Dnes otevíráme editační soutěž Hvězda svobody. Chceme tak oslavit 30. výročí obnovy demokracie v Česku i na Slovensku a vybídnout vás k psaní článků na toto, ale i jiná témata.

Cílem soutěžících je do 17. 2. 2020 napsat alespoň jeden Dobrý nebo Nejlepší článek na téma Historie Československa/ Česka/ Slovenska po roce 1948 (kvalitních článků z této oblasti by si Wikipedie zasloužila mnohem víc) nebo další témata spojená s našimi republikami.

Všechny informace – jak se přihlásit, podrobná pravidla apod. najdete na stránce soutěže.

Ve dnech 17. – 19. května proběhl v Národní technické knihovně v Praze Wikimedia Hackathon 2019 pořádaný spolkem Wikimedia Česká republika. Jednou z oblastí, na kterou se letošní ročník zaměřil, byly Zkušenosti nových wikipedistů, což je projekt mající za cíl zintuitivnit rozhraní Wikipedie pro nováčky a i jinak jim usnadnit stání se zkušeným wikipedistou.

Události se účastnil téměř celý tým Growth Nadace Wikimedia, který v průběhu akce informoval o projektech, které vyvíjí a nabídnul témata, na kterých by se během Hackathonu mohlo pracovat. Tři z nich pak byly na Hackathonu dovedeny do prvního funkčního prototypu. Nejde zatím o funkce určené pro nasazení. To proběhne v řádu několika týdnů až měsíců.

Živý chat (panel Potřebuji pomoc)

Jednou z funkcí, která je českým, korejským a vietnamským nováčkům k dispozici, je panel Potřebuji pomoc. Tato funkce umožňuje nováčkům získat pomoc přímo při editování, a to buďto formou snadného prohledávání nápovědy, anebo možností položit zkušenému wikipedistovi dotaz. Tento dotaz je následně vložen na stránku Potřebuji pomoc a zkušení wikipedisté mohou odeslat odpověď. Nováček se o odpovědi dozví ve svých notifikacích.

Tento způsob komunikace ale neprobíhá v reálném čase, přičemž možnost komunikovat se zkušeným wikipedistou v reálném čase značné množství nováčků očekává. Kosta Harlan z Nadace Wikimedia se proto na Hackathonu rozhodl věnovat vyvinutí chatu, který by se do panelu Potřebuji pomoci dal integrovat.

Od začátku května 2019 je nováčkům (v současné době jen půlce z nich, z důvodu A/B testování) k dispozici jejich domovská stránka. Ta se zobrazí v okamžiku, kdy kliknou na své uživatelské jméno v pravém horním rohu rozhraní Wikipedie. Prostřednictvím své domovské stránky nováčci můžou např. položit otázku svému mentorovi. V současné době se u každého mentora zobrazuje stejný text, „Tento zkušený wikipedista ví, že jste nový, a může vám pomoci s editováním.“. Někteří nováčci se tak mohou ptát, proč jim byl vybrán zrovna tento mentor anebo je dokonce tato část domovské stránky vůbec nezaujme. Tim Eulitz z Wikimedia Deutchland na Hackathonu upravil domovskou stránku tak, aby si každý mentor mohl vybrat, jak se chce nováčkům představit.

Upozornění na odpověď (Domovská stránka nováčka)

Třetí z projektů vyvinutý na Wikimedia Hackathonu 2019 se také týká Domovské stránky nováčků. V tuto chvíli si totiž odpověď na položený dotaz přečte méně než polovina tazatelů. Nadace Wikimedia předpokládá, že tomu tak může být proto, že nováčci netuší, jakým způsobem se o odpovědi dozví, a tedy ani netuší, které z míst na Wikipedii mají hlídat. Z tohoto důvodu se Tim Eulitz rozhodl upravit panel Domovskou stránku nováčka tak, aby nováčkům ukázal na místo, kde se o odpovědi na mentorem zodpovězený dotaz vlastně dozví.

A co dál?

Před tím, než bude možné kteroukoliv z funkcí zmíněných výše nasadit na Wikipedii, bude muset tým Growth vyvinuté nástroje odladit tak, aby správně fungovaly za všech okolností, a také se ujistit, že nástroje budou pro nováčky snadno použitelné. Nasazení projektu živého chatu proto nejspíše neproběhne dříve, než za několik měsíců. Další dva projekty by pak mohly být nasazeny už za několik týdnů.

Chcete-li být na nasazení těchto i jiných projektů upozorněni, doporučuji se přihlásit k odběru newsletteru týmu Growth, který je rozesílán přibližně jednou za měsíc skrz Wikipedii. Nevíte-li, jak na to nebo máte jiné dotazy, můžete se obrátit na komunitního ambasadora české Wikipedie Martina Urbance skrz e-mail murbanec-ctr@wikimedia.org. Také si můžete přečíst stránku o projektu Zkušenosti nových wikipedistů na české Wikipedii, kde se dozvíte i o dalších projektech, které Nadace Wikimedia spustila.

Chybí vám něco? Chcete se zapojit?

Ocenili byste, kdyby Nadace Wikimedia nováčkům pomohla nějakým konkrétním způsobem? Vidíte nějaký nedostatek nástrojů určených pro nováčky? Nebo umíte programovat a rádi byste se do vývoje zapojili? Ozvěte se komunitnímu ambasadorovi české Wikipedie na murbanec-ctr@wikimedia.org.

V rámci pražského mezinárodního Wikimedia Hackathonu, o kterém si můžete více přečíst zde, se sešla také česká technická komunita. Jsou to dobrovolníci hnutí Wikimedia, kteří disponují hlubšími technickými znalostmi a využívají je k vylepšování Wikipedie, Wikidat a dalších projektů a nástrojů využívaných ve světě Wikimedia. V letošním roce jsme na hackathonu napočítali přinejmenším 23 českých účastníků, tedy téměř desetinu z celkového počtu. Umožnilo to samozřejmě pořádání této každoroční prestižní akce v Praze v režii našeho spolku Wikimedia Česká republika.

České setkání přispělo k vzájemnému lepšímu osobnímu poznání – mnoho z nás se znalo jen z virtuálního světa. Diskutovali jsme o vhodných komunikačních kanálech a představili čilé diskuzní forum na Facebooku – skupinu Wikidata CS. Také jsme mluvili o programových plánech spolku Wikimedia v technické oblasti.

Ústředním tématem letošního českého setkání na hackathonu byla práce na návodu pro různé veřejné instituce, které mají zájem přispět svými daty do Wikidat. Tento návod jsme si předsevzali vytvořit v letošním roce v rámci programu Wikidata&Tech, který koordinuje spolek Wikimedia. Dokument má umožnit institucím nahlédnout pod pokličku Wikidat a pochopit, jak mohou přispět k jejich rozkvětu a co z toho obě strany budou mít. Naším cílem je také vyjasnit složité autorskoprávní situace, které mohou u propojování, synchronizaci a importování databází vyvstat.

První fáze tvorby tohoto dokumentu byla otevřena právě na schůzce české komunity během hackathonu. Sbírali jsme otázky, které mohou instituce mít, když o Wikidatech uvažují. Sepsali jsme je na stránku WikiProjektu Česká republika na Wikidatech a v druhé fázi se budeme snažit najít na ně odpovědi.
Napadají vás další zádrhele, nejasnosti a otázky, které mohou české kulturní instituce mít? Neváhejte je připsat na výše odkazovanou stránku!

Před třemi týdny skončil Wikimedia Hackathon 2019, který se vůbec poprvé konal v Praze v prostorách Národní technické knihovny. Wikimedia Hackathon je každoročním setkáním vývojářů a dalších specialistů, kteří se starají o to, aby Wikipedie a další projekty provozované Nadací Wikimedia řádně fungovaly. Události se zúčastnilo asi 200 vývojářů a dalších specialistů z 40 zemí.

Letošní Hackathon se zaměřil na tyto tři oblasti:

• Zkušenosti nových wikipedistů | projekt, jehož cílem je zintuitivnit rozhraní Wikipedie pro nové přispěvovatele;
• Mobilní aplikace Wikimedia Commons | aplikace sloužící pro snadné nahrávání fotografií do Wikimedia Commons přímo z mobilního telefonu;
• Nástěnka | nástroj sloužící k snadnému sledování vzdělávacích aktivit spolku Wikimedia Česká republika a dalších poboček; je pak možné snadno spočítat vliv té které události a snáze posoudit, zda měla smysl.

V dalších článcích představím vybrané projekty podrobněji. Většina z projektů, které vznikly během Hackathonu, nejsou prozatím k dispozici uživatelům. Předtím, než se tak bude moci stát, bude muset proběhnout mnoho vývojářské práce a ladění, aby se vývojáři ujistili, že v kódu nejsou žádné závažné chyby. Ze stejného důvodu proto také nelze říct, kdy můžeme čekat nasazení těchto projektů na Wikipedii.

• 

• 

• 

• 

Další obrázky jsou k nalezení na Wikimedia Commons.

Wikimedia Hackathon byl svými účastníky hodnocen jako jeden z nejúspěšnějších Hackathonů vůbec. Nejbližší technicky zaměřená Wikimedia událost bude v rámci předkonference k Wikimanii ve dnech 14. a 15. srpna 2019 ve Stockholmu, samotná konference pak bude probíhat 16. – 18. srpna. Další podrobnosti o Wikimanii je možné se dozvědět na jejím webu. Registrace je otevřená do 30. června.

Od pátku 17. až do neděle 19. května se lidé stojící za technickou stránkou Wikipedie setkají v Praze. V Národní technické knihovně budou tři dny pracovat na tom, jak největší internetovou encyklopedii zdokonalit, zlepšit a zjednodušit. Tedy jak připravit nové technické nástroje pro podporu a rozvoj encyklopedie.

Jedná se o největší akci svého druhu, která se v Praze uskuteční. Účast bude mezinárodní – nejpočetnější registrovanou skupinou účastníků jsou Američané, následují Němci, Indové a Francouzi. Za akcí stojí spolek Wikimedia Česká republika, který u nás dlouhodobě encyklopedii podporuje a popularizuje, a celosvětová nadace Wikimedia Foundation, která je provozovatelem encyklopedie.

„Takzvaný Hackathon pořádáme v České republice vůbec poprvé. Cílem je se podívat pod pokličku Wikipedie, na samotný software na kterém stojí. Zdokonalit jej tak, aby odpovídal aktuální době, aby bylo možné tvořit obsah snadněji a zábavněji. Vytvořit nové nástroje. Dnes už není encyklopedie jen o obyčejném textu; pracujeme a spravujeme rozsáhlou databázi statistických dat s názvem Wikidata, máme multimediální server Wikimedia Commons s miliony obrázků, využíváme různé mapové aplikace. To všechno Wikipedii pomáhá a ohromně ji to za ta léta posunulo kupředu. Od prostého editování v okně prohlížeče jsme se dostali i k mobilním aplikacím, takže můžete na ulici udělat fotku a dát ji do Wikipedie za pár sekund. Podobná vylepšení budeme na hackathonu diskutovat a vytvářet“, uvedl Josef Klamo, předseda spolku Wikimedia Česká republika.

Na Hackathonu se ale neobjeví jen techničtí guruové internetové encyklopedie. Příjdou i tvůrci některých podobných projektů – například map Open Street Maps, otevřené databáze Wikidata a mnohých dalších. Hackathon má i svůj přesah do světa otevřeného softwaru.

Akce je otevřená pro veřejnost a vstup je zdarma. „Nechceme, aby byla omezená jen na programátory; vítáni jsou všichni, kteří mají zájem o svět okolo Wikipedie, komunitní tvorbu softwaru, svobodný software a podobně. U nás se mohou seznámit s tím, jak na tom všem pracujeme, a jakou technickou podobu současná Wikipedie má. Přijďte se podívat,“ dodává Klamo.

Víc podrobnosti najdete: https://www.mediawiki.org/wiki/Wikimedia_Hackathon_2019

Kontakt: Natalia Szelachowska, natalia.szelachowska@wikimedia.cz

Odbor komunikace a marketingu pražského magistrátu po dohodě s fotografy hlavního města souhlasil s tím, že budou pro Wikipedii uvolněny pod svobodnou licencí zatím dvě sady fotografií: Rekonstrukce Staroměstské radnice (přes šest tisíc fotografií) a snímky představitelů (Rady) hlavního města Prahy. O uvolnění dalších fotografií se dále jedná.

Mezi pražským magistrátem a zástupci Wikipedie (spolkem Wikimedia Česká republika, který se zabývá propagací encyklopedie) se uskutečnilo několik vzájemných jednání a schůzek. Celou věc zastřešil bývalý wikipedista a dnes radní hlavního města Prahy, Adam Zábranský.

Poskytnuté fotografie dokumentují dva roky práce na budově Staroměstské radnice. Jsou tam jednotlivé části orloje, oprava vitráží nebo třeba radničních hodin. Kromě fotografií samotné věže je to dokumentace především restaurátorských prací pro celou památku. Snímky jsou unikátní a týkají se procesů, které jsme pro Wikipedii nikdy neměli zdokumentovány. Fotografie nám úřad poskytl v maximálním rozlišení a plné kvalitě.

Fotografie z rekonstrukce jsou umístěny aktuálně v příslušné kategorii na Wikimedia Commons. Fotografie představitelů města byly nahrány již v únoru 2019 a umístěny do článků o představitelích metropole. 

Od 1. dubna se náš EDU tým rozrostl o dva nové členy. Lenka Kučerová nahrazuje Janu Doležalovou na pozici koordinátorky programu Senioři píší Wikipedii, Štěpán Vizi nastupuje na novou pozici koordinátora programu Studenti píší Wikipedii, která byla vydělena z úvazku manažerky vzdělávacích aktivit, Gabky Bokové. Těm, kteří se s nimi nepotkali na valné hromadě, bychom je rádi představili alespoň touto virtuální cestou.

„Z práce pro Wikimedii jsem nadšená, protože si od ní slibuji naplnění hned několika hodnot: rozvoj, podpora lidí a smysluplnost. Práce pro seniory se mi zamlouvá hlavně díky nostalgickým vzpomínkám na první brigádu v knihovně, kde jsem vypomáhala své babičce s organizováním seniorských akcí,” dodává Lenka.

Štěpán strávil téměř čtyři roky v Německu, kde studoval obor mírová studia, přispíval do studentského rádia a rozvážel pizzu. Má zkušenost s koordinací projektů v neziskovém sektoru a je absolventem projektu Česko-německé fórum mládeže, kde také dva roky předsedal českému spolku a jako člen Fóra se podílel na vzniku projektu motivujícím mladé lidi k aktivnímu občanskému životu.
Ve volných chvílích se snaží o hraní divadla v (ex)studentském spolku při Institutu mezinárodních studií (FSV UK) Teritoriální Tyjátr a cestuje do nepravděpodobných turistických destinací jako Írán nebo Kyrgyzstán.

„Wikimedia podle mě hraje důležitou roli při šíření a obhajování svobody internetu a informací vůbec, takže jsem rád, že se můžu na její činnosti podílet,“ říká Štěpán.

Oběma koordinátorům přejeme, aby je práce pro Wikimedia naplňovala a těšila.

Shared Cities: Creative Momentum

Spolu s pražským Goethe-Institutem jsme v sobotu 30. března navázali na naši historicky první spolupráci, listopadový editaton Dědictví. Evropské příběhy a uspořádali editaton a workshop Wikipedie pro začátečníky s názvem Shared Cities: Creative Momentum – tentokrát s tématem architektura a umění. Editaton byl součástí projektu Shared Cities, který GI organizuje.

Máme radost, že Wikipedii se přišlo naučit editovat 17 lidí, z nichž někteří přijeli dokonce až z Brna, Teplic nebo nebo Úštěka. 48 nových článků a přes 800 editací už vidělo téměř 30 000 návštěvníků Wikipedie.

Jako mírně pokročilé začátečnici mi jednoznačně víc pomohlo individuální školení / mentoring od pokročilých editorů, než úvodní společná prezentace pro začátečníky (ale chápu, že školit začátečníky jednotlivě formou odpovídání na jejich otázky je o dost časově i personálně náročnější). Každopádně díky za zorganizovaný workshop – dozvěděla jsem se přesně to, co jsem potřebovala, a ještě něco navíc.

– napsala nám jedna z účastnic, Hedvika Šimková.

Děkujeme hlavnímu garantu a lektorovi Gampemu, všem dobrovolným lektorům z řad wikipedistů, Zuzaně Čermákové a Stefanii Heublein z Goethe-Institutu a fotografu Štěpánu Pechovi!

Další podobnou událost začínáme chystat v Kampus Dejvice. Termín: druhá půlka června. Sledujte nás!

Editaton na WP, Nástěnce, FB.
Fotky z akce od Štěpána Pecha.

WikiGap

3 týdny před editatonem Shared Cities jsme slavili Mezinárodní den žen – a jak jinak než formou editatonu o ženách. Po druhé jsme se tak zapojili celosvětové iniciativy švédského ministerstva zahraničních věcí – WikiGap. Pozvánku do Amerického centra přijalo asi 30 lidí všech generací. 15 dalších už se do prostor bohužel nevešlo.

Účastníci během workshopu napsali 26 nových článků o ženách – na Wikipedii jsou nově k nalezení např. první česká politička Karla Máchová, válečná hrdinka Anna Benešová, botanička a doktorka Anna Berkovcová nebo spisovatelka a překladatelka Monika Zgustová.

WikiGap opět hostilo Americké centrum v Praze, za účasti amerického kulturního atašé Erika Blakea, americké chargé d’affairs Kelly Adams-Smith, kanadské velvyslankyně Barbary Richardson a švédské velvyslankyně Viktorie Li. Jmenované ženy samy přispěly na Wikipedii svými texty: o české automobilové závodnici Elišce Junkové, která bydlela v současném sídle Velvyslanectví Švédska nebo o brněnské muzeoložce Janě Horváthové. Akce se zúčastnily i členky iniciativy Česká ženská lobby. Za zdroje děkujeme i Sociologickému ústavu AV ČR. Výborné koláčky opět připravila Švédská ambasáda.

Pro zajímavost: Na české Wikipedii je aktuálně 109 619 biografií – z toho 17 964 biografií žen, tedy 16 %. Pro srovnání, podobně velká korejská Wikipedie (co do počtu uživatelů) obsahuje 23 % ženských biografií. Nejhorší poměr najdeme na Wikipedii tádžikistánské – 1,2 %. Nedostižnou zdá se být Wikipedie asturská s 53 % ženských biografií.

Akce na WP, FB, Nástěnka
Fotky

Druhý ročník editační soutěže Popiš památku, do kterého se zapojilo přes padesát dobrovolných editorů, přinesl pro českou Wikipedii přes šest set článků. Po kontrole soutěžních článků, vyhodnocení, zda-li byly napsány v souladu s pravidly internetové encyklopedie a sečtení výsledku zde máme vítěze.

• Ikcur – 1. místo (801 bodů)
• Petr Kinšt – 2. místo (615 bodů)
• Petr 1888 – 3. místo (461 bodů)
• Lubor Ferenc – 4. místo (153 bodů)
• Khamul1 – 5. místo (146 bodů).

Mezi články, které napsali vítěžové soutěže jsou například článek o Kostele Navštívení Panny Marie v Zašové (autor: Ikcur), ten se stal i nejdelším článkem, který byl v rámci soutěže napsán. Největším příspěvkem Petra Kinšta se stal článek o zámku v Kladně. Petr 1888 napsal opravdu mnoho článků, nejdelším pak byl článek o Kostele svátého Václava v Jezbořicích. Lubor Ferenc se stal autorem různých článků, jeho největším příspěvkem do Wikipedie se stal článek o Kostele svatého Martina v Nejdku. Khamul1 se věnoval například článkům o vilách nebo jiných stavbách v Bechyni, jeho hlavním článkem byl článek o Kotěrově vile v Bechyni.

Na finální kontrole článků se podílela jak porota soutěže, tak i organizátor a dobrovolníci, kteří hlídali případná porušení práv nebo porušování závazných pravidel Wikipedie. Zvlášť velký dík v tomto směru připadá na Martina Urbance, který v tomto směru odvedl nemalý kus práce. Podílel se také na technické stránce soutěže, připravoval data a pomáhal s komunikací s účastníky.

Základní pravidla soutěže lze shrnout takto: psaní článků o kulturních památkách České republiky, které jsou evidovány v seznamech kulturních památek – a které jsou encyklopedicky významné, dodržování pravidel encyklopedie a počítání bajtů. Bodování textů bylo provedeno na základě přijatých bajtů článků. Kdo chtěl psát více krátkých nebo méně dlouhých článků mohl – hodnoceny však byly podobně.

Co nás čeká nyní? Nyní se chystáme připravit předání jednotlivých cen ze soutěže vítězům!

Ve čtvrtek 21. března 2019 se poprvé, po více než 16 letech své existence, česká Wikipedie na jeden den odmlčela. Připojila se tak k německé, slovenské a dánské Wikipedii na protest proti sporným bodům připravované směrnice Evropské unie o autorském právu.

O připravovaném protestu informovala téměř všechna média už v pondělí 18. března. Spolu s tím se tak do českého mediálního prostoru dostala i informace o protestu německé Wikipedie.

Wikipedie, Wikimedia, komunita, …

Na začátek je třeba trochu vysvětlení. Wikipedie je světoznámá encyklopedie, kterou jistě každý alespoň jednou navštívil. Wikipedii píše komunita přispěvatelek a přispěvatelů, kteří jsou nezávislí a samostatní ve svém rozhodování při organizaci svého přispívání do této encyklopedie.

Wikipedii a její sesterské projekty provozuje a zajištuje Nadace Wikimedia sídlící v San Franciscu v Kalifornii. Činnost Nadace a komunity české Wikipedie ve vztahu k veřejnosti podporuje a zastřešuje spolek Wikimedia Česká republika, který je na Nadaci fakticky nezávislý, ale spolupracuje s ní.

Co protestu předcházelo?

Už v roce 2014 se Nadace Wikimedia účastnila konzultace Evropské komise k připravované reformě autorského práva v EU. Když však Evropská komise vydala první návrh Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, místo navržených pozitivních změn (např. rozšíření tzv. svobody panoramatu na celou EU) se v ní objevily od té doby kritizované články 11 a 13, které se v rámci reformy autorského práva staly samostatnými pojmy.

Již v říjnu 2016 se proti těmto článkům vymezila Wikimedia Česká republika spolu s dalšími pobočkami Nadace v EU. Když směrnice i s rozporuplnými články postoupila k prvnímu hlasování v Evropském parlamentu v červenci 2018, rozhodly se jednodenním vypnutím protestovat komunity italské, španělské, portugalské a polské Wikipedie. Směrnice tehdy neprošla hlasováním k dalšímu projednávání a do společného jednání Evropské komise, Rady Evropské unie a Evropského parlamentu (tzv. trialogu) prošla až hlasováním v září 2018.

Samozřejmě, pokud bychom vyjmenovali mnohé akce podniknuté nebo podporované jednotlivými wikipedisty, skupinami a pobočkami z dalších zemí, byl by tento popis mnohem delší.

Poté, co byla 13. února 2019 Směrnice téměř beze změny schválena Radou Evropské unie, zbývalo už jen závěrečné hlasování Evropského parlamentu. Pokud by Směrnice neprošla, neznamenalo by to její konec, ale musela by se ve změněné podobě vrátit k projednání v trialogu.

Dne 28. února 2019 vysvětlila Nadace Wikimedia svůj postoj ke Směrnici na svém blogu. V českém překladu tento článek vyšel na blogu spolku Wikimedia Česká republika 11. března.

V této chvíli se komunita německé Wikipedie v hlasování, které trvalo od 1. do 8. března 2019, rozhodla na protest na jeden den vypnout německou verzi Wikipedie.

Nebyli jsme sami

Nebyli jsme jediní, kdo měl k připomínky k plánované reformě autorského práva. Společně s námi se proti sporným článkům vyslovilo téměř 5 milionů lidí v internetové petici, 169 akademiků z oblasti informačního práva, 167 evropských firem a organizací, internetové osobnosti jako Tim Berners-Lee, vynálezce WWW, Creative Commons, jehož autorskoprávní licence Wikipedie používá, a Electronic Frontier Foundation, která už více než 28 let brání svobodu Internetu a soukromí jeho uživatelů (i proti velkým společnostem).

Rozhodla komunita

Na rozhodnutí německé komunity navázala 10. března diskuze na hlavní diskuzní stránce české Wikipedie. Protest jako takový získal základní podporu, proto se 12. března přistoupilo k závaznému hlasování a současně byla oslovena i komunita slovenské Wikipedie.

Hlasování se na Wikipedii řídí předem danými pravidly. Účastnit se ho mohou všichni registrovaní přispěvatelé (tedy ne anonymní), kteří provedli alespoň 25 úprav v článcích a nejsou v době hlasování blokováni (např. za spam, poškozování obsahu, apod.). Žádná formální hierarchie nehraje při hlasování roli – to platí i pro členy, zaměstnance a spolupracovníky Nadace Wikimedia nebo jejích poboček i pro správce a další technické role na Wikipedii. Každý přispěvatel má stejný hlas a může ho kdykoli během hlasování změnit.

Hlasování na obou Wikipediích skončila 19. března 2019. Na české Wikipedii hlasovalo nejvíce uživatelů (44, čili 72 %) pro možnost kombinovaného protestu jednodenním blackoutem a bannerovou kampaní. Proti protestu hlasovalo 8 uživatelů (13 %). Celkem hlasovalo 61 uživatelů, z toho 17 bylo v době hlasování členem spolku Wikimedia Česká republika. Nikdo z hlasujících nebyl v době hlasování zaměstnancem nebo kontraktorem Nadace Wikimedia.

Na slovenské Wikipedii hlasovalo všech 18 uživatelů účastnících se hlasování pro připojení se k jednodennímu blackoutu.

Aby bylo rozhodnutí hlasování závazné, vyžaduje se, aby pro něj hlasovaly alespoň dvě třetiny (přibližně 66 %) hlasujících uživatelů, což bylo v obou případech splněno.

O vypnutí české a slovenské Wikipedie tedy rozhodla skupina aktivních přispěvatelů Wikipedie. Nadace Wikimedia ani spolek Wikimedia Česká republika nebo Wikimedia Slovenská republika se na rozhodování nepodíleli. Později se k protestu přidala i komunita dánské Wikipedie.

O plánovaném protestu informovala téměř všechna velká média v České republice už 18. března – den před koncem hlasování na Wikipedii. Díky tomu se poprvé do českého mediálního prostoru dostala i informace o protestu německé Wikipedia, o kterém předtím informovaly jen některé servery zaměřené na techniku a Internet.

Den, kdy se zastavila Wikipedie

Ve čtvrtek 21. března 2019, pár minut po půlnoci, se česká, slovenská, německá a dánská Wikipedie na webu odmlčely. Místo obvyklého obsahu mohli uživatelé vidět jen text s krátkým odůvodněním a výzvou ke kontaktování svých europoslanců a europoslankyň.

Zpráva o protestu Wikipedie se opět dostala téměř do všech médií. Vojtěch Dostál, předseda spolku Wikimedia Česká republika, byl hostem ranního Studia 6 a rozhovoru na DVTV, kde vysvětloval důvody, které komunitu k protestu vedly.

V tento den zaznamenala česká Wikipedie 2,25 milionů návštěv na webu a 38 355 návštěv přes mobilní aplikaci. Slovenská Wikipedie byla navštívěna přibližně půl milionem uživatelů na webu a 3 487 přes mobilní aplikaci. V obou případech vzrostla využívanost mobilní aplikace poté, co některá média a uživatelé Twitteru informovali o tom, že mobilní aplikace stále běží. Stanovisko Nadace Wikimedia v češtině muselo být pro nápor čtenářů přesunuto z blogu Wikimedia Česká republika na projekt Meta, kde zaznamenalo 31 613 návštěv.

Opět krátce po půlnoci, v pátek 22. března, se všechny čtyři Wikipedie zase naplno rozběhly.

Neutralita Wikipedie?

Jedním ze základních pilířů Wikipedie je její neutralita – předávání již publikovaných vědomostí bez hodnocení a soudů. Tento princip je platný po celou dobu fungování Wikipedie a zůstane platný i nadále.

Protože však Wikipedie vznikla na Internetu a její komunita se na něm zformovala sama bez formální autority nebo hierarchie, dotýká se jí samozřejmě vše, co se dotýká Internetu jako celku. Wikipedie je psána lidmi, kteří chodí do práce, do školy, nebo si užívají důchodu, lidmi technicky, přírodovědecky i humanitně založenými a lidmi různých politických a světových názorů a přesvědčení. To, co je všechny spojuje, je ovšem snaha ve svém volném čase bez nároku na odměnu umožňovat všem lidem bez rozdílu přístup k veškerým znalostem lidstva.

Komunita Wikipedie je komunitou autorů se všemi právy, které jim autorské právo zaručuje. Pokud se nějaká změna autorského práva může negativně podepsat na práci naší nebo na práci našich spolupracovníků, je právem každého v této komunitě se jako autor k takové změně vyjádřit. Pokud by se totiž autoři sami nemohli vyjádřit ke změně autorského práva, kdo jiný by měl? Ke kroku vypnout na protest na jeden den českou Wikipedii, se komunita rozhodla až když byly všechny ostatní možnosti komunikace vyčerpány. Vyjímečnost tohoto kroku je ilustrována i tím, že se tak stalo vůbec poprvé po více než 16 letech existence české Wikipedie.

Závěr

Na závěr bych chtěl osobně poděkovat všem, kteří se účastnili diskuze, hlasování o protestu i jeho následné realizace. Zejména pak oponentům, jejichž postoj, vzhledem k nastavení diskuze,
od nich vyžadoval o trochu více odvahy, než prostá podpora návrhu. Svůj dík si zasluhuje i spolek Wikimedia Česká republika, který zajišťoval kontakt s novináři, a samozřejmě i ti, kteří zajišťovali technickou stránku věci.

I když se nám nepodařilo přijetí Směrnice se spornými body zabránit, povedlo se nám přinést toto téma veřejnosti a získat tak šanci přednést a vysvětlit náš postoj k celé věci.

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů,

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si

Na Wikizprávách se objevil nový redaktor s přezdívkou Cepice. Napsal zprávu o formuli 1, na začátečníka solidní, i když s větším množstvím chyb - překlepů a chyb gramatických, formátovacích i faktických (asi vzniklých překlepem). I kdyby někdo nebyl znalec a nevěděl, jak to je po faktické stránce, na první tři druhy chyb musel přijít snadno každý. Zpráva z neděle přesto zůstala bez povšimnutí

Zhruba před dvěma a půl měsíci jsem na tomto blogu hodnotil, jak se Wikizprávám daří po mém odchodu, tedy poté, co jsem ztratil trpělivost s osobními útoky a s ústrky ze strany ostatních redaktorů. Je nejvyšší čas napsat, jak se věc vyvinula dál. Obsah Wikizpráv Tvorba velkých zpráv, která byla vždy považovaná za hlavní účel Wikizpráv, se nadále drží na velmi chabé úrovni. Za oněch 3,5 měsíce

Danny využil po 1,5 roce práva byrokrata a přidělil na Wikizprávách příznak bota, a to kamarádu Mildovi. Mildovo zdůvodnění bylo velmi stručné a neurčité a vše trvalo půl hodiny. Mně přiděloval příznak bota na opakované žádání, na základě bezprecedentního výslechu a po konzultacích s jinoprojektovými byrokraty celé dva měsíce. Určitý rozdíl samozřejmě v obou žádostech byl - Mildův bot běhá i

Předevčírem jsem tu napsal blog o tom, jak se vedlo mnou založené zprávě na anglických Wikizprávách. Po dvou dnech musím dodat, že to s ním dopadlo špatně. Článek nejspíš nikdy nebude zveřejněn jako řádná zpráva. Narazil jsem totiž na již popsaný složitý systém anglických Wikizpráv. V praxi je ale ještě komplikovanější a nezvládnutější, než to vypadalo v teorii a na první pohled. Čekání na

Je to něco málo víc než měsíc, co jsem už si řekl dost a odešel na neurčitou dobu z Wikizpráv. Přestalo mne bavit, že jeden redaktor (ale též správce) Tchoř, který sám připouští, že Wikizprávy nepředstavují jeho hlavní zájem, a který za celé své působení napsal jen hrstku překladů zpráv, doporučuje nejpracovitějšímu autorovi, aby odešel, když se mu na Wikizprávách něco nelíbí. Taky mne přestalo