko.

Účastníkům Wikiměsta (spolu s několika wikipedisty pracujícími virtuálně ze svého domova) se od začátku akce až do konce května společně podařilo:

  • upravit 147 článků, z toho 28 článků založit,
  • nahrát 571 fotografií (k 2. červnu bylo téměř 27% použito ve článcích),
  • vytvořit 1 437 editací.

To vše by nešlo bez pomoci místních institucí jako je např. Městská knihovna v Broumově. Pracovnice knihovny byly tak laskavá a zapůjčily nám cenné regionální knihy a dokonce okopírovaly články z novin a časopisů k danému tématu.

Organizátory akce byly účastníkům vytvořeny výborné podmínky jak z  technického, odborného i programového hlediska. Seniorům, kteří přijeli bez notebooků, byly tyto zapůjčeny. Součástí programu byla komentovaná prohlídka města Broumova i samotného kláštera. Volitelně bylo možné navštívit i místní muzeum.

Do programu byl též zařazen workshop Fotografování krajiny a architektury, který vedl jeden ze zkušených wikipedistů, Jaroslav Zastoupil. Další důležité informace k práci s Wikipedií i Wikimedia Commons byly poskytovány našimi lektory kdykoli podle potřeby.

Vlastní práce na vylepšování Wikipedie probíhala v týmech fotografů a encyklopedistů (fotit si vyzkoušeli i někteří encyklopedisté). Týmy směřovaly do okolí Broumova pro dokumentování jak kulturních památek (skupina barokních kostelů na Broumovsku, lidová architektura), tak technických památek (pivovar, letiště), případně geologických úkazů (řeky, potoky, meteorit). Byla doplňována též chybějící dokumentace drobných památek (křížky, Boží muka) nebo ulic v Broumově.

Vznikly též úplně nové články o osobnostech spojených s Broumovem a okolím a to jak historických (Johann Georg Adalbert Hesselius, Prof. dr. Stanislav Brandejs, Augustin Meier), tak i současných (Jan Školník, podnikatel a filantrop, který založil Agenturu pro rozvoj Broumovska a oživuje rozsáhlý komplex kláštera v Broumově).

Celá organizace akce byla na vysoké úrovni. Ubytování i stravování bylo poskytováno přímo v klášteře v Domě hostů, který je nově zrekonstruován. Krásné prostředí kláštera na nás působilo i v době práce na článcích, která probíhala v Opatských sálech kláštera s restaurovanými freskami.

Na závěr bych chtěla poděkovat lektorům, organizátorům i sponzorům za to, že nám seniorům umožnili zúčastnit se této akce, která nám dává pocit užitečnosti a přínosu pro rozvoj vědění. Myslím, že všichni účastníci Seniorského Wikiměsta by se mnou souhlasili, kdybych vyjádřila přání, aby se mohly podobné akce v blízké budoucnosti opakovat.

Projekt Senioři píší Wikipedii podpořil NF Veolia z programu Stále s úsměvem – Aktivně po celý život

May 15, 2018

Encyklopedisté pracují na článcích, fotografové stahují pořízené snímky do počítače. Foto: Martin Strachoň / Wikimedia Commons, CC-BY-SA 4.0

Čemu se říká Bauerova rampa a proč zrovna rampa? Kudy vedla trasa cukrovarské vlečky? Který z Bauerů prodal pozemky pro výstavbu výstaviště? Kolikrát prezident Masaryk navštívil Výstavu soudobé kultury v Československu? Jak se v běhu let přejmenovávaly, strhávaly a nově stavěly veletržní pavilony? Co znamená kolo v plastice Josefa Kubíčka na průčelí Pavilonu města Brna?

Po tom všem a mnohém dalším pátrali nebo mimoděk zjistili wikipedisté, kteří se na víkend 12. a 13. května 2018 sjeli do Brna, aby zde zakládali, rozšiřovali nebo ilustrovali encyklopedická hesla na Wikipedii. Dějištěm akce a současně ústředním tématem jejich zájmu bylo brněnské výstaviště.

Areál v brněnských Pisárkách, v  údolí řeky Svratky pod Žlutým kopcem, je největším výstavištěm v Česku a jedním z nejrozsáhlejších výstavních areálů světa. Současně je i jedním ze světově nejvýznamnějších funkcionalistických stavebních komplexů své doby, dnes památkově chráněný. Právě letos přitom slaví 90. výročí svého provozu. Dne 26. května 1928 byl slavnostně otevřen Výstavou soudobé kultury v Československu, uspořádanou k 10. výročí tehdy mladého státu. A ve stejné datum roku letošního začne festival Re:publika, aby oslavil jubileum s jednou nulou navíc.

Tyto významné skutečnosti vedly wikipedistu Baziho k iniciování editatonu s názvem Wikivýstaviště. Nápad klíčil už dlouho, vlastně od léta 2011, kdy poprvé oslovil společnost Veletrhy Brno se záměrem nafotit areál a výstavní pavilony. Následovalo ale několik deštivých týdnů nevhodných k focení exteriéru, a záměr tak zůstal u ledu. Znovu začal uzrávat od podzimu 2017, kdy se objevovaly první zprávy o očekávaném kulatém výročí. Vše se dalo do pohybu, nápad podpořil spolek Wikimedia ČR a s vřelým přijetím se setkal i u Veletrhů Brno, které poskytly své zázemí.

Zhruba desítka lidí se tedy dala dohromady a společně zapracovala na vylepšení informací o výstavišti i souvisejících tématech. Pestrá směsice od studenta brněnské střední školy přes korektora regionální redakce novin či středoškolského učitele z Olomouce po architektku z pražského ČVUT věnovala svůj volný čas a za doprovodu entuziastické architektky Veletrhů Brno Lenky Štěpánkové prošla areál a nafotila jeho současnou podobu. Představu o dřívější podobě poskytnou vybrané historické snímky, které firma uvolní pod svobodnou licencí. A především se v průběhu víkendu psaly nové a rozšiřovaly stávající encyklopedické články. Další wikipedisté přiložili ruku k dílu i na dálku.

Účastníci vyhlíží ze střechy výškové budovy do veletržního areálu. Foto: Martin Strachoň

Během dvou dní tak na české Wikipedii bylo založeno 95 nových stránek, 161 jich bylo upravováno, celkově bylo provedeno 981 úprav a přibylo přes 353 tisíc bajtů textu. Fotografové stihli 275 z pořízených snímků hned nahrát na úložiště Wikimedia Commons a další desítky až stovky budou následovat po zpracování. K tomu se přidala i úprava hlavního hesla na anglické Wikipedii a zhruba pět desítek nových položek v databázi Wikidata.

April 17, 2018

Bohuslav Martinů

Bohuslav Martinů

Institut Bohuslava Martinů a spolek Wikimedia Česká republika zahájili spolupráci, jejímž cílem je rozšíření a zkvalitnění informací o životě a díle tohoto významného hudebního skladatele na Wikipedii. Na WikiProjektu Martinů začala pracovat wikipedistka – rezidentka Kateřina Nová.

Spolupráce bude mít dvě formy: Přímá spolupráce institutu a wikipedistů, která má již pvní konkrétní výsledky, vedle drobných úprav a oprav existujících článků to je především kompletní seznam skladatelových děl v angličtině a češtině.

Druhou cestou je zapojení studentů muzikologie a hudební výchovy na univerzitách v České republice v rámci projektu Studenti píší Wikipedii. Ti budou zpracovávat články o dílech tohoto skladatele. První univerzitou, která se zapojila do tohoto programu již v tomto semestru, je Univerzita Palackého v Olomouci.

Studenti se zájmem o tuto problematiku se mohou ozvat Kateřině Nové (katerina.nova@martinu.cz).

April 03, 2018

Během Wikiexpedice jsme fotografovali i kulturní památky (foto Martin Strachoň, CC BY-SA 4.0)

Okolo několika tisíc fotografií pořídili pro Wikipedii dobrovolníci, kteří se během Velikonoc vydali fotografovat do Jihočeského kraje. Cílem byla dokumentace jednotlivých obcí, vesnic a kulturních památek. Po dobou čtyř dnů se věnovali Českobudějovicku, Českokrumlovsku, Velešínsku, Novohradsku a Prachaticku – od podhůří Šumavy až po rovnou krajinu v okolí Třeboně; od Prachatic až po Nové Hrady.

A proč zrovna tam? Okrajové části Jižních Čech byly zvoleny proto, že patří k nejméně dokumentovaným oblastem na české Wikipedii. Zatímco v případě např. Prahy nebo Jihomoravského kraje již má internetová encyklopedie k dispozici snímky všech obcí, u Jihočeského kraje jich k 21. březnu zbývalo ještě 338, což je nejvíce ze všech krajů. Následují Plzeňský kraj s 222 sídly a Vysočina se 145. V plánu akce bylo pokrýt většinu obcí v Jihočeském kraji, které svůj obrázek nemají – a které jsou koncentrovány okolo Českých Budějovic a Českého Krumlova.

Akce se zúčastnilo celkem šest lidí, kteří byli rozděleni do třech týmů. Základnou byla Zlatá Koruna. Každý den vyrazily tři týmy do předem vybrané oblasti, kde fotografovali okolo dvaceti až třiceti vesnic. Kromě lidové architektury (např. v okolí Českých Budějovic a Netolic dobře známého selského baroka) narazili na řadu dalších zajímavostí. Mezi ně patří např. nedokončený klášter z 13. století v Kuklově, chráněné stromy v mnoha obcích nebo dechberoucí výhledy ze Svatého Jána nad Malší. Věnovali jsme se také interiérům některých historických kostelů. Z Wikiexpedice bylo celkem pořízeno několik tisíc snímků. Všechny budou nyní postupně nahrávány na Wikimedia Commons, kde budou k dispozici pod svobodnou licencí pro všechny. 

Akce navazuje na úspěšnou „Wikiexpedici Slezsko“, kterou uspořádal spolek Wikimedia Česká republika ve spolupráci s polskou organizací, a Wikiexpedici Západ, během níž bylo dokumentováno Klatovsko a Domažlicko. Cílem Wikiexpedic je většinou zlepšit fotografickou dokumentaci odlehlejších oblastí, které nejsou v hledáčku našich dobrovolníků. Zatímco okolí Prahy a Brna se podařilo pro Wikipedii nafotit díky projektu Foto českých obcí, oblasti u hranice s Rakouskem, Polskem, nebo např. tzv. vnitřní pohraničí, jsou stále na Wikipedii zdokumentovány jen velmi málo.

Přípravu expedice si zajistili dobrovolníci sami. Financování akce (ubytování a dopravu) zajistil spolek Wikimedia Česká republika. Úspěšné zdolání akce je založeno na dlouholetých zkušenostech, které jednotliví dobrovolníci získali např. v rámci projektu Foto českých obcí, který pomohl zajistit obrázky z nemalé části České republiky, nebo z dřívějších akcí tohoto typu, které se konaly jak u nás, tak v sousedním Polsku. Tam se Wikiexpedice pořádají pravidelně již od roku 2009.

March 15, 2018

Ještě se ani neusadil prach na naší úspěšné soutěži Popiš památku, ale to mi nezabrání v tom, abych zanalyzoval některá zajímavá data, která ze soutěže vypadla. Takové ty základní věci už padly v příspěvku Honzy Loužka: vzniklo 150 nových článků, přidáno bylo cca 175 tisíc slov. Pojďme se teď ale podívat pod povrch celé soutěže.

Z prvního grafu (nahoře) je velmi dobře vidět, že v období, kdy se konala soutěž, skutečně vzrostl počet článků napsaných o kulturních památkách (bez ohledu na to, zda do soutěže byly přihlášeny nebo ne). Na ose x je období od začátku ledna do konce února; oranžovým pruhem je vyznačeno trvání soutěže. Na ose y je počet článků o památkách vytvořených v daném dni. Soutěž tedy prokazatelně zvyšuje kvalitu obsahu na téma, které je soutěží pokryto.


Druhý graf se na počet vytvořených článků dívá v kontextu veškerých nových článků na české Wikipedii. Ty jsou opět zobrazeny den po dni, přičemž výška sloupce udává počet napsaných článků za daný den (na ose y). Oranžová část sloupců představuje články o památkách. Z grafu je patrné, že články o památkách tvoří mimo soutěž jen menšinu celkové sumy nových článků; během soutěže podíl památkových článků roste, ale nikdy netvoří významnější podíl. Pokud soutěž zvyšuje počet nových článků na české Wikipedii, pak jen velmi mírně a růst se ztratí v celkovém šumu. Z dat také není možné pozorovat pokles psaní článků na nepamátková témata (což by znamenalo, že se komunita přesměrovává na psaní článků o památkách) – na to je asi naše soutěž příliš „malá“. Přesto některé zajímavé tendence vidíme. V 14 dnech před soutěží činil podíl článků o památkách asi 1,01 % celkového počtu nových článků, v průběhu soutěže to bylo 5 % nových článků a v 14 dnech po soutěži 1,77 % nových článků. Bude zajímavé měřit, zda vzestup zájmu o psaní článků o památkách bude pokračovat i nadále, či se jedná o statistickou odchylku.


Třetí graf (či spíše trojice tří podobných grafů) se věnuje vítězům soutěže Popiš památku – kolegům Petrovi Kinštovi, Ikcurovi a Luborovi Ferencovi. Na časové ose jsou vyneseny jednotlivé týdny od konce roku 2013 (kdy napsal první článek Lubor Ferenc) až do současnosti. Vidíme, že v průběhu roku 2014 napsal svůj první článek Petr Kinšt a posléze se přidal i Ikcur. Osa x vynáší počet nových článků napsaných těmito supervýkonnými wikipedisty v daném týdnu; modře jsou památky a oranžově jiné nové články (velice se omlouvám za změnu barevného kódování). Je zajímavé sledovat rozdíly mezi těmito třemi wikipedisty. Petr Kinšt (nahoře) odjakživa psal články o památkách a byl v tom velmi výkonný. Během soutěže sice skutečně napnul své síly, ale to už udělal předtím několikrát i bez soutěže. Ikcur obvykle články o památkách nepíše, i když na začátku roku 2017 už jedno památkové období měl. Během soutěže se do psaní článků o památkách opřel a psal tolik článků, jako ještě nikdy nenapsal. Je zajímavé, že Ikcurovo zvýšené tempo začalo už před soutěží (nepamátkovými články) a pravděpodobně s naší výzvou nesouvisí. Lubor Ferenc je z oněch tří nejzkušenějším wikipedistou, ač méně výkonným; střídají se u něj období intenzivního psaní nových článků s obdobími klidu. O památkách skoro nepíše, ale soutěž ho, zdá se, stimulovala k napsání vysokého počtu článků po delší době nižší aktivity. Je vidět, že se vliv soutěže na wikipedisty nedá zobecňovat a liší se případ od případu.


Shrnuto a podtrženo: soutěž generuje velké množství nových článků na zvolené téma, ačkoliv v moři nových článků se stále jedná o kapku či maximálně louži. K podrobnějšímu zhodnocení by bylo nutné měřit i rozsah článků či dokonce kvalitu. Nezdá se, že by wikipedisté hromadně přepínali z psaní „svých“ témat; někdy to tak trochu je, ale situace se liší případ od případu.

 

Data pochází z nástrojů: Quarry (seznam článků vzniklých v rámci soutěže s daty jejich vzniku a celkové počty nových den po dni), Wikidata Query (seznam všech českých článků o památkách v Česku), X’s Tools (články vytvořené jednotlivými wikipedisty). Analýza i vizualizace byly kompletně provedeny v Excelu. Za data z Quarry děkuji Martinovi Urbancovi.

February 23, 2018

Klára

Novou výkonnou ředitelkou byla v lednovém výběrovém řízení jmenována Klára Joklová. Klára na tuto pozici nastoupí od 1. března a nahradí tak ve funkci Petru Pejšovou, která tuto funkci opustila na konci roku 2017. Vítáme Kláru v našem spolku a rádi bychom jí popřáli mnoho úspěchů v čele Wikimedia Česká republika.

Co nám o sobě Klára prozradila? Od patnácti pracovala v různých neziskovkách jako dobrovolnice a zajímala se zejména o sociální témata a problémy související s dospíváním. Proto začala studovat sociální politiku a sociální práce a zároveň pracovat v neziskových organizacích, částečně s klienty, hlavně dětmi a mladými lidmi, ale velmi brzy také na projektovém řízení, zejména evropských projektů a strategickém rozvoji organizace. V organizaci Lata pracovala s desítkami dobrovolníků a za pět let v řízení mohla být součástí profesionalizace a rozvoje organizace z malého sdružení po stabilní organizaci. Po návratu ze zahraničního pobytu pak pracovala na projektu rodinných konferencí na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Poslední dva roky spoluvytvářela projekt, který zapojuje 2/3 republiky do transformace systému péče o ohrožené děti a jejich rodiny a za poslední dva roky každý měsíc téměř kompletně dokola objela celou Českou republiku.

Ráda cestuje, procestovala jihovýchodní Asii, střední Ameriku a Nový Zéland a žila v Austrálii, vyučuje lyžování a jezdí v terénu na kole. Má ráda nezávislou hudbu a zajímá se o udržitelný rozvoj; kromě toho se zřejmě nerada fotí, protože nalézt vhodnou fotografii pro tento příspěvek bylo téměř nemožné :-). Z pracovních hodnot je pro ni zásadní sdílení společné vize, otevřenost a partnerský způsob spolupráce.

Tým Wikimedia Česká republika pěkně pohromadě (zleva: Jagro, Jakub, Vojta D, Klára, Aktron, Gabka, Vojta V.) - zrovna přejeme všechno nejlepší srbské Wikipedii k jejich 15. narozeninám

Nový tým Wikimedia Česká republika pěkně pohromadě (zleva: Jagro, Jakub, Vojta D, Klára, Aktron, Gabka, Vojta V.) – zrovna přejeme všechno nejlepší srbské Wikipedii k jejich 15. narozeninám (autor: Vojtěch Dostál, CC-BY-SA 4.0)

Klára se zhostí důležitých úkolů, které na nás v roce 2018 čekají. Letos poprvé jsme obdrželi grant APG udělovaný nadací Wikimedia těm největším pobočkám na světě. Očekává se od nás tedy profesionální vedení pobočky, odpovědná a efektivní správa finančních prostředků a zejména velmi kvalitní měření našeho dopadu. V projektové oblasti nás čeká rozvoj projektu GLAM (spolupráce s kulturními institucemi) pod taktovkou (nejen) Jakuba Holzera a s tím související kontaktování různých multimediálních databází. Masivně se rozvíjí i vzdělávací program, kde se letos chystá spousta nových velkých akcí (mezi nimi vyniká zejména seniorské Wikiměsto a pro malé děti tzv. Wikikemp). Na Kláře bude dohlédnout na to, aby projekty byly nejprve kvalitně promyšleny a připraveny, následně odpracovány a nakonec vyhodnoceny. Při tom všem se nesmí zapomínat na práci s dobrovolníky, nad níž bychom chtěli více přemýšlet. A abychom na tohle všechno měli dostatek finančních prostředků a nemuseli se spoléhat jen na naši mateřskou nadaci Wikimedia, plánujeme v roce 2018 i rozvoj fundraisingové činnosti (který se nepodařilo zrealizovat loni).

Klára nám také poslala malou prosbu určenou vám, čtenářům tohoto příspěvku: Moc by mě zajímalo, jak se kdo k Wikipedii/ Wikimedii dostal, co ho přivedlo, co ho nejvíc baví, jaký je jeho příběh, moc by mi to na začátku pomohlo… Pokud mi kdokoli, kdo si najde po dočtení až sem 5 minut svého času a zamyslí se, jak to bylo a je dnes a odstavec, klidně anonymně, mi pošle, bude to to nejlepší přivítání. Jinak se určitě chystám brzy potkat s co nejvíce lidmi osobně, zatím to byla velká radost a inspirace. Kláře můžete psát na klara.joklova@wikimedia.cz (nebo skrze e-mailové rozhraní na Wikipedii).

February 18, 2018

Banner soutěže Popiš památku

Banner soutěže Popiš památku. Nyní vyhodnocujeme!

Přesně měsíc trvala soutěž s názvem „Popiš památku“, během níž se editoři Wikipedie utkali v tom, kdo napíše nejvíce článků o českých kulturních památkách. Za uplynulých 30 dnů dokázali vytvořit přes 150 článků.

V současné době pracuje tříčlenná porota a organizátor soutěže na vyhodnocení. V dohledné době představíme výsledky, kontaktujeme vítěze a oznámíme místo a způsob předání cen. Jsme rádi, že se do první editační soutěže po dlouhé době zapojilo celkem 47 editorů, kteří napsali okolo 175 tisíc slov. Nejdelší napsaný článek (Hornický dům v Sokolově) má délku 17,5 kb. Za ním následuje řada dlouhých a kvalitních článků.

Mezi soutěžními články například je například 34 kostelů, 24 zámků, 16 vil, 14 tvrzí a spoustu dalších zajímavých chráněných objektů. Popsány byly hlavně západní Čechy, Karlovarsko a Morasvkoslezský kraj, jak lze vidět na mapě jednotlivých článků.

Cílem akce bylo zvýšit povědomí o českých kulturních památkách. Řada z nich totiž není na české Wikipedii stále zdokumentována, a to i přes to, že jsme již uskutečnili tři ročníky soutěže Wiki miluje památky. Letní fotografické akce zajistily tisíce fotek, seznamy kulturních památek na české Wikipedii však co do textu do značné míry zely prázdnotou. Česká republika má okolo 40 tisíc kulturních památek, z toho přes čtyři tisíce jsou encyklopedicky významné (většinou se jedná o historické budovy, hrady, fary, kostely, zámky, tvrze, mosty apod.) Ty na české Wikipedii stále potřebujeme!

grafika soutěže

Soutěž probíhá od 15. ledna do 15. února 2018.

Na Wikipedii startuje od pondělí 15. ledna soutěž v editování článků. Nese název Popiš památku a za cíl si klade zvýšit povědomí o kulturních památkách v České republice.

Soutěž navazuje na předchozí akci s názvem Wiki miluje památky. Během tří ročníků fotografické soutěže se v letech 2012, 2013 a 2014 podařilo získat pro českou Wikipedii přes dvacet tisíc snímků. Nyní se zaměříme ne na fotografie, ale na články o jednotlivých kulturních památkách. Těch je totiž v Česku okolo čtyřiceti tisíc, popsána je na české Wikipedii ale jen velmi malá část. Mnohdy máme více fotografií některých památek, než informací o nich. A úkolem encyklopedie je především informovat o všem, co je encyklopedicky významné.

Soutěž organizuje spolek Wikimedia Česká republika. Jejími partnery jsou časopis Pro PamátkyNárodní památkový ústav.

V soutěži bude možné psát články o všech památkách, které jsou encyklopedicky významné, (tj. téměř všechny s výjimkou křížů, kapliček a památných kamenů) a ještě svůj článek na české Wikipedii nemají. Celkem jich je okolo čtyř tisíc. Do soutěže se přihlásíte tímto odkazem. Každý článek, který do ní chcete přihlásit, poté přidejte zde pomocí tlačítka „Přiřadit článek sobě“.

Soutěžící budou ohodnoceni podle počtu a délky napsaných článků. Kdo napíše nejvíce, vyhraje knižní ceny, které spolek Wikimedia Česká republika poskytne. Jednáme momentálně o možnosti dalších cen ze stran našich partnerů.
Pro lepší orientaci v tématu jsou na české Wikipedii připraveny seznamy kulturních památek podle jednotlivých měst a okresů, takže každý může najít památku, kterou zná, nebo která mu je nejblíže. Nalezli jste v seznamu červený odkaz? Napište o památce nový článek!

Vizualizace chybějících článků o kulturních památkách v Královéhradeckém kraji.

Editační soutěž, při které vznikají na české Wikipedii nové články o kulturních památkách v České republice, je právě ve svém poločase. Odstartovala 15. ledna a skončí 15. února, přesně po jednom měsíci. 

Od začátku soutěže bylo do dnešního napsáno 90 nových článků o jednotlivých hradech, zámcích, kostelech, vilách, radnicích – a všech dalších objektech, které jsou památkově chráněné a zároveň splňují podmínku encyklopedické významnosti pro Wikipedii. Do soutěže se zapojilo celkem 42 editorů, kteří napsali sto tři tisíc slov. Díky soutěži tak vznikly například články o kapucínském klášteře v Sokolově, o kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru nebo o bývalé továrně Borland & Fuchs v Kraslicích.

Odkud myšlenka této soutěže pochází? V minulosti se již na české Wikipedii uskutečnily tři ročníky fotografické soutěže s názvem Wiki miluje památky. Díky ní se podařilo získat 25 000 fotografií pod svobodnou licencí. Fotografie jsou fajn a používají se na české i jinojazyčných verzích Wikipedie v nemalém počtu. Odvrácenou stranou mince nicméně zůstává, že nemalý počet kulturních památek nemá dodnes ještě svůj článek. Snímky tedy máme, ale chybí obsah, který by mohly ilustrovat. Encyklopedicky popsatelných památek, které jsou k dispozici v soutěžním seznamu, je v České republice celkem 4319. Tolik nám ještě celkem zbývá. 

I když ne každá česká kulturní památka je na Wikipedii zdokumentovaná, ke každé máme souřadnice na našem sesterském projektu Wikidata. Díky tomu si můžeme vizualizovat kulturní památky na mapě – napsané i nenapsané. Možná jste si již všimli, že na hlavní stránce soutěže se nachází klikací mapa chybějících památek. Wikidata mají o každé památce záznam, kde se nachází – dokáží ukázat bod na mapě a občas i obrázek, ale to je všechno. Umožní nám ale vizualizovat seznam toho, co je ještě potřebné napsat. Pro každou napsanou památku nicméně mohou zobrazit její text na bodu na mapě. Protože Wikipedii data z Wikipedie přebírá řada dalších služeb, je možné, že se informace o kulturních památkách na Wikipedii objeví na internetu i jinde. 

Do soutěže lze přihlásit článek o jakékoliv encyklopedicky významné kulturní památce v Česku. Soutěžící budou ohodnoceni podle počtu a délky napsaných článků. Kdo napíše nejvíce, vyhraje hodnotné ceny, které spolek Wikimedia Česká republika do soutěže poskytl.

Stále ještě váháte s účastí v soutěži? Zkuste to!  Do konce zbývá ještě týden a půl, ale stále ještě se lze do editování zapojit.

December 26, 2017

Kuřimská Nová Ves v okrese Brno-venkov, jedna z 905 vyfotografovaných vesnic (Autor: Martin Strachoň / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0)

Fotografická dokumentace českého venkova je důležitou součástí práce českých wikipedistů. Už pár let po vzniku české Wikipedie byl spuštěn projekt, který si vytyčil za cíl podporovat přispěvatele fotografující české vesnice (např. uhrazením finančních nákladů cesty) a dosáhnout jednou stavu, kdy bude mít každé české město, městys, obec i ves na Wikipedii u svého článku i fotografii (a to vše navíc samozřejmě k dispozici čtenářům k dalšímu sdílení pod svobodnou licencí Creative Commons). Dílčí úspěch tento projekt oslavil 1. října 2017, kdy se brněnským wikipedistům podařilo vyfotografovat Víckov na Tišnovsku – poslední zbývající vesnici v Jihomoravském kraji, která na Wikipedii dosud fotku neměla. Nyní již ji tam má, stejně jako dalších 904 vesnic, čímž se Jihomoravský kraj stal prvním kompletně na Wikipedii nafotografovaným krajem v Česku. Oslava tohoto úspěchu proběhla 18. října 2017 v rámci pravidelného brněnského wikisrazu.

Foto českých obcí

Nenafotografované české vesnice na Wikipedii k 25. prosinci 2017 (Autor: Marek Blahuš, OpenStreetMap contributors, CC BY-SA 4.0)

WikiProjekt Foto českých obcí (FČO) byl spuštěn 18. července 2009, kdy už na Wikipedii existovaly články o všech obcích (dnes je jich v Česku 6258). Asi za rok vznikly i články o všech místních částech (vesnicích), kterých je dnes u nás celkem 15094. K většině těchto článků ale chyběly fotografie, což motivovalo wikipedisty začít takové fotografie pořizovat a na Wikipedii nahrávat – ať už v rámci svých osobních cest, nebo v rámci cílených výprav. V roce 2014 již byla tímto způsobem profotografována více než polovina českých vesnic, v současnosti pak je to už přes 90 %. Nejméně zdokumentované jsou dosud horské příhraniční oblasti a vesnice na tzv. vnitřních periferiích (při hranicích krajů).

Jihomoravský kraj

Oslava dofotografování vesnic Jihomoravského kraje na brněnském wikisrazu 18. října 2017 (Autor: Marek Blahuš, CC BY-SA 3.0)

Možná i protože je rovinatý a dobře dopravně obsloužený, podařilo se Jihomoravský kraj, který je jinak počtem svých vesnic průměrný a rozlohou spíše nadprůměrný, nakonec dofotografovat vůbec jako první (městský kraj Prahu nepočítaje). Svůj podíl na tom může mít i existence aktivní skupiny wikipedistů v jeho hlavním městě Brně, kteří v posledních dvou letech o dotažení tohoto úsilí do vítězného konce vytrvale usilovali. Přesto jim ho málem vyrval sousední Zlínský kraj (s polovičním počtem vesnic, ale také mnohem nižším počtem aktivních fotografů), kde nyní zbývá dofotit již jen šest posledních vesnic. Nakonec ale vše dopadlo smírně a hlavní současní aktivisté z obou krajů se setkali na večírku v brněnské restauraci, kde si na úspěch svých snah společně připili. Nechyběly ani zdravice od dnes již neaktivních fotografů či promítání o historii a zajímavostech tohoto dobrovolnického snažení. Za dvě láhve sektu a proplacení cestovních nákladů některých našich fotocest děkujeme spolku Wikimedia Česká republika.

Zajímavosti z historie

Pohled na katedrálu sv. Petra a Pavla v Brně (Autor: Vivien Thiessen, CC BY-SA 3.0)

V rámci programu slavnostního setkání byly představeny i všechny nejstarší použité fotografie za každou z 905 vesnic, a to v chronologickém pořadí – byl to tak současně zajímavý exkurz i do historie Wikipedie jako takové. Vůbec nejdříve dostalo svou fotografii krajské město Brno, to již 29. června 2005 – pohled na katedrálu sv. Petra a Pavla od německé umělkyně Vivien Thiessen (vpravo) se již o dva roky dříve objevil na anglické Wikipedii. Necelý měsíc po Brně přišly na řadu Valtice – původně rakouské město, u něhož se nachází památka UNESCO. Fotografii morového sloupu tam pořídil a nahrál wikipedista s přezdívkou Zp. Tentýž přispěvatel ještě během léta 2005 doplnil i fotografii kostela ve vinařské obci Klentnice u Mikulova (538 obyvatel) a pohled na zámeckou kapli ve Vranově nad Dyjí. Do konce roku 2005 pak fotografii dostalo ještě pět dalších jihomoravských sídel – Brno-Slatina, Pouzdřany, Letovice, BzenecVeverská Bítýška. Poněkud překvapivě získaly články o okresních městech fotografie až později: Znojmo v březnu a Blansko v červnu 2006, Vyškov v lednu, Břeclav v květnu a Hodonín v prosinci 2007. To ale dobře ilustruje dobrovolnický princip tvorby Wikipedie, díky němuž jde na ní nalézt právě jen to, co do ní její přispěvatelé nahráli. A tito lidé mají přirozeně různé zájmy (což se projevuje na volbě vytvářených článků), ale žijí a pohybují se i v různých místech (to se zase projevuje na tom, kde fotografují).

Poslední nafocenou vesnicí Jihomoravského kraje se stal Víckov na Tišnovsku. Nejezdí sem ani autobus. (Autor: Harold, CC BY-SA 3.0)

Většinu fotografií jihomoravských vesnic pořídili místní wikipedisté, z nichž wikipedista Pernak1 doplnil fotografii rovnou k osmdesáti, wikipedista Lasy zdokumentoval vesnic asi pětasedmdesát a Bazi, Dezidor, Harold, Kirk a Mercy každý přidali svou fotografii ke článkům o asi čtyřicítce vesnic. U některých vesnic pomohli s jejich fotodokumentací dokonce cizinci – čtyři vesnice na Znojemsku vyfotila německá wikipedistka Ailura a dalších pět Rakušan Karl Gruber – oba se v květnu 2015 zúčastili akce Wikiměsto Hustopeče pořádané spolkem Wikimedia Česká republika. Některé vesnice sice v článku již dříve jednu fotografii měly, ale byl na ní v lepším případě detail hlavní křižovatky (Újezd u Rosic), místní krokodýlí farma (Velký Karlov) nebo koupací biotop za obcí (Bantice), v horším případě pak autobus stojící na točně u nádraží v obci (Sokolnice) nebo zámek v sousední vesnici, který byl kdysi sídlem panství (Mešovice) – což, jak jistě uznáte, nejsou zrovna reprezentativní obrázky pro článek o obci.

Že není nahrání nové fotografie k článku na Wikipedii pro začátečníka vždy snadné, to ukázal při pátrání v historii editací příklad obce Šaratice, do jejíhož článku se před pár lety pokoušel uživatel Johny4 vložit fotografii místního kostela celkem nadevětkrát a stejně to nakonec vzdal (viz toto a následující porovnání verzí). Ještě téhož dne večer tam za něj nicméně tu fotku přidal jiný wikipedista. Technické aspekty přispívání do Wikipedie bohužel nejde úplně odbourat a osvěty proto asi nikdy nebude dost.

Naše fotocesty

Expediční vozidlo při křižovatce silnic II/372 a II/368 u vsi Chlum u Letovic (Autor: Martin Strachoň / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0)

V době, kdy už z Jihomoravského kraje bylo nafoceno asi 90 % vesnic, rozhodlo se jádro brněnské komunity přispěvatelů Wikipedie na svých každoměsíčních srazech podpořit dokončení těchto snah cílenými skupinovými výjezdy – dosud totiž fotografie přibývaly jen nahodile, případně se občas nějaký jednotlivec někam vydal „na vlastní pěst“. Protože mezi námi byli tací, kteří rádi fotí, ale nejsou příliš mobilní, a vedle nich naopak řidiči s vozem, kteří se ale raději jen kochají krajinou a do fotografování se nehrnou, začali jsme pro každý takový výlet skládat dvou- až čtyřčlenné skupiny, které pak v dohodnuté termíny vyrážely autem na předem vybraná místa. Takto se nám během jednodenní cesty podařilo fotograficky zdokumentovat 10 až 15 vesnic a ještě zbyl čas na oběd (jeho místo nám však už většinou vyšlo až během cesty).

Wikipedisté před vodním mlýnem ze 16. století v Býkovicích, okres Blansko (Autor: Martin Strachoň / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0)

Na pravidelných setkáních jsme pak společně na mapě sledovali náš pokrok a domlouvali další výjezdy. Některá jednotlivá místa se podařilo vyřešit individuálně (obzvlášť dlouho odolávaly již zmíněné Mešovice při hranici s Jihočeským krajem, kam je to z Brna autem 113 km), s jinými nám nezištně pomohli další wikipedisté (z nichž asi ani ne všichni o našem snažení věděli). Celkem vyrazilo od června 2015 do července 2017 sedm výprav (jednou dokonce dvě najednou), z nichž většina mířila severně od Brna, do venkovských oblastí v okolí Tišnova a Černé Hory, kde byla přirozená profotografovanost nejnižší.

Na každé fotocestě nám přišla nejsnazší a nejkratší její příprava (plánovali jsme nad mapami, stávajícími články a tematickými seznamy); nejzajímavější, ale i nejnepředvídatelnější pak bylo samotné fotografování v terénu (stojí za to si předem ověřit čas západu slunce, ale zatáhnout se a pršet může začít i nenadále); no a nejnudnějším a časově nejnáročnějším (aspoň pokud se dělá pořádně) se ukázalo být samotné nahrávání, popisování a kategorizace pořízených fotek, bez něhož by nicméně celá cesta postrádala svůj smysl. Celkem jsme pořídili a nahráli okolo 2500 fotek.

Zážitky z výprav

Pěkně obnovená náves v obci Crhov, okres Blansko. Kombinace obecního úřadu, hasičské zbrojnice a smíšeného zboží pod jednou střechou je dosti častá. (Autor: Marek Blahuš, CC BY-SA 3.0)

Vedle kvalitní navigace s optimalizovaným plánem trasy a seznamu pamětihodností, které by se neměly při focení opomenout, je užitečné vzít si s sebou na cestu i podrobné mapy jednotlivých vesnic – usnadní to hledání vhodného centrálně položeného místa k zaparkování vozu. Naše zkušenost ukázala, že oblíbený „plácek u kontejnerů“ se najde snad i v té nejmenší vesnici – je ovšem třeba dát si pozor, aby nestály zrovna před obecním úřadem a náš vůz tak nakonec nebyl vidět na fotkách z každé druhé obce.

Od auta jsme se po dohodě rozprchli na dvě až tři strany, byť v menších vsích jsme se často ani tak neztratili jeden druhému z dohledu. Cizí automobil, jenž o sobotním odpoledni zastaví před domem na jinak liduprázdné návsi a vyběhne z něho skupina mladíků s velkými foťáky, musí nutně vzbudit pozornost místních. Někdy po nás jen pokukovali z okna, jindy se i vyšli zeptat, co a proč fotíme. Wikipedie má tu výhodu, že ji všichni znají, takže někteří už se těšili, až za pár týdnů uvidí fotky své vesnice na internetu, a ještě nám ukázali pěkný záhonek, který mezi nimi určitě nesmí chybět. Občas přitom padlo i slovo o tom, jak Wikipedie funguje. Nezřídka se stalo, že jsme narazili přímo na starostu – a ten nás jednou považoval za památkáře připravující rekonstrukci kapličky (kterou jsme si právě podrobně fotili), jindy za již domluvené fotografy pořizující dronem fotografie obce do kalendáře mikroregionu. Po vysvětlení situace se zvláště u starostů většinou projevila láska ke své obci a stali se pro nás vítanými informátory – buď nám alespoň potvrdili, že jilm za vsí už bohužel skutečně předloni uschnul a je marné ho hledat (byť v databázi památných stromů zatím stále je), nebo nám rovnou přinesli k ofocení historické dokumenty, které se loni při opravě našly v báni místní zvoničky.

Historický spis vesnice Makov (okres Blansko) z roku 1832 (Autor: Jiří Galuška, CC BY-SA 4.0)

Ne všude jsme se však dočkali tak dobrého přivítání. Někde si sousedi ještě před naším odjezdem začali šuškat, že Koláčkův dům se asi brzy bude prodávat, když už si ho přijeli z realitky nafotit. Jinde se rovnou místní domnívali, že jsme tipaři, a to zvláště v případě sakrálních památek, jejichž fotodokumentace je stále společností vnímána jako problematická. Jednou na nás dokonce přišla celá delegace z radnice, že prý dostali echo z vedlejší vesnice, kde už jsme taky byli, a hrozili, že na nás zavolají policii. Nakonec ale všechno dobře dopadlo – i díky tomu, že někteří policisté už o fotografických cestách wikipedistů vědí.

Samozřejmě jsme se při návštěvách moravských vesnic i leccos dozvěděli a poznali zajímavá místa, kam bychom jinak asi nikdy nezavítali. Tu jsme se potěšili nadprůměrnou občanskou vybaveností (hned bylo co fotit), tam jsme aspoň prozkoumali polorozpadlý kravín (a našli na něm aspoň nějaký ten starý nápis). Po cestě jsme samozřejmě fotografovali i další zajímavé objekty, které jsme míjeli – ať už to byla boží muka, potoky, rozhledny, významné silnice či železniční zastávky, nebo i nevšedně zařízené předzahrádky, odstavená zemědělská technika, potulné kočky či hasiči právě slavící své výročí. Vícekráte jsme si užili i pěkných výhledů do krajiny. Překvapením v jedné z vesnic bylo, když se kolega z auta ptal kolemjdoucí na cestu a ta v něm poznala svého vyučujícího ze studií před pár lety. Také jsme seznali, že v některých vesnicích ani místní netuší, že a který dům je u nich vyhlášen kulturní památkou; a že bohužel ne všichni majitelé památkově chráněných objektů jsou nadšení, když se o jejich objekt zajímá veřejnost. Náš zájem ale naopak přivítali majitelé jednoho památkově chráněného mlýna, odkud si kolega nakonec ještě odnesl koupenou sklenici včelího medu.

Co dál

Wikifotografové v akci (Autor: Martin Strachoň / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0)

Určitě má smysl se ptát, co lze fotografovat dál, protože jedním krajem to zdaleka nekončí a Wikipedie nebude z definice nikdy hotová. Jen kulturních památek chybí, navzdory několika ročníkům kampaní na toto téma zaměřených, jen v Jihomoravském kraji dofotografovat ještě téměř tisíc; obdobně jsou na tom i památné stromy a další encyklopedické objekty, které jsou zahrnuty do projektu Mediagrant.

Stále je ale možné fotit i vesnice, což je vhodná příležitost zejména pro případné další skupinky zájemců z jiných krajů, protože nenafocených jich stále v celé republice zůstává asi 9 %. Pomineme-li Zlínský kraj, kde lze nafocení oněch několika málo zbývajících vesnic očekávat každou chvíli, nejvíce se splnění cíle projektu Foto českých obcí v současnosti blíží Středočeský kraj, kde chybí zdokumentovat už jen 4 % vesnic (což ovšem v tomto lidnatém kraji znamená ještě 112 lokalit); nejvíce vesnic pak naopak na fotodokumentaci ještě čeká v Jihočeském kraji – plných 18 %, tedy 349. Oba tyto kraje mají přitom prakticky stejnou rozlohu. Hlavní město Prahu do srovnání nepočítáme, protože to je formálně jedinou obcí se 112 silně propojenými částmi, zatímco i na obce nejchudší Zlínský kraj jich má čtyřikrát tolik a na osmkrát větším území.

Přehledy a nástroje sloužící k vyhledání dosud nevyfotografovaných míst naleznete např. na stránce „Najdi si na Wikipedii nenafocené vesnice“ nebo přímo v seznamech kulturních památek, židovských památek, chráněných území či památných stromů. Tak si některá místa vyberte, naplánujte cestu a vyrazte!

August 20, 2014

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

August 14, 2014

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

August 12, 2014

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

July 15, 2014

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

July 07, 2014

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

January 29, 2014

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

January 01, 2014

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

October 20, 2013

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

August 29, 2013

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

May 11, 2013

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

April 09, 2013

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů,

April 08, 2013

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si

March 28, 2013

Na Wikizprávách se objevil nový redaktor s přezdívkou Cepice. Napsal zprávu o formuli 1, na začátečníka solidní, i když s větším množstvím chyb - překlepů a chyb gramatických, formátovacích i faktických (asi vzniklých překlepem). I kdyby někdo nebyl znalec a nevěděl, jak to je po faktické stránce, na první tři druhy chyb musel přijít snadno každý. Zpráva z neděle přesto zůstala bez povšimnutí

March 18, 2013

Zhruba před dvěma a půl měsíci jsem na tomto blogu hodnotil, jak se Wikizprávám daří po mém odchodu, tedy poté, co jsem ztratil trpělivost s osobními útoky a s ústrky ze strany ostatních redaktorů. Je nejvyšší čas napsat, jak se věc vyvinula dál. Obsah Wikizpráv Tvorba velkých zpráv, která byla vždy považovaná za hlavní účel Wikizpráv, se nadále drží na velmi chabé úrovni. Za oněch 3,5 měsíce

Danny využil po 1,5 roce práva byrokrata a přidělil na Wikizprávách příznak bota, a to kamarádu Mildovi. Mildovo zdůvodnění bylo velmi stručné a neurčité a vše trvalo půl hodiny. Mně přiděloval příznak bota na opakované žádání, na základě bezprecedentního výslechu a po konzultacích s jinoprojektovými byrokraty celé dva měsíce. Určitý rozdíl samozřejmě v obou žádostech byl - Mildův bot běhá i

January 29, 2013

Předevčírem jsem tu napsal blog o tom, jak se vedlo mnou založené zprávě na anglických Wikizprávách. Po dvou dnech musím dodat, že to s ním dopadlo špatně. Článek nejspíš nikdy nebude zveřejněn jako řádná zpráva. Narazil jsem totiž na již popsaný složitý systém anglických Wikizpráv. V praxi je ale ještě komplikovanější a nezvládnutější, než to vypadalo v teorii a na první pohled. Čekání na

Je to něco málo víc než měsíc, co jsem už si řekl dost a odešel na neurčitou dobu z Wikizpráv. Přestalo mne bavit, že jeden redaktor (ale též správce) Tchoř, který sám připouští, že Wikizprávy nepředstavují jeho hlavní zájem, a který za celé své působení napsal jen hrstku překladů zpráv, doporučuje nejpracovitějšímu autorovi, aby odešel, když se mu na Wikizprávách něco nelíbí. Taky mne přestalo

Older blog entries