cs.planet.wikimedia

July 23, 2016

* Wikimedia Česká republika *

Ten náš děda, to je wikipedista

Autorem rozhovoru je David Klempíř.

„Dcera se se mnou chlubí sousedům – ten náš děda, to je wikipedista,“ říká s úsměvem Karel Jurák. Osmdesátiletý odborník na výrobu elektroniky stále překládá technické normy, přispívá do specializovaných časopisů a příležitostně přednáší. Nyní věnuje část svého času i psaní a rozšiřování hesel na české Wikipedii. Pomohl program „Senioři píší Wikipedii“ a setkání s jeho ambasadorem, profesorem Janem Sokolem.

Pane Juráku, používal jste Wikipedii jako čtenář?
Ano. Občas píšu překlady norem, články nebo přednášky. Když jsem si nějakým termínem nebyl jistý, přes Google jsem se většinou dostal na anglickou Wikipedii. Jako překladatel musíte znát význam slova v kontextu. Na to je Wikipedie ideální. Když hledám příslušná témata na anglické verzi encyklopedie, dívám se pochopitelně, zda je o nich něco obdobného napsaného i v češtině.

Takže když jste nenašel potřebné heslo, rozhodl jste se ho napsat?
Navštívil jsem každoroční Wikikonferenci, protože jsem chtěl vědět něco bližšího o tom, jak to celé funguje. Součástí konference byl specializovaný „dýchánek“ Senioři píší Wikipedii, kde jsem poznal i pana profesora Sokola. Pochytil jsem, že bych mohl začít sám aktivně přispívat. Asi měsíc poté jsem se přihlásil na příslušný kurz v prostorách Městské knihovny v Praze.

Splnil kurz vaše očekávání?
Určitě to všem účastníkům pomohlo. Osobně jsem ocenil, že součástí bylo také skenování obrázků. Z rodinných zásob jsem donesl pracovní knížku z druhé světové války a obratem jsem vytvořil wikistránku. Na Wikimedia Commons jsem našel, že v kategorii „Záplavy na Berounce 2002“ mají okolní obce bohatou fotogalerii ze záplav, ale Zadní Třebáň ne. Tak jsem se zároveň naučil, jak se na Wikimedia nahrávají fotky a potom zapracují do wikistránky.

Píšete a upravujete převážně „technická“ hesla. Postupujete podle nějakého systému?
Edituji, o co „zakopnu“. Wikipedie není moje hlavní činnost. Když uvidím vhodné téma, tak to upravím. Narazil jsem na jinak hezké wikičlánky s obrázky, které měly jen anglický popis. Tak jsem je na kurzu přeložil, to byla taková rozcvička na vektorovou grafiku.

Překládáte z cizích jazyků, nebo ze skript či učebnic?
Také překládám, ano. Ale je to složitější. Kdysi jsem překládal terminologickou normu MicroElectroMechanical Systems (MEMS) a teď se mi do rukou dostala její inovace. Říkal jsem si, že je to dobré téma. Anglicky psané heslo existuje, tak nyní doplním příslušné heslo (MEMS) v češtině. Musím ale ještě upřesnit zdroje, tedy anglické verze hesla a příslušnou normu.

Jaký je pocit upravovat hesla ve Wikipedii?
Mám, v podstatě možná naivní, představu, že člověk by měl stále dělat něco užitečného. Ale jak jsem již říkal, nežiji pouze Wikipedií. Rád se realizuji rozumnou činností. Píši články do odborného časopisu, překládám normy a občas přednáším na seminářích, např. Zásady ochrany elektronických součástek a sestav před elektrostatickým výbojem při výrobě a servisu elektroniky atd.

Co vám na Wikipedii chybí?
Chybí mi důkladnější práce se souvisejícími články. Ocenil bych přímé odkazy na cizojazyčné verze, zejména na anglickou. Interwiki ne vždy přesně odpovídá. Také jsem příznivcem obrázků, schémat a fotografií, zkrátka obrazové přílohy. Vydají za tisíce slov. Články by měly mít vždy obrázek.

Co říká vašemu novému koníčku okolí?
Dcera se se mnou chlubí, ale je to všechno míněno v dobrém. Mé okolí i já to bereme sportovně.

Kurz senioři píší Wikipedii v Brně. Od Marek Blahuš (Vlastní dílo) [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons

Kurz senioři píší Wikipedii v Brně.
Od Marek Blahuš (Vlastní dílo) [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons


 

by Gabriela Boková at July 23, 2016 08:31 PM

June 16, 2016

* Wikimedia Česká republika *

Belgický parlament schválil svobodu panoramatu – i pro komerční užití!

V minulosti jsme několikrát informovali o celoevropské kampani za svobodu panoramatu, která je pro fungování Wikipedie klíčová. Kromě evropských institucí, které toto téma řeší již v podstatě rok, probíhají rozpravy také i na úrovni jednotlivých národních parlamentů.

Národní palác v Bruselu; sídlo federálního parlamentu (Sněmovny reprezentantů a Senátu).

Národní palác v Bruselu; sídlo federálního parlamentu (Sněmovny reprezentantů a Senátu). Foto: Oakenchips CC BY-SA 3.0

Jednou ze zemí, kde svoboda panoramatu stále neexistuje, je Belgie. To znamená, že na Wikipedii zatím nemůžeme nahrát fotografie kulturního dědictví země; moderních památek a symbolů například Bruselu, ale i Antverp, Gentu nebo Brug. Známý byl například případ se zakrytým Atomiem, které je autorskoprávně chráněné, nebo s budovami Evropské unie, jejichž fotografie na Wikipedii také nenaleznete.

Dne 16. 6. 2016 schválila belgická Sněmovna reprezentantů návrh zákona o Svobodě panoramatu, a to vládní většinou 85 hlasů. Proti bylo 42 poslanců a 12 se hlasování zdrželo. Někteří poslanci chtěli na poslední chvíli prosadit pozměňovací návrh, který by omezil svobodu panoramatu jen na nekomerční užití, tento návrh však nakonec neprošel.

Návrh zákona podepíše v dohledné době belgický král a poté bude zveřejněn v úředním věstníku. Belgie se tak zařadí po bok České republiky, Polska, Německa, Chorvatska, Nizozemska nebo Rakouska – tedy zemí, kde je možné svobodně fotografovat a šířit snímky domácí architektury bez omezení. Což bude pro Wikipedii znamenat podstatné obohacení jejího obsahu.

by Jan Loužek at June 16, 2016 09:53 PM

June 15, 2016

* Wikimedia Česká republika *

Soutěž CEE Spring pokračuje! Píšeme články o polských městech.

Letos na jaře se koná již druhý ročník soutěže CEE Spring, v rámci něhož píší dobrovolníci nové články na Wikipedii o střední a východní Evropě.

800px-Zamek_książąt_mazowieckich_w_Czersku_1

Zámek v Czersku. Získá i samo město Czersk svůj článek na české Wikipedii? (foto: Semu, CC BY-SA 2.5)

V hlavní kategorii bylo napsáno cca 400 nových článků z celého regionu. Mezinárodní kolo soutěže sice již skončilo (a připravujeme se vyhlásit vítěze, kteří si letos na začátku letních měsíců převezmou avizované ceny), nicméně jedno kolo naší soutěže ještě běží – a tím jsou Polská města. Tady soutěžit ještě můžete, a to až do 30. června.

O tomto kole jsme se již zmiňovali dříve – tentokrát (již podruhé) jsme připravili společné kolo soutěže s Polským institutem. Loňským tématem bylo Polsko v druhé světové válce, letos vznikají články o jednotlivých městech. Polský zeměpis jsme si vybrali proto, že přestože mají naši severní sousedé 919 měst, jen menší část z nich má svůj článek na české Wikipedii. A přitom mnohá z nich skrývají spoustu netradičních úkazů. Například Świebodzin, kde byla v roce 2011 odhalena 36 m vysoká socha Ježíše Krista, Braniewo se svojí klasickou cihlovou architekturou, nebo Morąg, se známou věží čarodějnic. Největším polským městem, které svůj článek v češtině nemá, jsou Starachowice; dříve vesnice, díky rozvoji průymslu se z nich však stalo padesátitisícové město. Zajímavostí, které můžete odkrýt, je nemálo.

Chcete se naší soutěže účastnit? Přihlašte se do soutěžního rozhraní, zapište své nově napsané články na seznam. Nejhodnotnější přispěvatele samozřejmě odměníme.

by Jan Loužek at June 15, 2016 05:02 PM

June 13, 2016

* Wikimedia Česká republika *

WikiMěsto již potřetí, tentokrát v Mariánských Lázních

Wikipedisté pracovali v nádherném radničním sále

Wikipedisté pracovali v nádherném radničním sále (Postrach, CC-BY-SA 4.0)

Třídenní akce WikiMěsto Mariánské Lázně, která se uskutečnila ve dnech 3. – 5. 6. 2016, přinesla do lázeňského města západních Čech hned několik společných aktivit. Začínalo se v pátek 3. 6. 2016 wiki-workshopem pro žáky devátých tříd Základní školy Jih. Lektoři tohoto kurzu Vojtěch Veselý a Gabriela Boková se zaměřili na téma digitální gramotnost a kritické myšlení. Byl tak uveden v život pilotní projekt s pracovním názvem WikiTeachIn, který poběží od září v mezinárodním měřítku. Posluchači byli praktickým kurzem Wikipedie tak nadšeni, že sami navrhli v budoucnu na naši spolupráci navázat a tak se nám opět rozrůstá seznam měst, v nichž máme své spojence mezi institucemi. Následovala akce Senioři píší Wikipedii, na kterou do městské knihovny zavítalo 15 místních zájemců o vzdělávání v této oblasti. Vojtěch Veselý se svými kolegy pozorným posluchačům přiblížil Wikipedii pomocí kvízu, na řadu přišlo i seznámení se sesterskými projekty Wikipedie a ukázky editování. Přímo na workshopu se dvěma seniorům tato práce tak zalíbila, že se naučili na Wikipedii psát, přispěli zajímavými fotkami a spolupracovali s celým wikitýmem i následující dva dny. Místním byla nabídnuta i skenovací dílna, kam mohli přijít se svými fotografiemi. Bylo naskenováno 63 krásných historických fotek ze zapůjčených knih vydaných v letech 1927 a 1930.
Přednáška Vojty Veselého pro seniory v knihovně (Stanislav Jelen, CC-BY-SA 4.0)

Přednáška Vojty Veselého pro seniory v knihovně (Stanislav Jelen, CC-BY-SA 4.0)

Velmi dobré pracovní zázemí poskytla zdejší radnice pod vedením starosty Petra Třešňáka: wikipedisté pracovali v zasedací místnosti městského úřadu, kde bylo k dispozici vše potřebné. Díky množství regionální literatury mohli všichni zúčastnění pracovat na tématech, která dosud nebyla pro Wikipedii zpracována. Došlo na samotné město Mariánské Lázně (jehož článek byl rozšířen o 50 %) a významné památky v něm, ale i na okolní vesnice nebo třeba památné stromy. Byl tak zkvalitněn obsah Wikipedie na téma Mariánské Lázně a okolí o 202 000 bajtů – pro představu to je asi 100 stránek běžné knihy. Na to, že se jedná o víkendovou akci, jde o velmi solidní výsledek. Celkem 352 provedených změn v hlavním jmenném prostoru české Wikipedie vedlo k 62 zbrusu novým článkům a spoustě dalších rozšířených.

Fotografické týmy se tentokrát věnovaly hlavně dokumentaci okolních obcí, z nichž některé dosud neměly na Wikipedii jedinou fotografii. Celkem se takto podařilo vyfotografovat 39 vesnic a 3 další objekty. Nahrát fotky samozřejmě chvíli trvá, ale už nyní je evidentní, že se budou trhat rekordy: fotografům se pár dní po akci podařilo nahrát více než 700 fotografií, přitom na to mají ještě dva týdny čas. Důležité je, že se nejedná o žádné rychlé cvakání stovek fotografií, ale obrázky skutečně pomáhají zkvalitňovat informace ve Wikipedii. Už 71 fotografií je použito k ilustraci článků na Wikipedii (nejenom té české, ale už i maďarské či italské).

Mariánské Lázně - perla světových lázní - naskenovaná fotografie ze stejnojmenné historické knihy o městě

Mariánské Lázně – perla světových lázní: naskenovaná fotografie ze stejnojmenné historické knihy o městě

WikiMěsto 2016 bylo průlomové v počtu účastníků (celkem 18, z toho 5 koordinátorů a digitalizátorů, 6 encyklopedistů, 4 fotografové a 3 pomocníci na dálku). Celá akce se nesla v přátelském duchu, a tak se již někteří z wikipedistů domlouvali na další společné akci, kterých je na letošek plánováno mnoho. Nejpozději se však uvidíme zase na WikiMěstě 2017, které se pravděpodobně bude konat na severní či střední Moravě. Vítán je samozřejmě každý, kdo umí přiložit ruku ke společnému dílu. 

Velký dík patří všem, kteří přispěli k hladkému průběhu akce, zejména: místnímu wikipedistovi a wikimediánovi Janu Macurovi, který akci organizačně zajistil, radnici města Mariánské Lázně, která zdarma poskytla prostory pro naši práci a akci zaštítila, Základní škole Jih, kde se konal workshop pro žáky, a městské knihovně, která nám půjčila stoh knih o Mariánských Lázních a umožnila konání páteční přednášky pro veřejnost.

by Vlasta Fišrová at June 13, 2016 07:29 AM

May 25, 2016

* Wikimedia Česká republika *

Wikimedia Česká republika se připojila k výzvě „Přichází cenzor“

Na poslední chvíli , ale přece. I my jsme se rozhodli se přidat k výzvě „Přichází cenzor„. Jedná se o iniciativu řady internetových organizací, společností, ale i politických stran, která odmítá novelu zákona o hazardních hrách. Přesněji paragrafy 82 a 84 této novely, které přinutí poskytovatele internetu, aby zablokovali přístup k zahraničním serverům s hazardem. Dnes bude o těchto návrzích hlasovat český senát.

Logo kampaně "Přichází cenzor"

Důvodem, který nás k tomuto vedl je ten, že se jedná o nebezpečný precedent. Chceme, aby byla Wikipedie necenzurovaná a se znepokojením sledujeme obdobné kroky, které se dějí v dalších zemích. Pokud bude omezení přístupu na určité webu v České republice zavedeno, je otázka, zda-li tak zůstane pouze u zahraničních webů s on-line hazardními hrami, nebo zda-li se rozšíří i jinam. Cenzurovány mohou být nepohodlné názory; stránky, které by mohly sloužit k sdílení informací, které se nějaké názorové skupině budou, nebo nebudou líbit apod.

Wikipedie jako internetová encyklopedie spoléhá na externí zdroje. Ty jsou v řadě případů tištěné (knižní apod), mnohdy však se jedná o materiály, které jsou dostupné on-line. Díky tomu, že můžeme dokládat tvrzení v jednotlivých encyklopedických článcích tak kvalita encyklopedie postupně v průběhu let roste. Skutečnost, že by některé zdroje nebyly dostupné, nás přivádí do rozporuplné situace a ohrožuje možnost rozvíjet Wikipedii.

Chceme-li, aby měli všichni lidé přístup k veškerému lidskému vědění, musíme uchovat internet svobodný.

by Jan Loužek at May 25, 2016 08:01 AM

May 14, 2016

* Wikimedia Česká republika *

Česká Wikipedie získala cenu Slovník roku

Jeden z pilířů Wikipedie říká: „Wikipedie je encyklopedie“. Jejím slovníkovým protějškem je ve skutečnosti Wikislovník, to ovšem nezabránilo překladatelům po celém světě, aby Wikipedii a její systém propojení hesel mezi jazyky používali při dohledávání správné odborné terminologie či pochopení kontextu – jak na Wikikonferencích v minulosti upozornili překladatelé Jiří Ohlídal (2012) nebo obšírněji Michal Staša (2015). České Wikipedii jako uznání této role byla dne 13. května 2016 předána cena Slovník roku, kterou vyhlašuje každoročně Jednota tlumočníků a překladatelů.

Svět_knihy_Praha_2016,_předseda_Wikimedia.cz_s_oceněním_Slovník_roku

Předávání ceny Slovník roku 2016 (obě fotografie: NoJin, CC-BY-SA 4.0)

Česká Wikipedie zvítězila v konkurenci 54 přihlášených velmi kvalitních titulů. O vítězství rozhodla odborná porota složená ze zástupců profesních překladatelských a tlumočnických organizací z České a Slovenské republiky a dalších odborníků, která zasedala 8. února 2016. Cena je spojena s finanční odměnou 20 000 Kč, kterou převzal na slavnostním vyhlášení výsledků během veletrhu Svět knihy Vojtěch Dostál, předseda české pobočky Wikimedia.

Děkujeme Asociaci konferenčních tlumočníků za nominaci a Jednotě tlumočníků a překladatelů za uznání práce českých wikipedistů a wikipedistek.

by Vojtěch Dostál at May 14, 2016 11:02 AM

May 06, 2016

* Wikimedia Česká republika *

Podpořte iniciativu pro celoevropskou svobodu panoramatu.

Budovu Evropské komise (Berlaymont) nelze podle aktuálního belgického autorského zákona zveřejnit pod svobodnou licencí. To lze změnit! (Foto: Snowdog a SPQRobin, volné dílo)

Budovu Evropské komise (Berlaymont) nelze podle aktuálního belgického autorského zákona zveřejnit pod svobodnou licencí. To lze změnit! (Foto: Snowdog a SPQRobin, volné dílo)

Loni jsme si hodně s tématem svobody panoramatu užili. Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu tehdy schválil rizikový návrh, který měl svobodu fotografování na veřejnosti podstatným způsobem omezit. Následně byla zahájena celoevropská osvětová kampaň, do které se připojila Wikimedia Česká republika, a řada dalších subjektů. Nebezpečný návrh byl sice dne 9. července 2015 Europarlamentem odmítnut, o několik málo hlasů však neprošel ani protinávrh na celoevropskou svobodu panoramatu. Ten se ale po téměř roční odmlce může vrátit na scénu…

Dnes samozřejmě nehrozí, že bychom si nesměli vyfotit Ještěd, nebo Tančící dům, jak se o tom diskutovalo loni. Rozhodnutí Evropského parlamentu upřednostnilo původní stav. Některé zprávy, které převzaly zpravodajské portály, byly poměrně extrémní, nicméně ani dnes se budovy evropských institucí nesmějí svobodně fotografovat a sdílet, a proto je také na Wikipedii najdete jen stěží. Takový stav chceme samozřejmě změnit.

 

 

Evropská komise se rozhodla udělat ohledně tohoto tématu nový průzkum názorů. Připravila poměrně složitou a komplexní konzultaci, ve které se ptá evropských občanů, co si o problematice fotografování a zveřejňování snímků pod svobodnou licencí myslí. Skupina EDRI (European Digital Rights), jejímž členem je např. Wikimedia Deutschland, proto připravila jednoduchý nástroj, který lze použít pro vyplnění dané konzultace. Můžete tak zaslat svůj názor Evropské komisi a pomoci jí přesvědčit, že svoboda panoramatu je pro Evropu potřebná. Formulář vám pomůže vysvětlit problematiku autorského práva v oblasti fotografování a implikace, které má pro on-line platformy, sociální sítě, a nakonec i internetové projekty, jako je například právě Wikipedie.

Konzultace, které jsou běžným nástrojem Evropské komise k tomu, aby zjistila, jakého názoru jsou lidé v členských zemích osmadvacítky, byla spuštěna na začátku května a poběží až do 15. června. Do té doby můžete zasílat své odpovědi a dát tak zástupcům EU najevo, nakolik vás dané téma zajímá, a zda-li skutečně chcete svobodu panoramatu v celé Evropě, tedy nejen v České republice, Německu, nebo např. Polsku, kde už dnes platí.

 

by Jan Loužek at May 06, 2016 10:17 PM

May 04, 2016

* Wikimedia Česká republika *

Spolu s Polským institutem jsme spustili již třetí kategorii soutěže CEE Spring

Grafika k soutěži CEE Spring - soutěžní kategorii Polská města

Grafika k soutěži CEE Spring – soutěžní kategorii Polská města (Autor: Aktron, CC BY-SA 4.0)

Naší jarní soutěž CEE Spring obohatila již třetí kategorie. Po obecných tématech ze zemí střední a východní Evropy a Československém odboji v 1. světové válce lze tak nyní soutěžit i na téma polská města.

Třetí kolo naší soutěže, které bylo zahájeno 1. května, poběží až do 30. června.  Podporuje jej Polský institut v Praze, který zajistil také knižní ceny. S Polským institutem jsme spolupracovali již v minulosti; v prvním ročníku naší soutěže jsme měli kategorii s názvem Polsko v druhé světové válce. Během ní vznikla různá zajímavá hesla, například o Muzeu varšavského povstání, nebo židovském protinacistickém odboji.

Od 21. března, kdy byl zahájen 2. ročník této mezinárodní soutěže soutěže, vzniklo celkem 5574 článků na 23 jazykových verzích Wikipedie. Z toho 336 článků v češtině.

Tento rok jsou soutěžními tématy také všechna polská města. První soutěžící se již přihlásil, a napsal nám několik článků. Například o městě Tczew, které se nachází v blízkosti delty řeky Visly, a proslavilo se např. svým unikátním železničním mostem.  Spoustu dalších polských měst a městeček čeká na svůj článek na české Wikipedii. Proto se přidejte do soutěže i vy! Přečtěte si pravidla, naučte se, jak se Wikipedie edituje a vyhrajte hodnotné ceny. Polský institut pro vítěze připravil knižní ceny s tématikou našich severních sousedů.

by Jan Loužek at May 04, 2016 05:08 PM

April 26, 2016

* Wikimedia Česká republika *

Československý překladač již obohatil Wikipedii o 6000 článků!

V rámci československého překladače jsme pro českou Wikipedii už přeložili 6000 článků.

V rámci československého překladače jsme pro českou Wikipedii už přeložili 6000 článků.

Od konce roku 2013 funguje na české Wikipedii tzv. československý překladač. Tedy nástroj, který pomáhá s návrhy překladů mezi češtinou a slovenštinou. Funguje s pomocí jádra Google Translate. Uživatel jen vyplní název slovenského článku, stiskne „přeložit“ a skript na pozadí připraví návrh překladu. Wikipedista poté jen provede minoritní kontrolu překladu a odstraní chyby automatického nástroje. Za tři roky jsme takto přeložili 6000 článků. Jubilejní článek je o Tunežicích v okrese Ilava.

Díky tomuto nástroji jsme obohatili českou Wikipedii o řadu témat týkajících se našeho nejbližšího souseda. Máme nyní detailní články o architektuře, dějináchosobnostech Bratislavy, Košic, Banské Bystrice, Nitry a dalších měst. Přeložili jsme hodnotné informace o dějinách Slovenska i Uher. Napsali články o horských chatách v Tatrách, přehradách na Váhu, nebo vrcholcích Slovenského rudohoří. Denně navíc hledají naši dobrovolníci nová témata, která vybírají k české lokalizaci. Ti nejaktivnější z nich již přidali do české Wikipedie několik set až tisíc článků.

Naši slovenští kolegové zase opětovně překládají z češtiny, a pro svojí slovenskou Wikipedii vytvářejí články např. o českých chráněných územích, nebo významných osobnostech našich dějin.

Připojte se do našeho překládání i vy. Překladač nainstalujete velmi snadno. Navíc můžete psaním článků o slovenských tématech vyhrát díky naší soutěži CEE Spring i hodnotné ceny. Wikipedie je pro editování otevřena všem!

 

by Jan Loužek at April 26, 2016 09:03 AM

April 24, 2016

* Wikimedia Česká republika *

Ve Stockholmu jsme diskutovali budoucnost spolupráce s vzdělávacími institucemi

Collab uprostřed práce (autor: Melina Masnatta (WMAR), CCBYSA4.0)

Collab uprostřed práce (autor: Melina Masnatta (WMAR), CCBYSA4.0)

Spolupráce Wikipedie se vzdělávacími institucemi probíhá již v 91 zemích světa a během deseti let jí prošlo až 47 000 studentů a 4600 vyučujících. Celkem vytvořili přes 150 000 nových článků na Wikipedii a mnoho dalších jich vylepšili. Nahráli také úctyhodných 22 000 souborů na Wikimedia Commons. Ti nejzkušenější koordinátoři těchto aktivit – ať už  dobrovolníci, nebo zaměstnanci poboček Wikimedia – se v březnu 2016 sešli v Stockholmu, aby diskutovali společné překážky a pokusili se je kolektivně vyřešit.

Setkání probíhalo pod hlavičkou Wikimedia Foundation, která již v roce 2014 ustavila na zahajovacím setkání v Praze tzv. Education Collaborative (zkráceně Collab), což je neformální klub regionálních koordinátorů spolupráce mezi Wikipedií a školami – education leaderů. Česko je zakládající zemí – jsem členem Collab již od roku 2014. S potěšením mohu konstatovat, že po dvou letech je Collab konečně „dospělá“ a mnohem akceschopnější, než jsme kdy doufali. Stockholmské setkání, pořádané ve spolupráci s Wikimedia Sverige, přivítalo asi 20 skutečných profesionálů ze čtyř světadílů, pohybujících se v oblasti Wikipedia Education.

Umělecké zachycení diskuze během Collab setkání (autor: Melina Masnatta (WMAR), CCBYSA 4.0)

Umělecké zachycení diskuze během Collab setkání (autor: Melina Masnatta (WMAR), CCBYSA 4.0)

A co jsme diskutovali? Seznamovali jsme se s globálními statistikami, které jsem citoval v úvodu tohoto příspěvku, bavili jsme se o způsobech, jak podpořit vznik education programů v dalších zemích a navrhovali jsme nové způsoby komunikace s komunitou Wikimedia i s veřejností či vývoj nových informačních materiálů. Největším tématem, které do jisté míry zastínilo všechny ostatní, byl tzv. Programs&Events Dashboard, který vyvíjí nadace Wikimedia ve snaze nahradit zastaralé rozhraní EducationProgram (kurzové rozhraní, v němž běží kurzy a díky němuž o nich máme přehled). Dashboard (český název zatím nemá – napadá vás?) by měl být dostupný v mnoha jazycích a podporovat všechny projekty Wikimedia, nejen Wikipedii. Softwarově bude vycházet ze stejnojmenného nástroje, který vyvinula Wiki Education Foundation. Úvodní testování bude probíhat na arménském Wikislovníku a na hebrejské Wikipedii, ale Česko bude mít také významnou roli, protože jsem na sebe vzal funkci připomínkovače a nahlašovače „bugů“. Finální nasazení Dashboardu by však mělo proběhnout až v létě 2017  – pokud vše půjde dobře, protože situace v Wikimedia Foundation je poněkud nepřehledná a na vývoj některých nástrojů se nedostává dostatek developerů.

Důležitou roli na takových setkáních ovšem hrají také zákulisní diskuze a výměny zkušeností. Dohodlo se třeba mezinárodní kolo projektu 1lib1ref, který se snaží o větší zapojení knihovníků – mělo by proběhnout někdy na podzim, cca v říjnu. My jsme ovšem také prezentovali náš projekt Senioři píší Wikipedii a mluvili jsme o nutnosti vyřešit problém s limitem 6 vytvořených účtů na 1 IP adresu, který komplikuje pořádání workshopů. Budeme toto téma navrhovat v rámci konzultací s komunitou, které pravidelně hledají nová témata pro vývoj nástrojů, či se ho pokusíme protlačit na jeden z pořádaných mezinárodních hackathonů. Díky společné práci ušetříme energii, finanční prostředky i nervy – to je asi nejdůležitější výstup ze setkání Education Collab 2016.

by Vojtěch Dostál at April 24, 2016 07:35 PM

April 11, 2016

* Wikimedia Česká republika *

3 týdny od startu CEE Spring: V soutěži vzniklo 2200 článků, z toho 90 česky

Aktuálně běží už 2. ročník největší editační soutěže v dějinách Wikipedie, která nese název CEE Spring. Zapojilo se do ní celkem 28 jazykových verzí encyklopedie, včetně té české. Okolo 200 účastníků napsalo dohromady už přes 2200 článků.

Mezinárodní plakát soutěže (autor: Aktron, CC BY-SA 4.0)

Mezinárodní plakát soutěže (autor: Aktron, CC BY-SA 4.0)

Soutěžící ze zemí od Polska až po Kazachstán a od Estonska až po Řecka píší nové články o všech možných tématech, která se týkají středo- a východoevropského regionu. Vznikají tak nové články o kultuře, přírodě, společnosti, politice, historii, vědě a všem dalším, co hýbe a hýbalo celým regionem. Píší jak staří harcovníci, tak i nová krev. 8 % účastníků soutěže jsou nováčci v tvorbě encyklopedie.

Které země jsou nejvíce populární? V mezinárodním srovnání nejvíce článků vzniká například o Estonsku (265 článků za prvních 20 dní), Rakousku (194 článků) a Maďarsku (181 článků). Proč je hitem zrovna Estonsko? Na některých jazykových verzích Wikipedie se rozšířilo heslo „Pokud Vás zrovna nenapadá vhodné téma, pište o Estonsku“. Co všechno bylo v rámci české verze soutěže napsáno sledujeme např. zde nebo zde.

Zajímavá témata se objevují na sociálních sítích. Slouží tak jako vhodná inspirace pro nováčky, ale také pomáhají ostatním najít něco zajímavého a vhodného pro nové překlady. Jedním z příkladů se stal Dimitrij Andrusov – slovenský geolog, který se narodil v Tartu, studoval v Praze a pracoval v Bratislavě. Článek o něm vznikl hned v několika jazycích v tu samou chvíli, jakmile se jeho zajímavý příběh objevil právě na sociálních sítích. Díky soutěži CEE Spring vznikly nové články o vědcích, jako např. Marie Curie, skupinách, jako je maďarská Omega, nositelích Nobelovy ceny, mezi které patří Aleksandr Solženicyn, a mnoho dalších o lidech, zvycích, místech, historických událostech apod.

A jak si na tom soutěž stojí? Začala před třemi týdny, a ještě jsme velmi daleko k jejímu konci. Stále se můžete zapojit a soutěžit o ceny, které v českém kole zajistil spolek Wikimedia Česká republika. Soutěž probíhá od 21. března až do 31. května 2016.

by Jan Loužek at April 11, 2016 06:39 PM

Oceněný ve wikisoutěži vědeckých fotek: mikroskopické snímky odhalují jednoduché principy za zdánlivě složitými ději

Tykadlo

Oceněný snímek tykadla babočky – autor: Pavel Kejzlar, CC-BY-SA 4.0

Spolupráce Wikipedie s různými odbornými institucemi, jako jsou vědecké ústavy, univerzity nebo třeba muzea, je zcela zásadní pro budoucí rozvoj této encyklopedie směrem k vyšší kvalitě. Zcela konkrétním příkladem jsou vědecké fotografie – wikipedisté je prostě ze svých domovů obvykle nepořídí, vyžadují často odborné znalosti a drahé technické vybavení. O získávání takových fotografií usiluje European Science Photo Competition, wikisoutěž vědeckých fotografií, kterou iniciovala Wikimedia Estonsko. Jedním z oceněných v soutěži byl i Ing. Pavel Kejzlar, Ph.D., z Oddělení přípravy a analýzy nanostruktur Technické univerzity v Liberci – získal druhé místo v kategorii „mikroskopický snímek“. Vyzpovídal jsem ho, abychom získávání vědeckých fotek více porozuměli a mohli vědce v budoucnu lépe motivovat k přispívání na Wikimedia Commons.

 

Jak jste se o soutěži European Science Photo Competition dozvěděl a co vás přimělo zúčastnit se?

O soutěži mi řekl jeden kolega z Technické univerzity v Liberci. Sám se také účastnil. Protože věděl, že mikroskopií se zabývám již řadu let a za tu dobu jsem nashromáždil řádově stovky snímků, navrhl mi, ať nějaké vyberu a zašlu.

Je zřejmé, že vědec používající mikroskopické metody produkuje skutečně velké množství fotografií. V jaké míře jsou podle vás tyto fotografie didaktické či jinak vhodné pro ilustraci článků na Wikipedii?

Já sám Wikipedii často používám jako odrazový můstek při sbírání základních informací. Líbí se mi především přehlednost a snadná dostupnost. Jelikož jsem sám participoval na řadě softprojektů (Zelená technice, Otevřená univerzita, Teorie v praxi…), jejichž součástí bylo seznámení veřejnosti s mikroskopickými technikami, měl jsem možnost zavést celou řadu dospělých i dětí do miniaturního světa prapodivných a okouzlujících struktur, které se nacházejí všude kolem nás, bohužel pod hranicí rozlišitelnosti našich očí. Naprosto pokaždé jsem se setkal s velmi pozitivním ohlasem, v dnešní době dokonce i potkávám na naší univerzitě studenty, bývalé účastníky našich projektů, u kterých se takto podařilo probudit zájem o technické vědy. Věřím, že prostřednictvím Wikipedie by bylo možné takto oslovit či inspirovat širší veřejnost.

Kolik z vašich kolegů by bylo ochotno přispět vědeckými fotkami na Wikimedia Commons?

Obr. 1: Na jemné struktuře šupin nacházejících se na motýlích křídlech dochází k interferenci určitých vlnových délek světla, díky čemuž se zdají být barevná. – autor: Pavel Kejzlar, CC-BY-SA 4.0

Zde je těžké odpovědět číslem, nicméně jsem přesvědčen, že téměř každý by byl ochoten se podělit o zajímavé poznatky ze svého oboru. Školství je u nás bohužel nastaveno tak, že je snaha do dětí napěchovat množství teoretických informací aniž by měly možnost vyzkoušet si jejich praktické využití. V závěru to bohužel často vede k jejich averzi a přesvědčení, že se zbytečně učí věci, které jim budou k ničemu. Když se pak rozhodují, čím se budou dále zabývat, snaží se vybírat si obory, kde je co možná nejméně toho technického – matematiky, fyziky a chemie. Zrovna mikroskopie nám pomáhá odhalit jednoduché principy, které stojí často za zdánlivě komplikovanými jevy, jež můžeme pozorovat v našem okolí. Příkladem může být například tajemství barev motýlích křídel (Obr. 1) či superhydrofobicity (dokonalé nesmáčivosti) povrchu lotosového listu (Obr. 2).

Co podle vás brání v tom, aby čeští vědci svými fotografiemi pomáhali ilustrovat odborná témata na Wikipedii a tím ji vylepšovat?

Povrch_lotosového_listu

Obr. 2: Lotos byl v asijských náboženstvích považován za symbol čistoty. Tato velmi jemná struktura povrchu listu účinně zvyšuje úhel smáčivosti. Díky tomu jej kapka vody nesmáčí, místo toho se okamžitě skutálí, přičemž s sebou odnáší i nečistoty ulpělé na povrchu. – autor: Pavel Kejzlar, CC-BY-SA 4.0

Myslím, že odborná témata by mohla být vylepšována nejen jejich snímky. Je pravděpodobné, že řada odborníků nepřispívá proto, že je o to nikdo nepožádal, přímo je neoslovil.  Nebo prostě ani neví, že přispívat můžou a jak mají začít. Dále si myslím, že jim trochu chybí motivace. Většina mých kolegů je časově velmi vytížena a nedokážu si dost dobře představit, že by se samovolně rozhodli zbývající volný čas věnovat anonymnímu vzdělávání národa českého. Napíší-li publikaci do odborného časopisu nebo knihy, mají možnost si tím vylepšit své portfolio, případně tím přispějí do rozpočtu svého pracoviště, avšak za anonymní výtvor ve formě příspěvku na Wikipedii je zaměstnavatel po ramenou nepoplácá.

Jaký máte názor na spolupráci Wikipedie a odborných vědeckých pracovišť?

Zcela určitě můžu říct, že takováto spolupráce by byla zajisté velice přínosná. Wikipedie stále ještě obsahuje řadu kusých informací, které by měly být opraveny, doplněny, či jinak zhodnoceny.

Co podle vás Wikipedii z hlediska odbornosti, právě na poli vědeckých témat, pořád ještě chybí? A v čem je naopak dobrá?

Wikipedie je vynikající jako prostředek pomáhající se “odlepit ode dna”, někde začít. Nacházím zde základní informace a třeba vodítka, která mi pomáhají se zaměřit správným směrem při hledání dalších informací. Bohužel, vyskytují se zde občas i zavádějící informace. Chybí mi hodnocení, jak moc můžu nalezeným informacím k danému tématu důvěřovat. V naší práci je nutné každé tvrzení podložit hodnověrnou citací či výsledky vlastních experimentů, Wikipedii však takto použít stále nemůžeme.

 

Děkuji Ing. Pavlovi Kejzlarovi, Ph.D., za rozhovor a dále J. Loužkovi a J. Sedláčkovi za pomoc s přípravou rozhovoru. Jste vědci? Přispějte svými fotografiemi také! Stačí se zaregistrovat na našem digitálním úložišti Wikimedia Commons a začít nahrávat fotografie, k nimž vlastníte autorská práva. Veškeré fotografie na Wikimedia Commons jsou zveřejněny pod svobodnými licencemi, které umožňují komukoliv tyto soubory jakkoliv využívat – třeba ke vzdělávacím účelům.

by Vojtěch Dostál at April 11, 2016 08:56 AM

April 09, 2016

* Wikimedia Česká republika *

Tisková zpráva: Moravská zemská knihovna začíná spolupracovat s encyklopedií Wikipedie

Plakát © Moravská zemská knihovna a Wikimedia Česká republika

Plakát © Moravská zemská knihovna a Wikimedia Česká republika
(stáhnout v PDF)

Rok 2016 je pro Moravskou zemskou knihovnu (MZK) významným rokem hned z několika důvodů; jedním z nich je započatá spolupráce se spolkem Wikimedia Česká republika – českou pobočkou nadace Wikimedia provozující největší internetovou encyklopedii Wikipedie. Již během následujícího měsíce dubna proběhne v MZK cyklus 3 přednášek vedených brněnským wikipedistou Markem Blahušem, v němž budou posluchačky a posluchači blíže seznámeni s fungováním a posláním této encyklopedie, jakož i s možnostmi, jak se mohou do její tvorby sami zapojit. Po každé z přednášek bude otevřena diskuze mezi wikipedisty a posluchači. Cyklus má za cíl nejen seznámit veřejnost s projektem Wikipedie, ale zároveň ji nalákat na možnost zúčastnit se pravidelných školení v MZK, která proběhnou v květnu pod vedením zkušených wikipedistů.

Wikipedie je internetovou komunitou, která na rozdíl od sociálních sítí nabízí nejen pasivní přijímání obsahu, ale i možnost spolupráce a zpřístupňování dalších informací. Encyklopedie vznikla v roce 2001 a patří mezi nejnavštěvovanější webové stránky na světě. A to přesto, že nemá žádnou reklamu ani placené redaktory. Její obsah vytvářejí ve svém volném čase dobrovolníci z celého světa a díky tzv. svobodným licencím je zaručeno, že bude vždy volně použitelný. V současnosti Wikipedie nabízí 40 milionů hesel ve 290 jazycích, z toho 350 000 v češtině, jež doplňuje přes 30 milionů fotografií v databance Wikimedia Commons a desítky tisíc digitalizovaných literárních děl v projektu Wikizdroje. „Knihovny jako je MZK jsou pro Wikipedii přirozeným partnerem, protože s nimi máme mnoho společných zájmů. Věříme, že se nám spoluprací s MZK podaří získat pro Wikipedii nové přispěvatele a také s Wikipedií lépe propojit informační bohatství, které MZK ve svých fondech zpřístupňuje,“ řekl Marek Blahuš ze spolku Wikimedia Česká republika.

Kontaktní osoba:  Mgr. Marek Blahuš, blahus@rect.muni.cz, +420 777 252 487
http://www.mzk.cz/wikipedie

Plánované akce:

12. dubna 2016 v 18 hod.
konferenční sál MZK
Wikipedie – encyklopedie psaná svými čtenáři
Přednáška o Wikipedii, jak vznikla, na jakých pravidlech je založena a jak je možné do ní přispívat. Přednášet bude Marek Blahuš, brněnský odborník na Wikipedii ze spolku Wikimedia Česká republika.

19. dubna 2016 v 18 hod.
konferenční sál MZK
Vzdělávací a dokumentační aktivity na Wikipedii
Přednáška o aktivitách spolku Wikimedia Česká republika podporujících tvorbu Wikipedie – zapojování studentů a seniorů, spolupráce s kulturními a vzdělávacími institucemi, fotodokumentace české krajiny, víkendové workshopy, Wikikonference.

28. dubna 2016 v 18 hod.
konferenční sál MZK
Kolaborativní zpřístupňování literatury v prostředí wiki
Přednáška představí projekt Wikizdroje, který zapojuje veřejnost do digitalizace literatury, a naznačí možnosti propojování Wikipedie a Wikizdrojů s digitální knihovnou Kramerius provozovanou MZK.


Tento text je oficiální tiskovou zprávou vydanou Moravskou zemskou knihovnou, který byl na blog Wikimedia ČR pouze převzat a nevztahují se na něj obecné licenční podmínky tohoto blogu.

by Moravská zemská knihovna at April 09, 2016 08:52 PM

April 05, 2016

* Wikimedia Česká republika *

Švédský nejvyšší soud rozhodl ve sporu o svobodu panoramatu proti Wikimedii

Západ slunce

Západ slunce na jezerem Mälaren s odstraněnou sochou Karla XIV. z roku 1854. Socha je volným dílem. Původní obrázek vytvořený Jacobem Truedsonem Demitzem je volným dílem, odvozené dílo zveřejnil Kevin Jacobsen pod licencí CC BY-SA 4.0.

Švédský nejvyšší soud rozhodl tento týden proti tamní pobočce hnutí Wikimedia v soudním sporu, vedeném okolo databáze kulturních památek. Soud argumentoval tím, že podle švédského autorského zákona neexistuje právo sdílet obrázky děl na veřejném prostranství online. Nadace Wikimedia s tímto rozsudkem nesouhlasí. Rozhodnutí soudu se sice týká pouze jedné webové stránky (offentligkost.se), nicméně se do budoucna může stát nebezpečným precedentem.

O co vlastně jde? Švédský kolektivní správce práv Bildkonst Upphovsrätt i Sverige (BUS) zažaloval v červnu 2014 Wikimedii Švédsko. Předmětem sporu byla otevřená databáze Offentligkost.se provozovaná Wikimedií, která nabízí mapy, popisky a fotografie uměleckých děl, která jsou trvale umístěné na veřejném prostranství. Podle principu svobody panoramatu by tedy jejich šíření mělo být legální. Wikimedia Švédsko je nezávislá nezisková organizace, která podporuje hnutí Wikimedia – obdobně, jako Wikimedia Česká republika šíří otevřené vzdělávání na našem území.

Ve své žalobě BUS tvrdil, že databáze porušuje autorská práva tří umělců zastupovaných organizací, přičemž argumentoval, že švédský autorský zákon sice dovoluje lidem reprodukovat umění na veřejném prostranství prostřednictvím dvourozměrných obrázků, ale neumožňuje už tyto reprodukce zobrazovat online bez svolení držitelů autorských práv. BUS také jako irelevantní označil fakt, že Offentligkost.se je nekomerční web. Kolektivní správce práv dále požaduje odstranění obsahu, licenční poplatky za dobu, po kterou byly údajně protiprávní obrázky na webu zveřejněny, pokutu 100 000 SEK (cca 300 000 Kč) a uhrazení nákladů na právní zastupování a náhrady soudních výloh. Rozhodnutí se sice netýká úložiště multimediálních souborů Wikimedia Commons, ale pouze jedné webové stránky, které zřídila Wikimedia Švédsko. Nicméně nebezpečně posouvá definici svobody panoramatu ve Švédsku; zvlášť v době, kdy diskuze o celoevropské svobodě panoramatu ještě nebyly ukončeny.

Švédská pobočka Wikimedie argumentovala tím, že tamní autorský zákon umožňuje každému, kdo si vyfotí umělecké dílo ve veřejném prostranství, toto dílo zveřejnit na internetu a že tato interpretace je konzistentní s evropským právem. Švédská Wikimedie rovněž zdůraznila, že pokud umělec svoji práci vystaví veřejně, zbavuje se tím práv na příjem z různých poplatků, jakými může být např. vstupné. Uvedená díla jsou navíc často financována ze strany státu nebo místní samosprávy, takže je spravedlivé a rozumné, že by veřejnost měla mít právo sdílet a užívat fotografie uměleckých děl pro jakýkoliv účel, bude-li uvádět autora díla.

Tímto případem se původně zabýval soud první instance ve Stockholmu, nicméně obě strany sporu se shodly na podání žádosti švédskému nejvyššímu soudu, aby posoudil otázku, kterou švédské právo dosud neřešilo: zda autor díla trvale umístěného na veřejném prostranství může omezit užívání fotografií, které toto dílo zobrazují na internetu. Nejvyšší soud souhlasil s přijetím tohoto případu a nakonec rozhodl ve prospěch organizace BUS. Nadace Wikimedia se postavila za organizaci Wikimedia Švédsko a vyjádřila svůj nesouhlas s rozhodnutím švédského nejvyššího soudu omezit svobodu panoramatu, která tvoří nedílnou součást svobody projevu, svobody informací a uměleckého projevu. Rozumí mu tak, že, švédský autorský zákon měl v příslušné části za cíl omezit pouze výrobu trojrozměrných kopií soch, nikoli klást omezení na fotografie uměleckých děl, umístěných ve veřejném prostoru. Skutečnost, že zákon výslovně dovoluje používat obrázky děl ve veřejném prostoru na pohlednicích, i za účelem zisku a bez souhlasu autora, tento záměr potvrzuje a podle našeho názoru je v rozporu s vyslovenou interpretací zákona Nejvyšším soudem.

Budova Nejvyššího soudu ve Stockholmu, autor Tage Olsin, CC BY-SA 2.0

Budova nejvyššího soudu ve Stockholmu, autor Tage Olsin, CC BY-SA 2.0

Nadace Wikimedia uznává právo autorů rozhodovat o svém díle, ale autoři, kteří si přejí rozhodovat o všech vyobrazeních svého díla, mají možnost svá díla umisťovat na soukromých místech. Veřejnost by měla mít svobodu užívat a sdílet pohledy na veřejně umístěné umění a krajinu. Souhlasí s tím i Evropský parlament, jak se ukázalo při nedávném odmítnutí pokusů o omezení svobody panoramatu. Rozhodnutí švédského nejvyššího soudu tento argument ignoruje. Sdílení obrázků děl ve veřejném prostoru neslouží pro nic jiného, než umožňuje ostatním, aby tato tato díla mohli užívat – pomáhá světu sdílet znalosti a účastnit se dialogu o veřejném prostoru. Weby jako Offentligkonst.se pomáhají tyto informace poskytovat strukturovaným a přístupným způsobem.

Autorské právo hledá rovnováhu mezi právy autora a právy veřejnosti užívat svobody projevu a svobody informací. Umělec, který se rozhodne trvale umístit své dílo na veřejném prostranství, uděluje veřejnosti právo si toto dílo prohlížet, ať už osobně, na pohlednici nebo na informativní webové stránce. Wikimedia Švédsko a Nadace Wikimedia budou i nadále vystupovat na obranu šíření svobodných informací, včetně svobody panoramatu, na projektech jako Wikimedia Commons a Offentligkost.se a napříč hnutím Wikimedia.

Možnost svobodně sdílet veřejný prostor a vše, co obsahuje, se dotýká každého z nás. Vyzýváme proto všechny, ve Švédsku i jinde, aby do této veřejné diskuse zapojili i představitele svých komunit.

„Rádi bychom upřímně poděkovali Wikimedii Švédsko za její věrnost misi Wikimedie a právníkům švédské firmy Delphi, zejména Henriku Bengtssonovi, za jejich vzorné právní zastupování a oddanost hnutí Wikimedia. Zvláště děkujeme Kevinu Jacobsenovi, právnímu stážistovi v nadaci Wikimedia, za jeho pomoc s tímto příspěvkem.“ uvedla k celé záležitosti ředitelka právního oddělení nadace Wikimedia Michelle Paulsonová.


Tento článek je překladem příspěvku, zveřejněného na blogu Nadace Wikimedia.

by Jan Loužek at April 05, 2016 09:50 PM

March 31, 2016

* Wikimedia Česká republika *

Tisková zpráva: Univerzita třetího věku naučí seniory pracovat s Wikipedií

Kurs_SePW,_MK_4.11.2014_(7)

Účastníci jednoho z dřívějších kurzů Wikipedie pro seniory (autor: NoJin, CC BY-SA 4.0)

Vůbec poprvé nabídne Masarykova univerzita (MU) brněnským seniorům možnost vzdělávat se v oblasti vytváření hesel pro otevřenou internetovou encyklopedii Wikipedie. Dvouhodinové lekce se budou konat po čtyři dubnové pondělky na Pedagogické fakultě MU, první se ohraje 4. dubna. Jde o jeden z výsledků oficiální spolupráce MU a spolku Wikimedia ČR.

„Kurz s kapacitou 20 míst se zaplnil ještě ten večer, kdy jsme ho vyhlásili. Máme i spoustu náhradníků, takže už teď to vypadá, že ho vypíšeme znovu,“ uvedla manažerka pro koordinaci celoživotního vzdělávání na MU Barbora Hašková.

Aktivita navazuje na projekt Senioři píší Wikipedii, který vznikl už v roce 2013 z iniciativy profesora Jana Sokola. „Řada velmi vzdělaných seniorů si dnes stěžuje, že nemají nic smysluplného na práci a to, co vědí, chtějí někomu předat. Tak proč je nepozvat na Wikipedii?“ uvedl k otevření kurzu jeden z lektorů Vojtěch Veselý.

Senioři se na lekcích dozvědí, jak Wikipedie funguje, jak editovat hesla, vkládat obrázky, správně citovat i jak komunikovat se zbytkem komunity encyklopedie tak, aby mohli fungovat jako samostatní wikipedisté. „Jde o velmi potřebnou aktivitu, protože česká Wikipedie má čtenost asi tři miliony zobrazených stránek denně a jde o první zdroj informací pro řadu žáků a studenty. Kvalita Wikipedie tak výrazně ovlivňuje jejich vzdělanost,“ uvedl oficiální wikipedista Masarykovy univerzity Marek Blahuš.


Tento text je oficiální tiskovou zprávou vydanou Tiskovým odborem Rektorátu Masarykovy univerzity, který byl na blog Wikimedia ČR pouze převzat a nevztahují se na něj obecné licenční podmínky tohoto blogu.

by Masarykova univerzita at March 31, 2016 10:11 PM

March 22, 2016

* Wikimedia Česká republika *

Zahájili jsme 2. ročník soutěže CEE Spring. Pište články na Wikipedii a vyhrajte ceny!

cee-spring-concept-6d

Plakát soutěže. Autor: Aktron, více informací.

Již podruhé se připojujeme k mezinárodní soutěži CEE Spring. Cílem akce je napsat co nejvíce článků na české Wikipedii na téma střední a východní Evropy. V roce 2015 bylo takto napsáno 388 článků a 712 kB textu.

Letos se do mezinárodní soutěže v editování článků na Wikipedii zapojilo celkem 22 jazykových verzí největší online encyklopedie. Soutěží se tak nejen v češtině, ale i v ruštině, polštině, ale třeba i arménštině, esperantu, řečtině, nebo němčině.

Soutěž má v české podobě celkem tři kategorie, ve kterých lze soutěžit. První dvě z nich odstartovaly na první jarní den roku 2016. Jedna z nich se týká „mezinárodních témat„, tedy obecně jakéhokoliv tématu, které spadá do regionu střední a východní Evropy. Mohou to být například maďarské lázně, slovenské hrady, ruské dějiny, nebo rumunské lidové zvyky… ve své podstatě se fantazii meze nekladou, pokud je dané téma encyklopedicky hodnotné a doložitelné, lze jej v soutěži uplatnit. Druhá z kategorií byla vyhlášena ve spolupráci se spolkem Wikimedia Slovensko při příležitosti 100. výročí od založení Československé národní rady, které uplyne letos a týká se československého odboje za první světové války. V obou prvních kategoriích lze soutěžit do 31. května.

Od 1. května do 30. června poběží i třetí kategorie s názvem „Polská města“, která je připravována ve spolupráci s Polským institutem. Právě díky němu jsme se mohli v loňském roce soustředit na témata týkající se druhé světové války. Česká Wikipedie byla obohacena velmi kvalitními články, jako jsou např. Polští letci RAF, Spravedlivý mezi národy, nebo Muzeum varšavského povstání.

Cílem soutěže je obohatit Wikipedii o nové články z regionu. Zcela přirozeně totiž pozornost dobrovolných editorů Wikipedie budí západoevropské země, o kterých píší dobrovolníci spousty pěkných článků. Za ty je sice komunita wikipedistů velmi vděčná, nicméně pozornost si zcela jistě zaslouží i východoevropské země. „Bulharská Wikipedie má celkem 92 článků o běloruských městech, a přitom 216 článků o městech v Anglii, která je svojí rozlohou poloviční ve srovnání s Běloruskem. Obdobně nedostatečně jsou pokrytá témata v oblasti politiky, historie, umění, kultury apod.“ uvedl k Nikola Kalčev z bulharské Wikipedie, mezinárodní koordinátor soutěže.

Věříme proto, že se Vám soutěž bude líbit, a že při obohacování Wikipedie o nová témata poznáte spoustu zajímavých věcí o našich blízkých, i vzdálenějších sousedech. Ať se vám daří!

by Jan Loužek at March 22, 2016 08:56 PM

March 13, 2016

* Wikimedia Česká republika *

Wikimedia ČR se zapojila do Týdne otevřeného vzdělávání

Podpora svobodného vzdělávání je pro nás jednou z nejdůležitějších činností, kterými se zabýváme. Nejde jen o rozšiřování a popularizaci české Wikipedie, ale i o další projekty, kterým se v poslední době intenzivně věnujeme.

Těší nás, že možnost vzdělávat se přestává být otázkou příslušnosti k dané sociální skupině, jak tomu bylo v minulosti, ba naopak. Díky konceptu otevřeného vzdělávání, jehož podstatou je princip volného a otevřeného sdílení, se dlouhodobě daří zvyšovat dostupnost ke vzdělání a znalostem pro všechny. Příkladem může být tzv. MOOC (massive open online course), neboli hromadný otevřený online kurz, který může navštěvovat téměř kdokoli s přístupem na internet. Od studentů vysokých škol, přes seniory až po ženy v Indii.

children-studying-670663_1920

ilustrační foto

Dnešním dnem začíná již pátý celosvětový ročník Týdne otevřeného vzdělávání (7. – 13. března 2016), jehož cílem je především upozornit na možnost využití volně dostupných vzdělávacích zdrojů. Do aktivit se zapojila např. Aliance pro otevřené vzdělávání, Iuridicum Remedium, Národní technická knihovna, Amnesty International, Creative Commons, Pedagogická fakulta MU či Google Education Group. Kompletní výčet akcí, které se v tomto týdnu uskuteční, naleznete zde.

Protože bychom chtěli myšlenku otevřeného vzdělání podpořit i my, připravili jsme pro vás v rámci TOV hned několik akcí:

První z nich je FOTOworkshop Jaroslava Zastoupila Jak na architekturu, kde se můžete inspirovat tipy jak lépe fotit budovy a městskou krajinu, zdokonalit svůj fotografický um a nakonec obohatit českou Wikipedii svými vlastními výtvory. Workshop je určen pro začínající i mírně pokročilé fotografy s chutí sdílet fotky v rámci Wikipedie a dalších projektů Wikimedie ČR i po fotoworkshopu. Nejprve vás čeká trocha teorie jak na to, potom focení v terénu a nakonec samotná úprava fotografií. Dílna se uskuteční ve středu 9. března od 10:00 do 16:00 v centru Elpida, více podrobností naleznete zde.

Druhou akcí je workshop Jana Loužka Jak zkrotit fotky v GIMPu, který je určen všem, kdo se chtějí naučit upravovat fotografie či dělat koláže v grafickém editoru GIMP. Během dílny se seznámíte s trochou teorie a prakticky si vyzkoušíte řadu postupů a funkcí tohoto editoru. Akce se uskuteční v sobotu 12. března od 14:00 do 16:00 v info centru Jůzit, více informací najdete zde.

Na obě akce je třeba se předem přihlásit na mail gabriela.bokova@wikimedia.cz, kapacita je omezená. Pokud máte chuť se vzdělávat ještě více, doporučujeme sledovat webové stránky projektu otevřené vzdělávání, nebo EDUkalendář.

by Gabriela Boková at March 13, 2016 09:22 AM

February 16, 2016

* Wikimedia Česká republika *

Wikimedia ČR podepsala smlouvu o spolupráci s Národní technickou knihovnou

Dne 15. února 2016 podepsali ředitel Národní technické knihovny (NTK) Ing. Martin Svoboda a předseda rady Wikimedia ČR, Mgr. Vojtěch Dostál, rámcovou smlouvu o spolupráci. Jedná se o významný milník pro náš spolek, neboť spolupráce s významnými veřejnými institucemi nám pomáhá propagovat Wikipedii a realizovat projekty, na které bychom sami personálně a finančně nestačili. V obecné rovině navíc Wikipedie (resp. hnutí Wikimedia) má s knihovnami mnoho společných zájmů a jsme tedy „přirození partneři“ pro spolupráci.

Spolupráce s NTK se datuje již do počátků našeho spolku: koneckonců, v letech 2011 a 2012 se v Ballingově sálu NTK konala výroční Wikikonference. Probíhala i další jednání, která však následně mírně utichla. Nedávno byla spolupráce opět obnovena a roce 2015 jsme se účastnili tamější Muzejní noci.

Smlouva, která je platná následujících 8 let, zahrnuje vytvoření společného rámce pro spolupráci na poli technických informací a jejich zpřístupňování pod svobodnými licencemi, součinnost při využívání historických digitalizovaných materiálů a také společné pořádání různých akcí pro odbornou i laickou veřejnost. Na společném slavnostním setkání, které proběhlo u příležitosti podpisu smlouvy 15. 2. 2016, jsme diskutovali přebírání různých autoritních dat a další odborné záležitosti, které spojují největší českou encyklopedii s největší technickou knihovnou na území ČR.

Autor fotografie: Gampe, CC-BY-SA 4.0

by Vojtěch Dostál at February 16, 2016 04:20 PM

February 04, 2016

* Wikimedia Česká republika *

Uskutečnilo se setkání legislativní skupiny Aliance pro otevřené vzdělávání

Právě v této budově v Bruselu se nyní chystá základ nové evropské autorskoprávní legislativy (foto: Matthias v.d. Elbe, CC BY-SA 3.0).

Právě v této budově v Bruselu se nyní chystá základ nové evropské autorskoprávní legislativy (foto: Matthias v.d. Elbe, CC BY-SA 3.0).

Dne 27. ledna se v kanceláři našeho spolku v Praze ve Vršovicích uskutečnilo příjemné setkání. Wikimedia Česká republika zde uspořádala setkání se zástupci různých iniciativ, které se věnují problematice vzdělávání a autorského práva. Diskutovali jsme o tom, co nás čeká a nemine.

Jak již bylo na tomto blogu uvedeno dříve, hnutí Wikimedia prosazuje své cíle na úrovni evropských institucí. Evropská komise a Evropský parlament se dlouhodobě zabývají problematikou autorského práva; loni byla europarlamentem schválena hodnotící zpráva, ze které bude vycházet nová autorskoprávní legislativa pro členské země. Je to stejný dokument, který byl mediálně přetřásán především kvůli problematice svobody panoramatu. Kromě toho se chystá i nová směrnice ohledně vymáhání autorského práva. Diskutován je rovněž i nový návrh dokumentu regulujícího ochranu užívání databází, který by mohl zavést novou formu ochrany podobnou copyrightu, ale časově neomezenou. Několik výborů Evropského parlamentu totiž žádá nahrazení původní směrnice. V sázce je hodně. Míč je ale nyní na straně Evropské komise.

Loňská kampaň ohledně Svobody panoramatu rozjela zájem o tuto tématiku v řadě zemí, kde právo svobodně šířit fotografie nemají. Mezi ně patří Francie, ale podobné iniciativy se vytvářejí i v dalších státech, např. v Estonsku.

Všechny zmíněné dokumenty, které jsou schvalovány na evropské úrovni, budou muset být transponovány (tj. přeneseny) i do českého autorského práva. Proto ten zájem. Co schválí Brusel, budeme mít do několika let v české legislativě.

Co z toho plyne pro nás? Co bychom mohli chtít a očekávat? Jako člen Aliance pro otevřené vzdělávání prosazujeme a podporujeme otevřené licence. Proto usilujeme o to, aby jakákoliv nová autorskoprávní regulace umožnila a podporovala svobodnou tvorbu. Chceme do budoucna spolupracovat s dalšími podobnými iniciativami, aktivně se budeme účastnit konzultací Evropské komise k tématu a budeme vyzývat i ostatní, aby se do nich zapojili. První z konzultací by měla být zveřejněna již v dubnu tohoto roku. Se zájmem proto budeme očekávat, co nám v tomto směru Brusel přichystá.

by Jan Loužek at February 04, 2016 11:13 AM

January 28, 2016

* Wikimedia Česká republika *

Novým manažerem vzdělávacího programu Wikimedia ČR se stala Gabriela Boková

Gabriela Boková

Představujeme novou koordinátorku našich vzdělávacích programů, Gábinu Bokovou (autor: Tomáš Slavík).

Začátek února bude pro Wikimedia ČR zas o něco radostnější. Přivítá do svého týmu novou posilu, Gabrielu Bokovou, která se ujme role manažera vzdělávacích aktivit. Jejím úkolem bude především koordinovat projekty Studenti píší WikipediiSenioři píší Wikipedii a rozvíjet nové způsoby spolupráce Wikipedie s institucemi. Cílem je zkvalitnit Wikipedii a zvýšit počet jejích autorů – wikipedistů. Věříme, že jsme z více než 200 velmi kvalitních uchazečů na tento post vybrali správně, a proto bychom vám Gábinu rádi představili.

Gábina se dlouhodobě zajímá o oblast vzdělávání, především neformálního. Ať už z pohledu lektora zážitkových aktivit pro děti a mládež, konzultanta diplomových prací, nebo člověka, který usiluje o změny vzdělávacího systému. Proto se v září 2015 přidala do týmu TEDx Prague a v současné době se podílí na projektu „Have you met TED?“, kde šíří slávu TEDu mezi středoškoláky prostřednictvím učitelů občanské výchovy. V roce 2011 založila v Brně festival Youth for You(th), který pracuje s konceptem neformálního vzdělávání a vytváří pro mládež bezpečný tréninkový prostor k získání dovedností, které se ve škole neučí. Celý festival stojí na práci dobrovolníků, ať už z řad organizátorů či účinkujících, a jeho šestý ročník se chystá na letošní duben. Klíčové zkušenosti pro roli manažera vzdělávacích aktivit získala i v YMCA Brno, kde působila nejen v roli programového koordinátora, ale i lektora neformálního vzdělávání a metodika vzdělávacích programů.

Edit-a-thon Ženy v minulosti vědy

Výuka Wikipedie v rámci edit-a-thonu „Ženy v minulosti vědy“ ve spolupráci s NKC Gender a věda, listopad 2015

Jak sama říká, díky svému přirozenému smyslu pro strukturu, který si dříve vybíjela v neziskových organizacích jako projektový manažer, se často zamýšlí nejen nad tím, kterou cestou se vydat k cíli, ale také nad tím, zda jdeme k tomu správnému cíli a zda to celé dává smysl. „Práce pro Wikimedia mi smysl dává a nabízí i přesah,“ vysvětluje Gábina. „Když něco dělám, chci spíše usilovat o celospolečenskou změnu, než pouze reaktivně řešit dílčí problémy, a v tomto vidím ve Wikipedii velký potenciál,“ dodává.

K rozhodnutí zaměstnat manažera vzdělávacích projektů nás vedl obrovský úspěch projektů Studenti píší Wikipedii a Senioři píší Wikipedii a zároveň pocit, že jejich potenciál ještě není plně využit. Ač Wikimedia Česká republika stále stojí převážně na činnosti dobrovolníků, takto rozsáhlé a ambiciózní projekty již přestává být možné vést pouze na dobrovolnické bázi. Postupná profesionalizace některých klíčových projektů je ve shodě s naším plánem činnosti pro rok 2016 a předpokládáme, že tento proces bude v následujících měsících a letech pokračovat.

by Gabriela Boková at January 28, 2016 03:11 PM

January 15, 2016

* Wikimedia Česká republika *

Patnáct let největší internetové encyklopedie

 Čeští editoři Wikipedie uspořádají setkání ve Skautském institutu v Praze při příležitosti oslav patnáctého výročí největší internetové encyklopedie.

Wikipedisté často oslavují narozeniny s dortem. Ale bude i letos?

Wikipedisté často oslavují narozeniny stylovým dortem. Ale bude i letos? (Autor: Elya, CC BY-SA 2.5)

Patnáctého ledna před patnácti lety – tehdy byla v USA spuštěna internetová encyklopedie Wikipedie. Cílem editorů před patnácti lety bylo napsat 100 000 encyklopedických článků a vybudovat tak největší internetovou encyklopedii. Skutečnost však překonala tato očekávání; v roce 2016 má Wikipedie přes 37 milionů článků v 290 jazycích. Česká verze, která je co do počtu článků na 26. místě, má přes 340 tisíc článků na různá témata.

Wikipedisté píší o všem možném; od biografií českých herců přes exotické pokrmy až například po právní termíny. Do tvorby encyklopedie je zapojena komunita dobrovolníků, která čítá několik set až několik tisíc lidí různého věku, vzdělání, pohlaví i odbornosti. Wikipedii nepíší placení editoři, ale pouze dobrovolníci. Za patnáct let se jim všem podařilo popsat téměř vše kolem nás, a to nejen do šířky, ale i do hloubky. Nejpodrobnější články české Wikipedie dnes dosahují délky řady stránek a jsou podloženy kvalitními monografiemi. V současné době existují různé projekty na rozvoj Wikipedie v knihovnách, na školách, na univerzitách, v muzeích i jinde. 

Od roku 2008 funguje i nezisková organizace (spolek) s názvem Wikimedia Česká republika, která se snaží Wikipedii propagovat a prosazovat v reálném světě. Založili jej editoři Wikipedie, kteří se domnívají, že si jedna z nejnavštěvovanějších webových stránek u nás zaslouží více prostoru ve společenské diskuzi i vzdělávacím procesu. Okolo pouhé encyklopedie se tak postupem času vytvořilo rozsáhlé hnutí prosazující otevřené vzdělávání.

To vše vzniklo jen díky dobrovolné práci jednotlivců. Připomeňme si proto oněch uplynulých patnáct let spolu. Stylová oslava, která se uskuteční v centru Prahy, se ponese v duchu číslice patnáct. Největší internetová encyklopedie je již mladistvá, a proto jí bude předán občanský průkaz! Sice ještě nemůže pít, zato ale s ní můžete slavit i vy! Připomeneme si, jak se internetová encyklopedie vyvíjela spolu s tím, jak se měnil i internet a svět kolem nás. Dále vystoupí i předseda spolku Wikimedia Česká republika Vojtěch Dostál, který podrobně představí dějiny české Wikipedie. Akce bude doprovázena i živou hudbou k poslechu.

Odkazy

by Jan Loužek at January 15, 2016 09:55 AM

January 04, 2016

* Wikimedia Česká republika *

Quo vadis Wikimedia? Co se u nás chystá v roce 2016 a na co možná zapomínáme

Wikipedisté působící na půdě Masarykovy univerzity, jeden z velkých úspěchů loňského roku

Wikipedisté působící na půdě Masarykovy univerzity, jeden z velkých úspěchů loňského roku (foto Dominik Matus, licence CC-BY-SA 4.0).

Rok 2015 byl pro spolek Wikimedia Česká republika velmi úspěšný. Spustili jsme celou řadu projektů, jejichž cílem je podpora a propagace Wikipedie, byli jsme „vidět“ v médiích, uzavřeli jsme smlouvu o spolupráci s Národním památkovým ústavem a s Masarykovou univerzitou a v neposlední řadě se nám podařilo sehnat finanční prostředky nutné pro provoz spolku a pro rozvoj našich projektů. V tomto směru bylo zřejmě nejvýznamnější získání tzv. „Simple APG“ (Annual Plan Grant) od nadace Wikimedia v prosinci 2015, který se uděluje rozvinutým pobočkám Wikimedia, jež směřují ke své profesionalizaci. Jako jediní žadatelé jsme obdrželi 100 % částky, o kterou jsme žádali, a to nám otevírá cestu k realizaci našich pobočkových snů.

"Senioři píší Wikipedii" se dočkají profesionálního manažera. Na fotce kurz v Jablonném nad Orlicí (foto Jana Šmídová, CC-BY-SA 4.0)

„Senioři píší Wikipedii“ se dočkají profesionálního manažera. Na fotce kurz v Jablonném nad Orlicí (foto Jana Šmídová, CC-BY-SA 4.0).

Naše činnost se v roce 2016 rozdělí do dvou základních směrů: do podpory fotodokumentace České republiky pro potřeby projektů Wikimedia a do vzdělávacích programů. Nejedná se pro naši pobočku o žádnou novinku – první projektový blok v podstatě kopíruje dosavadní aktivity v rámci tzv. Mediagrantu, zatímco vzdělávání zahrnuje velkou část českého Outreach grantu. Přesto se jisté novinky chystají. Fotodokumentační program, či chcete-li, Mediagrant, se bude zabývat i snahou o katalogizaci všech objektů vhodných ke zdokumentování (jsou jich v Česku desetitisíce a mnohé z nich ještě nemají na Wikipedii ani fotku). Vzdělávací program bude procházet částečnou profesionalizací, protože je extrémně náročný na lidské síly. Proto bude pro potřeby našich programů „Studenti píší Wikipedii“ a „Senioři píší Wikipedii“ ustanovena placená pozice manažera vzdělávání (Education manager), jehož úkolem bude tyto projekty řídit a rozvíjet. Nelehké výběrové řízení na manažera v současné době probíhá a rozhodnutí očekáváme během ledna 2016. Jednodušší situaci budeme mít v programu zaměřeném na spolupráci s Masarykovou univerzitou – tam od letošního roku budeme kofinancovat projekt Marka Blahuše, dlouholetého wikipedisty a od loňského roku oficiálního wikipedisty-rezidenta pro Masarykovu univerzitu. Pro pobočku, která doteď fungovala téměř dobrovolnicky, bude výzvou naučit se se zaměstnanci dobře pracovat a ukázat, že profesionalizace pobočky byla správným rozhodnutím.

Všechno toto jsou ale projekty, které Wikimedia Česká republika podporovala již v roce 2015 – ale co když někde v koutě čekají nějaké další výzvy, které pro všechny ty stávající projekty nejsme schopni vidět? Zde je možná největší současná slabina celého hnutí Wikimedia, které se začíná v některých zemích izolovat od Wikipedie, a svět „Wikimedia“, který má za úkol podporovat Wikipedii, se odděluje od wiki-včeliček – pisatelů článků – čím dál tlustší stěnou. Přiznejme si, že i centrální nadace Wikimedia nyní zaměstnává především newikipedisty a podobnou linii sledují i některé další velké pobočky Wikimedia. Zastávám názor, že Wikipedii prospěšné projekty budeme schopni uskutečnit jen v případě, budeme-li prostředí Wikipedii hluboce rozumět, a osobně se velmi snažím neztratit s komunitou Wikipedie kontakty.

Dr. James Heilman se stal v roce 2015 symbolem rozšiřující se propasti mezi Wikimedia Foundation a zbytkem hnutí Wikimedia - ač je úspěšným vizionářem a respektovaným wikipedistou, byl vyloučen z rady Wikimedia Foundation.

Dr. James Heilman se stal v roce 2015 symbolem rozporů mezi Wikimedia Foundation a zbytkem hnutí Wikimedia – ač je úspěšným vizionářem a respektovaným wikipedistou, byl vyloučen z rady Wikimedia Foundation (foto VGrigas, licence CC-BY-SA 3.0).

Víte třeba, který správce české Wikipedie je ve funkci nejkratší dobu? Je to Urbanecm, a přitom je to správce druhý nejaktivnější! A kolik správců české Wikipedie vlastně znáte, a kolik znáte wikipedistů patřících mezi ty nejaktivnější? Například kolega Davcza stihl systematicky založit už více než 11 000 článků, zejména o českých politicích 19. a 20. století. Nebo Matěj Suchánek se stal českým expertem na Wikidata a dokáže zodpovědět jakýkoliv dotaz, který se jich týká. A jak dobře vůbec znáte Wikidata, která jsou nejprogresivnějším projektem Wikimedia vůbec – zkoušeli jste přidávat do Wikidat nové údaje nebo třeba nastavit přejímání dat z Wikidat do infoboxů na české Wikipedii? Víte, které šablony to už nyní umí? Jak dobře znáte vizuální editor (VisualEditor), který je pro nováčky editorem číslo jedna a umožňuje nově i automatické generování citací podle čísla PMID, DOI nebo adresy URL? A umíte doporučit nováčkům průvodce po Wikipedii a navést je na místní interaktivní GuidedTour? Slyšeli jste o úspěšné kampani #100wikidays, kterou spustila bulharská kolegyně Vassia Atanassova, nebo o WikiProject Medicine Translation Task Force Jamese Heilmana, který v době vrcholící epidemie eboly překládal článek o ebole do všech možných i nemožných afrických jazyků?

Ukazuje se, že nejlepší nápady přichází zpravidla od komunity – dobrovolníků „nerdů“, kteří Wikipedii věnují každou volnou minutu svého času a vidí dovnitř problémů a nedostatků Wikipedie. Měli bychom těmto wikipedistům velmi naslouchat, začít se jich ptát na jejich názor a pokud možno s nimi i co nejvíce spolupracovat. Není to v jejich zájmu, ale spíše v našem – hnutí Wikimedia jen tak bude stále schopna „cítit tep“ Wikipedie a řídit se podle něj.

V příštích týdnech budeme dopracovávat plán činnosti Wikimedia ČR na rok 2016 a posléze i strategický plán na příští léta. Přeji si, abychom mysleli co nejprogresivněji a měli neustále na mysli naše hlavní poslání – podporu Wikipedie a dalších projektů hnutí Wikimedia.

by Vojtěch Dostál at January 04, 2016 10:18 PM

December 10, 2015

* Wikimedia Česká republika *

Upozorňujeme na osud syrského wikipedisty a zastánce svobodné tvorby Bassela Khartabila

Bassel_Khartabil_(Safadi)

Fotografie Bassela Khartabila (autor: Joi Ito, CC-BY 2.0)

Dnešní Den lidských práv s Wikipedií a jejími sesterskými projekty souvisí spíš zprostředkovaně. Náš cíl je prosazovat zejména právo každého na svobodný přístup k informacím a na vzdělání. Ale zrovna v této době se nás dotýká případ wikipedisty, kterého práva byla omezena mnohem radikálněji, a podle nedávných informací dokonce hrozí, že může být popraven.

Bassel Khartabil se narodil před 34 lety v Damašku a stal se programátorem. Zapojil se i do editování Wikipedie, ale důležitější roli sehrál ve sféře open source softwaru a svobodné kultury obecně. Koordinoval například úpravu svobodných licencí Creative Commons pro celý arabský svět. V poslední době vytvořil i pozoruhodný projekt trojrozměrného modelování historických památek v historickém městě Palmýra. Ano, v té Palmýře, kterou od května okupuje Islámský stát; a také těch památek, které Islámský stát v Palmýře záměrně vyraboval a zničil.

I sám Khartabil se už ale mezitím stal obětí syrského konfliktu. 15. března 2012, v den jednoletého výročí povstání proti syrskému režimu byl při raziích zadržen a od té doby je vězněn. Po měsíce byl držen bez obvinění, dlouhou dobu na samotce a podroben týrání. Až v prosinci 2012 byl obviněn z ohrožení státní bezpečnosti a další roky trávil čas v nelidských podmínkách syrských vězení. V říjnu letošního roku byl znovu přemístěn na neznámé místo a v listopadu se objevily nepotvrzené zprávy, že ho vojenský soud mohl v tajnosti odsoudit k trestu smrti.

Khartabilovu případu se věnovaly nejvýznamnější lidskoprávní organizace jako Amnesty International nebo Human Rights Watch. Podporu mu vyjádřily a o jeho propuštění se zasazovaly nadace Wikimedia, Creative Commons, Mozilla a další organizace. Jeho osud se projednával i na půdě Evropského parlamentu, ale byl brzy zastíněn jinými politickými problémy. I když syrská vláda ke kampani #FREEBASSEL zůstala hluchá, ta přesto nevyhasla a dále živí naděje jeho příbuzných i jeho přátel, že se znovu setkají a že Bassel bude moct dál pracovat na zpřístupňování nenahraditelných znalostí o historii Sýrie stejně jako těch úplně nejobyčejnějších informací, jak si kdo bude svobodně přát.

Bassel Khartabil není jistě jediná podobná oběť syrského konfliktu a dost možná není ani jediný pronásledovaný wikipedista na celém světě. Proto nám ale nemůže být právě dnes jeho osud lhostejný. V Den lidských práv se připojuje i Wikimedia Česká republika se svým vyjádřením podpory a se svou výzvou #FREEBASSEL. Obracíme se na české politiky a diplomaty, aby znovu oživili zájem evropských a mezinárodních institucí o osudy Bassela Khartabila. Obracíme se na média, aby zveřejnila jeho příběh. Obracíme se i na Vás, sdílejte informace o Basselu Khartabilovi a upozorňujte na něj odkazem na náš blog, hashtagem #FREEBASSEL, odkazem na web freebassel.org a podobně.

Děkujeme.

Odkazy s podrobnějšími informacemi:

by Miroslav Langer at December 10, 2015 10:26 AM

November 21, 2015

* Wikimedia Česká republika *

Wikikonference 2015 otevřela celospolečenská témata a představila úspěšné projekty podporující českou Wikipedii

Plakát Wikikonference 2015

Plakát Wikikonference 2015 (autor: Dominik Matus, CC-BY-SA 4.0)

Wikikonference je nejvýznamnější akce pořádaná každoročně spolkem Wikimedia ČR. Je to celodenní setkání zájemců o Wikipedii, a to jak z řad wikipedistů, tak i odborné a laické veřejnosti. Letos se Wikikonference vrátila do hlavního města, na půdu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, jejíž děkan prof. Bohuslav Gaš opět vyslovil akci záštitu. Připomínala tak Wikikonferenci 2013 – hlavní program opět probíhal v historické Geologické posluchárně na pražském Albertově. Celkem se akce zúčastnilo 116 zaregistrovaných a blíže neurčený počet osob, které registračnímu stolku unikly. Celým dnem tradičně provázel moderátor České televize, wikipedista Miroslav Langer (Okino).

Předkonferenční setkání

Předkonferenční akce (autor: Aktron, CC-BY-SA 4.0)

Předkonferenční akce (autor: Aktron, CC-BY-SA 4.0)

Letos bylo novinkou sobotní předkonferenční setkání 14. 11. – klidná tříhodinová schůzka v prostorách albertovské kavárny v budově fakulty, kde se sešli zájemci o programy Senioři píší WikipediiStudenti píší Wikipedii. První projekt přilákal mnoho důchodců a starších lidí se zájmem zlepšit své znalosti Wikipedie a těm pokročilým z nich byly nabídnuty připravované kurzy v Městské knihovně v Praze. Diskutovalo se o vycestování projektu mimo území hlavního města – do Brna, ale i asi desítky dalších měst, které projevily zájem. Druhá ze schůzek – Studenti píší Wikipedii – byla pojata odborněji a diskutovalo se o spolupráci Wikipedie s vysokými školami. Dostavili se i někteří učitelé, kteří v rámci projektu Studenti píší Wikipedii působí, a popisovali mj. specifika svých projektů. Předkonferenční setkání bylo zakončeno „večírkem“ v nedaleké restauraci, kde se sešli wikipedisté, kteří se osobně vidí jen málokdy, a měli toho mnoho na srdci.

Hlavní program

Hlavní program 15. 11. se letos soustředil na celospolečenská témata. Prvním tematickým blokem byla cenzura internetu, v rámci níž byl promítnut krátký snímek natočený v říjnu 2015 s třemi významnými ruskými wikipedisty v čele s ředitelem Wikimedia Rusko. Ve filmu zodpovídali dotazy týkající se zákona regulujícího publikování různých informací, které ruský establishment považuje za citlivé. Pokud budou ruští kolegové souhlasit, bude video zveřejněno na YouTube – sledujte náš kanál. Události komentoval také Ondřej Soukup z Hospodářských novin.

Naši vážení přednášející v družném hovoru v zákulisí (autor: Pavel Hrdlička, CC-BY-SA 4.0)

Naši vážení přednášející v družném hovoru v zákulisí (autor: Pavel Hrdlička, CC-BY-SA 4.0)

Následoval blok o strojovém zpracování Wikipedie – projektech DBpedia a Wikidata. Strukturované informace v budoucnu umožní odpovídat automaticky na lidsky položené dotazy – vyzkoušejte prototyp takové aplikace, kterou vyvinul jeden z přednášejících, Petr Baudiš z hackerspace Brmlab. Po obědové pauze nás návštěvou poctil europoslanec a předseda právního výboru Evropského parlamentu Pavel Svoboda, který mluvil o vývoji v oblasti autorského zákona a v diskuzi se dotkl i kontroverzního tématu svobody panoramatu, jejíž omezení by nepříznivě zasáhlo českou Wikipedii a bylo nějakou dobu na stole v létě tohoto roku. Zajímavou přednášku v témže bloku přednesl i Matěj Myška z Ústavu práv a technologií Masarykovy univerzity (též specialista spřátelené pracovní skupiny Creative Commons ČR).

V následující programové části se diskutovalo o inovacích ve vzdělávání – hlavní přednášku přednesl Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin, který mluvil o klesající síle formálního vzdělávání frontálním způsobem ve školách a vzestupu neformálního, digitálního vzdělávání. Byly představeny i aktuální iniciativy v oblasti vzdělávání – Aliance pro otevřené vzdělávání, vládní Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 a také pokrok na spřáteleném projektu „Wikiskripta„. Představené projekty – a význam Wikipedie obecně – reflektovali v následné diskuzi filozof prof. Jan Sokol a sociolog Jan Spousta. Celý program byl zakončen představením významných projektů na podporu české Wikipedie – projektů Masarykova univerzita, Senioři píší Wikipedii, Mediagrant a také spolupráce s městem Kadaň. První zmiňovaný projekt dokonce při této příležitosti slavnostně oznámil uzavření memoranda o spolupráci mezi Masarykovou univerzitou a spolkem Wikimedia ČR.

Videonahrávky z akce se brzy objeví na našem kanálu na Slideslive (kde mimochodem máme celkově již téměř 40 000 shlédnutí). Fotografie z akce i přednáškové slajdy z některých příspěvků najdete v příslušné kategorii na Wikimedia Commons. Mediální výstupy z konference najdete pohromadě na stránce letošní Wikikonference. A už nyní se můžeme těšit na Wikikonferenci 2016 – zatím bez podrobností, bez času a místa, ale s jistotou, že se konat bude.

by Vojtěch Dostál at November 21, 2015 09:46 AM

November 14, 2015

* Wikimedia Česká republika *

Tisková zpráva: Masarykova univerzita začala spolupracovat s encyklopedií Wikipedie

Stánek Wikipedie v areálu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity během Noci vědců, 25. září 2015. Návštěvníci si testovali znalosti ve Wikikvízu, následně si mohli odpověď ověřit na Wikipedii. Ti zvídavější si mohli vyzkoušet editování ve formě jednoduché opravy gramatické chyby.

Stánek Wikipedie v areálu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity během Noci vědců, 25. září 2015. Návštěvníci si testovali znalosti ve Wikikvízu, následně si mohli odpověď ověřit na Wikipedii. Ti zvídavější si mohli vyzkoušet editování ve formě jednoduché opravy gramatické chyby.

Jako vůbec první česká vysoká škola podepsala Masarykova univerzita (MU) memorandum o spolupráci se spolkem Wikimedia Česká republika – českou pobočkou nadace Wikimedia, která provozuje a pomáhá rozvíjet nejrozšířenější internetovou encyklopedii Wikipedie. Obě strany se zavázaly společně na Wikipedii doplňovat a upravovat informace spojené s brněnskou univerzitou.

„Otevřený přístup k informacím patří k základním předpokladům moderního vzdělávání a je také jednou z hodnot, které Masarykova univerzita dlouhodobě zastává. Wikipedie má v této oblasti důležitou roli, a naše univerzita proto má zájem úzce spolupracovat,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

„S tím, jak roste počet článků na české Wikipedii, se do popředí začíná dostávat otázka kvality. Tu můžeme zvyšovat ve spolupráci s českými kulturními a vzdělávacími institucemi. Z tohoto hlediska je Masarykova univerzita jedním z našich nejdůležitějších partnerů,“ řekl Vojtěch Dostál, předseda spolku Wikimedia Česká republika.

Univerzita už od počátku roku 2015 úzce spolupracuje s brněnskými experty na Wikipedii, kteří sestavili tým, jenž systematicky pracuje na doplňování informací o Masarykově univerzitě do internetové encyklopedie. Zároveň začala první školení pro studenty a zaměstnance na editaci hesel na Wikipedii. V plánu je i zřízení speciálního kurzu zaměřeného na výchovu budoucích wikipedistů – tedy aktivních přispěvatelů do internetové encyklopedie.

Mimo to už v rámci projektu Studenti píší Wikipedii vysokoškoláci v celé řadě předmětů pracují na vytváření hesel ze svého oboru. Týká se to například kurzů Současné skandinávské drama, Překlad v prostředí internetu či dvoudílného předmětu Křesťanství.

„Wikipedie mimo jiné umožňuje předávání informací od expertů – například studentů, absolventů či zaměstnanců Masarykovy univerzity – čtenářům z řad veřejnosti. V tomto ohledu je logické, že spolu univerzitní svět a virtuální wikisvět spolupracují. Univerzity jsou totiž s Wikipedií na jedné lodi šiřitelů vzdělání,“ doplnil Vojtěch Dostál.

by Masarykova Univerzita at November 14, 2015 03:50 PM

October 17, 2015

* Wikimedia Česká republika *

Studenti Fakulty architektury ČVUT píší Wikipedii – už tři roky

Fakulta architektury ĆVUT v Praze

Fakulta architektury ĆVUT v Praze

S počátkem nového semestru přináším drobné shrnutí dvou ročníků projektu „Studenti píší Wikipedii“ (SPW) na Fakultě architektury ČVUT. V minulém semestru se studenti prvního ročníku Fakulty architektury ČVUT opět zapojili v rámci semináře Dějiny architektury II do projektu SPW a vytvářeli svoje seminární práce – především o gotických stavbách – na Wikipedii. Projekt běžel již potřetí, celkem mělo možnost se zapojit již více než 130 studentů a bylo sepsáno 126 článků. V loňském ročníku, probíhajícím v akademickém roce 2013/14, vzniklo celkem 42 článků v češtině, slovenštině, angličtině, ruštině, španělštině a ukrajinštině; v právě uplynulém školním roce 2014/15 bylo rozšířeno či vytvořeno 67 článků nejen na české, ale i na slovenské, anglické, španělské, ruské či německé Wikipedii.

Samotný článek vzniká v několika fázích. Je třeba zmínit, že struktura vytvářeného článku je určena, stejně jako základní rozsah seminární práce. V článku by tedy neměl chybět stručný úvodní text, historie objektu, případně místa, architektonický popis exteriéru a interiéru stavby, půdorys, fotogalerie, bibliografie, „prolinkování“ v rámci Wikipedie, externí webové odkazy, případně zajímavosti a odkazy na související články na Wikipedii.

Pro studenta je zpravidla nejdůležitější výběr té správné stavby. Považuji vždy za přínosnější, když si student stavbu na zpracování seminární práce vybere sám, neboť je mu něčím blízká či se o ni zajímá, než když pouze „plní zadání“. Několikrát se díky tomu do vyhledávání materiálů či doplňování fotografické dokumentace zapojila celá rodina. Stalo se tak například u sporného místa kostela Nejsvětější Trojice v Raduni, kdy byl vytvářen půdorys dle vlastního zaměření, který se v jedné části odlišoval od studentkou již pořízené fotografické dokumentace. Vzhledem k probíhajícímu zkouškovému období a vzdálenosti Raduně od Prahy pořídil fotografie inkriminovaného místa člen rodiny, záhada byla vyřešena a půdorys byl poupraven. Stejně tak byla za přispění členů rodiny doplněna fotogalerie kostela svatého Petra z Alkantary v Okoličném.

Kvůli údajně menšímu množství odborných podkladů zatím nebyl vytvořen jeden článek, jednou studentka váhala s původně vybranou stavbou, ale nakonec vytvořila velmi pěkný článek o kostele ve svém městě, protože nakonec s podporou dědečka sehnala materiály také v němčině. Zároveň jsme zjistily, že autor existující podrobné mapy této oblasti, která je datovaná do období po roce 1500, buď nereflektoval poslední přestavbu kostela dokončenou před rokem 1500, anebo je mapa staršího data. To uvádím již jen jako zajímavost, neboť taková odborná spekulace už nepatří na stránky Wikipedie. Podobně nebyly podrobněji uvedeny všechny stavební fáze kostela svatého Ducha v Krnově, na něž poukazuje fotografická dokumentace. V loňském roce se ale podařil „objev na počkání“ – student, který psal seminární práci o kostele Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi, uváděl výzkumem nepodložené dohady o existenci staršího královského hradu a kaple na místě chrámu. A právě v den, kdy přišel na další konzultaci se svou prací s tím, že kromě jiného se tyto dohady raději do článku nezpracují, byla uveřejněna zpráva chrudimských archeologů o nalezení staršího objektu v inkriminované lokalitě.

Vlastní seminární práce obvykle nejprve vznikne v „protoverzi“, jež se dále upravuje, aby se zároveň jednalo o encyklopedický článek, který odpovídá standardům Wikipedie. Tuto protoverzi se se studenty snažíme vylepšovat a opravovat ještě před vložením na tzv. „pískoviště“ Wikipedie. Tato novinka letošního roku, kdy má odkaz pískoviště v pravém horním rohu k dispozici každý editor Wikipedie již po přihlášení ke svému účtu, je naprosto vynikající zejména u projektu SPW. Ohromnou výhodou je interakce, neboť po základních úpravách seminární práce v protoverzi bylo možno vložit text přímo na pískoviště a další opravy a úpravy se během konzultací již odehrávaly na Wikipedii, aniž by bylo nutné tisknout další a další verze seminární práce kvůli opravám. Zároveň jsme během konzultací kromě obsahu článku hned řešili na pískovišti i drobné technické problémy, například vkládání fotografií nebo zakládání a editování článku. Prý by bylo dobré udělat jasnější návod právě na vkládání fotografií jak k článku, tak na Wikimedia Commons.

Kristýna Kysilková při přednášce na Wikikonferenci 2013

Kristýna Kysilková při přednášce na Wikikonferenci 2013

V momentě, kdy byla seminární práce dokončena na pískovišti, došlo k tomu nejdůležitějšímu – přenosu článku přímo na Wikipedii. Pak už byli studentům nápomocni i další wikipedisté, kteří povětšinou měnili rozvržení textu či vytvářeli tzv. infoboxy, za což jim patří velké díky. Česká a slovenská Wikipedie má speciální šablonu pro projekt Studenti píší Wikipedii respektive „Wiki pre študentov-študenti pre Wiki“, která by měla ochránit tyto články studentů před možnými příliš ráznými zásahy ostatních editorů Wikipedie.

Od loňského ročníku (2013/14) mohli studenti zpracovávat rovněž překlady českých článků do několika jazyků, a tak se pro angličtinu používala šablona „under construction“. I na anglické Wikipedii náš projekt vzbudil pozitivní ohlasy, u některých článků byli nápomocni například editoři pravděpodobně z Dálného východu, což překvapilo i samotné tvůrce článku. Také mě kontaktovali i další wikipedisté anglické verze, že vložili sami šablonu k článku, který nejspíše vytvořil náš student, aby nedošlo k zásahům či smazání článku. A ano, byl to článek z našeho projektu, studentka psala v angličtině o kostele sv. Štěpána na Praze 2. Stejně tak ochotně opravoval a doplňoval články v ruštině wikipedista, který se specializuje na českou architekturu, a mluví zároveň velmi dobře česky.

Je třeba zmínit, že každá Wikipedie má i vlastní normy pro tvoření názvů článků o chrámech, což je třeba dodržovat u všech jazykových verzí, neboť na to důsledně dbají ostatní Wikipedisté a případně článek přejmenují. Drobnou kuriozitou může být odlišnost normy názvů článků o kostelích ve Velké Británii a v USA. My jsme se se studenty vesměs drželi britského vzoru, pouze u již založených článků v angličtině byl zachován původní název. Pokud se v odborné literatuře objevily rozdílné překlady pojmenování, byl zvolen anglický název používaný příslušným biskupstvím. Loni mě a naštěstí i studenta, jehož objektu se to týkalo, minul spor a následná diskuze wikipedistů o pojmenovávání českých článků týkajících se kostelů zasvěcených svatému Petrovi a Pavlovi. Dle názoru jednoho wikipedisty byl svatý i Pavel, nevyřčenou připomínkou zůstalo, jak k tomu ten svatý Pavel přijde… Spor o to, zda se článek o kostele s tímto zasvěcením má nazývat kostel svatých Petra a Pavla, byl vyřešen v několika dnech, kdy jsem kontrolovala či opravovala jiné články. Tak jsem jen následně zjistila, že byl v mezičase článek přejmenován, a zase mu byl vrácen původní název. To jen dokládá preciznost práce správců Wikipedie. Být ale student – začínající editor, který poprvé píše článek, tak bych se cítila poněkud zaskočena tímto přístupem a změnami. Naštěstí měl student vytvářející tento článek i jiné studijní povinnosti, a tak tyto změny nezaregistroval. Přesto bych doporučovala více ohleduplnosti a případně vložit upozornění, neboť studenti obvykle moc do historie článku, aby zjistili, co se stalo, nenakukují.

V ročníku 2013/14 jsme rovněž řešili podstatné rozšíření článku v meziobdobí, které uběhlo od výběru zadání článku v březnu do jeho vytvoření, kdy student vyhledával podklady pro svou seminární práci. Vzhledem k tomu, že tento student neměl potíže s angličtinou, tak jsme se dohodli na rozšíření stávajícího článku a následném překladu do angličtiny. Podobným způsobem jsme reagovali na vytvoření nových webových stránek o vybrané stavbě či výrazné rozšíření dosavadních informací na webových stránkách.

V letošním ročníku 2014/15 vznikaly některé články již také na základě stavebně-historických průzkumů, které autoři-odborníci ochotně zapůjčili; články jsou povětšinou zpracovávány podstatně podrobněji a důkladněji. Loni (2013/14) byl při zpracování použit jeden stavebně-historický průzkum. Studenti uplynulých ročníků vesměs pozitivně hodnotili nejen nápomocnost Wikipedistů, ale také přístup lidí, kteří jim umožnili vstup do objektů a zajímali se o jejich práci. Dalším zmiňovanými přínosy bylo nejen naučení se a ujasnění architektonické terminologie v českém a u překladů v cizím (případně v mateřském) jazyce, ale také možnost vytvářet tento typ seminární práce, která bude dál užitečná i přínosná a neskončí v šuplíku.

A pokud čtete na Wikipedii článek o české či slovenské gotické stavbě, je možné, že byl zpracován studenty Fakulty architektury ČVUT právě v projektu „Studenti píší Wikipedii“.

by Kristyna Kysilkova at October 17, 2015 11:27 AM

October 15, 2015

* Wikimedia Česká republika *

První český wikipedista rezident působí na Masarykově univerzitě

Význam Wikipedie coby stále důležitějšího nástroje vzdělávání, kultivování a informování české společnosti si uvědomuje brněnská Masarykova univerzita, která od února 2015 zaměstnává vůbec prvního českého wikipedistu rezidenta – zkušeného redaktora české Wikipedie, který univerzitě pomáhá propojovat akademický svět s největší světovou encyklopedií ku prospěchu všech zúčastněných stran.

Prezentace Wikipedie studentům Masarykovy univerzity (2009). Autor: Petr Novák, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

Prezentace Wikipedie studentům Masarykovy univerzity (2009). Autor: Petr Novák, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

Univerzita píše Wikipedii

Mnohaletou tradici má ostatně na Masarykově univerzitě program Studenti píší Wikipedii, v rámci něhož vyučující při výuce vedou své studenty k rozšiřování Wikipedie namísto toho, aby jejich seminární práce končily v pedagogově šuplíku. V průběhu semestru se přitom studenti seznámí vedle studovaného tématu i se základními pravidly fungování kolaborativně tvořené on-line encyklopedie a naučí se citovat a kriticky hodnotit použité zdroje. I díky tomuto úsilí desítky zapojených vyučujících, podporovaných dobrovolníky z řad brněnských wikipedistů, se tak na univerzitě postupně daří poopravovat image Wikipedie, doposud obzvláště na středních školách vnímané téměř výhradně negativně jakožto snadný zdroj plagiovaných referátů. A komu stručný úvod do Wikipedie poskytnutý v rámci hodin religionistiky, divadelní vědy či pedagogiky nestačí, má možnost přihlásit se do předmětu Kreativní práce s informacemi, ve kterém je specifikům světa wiki věnována celá jedna učební jednotka. V minulém semestru přispěli jeho účastníci do Wikipedie 169 novými hesly.

Pedagogové FF MU Jiří Rambousek a Karolína Stehlíková (vpravo). Autor: Ben Skála, Benfoto, CC BY-SA 3.0

Pedagogové FF MU Jiří Rambousek a Karolína Stehlíková (vpravo). Autor: Ben Skála, Benfoto, CC BY-SA 3.0

Aktivní role zaměstnanců

Unikátní na spolupráci Masarykovy univerzity s Wikipedií je však především to, že do tvorby encyklopedie zapojila i vlastní zaměstnance. Díky iniciativě tiskového odboru rektorátu tak základní informace o fungování Wikipedie získaly kontaktní osoby všech univerzitních pracovišť (devět fakult a další instituce jako je univerzitní nakladatelství či muzeum), pro které se navíc na konci října uskuteční i půldenní workshop, na němž si práci s Wikipedií přímo vyzkouší a naučí se jak postupovat třeba v případě, že chtějí v encyklopedii aktualizovat údaj o počtu studentů své fakulty. Někteří zaměstnanci univerzity jsou na Wikipedii aktivní už dnes – jako např. anglista Jiří Rambousek, který by rád na univerzitní půdě založil tradici neformálních setkávání studentů i vědců nad psaním Wikipedie, a to přímo u vhodného zdroje – v knihovně filozofické fakulty. Vzdělaní lidé z univerzity mohou svými příspěvky do Wikipedie nejen přispět ke zvýšení její kvality v mnoha odbornějších oblastech, které dosud pokrývá jen bídně, ale jejich motivace má často i ryze pragmatický charakter – zajistit, aby na Wikipedii správné informace našli jejich vlastní studenti, kteří ji pro získání základního přehledu při svém studiu stejně již využívají. Z takto vzniklého materiálu pak mají ve výsledku prospěch všichni včetně nestudentů a dobře zpracované základy oboru na Wikipedii ještě mohou k jeho studiu přivádět další zájemce. Např. pedagožka Karolína Stehlíková z filozofické fakulty MU buduje pro své studenty uvnitř české Wikipedie jakousi miniencyklopedii skandinávského dramatu a kinematografie.

Marek Blahuš, wikipedista rezident na Masarykově univerzitě. Autor: Ben Skála, Benfoto, CC BY-SA 3.0

Marek Blahuš, wikipedista rezident na Masarykově univerzitě. Autor: Ben Skála, Benfoto, CC BY-SA 3.0

Univerzitní časopis Muni věnoval již v roce 2011 celou stránku Wikipedii při příležitosti jejího 10. výročí. Autor: David Povolný, Muni.cz, březen 2011

Univerzitní časopis Muni věnoval již v roce 2011 celou stránku Wikipedii při příležitosti jejího 10. výročí. Autor: David Povolný, Muni.cz, březen 2011

Spolupráce s komunitou Wikipedie

Rozšiřování vybraných stěžejních encyklopedických článků se ale i tak univerzita rozhodla svěřit odborníkům – týmu zkušených redaktorů Wikipedie, kteří mají zajistit, že články o univerzitě a jejích nejvýznamnějších součástech se co do přesnosti, rozsáhlosti a kvality zpracování přiblíží necelé pětistovce z 333 tisíc článků české Wikipedie vyznamenaných redaktorskou komunitou jako „dobré články“. To vyžaduje nejenom kvalitně napsaný a dobře strukturovaný text pokrývající celé téma, ale také uvedení zdrojů ke všem zásadním tvrzením, dobré propojení odkazy na související články a doplnění textu obrázky či fotografiemi. Potřebné podklady získává tým wikipedistů fungujících pod hlavičkou WikiProjektu Masarykova univerzita jak vlastními aktivitami, kam spadá i vytvoření prohledávatelného elektronického korpusu textů univerzitních časopisů MuniUniversitas (užitečného i dalším pracovníkům tiskového odboru), tak i spoluprací s osobami z univerzity – rešeršování zdrojů a nedostatky článků mají wikipedisté v některých případech možnost konzultovat přímo s pracovníkem, který je s historií i současným fungováním příslušné univerzitní součásti dobře obeznámen (např. knihovnice, pracovnice muzea, ředitel kina, archivář).

Vzhledem k nutnosti sestavit a mobilizovat celou tuto strukturu spolupracovníků jde zatím rozšiřování článků o fakultách a dalších součástech univerzity spíše pomalu, a to i navzdory finančnímu ohodnocení, které Masarykova univerzita zapojeným wikipedistům nabízí. Wikipedie je totiž už od svého vzniku v roce 2001 nekomerční projekt, takže její přispěvatelé jsou v drtivé většině dobrovolníci – s vlastním časovým plánem i tematickou vyhraněností. Finanční odměna za práci, kterou dosud vykonávali dobrovolně, pro takové lidi obvykle není hlavní motivací, ačkoliv na jejich získání coby spolupracovníků a nasměrování na vybraná témata má jistě svůj vliv. Neméně důležité však je připomínat této nadšenecké komunitě význam tohoto projektu a postupně budovat struktury a metody, které napomohou jejich efektivnímu zapojení – a oficiální podpora od vedení MU, které se spolupracujícím wikipedistům v poslední době stále více dostává, mezi takovéto motivační faktory jistě patří. Současně se jeví jako rozumné vychovávat si i nové wikipedisty přímo na MU, protože stávající necelá stovka velmi aktivních redaktorů české Wikipedie bude vždy velkou měrou vytížena řízením a rozvojem encyklopedie jako celku – což je správné, protože tato činnost je pro základní fungování encyklopedie velmi důležitá. Wikipedické rezidenstvíplacené editování (se všemi pravidly pro zachování transparentnosti) jsou stále ještě poměrně mladé fenomény, tím spíše v české wikikomunitě, takže tento typ aktivity i se všemi předpoklady pro jeho fungování a důsledky, které z něho plynou, je nový vlastně pro všechny zúčastněné.

Stan týmu Wikipedie na MU v rámci Noci vědců 2015. Autor: Dominik Matus, CC BY-SA 4.0

Stan týmu Wikipedie na MU v rámci Noci vědců 2015. Autor: Dominik Matus, CC BY-SA 4.0

Výročí 10 let setkávání brněnské komunity redaktorů Wikipedie (září 2015). Autor: Ben Skála, Benfoto, CC BY-SA 3.0

Výročí 10 let setkávání brněnské komunity redaktorů Wikipedie (září 2015). Autor: Ben Skála, Benfoto, CC BY-SA 3.0

Jan Sokol přednášel 14. září 2015 o Wikipedii pedagogům FF MU. Autor: Ben Skála, Benfoto, CC BY-SA 3.0

Jan Sokol přednášel 14. září 2015 o Wikipedii pedagogům FF MU. Autor: Ben Skála, Benfoto, CC BY-SA 3.0

Další proběhlé aktivity

Dnes již slibně rozjetou spolupráci Wikipedie s Masarykovou univerzitou coby „první českou wikiuniverzitou“ inicioval v lednu 2013 Spolek absolventů a přátel Masarykovy univerzity, původně jako dobrovolnický projekt vyzývající k rozšiřování článků o významných absolventech a dalších osobnostech MU. Ke spolupráci přizval brněnského wikipedistu a absolventa MU Marka Blahuše, avšak práce na projektu zpočátku nabírala na intenzitě jen pomalu, paralelně s rozvojem aktivit brněnské komunity wikipedistů, která se dnes schází jedenkrát měsíčně v počtu přibližně deseti osob. V listopadu 2014 se poprvé z Prahy do Brna přesunula výroční Wikikonference (článek o ní zde), na které stav encyklopedických článků souvisejících s MU prezentoval předseda spolku absolventů Tomáš Mozga. Ten se také nejvíce zasloužil o průběžná vyjednávání s představiteli univerzity, která vyvrcholila na konci ledna 2015, kdy rektor MU Mikuláš Bek převzal záštitu nad aktivitami univerzitního týmu wikipedistů a několik dní na to byla zahájena příprava stávajícího WikiProjektu Masarykova univerzita, kterého se ujal David Povolný z tiskového odboru rektorátu. Ten již na jaře 2014 zadal vznik právního textu umožňujícího šíření vybraných článků a fotografií dokumentujících dění na univerzitě pod svobodnou licencí Creative Commons. Na vypracování tohoto předpisu, jakož i jeho v současnosti připravovaného zevšeobecnění, se coby zaměstnanec Centra pro transfer technologií MU podílel právník Matěj Myška, který současně působí i jako vedoucí pracovní skupiny Creative Commons Česká republika.

S deklarovanou podporou vedení už v průběhu roku 2015 Wikipedie prostřednictvím wikipedisty rezidenta Marka Blahuše navázala spolupráci s mnoha dalšími součástmi univerzity – namátkou zmiňme Informační systém Masarykovy univerzity, který poskytuje citace archivovaných závěrečných prací ve formátu ihned použitelném ke zdrojování informací na Wikipedii; Archiv Masarykovy univerzity, jehož ředitel doporučil zdroje pro psaní článků; tým tvůrců připravované elektronické publikace ke 100. výročí založení MU s názvem „Munipedie“; stánek Wikipedie v rámci účasti MU na akci Noc vědců. Nadstandardní spolupráce probíhá s Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity, která dnes hostí většinu z předmětů na MU zařazených do programu Studenti píší Wikipedii. Její děkan Milan Pol v září 2015 převzal záštitu a bezplatně poskytl prostory pro uspořádání semináře pro pedagogy o používání Wikipedie ve výuce s názvem „Masarykova univerzita ujíždí na Wikipedii“, jehož hlavním hostem byl profesor filozofie Jan Sokol, který do Brna přijel pedagogy povzbudit a potvrdit svou dlouhodobou podporu Wikipedii, do které sám aktivně přispívá (videozáznam semináře zde).

Monitoring aktivit týkajících se Masarykovy univerzity a Wikipedie od ledna 2015 přináší elektronický měsíčník Wikizpravodaj MU, který je možné bezplatně odebírat e-mailem.

Pohled do budoucna

V posledních týdnech probíhají jednání o možném budoucím partnerství Masarykovy univerzity se spolkem Wikimedia Česká republika, který již dříve aktivitám univerzitního týmu Wikipedie vyjádřil podporu, a o konkrétnější podobě pokračování spolupráce v roce 2016. Zájem o sdílení zkušenosti a následování průkopnické role Masarykovy univerzity v oblasti celouniverzitní spolupráce s Wikipedií již začínají projevovat také další české univerzity.

by Marek Blahuš at October 15, 2015 11:26 AM

October 14, 2015

* Wikimedia Česká republika *

Již posedmé představili dobrovolníci českou Wikipedii v Havlíčkově Brodě

Diskuze s návštěvníky podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodu (foto: Aktron, CC BY-SA 4.0).

Diskuze s návštěvníky podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodu (foto: Aktron, CC BY-SA 4.0).

Wikimedia Česká republika je na Podzimním knižním veletrhu, který se koná každý rok v Havlíčkově Brodě, již tradičním hostem. Během dvou dní, kdy se konal (9. a 10. října), se podařilo wikipedistům oslovit několik desítek lidí.

Tak jako v loňském roce si i letos mohli návštěvníci vyzkoušet opravování chyb na české Wikipedii. Na stánku, který byl označen logem největší online encyklopedie, byly připraveny dva počítače, na kterých dobrovolníci z komunity Wikipedie představili, jak takové chyby vypadají, a jak je lze opravit. Řada zájemců byla překvapena tím, že stránky na Wikipedii lze editovat mnohem snáze (několika kliknutími), než se dosud domnívali.

Opravit chybu bylo snadné, rozšířit článek už samozřejmě těžší. Ti z návštěvníků, kteří byli zvídavější, se pustili do mnohdy i dlouhých diskuzí a wikipedisté jim vysvětlili jak encyklopedie funguje, kdo za ní stojí a jak se postupně rozšiřuje. Došla i řeč na problematiku a význam svobodných licencí, díky kterým je obsah na Wikipedii svobodně dostupný komukoliv. Za úspěšné opravení chyb na české Wikipedii poté návštěvníci obdrželi malý dárek.

Mnozí se o tom, že mohou text na Wikipedii upravit tak jednoduše, jako v textovém editoru, dozvěděli vůbec poprvé. Zájem se ze strany návštěvníků ukázal být ze všech směrů; od botaniků přes studenty až po děti. A přišel dokonce i pan starosta z obce Kostelec u Jihlavy.

Překvapivě se ukázalo, že řada návštěvníků veletrhu používá v běžném životě Wikipedii nejen v češtině, ale i v dalších jazycích – kromě angličtiny i v němčině. A to také proto, že větší verze online encyklopedie mají nejen více článků, ale hlavně bohatší obsah.

Značný zájem vyvolal také i projekt fotografování chráněných území, který byl na wikipedistickém stánku představen. Jako vždy si lidé oblíbili pexesa s tématikou snímků přírodních památek. Rozhovory s jednotlivými návštěvníky se poté stočily velmi často k tématu fotografování. Překvapivě se ukázalo, že někteří návštěvníci rádi přírodní, ale i kulturní památky sami fotí, disponují rozsáhlými archivy a nemají problém s jejich uveřejněním pod licencí Creative Commons.

Atmosféra na podzimním knižním veletrhu byla obecně příznivá a lidé měli o Wikipedii zájem. Z celého setkání se sice nepodařilo udělat editační workshop a chyb bylo opraveno jen zhruba kolem desítky, nicméně i tak byl počet návštěvníků, které se podařilo oslovit, nemalý. Do příštího roku doufáme, že bude akce pokračovat stejně úspěšně a nebo ještě lépe!

by Jan Loužek at October 14, 2015 06:27 PM

September 24, 2015

* Wikimedia Česká republika *

Na desátém fotoworkshopu se čeští wikipedisté soustředili na Benešovsko

Minulý víkend se uskutečnil celkem již desátý český fotografický workshop. Účastnilo se ho šest dobrovolníků Wikipedie, kteří se z celé České republiky vydali dokumentovat krajinu od Sedlčan až po Votice.

Votický javor, památný strom. Autor: Jitka Erbenová, CC BY-SA 4.0

Votický javor, památný strom. Autor: Jitka Erbenová, CC BY-SA 4.0

Počasí fotografování tentokrát výjimečně přálo, a tak se jednotlivým wikipedistům dařilo kvalitně dokumentovat vsi, chráněné oblasti, památné stromy, hřbitovy, kostely, kaple, dopravní stavby… a vše, co může být na Wikipedii popsáno opravdu dobře. Fotografování probíhalo usilovně během celé soboty; zpracování fotografií pak v neděli. Během něj se jednotliví wikipedisté také něco přiučili, neboť workshop měl i edukativní charakter. Uskutečněno bylo několik přednášek na různá témata, například jak fotografovat architekturu nebo na co si dát pozor při digitálním zpracování fotografií. Zkušenější dobrovolníci pomohli školit ty slabší a méně zdatné, aby dokázali být společně pro Wikipedii přínosní nakonec všichni.

Celkem bylo pořízeno několik set fotografií, které postupně přibývají na serveru Wikimedia Commons. Jsou k dispozici pod svobodnou licencí CC BY-SA, a tak je může kdokoliv používat svobodně, uvede-li autora.

Fotografické workshopy se konají již od roku 2010, pravidelně jeden až dva ročně. Finančně je podporuje spolek Wikimedia Česká republika. Máte-li do budoucna zájem se nějakého účastnit, sledujte případnou přípravu na příslušné stránce na české Wikipedii.

by Jan Loužek at September 24, 2015 07:54 PM

September 07, 2015

* Wikimedia Česká republika *

Masarykova univerzita ujíždí na Wikipedii

Masarykova-univerzita-ujíždí-na-WikipediiAktivity wikipedistů v Brně a hlavně na místní univerzitní půdě se v posledních letech znásobily. Marek Blahuš se stal wikipedistou rezidentem Masarykovy univerzity a projekt WikiProjekt Masarykova univerzita dostal podporu rektora Mikuláše Beka. Oficiální záštitu nad akcí převzal děkan FF MU Milan Pol.

Letos v lednu se tedy k příležitosti 96. výročí založení stala Masarykova univerzita historicky první českou a evropskou wikiuniverzitou.

Pro pedagogy, studenty a absolventy MU jsme spolu s Filozofickou fakultou MUSpolkem absolventů a přátel Masarykovy univerzity připravili nevšední vykročení do nového akademického roku 2015/2016: seminář a diskuzi s profesorem filozofie a wikipedistou Janem Sokolem, wikipedistou rezidentem MU Markem Blahušem a pedagogy-wikipedisty Filozofické fakulty MU Karolínou Stehlíkovou, Jiřím Rambouskem a dalšími.

Akce se koná v pondělí 14. září 2015 od 14:00 do 16:00 hodin v areálu Filozofické fakulty MU, A. Nováka 1, budova B2, učebna B2.13 (nová cihlová budova, přízemí vpravo).

Více informací a podrobný program na stránce události.

by Dominik Matus at September 07, 2015 08:33 PM

August 24, 2015

* Wikimedia Česká republika *

Ohlédnutí za soutěží CEE Spring

Plakát soutěže CEE Spring

Plakát soutěže CEE Spring (Autor: Aktron, CC BY-SA 4.O)

Letos na jaře se Wikimedia Česká republika připojila k dalším středo- a východoevropským organizacím Wikimedia v soutěži CEE Spring. O co šlo? O psaní článků na téma všech zemí regionu.

Soutěž měla celkem dvě kategorie: mezinárodní, kde bylo možné psát články na českou Wikipedii na jakékoliv téma, a polskou, kterou podpořil Polský institut. Pro tuto kategorii byla vybrána témata z druhé světové války v Polsku. Naši severní sousedé si totiž letos na jaře připomněli 70. výročí osvobození od fašismu.

Mezinárodní kolo soutěže mělo své vítěze, kteří obdrželi ceny během červnového setkání komunity v zahradě Na Smetance v Praze. Vítězem soutěže se stal wikipedista Horst, který přispěl největším objemem hesel. Na druhém místě pak skončil RPekařWeWeCZak. Vítězové kola „Polsko v druhé světové válce“ obdrží své ceny během několika týdnů na slavnostním setkání v budově Polského institutu. V této kategorii se jednoznačným vítězem stal uživatel Jan Charvát, který přispěl takovými skvělými články, jako je například Akce Zamość nebo Polští letci RAF.

Vítězové soutěže byli odměněni jak hmotnými cenami, tak i mezinárodním setkáním, které se tento srpen uskutečnilo v makedonské metropoli Skopje.

Statistiky polského kola soutěže

Statistiky polského kola soutěže – nejvíce rozšířené články a hlavní přispěvatelé (Autor: Aktron, CC BY-SA 4.0) .

V rámci mezinárodního kola soutěže na české Wikipedii přibylo 388 článků na téma zemí střední a východní Evropy. Některé z nich vznikly na základě seznamů doporučených hesel, které obsahovaly významné historické a kulturní postavy daných zemí. Díky tomu je tak na české Wikipedii například i článek o Naimu Frashërim nebo Kolomanu Ladislavu Berzánym. V polském kole soutěže bylo napsáno celkem 712 kB textů a řada významných i důležitých historických hesel se značně zlepšila; ať už díky vlastní iniciativě autorů hesel, nebo pomocí překladů z polského jazyka. A ještě jedna zajímavá věc, ke které dopomohla naše soutěž – do tvorby Wikipedie se zapojili noví lidé a pomohli jsme aktivizovat i zkušenější a méně aktivní členy naší komunity.

Do budoucna to vidíme jasně – soutěže budeme pořádat i nadále!

by Jan Loužek at August 24, 2015 07:55 PM

July 21, 2015

* Wikimedia Česká republika *

V Mexiku právě skončila Wikimanie 2015

Uvítací bannerV mexickém hlavním městě se v uplynulém týdnu uskutečnilo již jedenácté celosvětové setkání editorů Wikipedie, sesterských projektů Wikimedia a dalších souvisejících projektů, jako například OpenStreetMap. Tzv. „Wikimania“ probíhala v prostorách hotelu Hilton ve čtvrti Reforma.

Během prvních dvou dní se uskutečnila předkonference Hackaton, na které zazněly jak přednášky z technické oblasti, tak i setkání programátorů, kteří rozděleni dle zájmů ve skupinkách konzultovali své nápady a vylepšovali dosavadní projekty. Druhá z předkonferencí byla zaměřena na vzdělávání a projekty podobné českému Studenti píší Wikipedii. Třetí akcí byl WikiCON pořádaný Wikimedia Německo, kde se u kulatých stolů řešily nejpalčivější otázky poboček, jako je získávání financí, formáty setkávání či právní otázky.

Samotná konference byla zahájena ceremoniálem v sobotu ráno, při kterém promluvila výkonná ředitelka Wikimedia Foundation Lila Tretikov či starosta Ciudad de México Miguel Ángel Mancera. Další prezentace se věnovaly nejlepším projektům uplynulého roku, kde byl například zmiňován arménský wikikemp, při kterém se více než 300 studentů naučilo pracovat s Wikipedií. V dalších přednáškách se mluvilo o práci právního týmu Nadace, který pomáhá uživatelům, kteří se dostanou kvůli editování wikiprojektů do problémů. Nechyběla ani odlehčující prezentace o perličkách nasbíraných při kontrolování článků.

Odpolední hodiny byly věnovány setkáním uživatelů se stejnými zájmy; zájemci se tak mohli například zapojit do diskuze mezi učiteli-wikipedisty či se seznámit s plány tzv. CEE skupiny, která zahrnuje středo- a východoevropské pobočky – tedy i tu naši. Hlavním tématem CEE setkání bylo plánování zářijové konference, která se uskuteční nedaleko estonského města Tartu.

Z externích mluvčích přednášel o internetových vizích Luis von Ahn, zakladatel projektu Duolingo. Závěrečnou řeč konference vedl spoluzakladatel Wikipedie Jimmy Wales, který osobně vyzvedl zásluhy wikipedistů – z našeho regionu se jednalo o Susann Mkrtchyan z Arménie, která je jednou z nejvýraznějších postav místního wikihnutí.

Příští, dvanáctý ročník Wikimanie se bude konat již koncem června 2016 v italském městečku Esino Lario.

Podrobnější informace můžete nalézt v reportu na Wikipedii.

by Honza Groh at July 21, 2015 09:40 PM

June 25, 2015

* Wikimedia Česká republika *

Česká pobočka Wikimedia odmítá omezení svobody fotografování, které má přijít z Bruselu

Atomium musí být cenzurováno. Autor: Nro92 + Romaine, CC0 1.0

Atomium musí být cenzurováno. Autor: Nro92 + Romaine, CC0 1.0

Kontakt | Jan Loužek, místopředseda spolku Wikimedia Česká republika | www.wikimedia.cz | jan.louzek@wikimedia.cz | +420 608213119

V posledních dnech finišují diskuze okolo dva roky připravované evropské reformy autorského práva. Jedná se o text, který bude mít značný dopad na fungování řady internetových kolaborativních projektů včetně Wikipedie. Ta česká má přes 300 tisíc článků a nabízí 26 milionů svobodně šiřitelných souborů. Hrozí nicméně, že nový právní rámec značně omezí fotografování architektury. Budou muset z Wikipedie zmizet obrázky Prahy a dalších měst?

Wikipedie je největší internetovou encyklopedií. V češtině má přes 300 000 článků a k jejich ilustraci využívá vlastní audiovizuální portál, kde je k dispozici přes 26 milionů souborů. Všechny tyto fotografie, videa, zvuky a další materiály jsou svobodně šiřitelné pod licencí Creative Commons (nebo podobnou) a jejich autoři jsou dobrovolníci. To vše se podařilo vybudovat za pouhých čtrnáct let. Podstatné množství výsledků této práce však je reálně ohroženo: kvůli autorskému právu.

Česká právní úprava je ve srovnání s řadou dalších zemí Evropské unie velmi vstřícná ke kolaborativním a dobrovolnickým projektům, jako je Wikipedie. Platí u nás totiž tzv. „svoboda panoramatu“ – tedy princip, že cokoliv, co je ve veřejném prostranství vystaveno permanentně, může být vyfotografováno a zveřejněno. Do této kategorie spadá téměř vše, co lze běžně v každém městě nebo na venkově fotografovat. Tento princip je zakotven v našich zákonech, podobně jako je tomu například i v Německu, Rakousku, Polsku nebo Holandsku. V jiných státech, mezi které patří například Belgie, Francie, nebo Itálie, tomu tak není. Pokud chce kdokoliv zveřejnit například svůj obrázek belgického Atomia, mrakodrapů v pařížské čtvrti La Défense nebo skvostů Le Corbusiera, musí žádat správce kolektivních práv o povolení. A ten mu jej nemusí poskytnout. Pokud zveřejní fotografii i tak, poruší tím autorské právo a vystavuje se možnému právnímu postihu. V dnešní době fotografických portálů, kam každým dnem proudí tisíce fotografií, je to vskutku zvláštní představa – nicméně platná. Zveřejnění snímku jakékoliv budovy, jejíž autor zemřel před méně než 70 lety, je v některých zemích porušením zákona. Přesvědčte se sami – podívejte se, kolik fotografií k těmto tématům nabízí Wikipedie a zjistíte, že téměř žádné.

Reálně hrozí, že bude schválena taková podoba evropské reformy autorského práva, která zavede podobně restriktivní zákon i u nás. Zveřejňovat fotografie z veřejných prostranství by se sice potom smělo – ale jen a pouze pro nekomerční účely. Většina současných fotografií české architektury, která je na Wikipedii dostupná, je licencována pro svobodné užití (tedy i komerční). Je tomu proto, že se tak autoři fotografií svobodně rozhodli.

„Pokud o současnou svobodu panoramatu přijdeme, budeme muset smazat z Wikipedie tisíce fotografií. To by byla obrovská škoda, třeba i pro zahraniční návštěvníky, kteří by se rádi o naší zemi něco dozvěděli. Wikipedie je často na prvních místech ve vyhledávání, protože je navštěvovaná. Řada turistů si na ní hledá informace o tom, kam se pojedou podívat,“ uvedl k této záležitosti Vojtěch Dostál, předseda spolku Wikimedia Česká republika, který v České republice zastupuje Wikipedii.

Restriktivní svoboda panoramatu by měla rozsáhlý dopad i na možnosti fotografů obecně. Negativní změnu by přinesla pro veškeré internetové portály, na nichž dobrovolníci uveřejňují svoje snímky. Vzhledem k tomu, že většina obrázků, které lidé nahrávají na Facebook a Twitter, je využívána i pro komerční účely, dostala by se do možného protiprávního jednání velmi široká skupina lidí. „Jako spolek Wikimedia Česká republika proto rozhodně odmítáme jakékoliv omezení svobody panoramatu v České republice i v dalších evropských zemích. Nechceme se dočkat doby, kdy jednotliví fotografové Wikipedie, ale i jiných dobrovolnických projektů, budou porušovat zákon jen proto, že chtějí, aby všichni měli přístup k veškerým lidským znalostem,“ uzavírá Vojtěch Dostál.

Obrazový materiál (prosím vyjma log uvádějte vždy autora a licenci)

by Jan Loužek at June 25, 2015 12:06 PM

June 09, 2015

* Wikimedia Česká republika *

Evropská reforma autorského práva ovlivní také Wikipedii

Jednání jednoho z výborů Evropského parlamentu. Takové se uskuteční právě 16. června, kdy legislativní výbor bude hlasovat návrh reformy autorského práva (JLogan, CC BY-SA 3.0)

Jednání jednoho z výborů Evropského parlamentu. Takové se uskuteční právě 16. června, kdy legislativní výbor bude hlasovat návrh reformy autorského práva. (autor: JLogan, CC BY-SA 3.0)

V posledních dvou letech vzniká na evropské úrovni reforma směrnice InfoSoc (tedy o informační společnosti), která se zabývá autorským právem. Hnutí Wikimedia celou záležitost na mezinárodní úrovni bedlivě sleduje, už také proto, že jakákoliv změna v oblasti celoevropského autorského práva bude mít podstatný dopad i na fungování Wikipedie a dalších kolaborativních projektů nadace Wikimedia Foundation.

Nová směrnice má autorské právo především harmonizovat. Tento hezký termín znamená především jedno: Převést pravomoci z členských států EU na centrální úroveň, do Bruselu. Jedny podmínky pro všechny. Evropská unie si za svůj cíl vytkla budování jednotného digitálního trhu, a to právě vyžaduje unitární legislativu. Návrh nové směrnice byl zveřejněn v lednu tohoto roku a 16. června o něm bude hlasovat legislativní výbor (JURI) Evropského parlamentu.

Svoboda panoramatu v evropských zemích - tato mapa bude brzy minulostí, paletu barev nahradí jediná. Otázkou ale zůstává - jaká bude. Bude možné svobodně zveřejňovat fotografie všeho ve veřejném prostranství, či nikoliv?  (autor:  Quibik , CC BY-SA 3.0)

Svoboda panoramatu v evropských zemích – tato mapa bude brzy minulostí, paletu barev nahradí jediná. Otázkou ale zůstává: jaká? Bude možné svobodně zveřejňovat fotografie všeho ve veřejném prostranství (zelená), či nikoliv (žlutá/červená)?  (autor: Quibik , CC BY-SA 3.0)

Proč ale veškerá ta politika a kde je ten dopad na Wikipedii a další projekty? Předně, diskuze probíhají na řadu témat, ale dvě z nich jsou pro nás klíčové: svoboda panoramatulicencování úředních děl. V současné době není možné pro Wikipedii svobodně fotografovat různé památky například v Belgii, Francii nebo Itálii. Přesněji – fotit je lze, ale obrázky nesmí být zveřejněny pod svobodnou licencí. Známý je případ nočního osvětlení Eiffelovy věže nebo Atomia. Wikipedie tak zůstává ochuzena o spoustu ilustrací týkajících se kolébky moderního věku, ale třeba i renesance. V Itálii je totiž autorskoprávně chráněno téměř vše, co lze ve veřejném prostranství vyfotit. I kdyby budova byla stará například 500 let, stále je nezbytné chránit právo autora.

Dalším příkladem jsou úřední díla. Tato díla mohou sloužit k ilustraci Wikipedie, nebo dalších projektů (Wikizdroje, Wikiknihy, Wikidata aj). Zatímco ve Spojených státech je vše, co vytvoří vláda, automaticky volné dílo, v Evropské unii tomu tak není. V současné době se otevírá možnost, aby tato díla byla licencována alespoň jako Creative Commons.

Návrh reformy je samozřejmě připraven, je však stále diskutován a přicházejí různé pozměňovací návrhy. Nic proto není v současné době ještě jisté a hrozí, že právě vyjednávaná reforma bude v oblastech klíčových právě pro Wikipedii restriktivní. Někteří europoslanci v současné debatě prosazují svobodu panoramatu pouze pro nekomerční účely. Tím omezují práva dobrovolníků své práce užívat nejen pro výdělečné účely, ale předně omezují možnost uveřejnit Wikipedii se všemi ilustracemi např. knižně; vydat pohlednice svobodných obrázků nebo i různé hry, kde by byly jednotlivé obrázky komerčním způsobem využité.

Vzhledem k tomu, že reforma má upravit stejným způsobem podmínky ve všech zemích EU, znamenala by svoboda panoramatu pro nekomerčí účely změnu i v České republice. K horšímu. A to je vážný problém.

Do finálního hlasování o tomto tématu v současné době zbývá již jen několik dní. Diskuze nad jednotlivými částmi reformy stále probíhají. Máte-li zájem se do jednání zapojit, můžete svému europoslanci napsat, nebo zatelefonovat. Můžete pomoci mu problém vysvětlit a přednést argumenty na podporu svobody panoramatu, volných děl – ale třeba i svobodného odkazování, sdílení souborů nebo čehokoliv jiného. Diskutovaných témat je spousta.

Pokud chcete ušetřit za telefonní poplatky, dozvědět se o této problematice více, nebo se podívat i na další témata, o kterých je řeč – je tu projekt copywrongs.euTen přehledně a jednoduše vysvětluje problematiku nadcházející reformy. Navíc nabízí možnost zavolat svému poslanci zdarma a uvádí také nápovědy, jak rozhovor zvládnou i ti stydlivější.

 

by Jan Loužek at June 09, 2015 02:17 PM

June 03, 2015

* Wikimedia Česká republika *

Hustopeče se staly WikiMěstem roku 2015, Wikipedie obohacena o stovky fotek a kilobajtů

Účastníci WikiMěsta Hustopeče

Účastníci WikiMěsta Hustopeče (foto: Gampe, CC BY SA 3.0)

Loni vytvořená tradice WikiMěst má jeden důležitý cíl: vylepšovat encyklopedické informace o českých regionálních městech a „vyvážet“ tak Wikipedii z našich metropolí. Víkendové WikiMěsto je příjemným setkáním pracovitých lidí, kteří si vypůjčí snad všechny existující knihy o městě z knihovny, zavřou se do jedné místnosti s rychlým internetem a opouští ji jen tehdy, potřebují-li si nafotit město (protože obrázek přeci vydá za stránku textu!).

Letos jsme se na pozvání Davida Kennedyho, regionálního wikipedisty, sešli o víkendu 8.–10. května v Hustopečích (organizační stránka letošního ročníku je zde). Encyklopedický tým zajistili kolegové wikipedisté Bazi, Pernak1 a Vojtěch Dostál. Vznikly také dva fotografické týmy – jeden vedl Aktron, druhý Packa s Jagrem. Ve městě fotil také Ben Skála a celý kolektiv letos také doplnili kolegové z rakouské pobočky Wikimedia Österreich – vážení a milí wikipedisté Karl Gruber, Ailura a Regiomontanus, kterým jsme za účast velmi vděčni. Dík patří také hustopečskému informačnímu centru, které poskytlo písemné materiály o městě.

Editace encyklopedického týmu, hodinu po hodině

Editace encyklopedického týmu, hodinu po hodině

Encyklopedickému týmu se podařilo v české Wikipedii provést 221 editací, díky nimž bylo vloženo celkem 168 697 bajtů. To je pro představu ekvivalent asi 85 stránek na psacím stroji. Veškerý vložený obsah je kvalitně ozdrojovaný a vesměs cituje prameny, jež by se z našich domovů vůbec nedaly získat – jsou to různé regionální knihy a místní publikace, z nichž část jsme přivezli z brněnské knihovny a část si opatřili na místě. Výsledky encyklopedického týmu se však díky práci rakouských kolegů neomezují jen na českou Wikipedii – také německá Wikipedie nyní obsahuje kvalitnější obsah na téma Hustopečí, místního kostela a podobně. Celkem se na německojazyčné Wikipedii přidalo 5 603 bajtů. Výsledných 175 000 sice nedosahuje na původně plánovaných 250 000, ale i tak je nutno encyklopedický tým pochválit, protože letos byli encyklopedisté přítomni v nižším počtu a museli pracovat o to tvrději.

Fotografie nahrané fotografickými týmy, stav k 31. 5. 2015

Fotografie nahrané fotografickými týmy – koláč po jednotlivých uživatelích, stav k 31. 5. 2015

Zato fotografové letos naopak zformovali hned dva týmy a na výsledku to je vidět. Namísto původně plánovaných 500 fotografií už bylo k dnešnímu dni nahráno 1066 fotografií – z nich nejvíce (272) nahrál Aktron, v závěsu je Ben Skála (250). A už dnes jich je 75 použito v článcích – z toho 71 na české Wikipedii. Toto číslo však plánujeme ještě zvýšit a aktivně fotografie do článků souvisejících s Hustopečemi a okolím dodávat. Vždyť k čemu je fotografie vyfocená pro Wikipedii, když neilustruje žádný článek! :-)

Všem účastníkům a organizátorům patří velký dík. Už nyní se těšíme na další WikiMěsto – kam nás to zavane, to ještě nevíme, ale práce je ještě po českých luzích a hájích spousta.

by Vojtěch Dostál at June 03, 2015 02:29 PM

Wikimedia ČR uzavřela memorandum o spolupráci s Národním památkovým ústavem a přednášela v Národní knihovně

Podpis Rámcové smlouvy o spolupráci mezi NPÚ a WMCZ (autor: Gampe, CC BY SA 3.0)

Podpis Rámcové smlouvy o spolupráci mezi NPÚ a WMCZ (autor: Gampe, CC BY SA 3.0)

26. května 2015 – výjimečně plodný den z hlediska spolupráce světa Wiki s českými kulturně vzdělávacími institucemi. V 9:00 jsme podepisovali Rámcovou smlouvu o spolupráci s Národním památkovým ústavem, načež jsme krátce poté přednášeli v Národní knihovně ředitelům sekcí vzdělávání krajských knihoven.

Národní památkový ústav

Národní památkový ústav

Podpis memoranda o spolupráci s Národním památkovým ústavem (NPÚ) je vlastně vyvrcholením dlouhodobé neformální spolupráce, kterou spolu Wikimedia Česká republika a NPÚ již léta na různých úrovních udržovaly. Jen v loňském roce například zasedli zástupci Wikimedia ČR a NPÚ u kulatého stolu na téma „Spolupráce Spolkového památkového úřadu a Wikipedie / pobočky Wikimedia Rakousko“ v Salzburgu; NPÚ také v roce 2014 zaštítil naši soutěž „Wiki miluje památky“, která oceňuje nejlepší fotografy českých památek. Jelikož je památek jen v Česku 40000, práce stovek našich wikipedistů-dobrovolníků je nejefektivnějším způsobem, jak se alespoň přiblížit jejich fotografickému zdokumentování. Rámcová smlouva o spolupráci, podepsaná generální ředitelkou NPÚ ing. arch. Naděždou Goryczkovou a předsedou Wikimedia Česká republika Vojtěchem Dostálem, zmiňuje několik cest, jimiž se budoucí spolupráce může ubírat: důležité je předávání odborných znalostí v oblasti památkové péče a hlavně propagace památek v ČR a realizace společných projektů týkajících se této problematiky. Text memoranda bude k dispozici online.

Jako by jeden úspěch nestačil, podařilo se nám dnes pokročit také ve spolupráci s knihovnami. V Klementinu Národní knihovny jsme dostali prostor na setkání ředitelů sekcí vzdělávání krajských knihoven. Jsou to lidé, kteří v krajských knihovnách koordinují přípravu kurzů pro veřejnost, přednášek a dalších akcí a zajímalo je např. to, jak mohou na svých domovských institucích zorganizovat kurzy Senioři píší Wikipedii. Probrali jsme organizační záležitosti, zodpověděli dotazy a vyjádřili víru, že v září či říjnu tohoto roku spustíme první kurzy v mimopražských městech. Díky této schůzce i díky předcházejícím kurzům pro knihovníky v Národní knihovně jsme tak v posledních měsících významně rozšířili povědomí knihoven o Wikipedii a o naší činnosti.

 

by Vojtěch Dostál at June 03, 2015 02:29 PM

Město Kadaň vylepšuje články na Wikipedii o obci i významných rodácích

Wikipedisté na víkendovém workshopu v březnu 2015

Wikipedisté na víkendovém workshopu v Kadani v březnu 2015 (autor: Aloysius, CC BY SA 4.0)

Město Kadaň se v lednu stalo prvním městem v Česku – a pravděpodobně i na světě – které nabídlo spolupráci na tvorbě článků na české Wikipedii za úplatu středoškolským studentům. A to s jedinou podmínkou – články musejí mít souvislost právě s tímto podkrušnohorským městem na Ohři.

Vzorem se Kadani stalo zaměstnávání wikipedistů světovými institucemi, které se starají o kulturní dědictví (světové projekty GLAM). Wikipedie si zakládá na pověsti dobrovolného přispívání svých autorů, ovšem pokud dojde k dohodě, která je výhodná pro všechny strany, může autor článků, který zároveň dělá osvětu, dostávat mzdu. Průkopníkem se stalo Britské muzeum, které krátkodobě na plný úvazek zaměstnalo wikipedistu v domě (Wikipedian in Residence) v roce 2010. Od té doby se do projektu zapojilo na stovku světových institucí, kromě národních i mnohé soukromé, které zaměstnaly a zaměstnávají wikipedisty na různě dlouhou dobu na různě naplněné úvazky.

Seminář o Wikipedii pro kadaňské studenty a další zájemce (autor: Aloysius, CC BY SA 4.0)

Seminář o Wikipedii pro kadaňské studenty a další zájemce (autor: Aloysius, CC BY SA 4.0)

Z České republiky byla první smlouva podepsána 1. ledna 2015 mezi Kulturními zařízeními Kadaň (KZK) a Jonášem Hlaváčkem, studentem Gymnázia Jana Nerudy v Praze, který je ovšem kadaňským rodákem a patriotem. 21.–22. března 2015 se na Gymnáziu Kadaň konal ve spolupráci s Wikimedia ČR workshop pro studenty a veřejnost a od 1. června 2015 mají své smlouvy s KZK další dva studenti: Jakub Jan Fiala a Pavla Kolářová. Cílový stav, kterého by chtěla dosáhnout kadaňská instituce, jež spravuje mj. městské muzeum, knihovnu a galerii (tedy je zastřešující organizací několika institucí GLAM), jsou čtyři studenti – wikipedisté v domě. Každý z nich má podle smlouvy napsat jeden kvalitní článek na téma, které souvisí s Kadaní (památky, osobnosti, události apod.).

Minutovou reportáž o prvním českém wikipedistovi ve městě přinesla i Česká televize (čas: 15.08), časově štědřejší pak byla místní televize TV Focus, která přinesla reportáž o workshopu na gymnáziu.

Protože naši mladí wikipedisté se teprve mnohým věcem učí, budeme rádi, když jim zkušenější wikipedisté poradí a zvýší tak kvalitu nejen již vzniklých, ale zejména budoucích článků těchto autorů. Na výsledky dosavadní práce kadaňských wikipedistů se můžete podívat zde:

Chrám sv. Anny v Kadani (autor: H2k4, CC BY SA 3.0)

Chrám sv. Anny v Kadani (autor: H2k4, CC BY SA 3.0)

Kadaň by se spolu se sousedním Kláštercem nad Ohří chtěla stát WikiMěstem roku 2016, a to mj. i v souvislosti s tím, že město je dějištěm Císařského dne, největší středověké slavnosti věnované Karlu IV., od jehož narození uplyne příští rok již 700 let.

Autor je naším externím spolupracovníkem a zároveň současným místostarostou města Kadaň.

by Jan Losenický at June 03, 2015 01:03 PM

April 19, 2015

* Wikimedia Česká republika *

Wikipedisté a jejich hosté navštívili vilu Karla Čapka

Pracovní stůl Karla Čapka

Pracovní stůl Karla Čapka

Vila Karla Čapka se v roce 2013 stala vlastnictvím Prahy 10. V současné době zde probíhá soupis inventáře. Díky velkorysé nabídce příznivců našeho spolku si mohla skupina wikipedistů a jejich hostů prohlédnout toto mimořádné místo. Přidal se k nám nejen čestný člen Wikimedia ČR, zakladatel české Wikipedie Miroslav Malovec, ale i zástupci sponzorů z firmy Active24.

Dostalo se nám podrobného výkladu od předního „čapkologa“, pana Hasana Zahiroviće. Ten nás seznámil s bohatou historií objektu i s překvapivými objevy a novými fakty, které vzešly z probíhajícího podrobného průzkumu. Mohli jsme si zblízka prohlédnout Čapkovy poznámkové sešity a skicáře z cest po Evropě, jeho osobní předměty, místa, kde vznikala jeho díla a kde se scházela společnost Pátečníků. Nesmíme zapomenout ani na obrazy, sochy a grafiky jeho přátel (Josef Čapek, Bohumil Kubišta, Karel Dvořák, Hana Dostalová a další). Velice ochotně se nám věnovali i další pracovníci, kteří se podílejí na inventarizaci, přestože jsme jim spíše překáželi v práci. Pro wikipedisty z této návštěvy ale vyplývá rovněž obrovské množství práce, kterou je třeba v naší encyklopedii udělat. Oceníme každou pomocnou ruku!

by Jaro Zastoupil at April 19, 2015 01:05 PM

March 23, 2015

* Wikimedia Česká republika *

Soutěž CEE Spring běží již týden. A čeká ji ještě několik měsíců

Logo soutěže

Logo soutěže (Licence: CC-BY-SA 4.0, Autor: Aktron)

Možná jste si všimli banneru na české Wikipedii. Po několika letech probíhá na Wikipedii opět soutěž v editování článků. Tentokrát je zaměřená na region střední a východní Evropy a je mezinárodního charakteru. Lze se s ní tak setkat nejen na české verzi největší světové encyklopedie, ale také i na Wikipedii polské, ruské, maďarské, albánské, bulharské… a mnohých jiných.

O co vlastně jde? Na rozdíl od soutěže Ceny za rozvoj české Wikipedie, které se v minulosti uskutečnilo několik ročníků je CEE Spring mnohem více kulturně a geograficky zaměřená soutěž. Zpracovává se ohromné množství regionů, doslova „od Aše až po Vladivostok“. Včetně například Slovenska, kde je možné překládat existující články ze slovenštiny již rok fungujícím nástrojem. Témata soutěže musí souviset s jednotlivými zeměmi, ale výběr je víceméně volný. Do soutěže tak lze například přihlásit články o maďarské klasické hudbě, rumunských památkách, ukrajinské kuchyni, ruských hradech aj…

V loňském roce se v mezinárodním prostředí, tzn. na Wikimedia Commons, konaly různé soutěže, které měly přesah i do české Wikipedie. Byla to například Umepediašvédská soutěž, kterou iniciovalo město Umeå spolu se spolkem Wikimedia Sverige. Články mohly vznikat ve všech jazycích. A výsledek? Podívejte se sami...

Igo Sym

Igo Sym, první článek, který vznikl v rámci naší soutěže.

Za druhou zajímavou akci lze považovat soutěž, kterou zorganizovali španělští wikimediáni. Na rozdíl od města Umeå, kde byl jasně daný seznam témat, šlo do této akce přihlásit jakoukoliv památku ze Španělska. Vzhledem k tomu, že iberský poloostrov je kulturně nesmírně bohatý, vzniklo spoustu článků o vskutku unikátních objektech. A mnohé z nich byly napsány i v češtině

Ale vraťme se zpět k soutěži CEE Spring. Naše soutěž má dvě kategorie (jednu zaměřenou na Polsko v druhé světové válce a jednu na obecně region střední a východní Evropy). Tato skutečnost, která do jisté míry odkazuje na dobře fungující praxi ze soutěže Wiki miluje památky, vychází se spolupráce s Polským institutem. Polsko si letos připomíná výročí 70 let od konce druhé světové války (která v zemi napáchala ve srovnání s Českem nebo Slovenskem nesrovnatelné škody) – a proto je připomínka výročí na místě.

Takže pokud máte čas a chuť, zapište se do jedné ze dvou kategorií, vyberte si vhodné téma, pište nebo překládejte, přečtěte si pravidla a pomáhejte rozšiřovat českou Wikipedii. Soutěž poběží až do přelomu května a června. Společně můžeme zpřístupnit veškeré lidské vědění celému světu.

 

by Jan Loužek at March 23, 2015 10:31 PM

March 16, 2015

* Wikimedia Česká republika *

Wikimedia vs. NSA: Nadace Wikimedia podala žalobu proti Národní bezpečnostní agentuře USA

Spravedlnost - socha ve Frankfurtu nad Mohanem. Autor: Roland Meinecke, Free Art Licence

Spravedlnost – socha ve Frankfurtu nad Mohanem. Autor: Roland Meinecke, Free Art Licence

Přinášíme částečný český překlad vyjádření nadace Wikimedia Foundation na jejím blogu v souvislosti s dnes učiněnými právními kroky ve Spojených státech.

Nadace Wikimedia Foundation se dnes ve spolupráci s řadou dalších občanských iniciativ ve Spojených státech amerických rozhodla podat žalobu proti Národní bezpečnostní agentuře (NSA) a Ministerstvu spravedlnosti USA. Žaloba se týká programu sledování NSA; přesněji rozsáhlých aktivit a pozorování internetové komunikace, které často bývá označováno termínem „upstream surveillance”. Cílem Wikimedia Foundation je boj proti masovému sledování, jehož konec by znamenal ochranu práv uživatelů projektu nadace po celém světě. Osm dalších organizací se přidalo k žalobě. Jsou zastoupeni Americkým svazem pro občanské svobody (ACLU).  Text žaloby je veřejně k dispozici.

Jimbo Wales, zakladatel Wikipedie, uvedl k této skutečnosti následující: „Žalobu jsme podali za naše čtenáře a editory z celého světa. Rozsáhlá sledování narušují původní záměr fungování internetu: Otevřený prostor, kde je možné spolupracovat i experimentovat a kde strach nemá své místo.”

Soukromí ja základem osobní svobody. Univerzální právo, které doplňuje svobodu projevu a shromáždění. Na jejich základě je možná diskuze, dialog a svobodná tvorba – klíčové prvky vize hnutí Wikimedia, jež vyjadřuje právo všech na přístup k veškerému lidskému vědění. Podrývání těchto práv znamená také ohrožení cílů hnutí. Pokud by lidé museli zpozornět vždy předtím, než začnou vyhledávat informace na internetu, rozmýšleli si přispívání do kontroverzních článků Wikipedie nebo se zdráhali sdílet důvěryhodné, ale nepopulární informace, byla by Wikipedie i svět o mnoho chudší.

V roce 2013 se na světlo světa dostaly aktivity Národní bezpečnostní agentury a komunita okolo Wikimedia zpozorněla. V loňském roce nadace Wikimedia Foundation zahájila dialog s Americkým svazem pro občanské svobody v souvislosti s možností podání žaloby na NSA a další subjekty.

Žaloba se soustředí na praxi „upstream surveillance”, kterou umožnil zákon Foreign Intelligence Surveillance Act Amendments Act (FAA), schválený v roce 2008. Spočívá ve sledování komunikace internetové páteře, a to především osob, které nejsou občany USA. „Tento zákon povoluje shromažďovat veškerou komunikaci, spadá-li do široké kategorie informací pro zahraniční rozvědky. Umožňuje sledovat v podstatě jakékoliv informace, které lze interpretovat jako významné z hlediska národní bezpečnosti nebo mezinárodních vztahů. Výsledkem několika let trvající praxe bylo vybudování rozsáhlé sítě informací, mnohdy takových, které se netýkají žádného možného „cíle”, nebo vztahujících se ke komunikaci občanů USA. Například i pracovníků nadace Wikimedia Foundation a uživatelů projektů nadace.

Výkonná ředitelka nadace Wikimedia Foundation, Lila Tretikov, k této skutečnosti uvedla: „Odposloucháváním internetové páteře Národní bezpečnostní agentura přiškrcuje páteř demokracii. Wikipedie je postavena na svobodě vyjadřování, diskuze a informací. Porušováním soukromí uživatelů našich projektů ohrožuje NSA svobody klíčové pro schopnost lidí vytvářet a porozumět vědění.”

Národní bezpečnostní agentura interpretovala FAA jako možnost, která ji otevírá dveře zcela volně identifikovat cíle, sledovat lidi, organizace a skupiny bez ohledu na jejich proporcionální význam ve společnosti. Věříme tomu, že současná praxe Národní bezpečnostní agentury překračuje již tak široké pravomoce amerického Kongresu. Navíc se tímto domníváme, že dochází k porušování prvního dodatku ústavy Spojených států, který se zabývá svobodou projevu a shromažďování a čtvrtého dodatku, který chrání před neodůvodnitelným sledováním a pronásledováním.

Wikipedie je historicky nejrozsáhlejším kolaborativním projektem v oblasti sdílení svobodného vědění. Představuje zhmotnění všeho, čeho lze dosáhnout, jsou-li možnosti spolupráce otevřeny a nespoutány strachem. Za posledních 14 let napsali wikipedisté přes 34 milionů článků v 288 různých jazycích. Každý měsíc k informacím Wikipedie přistupuje zhruba půl miliardy lidí z téměř z každé země na světě. Tvoří dohromady oddanou komunitu lidí, které spojuje vášeň pro šíření vědomostí. Jejich odhodlanost dokázala, že projekt Wikipedie může fungovat. Především kvůli nim jsme proto dnes podali tuto žalobu.

Další informace k tomuto tématu byly zveřejněny v tiskové zprávě, kterou spolu napsala výkonná ředitelka nadace Wikimedia Foundation Lila Tretikov a zakladatel největší online encyklopedie, Jimbo Wales. Zpráva rovněž vyšla v deníku New York Times.

by Jan Loužek at March 16, 2015 08:39 PM

February 28, 2015

* Wikimedia Česká republika *

V Národní knihovně proběhl první wiki-workshop pro knihovníky

Kurz pro knihovníky v Národní knihovně

Kurz pro knihovníky v Národní knihovně

Ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky uspořádal spolek Wikimedia ČR kurz Wikipedie pro knihovníky. Po vyhlášení termínu jsme nemuseli na ohlasy čekat příliš dlouho – kapacita učebny byla zaplněna během pouhé hodiny. Už v průběhu přednášky – která se týkala Wikipedie a zahrnovala i praktický kurz editování – jsme se rozhodli, že akci zopakujeme a zorganizujeme i pokročilý kurz pro zájemce z prvního kola.

Workshop se konal 26. února 2015 v počítačové učebně v komplexu budov Karolina v Národní knihovně. Začal úvodní přednáškou Michala Reitera, našeho bývalého předsedy rady, o principech Wikipedie a mechanismech, díky nimž tato encyklopedie funguje. Následovala přednáška Vojtěcha Dostála –  mj. koordinátora projektu Studenti píší Wikipedii. Vojtěch se zaměřil na úspěšné projekty spolupráce Wikipedie a knihoven, které se v minulosti odehrály ve světě i u nás. Došla řada i na český projekt Senioři píší Wikipedii, který běží v Městské knihovně v Praze a má velký zájem expandovat do regionů. Právě tento projekt byl důvodem, proč se mnoho z knihovníků rozhodlo kurzu zúčastnit – v regionech je velký zájem vytvářet zajímavou náplň činnosti pro místní seniory a podle knihoven by se Wikipedie mohla u seniorů ujmout. My si to také myslíme a dokonce se domníváme, že knihovníci by mohli tyto kurzy časem sami vést. Proto v třetí části dne probíhal praktický kurz editování, který vedl Vojtěch Veselý, koordinátor programu Senioři píší Wikipedii. Vojtěch je zkušeným lektorem Wikipedie, který ji už vysvětlil desítkám seniorů na jeho kurzech v Praze a ví, jak na to. Účastníci se tedy na Wikipedii pod jeho taktovkou zaregistrovali, naučili se diskutovat a vytvářet první články na svém „pískovišti“.

Kurz pro knihovníky v Národní knihovně

Kurz pro knihovníky v Národní knihovně

Mezi účastníky bylo široké spektrum různých typů knihoven: od všeobecných (Městská knihovna Strakonice, Sedlčany, Český Krumlov) po více specializované (Severočeská vědecká knihovna, Knihovna AV ČR, Knihovna geologie UK). Celkem jsme přednáškou dostali příležitost oslovit 15 institucí; prostřednictvím posluchačů doufáme, že se informace o Wikipedii budou šířit i mezi jejich kolegy. Čtrnáct účastníků se přihlásilo do našeho kurzového rozhraní; následně během kurzu přidali (zejména do svých pískovišť) celkem asi 11 000 bajtů textu. Každý účastník provedl průměrně 10 editací, což je dost na to, abychom je mohli považovat za poučené začátečníky na Wikipedii.

Ti, kteří se do kurzu z kapacitních důvodů nedostali, nemusí zoufat. Rádi bychom přednášku ještě dvakrát zopakovali v dalších měsících – intenzívně hledáme termíny. Z 45 takových účastníků následně 15 dostane možnost přijít na pokročilý kurz Wikipedie, který půjde více do hloubky. Doufáme, že se mezi těmito patnácti najdou tací, kteří následně budou Wikipedii editovat sami, bez naší pomoci, a navíc ji ve svých regionech i vyučovat.

by Vojtěch Dostál at February 28, 2015 08:50 AM

February 26, 2015

* Wikimedia Česká republika *

Wiki miluje památky v roce 2014 – o třetinu více fotek

Na podzim 2014 pořádal spolek Wikimedia již třetí ročník fotografické soutěže Wiki miluje památky v ČR. Jaký byl její průběh a jak to celé dopadlo? Úspěchem ještě před započetím soutěže bylo získání finanční podpory ve výší 50 000 od Nadačního Fondu AVAST, jež nám umožnila rozšířit rámec projektu mimo samotné zářijové období soutěže.

I díky tomu jsme pro Wikipedii získali výtečné fotografy se skvělými snímky – například fotografie pana Jiřího Straška z Klatov se umístily mezi deseti prvními snímky čtyřikrát. Přečtěte si rozhovor s autorem vítězných snímků.

Trocha statistik: soutěž probíhala od 1. do 30. září; během této doby nahráli účastníci v českém kole celkem 8589 fotografií, což je 33% nárůst oproti roku 2013. Z globálního hlediska představuje český příspěvek 2,88 %. Do soutěže se zapojilo celkem 249 účastníků (z toho většina v tomto ročníku poprvé), což je také výrazné zlepšení oproti roku 2013 se 167 účastníky.

Po skončení soutěže bylo na Wikimedia Commons nafoceno 59 % všech českých památek, což nedosahuje námi očekávaných 65 %; nárůst z 51% od začátku projektu je přesto velmi cenný. Vysvětlením je, že fotografové se více soustředili na přefocení již vyfotografovaných objektů ve vyšší kvalitě, což se potvrdilo i u vítězných fotografií (hrady Švihov, Kašperk, Frýdštejn, …). Vítězné snímky z českého kola si můžete prohlédnout zde.

Vítězná fotografie: podzimní hrad Kašperk. Autor Jiří Strašek, CC-BY-SA 4.0

 

Oceněno bylo 5 nejlepších snímků v hlavní kategorii a 10 snímků postoupilo do mezinárodního kola soutěže. Specialitou letošního roku byla zvláštní kategorie snímků lázeňských památek u příležitosti Roku lázeňské architektury. Do této kategorie bylo přihlášeno celkem 257 fotografií a autoři tří vítězných snímků obdrželi věcné ceny věnované partnery kategorie. Další ocenění dále získala nejlepší fotografie ze Slezského regionu. Vyhlášení vítězů soutěže se konalo na brněnské Wikikonferenci v listopadu 2014.

Jak už ale bylo řečeno, soutěž nebyla jen o posílání snímků. Tentokráte jsme se zaměřili více na propagaci a pomoc začínajícím přispěvatelům; 7. září  jsme v sídle Wikimedia ČR uspořádali workshop pro začínající a mírně pokročilé fotografy – potenciální účastníky soutěže. Okolí kanceláře spolku na Praze 10 poskytlo příhodné prostory a budovy pro výuku architektonické fotografie. Školení bylo zaměřeno jak na samotný proces pořizovaní fotografií, tak na jejich následné zpracování. Celkem se workshopu zúčastnilo 12 fotografů + 3 lektoři. Tito účastníci posléze přispěli do soutěže 448 fotografiemi. Bonusem je, že tito nyní vyškolení fotografové budou i nadále přispívat do našich dalších programů, kde je správné zachycení architektonických objektů velmi důležité, například “Fotografie českých obcí”.

Dalším krokem k propagaci soutěže a Wikimedia se stalo vytvoření výstavy vítězných fotografií z českých i zahraničních kol soutěže. Výstava obsahuje celkem 20 fotografií s popiském, který je vybaven QR kódem, jež odkazuje na článek o vyfoceném objektu na Wikipedii. K výstavě dále patří 3 panely informující o soutěži, principu Wikimedia Commons, psaní článků na Wikipedii a o spolku Wikimedia ČR. Výstava je k dispozici k zapůjčení – máte Vy, či Vaše instituce vhodné prostory k jejímu umístění? Ozvěte se nám!

 

Putovní výstava fotografií ze soutěže. Autor snímku: Honza Groh, CC-BY-SA 4.0

Soutěž se konala pod záštitou Národního památkového ústavu a Slezského zemského muzea. Partnery soutěže byli Nadační fond AVAST, nakladatelství Foibos BOOKS, firmy AARON a FotoŠkoda a mediálním partnerem portál ProPamátky. Všem partnerům a zúčastněným institucím děkujeme za podporu.

V neposlední řadě děkujeme editorům Wikipedie za pomoc při běhu soutěže a všem účastníkům soutěže za krásné fotografie. Doufáme, že zachováte Wikipedii přízeň i nadále!

by Milada Moudrá at February 26, 2015 03:10 PM

August 20, 2014

Okino

Zásada pro chování wikisprávců: Komunikovat a být otevřený

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

by Okino (noreply@blogger.com) at August 20, 2014 11:32 PM

Užitečnost, odbornost, Wikiverzita : 2. díl : Sebevzdělávání

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

by Okino (noreply@blogger.com) at August 20, 2014 11:12 PM

Užitečnost, odbornost, Wikiverzita : 3. díl : Výzkum

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

by Okino (noreply@blogger.com) at August 20, 2014 11:12 PM

August 14, 2014

Okinovo Okýnko

Wikipedie: otevřenost a zodpovědnost

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

by Okino (noreply@blogger.com) at August 14, 2014 12:15 AM

August 12, 2014

Okino

Užitečnost, odbornost, Wikiverzita : 1. díl : Vzdělávání

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

by Okino (noreply@blogger.com) at August 12, 2014 12:01 AM

July 15, 2014

Okinovo Okýnko

O objektivitě a neobjektivitě na Wikipedii, viděno na konkrétním příkladu

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

by Okino (noreply@blogger.com) at July 15, 2014 04:45 PM

July 07, 2014

Okinovo Okýnko

Jak na oborová kritéria významnosti na Wikipedii

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

by Okino (noreply@blogger.com) at July 07, 2014 03:15 PM

January 29, 2014

Okino

Zneužil jsem práva správce! Opravdu?

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

by Okino (noreply@blogger.com) at January 29, 2014 10:49 AM

January 01, 2014

Okino

Wikizprávy a statistika

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

by Okino (noreply@blogger.com) at January 01, 2014 10:14 PM

October 20, 2013

Okino

Probudí se Wikizprávy z komatu? Čekají na správné lidi. Co třeba na vás?

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

by Okino (noreply@blogger.com) at October 20, 2013 10:42 PM

August 29, 2013

Okino

Ještě smutnější pohled na Wikizprávy

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

by Okino (noreply@blogger.com) at August 29, 2013 07:12 PM

May 11, 2013

Okino

Tohle mne dnes na Wikizprávách opravdu zamrzelo...

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou

by Okino (noreply@blogger.com) at May 11, 2013 08:54 PM

Spravedlivý proces

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

by Okino (noreply@blogger.com) at May 11, 2013 07:53 PM

April 09, 2013

Okino

Pohyb na Wikizprávách

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů,

by Okino (noreply@blogger.com) at April 09, 2013 02:31 PM

April 08, 2013

Okinovo Okýnko

Citát z Wikipedie

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si

by Okino (noreply@blogger.com) at April 08, 2013 12:44 PM

March 28, 2013

Okino

Beznaděj z Wikizpráv

Na Wikizprávách se objevil nový redaktor s přezdívkou Cepice. Napsal zprávu o formuli 1, na začátečníka solidní, i když s větším množstvím chyb - překlepů a chyb gramatických, formátovacích i faktických (asi vzniklých překlepem). I kdyby někdo nebyl znalec a nevěděl, jak to je po faktické stránce, na první tři druhy chyb musel přijít snadno každý. Zpráva z neděle přesto zůstala bez povšimnutí

by Okino (noreply@blogger.com) at March 28, 2013 04:13 PM

March 18, 2013

Okino

Další období Wikizpráv - místo pokroku destrukce

Zhruba před dvěma a půl měsíci jsem na tomto blogu hodnotil, jak se Wikizprávám daří po mém odchodu, tedy poté, co jsem ztratil trpělivost s osobními útoky a s ústrky ze strany ostatních redaktorů. Je nejvyšší čas napsat, jak se věc vyvinula dál. Obsah Wikizpráv Tvorba velkých zpráv, která byla vždy považovaná za hlavní účel Wikizpráv, se nadále drží na velmi chabé úrovni. Za oněch 3,5 měsíce

by Okino (noreply@blogger.com) at March 18, 2013 12:44 PM

Boti, byrokrati a jiná havěť

Danny využil po 1,5 roce práva byrokrata a přidělil na Wikizprávách příznak bota, a to kamarádu Mildovi. Mildovo zdůvodnění bylo velmi stručné a neurčité a vše trvalo půl hodiny. Mně přiděloval příznak bota na opakované žádání, na základě bezprecedentního výslechu a po konzultacích s jinoprojektovými byrokraty celé dva měsíce. Určitý rozdíl samozřejmě v obou žádostech byl - Mildův bot běhá i

by Okino (noreply@blogger.com) at March 18, 2013 12:00 PM