Na české Wikipedii startuje editační soutěž zaměřená na kulturní památky. Od 15. ledna až do konce února mohou dobrovolní editoři bojovat o hodnotné ceny. Stačí k tomu jediné – obohatit českou Wikipedii novými články o kulturním dědictví! Tedy vybrat kulturní památku ze seznamu, napsat o ní článek a zaevidovat jej. Soutěžní porota potom článek oboduje. Kdo získá bodů nejvíce, vyhrává! Soutěž je určena jak starým harcovníkům tak i novým editorům bez předchozích zkušeností!

A proč zrovna kulturní památky? Mnohé překvapí, jak velký je počet chráněných objektů u nás. Vždyť památek máme zhruba čtyřicet tisíc. Z nich menší část (nicméně i tak značně početná) splňuje kritéria tzv. encyklopedické významnosti. Jsou to většinou různé kostely, zámky, mosty, venkovské usedlosti nebo jinak významné stavby. Ty své články potřebují. Naopak smírčí kříže, milníky nebo další menší objekty dostatečně významné nejsou a proto je nelze do soutěže zařadit kvůli nedostatku relevantních zdrojů.

Vzhledem k tomu, že je letošní ročník jubilejní, rozhodli jsme se pro jeho obohacení přibrat i památky ze sousedního a nám kulturně blízkého Slovenska. Pokud vás zaujaly např. radnice v Šamoríně, Száparayovský kaštel u Považské Bystrice nebo Groszův palác v Michalovcích, nyní je ta správná příležitost napsat článek!

Soutěž speciální kategorií oceňuje také nové editory. Nováčci se tak nemusí obávat, že by je převálcovali veteráni s desetiletou praxí. Pokud jste se zaregistrovali na Wikipedii v nedávné době, můžete soutěžit o mimořádné ceny. Během tohoto ročníku jsou soutěžní příspěvky opět evidovány v nástroji Fountain, který je určen pro soutěže a editatony.

Kromě šance získat hodnotné ceny může soutěžící těšit také fakt, že pomáhají rozšiřovat největší encyklopedii na světě, která patří na českém internetu mezi ty nejnavštěvovanější. Čtenost článků je značná a do značné míry ovlivňuje dokonce i turistický ruch v naší zemi. O této skutečnosti již informovaly také Seznam zprávy a britský deník The Guardian.

Mediálním partnerem akce je časopis PROPAMÁTKY, který se věnuje popularizaci českého kulturního dědictví. Jsme velmi rádi, že nám pomáhá šířit o soutěži dobré slovo a dostávat ji do širšího povědomí.

The post Jubilejní pátý ročník soutěže Popiš památku je tu! Nově počítá také i s těmi ze Slovenska first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Spolek Wikimedia ČR, který se stará o rozvoj české Wikipedie, pořádá 13. 1. 2022 ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí v Praze první událost svého druhu. Vernisáž nejlepších svobodných fotografií ze soutěže Czech Wiki Photo 2020 a 2021 bude doplněna debatou o svobodných licencích a slam poetry pro Wikipedii. Večerem bude provázet wikipedista a slamer Anatol Svahilec.

Program:
17:00 moderovaná debata na téma Svobodné licence a volná díla: Archivy, muzea a knihovny otevřené digitálnímu světu 21. století
19:00 vernisáž + vyhlášení letošního ročníku soutěže Czech Wiki Photo
19:30 slam poetry pro Wikipedii (performativní žánr autorské poezie)

Pro slam poetry na podporu Wikipedie si slameři Anatol Svahilec, Tukan, Šimon Felenda, Tim Postovit a slamerka Tali připraví zbrusu nové texty. „Ještě napíšu 2 wikipedistický články a začnu, fakt ale,“ vyjádřil se k novému textu vášnivý wikipedista Anatol Svahilec. Kapacita v sále je omezená, slam poetry budou diváci moci sledovat i online.

Historicky první výstava nejlepších fotografií nahraných na svobodné úložiště Wikimedia Commons v rámci soutěže „Czech Wiki Photo 2020 a 2021“ bude zdarma k vidění až do konce ledna. Každý rok nahrají fotografové na Commons tisíce fotografií pořízených na území Česka. Jejich snímky může poté použít za určitých podmínek kdokoliv a k jakýmkoliv účelům (např. na Wikipedii). Soutěž Czech Wiki Photo oceňuje ty nejlepší z nich, ale také vyjadřuje díky všem, kteří dobrovolně vytvářejí tento svobodný obsah.

Debata se zaměří na problematiku svobodně licencovaných a volných děl a databází a jejich zveřejňování z hlediska autorského práva, a také na otázky spojené s digitalizací archiválií a sbírkových předmětů. Potvrzení diskutující jsou Lukáš Pilka za Otevřené sbírky, Lukáš Nekolný jako Wiki-rizident Muzea východních Čech v Hradci Králové a Lenka Maixnerová z Národní knihovny.

Ilustrační fotografie vám rádi zašleme na vyžádání.

Kontakt pro média:
Natálie Schejbalová
PR a fundraising
Wikimedia Česká republika
natalie.schejbalova@wikimedia.cz

O spolku Wikimedia ČR
Jsme Wikimedia Česká republika – nevládní organizace, česká pobočka nadace Wikimedia, která pečuje o projekty Wikimedia po celém světě. Od roku 2008 podporujeme v Česku rozvoj Wikimedia projektů: Wikipedie, Wikimedia Commons, Wikidat a jejich sesterských projektů.

The post 13. 1. proběhne v Praze vernisáž a slam poetry pro Wikipedii s Anatolem Svahilcem first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Už víc než rok se věnujeme mezinárodnímu projektu GLAM. Díky němu pomáháme kulturním institucím sdílet nově nabyté poznatky a nové výzkumy o sbírkových předmětech, knihách nebo archiváliích se světem. Vezmeme vás na prohlídku tím, co se za rok v GLAMu událo a co jsme si vysnili do roku 2022.

Cz-David: Muzeum východních Čech/CC BY-SA 3.0

Muzeum východních Čech spolu s námi zkvalitňuje obsah na Wikipedii

V rámci GLAMU nejčastěji spolupracujeme s galeriemi, knihovnami, archivy a muzei, z jejichž prvních písmen vznikl samotný název projektu. Na kontě ale máme spolupráci i se zoologickou zahradou a jinými kulturními institucemi a hnutími. 

Rok 2021 začal nově navázanou spoluprací s Muzeem východních Čech v Hradci Králové, které nás oslovilo s žádostí získat vlastního wikipedistu. Ten by tamním kurátorům pomáhal zkvalitňovat wikipedistické články o muzeu a příbuzných tématech. Wikirezidentem se stal wikipedista Lukáš Nekolný, který měl tou dobou již dvouletou zkušenost ze Zoo Praha. Kromě spolupráce na zkvalitnění wikipedických článků muzeum souhlasilo i s nahráváním digitalizátů na Wikimedia Commons.

Rozjeli jsme to i na mezinárodní úrovni

Hans A. Rosbach: Mikulov – historická knihovna/CC-BY-SA 3.0

V březnu jsme se zúčastnili mezinárodní online konference Modernizácia Múzejných depozitárov a podmienky ich sprístupňovania verejnosti, na základě které nás oslovil wikipedista Mikurobu.

Mikurobu je zaměstnancem Muzea v Mikulově a začali jsme s ním spolupráci na nahrávání digitalizovaných sbírkových předmětů na Commons a zveřejnění databáze známých osobností Mikulova. 

V následujícím měsíci jsme pro SIBMAS (Mezinárodní organizaci divadelních knihoven a muzeí) uspořádali krátkou konferenci týkající se spolupráce Wikimedia Foundation s GLAM organizacemi. Díky tomu jsme zase získali pozornost Městské knihovny v Praze.

V druhé polovině roku jsme usilovně pracovali na možnosti implementace nástroje Cassandra vyvinutého švýcarskou pobočkou pro vizualizaci a sledování vývoje GLAM spoluprací, který bude možné již v příštím roce transponovat do českého jazyka.

Akademická encyklopedie českých dějin a konference

Spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd jsme navázali v polovině roku. Pomohli jsme mu zveřejnit a více zviditelnit projekt AEČD (Akademické encyklopedie českých dějin). Data z této encyklopedie propojujeme prostřednictvím Mix&Match a wikidata-rezidentky.

Také jsme prezentovali projekt GLAM na dvou prestižních konferencích. Jednu pořádala UHS (umělecko-historická společnost) a druhou Národní knihovna. Díky interakcím s odborníky z praxe jsme nově uchopili ty nejpalčivější otázky spojené s digitalizací a proměnili vlastní strukturu našeho programu GLAM.

GLAM jsme více propojili s Wikidata&Tech projektem, který pomáhá s přípravou databází pro nahrávání digitálních souborů a informací z databází na Wikimedia Commons a do Wikidat. Spojení si vyžádalo i proměnu hlavní projektové stránky GLAMu, kterou upravujeme přímo s odborníky ze spolupracujících institucí.

Jak se nám podařilo naplnit cíle?

gremlin: Messy office environment, archives/CC-BY

Jednou z hlavních loňských priorit bylo rozšíření systému rezidentského programu. Z jedné rezidentské spolupráce jsme se během tohoto roku vyhoupli na čtyři. Zvedli jsme počet wikipedistů v ZOO Praha na dva. Představitelé Muzea východních Čech v Hradci Králové a Regionálního muzea v Mikulově s námi rozjeli wikipedickou rezidentskou spolupráci a Historický ústav Akademie věd otevřel dveře Wikidata rezidenci. Aktuálně také vyjednáváme systém spolupráce s dobrovolníky ze Státního oblastního archivu. 

Zkvalitnili jsme lektorskou a poradenskou strukturu pro začínající wikirezidenty obsazením pozice hlavního wikirezidenta, který je k dispozici začínajícím rezidentům jako poradce a lektor a v příštím roce plánujeme zavést coworkingové a lektorské hodiny hlavního wikirezidenta.

Na konci loňského roku jsme také natočili video o rezidentství pro naše nové projektové GLAM stránky a zkvalitnili informovanost o programu založením nového čtvrtletního newsletteru. K odběru newsletteru se můžete přihlásit zde.

Celý rok 2021 se nesl ve znamení příprav, nastavování spoluprací a nastavování rezidenčního programu v institucích. I přesto jsme slavili dílčí úspěchy:

  • ZOO Praha má tento rok na kontě 64 editovaných článků s návštěvností okolo sta tisíc lidí (odkaz na dashboard wiki-rezidentky).
  • V Muzeum východních Čech v Hradci Králové se Lukáši Nekolnému s pomocí tamních kurátorů podařilo editovat 154 stránek a nahrát 20 souborů na Commons. V této instituci jsme připraveni na nahrávání první várky 100 digitalizátů z fotografického archivu a na začátku jara nás čeká editathon.
  • Mikurobu založil Regionálnímu muzeu v Mikulově stránku na Wikipedii a je také připraven k nahrávání na Commons.
  • Z Akademické encyklopedie českých dějin se naší wikidata-rezidentce podařilo propojit 496 hesel přes Mix&Match

Ve všech těchto institucích jsme zapracovali na nastavení databází pro nahrávání digitalizátů na Commons a na začátku příštího roku nás čeká workshop na pattypan pro wiki-rezidenty. Doufáme tedy, že v roce 2022 už nám nic nebude bránit jet na plný plyn.

Setkejte se s námi na debatě o svobodných licencích 13. 1. 2022 v Praze

Ve spolupráci s projektem Otevřené sbírky, který se dlouhodobě věnuje detailnímu výzkumu a propagaci svobodné kultury v Česku, připravujeme moderovanou debatu. Bude se týkat svobodných licencí a uvítáme na ní Lukáše Pilku za Otevřené sbírky, Lenku Maixnerovou z Národní knihovny i výše zmíněného wiki-rezidenta Lukáše Nekolného.

Vstup je zdarma, ale pokud se chcete zúčastnit rezervujte si včas lístky, v sále je omezená kapacita.

Ze spolupráce s Otevřenými sbírkami máme velkou radost, protože díky jejich databázi instituce oslovujeme cíleně.

Co si pro GLAM přejeme v roce 2022

Emajeblahova: PF 2022 Wikimedia CZ/Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International

V tomto roce plánujeme i nadále pracovat na PR GLAMu, ale především na propagaci samotné svobodné kultury. Pro tento úkol jsme se rozhodli úžeji spolupracovat s projektem Otevřené sbírky, který se věnuje rešerši stavu digitalizace sbírkových muzejních předmětů a veřejnému přístupu k nim.

Těšíme se na to, co nám následující rok přinese a posíláme přání svobody, dostupnosti informací a pokroku nejen všem spolupracujícím institucím a jednotlivcům, ale především vám, kteří tento článek čtete, ať už jste kdokoliv.

The post Bilancujeme GLAM za rok 2021 a prozrazujeme novoroční přání first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Záchranná síť pro začínající wikipedisty, místo setkávání s lidmi, které spojuje zájem o Wikipedii, způsob, jak předat zkušenosti dál. To vše přináší Wikiklub a Wikiporadna. Pojďte se o nich dozvědět více.

Členové spolku Wikimedia Česká republika, kteří se podílejí na přípravě (tehdy ještě) Klubu Wikipedie v pražské Městské knihovně, Aktron, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Wikiklub jako příležitost přenést digitální koníček do skutečného světa

Wikiklub je prostor pro setkávání wikipedistů i lidí, kteří by se za wikipedisty třeba neoznačili, ale Wikipedie je zajímá a chtějí se dozvědět, jak se do psaní zapojit. Návštěvníci Wikiklubu často přicházejí s konkrétní prosbou o radu, ale čas mohou využít také k samostatné práci ve společnosti dalších lidí se stejným zájmem.

Je to příležitost přenést digitální koníček do skutečného světa a získat nové známé. Funkce mentora, který setkání vede, nemusí vždy být jen na dobrovolníkovi, wikipedisté si tady občas radí i navzájem. Účastnit se mohou studenti, vyučující i veřejnost, mladí i starší, zájemci bez předchozí zkušenosti i ostřílení wikipedisté.

Největší podíl návštěvníků Wikiklubu tvoří senioři

První Wikiklub vznikl v březnu 2016 v Brně jako pomoc pro studenty (Studenti píší Wikipedii), kteří psali Wikipedii jako součást školní práce. Aktuálně se wikipedisté potkávají každý týden v Městské knihovně v Praze na Mariánském náměstí.

V roce 2021 proběhlo vinou pandemie jen 18 setkání Wikiklubu s počtem 30 unikátních návštěvníků. Převážnou většinu účastníků (71 %) tvořili senioři, kteří se naučili editovat na kurzech Senioři píší Wikipedii. Máme radost, že pro mnoho seniorů kurzem práce na Wikipedii nekončí a rádi využijí možnost se v činnosti dále rozvíjet a zdokonalovat své dovednosti.

Ve Wikiklubu se daří najít jádro problému a nováčky nasměrovat

Zeptali jsme se na zkušenosti s Wikiklubem člověka snad nejpovolanějšího – wikipedisty Vojtěcha Veselého, který Wikiklub vedl jednou týdně jako dobrovolník už od roku 2016.

Vojtěch Veselý na Wikikonferenci Pardubice 2019, Marie Čcheidzeová, CC BY-SA 4.0 via Wikimedia Commons

„Spousta lidí se naučí editovat Wikipedii sama a nepotřebují pomoc, ale většina lidí se na začátku potýká s problémy a naráží na to, že jejich příspěvky nejsou přijímány komunitou, nevědomky porušují pravidla, nebo bojují s technickou stránkou věci. Dochází tak občas ke zbytečným nedorozuměním nebo konfliktům mezi zkušenými wikipedisty a nováčky,“ popisuje Vojtěch.

Dodává, že zkušenější wikipedisté po nováčcích často články pracně opravují a někdy se jim upřímně, ale marně snaží poradit, aby se dalším potížím vyhnuli. V online prostředí bývají takové interakce časově náročné a neosobní a často nikam nevedou. Navíc těchto tzv. patrolářů, kteří články kontrolují, je málo, jsou časově vytížení a nemají na trpělivou práci s nováčky čas a energii.

„Výhoda Wikiklubu je v tom, že jedno osobní setkání může nahradit deset e-mailů a většinou se opravdu podaří najít jádro problému a posunout nováčka správným směrem.“

Wikiporadna je něco jako pandemická z nouze ctnost

Wikiporadna vznikla jako reakce na pandemickou situaci a původně měla být jistým způsobem náhradou rušených Wikiklubů. Spojuje výhody osobního setkání na Wikiklubu s jednoduchou dostupností z pohodlí domova. Jde o video-online konzultace jeden na jednoho, jejichž termín si domlouvá zájemce s mentorem individuálně. Wikiporadna se ale osvědčila a byli bychom rádi, aby nadále mohla fungovat vedle Wikiklubu.

Wikiporadnu vedou též dobrovolníci z řad zkušených wikipedistů, aktuálně máme 2 aktivní a hledáme další do týmu.

Jak říká sám Vojtěch Veselý: „Vždy, když vidím, že účastníci díky Wikiklubu editují a vytváří hodnotný obsah, mám z toho dobrý pocit. Myslím, že nebýt osobního kontaktu s dobrovolníky z Wikiklubu a Wikiporadny mnozí nováčci by editování vzdali, což by byla škoda. “

Wikiklub a Wikiporadna jsou také navazující aktivitou pro mnoho absolventů kurzů Senioři píší Wikipedii. Dodávají jim podporu, motivaci a příležitost k setkávání.

Absolventa seniorských kurzů Zdeňka Wikiklub šetří před metodou pokus-omyl

Mezi seniory, kteří možnost konzultací využívají, patří například Zdeněk Svatoš. Do Wikiklubu chodí pravidelně už od chvíle, kdy absolvoval začátečnický kurz pro seniory. To bylo na podzim roku 2019.

Zdeněk o službě říká: „Já osobně ze své povahy i věku nejsem typ, který by přistupoval k řešení problémů rád metodou ‚pokus-omyl‘. Nevím-li si s něčím rady (a to se stává často, přiznejme si to – čím víc toho postupně vím, tím víc poznávám, co všechno nevím a neumím…), vyhledávám pokud možno fundovanou pomoc, v ideálním případě osobní.“

V tom je pro Zdeňka i pro mnohé jiné účastníky Wikiklub cenný. „Kdybych neměl tuto možnost, byla by moje aktivita a hlavně ‚produktivita‚ na Wikipedii určitě mnohem menší,“ doplňuje. Zdeněk si myslí, že on-line konzultace jsou sice jistě také užitečné, ale pro něj by prezenční klub nemohly nahradit.

Wikiporadna je pro nováčky snadno dostupnou záchranou

Pavlína Havlová se narozdíl od Zdeňka radí raději online jeden na jednoho. O Wikiporadně dozvěděla, když proklikla odkaz „potřebuju pomoci“ na Wikipedii.

Chtěla jsem založit nové heslo a vůbec jsem neměla ponětí, jak tento proces funguje. Během půlhodinové konzultace jsem se dozvěděla všechno potřebné – jak si heslo připravit i jak jej naformátovat. Získala jsem představu také o složitější fázi, jako je nahrání fotografie.

Pavlína má za to, že bez Wikiporadny by tyto informace našla také, ale trvalo by jí nepoměrně delší dobu, než by je dostala do finální podoby. Se složitějším formátováním, které je se znalostí klávesových zkratek nakonec snadné, by si prý nejspíš bez konzultace neporadila vůbec.

Jste na Wikipedii jako ryba ve vodě? Pomozte ostatním se neutopit

„Vzhledem k tomu, že se na nás často obrací lidé přispívající na Wikipedii s konkrétními stížnostmi nebo prosbami, jsou pro nás Wikiklub a Wikiporadna zásadní. Umožňují nám odkázat je přímo na pomoc aktivních wikipedistů, což je důležité zejména pro firmy nebo známé osobnosti, které neustále naráží zejména na doporučení propagační článek. Kdyby tyto služby neexistovaly, neměli bychom kapacitu na to těmto lidem pomoci pochopit, co mohou od Wikipedie očekávat. Proto doufám, že se nám podaří najít další mentory do týmu,“ říká výkonná ředitelka Wikimedia ČR Klára Joklová.

Pokud patříte mezi zkušené wikipedisty a máte pár hodin měsíčně, které byste nováčkům mohli věnovat, přidejte se k nám a staňte se mentory Wikiklubu nebo online Wikiporadny. Je to jedna z nejlepších věcí, kterou můžete pro českou Wikipedii udělat. My vám budeme proplácet náklady a umožníme vám se v mentorování rozvíjet. Kontaktujte nás na info@wikimedia.cz a dáme to dohromady. Těšíme se na vás.

Můžete také mrknout na více informací o Wikiklubu a Wikiporadně.

The post Už jste se stavili ve Wikiklubu nebo online Wikiporadně? Hledáme wikipedisty-mentory first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Jak vypadají kurzy Senioři píší Wikipedii očima jejich absolventů? Zeptali jsme se jednoho z nich, co ho na Wikipedii baví a co podle něj Wikipedie seniorům dává. Jeho odpovědi vás možná překvapí.

František Šťastný při práci na článku Giovanni Antonio Pellegrini. Autor: Vojtěch Veselý, CC-BY-SA-4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons

František Šťastný díky Wikipedii vykročil z oboru

Wikipedista a absolvent kurzů Senioři píší Wikipedii František Šťastný z Prahy je vzděláním lékař, specializací vědecký pracovník v oboru normální a patologická fyziologie. Jeho koníčkem se ale v seniorském věku stala, možná překvapivě, historie umění, díky čemuž je česká Wikipedie bohatší o desítky skvělých článků s tímto zaměřením.

Na existenci kurzů Senioři píší Wikipedii ho upozornila jeho dcera Klára. Zjistila totiž, že po ukončení pracovní kariéry mu zbývá více volného času. František už tenkrát měl jisté zkušenosti s psaním naučných a populárně vědeckých článků, ale byla to podle jeho slov především zvědavost, která jej přivedla do kurzu pro začátečníky. 

Wikipedie jako způsob, jak se vrátit k nesplněným snům?

Pietro Labruzzi, Public domain, via Wikimedia Commons

„Podnětem v pokračování těchto kurzů bylo úspěšné přepsání článku Andreas Vesalius. Následoval článek Giovanni Battista Piranesi. K k jeho sepsání mě motivovala tehdy otevřená pražská výstava jeho grafických prací. A pak následovala Europeana věnovaná malířským dílům domácích i zahraničních autorů, která definitivně rozhodla, že budu pokračovat v práci pro českou Wikipedii. Malířství totiž byla moje nenaplněná láska, říká František.

Prozradil nám také, že mu Wikipedie vlastně umožnila si splnit touhu po získání detailnějších vědomostí o malířství, a to zvláště renesančním. Sám v dětství dobře maloval, ale nakonec profesně naplnil všeobecné přání rodiny. Začal studovat medicínu a pozdější pracovní vytížení ho jeho zálibě z dětství více a více vzdalovalo.

Wikipedie není jen stručný slovník pojmů, je to odkaz pro budoucí generaci

Na největší světové online encyklopedii je možné jít opravdu do hloubky tématu. Psaní je tedy pro seniory (stejně jako pro ostatní wikipedisty) příležitostí tématu opravdu porozumět.

„Wikipedie není stručný slovník pojmů, ale je hlubším popisem světa kolem nás určeným pro širší veřejnost.“

To je podle Františka hlavním důvodem, proč ani po pěti letech s psaním neskončil. „Vždyť i já jsem se na českou Wikipedii obracel v případě potřeby. Je to vlastně psaní pro ty, co se zajímají, tedy především pro budoucí generaci. Ještě dnes si připomínáme francouzské encyklopedisty 18. století,“ dodává.

František o Senioři píší Wikipedii dokonce vytvořil a prezentoval TED talk.

Senioři tu zjišťují, že nejsou zbyteční

Tato silná slova František použil, když jsme se ho zeptali, jaký je podle něj přínos editování Wikipedie v seniorském věku. „Přínos je dvojí – pro širší veřejnost poučení, a pro ně samé zjištění, že ještě nejsou zbyteční, že často vědí více než většina mladších.“

Pro Františka samotného psaní Wikipedie představuje směřování k cíli, ke kterému by se jinak možná nikdy nepřiblížil. „A pro mnohé ostatní je to překvapivé zjištění, co nezapomněli, co umí a co by mohli předat dalším generacím,“ dodává.

Podívejte se na Františkovy články a podpořte nás

Františkovi patří velké díky za jeho zápal do psaní Wikipedie a za to, že si udělal čas nám o něm povyprávět. Pokud by vás zajímaly Františkovy články, najdete je na jeho stránce wikipedisty. Z jeho nedávné tvorby stojí za to článek o italském malíři Paolu Veronese nebo benátském manýristickém malíři Domenicu Robusti.

„Pokud projektu Senioři píší Wikipedii fandíte, podpořte nás na Darujme, kde běží do 15. 1. 2022 sbírka.“

Spolu tak naučíme příští rok psát Wikipedii ještě víc seniorů, kteří získají novou zálibu a jejich články budou dál pomáhat klidně tisícům dalších lidí.

The post Téměř 80letý wikipedista František se díky Wikipedii vrací ke svému snu z dětství first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Proč psát o dějinách?

06:58, Thursday, 16 2021 December UTC

Požádali jsme wikipedistu, Romana Vyšanského, aby nám řekl, co ho na projektu a soutěži Československo 1948-1989 zajímá a jak se do něj můžete zapojit:

V roce 2019 jsme v souvislosti s 30. výročím sametové revoluce založili Wikiprojekt „Československo 1948–1989“. A protože dopadl na výbornou, pokračujeme v něm i o dva roky později. V rámci projektu se společně snažíme přispět k pokrytí tohoto nesmírně zajímavého období české a slovenské historie. V minulých letech vznikly hesla jako Iniciativa MOST, Marxistická historiografie nebo Svaz Československých spisovatelů.

Spartakiada Plzen 1960 1.png, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0, nahráno v rámci soutěže Československo 1948-1989 v roce 2020


Přes čtyřicet let totality v Československu není stále pořádně zmapováno. A přitom je toho dost! Kultura ani občanská společnost (byť ve velmi omezené podobě) nezanikla, právě naopak. Třeba takové čtyři festivaly druhé kultury jsou zcela jistě vděčné téma. Tato doba dala Československu také mnoho zajímavých a významných osobností, kteří sice nejsou takznámí jako Václav Havel, své heslo si však i přesto zaslouží. Disidenti, umělci, vojáci, politici…co například mluvčí Charty 77 Eva Joachimová, brutální dozorce František Pergl nebo novinářka a vězeňkyně Albína Wiesenbergerová-Palkosková?

Author Speech: Roman Vyšanský Postproduction: Roman Vyšanský Camera: Valerie Macháčková, Creative Commons Attribution licence (reuse allowed)


Právě popsání těchto událostí, jevů a lidí umožní každému člověku s přístupem k internetu zadarmo zkoumat tuto dobu. Takže čím víc článků, tím lépe. A vy díky tomu ještě můžete získat zajímavé ceny! V rámci projektu existuje i stejnojmenná soutěž, kdy oceňujeme autory editací, článků i fotografií. A proč? Protože chceme ocenit Váš čas a energii, kterou vložíte do psaní. Sám jsem již jednou v této soutěži vyhrál a vyhraná kniha dodnes zdobí mou knihovnu
(získaný diplom zdobí dodnes mou zeď, neboť sportovních uznání se mi dodnes nedostalo a nejspíš ani nedostane). A když jsem to zvládnul já, dokážete to i vy! Tak přeji hodně štěstí se psaním a těším se na nová hesla!

Soutěž trvá od 17. 11. 2021 – 10. 1. 2022. Zapojit se může každý, kdo má (nebo si založí) účet na Wikipedii. Pokud s Wikipedií teprve začínáte, na stránkách projektu najdete spoustu návodů, jak editovat.

Soutěž pořádá spolek Wikimedia Česká republika a finančně ji podpořilo velvyslanectví USA v Praze v rámci programu Small Grants. 

The post Proč psát o dějinách? first appeared on Wikimedia ČR - blog.

When Seniors Write Wikipedia Online

02:55, Tuesday, 14 2021 December UTC

We have been teaching seniors how to write Wikipedia for many years, and our proven method has always been regular face-to-face meetings, mostly in the computer rooms of Czech libraries. The coronavirus pandemic brought about a forced transition to the online environment and concerns about how participants would cope. Is it possible to teach seniors remotely? And how did the participants in this year’s online courses fare compared to before the pandemic?

This year we met mainly online. Screenshot from the WikiGap Senior Editathon

For the year 2020, we had a number of courses prepared as part of the Seniors Write Wikipedia programme, one of the educational programmes of Wikimedia CZ. The rapid onset of the pandemic and the subsequent lockdowns were a shock to everyone and it took us some time to adapt to the situation. We had to cancel the courses prepared for the spring and only a minority of our participants and even trainers dared to switch to the online version. Online meetings have some obvious disadvantages. Physical contact and socialising elements have always been very important for senior participants, perhaps even more so than in other age groups. And for less computer-savvy seniors, the presence of a trainer in the classroom is an important encouragement. All of this gets quite complicated in the online version. But there are advantages. Participating from the comfort of one‘ s home is a huge relief for many older people because they don’t have to make the difficult commute. In addition, we are opening up our classes to regions where no classes have been held before.

In 2020, during the first few online courses, we learned how to run Wikipedia writing courses remotely. Gradually, the interest of seniors grew – perhaps related to them gaining more confidence from e.g. the online classes of the Universities of the Third Age, but also due to the extension of lockdowns, where Wikipedia work could be a welcome escape from an otherwise stereotypical day. By the beginning of 2021, interest in online courses had exceeded our expectations, and during the first half of the year we had comparable numbers of participants and courses as before the pandemic. That in itself is great news.

But let’s now see if online courses can really replace the basic „offline“ option in terms of long-term results. Let’s compare the first half of 2019, when there were 5 classic beginner courses, with the first half of 2021, when there were 6 online beginner courses (we left 2020 out of the comparison because there were far fewer courses and we were still learning how to do them).

In the first half of 2019 there were 5 courses for beginners: in Havířov, Pilsen, Brno and two in Prague. In contrast, 6 online courses were held in the first half of 2021. These were attended mostly by people from Prague, often also from Brno and Liberec, but also from all other parts of the country, frequently from places where courses are not normally held.

Further comparison shows that we are seeing a similar number of participants in both periods (37 vs. 41). The first difference we see is in the number of registered participants. 5 people from the 2019 course did not create a Wikipedia account at all, which in practice means that they left the course after the first lesson. Such „dropouts“ are normal for any course, but interestingly, there were no dropouts for the online courses. Of course, with such small samples there is a large effect of chance (which will also be true for all subsequent analyses), but a possible explanation is that only the more computer-savvy participants dare to take online courses, and then they are also less likely to drop out after the first lesson.

The greatest difference in this comparison is seen in the number of completers (i.e., those who have completed the entire course: they have attended more or less all six sessions and mastered the core material), where the success rate of offline learners is 41% compared to 73% in online courses. Again, the greater general computer proficiency of participants from the online courses offers an explanation, but such a large difference could easily be due to some other, unmeasurable factors.

The penultimate parameter focuses on the longer-term potential of the course completers, which is one of the main goals of the courses: to „nurture“ new, independent Wikipedians. 9 of the 2019 completers continued in our senior program: 6 continued with the advanced course, 3 preferred to repeat the beginner course once more, in the fall of 2019. These 9 continuers out of the 15 completers (and 37 participants at the beginning) are very respectable numbers. In contrast, we have 8 continuing participants from the first half of 2021: 6 through the advanced course, 3 through the Commons course, and 3 through participation in Senior WikiCity (some continued in multiple activities, so the total is higher than 8). 8 out of 30 completers is not such a great result anymore, on the other hand, it is to be expected that some of this year’s completers have not even had the opportunity to participate in continuing activities (2019 completers are two years ahead) and will „reactivate“ in the future.

The last parameter tracks the long-term potential of completers, like the previous parameter, but not through participation in other courses, but through real editing on Wikipedia. We could refer to this parameter as long-term retention or „survivals“. We tracked which participants in the beginner courses from the first half of 2019 continued to edit after the courses, specifically from July 2019 onwards. According to the results, we can see that this is 9 out of 32 registered participants. 5 of these 9 last edited in the second half of 2019, 1 in 2020 and 3 in 2021. Thus, with a gap of two years, less than 10% of the participants (3 out of the initial 37) have permanently retained their Wikipedia presence. At first glance, this seems like a bad result, but on the other hand, in the context of the general success rate of newcomers to Wikipedia, and even compared to our other training programs (which are often not primarily aimed at educating new Wikipedians), these are still very good numbers.

The 2021 group of „online“ course participants has the following results: 14 of the 41 registered participants have edited since July 2021 onwards. Of these, 3 most recently in July, 1 in August, 2 in September, 3 in October and 5 in November. This makes, with a gap of less than half a year, a success rate of more than a third, which is a great result.

This parameter is probably the best indicator of how many participants actually continue editing. The numbers above show that seniors from this year’s online courses are not doing worse, on the contrary, they are doing much better. The small size of the overall data makes it impossible to draw strong general conclusions, but by all accounts the online courses seem to be working very well.

In addition to the characteristics of the participants, we can also compare the results of their work. In this case, we will only focus on editing during the periods when the courses were running and the participants were starting out on Wikipedia (we will therefore not track the results of their possible long-term editing, but such data would certainly be interesting).

The data above (calculated by Event Metrics) shows quite a big difference. The 37 registered participants of the 2019 courses created a total of 16 new articles between January and June 2019, compared to 68 articles from the 41 participants of 2021. However, the „offline“ course participants did better in the number of edited articles (968 vs. 555) and the number of edits is more or less balanced. However, the number of bytes changed suggests that the total volume of content added is significantly in favour of the „online“ course participants, as is the number of photos uploaded and edits on Wikidata. So again, at least from a quantitative point of view, the online course participants performed better.

Conclusions

Of course, it is difficult to draw general conclusions: with such small amounts of data, it often depends on one or two individuals who can multiply the total numbers by several times by their significant activity. The influence of chance (especially in the sense of how able and motivated the participants are that year) and other factors is also certainly crucial, but there is much to be gleaned from the numbers and the conclusion that online courses for seniors can, under favourable conditions, produce comparable or even better results than traditional courses. The success rate of online courses may, as already mentioned, be due to the fact that more computer-savvy seniors may, on average, venture into an online course (which is not to say that some participants do not have serious difficulties in going online; to address these difficulties, we have, for example, introduced lesson zero to check the functionality of the technology or offered extra telephone support).

This year we also managed to organize a number of follow-up activities. In addition to the six beginner courses from the first half of the year, there were 3 advanced courses (with 27 participants), 2 Commons courses (with 17 participants) and a WikiGap Editathon (with 4 participants). The course completers also made use of the online Wikiporada services. The culmination was a weekend event in September, Senior WikiCity (with 10 participants, 3 of whom were newcomers). The involvement of newcomers in these follow-up activities is both a testament to the success of the beginner courses and a guarantee of more sustainable results.

And what do these results actually look like in non-numerical terms? Take a look for example at the valuable archive photos by Mr. Broukal. Thanks to this year’s courses, he has uploaded images of actors he took many years ago to Commons. And if you’ve made it this far in this article full of statistics, you’ll be happy to read about the history of the pie chart in the wiki article „Pie Chart“ by our participant JanaJin. Cheers to senior writing!

Would you like to support seniors in writing on Wikipedia? Become a patron of the Seniors Write Wikipedia project!

Josef Vinklář (1986) / Václav Postránecký (1997) / Boris Rösner (1992), author: J.Broukal, CC BY-SA 4.0
The post When Seniors Write Wikipedia Online first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Když Senioři píší Wikipedii online

13:12, Wednesday, 08 2021 December UTC

Seniory učíme psát Wikipedii už řadu let, naší osvědčenou metodou vždy bylo pravidelné setkávání se tváří v tvář, povětšinou v počítačových učebnách českých knihoven. Pandemie koronaviru znamenala nucený přechod do online prostředí a obavy, jak se s tím účastníci popasují. Je možné učit seniory i na dálku? A jak si účastníci letošních online kurzů vedli v porovnání s dobou před pandemií?

V letošním roce jsme se potkávali hlavně online. Screenshot ze seniorského editatonu WikiGap

Na rok 2020 jsme měli v rámci programu Senioři píší Wikipedii, jednoho ze vzdělávacích programů spolku Wikimedia ČR, připravenu celou řadu kurzů. Rychlý nástup pandemie a následné lockdowny byly ale pro všechny šok a nějakou dobu nám trvalo se situaci přizpůsobit. Kurzy připravené na jaro jsme museli zrušit a přejít na online variantu si troufla jen menšina našich účastníků a dokonce i lektorů. Setkávání online má zjevné nevýhody. Fyzický kontakt a socializační prvky byly pro seniorské účastníky vždycky velice důležité, možná ještě víc než v jiných věkových skupinách. A pro počítačově méně zdatné seniory je přítomnost lektora ve třídě důležitou podporou. To vše se v online variantně dosti komplikuje. Najdeme ale i výhody. Účast z pohodlí domova je pro mnoho starších lidí ohromným ulehčením, protože nemusí nikam složitě docházet. Navíc tím otevíráme naši výuku i do regionů, kde žádné kurzy dosud neprobíhaly.

Za rok 2020 jsme se během několika prvních online kurzů naučili, jak kurzy psaní Wikipedie na dálku pořádat. Postupně rostl i zájem seniorů – možná souvisel i s tím, jak získávali více sebevědomí např. z online výuky Univerzit třetího věku, ale i s prodlužováním lockdownů, kdy práce na Wikipedii mohla být vítaným únikem z jinak stereotypního dne. Na začátku roku 2021 pak zájem o online kurzy předčil naše očekávání a během prvního pololetí jsme měli srovnatelný počet účastníků i kurzů jako před pandemií. To je samo o sobě skvělá zpráva.

Pojďme si teď ale ukázat, jestli online kurzy opravdu dokážou nahradit základní „offline“ variantu i z hlediska dlouhodobých výsledků. Srovnáme mezi sebou první pololetí roku 2019, kdy proběhlo 5 klasických kurzů pro začátečníky, s prvním pololetím roku 2021, kdy proběhlo 6 online kurzů pro začátečníky (rok 2020 jsme ze srovnání vynechali, protože to proběhlo kurzů mnohem méně a teprve jsme se učili, jak je dělat).

V prvním pololetí 2019 proběhlo 5 kurzů pro začátečníky: v Havířově, Plzni, Brně a dva v Praze. Oproti tomu v prvním pololetí 2021 proběhlo 6 online kurzů. Těch se účastnili nejvíce lidé z Prahy, často také z Brna a Liberce, ale i ze všech možných dalších koutů republiky, často z míst, kde kurzy normálně neprobíhají.

Z dalšího srovnání vidíme, že v obou obdobích sledujeme podobný počet účastníků (37 vs. 41). První rozdíl vidíme v počtu registrovaných účastníků. 5 lidí z kurzů v r. 2019 si vůbec nezaložilo na Wikipedii účet, což v praxi znamená, že již po první lekci kurz opustili. Takováto „ztrátovost“ je u jakýchkoli kurzů normální, zajímavé ale je, že u online kurzů žádná ztrátovost nebyla. U takto malých vzorků je samozřejmě velký vliv náhody (což bude platit i pro všechny následující analýzy), ale nabízí se vysvětlení, že na online kurzy si troufnou pouze počítačově zdatnější účastníci, a ti pak také méně pravděpodobně odpadnou hned po první lekci.

Největší rozdíl v tomto srovnání vidíme v počtu absolventů (tedy těch, kteří dokončili celý kurz: účastnili se víceméně všech šesti lekcí a zvládli základní látku), kde je úspěšnost offline kurzistů 41 % oproti 73 % v online kurzech. Opět se nabízí vysvětlení větší obecné počítačové zdatnosti účastníků z online kurzů, nicméně takto velký rozdíl mohl být snadno způsoben i nějakými jiným, neměřitelnými faktory.

Předposlední parametr se zaměřuje na dlouhodobější potenciál absolventů, což je jeden z hlavních cílů kurzů: „vychovat“ nové, samostatné wikipedisty a wikipedistky. 9 absolventů z roku 2019 pokračovalo v našem seniorském programu: 6 pokračovalo kurzem pro pokročilé, 3 si raději zopakovali začátečnický kurz ještě jednou, na podzim 2019. Těchto 9 pokračujících z 15 absolventů (a 37 účastníků na počátku) jsou velmi slušná čísla. Oproti tomu z prvního pololetí 2021 máme 8 pokračujících účastníků: 6 skrz pokročilý kurz, 3 skrz Commons kurz a 3 skrz účast na Seniorském WikiMěstě (někteří pokračovali ve více aktivitách, proto je součet vyšší než 8). 8 z 30 absolventů už není tak skvělý výsledek, na druhou stranu se dá očekávat, že někteří letošní absolventi ještě ani neměli příležitost se do pokračujících aktivit zapojit (absolventi z roku 2019 mají dva roky náskok) a v budoucnu se opět „aktivizují“.

Poslední parametr sleduje stejně jako předchozí parametr dlouhodobý potenciál absolventů, nicméně ne skrze účast v dalších kurzech, ale skrze reálné editace na Wikipedii. Tento parametr bychom mohli označit za dlouhodobou retenci či „survivals“. Sledovali jsme, kteří účastníci začátečnických kurzů z prvního pololetí 2019 editovali i po kurzech, konkrétně v období od července 2019 dále. Dle výsledků vidíme, že je to 9 z 32 registrovaných účastníků. 5 z těchto 9 naposledy editovalo v druhém pololetí 2019, 1 v roce 2020 a 3 v roce 2021. S odstupem dvou let se tedy trvale uchytilo na Wikipedii méně než 10 % účastníků (3 z počátečních 37). Na první pohled to vypadá jako špatný výsledek, na druhou stranu v kontextu obecné úspěšnosti nováčků na Wikipedii a i v porovnání s jinými našimi vzdělávacími programy (které ale často nejsou zaměřeny primárně na výchovu nových wikipedistů) jde pořád o velmi dobrá čísla.

Skupina „online“ kurzistů z roku 2021 má tyto výsledky: 14 z 41 registrovaných účastníků editovalo v období od července 2021 dále. Z nich 3 naposledy v červenci, 1 v srpnu, 2 v září, 3 v říjnu a 5 v listopadu. To dělá, s odstupem necelého půl roku, více jak třetinovou úspěšnost, což je skvělý výsledek.

Tento parametr asi nejlépe ukazuje, kolik vlastně účastníků kurzů pokračuje v editování. Z čísel výše vyplývá, že senioři z letošních online kurzů si nevedou hůře, naopak, o poznání lépe. Malá velikost celkových dat znemožňuje vyvodit z toho silné obecné závěry, ale podle všeho se zdá, že online kurzy fungují velice dobře.

Vedle vlastností účastníků můžeme porovnat i výsledky jejich práce. V tomto případě se zaměříme pouze na editace v obdobích, kdy kurzy probíhaly a účastníci na Wikipedii začínali (nebudeme tedy sledovat výsledky jejich případného dlouhodobého editování, taková data by jistě také byla zajímavá).

Z dat výše (spočítáno nástrojem Event Metrics) jsou vidět docela velké rozdíly. 37 registrovaných účastníků kurzů 2019 vytvořilo mezi lednem a červnem 2019 celkem 16 nových článků, oproti 68 článků od 41 účastníků z roku 2021. Nicméně v počtu upravených článků si lépe vedli „offline“ kurzisté (968 vs. 555) a počet editací je víceméně vyrovnaný. Počet změněných bajtů ovšem naznačuje, že celkový objem přidaného obsahu je výrazně ve prospěch „online“ kurzistů, stejně tak počet nahraných fotek a editací na Wikidatech. Účastníci online kurzů tedy opět, alespoň z kvantitativního hlediska, předvedli lepší výkon.

Závěry

Obecné závěry se samozřejmě dělají těžko: u takto malých objemů dat často záleží na jednom či dvou jedincích, kteří mohou svou výraznou aktivitou i zněkolikanásobit celková čísla. Vliv náhody (hlavně ve smyslu jak schopní a motivovaní účastníci ten který rok dorazí) a dalších faktorů je také zcela určitě zásadní, přesto lze z čísel vyčíst mnoho a dojít k závěru, že online kurzy pro seniory mohou za příznivých podmínek přinášet srovnatelné či dokonce lepší výsledky než kurzy klasické. Úspěšnost online kurzistů může být, jak už bylo řečeno, způsobena tím, že na online kurz si možná troufnou v průměru počítačově zdatnější senioři (což neznamená, že někteří účastníci nemají v onlinu vážné problémy; k řešení těchto těžkostí jsme např. zavedli nultou lekci pro ověření funkčnosti techniky nebo nabízeli nadstandardní telefonickou podporu).

V letošním roce se nám také povedlo uspořádat celou řadu návazných aktivit. Vedle zmíněných šesti začátečnických kurzů z prvního pololetí proběhly v první půlce roku ještě 3 kurzy pro pokročilé (s 27 účastníky), 2 Commons kurzy (se 17 účastníky) a Editaton WikiGap (se 4 účastníky). Absolventi kurzů také využívali služeb online Wikiporadny. Vyvrcholením pak byla víkendová akce v září, Seniorské WikiMěsto (s 10 účastníky, z toho 3 byli nováčci). Zapojení nováčků do těchto návazných aktivit je jednak důkazem úspěšnosti začátečnických kurzů, zároveň i zárukou trvalejších výsledků.

A jak tyto výsledky vlastně vypadají v jiné než číselné řeči? Prohlédněte si např. cenné archivní fotografie od pana Broukala. Díky letošním kurzům nahrál na Commons obrázky herců, které pořídil už před mnoha lety. A pokud jste tento článek plný statistik dočetli až sem, jistě si rádi počtete třeba o historii koláčového grafu ve wikičlánku „Kruhový diagram“ od naší účastnice JanaJin. Seniorskému psaní zdar!

Chcete seniory v psaní na Wikipedii podpořit? Staňte se patronem projektu Senioři píší Wikipedii!

Josef Vinklář (1986) / Václav Postránecký (1997) / Boris Rösner (1992), autor: J.Broukal, CC BY-SA 4.0
The post Když Senioři píší Wikipedii online first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Wikipedie je tvořena výhradně dobrovolníky. Díky programu Senioři píší Wikipedii spolku Wikimedia ČR mezi ně každý rok přibydou desítky seniorů. Letos se na bezplatných kurzech učilo psát Wikipedii 100 seniorů, aby jich příští rok své místo v digitálním světě našlo 150, potřebuje spolek asi 30 pravidelných dárců.

Senioři mají díky svým celoživotním zkušenostem a znalostem v kombinaci s dostatkem času velký potenciál Wikipedii obohatit a rozšířit o spoustu užitečného obsahu. Bezplatnými kurzy psaní Wikipedie projektu prošlo úspěšně už více než 500 seniorů, přesto je podíl wikipedistů seniorského věku stále malý.

Co nejširší spektrum tvůrců Wikipedie je jedním z cílů, které si Wikimedia ČR, oficiální česká pobočka nadace Wikimedia, klade. Na Wikipedii kromě seniorů chybí třeba také ženy. Na jednu ženskou editorku na Wikipedii připadá téměř pět mužů.

Ti nejzapálenější z absolventů seniorských kurzů napsali o tématech, která je zajímají, stovky článků. Ať už se soustředí na sport, historii, architekturu nebo něco jiného, jedno je spojuje. Wikipedie jim dává jim pocit sounáležitosti, potřebnosti, koníček a mají radost z odkazu, který za sebou zanechávají.

Proniknout do editování Wikipedie nemusí být pro lidi seniorského věku snadné, ale díky přístupu lektorů ve většině případů vytrvají.

„Lektor byl velmi sympatický mladý muž, byl s námi starými velmi trpělivý, laskavý a myslím, že velkou měrou přispěl k tomu, že jsem to hned na začátku nevzdala,“ říká absolventka kurzu Helena, wikipedistickým jménem Zorka Sojka. Na kontě už má přes 270 článků, především o karlovarských tématech.

„Díky tomu, že jsem psala Wikipedii, jsem minulý lockdown prožila vlasně bez nerváku. Pravda je, že jsem byla zavřená doma, ale v té době jsem napsala opravdu hodně článků a moc mě to těšilo,“ dodává seniorka.

I proto chce spolek příští rok zdarma naučit psát Wikipedii o 50 seniorů více než letos a aby se mu to podařilo, tak podle slov jeho fundraiserky Natálie Schejbalové potřebuje alespoň 30 pravidelných dárců.

„Myslíme si, že životem nabyté zkušenosti a znalosti seniorů by měly najít své uplatnění na Wikipedii. Že je to jedna z cest, jak seniory propojit s mladou generací a zabránit jejich izolaci. Pokud nám v tom fandíte, budeme moc rádi, když nám přispějete na sbírku na Darujme, která poběží do 15. ledna,“ vysvětluje Schejbalová.

Kontakt pro média:
Natálie Schejbalová
PR a fundraising
Wikimedia Česká republika
natalie.schejbalova@wikimedia.cz

Ilustrační fotografie vám rádi zašleme na vyžádání.

O spolku Wikimedia ČR

Jsme Wikimedia Česká republika – nevládní organizace, česká pobočka nadace Wikimedia, která pečuje o projekty Wikimedia po celém světě. Od roku 2008 podporujeme v Česku rozvoj Wikimedia projektů: Wikipedie, Wikimedia Commons, Wikidat a jejich sesterských projektů.

Náhledový obrázek Záběr ze seniorského Wikiměsta Týn nad Vltavou, Autor Jan Beránek, CC-BY-SA 3.0

The post Wikimedia ČR učí seniory psát Wikipedii a hledá patrony projektu first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Koordinátorkou vzdělávacích programů bude nově Zuzana Dorážková. Zuzka na této pozici nahradí po více než dvou a půl letech naši milou Lenku Kučerovou, která se vydává rozšířit si kariérní obzory do start-upu.

Zuzka aktuálně studuje Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a nejvíce ji prozatím oslovilo zdravotnické právo. Ve volném čase se věnuje zejména činnostem neformálního vzdělávání mládeže, kdy v rámci své neziskovky pořádá nejrůznější akce pro děti jako jsou výlety, workshopy, kroužky a příměstské i pobytové tábory. Nejen proto jsme přesvědčeni, že v našem týmu bude na pozici koordinátorky vzdělávacích programů brzy jako ryba ve vodě.

Vzdělávání ji provází celým životem, a tak v práci se studenty a seniory vidí obrovský smysl. Když má volnou chvilku, ráda ráda vaří, peče, jde si zaběhat nebo vyrazí na dlouhou procházku.

Věříme, že bude pro náš tým stejnou oporou, jako byla Lenka, a doufáme, že se jí u nás bude líbit!

File: Zuzana Dorážková.jpg, Lenka Kucerova (WMCZ), CC-BY-SA-4.0

 

The post Vítáme v týmu novou posilu na pozici koordinátorky vzdělávacích programů Zuzanu Dorážkovou first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Za Janem Sokolem

02:10, Monday, 12 2021 April UTC

Po vzpomínce na Otakara Černého ještě o něco kratší na profesora Jana Sokola.Jan Sokol na Wikikonferenci v roce 2011.Foto: Aktron, CC-BY-SAPotkal jsem ho několikrát díky své nedávné - nebo už dávnější - minulosti wikipedisty. On sám byl naším nejslavnějším kolegou vůbec, šťastný příklad vysokoškolského pedagoga, který vnímal krásu, užitečnost - i rizika Wikipedie.Byl nepochybně velmi sečtělý, ale

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

Užitečnost, odbornost, Wikiverzita : 3. díl : Výzkum

23:12, Wednesday, 20 2014 August UTC

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

Wikipedie: otevřenost a zodpovědnost

00:15, Thursday, 14 2014 August UTC

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

Jak na oborová kritéria významnosti na Wikipedii

15:15, Monday, 07 2014 July UTC

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

Zneužil jsem práva správce! Opravdu?

10:49, Wednesday, 29 2014 January UTC

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

Wikizprávy a statistika

22:14, Wednesday, 01 2014 January UTC

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

Ještě smutnější pohled na Wikizprávy

19:12, Thursday, 29 2013 August UTC

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

Tohle mne dnes na Wikizprávách opravdu zamrzelo...

20:54, Saturday, 11 2013 May UTC

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou

Spravedlivý proces

19:53, Saturday, 11 2013 May UTC

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

Pohyb na Wikizprávách

14:31, Tuesday, 09 2013 April UTC

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů,

Citát z Wikipedie

12:44, Monday, 08 2013 April UTC

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si