Lidská práva jsou tématem, které je aktuální vždy. Spolek Wikimedia Česká republika, který pečuje o rozvoj české Wikipedie, mu chce zasvětit právě měsíc červen. Výzva Měsíc lidských práv na Wikipedii by měla motivovat dobrovolné wikipedisty i širokou veřejnost, aby psali tematické články. Cílem je, aby měl každý přístup k neutrálním a aktuálním informacím o lidských právech.

Editovat Wikipedii může a dokáže každý. A zkušení lektoři a lektorky s tím nováčkům rádi pomohou na bezplatných editatonech.

• Editaton Lidská práva na Wikipedii, 20. 6. 16.00–20.00 v Praze ve spolupráci s OPIM. Ve WorkLounge na Václavském náměstí v Praze i online.
• Online editaton Práva LGBTQ na Wikipedii, 22. 6. online. 
• Editaton Filmy s lidskoprávní tematikou (např. LGBT filmy, filmy o romské kultuře).

Pilotní ročník akce Měsíc lidských práv na Wikipedii není blíže tematicky vyhraněný. Mezi témata, která by mohla být na Wikipedii lépe popsaná, patří například sociální a kulturní práva, tři generace lidských práv, práva žen, práva zdravotně postižených, duševní zdraví, náboženských, sexuálních a národnostních menšin. Psát ale účastníci mohou o čemkoliv, co je zajímá, a co s lidskými právy souvisí. Například o aktivistech za lidská práva nebo filmech, které se problematiky týkají.

Psaní nových článků není jediný způsob, jak se dá do výzvy #lidskaprava2022 zapojit. Účastníci mohou také rozšiřovat stávající články, překládat články z jiných jazykových verzí Wikipedie nebo nahrávat tematické fotografie a obrázky na svobodné úložiště Wikimedia Commons.

Součástí měsíc trvající výzvy je také soutěž o poukázky do e-shopu Albatrosmedia.cz, které věnovala pro akci Nadace Albatros, a drobné upomínkové předměty Wikimedia ČR. Pro vstup do soutěže stačí do shrnutí editace na Wikipedii vložit hashtag #lidskaprava2022. Oceňovaní budou náhodně vylosovaní nováčci, ale také nejčtenější nebo nejkvalitnější články.

Organizátoři jsou potěšeni zájmem o partnerství – děkují Nadaci Albatros za věnování poukázek, WorkLounge za věnování prostorů a dalším partnerům akce – OPIM, Amnesty International, Člověk v tísni, Trans*parent a dalším.

Akci pořádá spolek Wikimedia ČR. Finančně ji podpořilo Velvyslanectví Spojených států amerických v České republice v rámci programu Small Grants.

Kontakt:
PR spolku Natálie Schejbalová
natalie.schejbalova@wikimedia.cz

Po neuvěřitelně dlouhé době, téměř třech letech od podzimu 2019, se jihočeští wikipedisté opět sešli na tzv. setkání Pod reálnou lípou, tedy osobně. Tyto wikisrazy, organizované většinou v oblíbené místní restauraci, jsou vítanou příležitostí, jak se vidět a popovídat si s lidmi, které známe třeba jen z podpisů pod editacemi v historii článků či na diskusních stránkách. Pro úplnost dodejme, že Pod lípou je stránka Wikipedie, kde se řeší záležitosti týkající se české Wikipedie, jež jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Plánování srazu po dlouhé covidové přestávce

Od jara 2020 srazy dva a půl roku hatila epidemie Covidu-19, proto nebylo nač čekat, když se v březnu 2022 na diskusní stránce objevil dotaz na náhradní termín. Zájemci o českobudějovická setkání se o plánovaném srazu dozvěděli díky hromadně rozeslané zprávě na svých diskusních stránkách, případně od známých, a hlasováním rozhodli o datu konání srazu. 

Na wikistránce věnované tomuto srazu pak mohli doplňovat body programu a na stránce diskusní vyjadřovali své preference ohledně vhodného místa setkání. Finální volba restaurace U Flíčků vycházela nejen z dobrých osobních zkušeností ohledně kuchyně a personálu, ale také z možnosti využít klidný salónek pro více než 10 lidí zdarma a z pozice se nedaleko centra, což je důležité obzvláště pro ty, kteří se na místo potřebují dostat hromadnou dopravou. Zcela logickým požadavkem wikipedistů byla i hostům přístupná Wi-Fi zdarma.

Na srazu se nakonec sešlo 10 lidí, z nichž asi polovinu tvořili zkušení wikipedisté, kteří se již znali z předchozích setkání organizovaných buď lokálně (například Editaton v Jihočeské vědecké knihovně, Wikiprojekt České Budějovice) nebo díky spolku Wikimedia ČR (např. Seniorské Wikiměsto v Týně nad Vltavou, Wikiměsto v Třeboni). Někteří byli začínající wikipedisté, kteří většinou znali někoho ze zkušenějších. Vítaným hostem byl pražský wikipedista Packa, který se za námi do města, kde „by chtěl žít každý“, rád pravidelně vrací nejen na srazy, ale i na wikipedické fotocesty.

Rozhodně bylo co řešit – od článků po nástroje

Záležitostí k probrání a řešení se nashromáždilo mnoho, a to včetně komunitní pomoci, kterou využili jak začínající, tak dlouholetí editoři. Především jsme prodiskutovali, jak vylepšit několik připravovaných článků, včetně známých doporučení Editujte s odvahou (ESO) a Předpokládejte dobrou vůli (PDV) či důležitosti vkládání referencí pomocí citačních šablon.

Dále jsme si ukázali konkrétní příklad použití šablony Autoritní data, pomohli jsme najít potřebné zdroje v digitální knihovně Kramerius a ukázali jsme si práci s lexémy na Wikidatech. Vzhledem k faktu, že se řada vesnic, které jsou na Wikipedii stále fotograficky nezdokumentované, nachází podél jihozápadní hranice země, ukázali jsme si použití nástrojů WikiShootMe a Wikinity pro nalezení nenafocených objektů, které využívají názvy a GPS údaje z Wikidat. 

Řada našich editačních aktivit následovala nedlouho po srazu: JAn Dudík vyhotovil šablonu, která v článcích o Budějovicích ukazuje polohu objektu o kterém článek pojednává, na mapě města v infoboxu, Czeva dopsala článek o Sokolském ostrově, kde je šablona teprve podruhé použita, X-th Floor dokončil Seznam zvonů v Českých Budějovicích, Anaj7 nahrála fotku ze srazu a Packa mnoho fotografií českobudějovických ulic (viz příklad výše), Karelkam napsal několik článků o českobudějovických rodácích (Václav Fabri, Karel Pletzer, Václav Mondl) a Strepon vytvořil kolem 50 nových položek českých lexémů na Wikidatech (např. hrdinně, zosnování, rusofobie nebo střemhlav).

Pevně doufáme, že naše další setkání se bude moci uskutečnit již letos na podzim.

Přečtěte si také „Už jste se stavili ve Wikiklubu nebo online Wikiporadně?“.

Čeští a slovenští wikidatisté spojili síly, aby nahráli 16 tisíc památkově chráněných nemovitých kulturních objektů Slovenska na Wikidata. Hackathon měl přispět k rozšiřování technické komunity – nejen české, ale mezinárodní. Přečtěte si o česko-slovenském Wikimedia Hackathonu 2022 více.

Hackathon jako nástroj rozšiřování technické komunity

Předávání zkušeností mezi pobočkami a rozvoj a zvyšování kapacit technické komunity považujeme za jeden z nejdůležitějších milníků naší strategie. Můžeme na vlastní oči sledovat nejen pozitivní dopad na množství dalších wiki-projektů, například na projekt GLAM, ale také sílící entusiasmus pro společné strategické plánovaní aktivit našeho spolku mezi členy komunity. 

K rozšiřování technických kapacit naší Wikidata komunity volíme různé strategie. Nejvíce se nám však osvědčilo pořádání editatonů, jak přímo pro existující Wikidata komunitu, tak pro externí spolupracující subjekty, ze kterých často přicházejí noví wikidatisté. I proto jsme se letošní hackathon rozhodli zasvětit právě rozšiřování technické komunity, a to nejen té naší vlastní, ale i té mezinárodní. 

Výsledkem byly dvě samostatné akce. V pátek 20. 5. jsme začali knihovnickým hackathonem, který společně s námi spolupořádala pražská organizace Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIPR) a Národní knihovna. Jeho cílem bylo propojit data z databáze Národních autorit a položky ve Wikidatech.

V sobotu 21. 5. jsme pak navázali hybridním (online i offline paralelně) celodenním česko-slovenským hackathonem (který můžeme podle názvosloví Wikimedia hackathonu označit jako „Local Meetup“). Právě o druhé akci je tento blogpost (na ten o knihovnickém hackathonu se můžete těšit příště). 

Česko-slovenský hybridní Local Meetup při Wikimedia Hackathonu 2022

V souladu se strategickými cíli hnutí Wikimedia jsme se rozhodli překročit hranice vlastní republiky a podat pomocnou ruku našim kolegům ze Slovenska, jejichž Wikidata komunita nestojí na tak pevných základech jako ta naše. Dali jsme si proto za cíl najít wikidatisty, se kterými bychom mohli sdílet své zkušenosti v rámci celodenního hackathonu zaměřeného na import databáze nemovitých kulturních památek do Wikidat a zároveň je povzbudit k budování vlastní technické komunity a rozvíjení jejích činností.

„Našim slovenským kolegům jsme založili projektovou stránku a společně s aktivními členy naší Wikidata komunity vymysleli téma, kterému jsme hackathon zasvětili. Tím se nakonec stal import databáze nemovitých slovenských národních památek na Wikidata přes OpenRefine. Pak už jsme si jen rozdělili práci a kontaktovali předsedu Wikimedia Slovensko Matěje Grochala s naším záměrem a pustili se do práce,“ říká Eva Vele, organizátorka Local Meetupu a manažerka Programů pro partnerství z WMČR.

Jako zdrojové databáze pro celou akci byly zvoleny: wikipedický Zoznam kultúrnych pamiatok na Slovensku, který pro potřeby hackathonu převedl do csv souboru uživatel Frettie skrze Python a Register nehnuteľných národných kultúrnych pamiatok, který je Ministerstvem kultury Slovenské republiky poskytnut ve formě otevřených dat pod licencí Creative Commons. 

Nejtěžší bylo najít lidi a zbořit mýty o Wikidatech

Největším oříškem bylo o hackathonu a jeho letošním zaměření informovat tu správnou cílovou skupinu a zároveň vyvrátit tendenční strach, že práce s Wikidaty je složitá a pouze „pro ajťáky“. Zvolili jsme strategii přímého kontaktování vybraných uživatelů Wikidat, kteří alespoň někdy editovali slovenská Wikidata, vyvěšení banneru na slovenské a české Wikipedii i zveřejnění události na naší Facebookové stránce a skupině. 

Navzdory tomu, že účast byla nakonec spíše skromná (zúčastnilo se celkem 7 hackerů a z toho 3 byli ze Slovenska), celkový výsledek můžeme hrdě označit ze velký úspěch.

Podařilo se:

• nahrát 16.543 nových položek nemovitých kulturních objektů Slovenska,
• editovat 293 stávajících,
• vymazat několik desítek duplicit, předat zkušenosti týkající se importu databází do Wikidat přes OpenRefine,
• vysvětlit přípravu a stažení dat skrze Python,
• založit projektovou stránku
• a na konci celé akce volně debatovat o dalším pokračování spolupráce, o tom, co s aktuálně nahranými položkami dělat dál, i o dalších volných databázích a jejich možnostech importu do Wikidat. 

Pokud jste Slovenska nebo prostě jen chcete stát na začátku rozvoje slovenské Wikidata komunity, neváhejte se přidat mezi účastníky na projektovou stránku. Pokud po cestě narazíte na nějaký wikidatí oříšek, klidně napište na facebookovou Wikidata skupinu, kde se Vám pokusí poradit zkušenější wikidatisté.

V loňském roce nabídla Wikimedia ČR fotografům pestrou nabídku projektů, do kterých se mohli zapojit. Ve velkém se Fotilo Česko, české obce, konala se Wikiexpedice a Wikiměsto, povedlo se zdokumentovat následky tornáda na Moravě a konal se již třetí ročník soutěže Czech Wiki Photo.

Rok 2021

V roce 2021 se do všech fotografických projektů zapojilo 168 fotografů (oproti loňským 24), kteří v rámci nich nahráli na Wikimedia Commons 12768 fotek. Tyto fotky byly použity k ilustraci 4179 Wikidata položek a 1054 fotek bylo použito na Wikipediích.  

Fotíme Česko a Mediagrant 2021

V loňskem roce se do projektu Fotíme Česko zapojilo celkem 11 fotografů, kteří přispěli na Wikipedia Commons celkem 9119 fotkami. Z hlediska množství nahraného obsahu se jedná o největší z fotografických projektů spolku Wikimedia ČR.

Dalším projektem, který se zaměřuje na podobné téma jako Fotíme Česko, je projekt Mediagrant. V loňském roce se do tohoto projektu aktivně zapojili tři fotografové (Bazi, Packa, T.Bednarz), kteří obohatili Wikipedia Commons o 1169 fotografií. T.Bednarz a Bazi se zaměřili na focení následků bezprostředně po tornádu a dva týdny po něm, Packa se věnoval převážně focení českých obcí.

Již třetím rokem byl nejaktivnějším fotografem Petr1888, který v roce 2021 nahrál více než 48 % všech fotografii v rámci projektů Fotíme Česko a Mediagrant.

Wikiexpedice Sever

Wikiexpedice je již tradiční fotografickou událostí zkušených Wikifotografů, která se zaměřuje na doposud nezdokumentovaná místa, budovy, sídla, ale i další zajímavé věci (např. kulturní památky, fortifikační objekty, památné stromy nebo chráněná území).

Loňská Wikiexpedice Sever se zaměřila na doplnění chybějících Wikidata položek v okolí Děčína, Ústí nad Labem, České Lípy a Teplic. Celkem se jí zúčastnilo šest fotografů, kteří nahráli 2296 fotek na Wikimedia Commons. Autorem většiny těchto fotek byli T.Bednarz, Aktron a KKDAII.

Czech Wiki Photo

V roce 2021 se uskutečnil třetí ročník soutěže Czech Wiki Photo. Cílem této soutěže bylo ocenit nejlepší fotografie nahrané na Wikimedia Commons a poděkovat všem, kteří dobrovolně vytváří svobodný obsah. Do soutěže bylo možné přihlásit fotografie spadající do kategorií Příroda, Společnost a události, Vytvořeno člověkem (architektura, technika, umění) a Člověk (portréty). Celkem se do soutěže přihlásilo 139 fotografů, z čehož bylo 77 nováčků.

V porotě této soutěže usedla portrétistka Edita Bízová spolu s fotografy Janem Rybářem a Jakubem Fryšem. Jakub Fryš shrnul za porotu soutěž Czech Wiki Photo 2021 takto: „Moc rád vidím, že každý další ročník soutěže přiláká větší počet fotografů i přihlášených fotek. To je známka toho, že se daří rozšiřovat povědomí o soutěži a samozřejmě z toho těží nejen Wikipedie, ale také kdokoliv, kdo potřebuje z internetu stáhnout a použít pěknou fotku z našich luhů a hájů a nechce nebo nemá prostředky na to kupovat ji třeba ve fotobance.“

Vyhlášení soutěže proběhlo živě ve Skautském institutu a bylo spojeno s vernisáží nejlepších fotografií nahraných v rámci této soutěže v letech 2020 a 2021.

Souhrnné statistiky fotoprojektů WM ČR za posledních 5 let

V tabulce níže jsou uvedené souhrnné statistiky fotoprojektů za posledních pět let.

Na řádku 2018, 2019, 2020 a 2021 jsou součty fotek v projektech Fotíme Česko+Mediagrant+Wikiexpedice+Czech Wiki Photo+Wikiměsto. (Proč je někde N/A? Mediagrant byl sledován za dvouleté období 2016+2017, proto některá čísla není možné určit jen pro rok 2017.)

Celkový počet fotek zjištěn pomocí nástroje GLAMours2 (součet souborů v kategoriích Mediagrant:Fotíme Česko:2021 in Fotíme Česko (temporary) + Mediagrant:Fotíme Česko:2021 in Mediagrant (temporary) + Wikiexpedice Sever + Czech Wiki Photo 2021 + Pictures taken during WikiMěsto Třeboň).
Využití na Wikipedii zjištěno nástrojem GLAMours2. Po vyplnění příslušné kategorie zvolte záložku Global file usage, výsledné číslo najdete v sloupci Distinct files used po sečtení všech jazykových verzích Wikipedie (číslo Total pod sloupcem Distinct files used není správné a je potřeba sečíst jednotlivé řádky kromě řádku www.wikidata.org). Počet fotek využitých na Wikidatech byl zjištěn ve sloupci Distinct files used na řádku www.wikidata.org.

Díky soutěži Czech Wiki Photo 2021, do které se zapojilo velké množství nováčků, byl celkový počet fotografů za loňský rok několikanásobně vyšší než v minulých letech. Stejně jako 2020 byl i rok 2021 byl poznamenán pandemií a s ní spojenými restrikcemi. Přesto se povedlo nafotit podobné množství fotografii jako v předcházejících letech.

Sledujte také stránky Wikimedia ČR, v blízké době chystáme aktualizaci stránek Fotíme Česko a ohlášení dalšího ročníku Czech Wiki Photo 2022! Našli jste na Wikipedii článek, kterému chybí obrázek? Doplňte ho a staňte se součástí Wiki-komunity.

Národní knihovna zatím pod volnou licencí CCO zpřístupnila Českou národní bibliografii, Databázi národních autorit a Centrální adresář knihoven a informačních institucí. Tato licence umožňuje nejširší možné užití databází, a to jak pro nekomerční, tak komerční účely, bez nutnosti uvedení autorství. Jak se na tom podílela Wikimedia ČR a co to bude znamenat pro wikipedisty, jsme se ptali wikidatisty Mgr. Vojtěcha Dostála a wikidatistky a zároveň zaměstnankyně Národní knihovny PhDr. Lindy Jansové, Ph.D.

Jak se zpřístupněná data promítnou do Wiki projektů, potažmo do životů uživatelů Wikipedie?

„Otevírá se tak přístup ke katalogům knižních děl, ale i k informacím o jejich autorech a dalším ‚metadatům‘, která knihovníci používají, když knihy popisují. Pro wikipedisty a zejména pro wikidatisty je to velký krok kupředu, protože donedávna jsme tento přístup měli jen k Databázi národních autorit, a to ještě jen k jejich části, která se věnuje osobám.

Nyní je těch dat mnohem více a můžeme se pustit do práce na jejich propojování a využívání. Než se to projeví na Wikipedii, tak to ještě chvíli potrvá, ale časem bychom se mohli dočkat třeba automatizovaných přehledů děl u autorů, o nichž máme článek. Neřekl bych ale, že přínos pro Wikipedii je to stěžejní. Celkově jsou to prostě užitečná data, z nichž budou čerpat různé databáze a externí služby,“ popisuje Vojtěch Dostál.

Kolik subjektů na uvolnění dat spolupracovalo, jak dlouho celý proces trval?

„V rámci Národní knihovny ČR na zpřístupnění dat spolupracovala řada organizačních složek (od vedení knihovny přes právní oddělení až po IT) a jednotlivců,“ říká Linda Jansová.

„Koordinaci aktivit zajišťovala Mgr. Lenka Maixnerová, náměstkyně pro knihovní fondy a služby. Lenka zároveň vede Pracovní skupinu pro poskytování databází NK ČR externím subjektům, jež byla ustavena začátkem léta 2021. Mimo Národní knihovnu jsme spolupracovali s celkem třemi ministerstvy – kultury, vnitra a financí. Zde šlo především o konzultace vztahující se k praktickému postupu při otevírání dat a možnosti použití nejvolnější možné licence, tedy CC0.

Pokud jde o časové vymezení, počátky úvah o otevírání dat spadají do let 2018 a 2019, kdy jsme zahájili užší spolupráci s Wikidaty, konkrétně v souvislosti s propojováním a přidáváním položek z České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) a následně se zpracováváním autoritních záznamů.“

Jakou úlohu v tom všem hrála Wikimedia ČR?

„Spolupráce se spolkem Wikimedia ČR pro nás byla a stále je velkou podporou. Jednak jsme mohli čerpat z dříve zahájených projektů, jmenovitě ze spolupráce v oblasti zpřístupňování autoritních záznamů ve Wikibase. A také nám pomohly jejich přehledně zpracované informace o otevírání dat nebo jimi pořádané diskusní či vzdělávací akce, jako byla například lednová diskuse ve Skautském institutu.

„Veškeré pomoci ze strany spolku Wikimedia ČR si velmi vážíme a doufáme, že tato spolupráce bude pokračovat i do budoucna. Námětů na společné projekty a aktivity je zatím – zdá se – víc než dost,“ doplňuje Linda.

Jaké výhody má pro instituce spolupráce na zpřístupňování dat a archiválií s WMČR?

„Myslím, že to přináší institucím celou řadu výhod, i když pominu to, že pomáhají dobré věci, na níž spolupracují lidé po celém světě a která slouží milionům uživatelů internetu každý den k získávání informací,“ říká Vojtěch.

„Zaprvé se jejich data zviditelní – z Wikidat čerpá třeba Wikipedie, jeden z nejnavštěvovanějších webů na světě. Instituce tak pomohou lidem najít správnou odpověď na jejich otázku, a navíc zvýší návštěvnost své databáze, protože údaje ve Wikidatech jsou vždy opatřené referencí. Databáze se fakticky posune o několik stupínků výše v kvalitě, neboť její napojení na Wikidata fakticky znamená vstupenku do vesmíru propojených dat. To umožňuje kontrolu správnosti jejich dat – porovnáním s jinými databázemi můžeme zjistit různé nesrovnalosti,“ dodává.

Linda kromě zviditelnění a propojení klade důraz právě na kontrolu: „Výrazným přínosem pro instituce je samozřejmě možnost díky této konfrontaci vlastních dat s vnějším světem zjišťovat nesrovnalosti a opravovat je. Na řadu chyb v praxi nelze snadno přijít a ukáží se až při podrobném zpracovávání a porovnávání stejných typů údajů z různých záznamů a zdrojů. Spolupráce se spolkem Wikimedia ČR tak vlastně Národní knihovně ČR pomáhá neustále zlepšovat svá data a tím poskytovat stále kvalitnější službu veřejnosti a lépe naplňovat své poslání.“

Muzea, galerie, vědecké knihovny nebo umělecké sbírky rádi přivítáme na Wikidatech

Na otázku, na jaké další instituce wikidatisté číhají, odpovídá Vojtěch:

„Wikidata jsou specifická tím, že shromažďují data především z různých znalostních databází. Třeba data Českého statistického úřadu jsou velmi podrobná, obsahují různé číselné statistiky z různých úhlů pohledu, ale to není úplně náš šálek kávy. Jdeme většinou po obecnějších konceptech. Wikidata tak myslím nejvíce baží po spolupráci s vědeckými a kulturními institucemi. V hledáčku máme různá česká muzea, galerie, různé vědecké knihovny, ale i třeba geografické, přírodovědné nebo umělecké sbírky. Zajímavé jsou také historiografické databáze, v poslední době se někteří wikidatisté věnují třeba mapování obětí 2. světové války a podobně.“

Pokud patříte mezi takové instituce a chtěli byste pomoci s rozhodováním, jestli je uvolnění databází pro vás správnou volbou nebo podporu v tomto procesu, můžete se obrátit na manažerku Programů pro partnerství Evu Vele na e-mailu eva.vele@wikimedia.cz, nebo si přečíst více na stránkách projektu GLAM.

WikiGap 2022, naše vlajková měsíční a celostátní akce, je u konce. Během 30 dnů se na zmenšení gender gapu na české Wikipedii podílelo 57 uživatelů, 6 z nich byli nováčci (tyto statistiky bohužel nejsou přesné kvůli nedostatku údajů v účtech účastníků). Máme velkou radost, že do WikiGapu aktivně zapojily Wikipedistky – nejen v roli editorek, ale i lektorek! Navíc polovinu vylosovaných vítězů #WikiGap2022 výzvy činily ženy.

Březen – měsíc žen. Jak to dopadlo?

Proběhlo 5 Editatonů – offline i online

V rámci letošního projektu jsme uspořádali 4 editační maratony – zahajovací v Praze, na konci měsíce v Brně, studentský v Olomouci a online pro absolventy kurzů Senioři píší Wikipedii. U každého setkání jsme zajistili i paralelní online variantu, což se osvědčilo. Díky tomu se účastníci a účastnice mohli naučit editovat na dálku. V rámci takové práce vznikl mimo jiné i článek o Ženách na Ukrajině.  

Pro zajímavost přidáváme seznam tří nejčtenějších článků (k 6. dubnu 2022), které vznikly v rámci výzvy WikiGap 2022:

1. Jada Pinkett Smith (2 629 zobrazení)
2. Ariana DeBose (1 016 zobrazení)
3. Olha Perebyjnis (416 zobrazení)

Zapojila se i Wikidata

Kromě příspěvků do článků se naše komunita zapojila do WikiGapu také jinými způsoby: koordinátor programů Wikidata/Tech, Michal Špaček, uspořádal online Wikidata:WikiGap Czech Editaton 2022 a Wikipedista Packa udělal 125 editací na Wikidatech spojených s WikiGapem. 

Výzva WikiGap. Kdo byl nejpilnější?

V rámci výzvy bylo 43 wikipedisty vytvořeno 401 článků. Nejvíc příspěla uživatelka Tynako, která rozšířila v rámci WikiGapu 82 článků. Na druhém místě byl uživatel Svajcr s počtem 67 článků, třetí místo obsadil RPekař s 39 editacemi. Pro sledování výsledků jsme používali nástroj Hashtag,  podrobnosti najdete statistikách nástroje. Ze všech účastníků jsme vylosovali 6 výherců, které jsme ocenili mimo jiné poukázkami, které nám věnovalo nakladatelství wo-men. Za dar jim moc děkujeme.

Přečtěte si některé z nejzajímavějších článků:

• Mary Whiton Calkins (TheSubterranean)
• Emilie Flöge (Gampe)
• Franziska Gadová (Svajcr)
• Karolina Hildprandtová z Ottenhausenu (Dobroš)
• Charlotte Aagaardová (Tynako)
• Věčná slečna Bledá (RPekař)

Usnadnění překladů článků

Dva z našich editatonů byly komunikovány jako překladatelské, na nich se editoři učili nejefektivnější způsob překladů cizojazyčných článků. Naše lektorky Helena Dvořáková a Czeva vytvořily návod, jak používat nástroj na překlad, který budeme využívat i pro budoucí akce. Návod najdete zde. 

Děkujeme všem za účast a podporu 

WikiGap se konal díky spolupráci s Americkou ambasádou, v prostorech jejich Amerického centra v Praze a Moravské zemské knihovny v Brně. Děkujeme za součinnost jim i za podporu výše zmíněnému nakladatelství wo-men.

Především ale děkujeme všem, kteří se do WikiGapu zapojili a doufáme, že během příštího ročníku se Wikipedie opět rozšíří o podobně ohromující počet článků o významných ženách.

20. narozeniny české Wikipedie jsou tady. Oslavovat bychom měli především dobrovolníky, kteří největší českou online encyklopedii píší. Naštěstí mezi ně patří i všichni naši radní. Bereme to tedy jako příležitost vás s nimi více seznámit a zjistit, jaká narozeninová přání mají pro Wikipedii oni.

Předseda spolku: „Ať je psaní Wikipedie stejně běžné jako psaní statusů“

Stejně jako pobočka Wikimedia ČR vyrostla i česká Wikipedie – slaví 20 let a zároveň 500 000 článků. Pokroky, které Wikipedie udělala, jsou nejlépe vidět na jejím vnímání okolím. Většina lidí dnes ví, že Wikipedie je nejen spolehlivým zdrojem informací, ale také že ji lze upravovat a svobodně využívat. Našim největším úkolem se nyní tedy stává ukázat široké i odborné veřejnosti, že úprava Wikipedie a souvisejících projektů je jednoduchá – zvládne ji každý! Do dalších let tedy Wikipedii přeji, aby se editování stalo běžnou součástí života co možná nejvíce uživatelů internetu – stejně jako napsání statusu na Twitter nebo přidání fotografie na Instagram.

Jan Groh

Jan Groh (*1992, Praha) je projektový manažer a předseda spolku Wikimedia Česká republika. Takto by asi začínal článek o mě na Wikipedii… Ve wikipedistickém světě se pohybuji bezmála 15 let, kdy jsem se plynule přesunul od wikipedistické činnosti, zejména v oblasti dopravy a geografie, přes činnost správcovskou dostal až k práci pobočkové. Do Wikimedia Česká republika jsem přišel nedlouho po jejím vzniku a ze začátku se věnoval zejména podpoře fotografických grantů, které v té době vznikaly, a pokrývavly pouze focení českých obcí. Nyní má pobočka k desítce zaměstnanců, vlastní systém grantů a je aktivní na mezinárodním poli.

Radní pro komunitu stál u zrodu Wikipedie a přeje jí, aby se dokázala „dotknout hvězd“

20. narozeniny slaví česká jazyková verze Wikipedie jen chvíli poté, co dokázala překonat metu půl milionu článků. Přeji jí, aby do budoucna dosáhla jednoho milionu a ještě dál – aby se dokázala „dotknout hvězd“. Tedy, aby se dokázala posunout takovým směrem, který si třeba ani my, kteří jsme stáli jejího zrodu, nedokážeme dnes ještě představit. 

Jan Loužek

Jmenuji se Jan Loužek a jsem členem spolku Wikimedia Česká republika od roku 2008. V civilním životě pracuji jako asistent na Magistrátu hlavního města Prahy. Zajímám se o fotografii, informatiku, cestování, lingvistiku, balkanistiku a pokud je to možné, tak i o okrajovější oblasti, jako např. autorské právo nebo právo na informace. 

Od roku 2005 jsem editorem české Wikipedie. V roce 2008 jsem se stal členem spolku Wikimedia Česká republika. Od roku 2011 jsem členem Rady spolku, v letech 2014-2015 jsem byl jeho předsedou. Uskutečnil jsem dva ročníky soutěže CEE Spring, která se věnovala regionu střední a východní Evropy, pět ročníků soutěže Popiš památku na české Wikipedii, zorganizoval jsem tři fotografické expedice (a na čtyřech dalších jsem se podílel). V letech 2015 a 2019 jsem se podílel na dvou informačních kampaních ohledně svobody panoramatu a reformy autorského práva.

„Ať zvládne výzvy,“ říká radní pro vzdělávání

Wikipedie bude v nadcházejících letech čelit mnoha výzvám. Za dobu její existence se toho mnoho změnilo: čtenáři často získávají informace raději vizuální formou než prostřednictvím dlouhých textů. Také přispívání je obtížnější, než bylo dříve, protože je Wikipedie výrazně větší, než když před dvaceti lety začínala. Wikipedii přeji, ať se s každou z nadcházejících výzev vypořádá co nejlépe, ať tady s námi zůstane nejméně dalších dvacet let.

Martin Urbanec

Jmenuji se Martin Urbanec a na české Wikipedii působím od roku 2014. Od roku 2018 aktivně spolupracuji s týmem Growth nadace Wikimedia, který má za cíl co nejvíce usnadnit nováčkům přispívání na Wikipedii. Kromě toho jsem také aktivním členem technické komunity a pomáhám s provozem Wikipedie i dalších Wikimedia projektů. V roce 2021 jsem se rovněž stal členem rady spolku Wikimedia ČR, kde mám na starosti vzdělávací programy. Mimo hnutí Wikimedia studuji na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze, kde se zajímám především o informatiku v různých podobách. Rád se ale dozvídám nové informace i z oborů nesouvisejících.

Radní pro PR a fundraising: „Wikipedie je jen o chlup starší než já.“

Wikipedii k jejím krásným kulatinám (teď mi dochází, že je vlastně o chlup starší než já) přeji, aby na ní vznikaly stále nové kvalitní články, ubylo konfliktů a přibylo co nejvíce plodných uživatelů.

Tadeáš Bednarz

Jmenuji se Táda Bednarz. Jsem student, letošní maturant přivydělávající si jako kronikář půvabného městečka Orlové. Z toho také vyplývá má záliba v nejen slezském místopisu. Dlouhou dobu jsem působil jako sportovní fotograf v novinách, avšak mým největším koníčkem je v posledních dnech překládání polských básní.

Na wikiprojektech působím oproti svým kolegům v Radě poměrně krátce, od roku 2016. Přestože jsem se svou činností začal na Wikipedii, v posledních letech se věnuji hlavně focení pro Commons (i to však nyní strašlivě zanedbávám). V rámci spolku funguji jako radní pro PR, fundraising a globální směřování a podílím se na rozvoji projektu Fotíme Česko.

„Aby se jí stejně dobře dařilo i v dalších 20 letech.“

Česká wikipedie je úžasný projekt, který se zcela zaslouženě drží v první desítce nejnavštěvovanějších webových stránek v České republice. Komunita wikipedistických nadšenců tak poráží i mnohé profesionální redakce s desítkami novinářů a nemusí s sebou nést břímě reklamy a s tím spojených komerčních zájmů. České wikipedii k jejím 20. narozeninám přeju, aby se jí stejně dobře dařilo i v dalších 20 letech, aby i nadále zůstávala spolehlivým zdrojem informací pro širokou veřejnost. To však nebude možné bez komunity wikipedistů, české wikipedii tedy přeju i to, aby komunita kolem ní vzkvétala a i nadále zvládala i generační obměnu.

Josef Klamo

Jmenuji se Josef Klamo a jsem členem spolku Wikimedia Česká republika. Vzděláním i povoláním jsem právník. Již dlouho mám rád moderní technologie a svobodné projekty vytvářené s pomocí crowdsourcingu a publikované pod svobodnou licencí. Jedním z mých koníčků je tak již dlouho psaní Wikipedie, ale i přispívání do jiných projektů Nadace Wikimedia či dalších svobodných projektů jako OpenStreetMap. Rád také fotografuji.

Editorem české Wikipedie jsem od roku 2005, na té anglické jsem začal ještě o rok dříve. V roce 2005 jsem také nahrál první fotografii na Commons, později jsem si také oblíbil fotografický WikiProjekt České obce a s ním spojené Wikiexpedice. Od roku 2013 také přispívám na Wikidata. 

Projekty Nadace Wikimedia ovšem nejsou jen články, fotky a data, ale i komunita lidí okolo, jejíž značná část se sdružuje kolem spolku Wikimedia Česká republika. S jeho členy jsem se poprvé setkal v roce 2016, shodou náhod při příležitosti oslavy 15 let české Wikipedie. O rok později jsem se stal členem spolku a v roce 2017 jsem byl zvolen i do Rady spolku. V letech 2019 až 2021 jsem byl předsedou spolku.

Wikiměsto – tým wikipedistů se vydá na misi, jejíž cílem je lepší zmapování jednoho města na Wikipedii. Členové výpravy v místní knihovně, muzeu a podobně načerpají informace dostupné z lokálních zdrojů a doplní je na Wikipedii. Také digitalizují fotografie, které se jim zde podaří získat. Co se na posledním Wikiměstu v jižních Čechách podařilo? Proč zrovna Třeboň? A jaké to vlastně je, uspořádat Wikiměsto v listopadu?

O rok odložený start kvůli pandemii

Třeboňské Wikiměsto se mělo konat již v říjnu 2020. Barvy podzimního sluníčka, krásné rybníky a historické památky lázeňského města – to vše slibovalo krásnou akci. Žel, pandemie koronaviru zasáhla bohužel i Wikiměsto, a tak musela být akce odložena. A to o více než rok. Vhodný termín se nakonec podařilo najít v listopadu 2021. Historicky sedmé Wikiměsto se tak uskutečnilo ve dnech 12. až 14. listopadu 2021. Bylo první v Jižních Čechách.

Akce se zúčastnilo osm lidí přímo v Třeboni (Czeva, Packa, Aktron, KKDAII, Xth-Floor, Anaj7, ArtJarka, Tynuskaodluss), další tři se Wikiměsta účastnili online: Gampe, Jklamo, Dirillo (Gampe nahrával soubory, Jklamo se zabýval Wikidaty, Dirillo doplňovala články). Z prezenčních účastníků se pět pustilo hlavně do psaní a tři do fotografování. Někteří účastníci svoji přislíbenou účast odřekli – ať už kvůli zhoršující se situaci ohledně koronaviru, nebo kvůli problematickému dopravnímu spojení.

Desítky nových článků, stovky nových fotek!

Napsáno bylo celkem 44 nových článků o třeboňských dějinách, památkách, kultuře nebo osobnostech. 11 dalších bylo rozšířeno nebo zcela přepracováno. Mezi nové články patří např. Dějiny Třeboně, Dům přírody Třeboňska nebo Galerie buddhistického umění ve vodárenské věži – zcela unikátní umělecká galerie a jediná svého druhu v celé České republice. Přepracovány byly následující články:

• Dominico Benedetto Cometta z Eckthurnu,
• Hradecká brána (Třeboň),
• Radnice (Třeboň I),
• Masarykovo náměstí (Třeboň),
• Budějovická brána (Třeboň),
• Svinenská brána (Třeboň),
• Novohradská brána (Třeboň),
• Svět (rybník),
• Kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny,
• Opatovický rybník,
• Okolo Třeboně (naučná stezka)

Co dalšího vzniklo? V rámci akce jsme získali také 652 souborů, většinou nafocených na místě, někteří účastníci ale donahráli i dříve pořízené snímky. Třeboňské rybníky, krásné památky nebo zajímavosti z místních muzeí si lze prohlédnout v příslušném nástroji. Lze si také zobrazit i informace o tom, kdo byl jak aktivní.

Listopadové počasí bylo pro fotografy výzvou

Je úspěch, že se naši dobrovolní fotografové zvládli popsaovat s listopadovým počasím, které bývá pro fotografy nevyzpytatelné. Na rozdíl od předchozích obdobných Wikiměst, jako např. v Hustopečích nebo v Přibyslavi, nebylo již tolik potřebné fotografovat vzdálenější venkov. Koneckonců, po více než deseti letech projektu Foto českých obcí, několika letech Fotíme Česko a řadě Wikiexpedic je již do značné míry hotovo. Na této akci se proto fotografování soustředilo spíše na samotnou Třeboň a bezprostřední okolí. Odpadly tak časově náročné přesuny, které většinou během zimního času působí více škody než užitku. Nakonec i přes nesnadné podmínky obohatili naši fotografové Wikimedia Commons o mnoh krásných snímků.

Co akci předcházelo? Dlouhá a trnitá cesta k Wikiměstu v Třeboni

V předchozích letech bylo Wikiměsto uspořádáno vždy většinou okolo léta. Zmatek, který způsobilo různé posouvání a překládání akcí kvůli koronaviru ale nakonec znamenal, že třeboňské Wikiměsto přišlo na řadu až na podzim. Základy pro vzájemnou spolupráci byly přitom položeny již v červenci 2020. Původně měla navíc Wikiměsto hostit zcela jiná instituce. Ta měla po osobním setkání dvou organizátorů (Aktrona a KKDAII) sice upřímný zájem akci uskutečnit, nakonec vše ale změnily podmínky okolo koronaviru.

Původní myšlenka na spolupráci byla jasná – Třeboň byla jako lázeňské historické město na Wikipedii nedostatečně reprezentované a úspěšná Wikiměsta se konala všude jinde jen ne v Jihočeském kraji. Tak proč to nenapravit?

V mezičase se uskutečnila dvě úspěšná seniorská Wikiměsta v uvedeném regionu, takže lze říci, že Wikimedia v jižních Čechách „zapustila kořeny“. A samozřejmě se zlepšila úroveň článků o jihočeském místopisu na české Wikipedii, což byl důležitý cíl.

Velké díky patří městu a knihovně

Wikiměsto bylo možné uskutečnit především díky spolupráci s městem Třeboň, které akci zaštítilo a pro naše dobrovolné editory i fotografy připravilo bohatý program s prohlídkami galerií, muzeí a radniční věže. Lví podíl na tom mělo informační centrum města Třeboně a jeho lidský a otevřený přístup k dobrovolníkům editorům i fotografům. Městská knihovna v Třeboni poskytla útočiště našim editorům po oba dva víkendové dny, díky čemuž jsme mohli za pomoci jejího knižního fondu a připravené studovny veškerý obsah připravit. Jmenovitě děkujeme ředitelce městské knihovny, dále také paní Jiřině Psíkové, místní historičce, která nás v knihovně navštívila.

Wikiměsto Třeboň bylo organizováno na dobrovolnické bázi dvěma členy spolku Wikimedia Česká republika – Aktronem a KKDAII. Finanční stránku akce zajistil spolek a a příslušné výdaje jsou uvedeny v konkrétním ticketu. Záštitu nad akcí převzal starosta města Třeboně PaedDr. Jan Váňa.

3. května 2022 oslaví své 20. narozeniny česká verze Wikipedie – největší online encyklopedie na světě. Toto jubileum připomíná dvě dekády úsilí stovek českých dobrovolníků, kteří Wikipedii píší. Rozvíjí tak svobodný přístup k informacím a znalostem pro všechny, což nesmí zůstat bez povšimnutí.

Od svého vzniku v květnu roku 2002 Wikipedie setrvale roste. Aktuálně tempem zhruba 70 článků denně. Rozvíjí ji cca 2500 aktivních editorů a hlídá 34 dobrovolných správců. Wikipedie je a vždy bude zdarma a bez reklam. Dnes si na té české mohou lidé přečíst více než 502 tisíc článků vytvořených, kteří wikipedisté tvoří bezplatně ve svém volném čase.

Wikipedie je čím dál tím více přijímaná jako kvalitní sekundární zdroj, a to i na školách. Dokazují to úspěšné projekty spolku Wikimedia ČR jako Studenti píší Wikipedii nebo Uč (s) Wiki. Místo toho, aby učitelé žákům Wikipedii zakazovali, učí je, jak s encyklopedií, a tedy i se zdroji obecně, pracovat. Českou Wikipedii navštíví denně v průměru 900 tisíc unikátních zařízení. Je součástí životů většiny z nás.

„Za posledních 20 let se svět hodně zrychlil, máme více možností a naše pozornost je rozštěpená. Mít proto jeden digitální prostor, kam můžeme jít pro informace, je zásadní. Tisíce dobrovolníků denně na Wikipedii tvoří články a navzájem se kontrolují v jejich správnosti a ověřitelnosti uvedených faktů. Kolaborativní princip je nejlepší ochranou proti dezinformacím, což je dnes výjimečně cenné, říká výkonná ředitelka WMČR Klára Joklová.

Kdo může psát Wikipedii? Kdokoliv, pokud dodrží její pravidla, a zejména jejích 5 hlavních pilířů. A pokud se to nestane, komunita informace opraví, poradí nováčkům, jak se chyb vyvarovat, a pokud by šlo o záškodnictví neboli wikipedistický vandalismus, uživatele zablokuje. Většina vandalismu je na Wikipedii vyřešena do 5 minut.

Wikipedie je tedy živý organismus, její obsah se nedá tesat do kamene. Hlavní přínos Wikipedie ale tkví někde jinde. „Wikipedie je rozcestníkem, kde si můžete jakoukoliv informaci, kterou se dozvíte, okamžitě porovnat s obecným konsensem a najít k tématu desítky relevantních zdrojů,“ doplňuje Joklová.

Navzdory rokům tvrdé práce mnoho článků v češtině na Wikipedii stále chybí. Jako oslavu jubilea Wikimedia Česká republika pořádá od 22. 4. do 22. 5. k příležitosti 20. narozenin Wikipedie editační výzvu #Wikipedie20, která je určena i pro nováčky. Stačí vytvořit jakýkoliv nový článek a přidat hashtag #Wikipedie20 do shrnutí editace. Účastníci výzvy získají wiki-odznak a někteří i drobné ceny. Podle návodu, pravidel a s pomocí komunity zvládne editovat každý.

Kontakt:
PR spolku Natálie Schejbalová
natalie.schejbalova@wikimedia.cz

Po vzpomínce na Otakara Černého ještě o něco kratší na profesora Jana Sokola.Jan Sokol na Wikikonferenci v roce 2011.Foto: Aktron, CC-BY-SAPotkal jsem ho několikrát díky své nedávné - nebo už dávnější - minulosti wikipedisty. On sám byl naším nejslavnějším kolegou vůbec, šťastný příklad vysokoškolského pedagoga, který vnímal krásu, užitečnost - i rizika Wikipedie.Byl nepochybně velmi sečtělý, ale

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů,

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si