Druhý ročník výzvy a soutěže Doplňme PVH na Wikipedii! byl odstartován. Probíhá od 1. do 30. listopadu 2024. Cílem výzvy je doplňovat na Wikipedii hesla týkající se pomocných věd historických a archivnictví, aby se z nich ideálně stal zdroj pro studující.

Že to zní jako nuda? To ani v nejmenším. Do pomocných věd historických se počítá třeba sfragistika, věda o pečetích, které provázely panovnické rody po celá staletí, nebo diplomatika studující osudy listin. A osudy archivů a archivářů jsou neméně dobrodružné, například doposud nedoplněné heslo o Ruském zahraničním historickém archivu v Praze, který vybudovala ruská emigrace po Říjnové revoluci nebo příběh nacisty Emila Schiecheho, archiváře protektorátního ministerstva zahraničí.

Je z čeho vybírat a v těchto deštivých a mrazivých listopadových dnech není lepší zábavy než se ponořit do zajímavých příběhů o těchto málo známých disciplínách. A ještě za odměnu – tři nejaktivnější editorky či editory odměníme cennými výhrami.

A jak se do soutěže zapojit? Na konci své editace napište do shrnutí editace #PVH2023. Tak se o vašich editacích dozvíme. Více informací pak naleznete na stránkách výzvy.

Akci pořádá Hradecká studentská sekce České archivní společnosti za podpory Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové a spolku Wikimedia ČR.

Články o filmech a seriálech na Wikipedii editují desítky uživatelů. Teprve v roce 2024 však vznikla výzva a mikrosoutěž Filmy na Wikipedii, která svým způsobem pomyslně propojila filmový festival v Karlových Varech a Letní filmovou školou v Uherském Hradišti. Jak první ročník dopadl?

Filmy na Wikipedii jsou a budou

Pod původním názvem Wiki Loves Film byla tato výzva představena zástupcům kin a institucí na konferenci Kino 2024, která proběhla 5. dubna 2024 jako součást festivalu Dny evropského filmu. V kině Přítomnost představili zaměstnanci spolku Pavel Bednařík a Jan Beránek možnosti, jak se mohou kina, producenti, distributoři a zástupci organizací zviditelnit na Wikipedii, doplnit či opravit informace, nebo proč a jak nahrát fotografie a dát svolení ke zveřejnění pod svobodnou licencí. Prezentace z akce je dostupná online.

Vedle zajímavých debat se objevily také zárodky možné budoucí podoby výzvy. Ideální bylo načasování na letní měsíce a spojení se dvěma největšími filmovými festivaly u nás. Konkrétní dobrou praxi ukázali zástupci Wikimedia Česká republika mimo jiné na fotografiích i heslech k filmům Úsvit a Jiříkovo vidění. U obou snímků se podařilo producenty přesvědčit, že je důležité, aby uvolnili fotografie z filmů pod svobodnou licencí Creative Commons.

Vzhledem k již existující zahraniční výzvě Wiki Loves Cinema, která mohla sugerovat mezinárodní rozměr, jsme se rozhodli pro skromnější název Filmy na Wikipedii. Pro účely soutěže byl využit a rozšířen Wikiprojekt Filmy, který byl opatřen subdoménou film.wikimedia.cz. Tato adresa tak slouží jako místo pro informování, ale také shromáždění požadovaných článků. Mimo jiné je zde k nalezení propagovaný nástroj Generátor svolení autora, který usnadňuje nahrávání obrázků.

Jak výzva nakonec proběhla?

V Karlových Varech se podařilo domluvit dvě novinářské akreditace pro Jana Beránka a jeho kolegyni Alex Grulichovou. Měli za úkol pořídit fotografie tvůrců, kteří své fotky na Wikipedii neměli nebo byly staré či nekvalitní. Karlovarský festival byl přitom na fotografické momentky pestrý – fotoreportéři WMČR nafotili mimo jiné delegace k novému českému filmu Jiřího Mádla Vlny, nebo režiséra Stevena Soderbergha. Zachyceni byli také významní zástupci českých institucí, jako je nový ředitel České televize Jan Souček nebo generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Kompletní kolekci fotografií si můžete prohlédnout na Wikimedia Commons.

Letní filmovou školu navštívil hlavní lektor Pavel Bednařík, který navíc zorganizoval workshop 50 let LFŠ (na Wikipedii). Workshopu se zúčastnili zástupci festivalu, ale také fotografové předchozích festivalových ročníků (Michal Stránský, Marek Malůšek, Martina Gogolová). Kromě fotografií osobností byly v rámci wokshopu nahrány také fotografie z výstav připomínajících historii Filmovky i archivní předměty, jako byly programové publikace nebo akreditace.

Z Letní filmové školy také pocházejí nové fotografie osobností spojených se samotnou akcí a její minulostí – Radany Korené, Ivy Hejlíčkové, Michala Stránského, Jana Gogoly nebo bývalého ředitele Jiřího Králíka. Vedle toho se podařilo zachytit také vzácné okamžiky, jako bylo předávání Výroční ceny AČFK legendě české hudební a filmové scény, panu Jiřímu Suchému.

Z fotek pořízených na obou festivalech pak bylo možné doplnit portrétní fotografie na řadu stránek, např. do hesel Jiří Suchý, Jiří Havelka, Vojtěch Vodochodský, Kristýna Dufková a další.

Nové články

Do výzvy se zapojilo celkem 7 uživatelů, další desítky účastníků se zapojili pasivně nebo v rámci editatonu v Uherském Hradišti. Celkem bylo založeno 33 nových článků, mimo jiné články o českých filmech Eliška má ráda divočinu, Mord, dále o kině Oko v Šumperku či Strand Cinema v Belfastu nebo o sovětském filmu Syn Mongolska. Mezi osobnosti, které jsou nově zastoupeny na české Wikipedii, patří režisérka Jaroslava Vošmiková a polsko–britský herec Vladek Sheybal.

Statistika

• 7 účastníků (přes 30 pasivních),
• 33 nových hesel (58 upravených),
• 155 obrázků nahráno.

Co bude dál?

Filmové odvětví je na Wikipedii zastoupeno sice výraznou komunitou fanoušků, jde však spíše o jednotlivce, kteří nejsou výrazněji koordinováni. Výzva a soutěž Filmy na Wikimedii by je mohla nově motivovat k aktivnějšímu zapojení a do budoucna třeba také k oživení skomírajícího portálu Film. Důležité bude také možné zapojení nových partnerů, mezi ty nejdůležitější patří zejména Národní filmový archiv, ale i partneři z komerční sféry. Spolupráce s Národním filmovým archivem je klíčová, nicméně naráží především na zájem a vůli zveřejnit archivní videa a fotografie pod svobodnými licencemi. Ale i tato záležitost je věcí jednání. Stejně tak bude důležitá podpora stávajících festivalů, které se do výzvy zapojili již letos. Těšíme se, co přinese výzva v příštím roce.

Na říjnovém wikisrazu mne brněnští wikipedisté mile překvapili dortem s nápisem „Blahma 20“. To první je má wikipedistická přezdívka, to druhé pak počet let, po které už do Wikipedie dobrovolnicky přispívám. Ačkoliv je můj biologický věk poněkud vyšší, přesto jsem se už před časem přehoupnul do stavu, že jsem ve svém životě delší dobu editorem Wikipedie byl než nebyl. To mne přimělo k prozkoumání toho, jak dlouho už na Wikipedii působí mí kolegové wikipedisté a kdy budou „dvacetiny“ slavit oni.

Nováčci i veteráni

S datem první editace 28. října 2004 se řadím ke třicítce služebně nejstarších dosud aktivních přispěvatelů české Wikipedie. Lidí tehdy do ní ještě nepřispívalo mnoho a ještě menšímu množství z nich tento koníček vydržel jako mně až do současnosti. Proto do konce letošního roku své dvacáté „wikinarozeniny“ oslaví už jen sedm dalších mých kolegů. V průběhu roku 2025 pak toto výročí čeká na dalších devadesát českých wikipedistů, tedy pokud do té doby v přispívání do největší české encyklopedie nepoleví. Další wikipedistické „ročníky“ už jsou mezi současnými wikipedisty zastoupeny silněji – to proto, že teprve v roce 2006 se podařilo českou komunitu pořádně nastartovat, což se tehdy projevilo i zrychlením růstu počtu článků. Samozřejmě ne všichni tehdejší nováčci u Wikipedie vydrželi, ale i tak v každém z roků 2006 až 2018 začalo editovat okolo dvou stovek dodnes aktivních wikipedistů, tzn. asi šestnáct měsíčně.

Velkou změnu v retenci nových editorů přinesl rok 2019, v němž lze pozorovat skokový nárůst počtu „přeživších“ nováčků, který snad souvisí s jejich tehdy začínající cílenou technickou a komunitní podporou pod hlavičkou Nadace Wikimedia a profesionalizací spolku Wikimedia ČR. V následujících letech tento nárůst ještě umocnily lockdowny v době pandemie covidu. Díky souhře těchto faktorů se povedlo na Wikipedii přivést a v činnosti udržet takové množství nových přispěvatelů, že zatímco wikipedistů s počátkem aktivity v roce 2018 je dnes v české komunitě 260, těch, co začali přispívat v roce 2020, se na encyklopedii pohybuje více než dvakrát tolik.

I když se tedy často ozývají hlasy, že populace wikipedistů stárne a nedostává se nových přispěvatelů, kteří by stárnoucí pamětníky dřevních dob postupně nahrazovali, tvrdá data se nezdají být tak pesimistická. Z v posledním roce aktivních českých wikipedistů, jejichž první a poslední příspěvek od sebe dělí nejméně jeden rok, tvoří veteráni s více než 10letou zkušeností pouze třetinu. Celá polovina dlouhodobě aktivních wikipedistů (podle uvedeného kritéria) jsou naopak lidé, kteří s editováním začali v roce 2019 či později. To ukazuje, že se komunita české Wikipedie úspěšně zvládá omlazovat.

Jak je důležité míti Harolda

Trochu jiný pohled už však získáme, sledujeme-li autorství jednotlivých editací. Navzdory široké přispěvatelské základně se ukazuje, že 50 % všech editací na české Wikipedii za poslední rok má na svědomí pouhá šedesátka přispěvatelů. Uklidnit nás může alespoň pozorování, že i v této „elitní“ skupině nejpilnějších přispěvatelů jsou poměrně vyrovnaně zastoupeni wikipedisté různých délek působení na projektu.

Vytrvalí tedy čeští wikipedisté jsou – v posledních 12 měsících bylo na české Wikipedii aktivních přes pět a půl tisíce lidí s alespoň roční editorskou zkušeností. Jistě, příspěvek každého takového jednotlivce, jakož i čtenářů příležitostně provádějících drobné úpravy úplně bez registrace, je důležitý pro rozmanitost a aktuálnost encyklopedie. Nicméně ukazuje se, že většinu práce na české Wikipedii i tak odvede malý tým „tahounů“, svou velikostí podobný brněnské redakci Českého rozhlasu. S tím důležitým rozdílem, že nikdo z nich nepracuje na plný úvazek, nikdo wikipedisty za jejich činnost neplatí, servery jsou provozovány z dobrovolných příspěvků čtenářů a Wikipedie nemá veřejnoprávní status, byť jistě naplňuje poslání média veřejné služby podobně dobře jako veřejnoprávní rozhlas či televize.

Své nejpilnější wikipedisty bychom si tedy měli hýčkat. Byť se totiž tak trochu wikipedistou může snadno cítit každý z nás (českou Wikipedii už za 22 let její existence editovalo přes 140 tisíc pojmenovaných a dalšího půl milionu nepojmenovaných uživatelů), bez úzké skupiny nejaktivnějších jednotlivců by encyklopedie rychle začala ztrácet na kvalitě a aktuálnosti.

Kdo konkrétně tito nejaktivnější čeští wikipedisté jsou či který z nich sám o sobě napsal 4 % současného obsahu české Wikipedie, to se můžete dozvědět už v sobotu 9. listopadu 2024 na 13. ročníku české Wikikonference v pražském Didaktikonu. Vystoupím tam s přednáškou Jak je důležité míti Harolda aneb Význam jednotlivce, jejíž název ukrývá jméno jednoho z nich. Mimo toho se v jiné své přednášce na Wikikonferenci zaměřím i na analýzu (ne)protínání editorské nabídky a čtenářské poptávky na české Wikipedii a další řečníci se v souvisejících příspěvcích zaměří na téma zastarávání obsahu Wikipedie, kvality textu článků či prioritizace pokrývaných témat. Pokud vás něco z toho zaujalo, neváhejte, přihlaste se a dorazte. Účast na Wikikonferenci je zdarma.

Od 1. do 30. listopadu probíhá na české Wikipedii soutěž s názvem Asijský měsíc Wikipedie, kterou finančně podpořil spolek Wikimedia Česká republika v rámci Komunitních minigrantů. Soutěž funguje na jednoduchém principu: Pište nové články na téma Asie – historie, kultura, reálie, osobnosti přírodní úkazy a mnoho dalšího – přihlašte je do soutěže a vyhrajte knižní ceny.

Po celém světě

Česká Wikipedie se opět přidává k řadě dalších jazykových verzí největší světové encyklopedie, kde Wikipedia Asian Month probíhá již od roku 2015. Zpočátku šlo o online editaton (editační maraton), který si kladl za cíl zvýšit míru porozumění mezi asijskými komunitami na Wikipedii. Dnes se jedná o soutěž, do které se zapojuje řada mutací Wikipedie včetně té české. A proč i u nás Asijský měsíc Wikipedie potřeba? Je to nejlidnatější, největší a neskutečně zajímavý kontinent.

Co všechno se dá popsat?

Pozornost editorů české Wikipedie se dlouhodobě (a zcela přirozeně) nejvíce obrací k Česku a blízkému okolí. To znamená, že řada klíčových témat ze vzdálejnějších koutů planety – jako je např. Asie – je na české Wikipedii bohužel dodnes opomíjena. Dějiny Sýrie? Geografie Jordánska? Nebo třeba zvířata jako Hulman nilgirský? Tato a mnohá další témata teprve čekají, až se jich někdo zhostí.

Asie ale rozhodně není nuda. Mnohá témata článků, které čekají na své zpracování, jsou spojena s řadou zajímavých příběhů. Ať jsou to třeba kavkazské velehory, turecké čaje, železnice v Íránu nebo slavnosti na Filipínách. Indie, dnes nejlidnatější země světa, skýtá většině našinců neznámá místa a fascinující stavby. Nemusí to být jen chrámy, ale třeba i kamenné mosty z 16. století. Co všechno z mughalské architektury ještě čeká na české objevitele? To ani sami nedokážeme odhadnout a přeci to na Wikipedii patří. Naším cílem je totiž umožnit všem lidem volný přístup k veškerému lidskému vědění.

Rádi byste na Wikipedii přispěli, ale nenapadá vás námět na konkrétní článek? Nezoufejte. Podívejte se do seznamu článků k doplnění. Nemusíte se ani bát překládat z jinojazyčných Wikipedií. Navíc není daný jazyk potřeba ani znát, jednoduše můžete použít online překladač nebo rozhraní pro překlad přímo na Wikipedii. Článek potom ale upravte do srozumitelné podoby.

A jak se soutěže zúčastnit?

1. Podívejte se nejprve na stránku soutěže.
2. Napište nový článek na nějaké asijské téma (v délce min. 3 kB)
3. Přihlašte jej do soutěže.

Loni vzniklo v rámci Asijského měsíce Wikipedie 343 nových článků. Soutěž znají čeští editoři encyklopedie již od roku 2018. Její první tři ročníky (2018, 2019 a 2020) připravil wikipedista Patriccck, na něj a jeho kolegy navázali jako organizátoři v letech 2022, 2023 a 2024 Aktron a KKDAII.
.

Jaký je nejlepší fotoaparát v roce 2024?

V duchu hesla „nejlepší foťák je ten, který máte vždy u sebe“ se nesla podzimní fotografická soutěž, která se zaměřila na fotky pořízené mobilem. Už dávno neplatí, že na pořízení pěkné fotky je potřeba drahý foťák za desítky tisíc korun. Fotografie v této soutěži jsou toho důkazem!

Podporujeme aktivní fotografy

Ve spolku Wikimedia Česká republika jsme si vědomi přínosu fotografů, kteří nahrávají svou tvorbu pod svobodnou licencí na světové úložiště mediálního obsahu Wikimedia Commons, a proto pro ně pořádáme pravidelné fotografické soutěže na nejrůznější témata. Naší snahou je také přilákat fotografy nové, nejen pro ně jsme připravili stránku Fotíme Česko, kde najdou jednoduchý návod a řadu rad do začátku. 

V letošním roce mohla veřejnost zapojit do mikrosoutěže Ohrožené stavby nebo do mezinárodní soutěže zaměřené na dokumentaci chráněných území Wiki Loves Earth Czechia. V loňském roce proběhli zase soutěže zaměřené na dokumentaci mostů, knihoven nebo architektury. 

Kdo nahrál nejlepší fotky?

Do mikrosoutěže Focení mobilem se zapojilo celkem 45 fotografů, kteří nahráli 147 fotografií. V porotě soutěže usedl odborník na focení (nejen) mobilem Jan Rybář, dlouholetý aktivní wikipedista a člen rady spolku Wikimedia ČR Aktron a vítěz předchozí fotografické soutěže Lubomír Dajč. 

Na základě jejich hodnocení se na prvním místě umístil fotograf Flukes69 se všemi pěti přihlášenými fotografiemi (Svítání v Českém Śvýcarsku, Kunkovický mlýn, Mrakodrápy, Chlum u Třeboně.jpg a Svítání a Pražské mosty). Na druhém místě se umístil wikipedista a fotograf MONUDET s fotografií Krč (Praha 4), čp. 2095, Milevská 5. Selfie. 20240801. Na třetím místě se umístil aktivní fotograf projektu Fotíme Česko JiriMatejicek s fotografií Praha Jinonice U Trezorky 2 Aviatica. 

Vítězové dostanou ceny od partnera soutěže společnosti Zoner, která dlouhodobě podporuje fotografy nahrávající na Wikimedia Commons. Kromě toho všichni vítězové získají přístup do online kurzu Tajemství kompozice od Jana Rybáře. 

Mikrosoutěž Šumperáky právě probíhá!

Pokud rádi fotíte (klidně i mobilem), tak v rámci WikiProjektu Československo můžete zapojit do další probíhající fotografické soutěže. Jedná se o Mikrosoutěž Šumperáky, která se zaměřuje na focení typických jednopatrových rodinných domů s pultovou střechou a vysutým prvním patrem – tzv. šumperáků.

Pátý ročník soutěže na české Wikipedii, zaměřený na zpracování historie, osobností a každodenního života Československa, začíná 28. října 2024. Projekt organizuje Wikimedia Česká republika. Do soutěže se mohou zájemci zapojit rozšiřováním článků, tvorbou nových textů nebo přidáváním fotografií. Soutěžní období trvá do 10. prosince, přičemž doprovodný program zahrnuje editaton ve VHÚ Praha 6. listopadu či besedu s tvůrci podcastu Přepište dějiny 14. listopadu ve SVĚTĚ-HUB v Praze. Prvních sto soutěžících získá ponožky od Klubu Pánů z Ponožkovic a ti nejlepší obdrží knižní ocenění od nakladatelství Historický ústav AV ČR.

Výzva Československo zaplňuje chybějící obsah na Wikipedii

Soutěž Československo vybízí veřejnost, aby se zapojila do rozšiřování článků nebo tvorby nových textů na Wikipedii z období Československa. Zájemci mohou také nahrávat fotografie na uložiště Wikimedia Commons, které následně může sloužit k ilustraci wikipedických hesel.  Výzva se zaměřuje na celé období trvání společného státu ve všech jeho podobách a proměnách. Jde o dlouhé období naplněné významnými událostmi, osobnostmi, ale i vzpomínkami všedního života. Mnoho aspektů této historie však na české Wikipedii stále chybí. Tipy na zpracování článků zahrnují témata týkající se politických vězňů, umělců a kulturních symbolů, ale i dobové předměty jako je Televizor Tesla Orava nebo šicí stroj Lada.

Editační maraton ve Vojenském historickém ústavu Praha

Projekt připomíná, že spolutvořit Wikipedii může každý – včetně úplných nováčků. Je třeba jen uvádět relevantní zdroje a dodržovat pravidla. Zájemci se mohou každé pondělí od 18 hodin připojit do tzv. online Wikiporadny. 6. listopadu se navíc uskuteční editační maraton, tzv. editaton, ve Vojenském historickém ústavu Praha, který bude přístupný také online. Součástí letošní výzvy je fotografická mikrosoutěž Šumperáky s úvodní online přednáškou 31. října od 18:00 a beseda s autory podcastu Přepište dějiny 14.listopadu od 17:00 ve Světě-Hub v Praze.

„Výzva Československo se tradičně koná během měsíců, kdy si připomínáme nejvýznamnější události našich novodobých dějin. Ať už jde o 28. říjen či 17. listopad. Výzvou chceme oslavit vztahy mezi Čechy a Slováky i naši společně vydobytou svobodu. Na Wikipedii popisujeme události, osoby i reálie z období, v němž nás spojovaly společné dějiny. Tím se snažíme zachovat toto povědomí i pro další generace. O projektu se můžete více dočíst na adrese ceskoslovensko.wikimedia.cz,“ říká výkonná ředitelka WMČR Klára Joklová.

Loni bylo během soutěže vytvořeno a rozšířeno 142 článků na Wikipedii a nahráno 166 souborů na Wikimedia Commons. Prvních sto přihlášených účastníků letos získá ponožky v národních barvách od partnera soutěže Klubu Pánů z Ponožkovic, zatímco nejlepší autoři se mohou těšit na knihy z nakladatelství Historického ústavu AV ČR.

Ve dnech 29. a 30. září 2024 proběhlo pod hlavičkou Wikimedia Europe pravidelné každoroční setkání pracovníků evropských poboček Wikimedia, zabývajících se tématy advokacie a veřejných politik – Big Fat Brussels Meeting. Toto setkání, které se konalo v Bruselu, se letos věnovalo mimo jiné také prioritám nově zvoleného Evropského parlamentu a Evropské komise. Na třicet účastníků se od zástupců Wikimedia Europe dozvědělo, jaké legislativní iniciativy lze od těchto orgánů ve stávajícím volebním období očekávat. Za Českou republiku se setkání zúčastnil Vlastimil Slovák, koordinátor advokačního programu Wikimedia ČR

Nové evropské orgány

V nově zvoleném parlamentu jsou již ustaveny všechny politické frakce. Oproti minulému období lze pozorovat posun doprava, včetně posílení krajní pravice. Staronovou předsedkyní Evropské komise se stala Ursula von der Leyen. Ta byla pravděpodobně (hlasování je tajné) zvolena většinou tvořenou tradiční proevropskou skupinou – zástupci socialistů, zelených, liberálů a křesťanských demokratů. Lze očekávat, že v budoucnu se v závislosti na projednávaných agendách budou v Evropském parlamentu vytvářet alternativní „tematické“ většiny, složené i se zástupců jiných frakcí. Na rozdíl od Evropského parlamentu není složení Evropské komise zatím definitivní. Nová komise bude v listopadu procházet tzv. „grilováním“ v Evropském parlamentu. Teprve na jeho základě budou její členové potvrzeni. Nebývá neobvyklé, že se po tomto „grilování“ navrhované složení komise ještě změní. Ať již vše dopadne jakkoliv, Evropská komise i Europarlament začnou s koncem roku pracovat naplno.

Jaké legislativní iniciativy, důležité pro projekty Wikimedia, lze v následujícím pětiletém funkčním období očekávat?

Implementace stávající legislativy

Na novou Evropskou komisi je vyvíjen politický tlak, aby zpomalila nové legislativní projekty a soustředila se na zavádění a prosazování pravidel přijatých v posledních letech. Jedním z nejvýznamnějších legislativních aktů bylo Nařízení o digitálních službách (Digital Services Act), přijaté v roce 2022. Nařízení se soustředí především na zvyšování bezpečnosti virtuálního prostoru s cílem regulovat nelegální obsah, cílenou reklamu či šíření dezinformací. V souvislosti s ním je připravována sekundární legislativa, upravující některé dílčí otázky a metodické pokyny (guidelines) týkající se například ochrany dětských uživatelů digitálních služeb. Právě Wikipedie je dle tohoto nařízení kvalifikována jako tzv. velmi velká online platforma a dopadá na ni tedy řada povinností. Její způsob fungování se však diametrálně liší od ostatních subjektů spadajících do stejné kategorie, kterými jsou třeba některé sociální sítě. Nově přijímaná sekundární legislativa by tedy mohla mít pro fungování Wikipedie nezamýšlené důsledky. I proto bude hnutí Wikimedia vývoj sekundární legislativy a metodických materiálů pečlivě sledovat a je připravena komunikovat naše stanoviska zákonodárcům. Také Wikimedia ČR navázala kontakt s některými českými europoslanci, kterým bude v případě potřeby naše stanoviska napřímo tlumočit.

Dalším legislativním aktem, důležitým pro evropské pobočky nadace, je tzv. Směrnice o ochraně osob zapojených do účasti veřejnosti před zjevně neopodstatněnými žalobními návrhy nebo zneužívajícími soudními řízeními. Tato směrnice s poněkud krkolomným názvem (známa také jako tzv. Anti-SLAPP Directive) byla přijata v dubnu 2024 a jejím cílem je mj. chránit novináře či neziskové organizace před žalobami, které mají za cíl těmto osobám zabránit ve vyjadřování a informování o  otázkách veřejného zájmu. Wikimedia Europe přiděluje této směrnici mimořádnou důležitost, protože počet wikimediánů, kteří čelí šikanózním žalobám, narůstá. Aktuálně čelí obdobným problémům například kolegové z estonské pobočky nadace Wikimedia. Implementační lhůta směrnice končí v květnu 2026 a Wikimedia bude sledovat její kvalitu a průběh v jednotlivých členských státech. 

Nové legislativní návrhy

V nadcházejícím legislativním období lze očekávat přijímání nové legislativy související s ochranou dětí na internetu. Ačkoliv konkrétní návrhy zatím neexistují, je možné, že součástí budou také požadavky na podmínění přístupu k určitému typu obsahu kontrolou věku uživatele. Pro hnutí Wikimedia se jedná o potenciálně problematický požadavek. Ačkoliv důležitost ochrany dětí nelze zpochybnit, bude velmi záležet na konkrétní podobě případných legislativních návrhů. Zavedení filtrování obsahu na Wikipedii či na Wikimedia Commons podle věku může být velmi složité. Sbírání dodatečných dat o uživatelích je navíc v rozporu se zásadami, na kterých jsou projekty Wikimedia postaveny. V tuto chvíli se zdá být zřejmé, že významná část zákonodárců považuje zavedení kontroly věku alespoň na některých online platformách za nutné. Strategií hnutí Wikimedia může být snaha o přesměrování debaty od hlediska „kontroly věku online“ k více holisticky pojatému hledisku „ochrany dětí online“, které nabízí širší škálu prostředků, jejichž pomocí lze dosáhnout stejného cíle. Pokud Wikimedia zvládne demonstrovat odpovědný a konstruktivní přístup, naše šance být vyslyšeni ze strany zákonodárců se zvýší. 

V prosinci roku 2026 dojde k revizi Směrnice o audiovizuálních mediálních službách. V průběhu revize bude posouzeno její stávající fungování a velmi pravděpodobně dojde k úpravám. Stávající znění stanoví pravidla fungování audiovizuálních médií, a to jak tradičního televizního vysílání, tak různých internetových audiovizuálních platforem. Předmětem politické debaty je zejména systém kvót, který stanoví, že 30 % audiovizuálního obsahu nabízeného některými typy poskytovatelů online musí mít původ v zemích EU. Wikimedia se v této souvislosti chce ujistit, že při úpravě směrnice nebude žádný z našich projektů nedopatřením zahrnut pod tato omezení. 

V oblasti audiovizuálních služeb lze také očekávat (pravděpodobně v průběhu roku 2025) debatu o stávající podobě regulace geoblockingu, tedy omezení přístupu k internetovému obsahu na základě geografické polohy uživatele. V této souvislosti se bude hnutí Wikimedia zasazovat o to, aby byl zohledněn veřejný zájem na přístupu k informacím a vzdělávacímu obsahu, včetně otázek spojených s geografickou blokací veřejnoprávního vysílání. 

Pouhé měsíce nazpět byl schválen zásadní předpis regulující používání umělé inteligence, AI Act. Není tedy pravděpodobné, že by v následujícím období byly v této oblasti navrhovány nové předpisy. Vyloučit to nicméně nelze, protože vykonavatelé autorských práv (kolektivní správci, vydavatelé, hudební producenti a nakladatelství) začínají čím dále tím hlasitěji upozorňovat na fakt, že umělá inteligence je školena na autorsky chráněném obsahu, aniž by byla reflektována práva autorů. Je tedy možné, že Evropská komise či Evropská rada budou na jejich hlas v budoucnu reagovat.

Jak je zřejmé, v oblasti evropské politiky se děje řada zajímavých věcí, které mohou mnohdy i zásadním způsobem ovlivnit fungování projektů Wikimedia. Virtuální prostor se mění obrovskou rychlostí a regulace se na tyto změny snaží reagovat. Nikdo z nás nemůže s jistotou říci, jak bude online svět vypadat na konci pětiletého funkčního období nových evropských orgánů. Je tedy možné, že se objeví legislativní návrhy, o jejichž povaze v tuto chvíli nemáme ponětí. Wikimedia Česká republika spolu s celým hnutím situaci sleduje. Budeme vždy usilovat o to, aby naše projekty zůstaly svobodné, neutrální, otevřené a přístupné co nejvyššímu počtu lidských bytostí. 

Wiki-rezidentství je forma spolupráce, kdy se zaměstnanci institucí stávají wikipedisty a pomáhají institucím, jako jsou muzea, archivy či knihovny, s tvorbou a rozšiřováním obsahu na Wikipedii. Wiki-rezidenti a wiki-rezidentky koordinují nahrávání fotografií, vytváření článků a propojují data s Wikidaty. Spolupráce často zahrnuje i školení zaměstnanců a veřejnosti v editování. Příkladem jsou projekty v Muzeu Východních Čech nebo Státním oblastním archivu v Praze, kde rezidenti zpřístupnili stovky fotografií a rozšířili články o významných osobnostech a tématech. Tato práce přispívá ke svobodnému sdílení informací a kulturního dědictví. Jak se dařilo „našim“ wiki-rezidentům a wiki-rezidentkám v uplynulé sezoně?

Zkušenosti a know-how

Wiki-rezidentství je pomyslným vrcholem naší spolupráce v (globálním) projektu GLAM (galerie, knihovny, muzea). Jde o vytvoření pozice wiki-přispěvatele či přispěvatelky v dané instituci – ať už zapojením zkušeného editora či editorky či proškolením některého ze zaměstnanců a zaměstnankyň instituce v přispívání do Wikipedie a jejích partnerských projektů. Jedním z nich je hlavní wiki-rezident Lukáš Nekolný, nebo „létající“ wiki-rezident Jaroslav Zastoupil (alias Gampe).

Wiki-rezident je osoba, která v dané instituci pracuje na zlepšování obsahu Wikipedie a dalších Wikimedia projektů. Jejím úkolem je obvykle koordinovat nahrávání relevantních materiálů, vytváření nebo vylepšování článků souvisejících s danou institucí a jejími sbírkami, a také podporovat vzdělávání a zapojování dalších zaměstnanců nebo veřejnosti do editování Wikipedie.

Jaroslav Zastoupil se věnuje vlastní wiki-rezidentské spolupráci se Státním oblastním archivem v Praze, kde má na starost nejen rozšíření článků, ale také zpřístupnění raritních fotografií z továrny Koh-i-noor Waldes nebo paní Sidonie Nádherné.

Lukáš Nekolný zase svou wiki-rezidentskou práci vykonává v Muzeu Východních Čech, kde má na starosti nejen koordinaci, zpřístupňování sbírek, ale také systematickou práci na článcích a tématech s muzeem souvisejících. Co to přesně znamená? Muzeu Východních Čech v Hradci Králové se podařilo aktualizovat přehled sbírek, nahrát přes 300 fotografií, ale také rozšířit počet článků souvisejících s muzeem ze 2 na 11 (s celkovou návštěvností přes 10 500 za rok 2023). Více informací popisuje Lukáš ve svém blogovém příspěvku.

Od tradičních partnerů k nováčkům

Wiki-rezidentská spolupráce není nikdy čistě formálním aktem, přestože jsou některé spolupráce v Programech pro partnerství podloženy memorandem. Cílem spolupráce je maximální zpřístupnění sbírek, informací a kolekcí veřejnosti. A to v jakékoliv podobě. Dlouhodobá a viceúrovňová spolupráce probíhá například s Univerzitou Karlovou v Praze, Státním oblastním archivem v Praze nebo s Národní knihovnou.

Druhá zmíněná instituce má vzhledem ke svému záběru wiki-rezidentů hned 7 (a celkem 11 zapojených zaměstnanců). Jejich činnost koordinuje knihovnice Linda Jansová. Rozpětí jejich práce zahrnuje aktualizaci stránek, nahrávání archiválií a fotek z akcí knihovny, ale i propojování bibliografických i jiných databází s wikidaty (podrobněji jsme o wikidatové spolupráci psali v samostatném článku). Rozsáhlé kolekce metadat jsou pro projekty Wikimedia stěžejní, proto je věnována této spolupráci významná pozornost.

Výsledkem této dlouhodobé kooperace byl také webinář Obrázky z internetu a autorské právo, který měl pomoci knihovníkům zorientovat se ve složité problematice autorských práv a svobodných licencí. Více než 2 200 zhlédnutí videa a přes padesát otázek, které byly zodpovězeny na stránce autorskepravo.wikimedia.cz, svědčí o velkém zájmu o toto téma nejen mezi knihovníky.

Mezi staronové spolupracující instituce (nově s pozicí wiki-rezidenta) patří Institut umění / Divadelní ústav, který již dříve spolupracoval zejména na wikidatové bázi. V současnosti se tato spolupráce opět otevřela a s ní i zapojení tří divadel – Divadla na Vinohradech (wiki-rezident Jiří Brožek je zároveň vedoucím archivu divadla), Dejvického divadla (kde působí wikipedista Gampe) a HaDivadla v Brně. Na Wikimedia Commons naleznete už nyní zveřejněné fotografie fotografa Petra Chodury z Divadla na Vinohradech..

Brněnské HaDivadlo v rámci oslav 50. výročí divadla bilancuje a připravuje na Wikipedii kvalitní prezentaci divadla včetně historických fotografií. Wiki-rezidentem je zde mladý absolvent a redaktor Milan Hábl, který koordinuje celý edukační tým divadla. Cílem je zpřístupnění fotografií a zpracování chybějících hesel osobností HaDivadla pro českou Wikipedii.

Wiki-rezidentstvím to nekončí

Dveře jsou otevřené

Rok 2023 byl pro nás obdobím růstu a úspěchů, zejména v oblasti programů, spolupráce s partnery a zapojení široké české komunity. Dosáhli jsme rekordního počtu aktivit a nových partnerství, což nám umožnilo rozšířit naši činnost a posílit a zpestřit zapojení dobrovolníků i institucí. Vytvoření strategického plánu pro roky 2025–2027 staví na těchto základech a zaměřuje se na dopad a provázanost ve spolupráci s komunitou i partnery, přičemž reflektuje naše mezinárodní vazby a trendy v hnutí Wikimedia. Těšíme se na další rozvoj v dalších letech, kdy budeme nadále posilovat otevřenost, rovnost příležitostí a efektivitu našich aktivit.

Naše strategie pro budoucnost

V letošním roce jsme vytvořili v pořadí třetí strategický plán. Ten první, pro roky 2017–2020, byl vytvořen několika aktivními členy ve fázi, kdy spolek po desetiletém dobrovolnickém fungování najímal první zaměstnance. Plán se v cílech vztahoval k budoucí profesionalizaci spolku a odrážel přání tehdejších členů o jeho směřování.

Druhý strategický plán pro roky 2021–2024 již reflektoval postupující profesionalizaci spolku a byl tvořen členy spolku dohromady se zaměstnanci. Bohužel jsme se však při jeho tvorbě potýkali s některými nesnázemi. Tehdy se nám nepodařilo ideálně zapojit všechny hlasy z komunity. Naštěstí jsme si, věřím, z toho vzali ponaučení a výrazně jsme se zaměřili na budování vztahů napříč českou komunitou. Naše otevřenost a kapacita v tomto ohledu postupně vzrostla.

Strategický plán pro roky 2025–2027 jsme připravovali od listopadu 23’ do letošního května. Při jeho tvorbě jsme se už mohli opřít o již popsanou strukturu české komunity. Využili jsme při tom poznatky z interního výzkumu, který nám poskytl cenné vhledy do rozložení komunity a jejích potřeb. Zaměřili jsme se na to, jak oslovit všech jejích 15 podskupin a jak je zapojit do přípravy. Pro část tvorby jsme využili externí facilitaci. Propojení různých pohledů ladí s mezinárodními procesy v hnutí Wikimedia. To samé platí o zkrácení plánu na tři roky. I díky tomu můžeme lépe plánovat a efektivněji reagovat na zpětnou vazbu.

Ohlédnutí za rokem 2023

Pro správné plánování budoucnosti spolku je nezbytné umět zanalyzovat současnost a bilancovat minulost. Pojďme se proto společně podívat za rokem 2023 – tedy na situaci, na níž nový strategický plán bezprostředně navazuje. I to nám umožňuje vyhodnocovat dopad našich aktivit a strategicky je plánovat. Detailní popis všech akcí a činností ve vzdělávacích programech, programech pro komunitu a partnerství najdete ve výroční zprávě za rok 2023.

Jsem vděčná všem, kteří nám v roce 2023 pomohli zrealizovat tak velké množství kvalitních akcí. Uspořádali jsme nebo podpořili celkem 330 aktivit, což je historicky nejvyšší počet, a zapojili jsme téměř 4 000 účastníků. Velmi mě těší zejména to, že mezi nimi bylo více než 1 500 žen a téměř 1 800 nováčků. Dokazuje to, že se nám daří otevírat dveře novým tvářím a posilovat rovnost příležitostí. Naši komunitu editorek a editorů jsme rozšířili o 697 nově registrovaných uživatelů a uživatelek, čímž naplňujeme naši roli v budování české wiki-komunity.

Nesmíme opomenout ani naše partnery – s nimi jsme měli 239 spoluprací, 51 z nich s námi spolupracovalo poprvé. Do akcí se zapojilo 213 organizátorů a organizátorek z řad naší komunity. Spolupráce programu GLAM s institucemi (galerie, knihovny, muzea), školami a neziskovými organizacemi nám pomohla naplňovat naši vizi a rozšiřovat naši působnost napříč republikou. Společně jsme editovali více než 4 100 článků, z nichž přes 1 500 bylo nových. Navíc jsme nahráli téměř 12 000 souborů na Wikimedia Commons a vytvořili či propojili přes 408 000 položek na Wikidatech.

Mezi našimi klíčovými činnostmi bylo i 12 spolkových akcí, kterých se zúčastnilo 243 lidí, včetně 98 žen a 29 komunitních organizátorů. Jednou z mezinárodních aktivit bylo listopadové wiki-setkání mládeže střední a východní Evropy, které jsme zorganizovali v Praze za podpory Wikimedia CEE Hubu. Vidět, jak se mladí lidé z různých zemí propojují, nás naplňuje velkou radostí.

Kvartální výzvy: Ženy, lidská práva, Československo a Czech Wiki Photo

Strategicky jsme se zaměřili na tři klíčová témata: ženy, široké téma lidských práv a Československo. Díky projektům jako Měsíc žen na Wikipedii můžeme cíleně pracovat na větším zapojení žen-editorek a větším množství ženských biografií. Lidská práva na Wikipedii nám zase otevřela prostor pro spolupráci s experty a institucemi, které se těmito tématy zabývají, a výzva Československo nám umožnila oslovit studenty a studentky a navázat nové spolupráce s institucemi jako je Vojenský historický ústav. Naše čtvrtletní tematické výzvy doplňuje foto-soutěž Czech Wiki Photo. Všechny tyto výzvy a soutěže propojují různé programy a aktivity, což je obrovský přínos pro naše dlouhodobé plánování.

Rozvoj partnerství i komunity

Jedním z milníků minulého roku bylo podepsání memorand o spolupráci s Univerzitou Karlovou a Národní knihovnou ČR , které podpoří náš další strategický rozvoj. V obou případech jsme navázali na dlouholetou spolupráci. Fakt, že se naše cíle v mnohém překrývají, povede k navyšování efektivity společné práce. S partnery se každoročně setkáváme u příležitosti Večera svobodné kultury, kde nejen vyhlašujeme vítěze Czech Wiki Photo, ale také s partnery pořádáme veřejnou besedu na téma svobodné kultury – naposledy pod názvem Jak sdílíme? aneb Svobodná kultura v praxi veřejných kulturních a paměťových institucí.

Výstupy z výzkumu komunity, který vedla Jana Landsingerová za podpory Jana Spousty, nám poskytly cenné vhledy do struktury komunity a jejích potřeb. Díky tomu můžeme lépe plánovat a efektivněji reagovat na zpětnou vazbu.

Jedním z dalších klíčových projektů bylo měření dopadu našich činností. Ve spolupráci se studentem ČVUT Ivo Kořínkem jsme začali vyvíjet nástroj Wikinside, který nám už teď výrazně usnadňuje průběžné měření a reportování výsledků našich výzev. Tento projekt, podpořený nadací OSF, nám otevírá dveře k efektivnějšímu fungování.

Výrazný nárůst zaznamenala oblast komunitních minigrantů, jíž jsme se v roce 2023 strategicky věnovali. Vytváříme tak větší prostor pro realizaci aktivit dle komunitních a lokálních potřeb. 

Další cestou, jak budovat vztahy v komunitě, je podpora komunitní Wikikonference. Členky a členové spolku se tak navíc přímo podílejí na naší programové činnosti a realizují myšlenky, které považují pro rozvoj naší organizace za důležité.

Posílení mezinárodní spolupráce

Rok 2023 byl také rokem posilování naší pozice v mezinárodním hnutí Wikimedia. Podíleli jsme se na realizaci mezinárodní strategie hnutí do roku 2030 a aktivně jsme budovali regionální spolupráci, zejména jako členové Wikimedia CEE Hubu. Měla jsem tu čest být podruhé vybrána do jeho řídícího výboru, což vnímám jako velké ocenění naší práce. Iniciovali jsme také vznik CEE Youth skupiny, která propojuje mladé wikimediány z celé střední a východní Evropy. I nadále v našem hnutí vnímám výrazný potenciál pro rozvoj mladých lídrů a lídryň. 

Velmi mě také těší, že jsme poprvé spoluorganizovali výroční setkání Wikimedia Europe v Praze, kde jsme byli jednou ze zakládajících organizací. Tyto příležitosti nás posilují a dávají nám možnost podílet se na budování otevřeného a kooperativního prostoru nejen v České republice, ale i globálně.

Těším se, co nám přinese zbytek roku 2024, věřím, že jsme na správné cestě a že i nadále budeme spolupracovat a dosahovat skvělých výsledků. A to i díky vám všem, kteří naši činnost jakkoli podporujete nebo se na ní přímo podílíte.

Klára Joklová
Výkonná ředitelka WMČR

Na světovém úložišti Wikimedia Commons je v současné době přes 10 milionů fotografií a mnoho z nich není využito v žádném článku na Wikipedii. To chce změnit výzva Wikipedia Pages Wanting Photos, která se která se zaměřuje na doplňování (už nahraných) obrázků do článků bez vhodných ilustrací.

Proč Wikipedie potřebuje obrázky? 

Článek bez obrázku je jako jídlo bez koření. Bez vizuálního prvku ztrácí text na atraktivitě a schopnosti zaujmout čtenáře, podobně jako jídlo bez chuti postrádá požitek. Vizuální obsah obohacuje sdělení a pomáhá lépe ilustrovat myšlenky, což je klíčové pro efektivní komunikaci informací.

Porovnání prvních dvou ročníků 

V roce 2023 spolek Wikimedia Česká republika vůbec poprvé uspořádal české kolo této výzvy. Do loňského kola se zapojilo celkem 6 účastníků a bylo doplněno 41 fotografií do článků. Na základě zájmu komunity jsme se rozhodli letos uspořádat druhý ročník národní výzvy. V letošním roce se do soutěže zapojilo 27 účastníků, kteří doplnili obrázky do 592 článků.

Výsledky WPWP Czechia 2024 

Na prvním místě se umístil Milda90 s 135 editacemi. Na druhém místě se umístil Aktron s rozdílem pouhé jedné editace. Na třetím místě se umístil Kolomazník s 80 editacemi. 

Jaké články byly vylepšeny?

Při počtu necelých 600 doplněných obrázků nejspíše nepřekvapí, že nejčastěji byly doplňované obrázky obcí. Druhou velmi početnou skupinou byly slavné osobnosti. Mezi články, které již mají svůj ilustrační obrázek lze nalézt také zajímavosti, například Chlebové písmo, Poměr dluhu k HDP, Mončičák, Křivé jezero, Objem, Jaderná fyzika, Cenzura Wikipedie, Ufologie, Záhadologie, Dandakosaurus, Ilokelesia a dalo by se ještě dlouze pokračovat. Všechny vylepšené články označené hastagem si můžete zobrazit pomocí tohoto filtru. 

Plný text zde.

Encyklopedie Wikipedie v poslední době stále důrazněji dbá na to, aby byly u článků a informací v nich uváděny správné zdroje. Je to jen dobře, protože pouze touto cestou se může zvyšovat a podporovat důvěryhodnost celého projektu.

Nicméně uvádění správných zdrojů by mělo být zásadou i pro jiné profese, zejména pro novináře. Občas ale i žurnalista sklouzne na šikmou plochu.

Humorný příklad přináší Lidové noviny ve svém článku "Pozor na chřipku. Je tu epidemie" z 3. února. Autorka Silvie Králová cituje řadu autorit a podle všeho ve většině případů seriózně. Jeden zdroj ale budí úsměvné pochybnosti. Jde o tuto doplňující pasáž:

„Chřipka začíná zpravidla vysokou horečkou, okolo 38 až 40 °C,“ popisuje praktický lékař Jan Malý. Vzestup teploty podle jeho slov obvykle provází zimnice a třesavka.

Přidávají se silné bolesti hlavy. Ty mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou také bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou. „Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství,“ říká doktor.

Během jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky z postižení dýchacích cest. Je to rýma, bolest a pálení v hrdle, suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění v hlenovitý kašel. Teploty, únava, bolest hlavy a svalů obvykle vymizí během tří nebo čtyř dnů. Rýma a kašel pak trvají zhruba týden až deset dnů.

Takže pan doktor Malý, no snad ne doc. MUDr. Malý CSc. z proslulého IKEMu. Snad to bude nějaký jiný.

On totiž tenhle podivný doktor Malý doslovně cituje materiál, který se objevil na webu Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra už 7. ledna. A těžko říct, jestli pochází zrovna odtud, protože se nachází také na webu Chřipka.cz. Dokonce Králová doslovně cituje i ty pasáže, které se tváří už jen jako parafráze "doktorových" výpovědí...

Až budete psát svůj příspěvek do Wikipedie, nenechte se svést k podobnému fabulování o zdrojích. Byla by to pro vás stejná ostuda.

Obrázek: Virus chřipky. Autor: Cynthia Goldsmith, převzato z Wikimedia Commons, PD.

...proč je pro Wikipedii tak nebezpečné předpokládání zlé vůle. V nejnovější sérii protestů na arbitráž, kterou sám vyvolal a která se nevyvíjí podle jeho zadání, vytvořil Cinik obraz arbitrážního výboru, který pracuje na základě nějakého jiného, cizího zadání.

Jsem znechucen takovou argumentací. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, co dělám, a vždy jsem o svých krocích pochyboval. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, jestli odhaduji správně motivaci ostatních, a když jsem začal mít pocit, že důkazy už téměř jasně hovoří ve prospěch zlé vůle, znovu jsem si vše promýšlel a často dospěl znovu k opačnému názoru.

Cinik ale odmítá připustit, že arbitrážní výbor má na věc zkrátka jiný názor, a jednání arbitrů odsoudil nejostřejším způsobem včetně obvinění z toho, že zcela záměrně rozhodují neobjektivně a předpojatě.

Nebudu rozebírat Cinikovy námitky, protože mnohé zcela ignorují zdůvodnění mých hlasů či hlasů mých kolegů arbitrů, některé to zdůvodnění dokonce i popírají.

Nebudu zde vyvracet, že jsem neměl žádné zadání vysekat správce a že pochybuji, že ho měli ostatní arbitři, a že jsem neměl žádné zadání odsoudit Cinika. Neexistence něčeho se nedá dokázat a důkazní břemeno leží na straně toho, kdo taková obvinění vynáší. Místo důkazů pro taková tvrzení se ale často dočkáme jen osobních dojmů, nezřídka podpořených tím, že domnělé fakty jsou "zjevné" či že o nich "nikdo soudný nemůže pochybovat". Už jsem popsal svůj pocit, který vzniká s nemožností obrany proti takovým nactiutrhačným tvrzením: Znechucení. Proto pokud se dokážu obrnit proti této nefér hře a nezanevřu svůj aktivní přístup k Wikipedii, budu stále důrazněji usilovat o to, aby bylo vytváření obrazů zlé vůle z Wikipedie vymýceno, protože je jedním z nejmocnějších nástrojů k vytlačení těch, kteří zlou vůli ve skutečnosti nemají.

Na závěr dodám, že Cinikovo vyjádření na blogu obsahuje několik charakteristik, které jeho jednání arbitrážní výbor na základě předložených důkazů již vyčítal, zmíněným předpokládáním zlé vůle počínaje a osobními útoky, které tu nebudu opakovat, konče.

"Na rozdíl od Vás, já neměl o výsledku arbitráže nikdy předem jasno - a nemám o něm jasno ani teď. Připravují se rozhodnutí a já teprve zvažuji, jak o nich budu hlasovat. Mohu Vás jen ujistit, že je o to těžší případ posuzovat spravedlivě, pokud jedna ze stran zcela záměrně vytváří dojem, že případ je již nespravedlivě rozhodnut. Pokud předem předpokládáte, že Vám jako arbitr budu chtít škodit, jistě víte, které pravidlo na Wikipedii se na to vztahuje."

Ne, tenhle text jsem nepsal dnes k Cinikovu ostře útočnému vyjádření při odchodu tentokrát nikoli z Wikipedie, ale z arbitráže. Tenhle text jsem psal v červenci 2007 k předchozí arbitráži se Z. Tehdy jsem skutečně nevěděl, jak se rozhodnu v hlasování, které začalo o více než měsíc později. A bez veřejného povšimnutí adresáta jsem skutečně později hlasoval u některých rozhodnutí zcela opačně, než si dotyčný myslel.

Nyní už sotva několik hodin před hlasováním přece jen tuším (ale pořád přesně nevím), jak se rozhodnu, ale jsem si téměř jist, že Cinik to netuší a že pouze přistoupil k nátlakové operaci. Doufám, že takový nátlak na mne nezapůsobí.

Je mi velmi líto, že se některé vzorce chování uživatelů, kteří jsou stranami v arbitrážích, tak frapantně opakují.

Nikdy jsem netvrdil, že jsem právník, a tak používám jazyk laickým, nikoli právnickým způsobem. Aby ale nepadla moje neznalost neprávem na někoho jiného, tak zde opravuji chybný úsudek uvedený na jednom blogu a zcela otevřeně se přiznávám k tomu, že autorem spojení "pasivní práva" jsem já. Snažil jsem se odlišit práva "být (chráněn, volen...)" a práva "činit" - tj. arbitrážní výbor přesto, že wikipedistovi Z neumožnil na základě platného rozhodnutí činit (účastnit se arbitráže), bude dohlížet na jeho práva, která vycházejí z toho, že zkrátka je (potažmo byl) wikipedistou. Pokud budou tato jeho práva nějak zkrácena, může se bezpochyby přiměřeným způsobem obrátit i on sám na některého z pěti arbitrů. To samozřejmě platí o libovolném wikipedistovi.

Také chci upřesnit formulaci, že výbor wikipedistovi Z zabránil pomoct Vrbovi proti Cinikovi. Není to pravda a jednotliví arbitři to ve zdůvodnění rozhodnutí jasně zdůraznili. Tuto pomoc může poskytnout prostřednictvím například soukromé komunikace s kolegou Vrbou, která v minulosti nebyla vyloučena - jak je tomu teď, nevím. Tím ale také dostane příležitost konzultovat s ním, o jakou pomoc stojí, samozřejmě - jestli vůbec Vrba o nějakou takovou pomoc stojí. Pokud ale chtěl pomáhat jediným způsobem "na vlastní pěst" - navíc způsobem, o kterém musel předpokládat, že je kvůli zákazu jeho přispívání vyloučen, o jiné způsoby nestojí, pak chyba není na straně arbitrážního výboru a já jako arbitr za to necítím sebemenší zodpovědnost.

Pokud jde o zmíněnou další žádost, zcela neoficiálně oznamuji, že ji výbor řeší, ale protože jde o citlivou záležitost, ve které jde o osobní údaje, zatím hledá vhodný způsob. Určité prodlení je v takové situaci nevyhnutelné.

Když jsem bilancoval 15 měsíců ve funkci arbitra, přešel jsem možná až příliš stručně otázku jména wikipedisty Z. Ano, ve smyslu příslušné žádosti o komentář je skutečně nemožné vynucovat, aby se nikde předchozí jméno wikipedisty Z neobjevilo. V tomto smyslu jsem to koneckonců jasně formuloval též. Zároveň jsem ale jasně vyhlásil, že prohřešky spojené s tímto jménem zůstávají prohřešky, ať jde o osobní útoky nebo jiné nešvary.

Pro jistotu přesně cituji vlastní slova: "Na druhou stranu dodávám, že i vzhledem k této výzvě AC a vzhledem k tomu, že nebyla (naštěstí) jednoznačně odmítnuta, považoval bych já osobně nenásledování této výzvy za znak ne zrovna dobré vůle. To samotné k blokování samozřejmě nestačí, ale může to pomoci v konkrétních případech rozhodování, pokud jde o pochyby, zda jde o nějaké jednání, za které se blokovat dá - tj. osobní útok apod."

Poprvé po relativně delší době byl (podle Mercyho zdůvocnění) za uvedení původního jména wikipedisty Z Cinik zablokován na dvě hodiny, na což si stěžoval na nástěnce správců wikipedista Nolanus a sám Cinik na svém blogu.

Částečný souhlas s Mercyho blokem podal záhy další správce JAn. Myslím, že jeho vysvětlení bylo velmi přesné, včetně výhrady k nesprávnému zdůvodnění. Otázka přechylování jmen a konkrétně revertování tohoto jednoho doporučení se Z nijak nedotýká, tudíž je zbytečnou provokací poukazovat na něj jako na odstrašující příklad. Dle mého je to osobní útok a podle předchozího vyjádření v ŽOKu takovému výkladu nahrává, že Cinik navzdory doporučení arbcomu znovu záměrně použil původní jméno Z (přičemž o něm dle mého psát neměl vůbec!).

Uvádím to jen proto, že část mého tvrzení byla nyní na Cinikově blogu užita na jeho obranu. V tomto případě považuji blok za správný a v přiměřené délce, jen jeho zdůvodnění bylo nepřesné.

Pokud nemůže kdokoli ovládnout puzení spojovat wikipedistu Z se špatným, co se na Wikipedii děje, i když se to Z ve skutečnosti nedotýká, je to o důvod víc, aby zásadně omezil užívání původního jména Z. Jestli ale má před označením "wikipedista Z" osobní zábrany, bude jen dobře, když mu budou bránit před podobnými osobními útoky. Pevně věřím, že k takovému závěru dospěje po době strávené při zablokování a podle následných reakcí i Cinik, jelikož Wikipedii nijak neprospívá a prospívat nebude zcela zbytečné oživování starých sporů.

Před několika dny jsem tu shrnul své zkušenosti z činnosti arbitra za prvních devět měsíců funkčního období. I když zvlášť jeden případ byl tehdy velmi složitý, mnohem inspirativnější pro můj názor na práci arbitrážního výboru byly případy novější, zvláště ten, který nám byl předložen v polovině května. Týkal se sporu dvou zkušených wikipedistů Vrby a Luďka. Arbitrážní výbor se tehdy neshodl na tom, zda má žádost o arbitráž přijmout, nebo ne. Byl jsem tehdy pro přijetí stejně jako che, Milda a timichal se postavili proti. Výsledkem byl pat, který znamenal, že žádost přijata nebyla.

Dodnes respektuji oba vyslovené názory, oba mají racionální základ, opřený o zodpovědný výklad pravidel a zvyklostí na Wikipedii. Protože považuji za důležité vyjasnit dostatečně můj obecný názor, upozorňuji na přesné znění příslušného pravidla: „Při rozhodování, čím se zabývat, výbor přihlédne k názoru komunity a k tomu, zda byly při řešení dotyčného případu vyčerpány jiné možnosti řešení (přímá domluva mezi účastníky sporů, využití prostředníka apod.).“ Rovněž tak z obecného úvodu: „Platí, že než se rozhodnete požádat o řešení svého sporu arbitrážní výbor, měli byste vyčerpat všechny ostatní možnosti.“ Formulace tedy podle mne dává najevo, že k předchozímu řešení sporu se pouze přihlíží (tj. není to jednoznačné rozhodující kritérium), není to povinnost, jen dobrá zvyklost vyčerpat všechny ostatní možnosti. Žádost o komentář není nikde výslovně uvedena vůbec. Pokud tedy toto pravidlo nebude aktualizováno, budu nadále vyžadovat pro přijetí žádosti o arbitráž předchozí ŽOK pouze v případě, že by mohla zásadně doplnit proběhlou diskusi. Tato diskuse je naopak pro mne zcela nezbytná (tj. budu vždy odmítat žádosti, které jsou podány ihned po vzniku sporu bez jakéhokoli jiného pokusu o vyřešení), může ale mít různou podobu. Doplňuji, že je to můj soukromý výklad uvedeného doporučení a že – byť s výhradou – respektuji i výklad, který ŽOK vyžaduje.

Přesto se domnívám, že arbitrážní výbor bohužel selhal v tom, že nevynesl žádné společné stanovisko, kterým by žadateli jednoznačně odpověděl. Je to pro mne dosud důležitá zkušenost, kterou jsem se snažil v dalších dvou – o poznání jednodušších případech – řešit poněkud nestandardním, ale podle mne přínosným způsobem „společných stanovisek“ schvalovaných při (ne)přijímání žádosti.

Tato žádost bohužel také přinesla pro mne velmi znepokojivou zkušenost dosud nejrazantnějšího pokusu o útok na jeho nezávislost a akceschopnost, když wikipedista Nolanus vznesl požadavek na převolení celého výboru v případě jednoho konkrétního rozhodnutí. S takovým nátlakem na výbor jako tehdy i dnes zcela zásadně nesouhlasím a odmítám se do budoucna podřídit jakékoli podobné žádosti.

Netuším, zda se tento případ ještě někdy může k arbitráži vrátit, ale přesto pro zájemce dodám, že jsem na základě tehdy předložených indicií dospěl k názoru, že Luděk jako správce zásadním způsobem nepochybil a nebyl bych tehdy ani nyní pro jeho pohnání k žádosti o potvrzení správcem a byrokratem. Jsem si vědom, že Luděk udělal množství nedobře působících kroků, podobně jsem to ale cítil i u druhé strany a potažmo i u arbitrážního výboru.

Na tento případ navázala žádost o komentář wikipedistky Vrbové, která na jednu stranu zvolila poněkud zvláštní formu ŽOKu k arbitrážnímu výboru, na kterou jsem nenašel vhodný recept k chápání, navíc nevhodně zobecnila některá fakta a použila je poněkud manipulativním způsobem (viz hned první věta); na druhou stranu řekla různé věci, se kterými souhlasím, a bylo to pro mne inspirativní. Podobné to bylo, když Vrba s odstupem publikoval svůj názor na arbitrážní výbor na svém blogu. Zvláště tato dvě vyjádření mne vedla k zamyšlení a k tomu, že chci zkusit prosadit některé změny ve fungování arbitrážního výboru a že chci působit sice v rámci regulí, ale aktivně, nikoli pasivně, dokud budu arbitrem (tj. i v případě, že budu usilovat o znovuzvolení).

V říjnu zaměstnal arbitrážní výbor dvěma případy wikipedista Hubený. Ani jednou výbor žádost nepřijal, protože ani jednou nebyla podána jako dlouhodobý spor a nikdo ji k takovému rozsahu nerozšířil. Za pozoruhodný moment a svým způsobem za nedoceněný úspěch činnosti arbitrážního výboru považuji to, že sám žadatel byl spokojen s tím, jakým způsobem byla odmítnuta jeho druhá žádost. Podle mne to bylo proto, že toto odmítnutí bylo aktivní a pro všechny vyjádřilo jasné stanovisko výboru.

Nyní jen krátce k tomu, co bych rád na arbitrážním výboru změnil. Myslím, že výbor se má na vyžádání hlavně dobrat k nějakému rozhodnutí a to prezentovat. Aby ubylo co nejvíce momentů, kdy je verdikt výboru nejednoznačný (týká se to především přijímání žádosti), brzy předložím dva dílčí návrhy na změnu pravidel arbitráže, potažmo arbitrážního procesu. První se bude týkat toho, že arbitrážní výbor by do budoucna neměl hlasovat o přijetí, ale o zamítnutí žádosti (je to maličkost, ale při rovnosti hlasů má být upřednostněno právo žadatele na to dostat odpověď než právo arbitrů se té odpovědi vyhnout); druhá toho, aby celá fáze přijímání žádosti byla upravena tak, aby i v ní měl povinnost arbitrážní výbor odpovídat na zadané dotazy žadatelů a stran a aby bylo zdůrazněno jeho právo i v této fázi vydávat svá stanoviska. Věřím, že se pro takové úpravy podaří získat podporu.

Děkuji za přečtení.

Uplynulo již o něco málo víc než 15 měsíců od zvolení stávajícího arbitrážního výboru a přibližně do dvou měsíců už by měly být vyhlášeny volby nové, jejichž hlasovací období by mělo nastat krátce po Novém roce. Protože stále zvažuji, zda pokračovat v tomto angažmá, rozhodl jsem se pro sebe i pro všechny ostatní udělat shrnutí toho, co současný arbitrážní výbor řešil nebo třeba také neřešil s mými soukromými poznámkami.

Samotné volby proběhly podle mého soudu poměrně kultivovaně a s jednoznačným výsledkem, který rozdělil pole kandidátů na ty s jasnou podporou a na ty bez ní. Značný počet hlasů pro byl pro mne do značné míry závazek, a doufám, že aspoň u většiny hlasujících jsem nezklamal a že z mého počínání mají aspoň takový pocit – tj. převážné spokojenosti – jako mám já. Dodnes částečně lituji, že nebyl zvolen Mirek256, kterého jsem bez rozpaků podpořil i v hlasování. Na druhou stranu nemůžu konkretizovat, místo koho by ve výboru musel působit.

Krátce po volbách byl arbitrážní výbor postaven před těžký úkol znovu projednat spory s wikipedistou Z. Připomínám, že od zvolení výboru uplynuly v té době pouhé tři dny a že oba arbitři, kteří měli z předchozí doby s touto funkcí nějaké zkušenosti, se vyloučili pro podjatost. Přestože zbylá trojice, která hned v tomto ostře sledovaném a kontroverzním případu musela hledat způsoby své činnosti, byla občasně kritizována i za pomalost, byla žádost projednána jen za necelé dva měsíce, a to většinou měsíce letních prázdnin a dovolených.

Na základě vlastní úvodní aktivity s komunikací s wikipedistou Z jsem byl později ostatními arbitry i formálně potvrzen jako první zpravodaj výboru. Upřímně doznávám, že jsem tu roli nezastával rád, protože šlo o krajně vyhrocený spor, v němž jedna strana opakovaně zpochybňovala nezaujatost všech jednajících arbitrů, odmítala plně spolupracovat a podobně. Nejsem se svým způsobem koordinace činnosti arbitrážní výboru v tomto případě zcela spokojen, hlavně ale ve mně zanechala celá záležitost jednu z nejbolavějších zkušeností z „života“ na Wikipedii.

Nebyl jsem zcela spokojen ani s výsledkem jednání výboru, v němž jsem byl přehlasován. Myslel jsem, že pro tento způsob řešení by byla vhodnější kratší než roční „zkušební doba“ než schválený rok. Alespoň se podařilo prosadit – navzdory i mé prvotní skepsi – návrh na přejmenování arbitráže a omezení užívání původního jména wikipedisty Z, který sice není závazný, ale myslím, že posloužil k uklidnění na Wikipedii. Vzhledem k nejistotě o výsledku rozhodnutí jsem dále sledoval činnost wikipedisty Z na jiných projektech Wikipedie i na jeho blogu a dospěl jsem k závěru, že verdikt byl přes mé původní rozpaky správný. Dospěl jsem k názoru, že by Z těžko mohl být součástí spolupracující komunity na české Wikipedii, což je na druhou stranu škoda, protože jeho příspěvky jsou kvalitní, jak dokazuje na jiných projektech. Bohužel se domnívám, že by přínos jeho článků nevyvážil osobní spory plynoucí z dlouhodobé osobní nevraživosti jeho a dlouhé řady jiných autorů české Wikipedie. Své pochybnosti, které jsem měl o délce „zkušební lhůty“, se ukázaly být irelevantní, protože o její délku Z nejspíš nikdy nešlo, podstatnou byla podstata bloku do „žádosti o zrušení“, kterou odmítá, ale s níž jsem i já souhlasil a souhlasím.

Pro plnou informovanost doplňuji, že krátce po arbitráži jsem byl jako arbitr osloven wikipedistou Z, abych zprostředkoval jeho kontakt se správci, což jsem udělal. Wikipedista Z tehdy se mnou pokračoval v soukromé e-mailové korespondenci, v níž jsme během několika dnů bohužel dospěli k takovému vyostření sporu, že se nadále nepovažuji za nepodjatého, pokud by arbitrážní výbor měl v budoucnu něco v souvislosti s wikipedistou Z řešit a já byl jeho členem. Detailů netřeba.

Už v té době byl arbitrážní výbor znovu požádán o aktivitu ve sporu Medvídka Pú se správcem Horstem. Arbitrážní výbor se tehdy jednomyslně rozhodl žádost o zbavení správce jeho práv odmítnout. Medvídek Pú tehdy neměl podporu nejen výboru, ale celé komunity pro své ostré požadavky, nikde se nesnažil vyvolat diskusi, celý případ byl tehdy proto jasný.

Jinak to ale bylo v případě vrba versus Luděk, který spadl před arbitrážní výbor po půl roce blažené nečinnosti. Přineslo to s sebou řadu dalších záležitostí, takže to s dovolením vypíšu až příště.

Díky za zamyšlení, pokud vás moje zpověď k němu přivedla.

Dnes dopoledne jsem zase na Wikipedii vběhl trochu nadšeně a nerozvážně, resp. hlasoval jsem ve správcovském hlasování (správce však už drahnou dobu nejsem) za podporu bloku Cinika na jeden měsíc. Zároveň jsem ale uvedl, že tento blok by měl mít jisté podmínky, protože účel takovýchto akcí není nikoho trestat, ale zajistit plynulé fungování encyklopedie jako takové.

Proto by bylo dobré, kdyby Cinik ukázal, jaký je jeho záměr. Pokud z Wikipedie skutečně definitivně odešel není potřebné, aby mohl editovat - blok sice pozbývá významu, ale pro obě strany našeho sporu. Tím pádem jsou jakékoliv stížnosti na měsíční blok naprosto irelevantní.

Pokud však tohle ukončení aktivity bylo pouze krátkodobého charakteru (jako tomu koneckonců bylo už dříve), bylo by dobré ukázat také trochu přívětivější tvář. Ale nejprve ji musí ukázat zablokovaný, který na svém blogu šíří různé insinuační útoky na správce a vůbec estabilishment Wikipedie. Tohle prostě nejde, to už se podobá... , je to fatální a musí to být odstraněno. Co Cinika v poslední době trápí, o tom by bylo záhodno kdyby si správci s ním promluvili (nejlépe nad kávou či pivem - tedy jedem dle chuti), někde v příjemném prostředí. Přecijen tu máme uživatele, který pro Wikipedii mnohé udělal (myšleno obsah) a jehož podíl není oddiskutovatelný. Potom bude na místě, aby správci své drakonictví odvolali a přistupovali mnohem vlídněji (koneckonců jedna z příruček Wikipedie nám povídá i o předpokládání dobré vůle, ačkoliv mé očekávání, že k tomu skutečně dochází, příliš valné není). Koneckonců, píše se jen encyklopedie, nebudujeme stát.

Angličan William Webb Ellis (podstatně šířeji se o něm píše na anglické Wikipedii, na fotografii jeho pomník ve městě Rugby) se zapsal do historie světového sportu tím, že údajně vynalezl ragby. Jednou vzal při školním fotbalovém utkání míč do ruky, proběhl hřiště a položil ho do branky. Ragby je skvělý sport, ale fotbal byste si s takovýmhle Ellisem nezahráli.

Vzpomněl jsem si na to při dvou víceméně úsměvných setkáních s wikipedisty. Jeden se rozčílil, jak bylo naloženo s jeho příspěvkem, který neodpovídal pravidlům, a hlasitě za sebou bouchl na Wikipedii dveřmi. Připomínal mi právě ragbistu, který by chtěl mermomocí prosazovat hru rukou v současném evropském fotbale a kritizovat fotbalové činovníky, že mu neuznávají branky překopnuté přes břevno. Inu, přeji mu hodně úspěchů v ragbyové kariéře, ale my raději budeme hrát dál fotbal. :-)

I na druhé setkání se hodí příměr ze sportu. Že prý málo profesionálů píše o svých tématech na Wikipedii a že je to ostuda. Představme si turnaj mistrovství světa v malé kopané, na který vyrazí nejlepší družstva třeba pražské hanspaulky (článek o ní na Wikipedii stále chybí...). A jeden z těchhle kvalitních, ale amatérských hráčů si povzdechne, že by se k nim měli přidat nejlepší reprezentanti jako Tomáš Rosický nebo Petr Čech a že je škoda, že to neudělali, zvlášť když jsou za reprezentaci placeni. Jasně, že ve skutečnosti je to trochu jinak, profesionálové obvykle dělají svou profesi a na Wikipedii, která je koníčkem, už většinou nemají čas. A pokud ano, raději tam napíšou článek o věcech, které je jen baví.

Wikipedie žije vlastním životem, což je logické. Někdy mě ale zaráží jeho sebestřednost. Někdy jí - na druhou stranu - propadám sám.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: G-Man)

Dlouhé čekání skončilo a Google spustil již na začátku roku anoncovaný Knol. Je zatím ve zkušební beta verzi, ale aspoň se můžeme konečně podívat, jak by to všechno dosavadní tajemství mohlo vypadat a fungovat.

Na svém oficiálním blogu Google produkt představil. Jako hlavní novinku uvádí metodu "moderované spolupráce. Každý uživatel může navrhnout změnu či opravu textu, ale pouze jeho autor si sám rozhodne, zda ji provede či ne. Autory mají být (a podle všeho jsou) odborníci.

Co nyní Knol nabízí? Mnoho článků z oblasti medicíny, některé z oblasti managementu, ale i kurioznější - i když pro někoho jistě podstatné a užitečné - články Ucpané záchody, Grilovací omáčky nebo ze sportu První ironman. Jako featured knol (český překlad na takové spojení snad ani neexistuje, něco jako článek v hlavní roli) nyní mají roztomilé Jak si sbalit batoh (odborníkem na balení batohů je počítačový inženýr z Kalifornie Ryan Moulton).

Ne, dost legrace, mám velké uznání ke všem, kteří píšou a tvoří (i když to byl už snad Jan Werich, který řekl, že se teď víc píše než čte...) pro druhé; a na tom nemění nic ani pocit, že bych raději tyhle autory viděl přispívat na Wikipedii.

Někteří ale patří právě do kategorie profesionálních fotbalistů, zmíněných v mém minulém článku, pro které Wikipedie není zcela vhodným místem. Bude tedy na řadových wikipedistech, aby z jejich tvorby na Knolu dokázali sami těžit. V současnosti jsou na Knolu (namátkou) takové autority jako chirurg z Newyorské zdravotnické školy Jessica Doningtonová, editorka Encyclopedia of Earth Ida Kubiszewská z Vermontské univerzity, Robert Basner z Columbia University.

Můj první dojem je celkem příznivý, což je jistě dáno i poměrně hezkou úpravou (kategorizace asi časem dorazí a zatím ji nahrazuje obstojné vyhledávání). Knolu ale tak trochu hrozí, že se změní v "malý internet", ve kterém bude spousta článků nejrůzné úrovně, jimiž se bude muset čtenář stejně probrat (aspoň budou snad ohodnocené od ostatních). Uvidíme, jak se Knol vypořádá s články typu Mina Radhakrishnan, který by na Wikipedii právem zamířil ke smazání z důvodů popsaných v doporučeních subpahýl, WP:VL a Propagační článek.

Celkový názor ale trvá, a tak ho můžu jednoduše okopírovat ze svého půl roku starého příspěvku:

"Google Knol nikdy nebude encyklopedie, bude to spíš sborník nebo rovnou knihovna, kam se podíváte do poličky s knížkami o jednom tématu, kteří autoři tam něco napsali. Z toho mi celkem jasně vyplývá, že nemůže být konkurencí pro Wikipedii. Jen si Wikipedie musí uvědomit, že právě ona chce být encyklopedií, že její hlavní úlohou není vytvářet nové verze a nové interpretace informací, ale jejich shromažďování a třídění. Wikipedie může snadno přežít Knol, stačí jen, aby se na světě najednou zcela nevytratila kooperativnost a Wikipedii tak naráz nevymřeli všichni přispěvatelé.

Přesto považuji případný vznik Knolu za pozitivní. Shromážděný a aspoň po hromádkách článků na stejné téma roztříděný bude zajímavým zdrojem informací - ve svém utřídění lepší než obyčejné blogy, kterým se částečně podobá; nikoli konkurenčním, ale alternativním vedle Wikipedie."

Dodám jen to, že větší konkurenci by mohl Knol představovat pro některé jiné projekty Wikimedia, zvláště pro Wikiverzitu, kde by se ale měly bezpečně udržet především kolektivní projekty.

Poslední dobou se někteří wikipedisté baví vskutku zajímavým způsobem. A to otázkou, kolik (a jakých) obrázků bude v článku o severočeské obci Rybniště (zvláštní, vždycky jsem si myslel, že se jedná o Jižní Čechy, ale budiž).

Autorem velkého množství obrázků z dané lokality je ŠJů, v současné době nejaktivnější fotograf české Wikipedie, byť kvalita jeho snímků je samozřejmě diskutabilní (a také se o tom živě a žhavě mluví - i já sám ho na to už celkem nevybíravě upozorňoval). ŠJů věnuje mnoho svého úsilí k zmapování mnoha obcí, které dosud na Wikipedii nijak obrazově ztvárněny nejsou. Místo pádné diskuze, kde by byly použity argumenty však člověk vidí neustálé bazírování na detailech (extrémní konkretizace obecného mi ale příjde poslední dobou jako velký problém na Wikipedii), jako je třeba nepříliš šťastné umístění obrázku s valníkem hnoje do článku o obci, že fotka návsi obce neříká vlastně o obci nic, v neposlední řadě zakládání Žádosti o komentář a všeobecně a vůbec celkem neslušný tón, který uživatele donutil vzít si na několik dní timeout.

Každopádně mě překvapilo, jak rozsáhlý a dlouhý text jsou schopní všichni velmi rychle v tomto ŽOKu vyprodukovat. Ještě více se divím faktu, že někteří nejsou schopni tolerovat více obrázků v nějakém článku, avšak faktické přehmaty v článcích, mnohdy až čtyři roky staré údaje (normálně by to nevadilo, ale tohle je Wikipedie), různé spamy a další nesmysly, nikomu nevadí. Alespoň tedy ne do té míry, aby se to řešilo obdobnou cestou, jako jsou fotky Rybniště.

Musím na druhou stranu přiznat, že k ŠJůovi jsem měl také nemalé antipatie, zvlášť tedy v době, kdy jsem přeorganizovával všechny články o dopravě a moje koncepce se střetla s jeho :-) Tyto technokratické úvahy mě však naštěstí již opustily, neboť je důležité si uvědomit, že dělat má ten, kdo dělat chce a bránit mu je prostě kontraproduktivní. Normy, které Wikipedie nepřímo vyžaduje, jsou podle mě dost volné na to, aby umožnily tvůrčí schopnost všem. Že se to bude lišit, to je nutné přijmout jako nutné zlo a danou pravdu. Lidé jsou různí, myslí různě a píšou různě. Pokud tam nebude 40 obrázků k jednomu odstavci nebo celý text růžovou kurzívou tak to žádná katastrofa není.

Na serveru Lupa napsal Michal Černý článek Online encyklopedie nejsou jen Wikipedie. Článek má standardní slušnou kvalitu, snad jen určení toho, co odlišuje online encyklopedii od všeho internetu, se myslím trochu minul se skutečností - hlavní výhodou každé encyklopedie proti "pouhému" výsledku vyhledávání tématu na internetu podle mého je, že má (a často to dělá - to je právě chyba ne/populárních wikipedických pahýly) obsahovat pokud možno souhrnnou informaci, kterou uživatel na internetu musí kompilovat sám z více zdrojů.

Článek doprovází anketa "V jaké jazykové mutaci dáváte přednost Wikipedii?" Výsledky jsou pro českou Wikipedii velmi příznivé. V době psaní tohoto příspěvku jí dávalo přednost 54 % čtenářů článku na Lupě. 39 % upřednostňovalo anglickou Wikipedii, každý padesátý jiné jazyky a tři ze sta jiné online encyklopediíe. Je pravděpodobné, že podhodnocena je skupina "Encyklopedie online nevyužívám vůbec" (1 %), kterou takový článek asi ani nepřitáhl, a proto její příslušníci nemohli hlasovat, výsledky u prvních čtyř odpovědí by ale podle mne měly být zatíženy jen statistickou chybou způsobenou malým počtem hlasujících.

V současnosti zaujímá Wikipedie dominantní místo mezi encyklopediemi, boj o čtenáře se však přesouvá jinam. Jak oznámil čtvrteční El País, tento týden začala digitalizace starých děl z knihoven Universidad de Complutense de Madrid a Biblioteca de Cataluña ve Španělsku.

Kdo za vším stojí? Jedná se o světový internetový gigant Google. V plánu je zdigitalizovat většinu starších děl dostupných jako volná díla. Celkem se má jednat o více než 700 děl, mezi nimiž se dá nalézt například Cervantesův Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha, Kosmografie od Claudia Ptolemaia či Knihy o astronomii od Alfonse X. Moudrého. Ostatní díla s copyrightem pak budou nabízena ke koupi, nebo odkazována do "kamenných" knihoven.


Boj na poli encyklopedií postupně vyhrává Wikipedie. Již v roce 2005 si nechal renomovaný časopis Nature vyhotovit studii porovnávající kvalitu světoznámé encyklopedie Britannica a Wikipedie. Studie ukázala překvapivý výsledek a sice, že Wikipedie si na tom nestojí tak špatně jak se původně předpokládalo.

Počátkem dnešního roku pak řada "tradičních" encyklopedií oznamuje, že přechází k zpřístupňování hesel přes internet. Naproti tomu německá Wikipedie připravuje vydání dalšího DVD a dokonce má v plánu vydat i tištěnou verzi Wikipedie.

Postupně od dosažení 1,6 milionu hesel na anglické Wikipedii se stále více a více volá po kvalitě. Postupně s nárůstem hesel se hesla rozepisují, prohlubují; důležité a sporné údaje jsou odzdrojovány, čtenářům jsou nabízeny sekundární zdroje typu externích odkazů či literaturu. Některé vzdělávací instituce se organizovaně vrhají na Wikipedii a zkvalitňují hesla. Díky softwaru MediaWiki má každý možnost opravit chybu, kterou právě nalezl a v mžiku nabídnout opravenou verzi milionům lidí po celém světě, kteří mají přístup k internetu.


I Google se pokouší vytvořit vlastní "encyklopedii", v současnosti však, zdá se sází více na jiné cesty, jak přilákat čtenáře. Stává se výraznou konkurencí pro Wikisource. Digitalizace starých děl pro potřeby Googlu už běží v několika zemích v různých světových jazycích. Otázka je kdy se dostane i k nám? Jak někde uvedl Jimmy Wales: pokud vývoj Wikipedie trvá 5-8 let, vývoj Wikiknih může trvat 30-40 let. A podobné by to mohlo být s projektem Wikisource. Nejde totiž to to, že by díla nebyla dostupná, ale spíš o nedostatek ochotných editorů, kteří by se takovéto práci s chutí oddali. Svou roli zde hraje i přizpůsobení softwaru tomuto projektu.

Je tedy otázkou, jestli má cenu do budoucna s takovýmito projekty soupeřit, pokud jsou cíle stejné? Nabídnout volně přístupná díla v digitalizované podobě na internetu. Je nutné na tomto poli s někým soupeřit? Faktem však zůstává, že v současné době se na českém internetu nachází, hned několik internetových knihoven. Jsou lepší, horší a dokonce narazíte i na úplně katastrofální projekty (u takových se pak člověk podiví, na co všechno je možno dostat grant). Žádná z těchto knihoven však zatím nepřistupuje k digitalizaci tak široce, jako Wikisource.


Zdroj: El País, 3. července 2008, č. 11 442, evropské vydání.

Německý wikipedista čínského původu Tching Čeng (známý nejčastěji s přezdívkou Wing), byl zvolen zástupcem komunity v Radě nadace Wikimedia Foundation. Ve složitém systému, ve kterém se porovnával každý kandidát s každým, byl upřednostněn proti všem oponentům.

Wing se narodil v Šanghaji, vyrůstal v Cha-er-pinu a od svých 20 let žije v Německu. Nyní působí v Mohuči jako programátor u IBM. Edituje čínskou, německou a anglickou Wikipedii. Spolupořádal Wikimanii 2007 na Tchaj-wanu.

Zde je pět programových bodů, se kterými do Rady kandidoval:

• Podpora rozvoje softwaru MediaWiki pro lepší uživatelnost;
• Podpora kroků k získání a udržení nových editorů;
• Zajištění komunikace mezi komunitami Wikimedie, ať jde o různé projekty, nebo různá místa;
• Podpora jazykové, kulturní a dalších různorodostí komunity Wikimedia;
• Podpora spolupráce mezi Wikimedií a univerzitami nebo jinými neziskovými/veřejnými institucemi zabývajícími se výzkumem a vzděláním (např. knihovnami).
  

Na prvních nezvolených místech zůstali Australan ruského původu Alex Bakharev a Američan Samuel Klein. Všichni kandidáti byli označení hlasující komunitou jako lepší než Američan Gregory Kohs, který svou kandidaturu formuloval dle mého názoru nejkritičtěji (podobně neúspěšná byla rovněž hodně kritická kandidatura jeho krajana Kurta M. Webera). Jen o jedno místo výš skončil Angličan Paul Williams, nad jehož nízkým věkem (18 let) jsem se pozastavoval zde na blogu i já.

V Radě jsou kromě Tchinga její předsedkyně Florence Nibartová-Devouardová, stálý člen Rady a zakladatel Wikipedie Jimmy Wales, dále místopředseda Jan-Bart de Vreede, Kat Walshová, Frieda Brioschiová, Michael Snow, tajemník Domas Mitsuzas a pokladník Stuart West.

Zdroj fotografie: Wikimedia Commons (autor Wing - mimochodem, přijde vám to jako autoportrét???)

13. června 2008 zemřel americký televizní publicista, dlouholetý moderátor pořadu stanice NBC Meet the Press Tim Russert. Není mi nijak známo, že by za svého života významně zasáhl do běhu Wikipedie. O to víc na ni může zapůsobit paradoxně po své smrti.

Russet zemřel po záchvatu, který ho postihl ve 13:30 přímo v kanceláři. Televizní stanice informaci zveřejnila až po informování jeho rodiny. Na Wikipedii se informace o jeho smrti objevila 13. června v 20:01, ale o devět minut později byla ze stejné IP adresy znovu odstraněna, což bylo vzápětí revertováno. Ve 20:29 už byla informace podložena zdrojem z New York Times a od té doby ponechána (aspoň předpokládám, protože jsem tu přibližně tisícovku(!!) editací provedených v následujících necelých dvou týdnech už dál převážně neprocházel).

Nenápadná záležitost, dohledatelná z historie článku, má ale důležité konsekvence, o kterých se (pokud jsem znovu něco v historii nepřehlédl) v článku na Wikipedii nepíše.

Údaj se totiž do Wikipedie dostal před oficiálním zveřejněním, sotva několik minut po jeho úmrtí. NBC byla šokovaná a začala vyšetřování, které ukázalo, že anonymním editorem je zaměstnanec servisní společnosti NBC, která nese název IBS. Ve stejné firmě pracoval i editor, který informaci zase odstranil, z časových konsekvencí internetoví komentátoři usuzují, že na základě stížnosti NBC, což podle mne není tak úplně jasné.

Podle dostupných informací se ale bezmála zdá (a komentátoři se na tom shodují), že ten první zaměstnanec ani nevěděl, že dělá něco špatného, protože předpokládal, že dává na internet veřejnou informaci. Přesto byl propuštěn, možná jen proto, aby si IBS zachovala tvář před NBC a tím i její přízeň. Šlo totiž spíš (jak píše třeba Liz Wolgemuthová z US News) hlavně o věc loajality.

O události informují například britský Telegraph. V New York Times se Noam Cohen pozastavuje nad tím, že NBC záměrně zadržovala informaci, než ji zveřejnila.

Wikipedie se (viz NYT) stala v této události důležitým zdrojem informací ve chvíli, kdy mnoho novinářů mělo zprávu o Russertově nevolnosti, ale nikoli o jeho aktuálním stavu.

Mathew Ingram z torontského Globe and Mail se na vlastním blogu ptá: "Byl čin osoby, která změnila stránku na Wikipedii, žurnalistikou, nebo vyzrazením privilegované informace? Podle mne to druhé, ale společnost chce jasně udržet NBC jako svého klienta." ("Was the person who changed the Wikipedia page committing an act of journalism, or divulging privileged information? I’d vote for the latter, but clearly the company wants to keep NBC as a client.") A publicista Mike Masnick mu na Techdirt odpovídá: "To bývala mnohem jednodušší otázka, když novináři byli novináři a privilegované informace byly privilegované informace. Ale hranice obou věcí se poměrně rozmazaly, a tak to povede jen k dalším otázkám, než se společnost dohodne na odpovědi." ("This used to be a much simpler question when journalists were journalists -- and privileged information was privileged information. But the boundaries of both things have become quite blurred these days, and that's only going to result in more questions being raised before society agrees on the answers.")

Na jednu stranu by to pro Wikipedii mohla být pozoruhodné informační vítězství nad ostatními médii (čistě formální připomínka zní, že ještě lépe se to mělo objevit na Wikinews, které jsou určené pro zprávy, na Wikipedii by se taková informace měla přece jen objevit až jako podložený údaj), pokud by mělo být takové usilování o rychlost jejím cílem - o čemž nejsem přesvědčen.

Mimochodem - o tom píše i autor Noam Cohen v New York Times ("V případě Wikipedie je to právě to, k čemu site nemá sloužit. Jedním z principů situ je Žádný vlastní výzkum - každý fakt se musí objevit v nějakém zdroji s reputací, než je ho možné zopakovat." ("In the case of Wikipedia, this is emphatically not what the site was meant to do. One of the principles of the site is No Original Research — every fact must have appeared somewhere reputable before it can be repeated.")

Na druhou stranu taková událost ukazuje, že editování Wikipedie může být i záležitostí svým způsobem nebezpečnou...

Zdroj fotografie: Flickr - via Wikimedia Commons (autor hyku)

Jako Ženevský zázrak pojmenoval autor Reisender svůj článek, který věnovat vyřazení českých fotbalistů z mistrovství Evropy ve fotbale. Článek neobsahuje nic závratného, není ani nijak ozdrojován a navíc kvůli probíhajícímu hlasování o smazání bude pravděpodobně brzy smazán (proto přikládám pro pozdější čtenáře odkaz na kopii ve vlastním uživatelském prostoru na cs.wiki).

Je to ale - co jsem si všiml - jeden z nemnoha případů, kdy se česká reálie stala hlavním tématem článku na en.wiki v okamžité reakci na událost, a aniž by její vytvoření inicioval český editor. Reisender se k tématu podle všeho dostal spíš jako Chorvat, který s překvapením zjistil, že soupeřem jeho týmu ve čtvrtinále nebudou očekávaní Češi, ale Chorvati.

Smazání na anglické Wikipedii dovedu pochopit (zvlášť v současném stavu článku), ale na druhou stranu zvláště na české Wikipedii by takový článek být mohl, a to podle mého názoru na to, že česká Wikipedie má zvláště zdůrazňovat český rozměr zobrazovaných materiálů.

Doplnění: Článek byl skutečně smazán 23. června. Těsně před tím proběhl i pokus o jeho přejmenování na Krále comebacků. Výsledek diskuse nakonec byl mnohem těsnější, než to zpočátku vypadalo. Na české Wikipedii by podle mne vedl k tomu, že by článek zůstal ponechán. Při pouhém sčítání hlasů mi vyšel výsledek 21 pro smazání, 16 pro ponechání, možná jsem se přepočítal, ale těžko tolik, aby to přeskočilo hranici 2/3.

Protože Wikiverzita i Wikizprávy už byly schváleny, je třeba se připravit na ostrý provoz a udělat taky něco proto, abychom nekoukali jako kedlubny, až doménu dostaneme. Zatímco pro Wikizprávy se logo udělalo už před časem a na hlavní straně je (a já možná ještě udělám nějaký alternativní verze pro milníky, 200 článků se nám pomalu pozvolna blíží), Wikiverzita neměla vůbec nic. A tak jsem se na popud Dannyho B rozhodl logo udělat.

Nebylo to nic složitého, stačí vzít jakékoliv logo, které už existuje a doplnit pouze lokalizovaný text (narozdíl od Wikipedie či Wikislovníku k tomu tak není potřeba přidávat ještě nějaké menší texty pod názvem projektu, to zde odpadá. A ono je to i lepší; pořádné informace jsou na příslušných stránkách, z hlavní odkazané, není problém se k nim doklikat. A editorům log se hlavně usnadní práce :-)

Už jsem tu jednou velmi okrajově zmínil, že se chystají volby do správní rady Wikimedia Foundation - tedy do té části, o které rozhodují členové komunity. V tuto chvíli se přijímají kandidatury, uzávěrka má být zítra.

Zaujaly mne regule, podle kterých je možné volit nebo být volen.

Volit může ten, kdo měl aspoň 600 editací před 1. březnem 2008 na jedné nějaké wiki, 50 editací na té samé wiki od 1. ledna do 29. května 2008, není zablokován a není bot.

Kandidovat může ten, kdo měl 600 editací na nějaké wiki před 1. lednem 2008, má 50 editací mezi 1. lednem a 1. červnem 2008, je mu aspoň 18 a je plnoletý ve své zemi a zveřejnění své občanské jméno. Zajímavé pro mne je, že v zásadě není moc velký rozdíl mezi požadavky na počet editací.

Co mne také zaujalo, je velmi nízký průměrný věk přihlášených kandidátů. V době, když jsem psal tenhle článek, jich bylo 11 a ten věk byl 32 let (a myslím, že ho zvedly poslední přírůstky do seznamu). Do rady kandidují i zájemci ve věku 18 (Paul Williams - na fotografii), 22, 23 a 25 let. Že uživatel ve věku 18 let bude schopný vykonávat povinnosti v radě v plném požadovaném rozsahu, prostě nepředpokládám, ale každý volič si udělá názor sám.

Jinak jsou v seznamu kandidátů čtyři Američané (a k nim jeden Kanaďan, dohromady průměrný věk 27 let), čtyři kandidáti z Evropy (průměr 36 - a to ho snižuje Williams), jeden Izraelec a jeden Australan.

Volby proběhnou od 1. do 21. června 2008.

Zdroj obrázku: Flickr via Wikimedia Commons (autor Peter)

Obrázek: Univerzita Karlova už brzy bude mít svého českého wikiverzitního konkurenta.

Člen jazykového subkomitétu Wikimedie Pathoschild oznámil oběma chystaným českým projektům, že jsou "připravené ke schválení a brzy budou vytvořeny".

I když jsem měl určité pochybnosti o jednom z projektů, iniciátorům i dosavadním přispěvatelům oběma upřímně gratuluju, protože odvedli dobrou práci. V zastoupení všem ostatním gratuluji těm nejaktivnějším - u Wikizpráv jde především o Aktrona, Orange.mana, Dannyho B. a Darkermonka. U Wikiverzity jasně nejvíc práce odvedl Juan a s ním Kychot.

Přeji všem po spuštění hodně spokojenosti z příspěvků publikovaných v přátelské a tvůrčí atmosféře.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: Rémi Diligent)