Od 15. ledna až do 15. března 2019 se na české Wikipedii uskuteční soutěž v psaní článků. Nese název Popiš památku a za cíl si klade zvýšení povědomí o našem kulturním dědictví – významných vilách, hradech, pevnostech nebo mostech. V České republice jich máme okolo čtyřicet tisíc, na Wikipedii jich však stále několik tisícovek svůj článek nemá. Encyklopedii přitom používají statisíce lidí – a je proto škoda, že si nemohou o řadě našich kulturních památek přečíst. 

Dobrovolníky z české Wikipedie tento fakt samozřejmě mrzí, a proto se rozhodli uspořádat soutěž. „V předchozích letech jsme uskutečnili celou řadu soutěží, které se věnovaly různým tématům. Nejvíce se ale soustředíme na kulturní památky. V letech 2012, 2013 a 2014 jsme měli fotografickou akci s názvem Wiki miluje památky. Díky ní se podařilo získat přes dvacet tisíc fotografií. Měli jsme i řadu editačních soutěží, se účastníci zaměřili na místopis v sousedních zemích. Akce s názvem Popiš památku se koná již podruhé; loni probíhala měsíc a napsalo se přes 150 článků,“ sdělil místopředseda spolku Wikimedia Česká republika, Jan Loužek.

A jak se zapojit? Snadno! Do soutěže se přihlásíte tímto odkazem. Pokud napíšete nějaký článek o kulturní památce, potem jej pomocí tlačítka „Přiřadit článek sobě“ přihlaste do soutěže. Soutěžící budou ohodnoceni podle počtu a délky napsaných článků. Kdo napíše nejvíce, vyhraje knižní ceny, které spolek Wikimedia Česká republika poskytne.

Pro lepší orientaci v tématu jsou na české Wikipedii připraveny seznamy kulturních památek podle jednotlivých měst a okresů, takže každý může najít památku, kterou zná, nebo která mu je nejblíže. Stačí se jen podívat do mapy, vybrat svůj kraj a začít psát!

Ukázka přebírání adresních míst. V infoboxu vpravo je nově parametr Adresa, který je v tomto případě plně založen na datech uložených na Wikidatech.

Nově česká Wikipedie umí načítat údaje z Wikidat týkající se sídel jednotlivých organizací, o nichž na české Wikipedii existuje článek. Funkce, která byla spuštěna 4. ledna 2019 a postupně nasazena do infoboxů muzeum, základní škola, střední školaspolek, je další demonstrací síly, kterou Wikidata mají pro poskytování šablonovitých informací, jež nevyžadují kreativní přístup. Nový Modul:Adresa, který pro tyto potřeby napsal wikipedista a náš člen Jiří Sedláček, je už nyní načítán v 289 článcích české Wikipedie.

Zobrazovat adresy sídla není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Struktura adresy je poměrně složitá, v různých částech světa různá, a data jsou často nekompletní a navíc se při stěhování organizací mohou měnit. Přitom se jedná o důležitou informaci a Wikipedie navíc může mnohdy nabídnout odkazy na články o dané obci, v níž se sídlo nachází, nebo dokonce o konkrétní ulici sídla. Aby byl výsledek kvalitní a postihl všechny možnosti, nevyužívá se klasické šablony, ale tzv. modulu, který se na rozdíl od klasických šablon kóduje v jazyce Lua.

Část kódu modulu Adresa

Jedním z důvodů, proč se k přebírání adres mohlo konečně přistoupit, byla standardizace formátu zapisování adres na Wikidatech. Většina editorů Wikidat se, bez větších diskuzí a jaksi intuitivně, v poslední době posunula k jednotnému uvádění sídel ředitelství prostřednictvím vlastnosti P159 a jejích mnohých vymezení. Typická adresa tak na Wikidatech je zaznamenána například takto:

Zápis sídla na ukázce z Wikidat. Kromě obce a souřadnic je zadána ulice, číslo orientační, PSČ a dokonce i konkrétní budova, v níž se sídlo nachází (položka
Q1142988).

A jak můžete nyní pomoci vy? Na stránce pomocné šablony Adresa z WD naleznete několik kontrolních vyhledávacích dotazů, které umožňují vyhledávat formátovací chyby na Wikidatech. Tím chceme docílit co nejvyšší kvality dat zobrazovaných v české Wikipedii. Práce ještě přibude, až se modul (brzy) nasadí do dvou masivně používaných infoboxů – firmaorganizace.

Druhá pomoc spočívá ve vyhledávání článků o různých ekonomických subjektech, které ještě informace o sídlu na Wikidatech neobsahují. Zejména ty české firmy a organizace za nás nikdo jiný asi nedoplní. Nejjednodušší způsob je využít k tomu nástroje Ico.js, který připravil Jiří Sedláček před nějakým časem. Stačí si ho vložit na svou common.js podstránku stejně, jako to mám já. a který využívá identifikátoru IČO, který každý subjekt v Česku musí mít. Stačí vyplnit IČO a stisknout tlačítko, které za vás vyplní všechny dostupné údaje (sídlo, typ organizace, oficiální název). Nic tedy nebrání tomu, aby každá organizace s článkem na Wikipedii měla brzy vyplněno i své celé sídlo!

Jak vám může pomoci Mapa památek?

08:01, Thursday, 18 2018 October UTC
Screenshot z https://mapapamatek.wikimedia.cz

Mapa památek

Píšete články o kulturních památkách? V tom případě vás bude zajímat nově vzniklý nástroj Mapa památek. Tento nástroj si klade za cíl usnadnit wikipedistům tvorbu článku o kulturních památkách, o kterých na Wikipedii neexistuje žádný článek.
Screenshot z https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_kulturn%C3%ADch_pam%C3%A1tek_v_okrese_Zl%C3%ADn

Seznam kulturních památek

Nástroj je založen na již existujících seznamech kulturních památek, které na Wikipedii již dlouhou dobu existují. Tyto seznamy jsou udržovány wikipedisty. Je možné je na Wikipedii nalézt pod názvy jako je „Seznam kulturních památek v okrese Zlín“. Jejich velkou výhodou je fakt, že jsou jednou denně robotem převáděny do strojově zpracovávatelné podoby. Data z tohoto robota je možné využívat v dalších nástrojích, jako je právě Mapa památek. Na základě těchto dat se Mapa památek jednou denně aktualizuje. Mapa památek umožňuje filtrovat zobrazené památky podle názvu článku. Zajímají-li vás například kostely, je možné snadno najít chybějící články o památkách, jejihž název obsahuje slovo „kostel“. Obdobný způsob je možné využít pro jiná filtrování. Také je možné mapu zazoomovat na konkrétní region, který vás zajímá, a nechat si zobrazit jen památky nacházející se v dané oblasti. Mapa památek vždy obsahuje název památky v jazyce země, ve které se daná památka nachází – pro české památky je to česká Wikipedie, pro rakouské památky německá a tak dále. V tuto chvíli je Mapa památek dostupná pro památky v ČR a v Rakousku a pracuje se na podpoře i dalších zemích. Pokud byste Mapu památek ocenili dostupnou pro nějakou další zemi přednostně, napište mi na martin.urbanec@wikimedia.cz, podívám se na data dostupná k této zemi a bude-li to možné, zprovozním pro danou zemi Mapu památek přednostně. Mapa Památek se může hodit například pro přípravy editathonů, wikiměst, soutěže Popiš památku a jiných wiki aktivit a i pro jednotlivé wikipedisty jako inspirace, o čem dále psát. Nezapomeňte, že ačkoliv je velká pravděpodobnost, že článek o dané památce skutečně chybí, je možné, že seznam kulturních památek odkazuje na jinou variaci názvu než pod kterým článek existuje. I při zakládání článků na základě tohoto nástroje je tedy vhodné ujistit se, že článek skutečně chybí. Pokud nastalo falešné pozitivum, je nejjednodušším řešením vytvořit přesměrování na druhý název. Památka poté z mapy zmizí sama při příští aktualizaci. Jakékoliv chyby, na které v Mapě památek narazíte (případně nové funkce, které byste ocenili) prosím hlašte na e-mailu martin.urbanec@wikimedia.cz nebo pomocí bug tracking systému Wikimedia Phabricator.

Jana Doležalová (osobní foto)

Od září nastoupila na pozici koordinátorky spolkové aktivity Senioři píší Wikipedii Jana Doležalová. Nahradila Annu Filínovou, která z osobních důvodů na pozici v srpnu skončila. Jana zastává na malý úvazek také pozici administrativní pracovnice.

Představení Jany: „V září jsem se připojila ke členům organizace Wikimedia ČR a tím se mé vnímání Wikipedie jen jako encyklopedie, kde často vyhledávám informace, výrazně změnilo. Seznamuji se s činností spolku Wikimedia ČR, který zároveň zastřešuje řadu dalších zajímavých aktivit a akcí a živou komunitu, do které postupně pronikám. Momentálně se snažím vše uchopit, jak nejlépe umím a dobře se zorientovat, jak v reálném tak virtuálním wikisvětě.

Souběžně s prací pro Wikimedia ČR, kde mám na starosti administrativu a koordinaci aktivity Senioři píší Wikipedii, pracuji pro rodinné centrum, kde připravuji a vedu programy pro školkové děti.

Předchozí pracovní zkušenosti mě zavedly z obchodní činnosti až do sféry neziskového sektoru, kde jsem ze začátku získávala zkušenosti především jako dobrovolník. Později jsem se zapojila do týmu, který organizoval charitativní a komunitní akce. Jako koordinátor dobrovolníků jsem aktivně vyhledávala zájemce, školila a starala se o jejich využití a zapojení do různorodých programů a aktivit.

Jako dobrovolník se také angažuji v Českém svazu ochránců přírody, kde jsem aktivním členem v rámci projektu uchování a ochrany přírodního parku ve Středočeském kraji.

Ve volných dnech a chvílích ráda cestuji, chodím v přírodě, plavu a cvičím jogu, která mi spolehlivě vyčistí hlavu a dobije energii.“

Přejeme Janě hodně úspěchů v jejím pracovním konání a děkujeme Anně za její dosavadní činnost.

Budova Evropskéhop parlamentu

Budova europarlamentu v Bruselu, Steven Lek, CC BY-SA 4.0

Evropský parlament má 12. září hlasovat o nové směrnici na jednotném digitálním trhu. Problematický dokument by měl sjednotit rozdílné přístupy k autorskému právu v celé Evropě, hrozí ale, že napáchá více škody než užitku a razantně omezí svobodu na internetu. Wikipedie se tento návrh přímo i nepřímo dotýká – a nevypadá pro ni příliš dobře.

V čem je návrh konkrétně špatně? Nové znění počítá například s tím, že by i název tiskové zprávy byl autorskoprávně chráněn. Wikipedie (a samozřejmě ani nikdo další) by následně nemohla citovat např. novinové zdroje, které její přispěvatelé dnes běžně uvádějí v článcích pro doložení důvěryhodnosti jednotlivých textů (čl. 11 směrnice). Jiná změna zavádí odpovědnost internetových platforem za obsah, který na ně uživatelé nahrávají (čl. 13 směrnice). Podobně jako server YouTube by pak provozovatelé dalších platforem z obav zaváděli tzv. nahrávací filtry, tedy algoritmy, které rozhodnou, co smí nebo nesmí být nahráno. Tyto filtry mají přitom k dokonalosti daleko a páchají někdy víc škody, než užitku.  I když má Wikipedie z tohoto opatření výjimku, dopad na další internetové stránky, se kterými je provázána, by byl nezanedbatelný.

Myslíme si, že by nová směrnice v konečném důsledku přinesla pro uživatele internetu jen zbytečná omezení. Je přitom spoustu dalších dobrých věcí, které by tam naopak měly být. Mezi ně patří například celoevropská svoboda panoramatu tak, jako ji máme v České republice, a jak existuje i např. v Německu nebo v Polsku. Rovněž by se měla zvýšit i ochrana volných děl, tedy těch, kde již autorskoprávní ochrana uplynula. Některé subjekty je rádi různými způsoby a pod různými záminkami znovu licencují, a pak je nemůžeme na Wikipedii k ilustrování článků používat. V Německu se uskutečnilo již několik soudních sporů mezi tamní organizací Wikimedia Deutschland a subjekty, které si nárokují práva na díla, která by měla být již dávno volná.

Apel Jimmyho Walese z června 2018

Apel Jimmyho Walese z června 2018

Uživatelé a editoři Wikipedie z celé Evropy návrh, o kterém se mělo původně hlasovat už v červnu, dlouhodobě sledují a kritizují. Před původním červnovým hlasováním vyzval zakladatel encyklopedie Jimmy Wales všechny europoslance, aby hlasovali proti předložené podobě návrhu. Evropský parlament nakonec návrh vrátil k přepracování s termínem podzim 2018. Nyní se má o finální podobě hlasovat již 12. září, tedy tuto středu. Proti návrhu se spojily i další neziskové organizace.

V současné době již europoslanci předložili pozměňovací návrhy. Některé z nich jsou z hlediska svobodného vzdělávání a šíření informací na internetu dobrou nadějí, jiné představují riziko. Velké naděje vkládáme do pozměňovacího návrhu č. 211, který by zavedl celoevropskou svobodu panoramatu a do sady pozměňovacích návrhů, které připravili europoslanci Wölken, Stihler a Weidenholzer, které se zabývají problematikou nahrávacích filtrů. Pozměňovací návrh č. 210 zajišťuje výjimku pro obsah vytvářený uživateli z autorského práva tak, aby mohli vytvářet parodie, memy apod.

Co lze s danou situací udělat? Pomoci můžete i vy! Nebojte se a zavolejte svému europoslanci. Sdělte mu, proč je svoboda panoramatu jako koncept důležitá a proč ji Wikipedie, ale i ostatní na internetu potřebují. Proč by subjekty na internetu neměly být motivovány k zavádění nahrávacích filtrů, proč by nemělo být omezováno sdílení tiskových správ a hlavně jaký dopad na Wikipedii, která je jedním z největších světových webů, by směrnice ve své původní podobě měla. Pokud se Vám zde zmíněné návrhy budou líbit, nebojte se je zmínit přímo pod konkrétními čísly a s konkrétními jmény.

Nebo můžete navštívit stránku fixcopyright.wikimedia.org a poslat českým europoslancům tweet nebo e-mail!

 

Wikicamp aneb wikipedistou v každém věku

07:52, Monday, 06 2018 August UTC
Sedm dětí mezi devíti a patnácti roky a čtyři vedoucí se sešli v pondělí 16. července v kanceláři Wikimedia ČR, aby zahájili historicky první Wikicamp v České republice. Plní očekávání, co se na takovém příměstském táboře může vlastně dít, jsme společně propluli pěti nabitými dny.

Účastníci Wikicampu 2018

Nejprve jsme se seznamovali s Wikipedií, hned druhý den jsme vyrazili do plzeňského science centra Techmánia, kde děti sbíraly informace a pořizovaly fotografie a videa pro další práci. Ve středu jsme se učili editovat fotografie a videa a společně je nahrávali na Wikimedia Commons. Čtvrtek pak patřil orientačnímu běhu s šifrovačkou a vylepšování článku o Havlíčkových sadech, kde se celá hra uskutečnila. Pátek jsme tvořili a dokončovali práci na Wikipedii, vyhodnocovali a uzavírali celý tábor a samozřejmě také ocenili jednotlivé účastníky a jejich výkony.

Jak moc šikovní byli a kolik obsahu přidali se můžete podívat ZDE, fotografie a videa, která pořídili, naleznete ZDE, a TADY pár fotek, jak jsme se měli.
Nejlépe vám však akci popíší citace některých vedoucích, účastníků či jejich rodičů níže :).
 
Czeva (vedoucí): Mladí wikicampisté jsou dalším příkladem toho, že když se chce, všechno jde – tedy nejenže se i devítiletí wikipedisté dokážou za pět dní nejen naučit základy editace a jejích pravidel, ale že udělají i spoustu práce. Noví wikipedisté rozšířili článek Havlíčkovy sady, jež je i díky dalším příspěvkům navržen na Dobrý článek, nahráli mnoho fotografií a několik videí z Techmania Science CenterGrébovky i okolí sídla Wikimedia ČR na Commons, mnohé fotografie navíc doplnili do položek Wikidat. Jejich nadšení a čerstvý pohled na věc byly navíc velmi nakažlivé. Těšíme se, že v rozšiřování největší otevřené encyklopedie budou rádi pokračovat. Podporu, kterou měly děti po ruce po celou dobu tábora, mají všichni uživatelé online – je jen třeba se nebát a říci si o ni.
Gabka (vedoucí): Přišlo mi skvělé vidět na vlastní oči, že editovat může opravdu každý – i děti. Jejich velkou výhodou je navíc to, že jsou zvídavé, nebojí se zeptat a mají superschopnost se rychle učit a na Wikipedii zorientovat.
Ďoďo (účastník): Dobrych zážitkov bolo strasne vela ale asi ten naj zažitok bol asi vylet do Techmanie. Naucil som sa editovať v Wikipediu pridávať fotky do wikimedia commons,pracovať v kolektíve. Najviac ma bavilo asi fotenie a upravovanie fotiek v Gimpe.
Michaela (rodič): Naše děti byly spokojene. Jednu dceru asi více bavilo upravovani fotek a modření textu, než samotné psaní, neb je v tomto bodě dost lína. Zato druhá dcera psaní všeho druhu miluje, takže pro tu bylo právě nejzábavnější vytvořit si stránku. Dokonce by ráda chodila i do toho středečního Wikiklubu, (…). Jinak dekujeme za vsechno, bylo to moc fajn mit deti pres den v akci.
Magdaléna (rodič): Florián byl nadšen (nevím už, zdali jste i vy byli nadšeni z něj 🙂 Určitě by se rád připojil i příští rok. Floriána psaní do Wikipedie baví – připadá si důležitej a má rád historii a encyklopedii. V Techmánii se mu moc líbilo. Poprvé v životě točil na kameru, tak si jí zapomněl vypnout (…). Celému týmu vřelé díky!!!
I my děkujeme, a to nejen všem vedoucím, kteří pilně pracovali na přípravě programu, ale i rodičům za důvěru, kterou nám dali, a v neposlední řadě i dětem za zápal a nadšení, které na Wikicamp přinesly. Tak zase za rok? 😉
Za finanční podporu Wikicampu děkujeme Nadačnímu fondu Avast.

Autorkou článku je Libuše Vorlová, absolventa kurzu Senioři píší Wikipedii v Plzni a účastnice Seniorského Wikiměsta.

Účastníci Seniorského Wikiměsta

Seniorské Wikiměsto je akce pořádaná spolkem Wikimedia Česká republika, inspirovaná klasickým Wikiměstem. Na rozdíl od něj jde ale o vzdělávací akci určenou pro účastníky programu Senioři píší Wikipedii, kteří se při psaní článků o daném městě a pořizování fotografií učí, jak správně do Wikipedie a na Wikimedia Commons přispívat.

První Seniorské WikiMěsto se uskutečnilo ve dnech 18.-20. května 2018 v Broumově ve spolupráci s Agenturou pro rozvoj Broumovska, Vzdělávacím a kulturním střediskem kláštera Broumov  a pod záštitou města Broumov.

Během této akce, na které se sešlo třináct účastníků z řad fotografů a encyklopedistů, byl systematicky vylepšován obsah české Wikipedie na téma Broumovsko.

Účastníkům Wikiměsta (spolu s několika wikipedisty pracujícími virtuálně ze svého domova) se od začátku akce až do konce května společně podařilo:

  • upravit 147 článků, z toho 28 článků založit,
  • nahrát 571 fotografií (k 2. červnu bylo téměř 27% použito ve článcích),
  • vytvořit 1 437 editací.

To vše by nešlo bez pomoci místních institucí jako je např. Městská knihovna v Broumově. Pracovnice knihovny byly tak laskavá a zapůjčily nám cenné regionální knihy a dokonce okopírovaly články z novin a časopisů k danému tématu.

Organizátory akce byly účastníkům vytvořeny výborné podmínky jak z  technického, odborného i programového hlediska. Seniorům, kteří přijeli bez notebooků, byly tyto zapůjčeny. Součástí programu byla komentovaná prohlídka města Broumova i samotného kláštera. Volitelně bylo možné navštívit i místní muzeum.

Do programu byl též zařazen workshop Fotografování krajiny a architektury, který vedl jeden ze zkušených wikipedistů, Jaroslav Zastoupil. Další důležité informace k práci s Wikipedií i Wikimedia Commons byly poskytovány našimi lektory kdykoli podle potřeby.

Vlastní práce na vylepšování Wikipedie probíhala v týmech fotografů a encyklopedistů (fotit si vyzkoušeli i někteří encyklopedisté). Týmy směřovaly do okolí Broumova pro dokumentování jak kulturních památek (skupina barokních kostelů na Broumovsku, lidová architektura), tak technických památek (pivovar, letiště), případně geologických úkazů (řeky, potoky, meteorit). Byla doplňována též chybějící dokumentace drobných památek (křížky, Boží muka) nebo ulic v Broumově.

Vznikly též úplně nové články o osobnostech spojených s Broumovem a okolím a to jak historických (Johann Georg Adalbert Hesselius, Prof. dr. Stanislav Brandejs, Augustin Meier), tak i současných (Jan Školník, podnikatel a filantrop, který založil Agenturu pro rozvoj Broumovska a oživuje rozsáhlý komplex kláštera v Broumově).

Celá organizace akce byla na vysoké úrovni. Ubytování i stravování bylo poskytováno přímo v klášteře v Domě hostů, který je nově zrekonstruován. Krásné prostředí kláštera na nás působilo i v době práce na článcích, která probíhala v Opatských sálech kláštera s restaurovanými freskami.

Na závěr bych chtěla poděkovat lektorům, organizátorům i sponzorům za to, že nám seniorům umožnili zúčastnit se této akce, která nám dává pocit užitečnosti a přínosu pro rozvoj vědění. Myslím, že všichni účastníci Seniorského Wikiměsta by se mnou souhlasili, kdybych vyjádřila přání, aby se mohly podobné akce v blízké budoucnosti opakovat.

Projekt Senioři píší Wikipedii podpořil NF Veolia z programu Stále s úsměvem – Aktivně po celý život

Wikipedisté dali dárek 90letému výstavišti

15:57, Tuesday, 15 2018 May UTC

Encyklopedisté pracují na článcích, fotografové stahují pořízené snímky do počítače. Foto: Martin Strachoň / Wikimedia Commons, CC-BY-SA 4.0

Čemu se říká Bauerova rampa a proč zrovna rampa? Kudy vedla trasa cukrovarské vlečky? Který z Bauerů prodal pozemky pro výstavbu výstaviště? Kolikrát prezident Masaryk navštívil Výstavu soudobé kultury v Československu? Jak se v běhu let přejmenovávaly, strhávaly a nově stavěly veletržní pavilony? Co znamená kolo v plastice Josefa Kubíčka na průčelí Pavilonu města Brna?

Po tom všem a mnohém dalším pátrali nebo mimoděk zjistili wikipedisté, kteří se na víkend 12. a 13. května 2018 sjeli do Brna, aby zde zakládali, rozšiřovali nebo ilustrovali encyklopedická hesla na Wikipedii. Dějištěm akce a současně ústředním tématem jejich zájmu bylo brněnské výstaviště.

Areál v brněnských Pisárkách, v  údolí řeky Svratky pod Žlutým kopcem, je největším výstavištěm v Česku a jedním z nejrozsáhlejších výstavních areálů světa. Současně je i jedním ze světově nejvýznamnějších funkcionalistických stavebních komplexů své doby, dnes památkově chráněný. Právě letos přitom slaví 90. výročí svého provozu. Dne 26. května 1928 byl slavnostně otevřen Výstavou soudobé kultury v Československu, uspořádanou k 10. výročí tehdy mladého státu. A ve stejné datum roku letošního začne festival Re:publika, aby oslavil jubileum s jednou nulou navíc.

Tyto významné skutečnosti vedly wikipedistu Baziho k iniciování editatonu s názvem Wikivýstaviště. Nápad klíčil už dlouho, vlastně od léta 2011, kdy poprvé oslovil společnost Veletrhy Brno se záměrem nafotit areál a výstavní pavilony. Následovalo ale několik deštivých týdnů nevhodných k focení exteriéru, a záměr tak zůstal u ledu. Znovu začal uzrávat od podzimu 2017, kdy se objevovaly první zprávy o očekávaném kulatém výročí. Vše se dalo do pohybu, nápad podpořil spolek Wikimedia ČR a s vřelým přijetím se setkal i u Veletrhů Brno, které poskytly své zázemí.

Zhruba desítka lidí se tedy dala dohromady a společně zapracovala na vylepšení informací o výstavišti i souvisejících tématech. Pestrá směsice od studenta brněnské střední školy přes korektora regionální redakce novin či středoškolského učitele z Olomouce po architektku z pražského ČVUT věnovala svůj volný čas a za doprovodu entuziastické architektky Veletrhů Brno Lenky Štěpánkové prošla areál a nafotila jeho současnou podobu. Představu o dřívější podobě poskytnou vybrané historické snímky, které firma uvolní pod svobodnou licencí. A především se v průběhu víkendu psaly nové a rozšiřovaly stávající encyklopedické články. Další wikipedisté přiložili ruku k dílu i na dálku.

Účastníci vyhlíží ze střechy výškové budovy do veletržního areálu. Foto: Martin Strachoň

Během dvou dní tak na české Wikipedii bylo založeno 95 nových stránek, 161 jich bylo upravováno, celkově bylo provedeno 981 úprav a přibylo přes 353 tisíc bajtů textu. Fotografové stihli 275 z pořízených snímků hned nahrát na úložiště Wikimedia Commons a další desítky až stovky budou následovat po zpracování. K tomu se přidala i úprava hlavního hesla na anglické Wikipedii a zhruba pět desítek nových položek v databázi Wikidata.

Byl spuštěn WikiProjekt Martinů

12:02, Tuesday, 17 2018 April UTC
Bohuslav Martinů

Bohuslav Martinů

Institut Bohuslava Martinů a spolek Wikimedia Česká republika zahájili spolupráci, jejímž cílem je rozšíření a zkvalitnění informací o životě a díle tohoto významného hudebního skladatele na Wikipedii. Na WikiProjektu Martinů začala pracovat wikipedistka – rezidentka Kateřina Nová.

Spolupráce bude mít dvě formy: Přímá spolupráce institutu a wikipedistů, která má již pvní konkrétní výsledky, vedle drobných úprav a oprav existujících článků to je především kompletní seznam skladatelových děl v angličtině a češtině.

Druhou cestou je zapojení studentů muzikologie a hudební výchovy na univerzitách v České republice v rámci projektu Studenti píší Wikipedii. Ti budou zpracovávat články o dílech tohoto skladatele. První univerzitou, která se zapojila do tohoto programu již v tomto semestru, je Univerzita Palackého v Olomouci.

Studenti se zájmem o tuto problematiku se mohou ozvat Kateřině Nové (katerina.nova@martinu.cz).

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

Užitečnost, odbornost, Wikiverzita : 3. díl : Výzkum

23:12, Wednesday, 20 2014 August UTC

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

Wikipedie: otevřenost a zodpovědnost

00:15, Thursday, 14 2014 August UTC

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

Jak na oborová kritéria významnosti na Wikipedii

15:15, Monday, 07 2014 July UTC

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

Zneužil jsem práva správce! Opravdu?

10:49, Wednesday, 29 2014 January UTC

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

Wikizprávy a statistika

22:14, Wednesday, 01 2014 January UTC

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

Ještě smutnější pohled na Wikizprávy

19:12, Thursday, 29 2013 August UTC

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

Tohle mne dnes na Wikizprávách opravdu zamrzelo...

20:54, Saturday, 11 2013 May UTC

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou

Spravedlivý proces

19:53, Saturday, 11 2013 May UTC

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

Pohyb na Wikizprávách

14:31, Tuesday, 09 2013 April UTC

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů,

Citát z Wikipedie

12:44, Monday, 08 2013 April UTC

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si

Beznaděj z Wikizpráv

16:13, Thursday, 28 2013 March UTC

Na Wikizprávách se objevil nový redaktor s přezdívkou Cepice. Napsal zprávu o formuli 1, na začátečníka solidní, i když s větším množstvím chyb - překlepů a chyb gramatických, formátovacích i faktických (asi vzniklých překlepem). I kdyby někdo nebyl znalec a nevěděl, jak to je po faktické stránce, na první tři druhy chyb musel přijít snadno každý. Zpráva z neděle přesto zůstala bez povšimnutí

Zhruba před dvěma a půl měsíci jsem na tomto blogu hodnotil, jak se Wikizprávám daří po mém odchodu, tedy poté, co jsem ztratil trpělivost s osobními útoky a s ústrky ze strany ostatních redaktorů. Je nejvyšší čas napsat, jak se věc vyvinula dál. Obsah Wikizpráv Tvorba velkých zpráv, která byla vždy považovaná za hlavní účel Wikizpráv, se nadále drží na velmi chabé úrovni. Za oněch 3,5 měsíce

Boti, byrokrati a jiná havěť

12:00, Monday, 18 2013 March UTC

Danny využil po 1,5 roce práva byrokrata a přidělil na Wikizprávách příznak bota, a to kamarádu Mildovi. Mildovo zdůvodnění bylo velmi stručné a neurčité a vše trvalo půl hodiny. Mně přiděloval příznak bota na opakované žádání, na základě bezprecedentního výslechu a po konzultacích s jinoprojektovými byrokraty celé dva měsíce. Určitý rozdíl samozřejmě v obou žádostech byl - Mildův bot běhá i

Zkušenosti z anglických Wikizpráv II

17:54, Tuesday, 29 2013 January UTC

Předevčírem jsem tu napsal blog o tom, jak se vedlo mnou založené zprávě na anglických Wikizprávách. Po dvou dnech musím dodat, že to s ním dopadlo špatně. Článek nejspíš nikdy nebude zveřejněn jako řádná zpráva. Narazil jsem totiž na již popsaný složitý systém anglických Wikizpráv. V praxi je ale ještě komplikovanější a nezvládnutější, než to vypadalo v teorii a na první pohled. Čekání na

Nový rok bez Wikizpráv

17:54, Tuesday, 29 2013 January UTC

Je to něco málo víc než měsíc, co jsem už si řekl dost a odešel na neurčitou dobu z Wikizpráv. Přestalo mne bavit, že jeden redaktor (ale též správce) Tchoř, který sám připouští, že Wikizprávy nepředstavují jeho hlavní zájem, a který za celé své působení napsal jen hrstku překladů zpráv, doporučuje nejpracovitějšímu autorovi, aby odešel, když se mu na Wikizprávách něco nelíbí. Taky mne přestalo

Zkušenosti z anglických Wikizpráv

17:53, Tuesday, 29 2013 January UTC

Napsal jsem na anglických Wikizprávách zprávu o zvolení prezidenta České republiky (mimochodem, české Wikizprávy tu zprávu stále ještě nemají). Je to už šestá zpráva, kterou jsem tam napsal (za téměř pět let, takže žádný častý přispěvatel tam rozhodně nejsem). Moje zkušenosti s anglickými Wikizprávami jsou ale stále rozpačitější. Anglické Wikizprávy mají status média, které je agregováno do

Older blog entries