Závěrečné znění textu Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu poškodí přístup ke znalostem a nepřiměřeně zvýhodní velké společnosti a držitele práv. Navzdory úpravám nemůže Wikimedia podpořit reformu, která se ve svém jádru snaží kontrolovat online šíření informací.

Po dlouhém legislativním procesu bylo závěrečné znění směrnice EU o autorském právu dokončeno minulý týden, kdy jednání trialogu mezi Komisí, Parlamentem a Radou došla ke svému konci. Teď, kdy je konečné znění zveřejněno a jen hlasování Parlamentu stojí v cestě jeho implementaci, došla Wikimedia k závěru, že nemůžeme tuto reformu v její současné podobě podpořit. Zde je naše vysvětlení.

Vývoj znění směrnice

Během několika posledních let jsme se vyjádřili proti problematickým částem navržené směrnice EU o autorském právu. Na začátku jsme byli plni naděje. Naše komunita podporovala reformu a byla v kontaktu s Evropskou komisí ještě předtím než byla směrnice navržena i v kontaktu s europoslancizástupci členských států kvůli tomu, co by si oni přáli v navrhované směrnici vidět. Mezi těmito požadavky byla širší výjimka pro svobodu panoramatu, aby fotografové mohli volně vytvářet a sdílet fotografie veřejného umění a budov, a větší harmonizace pravidel pro volná díla, aby věrné reprodukce volných děl nebyly subjekty nových práv.

Přesto Evropská komise představila jednostranný návrh a přidala do směrnice znepokojivé části. Spolu s tím, jak komunita viděla, že její návrhy jsou ponechány stranou ve prospěch velkých držitelů práv a vydavatelů tisku, kritika směrnice narůstala. Dvě nejškodlivější ustanovení, články 11 a 13, přetrvala navzdory kritice a jsou teď součástí konečného znění, které Evropský parlament a Komise Evropské unie dokončily minulý týden. Přestože některé dobré části byly zařazeny do reformního balíčku, je pro Wikimedii nemožné podpořit reformu, která obsahuje tyto dva články. Posledním krokem bude návrat směrnice EU o autorském právu do Parlamentu na jaře k závěrečnému hlasování.

Čistá ztráta pro svobodné znalosti, úpravám navzdory

Článek 11, který cílí na agregátory zpráv, ale má daleko větší dosah, bude požadovat licence pro všechna užití zpravodajského obsahu online pouze s několika málo výjimkami. To znamená, že weby, které zprávy agregují, organizují nebo zprávám dávají smysl, nebudou oprávněny zobrazovat úryvky podél těchto článků, což pro uživatele výrazně ztěžuje vyhledání a využití online informací. Jsme vděčni za to, že Článek 11 obsahuje alespoň několik málo výjimek pro individuální nezisková užití nebo pro „jednotlivá slova“ či „velmi krátké úryvky“. Nicméně tím, že ztěžuje vyhledávání informací online, Článek 11 ovlivňuje schopnost našich dobrovolných přispěvatelů vylepšovat Wikipedii, zejména při práci se zdroji specifickými pro Evropu.

Článek 13 zavede odpovědnost platforem za uživateli nahraný obsah poškozující autorská práva, pokud nebudou splňovat několik přísných podmínek. Toto ustanovení vyžaduje, aby weby vyvinuly „nejlepší úsilí“ k získání autorizace pro všechen obsah na svých stránkách stejně jako k rychlému mazání obsahu porušujícího autorská práva a zabránění jeho znovunahrání. Tyto požadavky jsou vysoké pro všechny platformy, které umožňují velkému množství uživatelů nahrát svůj obsah, a jen nejpropracovanější a nejlépe financované weby budou schopny samy vyvinout technologie k prosazování těchto pravidel. Toto dramaticky zúží rozmanitost obsahu dostupného online, pokud weby přísně vyhoví těmto požadavkům, a nastaví systém soukromého vynucování autorských práv prostřednictvím nahrávacích filtrů, který může vést k přílišnému mazání obsahu kvůli obavám ze zodpovědnosti a kvůli falešně pozitivním nálezům. Jak se zmenší obsah mimo Wikipedii, tak se zmenší i hloubka, přesnost a kvalita obsahu Wikipedie. Při budování naší encyklopedie závisíme na vnějším světě a to co ovlivní internetový ekosystém jako celek, ovlivní i Wikipedii bez ohledu na konkrétní právní ustanovení.

I přes bitvu, které jsme čelili, komunita kolem svobodných znalostí může být hrdá na dopad, který do teď na reformu měla. Současné znění obsahuje širokou výjimku pro vytěžování textu a dat, ochranu pro digitalizovaná volná díla, ustanovení o komerčně nedostupných dílech, které zpřístupní více kulturního dědictví online, a prohloubení snah omezit škodlivé účinky pro nekomerční projekty.

Toto jsou dobrá opatření, která se snaží udělat to, k čemu byla tato reforma původně vytvořena: uvést sto let staré zákony do souladu s digitální budoucností, které čelíme. Zároveň nám však připomínají, že jiné části této reformy nejsou orientovány na budoucnost.

To hlavní: svobodné znalosti ovlivňují více než jen Wikipedii

Budou se nás ptát, proč nejsme spokojeni s touto reformou, když některé nekomerční projekty jsou z ní vyjmuty a když můžeme ukázat na některá zlepšení pro volná díla. Tato opatření nedělají z této reformy reformu dobrou nebo vyváženou. Navzdory některým dobrým záměrům, problematické začlenění článků 11 a 13 znamená narušení základních principů sdílení znalostí: v praxi budou muset uživatelé a projekty dokazovat, že jsou oprávněni sdílet znalosti, předtím než platforma povolí nahrání obsahu. Směrnice EU o autorských právech představuje technickou a legislativní infrastrukturu, která zachází s uživateli generovaným obsahem s podezřením, dokud není prokázán jako legální. Toto nemůžeme podpořit – je lepší nemít reformu žádnou, než mít reformu obsahující tato závadná ustanovení.

Na konci března bude poslední hlasování o směrnici v Evropském parlamentu. Toto hlasování je poslední šancí pro komunitu Wikimedie v Evropě sdělit Parlamentu, že nepodpoří reformu autorských práv, která dává výjimky otevřeným komunitám bez ohledu na celý internetový ekosystém jako celek. V tomto bodě legislativního procesu je pozdě na úpravy a jednání. Evropský parlament by měl odmítnout reformu celou. S takto kontroverzním zněním a s mnoha poslanci, kteří kandidují za své znovuzvolení v květnu, bude rozumné odmítnout návrh v jeho současné podobě a pokračovat v práci na řešení s čerstvým mandátem.

Ještě není příliš pozdě na to, aby Evropa měla pozitivní reformu autorského práva, ale může být pozdě brzy. Proto naše pobočky napříč Evropou organizují své komunity k akci. Zjistěte více o jejich pokroku a akcích.

Allison Davenport, Technology Law and Policy Fellow, Legal
Wikimedia Foundation

Text převzat a přeložen z oficiálního blogu Wikimedia Foundation v souladu s licencí Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 3.0 Unported.

Zjistěte více o Směrnici EU o autorském právu:

Soutěž Popiš památku je v polovině!

07:40, Tuesday, 19 2019 February UTC

Už měsíc běží na české Wikipedii soutěž s názvem Popiš památku. Za tu dobu se do ní zapojilo přes osmdesát editorů, kteří dali dohromady přes tři sta článků o kulturních památkách v různých částech země. Napsáno bylo přes 1 500 kilobajtů textu. 

Cílem soutěže je zvýšit povědomí o kulturních památkách na území České republiky. Těch máme okolo čtyřiceti tisíc; několik tisíc z nich je potom encyklopedicky dostatečně významných na to, aby měly svůj vlastní článek na Wikipedii. Jedná se většinou o kostely, vily, tvrze nebo různé technické stavby. Mnohé z nich se nacházejí v odlehlejších oblastech a jsou stranou veřejného zájmu. Proto o nich na Wikipedii zatím článek dosud nebyl. Editační soutěž, ve které mohou soutěžící vyhrát knižní ceny, tak může být jedním z nástrojů k tomu, aby se internetová encyklopedie obohatila o nová témata právě co se kulturních památek týče. 

A co se zatím podařilo popsat? Mezi některé z nových článků patří např. zámek v Kladně, Kostel nanebevzetí Panny Marie v Kvasicích nebo radnice v Českém Krumlově. Vznikají ale například i články o pravěkých hradištích nebo dalších unikátních objektech. Vzhledem k tomu, že jsou editoři z celé České republiky, vznikají články rovnoměrně ke všem českým, moravským i slezským památkám. Někteří ze soutěžících kulturní památky rádi také fotí a jejich snímky nahrávají na Wikimedia Commons. Takto jich během soutěže přibylo už kolem tisícovky.
Do soutěže se stále můžete zapojit.

Ceny pro vítěze již byly připraveny a shromážděny. Kdo nakonec vyhraje knižní publikace? Zvítězí ten nejlepší!

Editační soutěž české Wikipedie Popiš památku, která probíhá od 15. ledna do 15. března 2019 zaujala editory české Wikipedie. Za první dva týdny napsali už sto článků, zapojilo se okolo padesáti lidí a vzniklo téměř 600 kB textu.

Dobrovolní editoři v rámci soutěže popisují kulturní památky na území České republiky, které jsou dostatečně encyklopedicky významné (z původního seznamu cca 40 tisíc památek jsme vyřadili různé kameny, křížky, kapličky – vše to, co by nesplnilo pravidla encyklopedické významnosti). Mezi nově popsané památky pro českou Wikipedii tak patří např. Kostel sv. Martina v Nejdku, Lütozovova vila v Karlových Varech, nebo zámek Obytce. Popsáno zatím bylo devět vil, třicet tři kostelů a osm zámků. Popisovány jsou také hradiště, mosty nebo hřbitovy. Někteří z autorů kulturní památky rádi také fotí a jejich snímky nahrávají na Wikimedia Commons. Kromě toho mohou využívat z řady fotografií ze soutěže Wiki miluje památky, které byly pořízeny v letech 2012-2014.

Pro soutěžící jsme se rozhodli letos poprvé také připravit seznam literatury, kde mohou najít vhodné zdroje (některé i online) pro nové články. A co se dá všechno popisovat? Kromě seznamu památek s mapou se lze podívat i seznamy témat v jednotlivých okresech nebo městech. A co bychom uvítali? Zbývá ještě hodně mostů, far nebo radnic, které svůj článek na Wikipedii nemají. Počítá se samozřejmě ale každá památka, která dosud svůj článek nemá!

Ceny pro soutěž již byly připraveny a shromážděny. Kdo nakonec vyhraje knižní publikace? Zvítězí ten nejlepší!

Wikikonference poprvé v Olomouci

08:43, Tuesday, 22 2019 January UTC

V sobotu 1. prosince 2018 se v olomoucké Pevnosti poznání uskutečnila 10. česká Wikikonference pořádaná spolkem Wikimedia Česká republika. Na konferenci určené jak pro pravidelné přispěvatele, tak i pro zájemce z řad veřejnosti, se hovořilo nejenom o Wikipedii, ale i o dalších příbuzných projektech, zejména o Wikidatech, a jedna přednáška byla věnována Wikizdrojům.

První blok přednášek zahájila Klára Joklová, která účastníky seznámila s novinkami ve spolku. Na ni navázal Martin Urbanec velmi úspěšnou přednáškou o výzkumu zkušeností nových wikipedistů, během níž informoval o způsobech, jak nadace Wikimedia zjišťuje potřeby nováčků a jakými způsoby se snaží  jim usnadnit setrvání na Wikipedii. Informace se sbírají jednak pomocí dotazníků distribuovaným nováčkům a jednak sledováním jejich aktivity na Wikipedii během prvních 24 hodin po registraci, a to zejména jejich návštěvy různých stránek mimo hlavní jmenný prostor. Mezi důležitá zjištění patří zejména to, že nováčci by uvítali pomoc zkušenějších wikipedistů, ovšem málokdy vědí, kde a jak o ni mohou požádat. Z toho důvodu bude jako jedno z opatření přímo v editačním rozhraní nasazeno tlačítko, které usnadní přístup k nápovědě i ke stránce Potřebuji pomoc (pozn.: v lednu 2019 toto tlačítko bylo úspěšně nasazeno, prozatím pro polovinu nově registrovaných wikipedistů).

Nejmladší přednášející Wikikonference 2018 Martin Urbanec. Gampe/CC BY-SA 4.0

Letos se na konferenci dostal ke slovu i jeden z malých sesterských projektů, a sice Wikizdroje, když Jan Kameníček pohovořil o výhodách a nevýhodách speciálního korekturního nástroje umožňujícího vkládání textů z naskenovaných dokumentů na Commons. Tento nástroj, který podle něj především umožňuje lepší spolupráci a hlavně usnadňuje kontrolu vkládaných textů, s úspěchem používají už řadu let téměř všechny jazykové verze Wikipedie, ovšem na české Wikipedii se zatím prosazuje jen velmi váhavě.

Další posluchači velmi kvitovanou přednáškou byla Mozkem proti Fakenews, v níž Lucie Svozilová promluvila o dezinformacích a manipulacích se zdroji.

Hned tři řečníci se letos věnovali problematice bouřlivě se rozvíjejícího projektu Wikidata. Dlouhodobě se mu věnuje mimo jiné též předseda spolku Vojtěch Dostál, který na konferenci pohovořil o tom, jak je možné, že decentralizovaná celosvětová komunita zvládá budovat „databázi všeho“, udržovat ji relativně organizovanou a hledat v ní chyby. Jakub Klímek z Matematicko-fyzikální fakulty UK se zase věnoval obecně otevřeným datům a seznámil posluchače s open-source nástrojem LinkedPipes ETL, který je možné upravit i pro snadnější nahrávání údajů na Wikidata.

Konferenci zpestřil také jeden zahraniční účastník, a sice Liam Wyatt, zakladatel projektu GLAM, první wikipedista rezident (v londýnském British Museum) a v současnosti evropský kontaktní manažer pro Wikimedia, který i v anglickém jazyce dokázal strhnout publikum svou živou přednáškou o tom, čeho se v projektu GLAM za dobu jeho existence podařilo dosáhnout. Poslední přednáška pak patřila Michalu Kaderkovi a otevřeným vzdělávacím zdrojům a jejich pronikání do škol.

Novinkou letos byly tzv. lightning talks, tj. blok velmi krátkých vstupů v nichž mohli účastníci konference seznámit ostatní s čímkoliv, co považovali za zajímavé. Tématy těchto vstupů byly zkušenosti s vedením Wikiklubu, příliš krátké články na Wikipedii, cenzura Wikipedie ve světě, focení ulic podle Wikidat či sesterské projekty Wikipedie. Velmi zaujala také slovenská iniciativa propagující závěti uvolňující díla autora po jeho smrti pod svobodnými licencemi.

Olomoucká Wikikonference byla první, která se uskutečnila jinde než v Praze či Brně a počáteční obavy z účasti v menším městě se nakonec nenaplnily. Konferenci navštívilo přibližně osmdesát účastníků, a tento úspěch otevírá cestu k pořadatelství i dalším menším městům. V letošním roce se na Wikikonferenci budeme těšit v Pardubicích.

Pokud byste se rádi podívali na záznamy přednášek Wikikonference 2018, najdete je na SlidesLive. Pro připomenutí příjemné atmosféry pak doporučujeme prohlédnout si fotografie.

Wikiměsto Kopřivnice

11:27, Friday, 18 2019 January UTC

Dlouho to vypadalo tak, že letos naše tradiční akce – Wikiměsto ani neproběhne, dobrovolných organizátorů není nikdy nazbyt. Na poslední chvíli ho zachránila až Hanka Kašpaříková z Brna, za což jí patří veliký dík! Hanka se rozhodla další wiki-špendlík zapíchnout do ne úplně zmapované Kopřivnice, kterou řada wikipedistů doporučovala předem.

Vila Machů

Vila Machů

Kvůli Hančiným možnostem jsme oproti loňskému červnu stanovili termín Wikiměsta na 7. až 9. září. Ničemu to ale, zdá se, nevadilo. Naopak možná více lidí mělo po prázdninách čas.

Záštitu nad akcí převzal starosta města Kopřivnice Miroslav Kopečný. Nejvíce nápomocným se ukázal být vedoucí místního informačního centra Lukáš Filip, velký Kopřivnický patriot. Pomocnou ruku nabídla i místní knihovna, která nám nakonec po celou dobu poskytla i své prezenční publikace.

Wikipedisté se do Kopřivnice sjížděli během pátku ze všech koutů republiky. Část z nich byla tak natěšená, že svobodné snímky pořizovala už při cestě. Hanka mezitím zajistila převzetí prostor pro editování (místnost ve zdejším Kulturním domě) a volné vstupenky do muzeí. Soupis literatury, jenž předem připravil Aktron, posloužil i jako podklad pro jednání s knihovnou. Literárních zdrojů bylo i díky tomu nakonec víc, než jsme mohli zpracovat, což není vždy samozřejmostí. V zajišťování zdrojů patří speciální dík i Hance! Po společné páteční večeři se část účastníků ubytovala v zamluvené Vile Machů. Zrekonstruovaná vila je jedním z architektonicky nejcennějších objektů v Kopřivnici a mj. o ní během Wikiměsta vznikl článek na Wikipedii.

V sobotu se všech 15 wikipedistů přesunulo do Kulturního domu, kde se rozdělili na fotící a píšící (fotící samozřejmě odjeli fotit do okolí – nakonec zvládli nafotit i nedaleké město Štramberk). Zbylí editoři zprvu museli projít zkouškou trpělivosti – to, když místní WiFi nezvládla nápor nově vznikajících informací. Díky účastníku Aktronovi i obětavému vedoucímu KC se ale podařilo problém vyřešit. V sobotní podvečer se ještě několik editorů vydalo přímo do města nafotit některé objekty a ulice.

Šustalova vila, Kopřivnice

Šustalova vila

V neděli část účastníků využila volné vstupenky a navštívila místní Muzeum Fojtství. Zde se podařilo zkontaktovat jeho ředitele, který Wikipedii sice nabídl sbírkové fotografie, ale pouze za poplatek a s vodoznakem (což je klasický problém, se kterým se na institucionální úrovni setkáváme).

V neděli někteří wikipedisté ještě stihli společný oběd a diskutovali o úspěšnosti Wikiměsta (další museli vyrazit domů už dopoledne, přece jen je čekala cesta přes půl republiky).

Během Wikiměsta se napsalo 43 nových článků – mezi nimi např. Dějiny Kopřivnice, Dřevěný kostel svatého Bartoloměje (Kopřivnice), Technické muzeum Tatra, Přírodní park Podbeskydí, Jan Uhlíř (skladatel) nebo Jan Sýkora (dirigent) a upravilo 144 článků souvisejících s Kopřivnicí (celý seznam na Nástěnce). Další podrobnosti najdete na organizační stránce na Wikipedii.

Všechny svobodné fotografie, které se podařilo pořídit účastníkům Wikiměsta v Kopřivnici, najdete zde.

Pro vyladění podobných akcí v budoucnu jsme už během příprav začali psát manuál tipů a dobré praxe.

Sepsáno z poznámek organizátorky Hanky Kašpaříkové a účastníka Aktrona.

Od 15. ledna až do 15. března 2019 se na české Wikipedii uskuteční soutěž v psaní článků. Nese název Popiš památku a za cíl si klade zvýšení povědomí o našem kulturním dědictví – významných vilách, hradech, pevnostech nebo mostech. V České republice jich máme okolo čtyřicet tisíc, na Wikipedii jich však stále několik tisícovek svůj článek nemá. Encyklopedii přitom používají statisíce lidí – a je proto škoda, že si nemohou o řadě našich kulturních památek přečíst. 

Dobrovolníky z české Wikipedie tento fakt samozřejmě mrzí, a proto se rozhodli uspořádat soutěž. „V předchozích letech jsme uskutečnili celou řadu soutěží, které se věnovaly různým tématům. Nejvíce se ale soustředíme na kulturní památky. V letech 2012, 2013 a 2014 jsme měli fotografickou akci s názvem Wiki miluje památky. Díky ní se podařilo získat přes dvacet tisíc fotografií. Měli jsme i řadu editačních soutěží, se účastníci zaměřili na místopis v sousedních zemích. Akce s názvem Popiš památku se koná již podruhé; loni probíhala měsíc a napsalo se přes 150 článků,“ sdělil místopředseda spolku Wikimedia Česká republika, Jan Loužek.

A jak se zapojit? Snadno! Do soutěže se přihlásíte tímto odkazem. Pokud napíšete nějaký článek o kulturní památce, potem jej pomocí tlačítka „Přiřadit článek sobě“ přihlaste do soutěže. Soutěžící budou ohodnoceni podle počtu a délky napsaných článků. Kdo napíše nejvíce, vyhraje knižní ceny, které spolek Wikimedia Česká republika poskytne.

Pro lepší orientaci v tématu jsou na české Wikipedii připraveny seznamy kulturních památek podle jednotlivých měst a okresů, takže každý může najít památku, kterou zná, nebo která mu je nejblíže. Stačí se jen podívat do mapy, vybrat svůj kraj a začít psát!

Ukázka přebírání adresních míst. V infoboxu vpravo je nově parametr Adresa, který je v tomto případě plně založen na datech uložených na Wikidatech.

Nově česká Wikipedie umí načítat údaje z Wikidat týkající se sídel jednotlivých organizací, o nichž na české Wikipedii existuje článek. Funkce, která byla spuštěna 4. ledna 2019 a postupně nasazena do infoboxů muzeum, základní škola, střední školaspolek, je další demonstrací síly, kterou Wikidata mají pro poskytování šablonovitých informací, jež nevyžadují kreativní přístup. Nový Modul:Adresa, který pro tyto potřeby napsal wikipedista a náš člen Jiří Sedláček, je už nyní načítán v 289 článcích české Wikipedie.

Zobrazovat adresy sídla není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Struktura adresy je poměrně složitá, v různých částech světa různá, a data jsou často nekompletní a navíc se při stěhování organizací mohou měnit. Přitom se jedná o důležitou informaci a Wikipedie navíc může mnohdy nabídnout odkazy na články o dané obci, v níž se sídlo nachází, nebo dokonce o konkrétní ulici sídla. Aby byl výsledek kvalitní a postihl všechny možnosti, nevyužívá se klasické šablony, ale tzv. modulu, který se na rozdíl od klasických šablon kóduje v jazyce Lua.

Část kódu modulu Adresa

Jedním z důvodů, proč se k přebírání adres mohlo konečně přistoupit, byla standardizace formátu zapisování adres na Wikidatech. Většina editorů Wikidat se, bez větších diskuzí a jaksi intuitivně, v poslední době posunula k jednotnému uvádění sídel ředitelství prostřednictvím vlastnosti P159 a jejích mnohých vymezení. Typická adresa tak na Wikidatech je zaznamenána například takto:

Zápis sídla na ukázce z Wikidat. Kromě obce a souřadnic je zadána ulice, číslo orientační, PSČ a dokonce i konkrétní budova, v níž se sídlo nachází (položka
Q1142988).

A jak můžete nyní pomoci vy? Na stránce pomocné šablony Adresa z WD naleznete několik kontrolních vyhledávacích dotazů, které umožňují vyhledávat formátovací chyby na Wikidatech. Tím chceme docílit co nejvyšší kvality dat zobrazovaných v české Wikipedii. Práce ještě přibude, až se modul (brzy) nasadí do dvou masivně používaných infoboxů – firmaorganizace.

Druhá pomoc spočívá ve vyhledávání článků o různých ekonomických subjektech, které ještě informace o sídlu na Wikidatech neobsahují. Zejména ty české firmy a organizace za nás nikdo jiný asi nedoplní. Nejjednodušší způsob je využít k tomu nástroje Ico.js, který připravil Jiří Sedláček před nějakým časem. Stačí si ho vložit na svou common.js podstránku stejně, jako to mám já. a který využívá identifikátoru IČO, který každý subjekt v Česku musí mít. Stačí vyplnit IČO a stisknout tlačítko, které za vás vyplní všechny dostupné údaje (sídlo, typ organizace, oficiální název). Nic tedy nebrání tomu, aby každá organizace s článkem na Wikipedii měla brzy vyplněno i své celé sídlo!

Jak vám může pomoci Mapa památek?

08:01, Thursday, 18 2018 October UTC
Screenshot z https://mapapamatek.wikimedia.cz

Mapa památek

Píšete články o kulturních památkách? V tom případě vás bude zajímat nově vzniklý nástroj Mapa památek. Tento nástroj si klade za cíl usnadnit wikipedistům tvorbu článku o kulturních památkách, o kterých na Wikipedii neexistuje žádný článek.
Screenshot z https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_kulturn%C3%ADch_pam%C3%A1tek_v_okrese_Zl%C3%ADn

Seznam kulturních památek

Nástroj je založen na již existujících seznamech kulturních památek, které na Wikipedii již dlouhou dobu existují. Tyto seznamy jsou udržovány wikipedisty. Je možné je na Wikipedii nalézt pod názvy jako je „Seznam kulturních památek v okrese Zlín“. Jejich velkou výhodou je fakt, že jsou jednou denně robotem převáděny do strojově zpracovávatelné podoby. Data z tohoto robota je možné využívat v dalších nástrojích, jako je právě Mapa památek. Na základě těchto dat se Mapa památek jednou denně aktualizuje. Mapa památek umožňuje filtrovat zobrazené památky podle názvu článku. Zajímají-li vás například kostely, je možné snadno najít chybějící články o památkách, jejihž název obsahuje slovo „kostel“. Obdobný způsob je možné využít pro jiná filtrování. Také je možné mapu zazoomovat na konkrétní region, který vás zajímá, a nechat si zobrazit jen památky nacházející se v dané oblasti. Mapa památek vždy obsahuje název památky v jazyce země, ve které se daná památka nachází – pro české památky je to česká Wikipedie, pro rakouské památky německá a tak dále. V tuto chvíli je Mapa památek dostupná pro památky v ČR a v Rakousku a pracuje se na podpoře i dalších zemích. Pokud byste Mapu památek ocenili dostupnou pro nějakou další zemi přednostně, napište mi na martin.urbanec@wikimedia.cz, podívám se na data dostupná k této zemi a bude-li to možné, zprovozním pro danou zemi Mapu památek přednostně. Mapa Památek se může hodit například pro přípravy editathonů, wikiměst, soutěže Popiš památku a jiných wiki aktivit a i pro jednotlivé wikipedisty jako inspirace, o čem dále psát. Nezapomeňte, že ačkoliv je velká pravděpodobnost, že článek o dané památce skutečně chybí, je možné, že seznam kulturních památek odkazuje na jinou variaci názvu než pod kterým článek existuje. I při zakládání článků na základě tohoto nástroje je tedy vhodné ujistit se, že článek skutečně chybí. Pokud nastalo falešné pozitivum, je nejjednodušším řešením vytvořit přesměrování na druhý název. Památka poté z mapy zmizí sama při příští aktualizaci. Jakékoliv chyby, na které v Mapě památek narazíte (případně nové funkce, které byste ocenili) prosím hlašte na e-mailu martin.urbanec@wikimedia.cz nebo pomocí bug tracking systému Wikimedia Phabricator.

Jana Doležalová (osobní foto)

Od září nastoupila na pozici koordinátorky spolkové aktivity Senioři píší Wikipedii Jana Doležalová. Nahradila Annu Filínovou, která z osobních důvodů na pozici v srpnu skončila. Jana zastává na malý úvazek také pozici administrativní pracovnice.

Představení Jany: „V září jsem se připojila ke členům organizace Wikimedia ČR a tím se mé vnímání Wikipedie jen jako encyklopedie, kde často vyhledávám informace, výrazně změnilo. Seznamuji se s činností spolku Wikimedia ČR, který zároveň zastřešuje řadu dalších zajímavých aktivit a akcí a živou komunitu, do které postupně pronikám. Momentálně se snažím vše uchopit, jak nejlépe umím a dobře se zorientovat, jak v reálném tak virtuálním wikisvětě.

Souběžně s prací pro Wikimedia ČR, kde mám na starosti administrativu a koordinaci aktivity Senioři píší Wikipedii, pracuji pro rodinné centrum, kde připravuji a vedu programy pro školkové děti.

Předchozí pracovní zkušenosti mě zavedly z obchodní činnosti až do sféry neziskového sektoru, kde jsem ze začátku získávala zkušenosti především jako dobrovolník. Později jsem se zapojila do týmu, který organizoval charitativní a komunitní akce. Jako koordinátor dobrovolníků jsem aktivně vyhledávala zájemce, školila a starala se o jejich využití a zapojení do různorodých programů a aktivit.

Jako dobrovolník se také angažuji v Českém svazu ochránců přírody, kde jsem aktivním členem v rámci projektu uchování a ochrany přírodního parku ve Středočeském kraji.

Ve volných dnech a chvílích ráda cestuji, chodím v přírodě, plavu a cvičím jogu, která mi spolehlivě vyčistí hlavu a dobije energii.“

Přejeme Janě hodně úspěchů v jejím pracovním konání a děkujeme Anně za její dosavadní činnost.

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

Užitečnost, odbornost, Wikiverzita : 3. díl : Výzkum

23:12, Wednesday, 20 2014 August UTC

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

Wikipedie: otevřenost a zodpovědnost

00:15, Thursday, 14 2014 August UTC

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

Jak na oborová kritéria významnosti na Wikipedii

15:15, Monday, 07 2014 July UTC

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

Zneužil jsem práva správce! Opravdu?

10:49, Wednesday, 29 2014 January UTC

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

Wikizprávy a statistika

22:14, Wednesday, 01 2014 January UTC

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

Ještě smutnější pohled na Wikizprávy

19:12, Thursday, 29 2013 August UTC

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

Tohle mne dnes na Wikizprávách opravdu zamrzelo...

20:54, Saturday, 11 2013 May UTC

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou

Spravedlivý proces

19:53, Saturday, 11 2013 May UTC

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

Pohyb na Wikizprávách

14:31, Tuesday, 09 2013 April UTC

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů,

Citát z Wikipedie

12:44, Monday, 08 2013 April UTC

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si

Beznaděj z Wikizpráv

16:13, Thursday, 28 2013 March UTC

Na Wikizprávách se objevil nový redaktor s přezdívkou Cepice. Napsal zprávu o formuli 1, na začátečníka solidní, i když s větším množstvím chyb - překlepů a chyb gramatických, formátovacích i faktických (asi vzniklých překlepem). I kdyby někdo nebyl znalec a nevěděl, jak to je po faktické stránce, na první tři druhy chyb musel přijít snadno každý. Zpráva z neděle přesto zůstala bez povšimnutí

Zhruba před dvěma a půl měsíci jsem na tomto blogu hodnotil, jak se Wikizprávám daří po mém odchodu, tedy poté, co jsem ztratil trpělivost s osobními útoky a s ústrky ze strany ostatních redaktorů. Je nejvyšší čas napsat, jak se věc vyvinula dál. Obsah Wikizpráv Tvorba velkých zpráv, která byla vždy považovaná za hlavní účel Wikizpráv, se nadále drží na velmi chabé úrovni. Za oněch 3,5 měsíce

Boti, byrokrati a jiná havěť

12:00, Monday, 18 2013 March UTC

Danny využil po 1,5 roce práva byrokrata a přidělil na Wikizprávách příznak bota, a to kamarádu Mildovi. Mildovo zdůvodnění bylo velmi stručné a neurčité a vše trvalo půl hodiny. Mně přiděloval příznak bota na opakované žádání, na základě bezprecedentního výslechu a po konzultacích s jinoprojektovými byrokraty celé dva měsíce. Určitý rozdíl samozřejmě v obou žádostech byl - Mildův bot běhá i

Zkušenosti z anglických Wikizpráv II

17:54, Tuesday, 29 2013 January UTC

Předevčírem jsem tu napsal blog o tom, jak se vedlo mnou založené zprávě na anglických Wikizprávách. Po dvou dnech musím dodat, že to s ním dopadlo špatně. Článek nejspíš nikdy nebude zveřejněn jako řádná zpráva. Narazil jsem totiž na již popsaný složitý systém anglických Wikizpráv. V praxi je ale ještě komplikovanější a nezvládnutější, než to vypadalo v teorii a na první pohled. Čekání na

Nový rok bez Wikizpráv

17:54, Tuesday, 29 2013 January UTC

Je to něco málo víc než měsíc, co jsem už si řekl dost a odešel na neurčitou dobu z Wikizpráv. Přestalo mne bavit, že jeden redaktor (ale též správce) Tchoř, který sám připouští, že Wikizprávy nepředstavují jeho hlavní zájem, a který za celé své působení napsal jen hrstku překladů zpráv, doporučuje nejpracovitějšímu autorovi, aby odešel, když se mu na Wikizprávách něco nelíbí. Taky mne přestalo

Zkušenosti z anglických Wikizpráv

17:53, Tuesday, 29 2013 January UTC

Napsal jsem na anglických Wikizprávách zprávu o zvolení prezidenta České republiky (mimochodem, české Wikizprávy tu zprávu stále ještě nemají). Je to už šestá zpráva, kterou jsem tam napsal (za téměř pět let, takže žádný častý přispěvatel tam rozhodně nejsem). Moje zkušenosti s anglickými Wikizprávami jsou ale stále rozpačitější. Anglické Wikizprávy mají status média, které je agregováno do

Older blog entries