Úvodní fotografie je z blogu nadace Wikimedia <https://wikimediafoundation.org/news/2019/09/07/malicious-attack-on-wikipedia-what-we-know-and-what-were-doing></https://wikimediafoundation.org/news/2019/09/07/malicious-attack-on-wikipedia-what-we-know-and-what-were-doing>„ /></figure> <p>V posledních týdnech byla Wikipedie terčem řady zlomyslných útoků, kvůli kterým se čas od času v některých kontinentech Wikipedie a všechny další projekty Wikimedia pravidelně odmlčují. Útoky stále probíhají, a tým systémových administrátorů složený z dobrovolníků i placených zaměstnanců usilovně pracuje na napravení následků útoků.</p> <span id=„ />

V posledních týdnech byla Wikipedie terčem řady zlomyslných útoků, kvůli kterým se čas od času v některých kontinentech Wikipedie a všechny další projekty Wikimedia pravidelně odmlčují. Útoky stále probíhají, a tým systémových administrátorů složený z dobrovolníků i placených zaměstnanců usilovně pracuje na napravení následků útoků.

Včerejší útok (6. září, pozn. překladatele) byl jedním z několika útoků, kterým v posledních měsících musí všechny projekty Wikimedia čelit. Jelikož je Wikipedie jedním z nejpopulárnějším projektů dneška, čas od času se setkáváme se zlovolnými uživateli, kteří se pokouší Wikipedii znepřístupnit hrubým násilím. Abychom zabránili dalšímu pokračováním útoků, hnutí Wikimedia stojící za Wikipedií ve spolupráci s Wikimedia Foundation vytvořili systém, který zaměstnancům i dobrovolníkům umožňuje snadno monitorovat aktuální situaci, a okamžitě na ni reagovat. V případě jakéhokoliv problému okamžitě reagují placení síťoví administrátoři.

Jakmile budeme mít k dispozici další informace, budeme vás informovat o dalším vývoji. Útoky tohoto druhu celé hnutí Wikimedia, v čele s Wikimedia ČR a Wikimedia Foundation, odsuzuje, a považuje je za hrozbu namířenou na základní lidské právo, svobodný přístup k veškerým lidským znalostem. Všichni v hnutí Wikimedia a v nadaci Wikimedia pracujeme na tom, aby co nejdříve byly útoky zastaveny. Jakmile budou k dispozici další informace, budeme vás informovat na našich sociálních sítích. V případě dotazů na vývoj situace nám prosím napište na Facebook Wikipedie.

Překlad z blogu nadace Wikimedia sepsaný Martinem Urbancem, jedním z dobrovolnických systémových administrátorů. Úvodní obrázek přejat z blogu nadace Wikimedia.

Wikipedie a její sesterské projekty jsou významnou součástí internetu, tak jak ho známe. Ale nebylo to tak vždy a nemusí tomu být nastálo. Pohybujeme se ve vysoce konkurenčním prostředí internetových korporátních gigantů a naše současná pozice může být kdykoliv podrobena velkým zkouškám. Právě proto se v roce 2017 otevřela rozsáhlá strategická konzultace nazvaná „Wikimedia 2030“. Během pár měsíců bude hotova. Co strategie přinese?

Nic není tabu, vše je možné změnit

Na probíhající strategické konzultaci jsou nápadné dva hlavní rysy. Zaprvé její otevřenost: zatímco mnoho strategií se vytváří na uzavřených schůzích nejvýše postavených zástupců, nadace Wikimedia se rozhodla přizvat do konzultace všechny členy naší komunity – od nejvyššího managementu nadace přes zaměstnance nebo vývojáře až po „běžné“ wikipedisty a wikipedistky po celém světě. Vše je také organizováno s důrazem na diverzitu (zejména jazykovou, genderovou a geografickou). Většina účastníků celého procesu se nikdy s takto široce pojatou iniciativou nesetkala a i ve světovém měřítku je takové hluboké pohroužení do podstaty organizace nevídané.

Druhým velmi nápadným rysem je otevření i velmi bolestivých nebo donedávna tabuizovaných témat. Překvapilo mě, že se některé oblasti extrahují opravdu na dřeň. Diskutuje-li se o financích, v diskuzi se přemítalo o tom, kdo by vlastně měl fundraisovat prostředky na běh našich projektů. Je-li řeč o rolích a zodpovědnostech jednotlivých členů a orgánů, někdo poznamenal, že není jisté, že po ukončení strategie 2030 budou vůbec existovat pobočky Wikimedia, tak jak je známe dnes a k nimž patří i Wikimedia Česká republika.

Na summitu se představovaly pracovní skupiny

Právě Wikimedia Česká republika vyslala své dva zástupce (mě a výkonnou ředitelku Kláru Joklovou) na setkání „Wikimedia Summit“ v Berlíně. V centru pozornosti bylo 9 pracovních skupin (Advocacy, Capacity Building, Community Health, Diversity, Partnerships, Product and Technology, Resource Allocation, Revenue Streams a Roles and Responsibilities). Tyto skupiny se celý rok zabývaly rozsáhlými diskuzemi a sběrem dat z jednotlivých oblastí zájmu. Každá představila následně během léta výsledek svého počínání v podobě tzv. Recommendations, které doporučuji k pročtení, i když jsou velmi rozsáhlé a náročné.

Kdo ovšem nemá čas na procházení celého dokumentu (TLDR?), může se spokojit s mým shrnutím s uvedením návrhů, které považuji za nejzásadnější. Ačkoliv každé skupině věnuji pouhý odstavec, i tak je text poměrně dlouhý.

Diverzifikovaná a zdravá komunita

Nejobecnější téma diskutovala skupina Roles and Responsibilities, jejíž gesce má platnost pro téměř všechny ostatní skupiny. Zdůrazňuje se diverzita ve vedení, decentralizace a budování řídicích schopností a dovedností.

Velmi zajímavý balíček návrhů představila skupina Community health. Navrhuje vznik univerzálního balíčku pravidel, které definují chování jednotlivých členů komunity a upravují vzájemné vztahy mezi nimi. Každá komunita by si sice mohla tato pravidla dále „kontextualizovat“, ale půjde jistě o krok směrem k centralizaci některých norem chování, což může být překvapivé zejména na menších projektech, které tato pravidla často nemají ošetřena. Velký důraz je kladen na nováčky a je dobře, že jsou tam explicitně zmíněni jako budoucnost našeho hnutí. Skupina dále klade důraz na budování nástrojů, které chrání identitu jednotlivých aktérů, a podporu našich členů v nedemokratických zemích, jako je Venezuela nebo Turecko. Skupina se dále poněkud kontroverzně věnuje i osobám, jimž byly komunitou propůjčeny nadstandardní technické možnosti (správci, různý checkuseři, členové OTRS týmu atd). Ti nejexponovanější by podle návrhu měli procházet pravidelným povinným vzděláváním a certifikací v oblastech péče o osobní údaje, analýzy rizik a řešení sporů, diverzity a podobně. Skupina dále navrhuje, aby se usnadnilo reportování problémů (včetně bugů) a obecně se investovalo do nástrojů, které propůjčují všem členům komunity stejnou možnost ovlivňovat naše hnutí.

Ještě explozivnější návrhy publikovala skupinka Diversity, která má za cíl reagovat na nedostatečnou diverzitu mezi editory projektů Wikimedia i obsahu, který tito editoři generují. Z návrhu vyplývá, že by všichni účastníci našich projektů nově museli stvrdit svou podporu novému kodexu chování, který na toto téma má být sepsán. Tento návrh na vytvoření univerzálního kodexu je ovšem velmi kontroverzní a je možné, že na základě návazné diskuze bude pozměněn. Editoři by také měli nově dostat možnost o sobě na diskuzních stránkách prozradit, zda se identifikují s různými např. sociálními skupinami, a to formou, kterou je možné statisticky zpracovávat pro další studium. Co se týče obsahu, skupina Diversity reaguje na fakt, že některá nedostatečně reprezentovaná témata třeba na Wikipedii jsou špatně zpracována proto, že o nich neexistuje dostatek zdrojů, z nichž by mohli wikipedisté čerpat. Proto by podle návrhu měla být podpořena digitalizace a zpřístupňování zdrojů na tato témata.

Rozsáhlé aktivity v oblasti navazování partnerství, advocacy a komunitního vývoje softwaru

Skupinu Partnerships zajímalo, jak do roku 2030 rozvinout spolupráce s různými partnery našeho hnutí. Kromě zřejmých předpokladů (důkladná dokumentace, projevení vděku našim současným partnerům a jasné uvedení kontaktů na jednotlivé složky našeho hnutí) navrhují i některé programové změny. Prioritou by podle tohoto týmu měly být spolupráce, které propojují různé části našeho hnutí – například spolupráce napříč zeměmi či napříč skupinami editorů. Měly by se hledat cesty, jak mohou již zavedené organizace otevřít cestu k projektům i komunitám, jež zatím nejsou s to vyvolávat vlastní spolupráce. Dále jsou mezi prioritami jmenovány projekty věnující se zpracovávání dat, projekty v právní oblasti (advocacy) a spolupráce se vzdělávacími organizacemi.

Skupina Advocacy se zabývá – z nedostatku lepších slov – „lobbováním“ za principy, na nichž naše hnutí stojí. Tato skupina je význačná tím, že nenabízí žádná kontroverzní řešení. Celkem předvídatelně navrhuje, aby byla v hnutí zřízena centrální koordinační autorita nezávislá na nadaci Wikimedia, která by naše advokační snahy zastřešila. Nutné je zapojit do těchto aktivit i osoby mimo klasické západní demokracie a nabídnout jim témata, která v nezápadních zemích mohou rezonovat. Ideálně by měl existovat centrální dokument, v němž je naše vize na tomto poli jasně formulována. Také je potřeba sdílet zkušenosti jednotlivých aktérů a usnadnit zapojení komunity do rozhodování – všichni si pamatujeme, jak špatně a na poslední chvíli byly koordinovány například snahy o vypnutí Wikipedie na protest proti článkům 11 a 13 evropské směrnice.

Šířeji se na celou problematiku dovedností komunity dívala skupina Capacity building. Též navrhuje vznik centrální autority zodpovědné za výměnu zkušeností uvnitř hnutí. Je pravda, že například umění vést organizaci (governance) nebo získávat finance (fundraising) jsou v hnutí nerovnoměrně rozloženy. Skupina doporučuje, aby capacity building získalo samostatnou položku v rozpočtu,  podpořily se regionální vzdělávací setkání i online training, mentorování a další postupy, které již v hnutí byly testovány v minulých letech.

Tým zabývající se Product & Technology otevírá svůj příspěvek požadavkem decentralizace vývoje našeho softwaru. Na vývoji by se měly aktivně podílet všechny složky našeho hnutí – nikoliv jen nadace a snad ještě Wikimedia Deutschland v případě Wikidat. Skupina se řečnicky ptá, proč by MediaWiki měla vyvíjet jen nadace Wikimedia, když přeci tento software používá mnoho jiných platforem – podle jejich představ mohli bychom decentralizovat podobně, jako je to třeba v hnutí vyvíjejícím WordPress či Linux. Dobrovolníci a běžní členové komunity by měli dostat silnější roli i při rozhodování o vývoji a nasazení nástrojů a měli by také být kvalitně informováni o tom, co se chystá a proč. Mělo by to vést k omezení nepříjemných kauz, kdy zpravidla nadace Wikimedia vyvine nějaký nástroj či vylepšení, ale komunita ho odmítne, protože nesplňuje její požadavky.

Revoluce v získávání a rozdělování financí

V oblasti Resource Allocation jsou navrhovány výrazné změny ve způsobu, jakým jsou distribuovány finanční prostředky. Opět je kladen důraz na decentralizaci a na posílení role dosud nereprezentovaných skupin a zejména zemí tzv. Globálního jihu (zejména rozvojové země). Ty by nově podle návrhu měly mít alokováno 50 % celkového rozpočtu. O rozdělování prostředků budou mít možnost rozhodovat všichni členové hnutí (dosud například o největších grantech rozhodovala úzká skupina osob) a zároveň bude snaha o co největší diverzitu v komisích, které mají důležité rozhodovací role. Navíc by zřejmě měly být důležité komunitní role nově placené, aby si mohli takovou činnost dovolit i dobrovolníci z méně bohatých zemí. Mluví se v tomto ohledu například o členech rad a komisí rozdělujících finanční prostředky. Obrovskou změnou bude také to, že se rozdělování prostředků bude dít na úrovni regionů (tzv. regionálních hubů), které dostanou alokovanou částku a jejich úkolem bude částku rozdělit ve své oblasti. Opakovaně je také zmiňován princip, že alokovány mohou být „veškeré příjmy“ hnutí; zde se nabízí otázka, zda to bude aplikováno i na dary jednotlivým pobočkám (například pobočkám, které působí v zemích s možností uplatňovat dary neziskovým organizacím jako slevu na dani – kde jsou příjmy větší a závislost na nadaci Wikimedia logicky menší). Přitom bude kladen důraz na podporu fundraisingu a organizačního růstu.

Naopak, příjmy hnutí diskutovala skupina Revenue streams. V podstatě se jedná o výčet možností, jak by mohlo hnutí získávat dodatečné příjmy – zmíněna je placená „nadstandardní“ Wikimedia API pro velké partnery, merchandizing, služby pro organizace, které chtějí provozovat svou vlastní wiki, fundraisingové události, evropské granty atd. Doporučení končí kontroverzním cílem, aby všechny složky hnutí usilovaly o finanční nezávislost (dokázaly si na sebe vyfundraisovat samy); to je ale ve zjevném konfliktu s návrhy jiných skupin, aby byly dotovány země Globálního jihu.

Wikiměsto Litomyšl

18:32, Thursday, 29 2019 August UTC

Přinášíme shrnutí letošního Wikiměsta, které zavítalo do malebné Litomyšle. 8 wikipedistů tu s podporou spolku Wikimedia ČR od pátku do neděle (23. – 25. 8.) zlepšovalo wikipedické články nebo fotilo na téma související s Litomyšlí.

Pátek

Náš tým wikipedistů navštívil místní historik Stanislav Vosyka a také jeden sběratel starých pohlednic. Reportáž přijel natočit Český rozhlas (reportáž o Wikiměstě v čase 14:49:25).

Sobota

Wikipedisté absolvovali prohlídku bývalého pivovaru a kostela Nalezení sv. Kříže s instalacemi a expozicí sakrálního umění, prohlédli si i budovy Zámeckého návrší. Při tom je natáčela svitavská televize CMS (reportáž zde). Díky vstřícné domluvě Michala Vojáčka z tiskového odboru si mohli projít také Regionální muzeum s expozicí archeologického nálezu staré cesty vedoucí ze Zámeckého návrší, doplněnou o modely historického vývoje Litomyšle. Odpoledne náš tým nečekaně navštívil také sám starosta, pan Daniel Brýdl, díky kterému se Wikiměsto již od začátku dařilo dobře organizovat. Poděkoval za aktivitu a ihned opravil drobnou nepřesnost v článku o jeho osobě, který jeden z účastníků na místě založil.

Organizátor Wikiměsta Dominik Matus a starosta Litomyšle Daniel Brýdl.


Neděle

Poslední den kromě editování wikipedisté navštívili litomyšlský zámek, kde také pořídili řadu fotografií. Tři dny je krátká doba, odpoledne už museli vrátit zapůjčené knihy z městské knihovny a vyrazit na cestu domů.

Dohromady 8 účastníků Wikiměsta vytvořilo či doplnilo přes 60 článků (namátkou: články o místním opevnění, dějinách Litomyšle, muzeu, gymnáziích, synagoze, klášterech, kostelích, památné lípě atp.) a na Wikimedia Commons zatím nahrálo přes 100 fotek tohoto města.

Děkujeme Dominikovi za organizaci akce! A pokud jste se nemohli zúčastnit, nejbližší podobná akce se koná 1. – 3. listopadu v Prachaticích, další Wikiměsto zase až někdy v roce 2020. Spolek hradí účastníkům dopravu, stravu a ubytování.

WP stránka | Nástěnka| FB událost

Začíná editační soutěž Hvězda svobody

11:07, Wednesday, 17 2019 July UTC

Dnes otevíráme editační soutěž Hvězda svobody. Chceme tak oslavit 30. výročí obnovy demokracie v Česku i na Slovensku a vybídnout vás k psaní článků na toto, ale i jiná témata✌.

Cílem soutěžících je do 17. 2. 2020 napsat alespoň jeden Dobrý nebo Nejlepší článek na téma Historie Československa/ Česka/ Slovenska po roce 1948 (kvalitních článků z této oblasti by si Wikipedie zasloužila mnohem víc) nebo další témata spojená s našimi republikami.

Všechny informace – jak se přihlásit, podrobná pravidla apod. najdete na stránce soutěže.

Ve dnech 17. – 19. května proběhl v Národní technické knihovně v Praze Wikimedia Hackathon 2019 pořádaný spolkem Wikimedia Česká republika. Jednou z oblastí, na kterou se letošní ročník zaměřil, byly Zkušenosti nových wikipedistů, což je projekt mající za cíl zintuitivnit rozhraní Wikipedie pro nováčky a i jinak jim usnadnit stání se zkušeným wikipedistou.

Události se účastnil téměř celý tým Growth Nadace Wikimedia, který v průběhu akce informoval o projektech, které vyvíjí a nabídnul témata, na kterých by se během Hackathonu mohlo pracovat. Tři z nich pak byly na Hackathonu dovedeny do prvního funkčního prototypu. Nejde zatím o funkce určené pro nasazení. To proběhne v řádu několika týdnů až měsíců.

Živý chat (panel Potřebuji pomoc)

Panel Potřebuji pomoc v jeho současné podobě

Jednou z funkcí, která je českým, korejským a vietnamským nováčkům k dispozici, je panel Potřebuji pomoc. Tato funkce umožňuje nováčkům získat pomoc přímo při editování, a to buďto formou snadného prohledávání nápovědy, anebo možností položit zkušenému wikipedistovi dotaz. Tento dotaz je následně vložen na stránku Potřebuji pomoc a zkušení wikipedisté mohou odeslat odpověď. Nováček se o odpovědi dozví ve svých notifikacích.

Tento způsob komunikace ale neprobíhá v reálném čase, přičemž možnost komunikovat se zkušeným wikipedistou v reálném čase značné množství nováčků očekává. Kosta Harlan z Nadace Wikimedia se proto na Hackathonu rozhodl věnovat vyvinutí chatu, který by se do panelu Potřebuji pomoci dal integrovat.

Představení-se mentorů (Domovská stránka nováčka)

Od začátku května 2019 je nováčkům (v současné době jen půlce z nich, z důvodu A/B testování) k dispozici jejich domovská stránka. Ta se zobrazí v okamžiku, kdy kliknou na své uživatelské jméno v pravém horním rohu rozhraní Wikipedie. Prostřednictvím své domovské stránky nováčci můžou např. položit otázku svému mentorovi. V současné době se u každého mentora zobrazuje stejný text, „Tento zkušený wikipedista ví, že jste nový, a může vám pomoci s editováním.“. Někteří nováčci se tak mohou ptát, proč jim byl vybrán zrovna tento mentor anebo je dokonce tato část domovské stránky vůbec nezaujme. Tim Eulitz z Wikimedia Deutchland na Hackathonu upravil domovskou stránku tak, aby si každý mentor mohl vybrat, jak se chce nováčkům představit.

Upozornění na odpověď (Domovská stránka nováčka)

Třetí z projektů vyvinutý na Wikimedia Hackathonu 2019 se také týká Domovské stránky nováčků. V tuto chvíli si totiž odpověď na položený dotaz přečte méně než polovina tazatelů. Nadace Wikimedia předpokládá, že tomu tak může být proto, že nováčci netuší, jakým způsobem se o odpovědi dozví, a tedy ani netuší, které z míst na Wikipedii mají hlídat. Z tohoto důvodu se Tim Eulitz rozhodl upravit panel Domovskou stránku nováčka tak, aby nováčkům ukázal na místo, kde se o odpovědi na mentorem zodpovězený dotaz vlastně dozví.

A co dál?

Před tím, než bude možné kteroukoliv z funkcí zmíněných výše nasadit na Wikipedii, bude muset tým Growth vyvinuté nástroje odladit tak, aby správně fungovaly za všech okolností, a také se ujistit, že nástroje budou pro nováčky snadno použitelné. Nasazení projektu živého chatu proto nejspíše neproběhne dříve, než za několik měsíců. Další dva projekty by pak mohly být nasazeny už za několik týdnů.

Chcete-li být na nasazení těchto i jiných projektů upozorněni, doporučuji se přihlásit k odběru newsletteru týmu Growth, který je rozesílán přibližně jednou za měsíc skrz Wikipedii. Nevíte-li, jak na to nebo máte jiné dotazy, můžete se obrátit na komunitního ambasadora české Wikipedie Martina Urbance skrz e-mail murbanec-ctr@wikimedia.org. Také si můžete přečíst stránku o projektu Zkušenosti nových wikipedistů na české Wikipedii, kde se dozvíte i o dalších projektech, které Nadace Wikimedia spustila.

Chybí vám něco? Chcete se zapojit?

Ocenili byste, kdyby Nadace Wikimedia nováčkům pomohla nějakým konkrétním způsobem? Vidíte nějaký nedostatek nástrojů určených pro nováčky? Nebo umíte programovat a rádi byste se do vývoje zapojili? Ozvěte se komunitnímu ambasadorovi české Wikipedie na murbanec-ctr@wikimedia.org.

V rámci pražského mezinárodního Wikimedia Hackathonu, o kterém si můžete více přečíst zde, se sešla také česká technická komunita. Jsou to dobrovolníci hnutí Wikimedia, kteří disponují hlubšími technickými znalostmi a využívají je k vylepšování Wikipedie, Wikidat a dalších projektů a nástrojů využívaných ve světě Wikimedia. V letošním roce jsme na hackathonu napočítali přinejmenším 23 českých účastníků, tedy téměř desetinu z celkového počtu. Umožnilo to samozřejmě pořádání této každoroční prestižní akce v Praze v režii našeho spolku Wikimedia Česká republika.

Část z české technické komunity na Wikimedia Hackathonu; foto Klára Joklová, CC-BY-SA 4.0

České setkání přispělo k vzájemnému lepšímu osobnímu poznání – mnoho z nás se znalo jen z virtuálního světa. Diskutovali jsme o vhodných komunikačních kanálech a představili čilé diskuzní forum na Facebooku – skupinu Wikidata CS. Také jsme mluvili o programových plánech spolku Wikimedia v technické oblasti.

Ústředním tématem letošního českého setkání na hackathonu byla práce na návodu pro různé veřejné instituce, které mají zájem přispět svými daty do Wikidat. Tento návod jsme si předsevzali vytvořit v letošním roce v rámci programu Wikidata&Tech, který koordinuje spolek Wikimedia. Dokument má umožnit institucím nahlédnout pod pokličku Wikidat a pochopit, jak mohou přispět k jejich rozkvětu a co z toho obě strany budou mít. Naším cílem je také vyjasnit složité autorskoprávní situace, které mohou u propojování, synchronizaci a importování databází vyvstat.

První fáze tvorby tohoto dokumentu byla otevřena právě na schůzce české komunity během hackathonu. Sbírali jsme otázky, které mohou instituce mít, když o Wikidatech uvažují. Sepsali jsme je na stránku WikiProjektu Česká republika na Wikidatech a v druhé fázi se budeme snažit najít na ně odpovědi.
Napadají vás další zádrhele, nejasnosti a otázky, které mohou české kulturní instituce mít? Neváhejte je připsat na výše odkazovanou stránku!

Otázky zformulované během českého technického setkání.

Wikimedia Hackathon 2019 je za námi

09:56, Wednesday, 05 2019 June UTC
Skupinová fotografie účastníků Wikimedia Hackathonu
Autor: Pierre-Selim Huard, upravil Bryan Davis – oříznut soubor Wikimedia Hackathon Prague 2019 – 2019-05-18 – Group Picture – 0391.jpg, CC BY 4.0

Před třemi týdny skončil Wikimedia Hackathon 2019, který se vůbec poprvé konal v Praze v prostorách Národní technické knihovny. Wikimedia Hackathon je každoročním setkáním vývojářů a dalších specialistů, kteří se starají o to, aby Wikipedie a další projekty provozované Nadací Wikimedia řádně fungovaly. Události se zúčastnilo asi 200 vývojářů a dalších specialistů z 40 zemí.

Letošní Hackathon se zaměřil na tyto tři oblasti:

  • Zkušenosti nových wikipedistů | projekt, jehož cílem je zintuitivnit rozhraní Wikipedie pro nové přispěvovatele;
  • Mobilní aplikace Wikimedia Commons | aplikace sloužící pro snadné nahrávání fotografií do Wikimedia Commons přímo z mobilního telefonu;
  • Nástěnka | nástroj sloužící k snadnému sledování vzdělávacích aktivit spolku Wikimedia Česká republika a dalších poboček; je pak možné snadno spočítat vliv té které události a snáze posoudit, zda měla smysl.

V dalších článcích představím vybrané projekty podrobněji. Většina z projektů, které vznikly během Hackathonu, nejsou prozatím k dispozici uživatelům. Předtím, než se tak bude moci stát, bude muset proběhnout mnoho vývojářské práce a ladění, aby se vývojáři ujistili, že v kódu nejsou žádné závažné chyby. Ze stejného důvodu proto také nelze říct, kdy můžeme čekat nasazení těchto projektů na Wikipedii.

Další obrázky jsou k nalezení na Wikimedia Commons.

Wikimedia Hackathon byl svými účastníky hodnocen jako jeden z nejúspěšnějších Hackathonů vůbec. Nejbližší technicky zaměřená Wikimedia událost bude v rámci předkonference k Wikimanii ve dnech 14. a 15. srpna 2019 ve Stockholmu, samotná konference pak bude probíhat 16. – 18. srpna. Další podrobnosti o Wikimanii je možné se dozvědět na jejím webu. Registrace je otevřená do 30. června.

Od pátku 17. až do neděle 19. května se lidé stojící za technickou stránkou Wikipedie setkají v Praze. V Národní technické knihovně budou tři dny pracovat na tom, jak největší internetovou encyklopedii zdokonalit, zlepšit a zjednodušit. Tedy jak připravit nové technické nástroje pro podporu a rozvoj encyklopedie.

Jedná se o největší akci svého druhu, která se v Praze uskuteční. Účast bude mezinárodní – nejpočetnější registrovanou skupinou účastníků jsou Američané, následují Němci, Indové a Francouzi. Za akcí stojí spolek Wikimedia Česká republika, který u nás dlouhodobě encyklopedii podporuje a popularizuje, a celosvětová nadace Wikimedia Foundation, která je provozovatelem encyklopedie.

„Takzvaný Hackathon pořádáme v České republice vůbec poprvé. Cílem je se podívat pod pokličku Wikipedie, na samotný software na kterém stojí. Zdokonalit jej tak, aby odpovídal aktuální době, aby bylo možné tvořit obsah snadněji a zábavněji. Vytvořit nové nástroje. Dnes už není encyklopedie jen o obyčejném textu; pracujeme a spravujeme rozsáhlou databázi statistických dat s názvem Wikidata, máme multimediální server Wikimedia Commons s miliony obrázků, využíváme různé mapové aplikace. To všechno Wikipedii pomáhá a ohromně ji to za ta léta posunulo kupředu. Od prostého editování v okně prohlížeče jsme se dostali i k mobilním aplikacím, takže můžete na ulici udělat fotku a dát ji do Wikipedie za pár sekund. Podobná vylepšení budeme na hackathonu diskutovat a vytvářet“, uvedl Josef Klamo, předseda spolku Wikimedia Česká republika.

Na Hackathonu se ale neobjeví jen techničtí guruové internetové encyklopedie. Příjdou i tvůrci některých podobných projektů – například map Open Street Maps, otevřené databáze Wikidata a mnohých dalších. Hackathon má i svůj přesah do světa otevřeného softwaru.

Akce je otevřená pro veřejnost a vstup je zdarma. „Nechceme, aby byla omezená jen na programátory; vítáni jsou všichni, kteří mají zájem o svět okolo Wikipedie, komunitní tvorbu softwaru, svobodný software a podobně. U nás se mohou seznámit s tím, jak na tom všem pracujeme, a jakou technickou podobu současná Wikipedie má. Přijďte se podívat,“ dodává Klamo.

Víc podrobnosti najdete: https://www.mediawiki.org/wiki/Wikimedia_Hackathon_2019

Kontakt: Natalia Szelachowska, natalia.szelachowska@wikimedia.cz

Odbor komunikace a marketingu pražského magistrátu po dohodě s fotografy hlavního města souhlasil s tím, že budou pro Wikipedii uvolněny pod svobodnou licencí zatím dvě sady fotografií: Rekonstrukce Staroměstské radnice (přes šest tisíc fotografií) a snímky představitelů (Rady) hlavního města Prahy. O uvolnění dalších fotografií se dále jedná.

Mezi pražským magistrátem a zástupci Wikipedie (spolkem Wikimedia Česká republika, který se zabývá propagací encyklopedie) se uskutečnilo několik vzájemných jednání a schůzek. Celou věc zastřešil bývalý wikipedista a dnes radní hlavního města Prahy, Adam Zábranský.

Poskytnuté fotografie dokumentují dva roky práce na budově Staroměstské radnice. Jsou tam jednotlivé části orloje, oprava vitráží nebo třeba radničních hodin. Kromě fotografií samotné věže je to dokumentace především restaurátorských prací pro celou památku. Snímky jsou unikátní a týkají se procesů, které jsme pro Wikipedii nikdy neměli zdokumentovány. Fotografie nám úřad poskytl v maximálním rozlišení a plné kvalitě.

Fotografie z rekonstrukce jsou umístěny aktuálně v příslušné kategorii na Wikimedia Commons. Fotografie představitelů města byly nahrány již v únoru 2019 a umístěny do článků o představitelích metropole. 

Vítáme nové koordinátory vzdělávacích programů

14:40, Thursday, 18 2019 April UTC

Od 1. dubna se náš EDU tým rozrostl o dva nové členy. Lenka Kučerová nahrazuje Janu Doležalovou na pozici koordinátorky programu Senioři píší Wikipedii, Štěpán Vizi nastupuje na novou pozici koordinátora programu Studenti píší Wikipedii, která byla vydělena z úvazku manažerky vzdělávacích aktivit, Gabky Bokové. Těm, kteří se s nimi nepotkali na valné hromadě, bychom je rádi představili alespoň touto virtuální cestou.


Lenka stále studuje a ještě dále bude, protože jí baví být aktivní a neustále se rozvíjet. Při bakalářském studiu andragogiky a personálního řízení zakusila práci pro neziskové organizace i prostředí HR. Jeden semestr studia si ozvláštnila semestrem na Erasmu v Německu. Kromě toho se nyní věnuje podpoře amerických studentů studujících v Čechách. Baví ji práce s lidmi, svou budoucnost směřuje tímto směrem, ať už jde o vzdělávání a rozvoj, výzkum nebo dobrovolničení. Svůj pracovní den nejlépe začne jógou, kterou praktikuje již několik let. Co se sportu týče, nově se teď pustila do boulderingu. Svou mysl si zase snaží vytrénovat při hraní šachů. Po celém dni ji nejspíše najdete na koncertě, v divadle nebo v kině. Pochází z jižních Čech, takže ráda někdy vystřídá pražské rušno za čerstvý vzduch jihočeského lesa.

Lenka Kučerová, foto: Klára Joklová [CC BY-SA 4.0 ]

„Z práce pro Wikimedii jsem nadšená, protože si od ní slibuji naplnění hned několika hodnot: rozvoj, podpora lidí a smysluplnost. Práce pro seniory se mi zamlouvá hlavně díky nostalgickým vzpomínkám na první brigádu v knihovně, kde jsem vypomáhala své babičce s organizováním seniorských akcí,” dodává Lenka.

Štěpán Vizi, foto: Kateřina Davidová [CC BY-SA 4.0 ]

Štěpán strávil téměř čtyři roky v Německu, kde studoval obor mírová studia, přispíval do studentského rádia a rozvážel pizzu. Má zkušenost s koordinací projektů v neziskovém sektoru a je absolventem projektu Česko-německé fórum mládeže, kde také dva roky předsedal českému spolku a jako člen Fóra se podílel na vzniku projektu motivujícím mladé lidi k aktivnímu občanskému životu.
Ve volných chvílích se snaží o hraní divadla v (ex)studentském spolku při Institutu mezinárodních studií (FSV UK) Teritoriální Tyjátr a cestuje do nepravděpodobných turistických destinací jako Írán nebo Kyrgyzstán.

„Wikimedia podle mě hraje důležitou roli při šíření a obhajování svobody internetu a informací vůbec, takže jsem rád, že se můžu na její činnosti podílet,“ říká Štěpán.

Oběma koordinátorům přejeme, aby je práce pro Wikimedia naplňovala a těšila.

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

Užitečnost, odbornost, Wikiverzita : 3. díl : Výzkum

23:12, Wednesday, 20 2014 August UTC

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

Wikipedie: otevřenost a zodpovědnost

00:15, Thursday, 14 2014 August UTC

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

Jak na oborová kritéria významnosti na Wikipedii

15:15, Monday, 07 2014 July UTC

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

Zneužil jsem práva správce! Opravdu?

10:49, Wednesday, 29 2014 January UTC

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

Wikizprávy a statistika

22:14, Wednesday, 01 2014 January UTC

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

Ještě smutnější pohled na Wikizprávy

19:12, Thursday, 29 2013 August UTC

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

Tohle mne dnes na Wikizprávách opravdu zamrzelo...

20:54, Saturday, 11 2013 May UTC

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou

Spravedlivý proces

19:53, Saturday, 11 2013 May UTC

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

Pohyb na Wikizprávách

14:31, Tuesday, 09 2013 April UTC

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů,

Citát z Wikipedie

12:44, Monday, 08 2013 April UTC

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si

Beznaděj z Wikizpráv

16:13, Thursday, 28 2013 March UTC

Na Wikizprávách se objevil nový redaktor s přezdívkou Cepice. Napsal zprávu o formuli 1, na začátečníka solidní, i když s větším množstvím chyb - překlepů a chyb gramatických, formátovacích i faktických (asi vzniklých překlepem). I kdyby někdo nebyl znalec a nevěděl, jak to je po faktické stránce, na první tři druhy chyb musel přijít snadno každý. Zpráva z neděle přesto zůstala bez povšimnutí

Zhruba před dvěma a půl měsíci jsem na tomto blogu hodnotil, jak se Wikizprávám daří po mém odchodu, tedy poté, co jsem ztratil trpělivost s osobními útoky a s ústrky ze strany ostatních redaktorů. Je nejvyšší čas napsat, jak se věc vyvinula dál. Obsah Wikizpráv Tvorba velkých zpráv, která byla vždy považovaná za hlavní účel Wikizpráv, se nadále drží na velmi chabé úrovni. Za oněch 3,5 měsíce

Boti, byrokrati a jiná havěť

12:00, Monday, 18 2013 March UTC

Danny využil po 1,5 roce práva byrokrata a přidělil na Wikizprávách příznak bota, a to kamarádu Mildovi. Mildovo zdůvodnění bylo velmi stručné a neurčité a vše trvalo půl hodiny. Mně přiděloval příznak bota na opakované žádání, na základě bezprecedentního výslechu a po konzultacích s jinoprojektovými byrokraty celé dva měsíce. Určitý rozdíl samozřejmě v obou žádostech byl - Mildův bot běhá i

Zkušenosti z anglických Wikizpráv II

17:54, Tuesday, 29 2013 January UTC

Předevčírem jsem tu napsal blog o tom, jak se vedlo mnou založené zprávě na anglických Wikizprávách. Po dvou dnech musím dodat, že to s ním dopadlo špatně. Článek nejspíš nikdy nebude zveřejněn jako řádná zpráva. Narazil jsem totiž na již popsaný složitý systém anglických Wikizpráv. V praxi je ale ještě komplikovanější a nezvládnutější, než to vypadalo v teorii a na první pohled. Čekání na

Nový rok bez Wikizpráv

17:54, Tuesday, 29 2013 January UTC

Je to něco málo víc než měsíc, co jsem už si řekl dost a odešel na neurčitou dobu z Wikizpráv. Přestalo mne bavit, že jeden redaktor (ale též správce) Tchoř, který sám připouští, že Wikizprávy nepředstavují jeho hlavní zájem, a který za celé své působení napsal jen hrstku překladů zpráv, doporučuje nejpracovitějšímu autorovi, aby odešel, když se mu na Wikizprávách něco nelíbí. Taky mne přestalo

Older blog entries