Praha, 1. 6. 2023 Národní knihovna a Wikimedia
ČR podepisují memorandum o spolupráci na tvorbě
Wikipedie, zpřístupňování
databází NK přes Wikidata aj. K podpisu dojde 9.
června 2023 v pražském Klementinu, spolu s
prvním oficiálním setkání
zástupců Wikimedia Europe – mezinárodního
sdružení 26 poboček Wikimedia. Akce se
zúčastní náměstek pro digitalizaci
Ondřej Profant, poslanec Evropského parlamentu Marcel
Kolaja a další hosté.
Memorandem strany deklarují zájem spolupracovat na
tvorbě internetové encyklopedie Wikipedie a rozvoji
dalších projektů Wikimedia ČR. Úsilí
Národní knihovny otevírat svá data je
dlouhodobé a jeho největším dosavadním
úspěchem je
zpřístupnění 3 rozsáhlých
databází na jaře 2022.
Výkonná ředitelka WM ČR Klára
Joklová a generální ředitel NK ČR
Tomáš Foltýn podepíší memorandum o
partnerství a spolupráci mezi organizacemi 9. června
2023 v Národní knihovně. Program
začíná v 18:00, samotný podpis je
plánovaný na 18:50. Následovat bude recepce a
neformální setkání zástupců
evropských poboček Wikimedia, hostů a
médií.
„Spolupráci s Národní knihovnou jsme
zahájili již v roce 2006 vzešlo z ní mnoho
dobrého. Zpřístupňování
digitalizovaných dat a archivů je pravděpodobně
nejefektivnější způsob, jak jako kulturní
instituce v dnešní době otevřít své
vědění lidem, a v tom vidím velký smysl.
Věřím, že další knihovny, muzea,
galerie a archivy budou příklad Národní
knihovny následovat,“ říká
výkonná ředitelka WMČR Klára
Joklová.
Národní knihovna bude projekty Wikimedia obohacovat
především poskytováním vybraných
zdrojů, databází či multimédií
(např. fotografií) pod licencí CC BY-SA 4.0, ale
také například podporou
vzdělávání knihovníků a knihovnic v
psaní článků na Wikipedii.
Databáze NK budou nahrávané na svobodné
úložiště dat Wikidata, což
podpoří generování nových témat
slovníkových hesel. Knihovníci a zaměstnanci
knihovny mohou dále participovat na jejich odborném
zpracování. Spolek Wikimedia ČR bude poskytovat
metodickou a projektovou podporu, proškolení a know-how
formou přednášek, seminářů,
workshopů.
„Národní knihovna ČR si cení
především spolupráce na usnadnění
přístupu široké veřejnosti k
informacím, které jsou důležité pro
vzdělání, výzkum a osobní rozvoj.
Společně hledáme nové způsoby
využití moderních technologií a
nástrojů, podporujeme uchovávání, ochranu
a propagaci kulturního a historického
dědictví,“ dodává Lenka
Maixnerová, náměstkyně sekce Knihovní
fondy a služby NK ČR.
Obě strany vnímají projekty Wikimedia jako
otevřené veřejné zdroje, které vedou ke
všeobecnému rozvoji vzdělanosti a podpoře
sdílení svobodných informací pro širokou
veřejnost, a to celosvětově a obsah memoranda
přispívá k naplňování
poslání NK i WM ČR.
Kontakt pro média:
Natálie Schejbalová
PR specialistka a fundraiserka
natalie.schejbalova@wikimedia.cz
Petr Brož je český planetolog, který
zkoumá sopky na jiných planetách. Je
popularizátorem vědy a jako autor byl za svou knihu
Vesmírníček nominovaný na Magnesii Literu. Do
roku 2019 býval také plodným wikipedistou.
Založil přes 1200 článků a za
šíření dobrého jména Wikipedie mezi
veřejností mu bylo nedávno uděleno
čestné členství ve spolku Wikimedia
ČR.
Petře, vy se netajíte
tím, že Wikipedie vás přivedla ke
zkoumání Marsu. Můžete mi ten
příběh popsat?
Petr Brož, FOTO:
Šárka Vlasáková
Je to dané tím, že já jsem dlouho na
Wikipedii psal o planetách, o sluneční
soustavě. Bylo nás víc, kteří jsme psali
na toto téma. A jeden z kolegů mi napsal, jestli bych
nechtěl jet do Německa na místní úřad
pro letectví a kosmonautiku. On tam totiž zrovna byl,
dělal tam doktorát, tak mi tam domluvil stáž.
Já jsem tam v rámci bakalářského studia na
měsíc odcestoval a kreslil mapu jedný oblasti na
povrchu Marsu. Hledal jsem tam sopky, strašně mě to
zaujalo, začalo mě to bavit. No a potom jsem u toho
skončil a věnuju se tomu do dneška.
Myslíte, že by víc
studentů mělo psát Wikipedii?
Myslím si, že ano. Byl to vlastně důvod,
proč jsem pomáhal rozjet to, aby se studenti a studentky
Karlovy univerzity na ochraně životního
prostředí zapojovali do psaní české
Wikipedie. Dodneška to běží a studenti a
studentky stále píší o
chráněných územích ČR. Je to super,
protože když si vaši práci přečte
vyučující a pak skončí v
šuplíku, tak je to o ničem. Ale takhle víte,
že si s tím musíte dát práci, protože
to po vás budou číst třeba stovky, tisíce,
možná třeba desetitisíce lidí. Bude to
navždycky někde viset, a navíc s vaším
jménem.
Mimochodem, když jsme u toho
jména, tak vy se na Wikipedii jmenujete Chmee2.
Proč?
Já strašně rád čtu sci-fi a jednu dobu
jsem četl sérii Prstence od Larryho Nivena. A tam je
kočkovitá rasa, která dlouhodobě
válčí s lidstvem. A Chmee je podle jedné
postavy, která dřív byla diplomatem v lidském
vesmíru. Znamená to mluvící se
zvířaty. Mně to přišlo jako vtipná
přezdívka, protože na internetu se všichni
chovají jako divočáci.
Popularizace vědy je z mého
pohledu trošku nevděčná disciplína,
protože vaším údělem je
zprostředkovávat tu vědu lidem, kteří o to
v podstatě nestojí. Vnímáte to taky tak? A
proč jste si tuto cestu zvolil?
Tohle vnímám, ale ona popularizace vědy má
dvě roviny. Vy buď popularizujete pro lidi, který
pro vědu hoří, tam je to snazší,
protože píšete třeba do nějakého
periodika, které se vědě věnuje. A tam to
čtenářstvo očekává, že se
něco o vědě dozví. A pak máte tu druhou
část, která popularizuje vědu lidem,
kteří o ni nutně hned nestojí. A tam je to pak
větší výzva, ale to o to mi to přijde
zábavnější, protože vy vlastně
musíte vymyslet, jak na to. A to mě právě
přivedlo k tomu, abych začal vědu popularizovat na
sociálních sítích.
Petr Brož, FOTO:
Šárka Vlasáková
Vidíte nějaké paralely
mezi psaním Wikipedie a popularizací vědy?
Ano, určitě. Když píšete Wikipedii, tak
nemáte psát pro vysokoškolsky vzdělaného
člověka, ale máte psát tak, aby to pochopil
středoškolsky vzdělaný člověk.
Píšete encyklopedii pro všechny, ne pro lidi,
kteří mají doktorský titul. A to je dle
mého cesta, jak byste měli dobře dělat i
popularizaci vědy.
Proč jste věnoval tolik
času a úsilí psaní Wikipedie, když jste
mohl místo toho dělat třeba něco, za co
získáte peníze?
Nemyslím si, že peníze jsou všechno na
světě. Jde také o to, co za sebou zanecháte
společnosti, až umřete. Za to, že jste
měli tři baráky, na vás nikdo vzpomínat
nebude. Nebo možná vaše děti, které se o
to budou hádat při dědickém
řízení. Ale co si vezmete s sebou, že?
Když víte, že jste pomohli lidské
vzdělanosti, jakkoliv vznešeně to zní,
můžete si říct, že po vás něco
zbylo, že jste dělali něco, co mělo smysl. Ale
jakmile máte dost peněz na kvalitní život, tak
jestli jich máte na účtu třeba o 5 %
míň nebo víc, to vaši vnitřní pohodu
moc nezmění.
A proč jste si jako svůj
knižní debut vybral zrovna knížku pro
děti?
Protože to je past. Ta knížka není kniha,
kterou dáte dítěti do ruky a řeknete mu
„běž si číst“. Ta knížka
je od začátku koncipovaná tak, že si ji
dítě čte s rodičem. Takže
vzděláváte vlastně obě skupiny
zároveň.
Kdybych citovala vaše výroky
vytržené z kontextu, můžu říct
„proč sopky prdí a smrdí“ nebo
„jak naše chlastání pomáhá
vědě“. Je při vaší práci humor
důležitým nástrojem?
Když chcete téma vědy dostat do
širší společnosti, musíte lidi nějak
zaujmout. Buď je musíte pobavit, nebo tam dostat
napětí… Takže humor a příběh mi
připadá jako dobrý způsob. Když to budete
říkat nudným jazykem, tak to nikdy do toho
mainstreamu neprotlačíte.
Máte nějaký
vědecký vtip?
Řekl bych vám jeden geologickej, ale je to takovej
kameňák…
A na závěr
– můžete mi říct, co máte na
Wikipedii nejradši? Proč má smysl ji psát?
Podle mě má smysl obsah vytvářet proto, aby
tam opravdu celé lidstvo mělo všechny informace
dostupné. Aby si to mohl přečíst
člověk, který má na kontě třeba
miliardu, ale i ten, kdo nemá vyjma chytrého telefonu nic
jiného. Protože Wikipedie má svobodnou licenci,
obsah se může donekonečna šířit. Je
tam obrovský benefit a dar, že že vám to nikdo
nezapomene. Máte možnost znalosti dostat úplně
ke komukoliv po celém světě, a to zadarmo. A to je
prostě pecka.
(Praha, 5. května 2023) V pořadí
již čtvrtý ročník projektu
Otevřené sbírky hovoří o rostoucí
tendenci digitalizace sbírek i překážkách,
které v ní institucím brání. Projekt
má dvě významné novinky – získal
záštitu Ministerstva kultury ČR a nově ho
realizuje spolek Wikimedia Česká republika. Celá
zpráva je k dispozici na otevrenesbirky.cz.
Čtvrté vydání Zprávy o digitalizaci a
zpřístupňování kulturního
dědictví v České republice
přináší aktualizovaná data. Ukazuje se,
že digitalizace sbírkových předmětů
je na vzestupu a nejčastější
překážkou je podle dotázaných
institucí chybějící jednotná metodika a
obavy například z finanční
náročnosti. Počet institucí zapojených do
projektu Otevřené sbírky rok od roku roste (37%
meziroční navýšení 2022/2023),
tudíž se získaná data kontinuálně
zpřesňují a zvyšuje se i vypovídací
hodnota průzkumu. Jak přistoupit ke
zveřejňování sbírkových
předmětů online bude nově institucím radit
spolek Wikimedia ČR, který v Česku pečuje
například o rozvoj Wikipedie.
Zatímco loňská zpráva zaznamenala posun
procentuálního podílu online
přístupných položek pouze o 0,5%,
meziroční posun 2022/2023 je
výraznější – o 2,3%. Aktuálně
lze zhruba 7,7%všech
registrovaných sbírkových předmětů
v České republice dohledat v online
databázích přístupných veřejnosti.
Uvedené procento představuje 1.871.053
předmětů. Zbývajících zhruba
22.000.000 na své zpřístupnění
online stále čeká, a to přestože
množství digitalizovaných předmětů je
výrazně vyšší. Důvodem jsou
zejména potřeby archivace či jiné interní
potřeby dotčených institucí, ale i
chybějící metodika, jež by například
upřednostňovala digitalizaci předmětů,
které lze s veřejností sdílet online.
V dubnu 2023 byli opět osloveni zástupci všech
více než 400 sbírkotvorných institucí v
ČR. Průzkumu se zúčastnilo 25% z nich. Dobrou
zprávou je, že více než polovina
respondentů potvrdila znalost autorskoprávních
aspektů zpřístupňování
sbírkových předmětů
prostřednictvím internetu, tedy v rozsahu
platné české legislativy. Bohužel
téměř dvě třetiny respondentů
neznají pojem „svobodné licence“
– ideální globální právní
nástroj k legálnímu
zpřístupnění obsahu online.
Respondenti obecně potvrzují
rozšiřující se povědomí o
přínosech digitalizace. Jejich zřizovatelé na
to reagují úpravou priorit a možností
vícezdrojového financování za
účelem modernizace a posílení
personálu. Mnoho institucí potvrdilo svou účast
v dotačním programu Ministerstva kultury pro digitalizaci
sbírkových předmětů
vyhlášeném na podzim 2022. Na druhou stranu
převažujícím argumentem institucí pro
pomalejší tempo digitalizace je absence jednotné
metodiky digitalizace ze strany MK ČR a neexistence
národní online platformy (úložiště)
pro zpřístupňování sbírkových
předmětů. „Nevíme, jak při
digitalizaci postupovat“ zaznívá i od
institucí krajského významu.
Podíl institucí, které nově
zpřístupnily (během roku 2022)
v jakémkoliv digitálním katalogu alespoň
část ze svých sbírek činí 8%
(33 celkem).
Moravská zemská knihovna v Brně
například uvedla, že má digitalizované
veškeré sbírkové předměty,
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
má svou sbírku nejen v celém rozsahu
digitalizovanou, ale i přístupnou online,
Městské muzeum a galerie v
Hranicích převzalo iniciativu a k obojímu
se chystá prostřednictvím portálu
eSbirky.cz.
Na prvních příčkách z hlediska
celkového počtu online přístupných
sbírkových předmětů se umístily:
Institut umění – Divadelní ústav
v Praze, Moravská galerie v Brně a Národní
muzeum v Praze.
A co jsou nejčastější
překážky zpřístupňování
kulturního dědictví ČR online? Podle
výsledků zprávy jde zejména o neznalost
vhodných existujících online platforem a s tím
související obavy z finanční
náročnosti realizace vlastního projektu, obavy ze
zneužití digitálních reprodukcí
sbírkových předmětů včetně
využití pro komerční účely a
pasivní přístup zřizovatele a nebo vedení
instituce k digitalizaci jako takové. V zájmu
kompatibility a jednotnosti by aktivita od Ministerstva kultury,
návod, chcete-li, byla vítaná. Na druhou stranu je
digitalizace v zájmu každé jednotlivé
instituce, protože díky ní budou její
sbírky otevřené, přístupné a
inkluzivní.
Z vyjádření MK ČR plyne, že obecnou
metodickou podporu institucím kulturního
dědictví dlouhodobě poskytuje CITeM (Centrum pro
informační technologie v muzejnictví) při
Moravském zemském muzeu, kam se instituce mohou v
případě potřeby obrátit.
Programové prohlášení
vlády, konkrétně část
věnující se Digitalizaci v
kultuře, uvádí
následující:
Podpoříme rozvoj muzeí a galerií,
které pečují o hmotné kulturní
dědictví.
Autorské právo přizpůsobíme
realitě 21. století, protože prudký rozvoj
technologií s sebou přináší nové
možnosti tvorby a šíření autorských
děl.
I proto se dá předpokládat, že kulturní
instituce budou v trendu digitalizace pokračovat i
nadále. Je to koneckonců přínosem pro ně,
pro stát i pro občany.
Právě tápání institucí v oblasti
zveřejňování sbírkových
předmětů online a obava z finanční
náročnosti nebo případně neznalost
vhodných online platforem byla podnětem pro loňskou
užší spolupráci Otevřených
sbírek a Wikimedia ČR. V letošním roce
Wikimedia ČR zcela převzala koordinaci projektu a
plánuje institucím podat pomocnou ruku
prostřednictvím mezinárodního projektu GLAM,
který podporuje kulturní instituce ve sdílení
digitalizovaných sbírkových předmětů
online.
Projekt Otevřené sbírky 2023 byl
realizován pod záštitou:
Praha, 18. 5. 2023 Kampaň Máte tam chybu
spolku Wikimedia ČR a firmy Rekola upozorňuje na to,
že opravovat chyby na Wikipedii může
každý. Kromě digitálního prostoru,
zejména stránky chyba.wikimedia.cz, ji můžete
od 15. 5. vidět na sdílených kolech v Praze a
Brně.
Krosnička zelená, Hobojživelník nebo
třeba Paneta mopic. Tak by mohla znít hesla na Wikipedii,
kdyby na ní nikdo neopravoval chyby. Největší
světovou online encyklopedii píší
dobrovolníci a upravovat a opravovat ji může
každý. Opravení překlepu nebo pravopisné
chyby zabere jen pár vteřin. To jsou hlavní
myšlenky kreativní kampaně založené na
slovním humoru. Stojí za ní PR specialistka
Wikimedia ČR Natálie Schejbalová a
„marketingové řídítko“ Rekol Jan
Střecha.
„Veřejnost se na nás často obrací
se slovy ‚máte tam chybu‘, a tak jsme se rozhodli
na nich postavit osvětovou kampaň. Měla by
přiblížit fungování Wikipedie a
způsobů, kterými lze chyby na ní
opravit,“ říká Klára Joklová,
výkonná ředitelka spolku Wikimedia ČR,
který pečuje o rozvoj české Wikipedie.
Nově vzniklá stránka chyba.wikimedia.cz poskytne
veřejnosti kompletního průvodce opravou nebo
nahlášením chyby na Wikipedii. V
odlehčeném videu vysvětluje kromě Natálie
Schejbalové postup také Anatol Svahilec
– performativní umělec a plodný
wikipedista.
Rekola poskytla
spolku Wikimedia ČR kromě kreativy také
reklamní plochy zdarma. „Věřím,
že všichni Wikipedii vděčíme za víc,
než si myslíme. Proto jsme se rozhodli se s ní
spojit v rámci kampaně Máte tam chybu a
společně jsme vymysleli spoustu chybných
hříček. Naše kola jsou jimi nejen
polepená, ale také se podle nich teď
jmenují,“ popisuje Jan Střecha.
Své díky může kdokoliv Wikipedii
vyjádřit kromě aktivního
přispění k rozvoji encyklopedie také
finančně podporou spolku Wikimedia ČR na darujme.wikimedia.cz.
Kontakt pro média:
Natálie Schejbalová
PR specialistka a fundraiserka
natalie.schejbalova@wikimedia.cz
V únoru proběhl na Základní škole a
Gymnáziu ve Vodňanech unikátní workshop pro
žáky a studenty, který pořádala
místní Knihovna Gelasta Vodňanského. Cílem
workshopu bylo seznámit žáky s tím, jak
vzniká obsah Wikipedie a vyzkoušet si psaní
vlastních článků a nahrávání
fotografií. Jaký byl výsledek této
jedinečné akce propojující žáky a
studenty s jejich regionem?
Teoretický i praktický
workshop Dostaň Vodňany na Wikipedii
Workshop, který dostal název Dostaň
Vodňany na Wikipedii, byl naplánován na dva
školní dny a lektorsky jej vedli Pavel Bednařík
a Tadeáš Gregor (Grtek). V průběhu akce se
vystřídalo ve dvou počítačových
učebnách školy 6 skupin žáků 8.
tříd ze základní školy i
víceletého gymnázia.
FOTO: Pavel
Bednařík
Na úvod představili lektoři
základní informace o Wikipedii,
její historii, vysvětlili principy a pravidla Wikipedie.
V následující hodině se studenty
diskutovali o tom proč je důležité na
Wikipedii přispívat, jaké jsou
možnosti a specifika této práce a také
proč je důležité, aby se věnovali
zakládání či rozšiřování
článků souvisejících s jejich
obcí.
V druhé části se studenti věnovali
samostatné práci na
článcích ve dvojicích,
případně trojicích. Jednotliví studenti se
dle dohody ve skupině věnovali se rešerši,
dohledávání podkladů a zdrojů, psaní
a tvorbě článků. V následujícím
měsíci měli v týmech dokončit zvolené
články a také je publikovat. V
případě, že bylo možné
pořídit původní fotografie a nahrát je na
Wikimedia Commons, pustili se žáci i do této
práce. Na závěr proběhlo vyhodnocení
článků a předání odměn za ty
nejkvalitnější.
V hlavní roli knihovna: Dodala
zdroje a témata
Předvýběr vhodných témat k
založení nebo rozšíření si vzali na
starosti zástupci knihovny v čele s paní
ředitelkou Kateřinou Novákovou Mašlovou,
která je původní profesí erudovanou
historičkou. Někteří žáci
přišli s vlastními tématy, ostatním byla
zadaná.
Samotná doba dvou dnů pochopitelně nestačila
na kvalitní zpracování článků –
na workshop poté navázala konzultační
setkání s lektory online, ale také
příprava podkladů ze zdrojů z knihovny,
které zajistila zástupkyně knihovny Lucie
Hasilová. Online konzultace se zaměřovaly
zejména na pomoc s problémy, na které
novopečení wikipedisté a wikipedistky
narazili.
Knihovna Gelasta Vodňanského
ve Vodňanech se dočkala vlastního
článku
FOTO: Pavel
Bednařík
Důležitým iniciátorem a svorníkem
workshopu byla Knihovna Gelasta Vodňanského ve
Vodňanech. Té se podařilo oslovit a
zkoordinovat pět tříd ze dvou škol (byť
formálně školy jedné), ale také
nabídnout metodickou pomoc žákům při
hledání pramenů a zdrojů. Knihovna si také
na workshop zajistila finanční prostředky z
grantů OSF.
Zajímavým vedlejším účinkem
workshopu byla také skutečnost, že jedním z
článků, které žáci školy
napsali, byl článek o samotné knihovně a to
včetně historických fotografií budovy knihovny.
Nakolik se tohoto úkolu žáci zhostili
dobrovolně můžeme jen hádat, nicméně
výsledky jejich práce už jsou na Wikipedii k prozkoumání.
Některé mladé obyvatele Vodňan práce
skutečně bavila. Spolupráce
vzdělávací a kulturní instituce může
být vynikající inspirací s ohledem na synergii
těchto institucí a společný cíl
prohloubení a zatraktivnění výuky
žáků. Neboť ti budou i nadále
využívat Wikipedii, ale určitě bude
směřovat k zasvěcenějšímu
uživatelskému přístupu.
Někteří žáci se pak doufejme k
editování Wikipedie vrátí.
Témata regionu: osobnosti,
rybářství, drůběž
Mezi významné osobnosti, které se na Wikipedii
nově objevily, patří například
polozapomenutý rodák z Vodňan, básník,
spisovatel a redaktor Jan Eugen
Sequardt nebo významná osobnost regionu, zakladatel
rybářské tradice i místní školy, pan
Theodor
Mokrý.
Pochopitelný důraz byl i v článcích na
Wikipedii kladen na témata, která souvisí se
vodohospodářskou činností a
zpracovatelský průmyslem. Významným
hybatelem v samotných Vodňanech je Střední
rybářská škola, která má na starosti
také provoz Rybářského muzea, nebo
péči o památnou Podvinickou
lípu. Všechny tyto články na
Wikipedii souvisí se zakladatelskou osobností Theodora
Mokrého, ale i řady jiných.
Jedním ze zajímavých paradoxů workshopu je
skutečnost, že nejznámější
fenomén spojený s Vodňany, Vodňanské
kuře, zůstává stále na Wikipedii
nezpracován. I přes úsilí
žáků není článek o
Voďnanském kuřeti, resp. Vodňanská
společnosti drůběž, s.r.o. v
dostatečně kvalitě a zůstává
nepublikován (dostupný je pouze na
pískovišti jednoho ze spoluautorů).
Články z historie i
současnosti
Převážná část
článků byla věnována historickým
tématům a osobnostem, na čemž se podepsala i
zkušenost a erudice paní ředitelky knihovny.
Žáci tak mohli právě díky zvoleným
tématům blíže prozkoumat a interpretovat
historická témata a souvislosti. Tento způsob
osvojování znalostí o regionu ocenily i
učitelé a učitelky, které se studenty
články připravovaly.
Vlastního článku i původních
fotografií se tak dočkaly například
Právě poslední jmenovaný článek si
zaslouží speciální pozornost. Intenzivní
rešerše jednoho z autorů, Adama Procházky, se
vyplatila. Adam připravil veškeré podklady,
reference i literaturu, ale zajistil také fotografie a scany
(např. obálku
časopisu Partyzán, nebo fotku
partyzánského praporu skupiny) od tajemníka
skupiny, pana Klimeše. Článek se tak
díky zapojení rodiny, jejíž
předci patřili do partyzánské skupiny,
stal kolektivním dílem, které
významně přispívá k mapování
vodňanské historie.
Mezi současná témata patří
například
Rybářské muzeum, které je
součástí místní školy. Dva
žáci zpracovali také heslo posledního
partnerského města Vodňan, které nemělo
své heslo na Wikipedii, polské obce Sieraków.
Nesnadná práce, která
stojí za to
Přestože jsou vzdělávací programy pro
školy, zejména pro žáky ve věku
13–14 let velmi náročné na přípravu,
realizaci a kontrolu celého procesu, byl vodňanský
workshop přínosný. Je patrné, že jen u
malého zlomku mladých lidí se podaří
probudit vášeň pro psaní Wikipedie. Přesto
je důležité, že získají
povědomí o tom, že informace na Wikipedii nejsou
samozřejmostí. Že za nimi stojí hodiny
práce a úsilí stovek a tisíců
dobrovolníků.
První workshop na půdě Historického
ústavu Akademie věd, který proběhl 4. 4. 2023,
seznámil účastníky s Wikidaty a jejich
možnostmi využití. V rámci druhého
workshopu již akademici editovali Wikidata. Workshop byl
zaměřený jak na ruční editaci, tak na
složitější systém propojování
databází s Wikidaty prostřednictvím
nástrojů OpenRefine či nástroje
Mix’N’Match. Celkem bylo editováno přes 4000
Wikidata položek.
Wikidata workshop v
Historickém ústavu Akademie věd, FOTO: Eva
Vele
Plody dlouhodobé spolupráce
s Historickým ústavem AVČR
S Historickým ústavem Akademie věd
spolupracujeme dlouhodobě. Historička a
zaměstnankyně Historického ústavu Akademie
věd Markéta Marková systematicky pracuje na
propojování Akademické encyklopedie
českých dějin a dalších databází
Historického ústavu. A to včetně
například databáze Bibliografie dějin
Českých zemí, s Wikidaty
prostřednictvím Mix’N’Match nástroje.
Za dobu spolupráce již propojila přes 1300
záznamů.
Spolupráce s akademiky a odborníky
z kulturních institucí jsou pro kvalitu Wikimedia
projektů a informací na nich uvedených
mimořádně důležité, proto
soustavně rozvíjíme naše strategické
spolupráce a podporujeme naše partnery v jejich
činnosti. K tomu nám slouží
mezinárodní projekt GLAM, který je
zaměřen na navazování obousměrně
prospěšných partnerství s kulturními
institucemi. Mezi ně patří galerie, knihovny,
archivy, muzea a další. Přes GLAM jsme se propojili
právě i s Historickým ústavem Akademie
věd.
Na Wikidata workshop (nejen) pro
zaměstnance Historického ústavu přišlo
přes 20 účastníků a
účastnic
Wikidata workshop v
Historickém ústavu Akademie věd, FOTO: Eva
Vele
Na základě naší spolupráce vznikla
poptávka po workshopu, který by s Wikidaty
seznámil i další zaměstnance a akademické
pracovníky. Na workshop se nakonec dostavilo nejen
množství zaměstnanců Akademie, ale dokonce i
zájemců zvenčí. Oba workshopy
například navštívila naše dlouholetá
spolupracovnice a koordinátorka spolupráce s Muzeem
východních Čech v Hradci Králové.
Máme proto radost, že se nám daří
propojovat GLAM komunitu napříč
kulturními institucemi a podporovat tak mezioborovou
výměnu.
Workshopů se v obou případech
zúčastnila dvacítka
zájemců, z nichž tři
pocházeli z našich partnerských institucí.
První workshop se zaměřoval na obecné informace
týkající se Wikidat a jejich využití ve
vědeckém světě. Druhý workshop byl
již praktický a zaměřený jak na
ruční editaci Wikidat tak na nástroje OpenRefine
či Mix’N’Match, díky kterým je
možné Wikidata editovat hromadně.
Například je propojovat s veřejně
dostupnými databázemi. Celkově bylo
založeno 33 nových Wikidata položek a propojeno
více než 4 tisíce stávajících.
Více na
nástěnce.
Průběžný projekt Ženy v
českém filmu vznikl na základě
pozvání na seminář Ženy v českém
filmu vedeném Terezou Czesany Dvořákovou na
Katedře filmových studií na FF UK. Výsledkem
práce jsou dvě desítky nových
článků, mnoho článků
rozšířených, i řada původních
fotografií. Jak to probíhalo?
Málo filmařek na Wikipedii a
„neviditelné“ profese
Na počátku celé iniciativy byl seminář,
který se věnoval ženským osobnostem
české kinematografie. Zejména těm, kterým
byla upírána patřičná pozornost.
Seminář věnovaný různým
aspektům genderu, ženské filmové tvorby a
specializace byl v listopadu 2022 rozšířen o pohled
na „filmové ženy“ na Wikipedii.
Přednáška Pavla Bednaříka ukázala
studentům aktuální zastoupení žen ve filmu
na Wikipedii. Během krátkého školení
měli studenti možnost naučit se základní
editační dovednosti, aby mohli sami články
upravovat a vytvářet.
Studenti si následně po konzultaci vybrali 2–3
osobnosti. Někteří volili
rozšíření stávajících
článků, většina se ale rozhodla pro
napsání článku nového. Možností
byla spousta, protože terén je skutečně
nezmapovaný. Nejedná se jen o ženy
režisérky, články často nemají ani
významné české filmové kritičky,
kameramanky, střihačky, kostýmní
výtvarnice, animátorky nebo dokumentaristky.
Nejen na Wikipedii je pozornost soustředěna
převážně na hvězdy, které jsou
nejvíce vidět – herečky. Wikipedie však
může být místem, které dává
prostor i dámám „za oponou“.
Do všech detailů propracovaný původní
článek včetně původních
rodinných fotografií zpracovala studentka Stáňa
Babišová. Její heslo o režisérce a
dokumentaristce Olze
Růžičkové (1921–2019) je obohaceno
také o její kompletní filmografii, ale i o
rodinné fotografie, k jejichž použití
začínající wikipedistka získala
svolení.
Kostýmní výtvarnice i
střihačky si zaslouží, aby o nich bylo
slyšet
Významná pozornost semináře i práce na
článcích na Wikipedii byla věnována
osobnostem a profesím, které bývají
často nedoceněny. Důkazem toho je
článek o kostýmní výtvarnici Šárce
Hejnové, ale také současné aktivní a
vyhledávané střihačce a filmařce Anně
Johnson Ryndové, která stříhala mimo
jiné film Poslední závod (2022).
Je potěšující, že prostor na Wikipedii
mají i mladé ženy, které se filmu
věnují. Mimo jiné získaly svůj nový
profil animátorka Kateřina
Karhánková, producentka Mária
Môťovská. Dobrým znakem práce komunity
je i skutečnost, že na práci studentů
navázali v rámci Měsíce žen na Wikipedii i
zkušení Wikipedisté, mimo jiné Bazi s
článkem o scenáristce a kreativní producentce
Lucii
Kajánkové.
Pokrytím bílého místa bylo
vytvoření profilu dramaturgyně a scenáristky
Marcely
Pittermannové (* 1933). Významná
dramaturgyně desítek českých filmů a
seriálů byla připomenuta 3. března 2023 v
kině Ponrepo, kde proběhl také editaton Ženy v
českém filmu (na Wikipedii). Projekce filmu
Káťa a krokodýl (režie:
Věra Plívová-Šimková)
připomněla význam této osobnosti, ale také
smysl dramaturgické práce.
Marcela Pittermannová následující večer
(v sobotu 4. března 2023) také získala cenu
České filmové kritiky za dlouhodobý
přínos české kinematografii. Je
zjevné, že bylo načase, aby měla tato
významná žena také svůj článek
na české Wikipedii. Editaton, který byl
vyvrcholením celé iniciativy, přinesl také
řadu původních fotografií (od
autorky Theodory Pfeffermannové) pořízených na
udílení Cen české filmové kritiky.
Obohacení slovenské
Wikipedie
Volba témat studentů byla v několika
případech předpokladem pro větší
či menší překvapení a komplikace. Jedna ze
studentek se rozhodla napsat článek o filmové
kritičce Aleně
Prokopové ve svém rodném jazyce,
slovenštině, a publikovala jej na slovenské
Wikipedii. Česká verze pak tedy vznikla
nejjednodušší cestou, nástrojem pro
překlad.
Kontroverze ohledně
nebinárních osob na Wikipedii
Kontroverzi a rozsáhlou diskusi vzbudil publikovaný
článek o nebinární režisérx a
aktivistx Kateř
Tureček, zejména kvůli nerespektování
pravidel českého pravopisu. V diskusi
převládalo odmítnutí neutrálního
označení nebinární osoby. Diskuse se vedla
také o encyklopedické významnosti významnosti
osoby, která mimojiné prokazatelně představuje
svou tvorbu na renomovaných festivalech. Diskuse je na
Wikipedii legitimním způsobem, jakým komunita
určuje směřování Wikipedie a její
pravidla. Někteří wikipedisté a wikipedistky
jsou pro striktní dodržování pravidel,
jiní k nim přistupují liberálněji.
Hledání konsenzu mezi těmito tábory
přispívá ke kvalitě Wikipedie.
Tyto situace mohou být nicméně pro
wiki-nováčky nepřehledné a v momentě, kdy
je tón diskuse nepřátelský, může
být taková první negativní zkušenost pro
nováčky odrazující. Proto je z pozice
zkušených editorů žádoucí, aby u
nováčků předpokládali dobrou vůli. Téma
popisu nebinárních osob je tématem současnosti
a otevírá nové etické i psychologické
otázky související i s obsahem Wikipedie.
Jedeme dál po celý rok
Než se za rok (v březnu 2024) setkáme v
rámci výzvy Měsíc žen na Wikipedii a
doplníme další články hashtagem #wikigap,
je možné tuto mezeru postupně
zaplňovat. WikiProjekt ženy běží celý
rok.
Posila do týmu GLAM (galerie, knihovny, archivy, muzea) by
nemohla být příznačnější. Dita
je teatroložka a knihovnice. Dita s námi nejprve
začala spolupracovat jako GLAM rezidentka Městské
knihovny v Praze. Do všech GLAM aktivit se zapojovala s velkou
vervou a zájmem, spolupráce s ní byla radost. Proto
patřila mezi naše první volby při
obsazování této pozice, na níž
dočasně zastoupí část agendy
manažerky Programů pro partnerství, která
nastupuje na mateřskou dovolenou. Zjistěte o Ditě a
o tom, co bude mít jako GLAM koordinátorka ve Wikimedia
ČR na starosti, více.
Vystudovala divadelní vědu na Filozofické
fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Během
doktorského studia pracovala v katederní
knihovně a také na výzkumném projektu.
V roce 2017 získala místo vedoucí
Divadelního a filmového oddělení
Městské knihovny v Praze a
přestěhovala se do Prahy.
„Těsně před koncem studia jsem
vyhořela a teorie mi přestala dávat smysl a
doktorát jsem nedokončila. Chtěla jsem se
věnovat něčemu, co má dopad tady a teď.
Dodělala jsem si rekvalifikační kurz pro
knihovníky a začala se kromě své práce ve
specializovaném oddělení veřejné knihovny
zapojovat do různých knihovnických projektů,
zaměřených například na spolupráci
knihoven se školami v oblasti informační
výchovy či tvorbu metodiky mediální
výchovy pro knihovníky,“ popisuje Dita svou
cestu.
Digitalizace v kombinaci s
věděním a uměním
Digitalizace v kombinaci s věděním a
uměním je tím, co bude mít jako GLAM
koordinátorka na starosti i u nás. Dita bude
pečovat o vztahy, které jsme navázali s GLAM
institucemi, navazovat na dosavadní pestrou
činnost. Bude při tom jistě čerpat
například ze zkušeností, které
získala při organizování konference HUMAIN o
designu, humanitních vědách, umění a
umělé inteligenci, na níž se podílí s
přáteli.
Ditu zajímá kultura všeobecně,
konkrétně umění všeho druhu, knihy,
vzdělávání a věda, protože to
vše vnímá jako potřebný základ pro
rozvoj společnosti a kultivaci demokracie a
samozřejmě ji to především baví. Jako
klíčový úkol veškerých svých
aktivit vidí pěstování kritického
myšlení ve společnosti. Proto s námi
začala kdysi spolupracovat v rámci programu GLAM
jako zaměstnankyně knihovny a začala se o naše
aktivity více zajímat. Moc se
těšíme na to, jak bude GLAM s její podporou,
zkušenostmi a entuziasmem vzkvétat!
Fotografická soutěž Wiki Loves Earth poprvé
v Česku. Mezinárodní foto-soutěž
zaměřená na dokumentaci krás přírody
v chráněných územích vám dá
šanci něco vyhrát a zároveň udělat
dobrý skutek.
Co je to fotografická
soutěž Wiki Loves Earth?
Wiki Loves
Earthje mezinárodní
fotografická soutěž, která se
zaměřuje na dokumentování to
nejkrásnějšího, co na světě máme
– přírody. Cílem této soutěže
je dokumentovat malebnou přírodu v
chráněných územích po celém
světě. Ve spolku Wikimedia Česká
republika jsme se rozhodli, že umožníme
úplně poprvé zapojení fotografickým
nadšenců z Česka.
Nejlepší fotky z českého
kola
Wiki Loves Earth Czechia 2023postupují do
mezinárodního finále, kde se utkají s
nejlepšími fotkami od uživatelů z
ostatních zapojených zemí. Tak ukažte
světu, jak krásnou přírodu u nás
máme!
Do soutěže se může zapojit
kdokoliv, stačí nahrát vlastní
fotografii, která zachycuje krásy české
přírody na Wikimedia Commons. České kolo
soutěže Wiki Loves Earth Czechia 2023 probíhá
od 1. do 31. května 2023.
Soutěžit lze i s fotografiemi
pořízenými v minulých letech, ovšem
musí být nahrané na Wikimedia Commons v
průběhu konání soutěže od 1. do 31.
května 2023.
Abyste mohli vyhrát, musí být fotka
pořízená v některém z
chráněných území a musí mít
alespoň 2 MB. Pokud chcete vyhrát, tak je potřeba
(při nahrávání) popsat, co se na fotografii
nachází a kde jste fotku pořídili. Návod
na nahrání fotky krok za krokem najdete na
stránkách soutěže
Wiki Loves Earth Czechia 2023.
Soutěžit lze i s fotografiemi
pořízenými v minulých letech, musí
být ovšem nahrané na Wikimedia
Commons v průběhu konání
soutěže od 1. do 31. května 2023. Do
soutěže lze přihlásit až 5
fotografií!
Foto: Zoner Photo Studio X,
autor:
Tomgphoto, CC 1.0.
Jak si dopomoci k bezchybným
fotkám?
Pro dva nejlepší fotografy máme
připravené roční předplatné programu
k úpravě fotografií ZPS X od partnera
soutěže Zoner.
Odborná porota dále vybere 10 nejlepších
fotografií, které postoupí do
mezinárodního kola Wiki Loves Earth, ve kterém budou
reprezentovat naši zemi a soutěžit o hodnotné
ceny. Tak pojďte do toho, hraje se o hodně!
V rámci šestého ročníku
soutěže Popiš památku napsali dobrovolní
editoři a soutěžící celkem 272 nových
článků o kulturních památkách v
Česku, na Slovensku i v zahraničí. Vítězem
se stal wikipedista Roman Vyšanský, na druhém
místě je Ikcur a na třetím Petr Kinšt.
Více zjistíte v celkovém hodnocení!
Do soutěže se zapojilo celkem 42
účastníků. Partnerem soutěže byl
opět časopis PROPAMÁTKY. Na vítěze čekají
ceny.
A co nového vlastně na české Wikipedii
vzniklo? Téměř 300 nových
článků. Pojďme se na některé
z nich podívat. Nově máme na české
Wikipedii například secesní vilu Zdeňka Havlíčka v
Žamberku, která stojí v Havlenově ulici.
Postavena byla roku 1911 a památkově
chráněná je teprve od roku 2005. Zdokumentován
máme také nově i Barbořin kamenný most u České
Lípy, který byl postaven v první polovině 19.
století a který je součástí takzvané
Valdštejnské aleje.
Jako zajímavost se hodí zmínit, že
šest soutěžních hesel se stalo
takzvaně Dobrými články:
Do soutěže zasáhly také překlady
méně známých, z kulturního hlediska ale i
významných zahraničních
památek. Mezi ně patří např.
Hrad
Sudley, Palác Ulriksdal nebo Belton
House. Letos totiž bylo možné vybírat z
jejich seznamu, kdy jsme jako organizátoři
vyšli vstříc již dlouholetému zájmu
zařadit také něco jiného než kulturní
dědictví z českých luhů a
hájů.
Základní pravidla soutěže lze
shrnout takto: psaní článků o
kulturních památkách České republiky (nebo
Slovenské republiky, případně i
některé ze zahraničí), které jsou
evidovány v seznamech památek – a které jsou
encyklopedicky významné.
Kdo se na tom všem
podílel?
Na finální kontrole článků se
podílela jak porota soutěže, tak i
organizátoři Aktron, KKDAII a dobrovolníci,
kteří hlídali případná
porušení práv nebo porušování
závazných pravidel Wikipedie.
Zvlášť velký dík v tomto
směru připadá porotciJanu
Spoustovi, který v tomto směru odvedl nemalý kus
práce. Martin Urbanec se potom jako dobrovolník
podílel se také na technické stránce
soutěže, neboť zajistil unikátní mapu,
díky níž si soutěžící mohli
vybrat kulturní památku ze své blízkosti.
Děkujeme všem a těšíme se zase
příští rok!
Po vzpomínce na Otakara Černého ještě o
něco kratší na profesora Jana Sokola.Jan Sokol na
Wikikonferenci v roce 2011.Foto: Aktron, CC-BY-SAPotkal jsem ho
několikrát díky své nedávné - nebo
už dávnější - minulosti wikipedisty. On
sám byl naším nejslavnějším kolegou
vůbec, šťastný příklad
vysokoškolského pedagoga, který vnímal
krásu, užitečnost - i rizika Wikipedie.Byl
nepochybně velmi sečtělý, ale
Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky
nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho
služby by mělo být radostí pro každý
wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je
problém ve chvíli, když se najde v komunitě
někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž
někdy využívá své znalosti a svá
práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k
ostatním požadavkům se někdy nehlásí,
ignoruje je a jindy je
Snad může někomu přijít divné,
že má vůbec smysl psát o
sebevzdělávání na Wikiverzitě, když
jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita
přinášela odbornost a druhými
využitelný obsah. Vždyť kdo se
sebevzdělává, dělá to proto, že
není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve
skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost
a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a
právě pro ten paradox ještě
Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li
všechny, pak naprostá většina ostatních
projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu
(terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu)
brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být
přirozenou součástí. Jak by ale měl
vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést,
že tento text nepíšu jako pojednání o
vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text
z povšechně dostupných
Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem
Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be
careful about valuing 'openness' above quality and the achievement
of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and
ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of
quality and thoughtfulness.“Čili
česky:„Buďte opatrní, když
dáváte větší hodnotu otevřenosti
nad
Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor
bulletinu Wikimedium k publikování
materiál o tom, že na Wikiverzitě začali
uklízet, aby se zvýšila její úroveň.
Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je
často terčem kritiky od přispěvatelů z
jiných projektů Wikimedia, a to jak v
případě anglické Wikiverzity, tak i
české. Od té doby, co jsem ten materiál do
Wikimedia převzal a bulletin ho tedy
Wikipedii píší lidé. Někdy bych
možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to
chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné
informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba
neobjektivně zkreslené články. Někdo
zkrátka nemá odhodlání a výdrž
přinést informace úplné a někdo jiný
má přímo záměr informaci zkreslit.
Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního
článku obvykle není možné. Ale je
možné najít
Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda
mají tzv. oborová kritéria významnosti
opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano,
protože umožňují na základě
odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o
jaké skupině lidí nebo věcí zdroje
běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a
tím říct: Ano, pokud napíšete
článek o člověku/věci, co patří
do takto popsané skupiny, nejspíš bude
významný,
Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto
blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem
se na Wikizprávách pohyboval na samé
hraně zneužití práv správce. K situaci
došlo tak, že jsem se stal terčem nových a
nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64
očerňovala mou mnoho měsíců
vykonávanou práci na Wikizprávách. Když
Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná
doložit, nijak neustoupila, naopak přidala
ještě
„Statistika nuda je, má však cenné
údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých
Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší
rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39
zprávami daleko nejhorší v historii,
téměř o polovinu horší než před
dosavadní rekord před rokem. To vše přesto,
že do tohoto čtvrtletí patřil i
nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27
zprávami, to je skoro čtvrtina celého
Pouhých pět zpráv přibylo na české
Wikizprávy v průběhu třetího
čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní
měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu
oproti předchozímu čtvrtletí došlo
vždy v předchozích třech letech),
výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od
založení Wikizpráv, pětkrát
menší než dosavadní rekord. Dosavadní
minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29
zpráv - I.
Pohled na Wikizprávy je ještě
smutnější než před časem.
Titulní zpráva stará dva měsíce, v
přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono
tam nic být ani nemůže, protože za
poslední měsíc na Wikizprávách vznikly
dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti
lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili,
že bude nejlepší, když tam nebude
nejaktivnější přispěvatel
překážet v jejich (ne)činnosti.
Když Danny B. začal v březnu akci za
smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu
už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz
špatného, destruktivního a
přehlíživého přístupu k obsahu,
který vytvořili ostatní. Přesto akce
proběhla bez jakýchkoli námitek tamních
současných redaktorů (tamní komunita se
opět ztenčila, už tam nepíše ani
Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a
byly během dvou
„Obsahem práva na spravedlivý proces
samozřejmě není právo na přijetí
takového rozhodnutí, se kterým by byl
stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce
zpravodaj Miloslav Výborný. Není
důležité, o čem Ústavní soud
rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora).
Důležité je, aby si to uvědomili i všichni
arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry
obracejí.
Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke
kontroverznosti tohoto tématu předem prosím
všechny čtenáře, aby tento
příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během
dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?)
pět různých zpráv od čtyř
různých autorů. Něco takového
Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to
radost něco takového vidět. Mezitím sice
dochází také k pokračování likvidace
rubrik=portálů,
„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí
dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a
nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého
poškozují. To je všechno.“ S podobným
zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv,
přičemž můj takto zdůvodněný
odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou
moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na
Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v
okolnostech si