cs.planet.wikimedia

Představovat českým učitelům Wikipedii je dnes už sotva zapotřebí. Většina čtenářů tohoto textu je si pravděpodobně také vědoma možností využití Wikipedie v rámci výuky. Ten, kdo si tyto možnosti ozkoušel i v praxi, ovšem nejspíše narazil též na nemožnosti — na principiální omezení, která využívání Wikipedie při vyučování má. Největší otevřená encyklopedie je sice rozsáhlým zdrojem informací, do jehož tvorby se mohou učitelé i žáci zapojit, ale jehož encyklopedické poslání nenechává místo pro objevování na vlastní pěst, pro pokusy a omyly, pro učení vlastní tvorbou, pro cvičení a zkoušení.

Wikipedie ze své podstaty skutečně nemůže poskytnout vzdělávací prostor, kde by například více studentů mohlo psát souběžně každý svůj článek na stejné téma, kde by žáci mohli pracovat na cvičném textu, který bude následně smazán a napřesrok vytvářen stejně dalším ročníkem, kde by mohly vznikat stránky, do nichž smí zasahovat jen vedoucí kurzu, nebo naopak jen účastník, jenž má prokázat své dovednosti. Takový prostor však najdeme na jednom ze sesterských projektů nadace Wikimedia — na Wikiverzitě.

V čem Wikiverzita vyniká

Z jednoho úhlu pohledu můžeme Wikiverzitu přirovnat k veliké dílně. Zatímco Wikipedie shromažďuje již ověřené a věrohodně zveřejněné poznatky, na Wikiverzitě se dá pracovat zkusmo a cvičmo, provádět vlastní výzkum, který možná teprve v budoucnu přinese poznatky, jež se stanou součástí encyklopedického vědění, zřizovat si zákoutí šitá na míru vzdělávacím potřebám — takříkajíc vlastní pracovní stůl, učebnu, či dokonce laboratoř.

Z jiného úhlu pohledu můžeme Wikiverzitu pojmout jako síťový výukový systém. Řada škol dnes využívá takovéto systémy — nejčastěji populární Moodle — pro svou vnitřní potřebu. V případě Wikiverzity je takovouto školou celý svět. Kdokoli může podle svých schopností přijmout roli učitele a nabídnout výuku v některém z dosavadních předmětů, nebo si otevřít zcela nový kurz, ale právě tak podle svých potřeb přijmout roli žáka. Učitel z reálné školy si tu může zřídit virtuální učebnu pro své reálné žáky, umisťovat jim na Wikiverzitu učební materiály a odkazy na zdroje, otevřít pro třídu diskusní fórum, zadávat úkoly pro samostatnou práci a sledovat aktivitu svých jednotlivých svěřenců, spouštět a vyhodnocovat testy. (Nástroje pro porovnávání výsledků a sledování studijních pokroků ještě nejsou zprovozněny, ale do budoucna se s nimi počítá.)

 

Z dalšího úhlu pohledu můžeme Wikiverzitu vidět jako databázi digitálních učebních materiálů. Ty, které jsou zveřejněny pod otevřenou licencí Creative Commons, mohou být uloženy přímo na serverech Wikimedia (jako to v případě obrázků známe z Wikipedie), na jiné může tematická stránka na Wikiverzitě odkazovat, a tím podle potřeby integrovat i obsahy etablovaných úložišť, jako jsou dum.rvp.cz nebo dumy.cz. Oproti jiným úložištím digitálních učebních materiálů není Wikiverzita omezena druhem školy, typem studia, vzdělávacími plány, tématem ani případnými grantovými podmínkami. Navíc umožňuje materiály přímo propojovat s wikiverzitní výukou i s obsahy dalších projektů Wikimedia, na místě testovat, nezávisle recenzovat a probírat v diskusích a v případě otevřené licence i dále přizpůsobovat vlastním požadavkům.

 

Čemu je prospěšná otevřenost a kooperace

Již vícekráte zmíněná otevřenost patří k podstatě Wikiverzity, stejně jako ostatních projektů Nadace Wikimedia. Rozhodnutí pro ni je především věcí přístupu — přesvědčení, že kooperace ve výsledku dovede člověka dál než konkurence, a ochoty dát vlastní výtvory k dispozici ostatním, ba sdílet s ostatními samotný proces tvoření. Kdo chce své učební materiály a pracovní diskuse ponechat před zbytkem světa skryté, pro toho je vhodnější školní Moodle. Komu plně vyhovuje přednastavený rámec a recenzní linie etablovaných úložišť DUMů, tomu postačí jejich služby. Otevřenost Wikiverzity znamená rozšíření v obou směrech — její uživatelé mohou jednak využívat vzájemně výsledky své práce, navazovat na sebe, reflektovat se a korigovat. Jednak sami vytvářet nebo dotvářet rámec, v němž se pohybují. Založí-li učitel na Wikiverzitě výukový projekt pro svou reálnou třídu, pak může případně mezi své virtuální žáky přijmout i další uživatele, nebo mezi dalšími uživateli nečekaně nalézt korektora svých materiálů, či dokonce pedagogického asistenta. Díky provázanosti projektů Nadace Wikimedia může do svých výukových materiálů bezprostředně začleňovat například obsahy Wikipedie, Wikislovníku nebo Wikizdrojů, a Nadace samotná je poměrně jistou zárukou, že pracovní prostředí nebude nečekaně uzavřeno, zpoplatněno či zatíženo dodatečnými podmínkami.

Jak se stát průkopníkem

Stát se uživatelem Wikiverzity je stejně snadné jako začít používat Wikipedii. Kdo má již svůj uživatelský účet na Wikipedii nebo jiném projektu Wikimedia v libovolném jazyce, může se pod stejným jménem a heslem přihlásit na českou Wikiverzitu. Kdo takový uživatelský účet ještě nemá, může si jej velmi jednoduše zřídit. (Na Wikiverzitu je samozřejmě možno přispívat i anonymně, ale pro účast na výuce v roli učitele i žáka je vhodné mít svou stálou uživatelskou identitu.)

Na české Wikiverzitě je zatím každý aktivní uživatel průkopníkem. Zatímco třeba anglická nebo německá Wikiverzita už má rozsáhlou komunitu uživatelů a zásobu ověřených postupů a vyzkoušených nástrojů, česká teprve hledá svou podobu a své využití ve vzdělávání. Českojazyčná nápověda ještě není dobudována, pravidla efektivního uspořádání obsahu i soužití uživatelů se teprve vytvářejí, výukové projekty mají zatím spíše experimentální charakter. Máme už ovšem i první pozitivní zkušenosti s nasazením Wikiverzity v reálném školním vyučování — celoročně ve výuce informatiky v prvním a čtvrtém ročníku střední školy, krátkodobě a příležitostně též v dalších předmětech. Nyní čeká česká Wikiverzita především na další pedagogy, kteří budou mít odvahu a chuť vyzkoušet si ji ve výuce, a tím též pomáhat v jejím budování. Potenciál, který Wikiverzita má, za toto úsilí určitě stojí.

Milan Horák, učitel informatiky a společenských věd na SŠ Waldorfské lyceum, jeden ze správců české Wikiverzity (milan.m.horak@volny.cz, na Wikiverzitě pod uživatelským jménem Mmh)

Autorem rozhovoru je David Klempíř.

 

„Dcera se se mnou chlubí sousedům – ten náš děda, to je wikipedista,“ říká s úsměvem Karel Jurák. Osmdesátiletý odborník na výrobu elektroniky stále překládá technické normy, přispívá do specializovaných časopisů a příležitostně přednáší. Nyní věnuje část svého času i psaní a rozšiřování hesel na české Wikipedii. Pomohl program „Senioři píší Wikipedii“ a setkání s jeho ambasadorem, profesorem Janem Sokolem.

Pane Juráku, používal jste Wikipedii jako čtenář?
Ano. Občas píšu překlady norem, články nebo přednášky. Když jsem si nějakým termínem nebyl jistý, přes Google jsem se většinou dostal na anglickou Wikipedii. Jako překladatel musíte znát význam slova v kontextu. Na to je Wikipedie ideální. Když hledám příslušná témata na anglické verzi encyklopedie, dívám se pochopitelně, zda je o nich něco obdobného napsaného i v češtině.

Takže když jste nenašel potřebné heslo, rozhodl jste se ho napsat?
Navštívil jsem každoroční Wikikonferenci, protože jsem chtěl vědět něco bližšího o tom, jak to celé funguje. Součástí konference byl specializovaný „dýchánek“ Senioři píší Wikipedii, kde jsem poznal i pana profesora Sokola. Pochytil jsem, že bych mohl začít sám aktivně přispívat. Asi měsíc poté jsem se přihlásil na příslušný kurz v prostorách Městské knihovny v Praze.

Splnil kurz vaše očekávání?
Určitě to všem účastníkům pomohlo. Osobně jsem ocenil, že součástí bylo také skenování obrázků. Z rodinných zásob jsem donesl pracovní knížku z druhé světové války a obratem jsem vytvořil wikistránku. Na Wikimedia Commons jsem našel, že v kategorii „Záplavy na Berounce 2002“ mají okolní obce bohatou fotogalerii ze záplav, ale Zadní Třebáň ne. Tak jsem se zároveň naučil, jak se na Wikimedia nahrávají fotky a potom zapracují do wikistránky.

Píšete a upravujete převážně „technická“ hesla. Postupujete podle nějakého systému?
Edituji, o co „zakopnu“. Wikipedie není moje hlavní činnost. Když uvidím vhodné téma, tak to upravím. Narazil jsem na jinak hezké wikičlánky s obrázky, které měly jen anglický popis. Tak jsem je na kurzu přeložil, to byla taková rozcvička na vektorovou grafiku.

Překládáte z cizích jazyků, nebo ze skript či učebnic?
Také překládám, ano. Ale je to složitější. Kdysi jsem překládal terminologickou normu MicroElectroMechanical Systems (MEMS) a teď se mi do rukou dostala její inovace. Říkal jsem si, že je to dobré téma. Anglicky psané heslo existuje, tak nyní doplním příslušné heslo (MEMS) v češtině. Musím ale ještě upřesnit zdroje, tedy anglické verze hesla a příslušnou normu.

Jaký je pocit upravovat hesla ve Wikipedii?
Mám, v podstatě možná naivní, představu, že člověk by měl stále dělat něco užitečného. Ale jak jsem již říkal, nežiji pouze Wikipedií. Rád se realizuji rozumnou činností. Píši články do odborného časopisu, překládám normy a občas přednáším na seminářích, např. Zásady ochrany elektronických součástek a sestav před elektrostatickým výbojem při výrobě a servisu elektroniky atd.

Co vám na Wikipedii chybí?
Chybí mi důkladnější práce se souvisejícími články. Ocenil bych přímé odkazy na cizojazyčné verze, zejména na anglickou. Interwiki ne vždy přesně odpovídá. Také jsem příznivcem obrázků, schémat a fotografií, zkrátka obrazové přílohy. Vydají za tisíce slov. Články by měly mít vždy obrázek.

Co říká vašemu novému koníčku okolí?
Dcera se se mnou chlubí, ale je to všechno míněno v dobrém. Mé okolí i já to bereme sportovně.

 

Letos na jaře se koná již druhý ročník soutěže CEE Spring, v rámci něhož píší dobrovolníci nové články na Wikipedii o střední a východní Evropě.

V hlavní kategorii bylo napsáno cca 400 nových článků z celého regionu. Mezinárodní kolo soutěže sice již skončilo (a připravujeme se vyhlásit vítěze, kteří si letos na začátku letních měsíců převezmou avizované ceny), nicméně jedno kolo naší soutěže ještě běží – a tím jsou Polská města. Tady soutěžit ještě můžete, a to až do 30. června.

O tomto kole jsme se již zmiňovali dříve – tentokrát (již podruhé) jsme připravili společné kolo soutěže s Polským institutem. Loňským tématem bylo Polsko v druhé světové válce, letos vznikají články o jednotlivých městech. Polský zeměpis jsme si vybrali proto, že přestože mají naši severní sousedé 919 měst, jen menší část z nich má svůj článek na české Wikipedii. A přitom mnohá z nich skrývají spoustu netradičních úkazů. Například Świebodzin, kde byla v roce 2011 odhalena 36 m vysoká socha Ježíše Krista, Braniewo se svojí klasickou cihlovou architekturou, nebo Morąg, se známou věží čarodějnic. Největším polským městem, které svůj článek v češtině nemá, jsou Starachowice; dříve vesnice, díky rozvoji průymslu se z nich však stalo padesátitisícové město. Zajímavostí, které můžete odkrýt, je nemálo.

Chcete se naší soutěže účastnit? Přihlašte se do soutěžního rozhraní, zapište své nově napsané články na seznam. Nejhodnotnější přispěvatele samozřejmě odměníme.

Na poslední chvíli , ale přece. I my jsme se rozhodli se přidat k výzvě „Přichází cenzor„. Jedná se o iniciativu řady internetových organizací, společností, ale i politických stran, která odmítá novelu zákona o hazardních hrách. Přesněji paragrafy 82 a 84 této novely, které přinutí poskytovatele internetu, aby zablokovali přístup k zahraničním serverům s hazardem. Dnes bude o těchto návrzích hlasovat český senát.

Důvodem, který nás k tomuto vedl je ten, že se jedná o nebezpečný precedent. Chceme, aby byla Wikipedie necenzurovaná a se znepokojením sledujeme obdobné kroky, které se dějí v dalších zemích. Pokud bude omezení přístupu na určité webu v České republice zavedeno, je otázka, zda-li tak zůstane pouze u zahraničních webů s on-line hazardními hrami, nebo zda-li se rozšíří i jinam. Cenzurovány mohou být nepohodlné názory; stránky, které by mohly sloužit k sdílení informací, které se nějaké názorové skupině budou, nebo nebudou líbit apod.

Wikipedie jako internetová encyklopedie spoléhá na externí zdroje. Ty jsou v řadě případů tištěné (knižní apod), mnohdy však se jedná o materiály, které jsou dostupné on-line. Díky tomu, že můžeme dokládat tvrzení v jednotlivých encyklopedických článcích tak kvalita encyklopedie postupně v průběhu let roste. Skutečnost, že by některé zdroje nebyly dostupné, nás přivádí do rozporuplné situace a ohrožuje možnost rozvíjet Wikipedii.

Chceme-li, aby měli všichni lidé přístup k veškerému lidskému vědění, musíme uchovat internet svobodný.

Jeden z pilířů Wikipedie říká: „Wikipedie je encyklopedie“. Jejím slovníkovým protějškem je ve skutečnosti Wikislovník, to ovšem nezabránilo překladatelům po celém světě, aby Wikipedii a její systém propojení hesel mezi jazyky používali při dohledávání správné odborné terminologie či pochopení kontextu – jak na Wikikonferencích v minulosti upozornili překladatelé Jiří Ohlídal (2012) nebo obšírněji Michal Staša (2015). České Wikipedii jako uznání této role byla dne 13. května 2016 předána cena Slovník roku, kterou vyhlašuje každoročně Jednota tlumočníků a překladatelů.

Česká Wikipedie zvítězila v konkurenci 54 přihlášených velmi kvalitních titulů. O vítězství rozhodla odborná porota složená ze zástupců profesních překladatelských a tlumočnických organizací z České a Slovenské republiky a dalších odborníků, která zasedala 8. února 2016. Cena je spojena s finanční odměnou 20 000 Kč, kterou převzal na slavnostním vyhlášení výsledků během veletrhu Svět knihy Vojtěch Dostál, předseda české pobočky Wikimedia.

Děkujeme Asociaci konferenčních tlumočníků za nominaci a Jednotě tlumočníků a překladatelů za uznání práce českých wikipedistů a wikipedistek.

Loni jsme si hodně s tématem svobody panoramatu užili. Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu tehdy schválil rizikový návrh, který měl svobodu fotografování na veřejnosti podstatným způsobem omezit. Následně byla zahájena celoevropská osvětová kampaň, do které se připojila Wikimedia Česká republika, a řada dalších subjektů. Nebezpečný návrh byl sice dne 9. července 2015 Europarlamentem odmítnut, o několik málo hlasů však neprošel ani protinávrh na celoevropskou svobodu panoramatu. Ten se ale po téměř roční odmlce může vrátit na scénu…

Dnes samozřejmě nehrozí, že bychom si nesměli vyfotit Ještěd, nebo Tančící dům, jak se o tom diskutovalo loni. Rozhodnutí Evropského parlamentu upřednostnilo původní stav. Některé zprávy, které převzaly zpravodajské portály, byly poměrně extrémní, nicméně ani dnes se budovy evropských institucí nesmějí svobodně fotografovat a sdílet, a proto je také na Wikipedii najdete jen stěží. Takový stav chceme samozřejmě změnit.

 

 

Evropská komise se rozhodla udělat ohledně tohoto tématu nový průzkum názorů. Připravila poměrně složitou a komplexní konzultaci, ve které se ptá evropských občanů, co si o problematice fotografování a zveřejňování snímků pod svobodnou licencí myslí. Skupina EDRI (European Digital Rights), jejímž členem je např. Wikimedia Deutschland, proto připravila jednoduchý nástroj, který lze použít pro vyplnění dané konzultace. Můžete tak zaslat svůj názor Evropské komisi a pomoci jí přesvědčit, že svoboda panoramatu je pro Evropu potřebná. Formulář vám pomůže vysvětlit problematiku autorského práva v oblasti fotografování a implikace, které má pro on-line platformy, sociální sítě, a nakonec i internetové projekty, jako je například právě Wikipedie.

Konzultace, které jsou běžným nástrojem Evropské komise k tomu, aby zjistila, jakého názoru jsou lidé v členských zemích osmadvacítky, byla spuštěna na začátku května a poběží až do 15. června. Do té doby můžete zasílat své odpovědi a dát tak zástupcům EU najevo, nakolik vás dané téma zajímá, a zda-li skutečně chcete svobodu panoramatu v celé Evropě, tedy nejen v České republice, Německu, nebo např. Polsku, kde už dnes platí.

 

Naší jarní soutěž CEE Spring obohatila již třetí kategorie. Po obecných tématech ze zemí střední a východní Evropy a Československém odboji v 1. světové válce lze tak nyní soutěžit i na téma polská města.

Třetí kolo naší soutěže, které bylo zahájeno 1. května, poběží až do 30. června.  Podporuje jej Polský institut v Praze, který zajistil také knižní ceny. S Polským institutem jsme spolupracovali již v minulosti; v prvním ročníku naší soutěže jsme měli kategorii s názvem Polsko v druhé světové válce. Během ní vznikla různá zajímavá hesla, například o Muzeu varšavského povstání, nebo židovském protinacistickém odboji.

Od 21. března, kdy byl zahájen 2. ročník této mezinárodní soutěže soutěže, vzniklo celkem 5574 článků na 23 jazykových verzích Wikipedie. Z toho 336 článků v češtině.

Tento rok jsou soutěžními tématy také všechna polská města. První soutěžící se již přihlásil, a napsal nám několik článků. Například o městě Tczew, které se nachází v blízkosti delty řeky Visly, a proslavilo se např. svým unikátním železničním mostem.  Spoustu dalších polských měst a městeček čeká na svůj článek na české Wikipedii. Proto se přidejte do soutěže i vy! Přečtěte si pravidla, naučte se, jak se Wikipedie edituje a vyhrajte hodnotné ceny. Polský institut pro vítěze připravil knižní ceny s tématikou našich severních sousedů.

Od konce roku 2013 funguje na české Wikipedii tzv. československý překladač. Tedy nástroj, který pomáhá s návrhy překladů mezi češtinou a slovenštinou. Funguje s pomocí jádra Google Translate. Uživatel jen vyplní název slovenského článku, stiskne „přeložit“ a skript na pozadí připraví návrh překladu. Wikipedista poté jen provede minoritní kontrolu překladu a odstraní chyby automatického nástroje. Za tři roky jsme takto přeložili 6000 článků. Jubilejní článek je o Tunežicích v okrese Ilava.

Díky tomuto nástroji jsme obohatili českou Wikipedii o řadu témat týkajících se našeho nejbližšího souseda. Máme nyní detailní články o architektuře, dějinách i osobnostech Bratislavy, Košic, Banské Bystrice, Nitry a dalších měst. Přeložili jsme hodnotné informace o dějinách Slovenska i Uher. Napsali články o horských chatách v Tatrách, přehradách na Váhu, nebo vrcholcích Slovenského rudohoří. Denně navíc hledají naši dobrovolníci nová témata, která vybírají k české lokalizaci. Ti nejaktivnější z nich již přidali do české Wikipedie několik set až tisíc článků.

Naši slovenští kolegové zase opětovně překládají z češtiny, a pro svojí slovenskou Wikipedii vytvářejí články např. o českých chráněných územích, nebo významných osobnostech našich dějin.

Připojte se do našeho překládání i vy. Překladač nainstalujete velmi snadno. Navíc můžete psaním článků o slovenských tématech vyhrát díky naší soutěži CEE Spring i hodnotné ceny. Wikipedie je pro editování otevřena všem!

 

Aktuálně běží už 2. ročník největší editační soutěže v dějinách Wikipedie, která nese název CEE Spring. Zapojilo se do ní celkem 28 jazykových verzí encyklopedie, včetně té české. Okolo 200 účastníků napsalo dohromady už přes 2200 článků.

Soutěžící ze zemí od Polska až po Kazachstán a od Estonska až po Řecka píší nové články o všech možných tématech, která se týkají středo- a východoevropského regionu. Vznikají tak nové články o kultuře, přírodě, společnosti, politice, historii, vědě a všem dalším, co hýbe a hýbalo celým regionem. Píší jak staří harcovníci, tak i nová krev. 8 % účastníků soutěže jsou nováčci v tvorbě encyklopedie.

Které země jsou nejvíce populární? V mezinárodním srovnání nejvíce článků vzniká například o Estonsku (265 článků za prvních 20 dní), Rakousku (194 článků) a Maďarsku (181 článků). Proč je hitem zrovna Estonsko? Na některých jazykových verzích Wikipedie se rozšířilo heslo „Pokud Vás zrovna nenapadá vhodné téma, pište o Estonsku“. Co všechno bylo v rámci české verze soutěže napsáno sledujeme např. zde nebo zde.

Zajímavá témata se objevují na sociálních sítích. Slouží tak jako vhodná inspirace pro nováčky, ale také pomáhají ostatním najít něco zajímavého a vhodného pro nové překlady. Jedním z příkladů se stal Dimitrij Andrusov – slovenský geolog, který se narodil v Tartu, studoval v Praze a pracoval v Bratislavě. Článek o něm vznikl hned v několika jazycích v tu samou chvíli, jakmile se jeho zajímavý příběh objevil právě na sociálních sítích. Díky soutěži CEE Spring vznikly nové články o vědcích, jako např. Marie Curie, skupinách, jako je maďarská Omega, nositelích Nobelovy ceny, mezi které patří Aleksandr Solženicyn, a mnoho dalších o lidech, zvycích, místech, historických událostech apod.

A jak si na tom soutěž stojí? Začala před třemi týdny, a ještě jsme velmi daleko k jejímu konci. Stále se můžete zapojit a soutěžit o ceny, které v českém kole zajistil spolek Wikimedia Česká republika. Soutěž probíhá od 21. března až do 31. května 2016.

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů,

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si

Na Wikizprávách se objevil nový redaktor s přezdívkou Cepice. Napsal zprávu o formuli 1, na začátečníka solidní, i když s větším množstvím chyb - překlepů a chyb gramatických, formátovacích i faktických (asi vzniklých překlepem). I kdyby někdo nebyl znalec a nevěděl, jak to je po faktické stránce, na první tři druhy chyb musel přijít snadno každý. Zpráva z neděle přesto zůstala bez povšimnutí

Zhruba před dvěma a půl měsíci jsem na tomto blogu hodnotil, jak se Wikizprávám daří po mém odchodu, tedy poté, co jsem ztratil trpělivost s osobními útoky a s ústrky ze strany ostatních redaktorů. Je nejvyšší čas napsat, jak se věc vyvinula dál. Obsah Wikizpráv Tvorba velkých zpráv, která byla vždy považovaná za hlavní účel Wikizpráv, se nadále drží na velmi chabé úrovni. Za oněch 3,5 měsíce

Danny využil po 1,5 roce práva byrokrata a přidělil na Wikizprávách příznak bota, a to kamarádu Mildovi. Mildovo zdůvodnění bylo velmi stručné a neurčité a vše trvalo půl hodiny. Mně přiděloval příznak bota na opakované žádání, na základě bezprecedentního výslechu a po konzultacích s jinoprojektovými byrokraty celé dva měsíce. Určitý rozdíl samozřejmě v obou žádostech byl - Mildův bot běhá i

Předevčírem jsem tu napsal blog o tom, jak se vedlo mnou založené zprávě na anglických Wikizprávách. Po dvou dnech musím dodat, že to s ním dopadlo špatně. Článek nejspíš nikdy nebude zveřejněn jako řádná zpráva. Narazil jsem totiž na již popsaný složitý systém anglických Wikizpráv. V praxi je ale ještě komplikovanější a nezvládnutější, než to vypadalo v teorii a na první pohled. Čekání na

Je to něco málo víc než měsíc, co jsem už si řekl dost a odešel na neurčitou dobu z Wikizpráv. Přestalo mne bavit, že jeden redaktor (ale též správce) Tchoř, který sám připouští, že Wikizprávy nepředstavují jeho hlavní zájem, a který za celé své působení napsal jen hrstku překladů zpráv, doporučuje nejpracovitějšímu autorovi, aby odešel, když se mu na Wikizprávách něco nelíbí. Taky mne přestalo

Napsal jsem na anglických Wikizprávách zprávu o zvolení prezidenta České republiky (mimochodem, české Wikizprávy tu zprávu stále ještě nemají). Je to už šestá zpráva, kterou jsem tam napsal (za téměř pět let, takže žádný častý přispěvatel tam rozhodně nejsem). Moje zkušenosti s anglickými Wikizprávami jsou ale stále rozpačitější. Anglické Wikizprávy mají status média, které je agregováno do

...a v tuto chvíli jsem přece jen překročil kritéria volitelnosti. Dojmy? Jestli budu slavit? Ne. Je to jen riziko, že se na výbor snese další spousta práce. Navíc - třeba přece jen zvolen nebudu, zbývají čtyři hodiny a stačí jeden dva hlasy proti a jsem ze hry. Totiž, ona to není hra, hra je forma zábavy. Tak jako tak jasně vnímám, že moje podpora se za poslední rok výrazně snížila. Vidím sice

Milda, dobře známý kamarád a obhájce Dannyho B., ve své kritice vůči mně dále přitvrzuje. Poté, co mne vyzval ke stažení kandidatury ve chvíli, kdy jsem na tom byl lépe než na začátku (a přiznávám, i lépe než teď), nyní mne osočil, že jsem se ve své obraně proti DeeMusilovu úmyslnému nactiutrhání choval jako ufňukaná bába. Jak se to ale shoduje s tou jeho obranou Dannyho B.? Moje identita je na

Před třemi dny připsal Milda k mé kandidatuře (k mému potvrzení) na funkci arbitra nelichotivou a lehce pokryteckou poznámku, že by za podobné intenzivní kritické zpětné vazby sám od kandidatury dávno odstoupil. Napsal jsem mu, že nevidím důvod, když kritiků je méně než třetina, tedy méně než je třeba ke zvolení, a že bych tím znevážil hlasy, které mne podporují. Později jsem se ještě víc

Plný text zde.

...ten, kdo si na něco stěžuje, příliš často nemá chuť podřídit se nestrannému rozhodnutí.Všiml jsem si toho dobře u některých specialistů na věčné soudní spory - a bohužel jsem to zažil velmi dobře také v arbitrážním výboru na Wikipedii, kde téměř každý výrok, který nebyl v plném souladu s názorem některé ze stran, býval důvodem k označení z podjatosti a podobným vylomeninám.(k článku na iDNESu

Ne, jsem si jistý, že se to opravdu nedá.Proto dál trvám na tom, že podobné chování musí být posuzováno stejně jako osobní útoky na samotné Wikipedii. Jestliže někdo označí (nepřímo, ale zcela jednoznačně!) v blogu významného celostátního média jiného wikipedistu za ignoranta, v takovém případě jde o ještě škodlivější jednání než osobní útok skrytý kdesi v běžné diskusi na Wikipedii.Ještě stále

Jeden svérázný, ale údajně podle slov zvenčí "výborný novinář", dohnán zcela subjektivními, osobními a jako takovými klidně pochopitelnými pohnutkami, napsal o Wikipedii článek. Následovala série různých reakcí. Mimo jiné jsem ho osobně kontaktoval e-mailem s upozorněním na některé jeho omyly a s výzvou, že pokud bude potřebovat o Wikipedii opět něco zjistit, může se na mne vždy znovu obrátit.

O Vánocích máme užívat klid a pohodu. Ale jak to mám na Wikipedii udělat, když se tam do nás pustí takový jeden Elm a jeden Michal Pohořelský?Elm chtěl vědět, jak se podílí třetí z partnerů Cen za rozvoj České Wikipedie firma Asus na těchto Cenách, když je i netbooky Asus hradí Česká spořitelna. Řekl jsem mu, co vím, a řekl jsem mu, že víc mu říct nemůžu. Kvůli tomu, že jsem mu neřekl to, co

Encyklopedie Wikipedie v poslední době stále důrazněji dbá na to, aby byly u článků a informací v nich uváděny správné zdroje. Je to jen dobře, protože pouze touto cestou se může zvyšovat a podporovat důvěryhodnost celého projektu.

Nicméně uvádění správných zdrojů by mělo být zásadou i pro jiné profese, zejména pro novináře. Občas ale i žurnalista sklouzne na šikmou plochu.

Humorný příklad přináší Lidové noviny ve svém článku "Pozor na chřipku. Je tu epidemie" z 3. února. Autorka Silvie Králová cituje řadu autorit a podle všeho ve většině případů seriózně. Jeden zdroj ale budí úsměvné pochybnosti. Jde o tuto doplňující pasáž:

„Chřipka začíná zpravidla vysokou horečkou, okolo 38 až 40 °C,“ popisuje praktický lékař Jan Malý. Vzestup teploty podle jeho slov obvykle provází zimnice a třesavka.

Přidávají se silné bolesti hlavy. Ty mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou také bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou. „Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství,“ říká doktor.

Během jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky z postižení dýchacích cest. Je to rýma, bolest a pálení v hrdle, suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění v hlenovitý kašel. Teploty, únava, bolest hlavy a svalů obvykle vymizí během tří nebo čtyř dnů. Rýma a kašel pak trvají zhruba týden až deset dnů.

Takže pan doktor Malý, no snad ne doc. MUDr. Malý CSc. z proslulého IKEMu. Snad to bude nějaký jiný.

On totiž tenhle podivný doktor Malý doslovně cituje materiál, který se objevil na webu Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra už 7. ledna. A těžko říct, jestli pochází zrovna odtud, protože se nachází také na webu Chřipka.cz. Dokonce Králová doslovně cituje i ty pasáže, které se tváří už jen jako parafráze "doktorových" výpovědí...

Až budete psát svůj příspěvek do Wikipedie, nenechte se svést k podobnému fabulování o zdrojích. Byla by to pro vás stejná ostuda.

Obrázek: Virus chřipky. Autor: Cynthia Goldsmith, převzato z Wikimedia Commons, PD.

...proč je pro Wikipedii tak nebezpečné předpokládání zlé vůle. V nejnovější sérii protestů na arbitráž, kterou sám vyvolal a která se nevyvíjí podle jeho zadání, vytvořil Cinik obraz arbitrážního výboru, který pracuje na základě nějakého jiného, cizího zadání.

Jsem znechucen takovou argumentací. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, co dělám, a vždy jsem o svých krocích pochyboval. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, jestli odhaduji správně motivaci ostatních, a když jsem začal mít pocit, že důkazy už téměř jasně hovoří ve prospěch zlé vůle, znovu jsem si vše promýšlel a často dospěl znovu k opačnému názoru.

Cinik ale odmítá připustit, že arbitrážní výbor má na věc zkrátka jiný názor, a jednání arbitrů odsoudil nejostřejším způsobem včetně obvinění z toho, že zcela záměrně rozhodují neobjektivně a předpojatě.

Nebudu rozebírat Cinikovy námitky, protože mnohé zcela ignorují zdůvodnění mých hlasů či hlasů mých kolegů arbitrů, některé to zdůvodnění dokonce i popírají.

Nebudu zde vyvracet, že jsem neměl žádné zadání vysekat správce a že pochybuji, že ho měli ostatní arbitři, a že jsem neměl žádné zadání odsoudit Cinika. Neexistence něčeho se nedá dokázat a důkazní břemeno leží na straně toho, kdo taková obvinění vynáší. Místo důkazů pro taková tvrzení se ale často dočkáme jen osobních dojmů, nezřídka podpořených tím, že domnělé fakty jsou "zjevné" či že o nich "nikdo soudný nemůže pochybovat". Už jsem popsal svůj pocit, který vzniká s nemožností obrany proti takovým nactiutrhačným tvrzením: Znechucení. Proto pokud se dokážu obrnit proti této nefér hře a nezanevřu svůj aktivní přístup k Wikipedii, budu stále důrazněji usilovat o to, aby bylo vytváření obrazů zlé vůle z Wikipedie vymýceno, protože je jedním z nejmocnějších nástrojů k vytlačení těch, kteří zlou vůli ve skutečnosti nemají.

Na závěr dodám, že Cinikovo vyjádření na blogu obsahuje několik charakteristik, které jeho jednání arbitrážní výbor na základě předložených důkazů již vyčítal, zmíněným předpokládáním zlé vůle počínaje a osobními útoky, které tu nebudu opakovat, konče.

"Na rozdíl od Vás, já neměl o výsledku arbitráže nikdy předem jasno - a nemám o něm jasno ani teď. Připravují se rozhodnutí a já teprve zvažuji, jak o nich budu hlasovat. Mohu Vás jen ujistit, že je o to těžší případ posuzovat spravedlivě, pokud jedna ze stran zcela záměrně vytváří dojem, že případ je již nespravedlivě rozhodnut. Pokud předem předpokládáte, že Vám jako arbitr budu chtít škodit, jistě víte, které pravidlo na Wikipedii se na to vztahuje."

Ne, tenhle text jsem nepsal dnes k Cinikovu ostře útočnému vyjádření při odchodu tentokrát nikoli z Wikipedie, ale z arbitráže. Tenhle text jsem psal v červenci 2007 k předchozí arbitráži se Z. Tehdy jsem skutečně nevěděl, jak se rozhodnu v hlasování, které začalo o více než měsíc později. A bez veřejného povšimnutí adresáta jsem skutečně později hlasoval u některých rozhodnutí zcela opačně, než si dotyčný myslel.

Nyní už sotva několik hodin před hlasováním přece jen tuším (ale pořád přesně nevím), jak se rozhodnu, ale jsem si téměř jist, že Cinik to netuší a že pouze přistoupil k nátlakové operaci. Doufám, že takový nátlak na mne nezapůsobí.

Je mi velmi líto, že se některé vzorce chování uživatelů, kteří jsou stranami v arbitrážích, tak frapantně opakují.

Nikdy jsem netvrdil, že jsem právník, a tak používám jazyk laickým, nikoli právnickým způsobem. Aby ale nepadla moje neznalost neprávem na někoho jiného, tak zde opravuji chybný úsudek uvedený na jednom blogu a zcela otevřeně se přiznávám k tomu, že autorem spojení "pasivní práva" jsem já. Snažil jsem se odlišit práva "být (chráněn, volen...)" a práva "činit" - tj. arbitrážní výbor přesto, že wikipedistovi Z neumožnil na základě platného rozhodnutí činit (účastnit se arbitráže), bude dohlížet na jeho práva, která vycházejí z toho, že zkrátka je (potažmo byl) wikipedistou. Pokud budou tato jeho práva nějak zkrácena, může se bezpochyby přiměřeným způsobem obrátit i on sám na některého z pěti arbitrů. To samozřejmě platí o libovolném wikipedistovi.

Také chci upřesnit formulaci, že výbor wikipedistovi Z zabránil pomoct Vrbovi proti Cinikovi. Není to pravda a jednotliví arbitři to ve zdůvodnění rozhodnutí jasně zdůraznili. Tuto pomoc může poskytnout prostřednictvím například soukromé komunikace s kolegou Vrbou, která v minulosti nebyla vyloučena - jak je tomu teď, nevím. Tím ale také dostane příležitost konzultovat s ním, o jakou pomoc stojí, samozřejmě - jestli vůbec Vrba o nějakou takovou pomoc stojí. Pokud ale chtěl pomáhat jediným způsobem "na vlastní pěst" - navíc způsobem, o kterém musel předpokládat, že je kvůli zákazu jeho přispívání vyloučen, o jiné způsoby nestojí, pak chyba není na straně arbitrážního výboru a já jako arbitr za to necítím sebemenší zodpovědnost.

Pokud jde o zmíněnou další žádost, zcela neoficiálně oznamuji, že ji výbor řeší, ale protože jde o citlivou záležitost, ve které jde o osobní údaje, zatím hledá vhodný způsob. Určité prodlení je v takové situaci nevyhnutelné.

Když jsem bilancoval 15 měsíců ve funkci arbitra, přešel jsem možná až příliš stručně otázku jména wikipedisty Z. Ano, ve smyslu příslušné žádosti o komentář je skutečně nemožné vynucovat, aby se nikde předchozí jméno wikipedisty Z neobjevilo. V tomto smyslu jsem to koneckonců jasně formuloval též. Zároveň jsem ale jasně vyhlásil, že prohřešky spojené s tímto jménem zůstávají prohřešky, ať jde o osobní útoky nebo jiné nešvary.

Pro jistotu přesně cituji vlastní slova: "Na druhou stranu dodávám, že i vzhledem k této výzvě AC a vzhledem k tomu, že nebyla (naštěstí) jednoznačně odmítnuta, považoval bych já osobně nenásledování této výzvy za znak ne zrovna dobré vůle. To samotné k blokování samozřejmě nestačí, ale může to pomoci v konkrétních případech rozhodování, pokud jde o pochyby, zda jde o nějaké jednání, za které se blokovat dá - tj. osobní útok apod."

Poprvé po relativně delší době byl (podle Mercyho zdůvocnění) za uvedení původního jména wikipedisty Z Cinik zablokován na dvě hodiny, na což si stěžoval na nástěnce správců wikipedista Nolanus a sám Cinik na svém blogu.

Částečný souhlas s Mercyho blokem podal záhy další správce JAn. Myslím, že jeho vysvětlení bylo velmi přesné, včetně výhrady k nesprávnému zdůvodnění. Otázka přechylování jmen a konkrétně revertování tohoto jednoho doporučení se Z nijak nedotýká, tudíž je zbytečnou provokací poukazovat na něj jako na odstrašující příklad. Dle mého je to osobní útok a podle předchozího vyjádření v ŽOKu takovému výkladu nahrává, že Cinik navzdory doporučení arbcomu znovu záměrně použil původní jméno Z (přičemž o něm dle mého psát neměl vůbec!).

Uvádím to jen proto, že část mého tvrzení byla nyní na Cinikově blogu užita na jeho obranu. V tomto případě považuji blok za správný a v přiměřené délce, jen jeho zdůvodnění bylo nepřesné.

Pokud nemůže kdokoli ovládnout puzení spojovat wikipedistu Z se špatným, co se na Wikipedii děje, i když se to Z ve skutečnosti nedotýká, je to o důvod víc, aby zásadně omezil užívání původního jména Z. Jestli ale má před označením "wikipedista Z" osobní zábrany, bude jen dobře, když mu budou bránit před podobnými osobními útoky. Pevně věřím, že k takovému závěru dospěje po době strávené při zablokování a podle následných reakcí i Cinik, jelikož Wikipedii nijak neprospívá a prospívat nebude zcela zbytečné oživování starých sporů.

Před několika dny jsem tu shrnul své zkušenosti z činnosti arbitra za prvních devět měsíců funkčního období. I když zvlášť jeden případ byl tehdy velmi složitý, mnohem inspirativnější pro můj názor na práci arbitrážního výboru byly případy novější, zvláště ten, který nám byl předložen v polovině května. Týkal se sporu dvou zkušených wikipedistů Vrby a Luďka. Arbitrážní výbor se tehdy neshodl na tom, zda má žádost o arbitráž přijmout, nebo ne. Byl jsem tehdy pro přijetí stejně jako che, Milda a timichal se postavili proti. Výsledkem byl pat, který znamenal, že žádost přijata nebyla.

Dodnes respektuji oba vyslovené názory, oba mají racionální základ, opřený o zodpovědný výklad pravidel a zvyklostí na Wikipedii. Protože považuji za důležité vyjasnit dostatečně můj obecný názor, upozorňuji na přesné znění příslušného pravidla: „Při rozhodování, čím se zabývat, výbor přihlédne k názoru komunity a k tomu, zda byly při řešení dotyčného případu vyčerpány jiné možnosti řešení (přímá domluva mezi účastníky sporů, využití prostředníka apod.).“ Rovněž tak z obecného úvodu: „Platí, že než se rozhodnete požádat o řešení svého sporu arbitrážní výbor, měli byste vyčerpat všechny ostatní možnosti.“ Formulace tedy podle mne dává najevo, že k předchozímu řešení sporu se pouze přihlíží (tj. není to jednoznačné rozhodující kritérium), není to povinnost, jen dobrá zvyklost vyčerpat všechny ostatní možnosti. Žádost o komentář není nikde výslovně uvedena vůbec. Pokud tedy toto pravidlo nebude aktualizováno, budu nadále vyžadovat pro přijetí žádosti o arbitráž předchozí ŽOK pouze v případě, že by mohla zásadně doplnit proběhlou diskusi. Tato diskuse je naopak pro mne zcela nezbytná (tj. budu vždy odmítat žádosti, které jsou podány ihned po vzniku sporu bez jakéhokoli jiného pokusu o vyřešení), může ale mít různou podobu. Doplňuji, že je to můj soukromý výklad uvedeného doporučení a že – byť s výhradou – respektuji i výklad, který ŽOK vyžaduje.

Přesto se domnívám, že arbitrážní výbor bohužel selhal v tom, že nevynesl žádné společné stanovisko, kterým by žadateli jednoznačně odpověděl. Je to pro mne dosud důležitá zkušenost, kterou jsem se snažil v dalších dvou – o poznání jednodušších případech – řešit poněkud nestandardním, ale podle mne přínosným způsobem „společných stanovisek“ schvalovaných při (ne)přijímání žádosti.

Tato žádost bohužel také přinesla pro mne velmi znepokojivou zkušenost dosud nejrazantnějšího pokusu o útok na jeho nezávislost a akceschopnost, když wikipedista Nolanus vznesl požadavek na převolení celého výboru v případě jednoho konkrétního rozhodnutí. S takovým nátlakem na výbor jako tehdy i dnes zcela zásadně nesouhlasím a odmítám se do budoucna podřídit jakékoli podobné žádosti.

Netuším, zda se tento případ ještě někdy může k arbitráži vrátit, ale přesto pro zájemce dodám, že jsem na základě tehdy předložených indicií dospěl k názoru, že Luděk jako správce zásadním způsobem nepochybil a nebyl bych tehdy ani nyní pro jeho pohnání k žádosti o potvrzení správcem a byrokratem. Jsem si vědom, že Luděk udělal množství nedobře působících kroků, podobně jsem to ale cítil i u druhé strany a potažmo i u arbitrážního výboru.

Na tento případ navázala žádost o komentář wikipedistky Vrbové, která na jednu stranu zvolila poněkud zvláštní formu ŽOKu k arbitrážnímu výboru, na kterou jsem nenašel vhodný recept k chápání, navíc nevhodně zobecnila některá fakta a použila je poněkud manipulativním způsobem (viz hned první věta); na druhou stranu řekla různé věci, se kterými souhlasím, a bylo to pro mne inspirativní. Podobné to bylo, když Vrba s odstupem publikoval svůj názor na arbitrážní výbor na svém blogu. Zvláště tato dvě vyjádření mne vedla k zamyšlení a k tomu, že chci zkusit prosadit některé změny ve fungování arbitrážního výboru a že chci působit sice v rámci regulí, ale aktivně, nikoli pasivně, dokud budu arbitrem (tj. i v případě, že budu usilovat o znovuzvolení).

V říjnu zaměstnal arbitrážní výbor dvěma případy wikipedista Hubený. Ani jednou výbor žádost nepřijal, protože ani jednou nebyla podána jako dlouhodobý spor a nikdo ji k takovému rozsahu nerozšířil. Za pozoruhodný moment a svým způsobem za nedoceněný úspěch činnosti arbitrážního výboru považuji to, že sám žadatel byl spokojen s tím, jakým způsobem byla odmítnuta jeho druhá žádost. Podle mne to bylo proto, že toto odmítnutí bylo aktivní a pro všechny vyjádřilo jasné stanovisko výboru.

Nyní jen krátce k tomu, co bych rád na arbitrážním výboru změnil. Myslím, že výbor se má na vyžádání hlavně dobrat k nějakému rozhodnutí a to prezentovat. Aby ubylo co nejvíce momentů, kdy je verdikt výboru nejednoznačný (týká se to především přijímání žádosti), brzy předložím dva dílčí návrhy na změnu pravidel arbitráže, potažmo arbitrážního procesu. První se bude týkat toho, že arbitrážní výbor by do budoucna neměl hlasovat o přijetí, ale o zamítnutí žádosti (je to maličkost, ale při rovnosti hlasů má být upřednostněno právo žadatele na to dostat odpověď než právo arbitrů se té odpovědi vyhnout); druhá toho, aby celá fáze přijímání žádosti byla upravena tak, aby i v ní měl povinnost arbitrážní výbor odpovídat na zadané dotazy žadatelů a stran a aby bylo zdůrazněno jeho právo i v této fázi vydávat svá stanoviska. Věřím, že se pro takové úpravy podaří získat podporu.

Děkuji za přečtení.

Uplynulo již o něco málo víc než 15 měsíců od zvolení stávajícího arbitrážního výboru a přibližně do dvou měsíců už by měly být vyhlášeny volby nové, jejichž hlasovací období by mělo nastat krátce po Novém roce. Protože stále zvažuji, zda pokračovat v tomto angažmá, rozhodl jsem se pro sebe i pro všechny ostatní udělat shrnutí toho, co současný arbitrážní výbor řešil nebo třeba také neřešil s mými soukromými poznámkami.

Samotné volby proběhly podle mého soudu poměrně kultivovaně a s jednoznačným výsledkem, který rozdělil pole kandidátů na ty s jasnou podporou a na ty bez ní. Značný počet hlasů pro byl pro mne do značné míry závazek, a doufám, že aspoň u většiny hlasujících jsem nezklamal a že z mého počínání mají aspoň takový pocit – tj. převážné spokojenosti – jako mám já. Dodnes částečně lituji, že nebyl zvolen Mirek256, kterého jsem bez rozpaků podpořil i v hlasování. Na druhou stranu nemůžu konkretizovat, místo koho by ve výboru musel působit.

Krátce po volbách byl arbitrážní výbor postaven před těžký úkol znovu projednat spory s wikipedistou Z. Připomínám, že od zvolení výboru uplynuly v té době pouhé tři dny a že oba arbitři, kteří měli z předchozí doby s touto funkcí nějaké zkušenosti, se vyloučili pro podjatost. Přestože zbylá trojice, která hned v tomto ostře sledovaném a kontroverzním případu musela hledat způsoby své činnosti, byla občasně kritizována i za pomalost, byla žádost projednána jen za necelé dva měsíce, a to většinou měsíce letních prázdnin a dovolených.

Na základě vlastní úvodní aktivity s komunikací s wikipedistou Z jsem byl později ostatními arbitry i formálně potvrzen jako první zpravodaj výboru. Upřímně doznávám, že jsem tu roli nezastával rád, protože šlo o krajně vyhrocený spor, v němž jedna strana opakovaně zpochybňovala nezaujatost všech jednajících arbitrů, odmítala plně spolupracovat a podobně. Nejsem se svým způsobem koordinace činnosti arbitrážní výboru v tomto případě zcela spokojen, hlavně ale ve mně zanechala celá záležitost jednu z nejbolavějších zkušeností z „života“ na Wikipedii.

Nebyl jsem zcela spokojen ani s výsledkem jednání výboru, v němž jsem byl přehlasován. Myslel jsem, že pro tento způsob řešení by byla vhodnější kratší než roční „zkušební doba“ než schválený rok. Alespoň se podařilo prosadit – navzdory i mé prvotní skepsi – návrh na přejmenování arbitráže a omezení užívání původního jména wikipedisty Z, který sice není závazný, ale myslím, že posloužil k uklidnění na Wikipedii. Vzhledem k nejistotě o výsledku rozhodnutí jsem dále sledoval činnost wikipedisty Z na jiných projektech Wikipedie i na jeho blogu a dospěl jsem k závěru, že verdikt byl přes mé původní rozpaky správný. Dospěl jsem k názoru, že by Z těžko mohl být součástí spolupracující komunity na české Wikipedii, což je na druhou stranu škoda, protože jeho příspěvky jsou kvalitní, jak dokazuje na jiných projektech. Bohužel se domnívám, že by přínos jeho článků nevyvážil osobní spory plynoucí z dlouhodobé osobní nevraživosti jeho a dlouhé řady jiných autorů české Wikipedie. Své pochybnosti, které jsem měl o délce „zkušební lhůty“, se ukázaly být irelevantní, protože o její délku Z nejspíš nikdy nešlo, podstatnou byla podstata bloku do „žádosti o zrušení“, kterou odmítá, ale s níž jsem i já souhlasil a souhlasím.

Pro plnou informovanost doplňuji, že krátce po arbitráži jsem byl jako arbitr osloven wikipedistou Z, abych zprostředkoval jeho kontakt se správci, což jsem udělal. Wikipedista Z tehdy se mnou pokračoval v soukromé e-mailové korespondenci, v níž jsme během několika dnů bohužel dospěli k takovému vyostření sporu, že se nadále nepovažuji za nepodjatého, pokud by arbitrážní výbor měl v budoucnu něco v souvislosti s wikipedistou Z řešit a já byl jeho členem. Detailů netřeba.

Už v té době byl arbitrážní výbor znovu požádán o aktivitu ve sporu Medvídka Pú se správcem Horstem. Arbitrážní výbor se tehdy jednomyslně rozhodl žádost o zbavení správce jeho práv odmítnout. Medvídek Pú tehdy neměl podporu nejen výboru, ale celé komunity pro své ostré požadavky, nikde se nesnažil vyvolat diskusi, celý případ byl tehdy proto jasný.

Jinak to ale bylo v případě vrba versus Luděk, který spadl před arbitrážní výbor po půl roce blažené nečinnosti. Přineslo to s sebou řadu dalších záležitostí, takže to s dovolením vypíšu až příště.

Díky za zamyšlení, pokud vás moje zpověď k němu přivedla.

Dnes dopoledne jsem zase na Wikipedii vběhl trochu nadšeně a nerozvážně, resp. hlasoval jsem ve správcovském hlasování (správce však už drahnou dobu nejsem) za podporu bloku Cinika na jeden měsíc. Zároveň jsem ale uvedl, že tento blok by měl mít jisté podmínky, protože účel takovýchto akcí není nikoho trestat, ale zajistit plynulé fungování encyklopedie jako takové.

Proto by bylo dobré, kdyby Cinik ukázal, jaký je jeho záměr. Pokud z Wikipedie skutečně definitivně odešel není potřebné, aby mohl editovat - blok sice pozbývá významu, ale pro obě strany našeho sporu. Tím pádem jsou jakékoliv stížnosti na měsíční blok naprosto irelevantní.

Pokud však tohle ukončení aktivity bylo pouze krátkodobého charakteru (jako tomu koneckonců bylo už dříve), bylo by dobré ukázat také trochu přívětivější tvář. Ale nejprve ji musí ukázat zablokovaný, který na svém blogu šíří různé insinuační útoky na správce a vůbec estabilishment Wikipedie. Tohle prostě nejde, to už se podobá... , je to fatální a musí to být odstraněno. Co Cinika v poslední době trápí, o tom by bylo záhodno kdyby si správci s ním promluvili (nejlépe nad kávou či pivem - tedy jedem dle chuti), někde v příjemném prostředí. Přecijen tu máme uživatele, který pro Wikipedii mnohé udělal (myšleno obsah) a jehož podíl není oddiskutovatelný. Potom bude na místě, aby správci své drakonictví odvolali a přistupovali mnohem vlídněji (koneckonců jedna z příruček Wikipedie nám povídá i o předpokládání dobré vůle, ačkoliv mé očekávání, že k tomu skutečně dochází, příliš valné není). Koneckonců, píše se jen encyklopedie, nebudujeme stát.

Angličan William Webb Ellis (podstatně šířeji se o něm píše na anglické Wikipedii, na fotografii jeho pomník ve městě Rugby) se zapsal do historie světového sportu tím, že údajně vynalezl ragby. Jednou vzal při školním fotbalovém utkání míč do ruky, proběhl hřiště a položil ho do branky. Ragby je skvělý sport, ale fotbal byste si s takovýmhle Ellisem nezahráli.

Vzpomněl jsem si na to při dvou víceméně úsměvných setkáních s wikipedisty. Jeden se rozčílil, jak bylo naloženo s jeho příspěvkem, který neodpovídal pravidlům, a hlasitě za sebou bouchl na Wikipedii dveřmi. Připomínal mi právě ragbistu, který by chtěl mermomocí prosazovat hru rukou v současném evropském fotbale a kritizovat fotbalové činovníky, že mu neuznávají branky překopnuté přes břevno. Inu, přeji mu hodně úspěchů v ragbyové kariéře, ale my raději budeme hrát dál fotbal. :-)

I na druhé setkání se hodí příměr ze sportu. Že prý málo profesionálů píše o svých tématech na Wikipedii a že je to ostuda. Představme si turnaj mistrovství světa v malé kopané, na který vyrazí nejlepší družstva třeba pražské hanspaulky (článek o ní na Wikipedii stále chybí...). A jeden z těchhle kvalitních, ale amatérských hráčů si povzdechne, že by se k nim měli přidat nejlepší reprezentanti jako Tomáš Rosický nebo Petr Čech a že je škoda, že to neudělali, zvlášť když jsou za reprezentaci placeni. Jasně, že ve skutečnosti je to trochu jinak, profesionálové obvykle dělají svou profesi a na Wikipedii, která je koníčkem, už většinou nemají čas. A pokud ano, raději tam napíšou článek o věcech, které je jen baví.

Wikipedie žije vlastním životem, což je logické. Někdy mě ale zaráží jeho sebestřednost. Někdy jí - na druhou stranu - propadám sám.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: G-Man)

Dlouhé čekání skončilo a Google spustil již na začátku roku anoncovaný Knol. Je zatím ve zkušební beta verzi, ale aspoň se můžeme konečně podívat, jak by to všechno dosavadní tajemství mohlo vypadat a fungovat.

Na svém oficiálním blogu Google produkt představil. Jako hlavní novinku uvádí metodu "moderované spolupráce. Každý uživatel může navrhnout změnu či opravu textu, ale pouze jeho autor si sám rozhodne, zda ji provede či ne. Autory mají být (a podle všeho jsou) odborníci.

Co nyní Knol nabízí? Mnoho článků z oblasti medicíny, některé z oblasti managementu, ale i kurioznější - i když pro někoho jistě podstatné a užitečné - články Ucpané záchody, Grilovací omáčky nebo ze sportu První ironman. Jako featured knol (český překlad na takové spojení snad ani neexistuje, něco jako článek v hlavní roli) nyní mají roztomilé Jak si sbalit batoh (odborníkem na balení batohů je počítačový inženýr z Kalifornie Ryan Moulton).

Ne, dost legrace, mám velké uznání ke všem, kteří píšou a tvoří (i když to byl už snad Jan Werich, který řekl, že se teď víc píše než čte...) pro druhé; a na tom nemění nic ani pocit, že bych raději tyhle autory viděl přispívat na Wikipedii.

Někteří ale patří právě do kategorie profesionálních fotbalistů, zmíněných v mém minulém článku, pro které Wikipedie není zcela vhodným místem. Bude tedy na řadových wikipedistech, aby z jejich tvorby na Knolu dokázali sami těžit. V současnosti jsou na Knolu (namátkou) takové autority jako chirurg z Newyorské zdravotnické školy Jessica Doningtonová, editorka Encyclopedia of Earth Ida Kubiszewská z Vermontské univerzity, Robert Basner z Columbia University.

Můj první dojem je celkem příznivý, což je jistě dáno i poměrně hezkou úpravou (kategorizace asi časem dorazí a zatím ji nahrazuje obstojné vyhledávání). Knolu ale tak trochu hrozí, že se změní v "malý internet", ve kterém bude spousta článků nejrůzné úrovně, jimiž se bude muset čtenář stejně probrat (aspoň budou snad ohodnocené od ostatních). Uvidíme, jak se Knol vypořádá s články typu Mina Radhakrishnan, který by na Wikipedii právem zamířil ke smazání z důvodů popsaných v doporučeních subpahýl, WP:VL a Propagační článek.

Celkový názor ale trvá, a tak ho můžu jednoduše okopírovat ze svého půl roku starého příspěvku:

"Google Knol nikdy nebude encyklopedie, bude to spíš sborník nebo rovnou knihovna, kam se podíváte do poličky s knížkami o jednom tématu, kteří autoři tam něco napsali. Z toho mi celkem jasně vyplývá, že nemůže být konkurencí pro Wikipedii. Jen si Wikipedie musí uvědomit, že právě ona chce být encyklopedií, že její hlavní úlohou není vytvářet nové verze a nové interpretace informací, ale jejich shromažďování a třídění. Wikipedie může snadno přežít Knol, stačí jen, aby se na světě najednou zcela nevytratila kooperativnost a Wikipedii tak naráz nevymřeli všichni přispěvatelé.

Přesto považuji případný vznik Knolu za pozitivní. Shromážděný a aspoň po hromádkách článků na stejné téma roztříděný bude zajímavým zdrojem informací - ve svém utřídění lepší než obyčejné blogy, kterým se částečně podobá; nikoli konkurenčním, ale alternativním vedle Wikipedie."

Dodám jen to, že větší konkurenci by mohl Knol představovat pro některé jiné projekty Wikimedia, zvláště pro Wikiverzitu, kde by se ale měly bezpečně udržet především kolektivní projekty.

Poslední dobou se někteří wikipedisté baví vskutku zajímavým způsobem. A to otázkou, kolik (a jakých) obrázků bude v článku o severočeské obci Rybniště (zvláštní, vždycky jsem si myslel, že se jedná o Jižní Čechy, ale budiž).

Autorem velkého množství obrázků z dané lokality je ŠJů, v současné době nejaktivnější fotograf české Wikipedie, byť kvalita jeho snímků je samozřejmě diskutabilní (a také se o tom živě a žhavě mluví - i já sám ho na to už celkem nevybíravě upozorňoval). ŠJů věnuje mnoho svého úsilí k zmapování mnoha obcí, které dosud na Wikipedii nijak obrazově ztvárněny nejsou. Místo pádné diskuze, kde by byly použity argumenty však člověk vidí neustálé bazírování na detailech (extrémní konkretizace obecného mi ale příjde poslední dobou jako velký problém na Wikipedii), jako je třeba nepříliš šťastné umístění obrázku s valníkem hnoje do článku o obci, že fotka návsi obce neříká vlastně o obci nic, v neposlední řadě zakládání Žádosti o komentář a všeobecně a vůbec celkem neslušný tón, který uživatele donutil vzít si na několik dní timeout.

Každopádně mě překvapilo, jak rozsáhlý a dlouhý text jsou schopní všichni velmi rychle v tomto ŽOKu vyprodukovat. Ještě více se divím faktu, že někteří nejsou schopni tolerovat více obrázků v nějakém článku, avšak faktické přehmaty v článcích, mnohdy až čtyři roky staré údaje (normálně by to nevadilo, ale tohle je Wikipedie), různé spamy a další nesmysly, nikomu nevadí. Alespoň tedy ne do té míry, aby se to řešilo obdobnou cestou, jako jsou fotky Rybniště.

Musím na druhou stranu přiznat, že k ŠJůovi jsem měl také nemalé antipatie, zvlášť tedy v době, kdy jsem přeorganizovával všechny články o dopravě a moje koncepce se střetla s jeho :-) Tyto technokratické úvahy mě však naštěstí již opustily, neboť je důležité si uvědomit, že dělat má ten, kdo dělat chce a bránit mu je prostě kontraproduktivní. Normy, které Wikipedie nepřímo vyžaduje, jsou podle mě dost volné na to, aby umožnily tvůrčí schopnost všem. Že se to bude lišit, to je nutné přijmout jako nutné zlo a danou pravdu. Lidé jsou různí, myslí různě a píšou různě. Pokud tam nebude 40 obrázků k jednomu odstavci nebo celý text růžovou kurzívou tak to žádná katastrofa není.

Na serveru Lupa napsal Michal Černý článek Online encyklopedie nejsou jen Wikipedie. Článek má standardní slušnou kvalitu, snad jen určení toho, co odlišuje online encyklopedii od všeho internetu, se myslím trochu minul se skutečností - hlavní výhodou každé encyklopedie proti "pouhému" výsledku vyhledávání tématu na internetu podle mého je, že má (a často to dělá - to je právě chyba ne/populárních wikipedických pahýly) obsahovat pokud možno souhrnnou informaci, kterou uživatel na internetu musí kompilovat sám z více zdrojů.

Článek doprovází anketa "V jaké jazykové mutaci dáváte přednost Wikipedii?" Výsledky jsou pro českou Wikipedii velmi příznivé. V době psaní tohoto příspěvku jí dávalo přednost 54 % čtenářů článku na Lupě. 39 % upřednostňovalo anglickou Wikipedii, každý padesátý jiné jazyky a tři ze sta jiné online encyklopediíe. Je pravděpodobné, že podhodnocena je skupina "Encyklopedie online nevyužívám vůbec" (1 %), kterou takový článek asi ani nepřitáhl, a proto její příslušníci nemohli hlasovat, výsledky u prvních čtyř odpovědí by ale podle mne měly být zatíženy jen statistickou chybou způsobenou malým počtem hlasujících.

V současnosti zaujímá Wikipedie dominantní místo mezi encyklopediemi, boj o čtenáře se však přesouvá jinam. Jak oznámil čtvrteční El País, tento týden začala digitalizace starých děl z knihoven Universidad de Complutense de Madrid a Biblioteca de Cataluña ve Španělsku.

Kdo za vším stojí? Jedná se o světový internetový gigant Google. V plánu je zdigitalizovat většinu starších děl dostupných jako volná díla. Celkem se má jednat o více než 700 děl, mezi nimiž se dá nalézt například Cervantesův Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha, Kosmografie od Claudia Ptolemaia či Knihy o astronomii od Alfonse X. Moudrého. Ostatní díla s copyrightem pak budou nabízena ke koupi, nebo odkazována do "kamenných" knihoven.


Boj na poli encyklopedií postupně vyhrává Wikipedie. Již v roce 2005 si nechal renomovaný časopis Nature vyhotovit studii porovnávající kvalitu světoznámé encyklopedie Britannica a Wikipedie. Studie ukázala překvapivý výsledek a sice, že Wikipedie si na tom nestojí tak špatně jak se původně předpokládalo.

Počátkem dnešního roku pak řada "tradičních" encyklopedií oznamuje, že přechází k zpřístupňování hesel přes internet. Naproti tomu německá Wikipedie připravuje vydání dalšího DVD a dokonce má v plánu vydat i tištěnou verzi Wikipedie.

Postupně od dosažení 1,6 milionu hesel na anglické Wikipedii se stále více a více volá po kvalitě. Postupně s nárůstem hesel se hesla rozepisují, prohlubují; důležité a sporné údaje jsou odzdrojovány, čtenářům jsou nabízeny sekundární zdroje typu externích odkazů či literaturu. Některé vzdělávací instituce se organizovaně vrhají na Wikipedii a zkvalitňují hesla. Díky softwaru MediaWiki má každý možnost opravit chybu, kterou právě nalezl a v mžiku nabídnout opravenou verzi milionům lidí po celém světě, kteří mají přístup k internetu.


I Google se pokouší vytvořit vlastní "encyklopedii", v současnosti však, zdá se sází více na jiné cesty, jak přilákat čtenáře. Stává se výraznou konkurencí pro Wikisource. Digitalizace starých děl pro potřeby Googlu už běží v několika zemích v různých světových jazycích. Otázka je kdy se dostane i k nám? Jak někde uvedl Jimmy Wales: pokud vývoj Wikipedie trvá 5-8 let, vývoj Wikiknih může trvat 30-40 let. A podobné by to mohlo být s projektem Wikisource. Nejde totiž to to, že by díla nebyla dostupná, ale spíš o nedostatek ochotných editorů, kteří by se takovéto práci s chutí oddali. Svou roli zde hraje i přizpůsobení softwaru tomuto projektu.

Je tedy otázkou, jestli má cenu do budoucna s takovýmito projekty soupeřit, pokud jsou cíle stejné? Nabídnout volně přístupná díla v digitalizované podobě na internetu. Je nutné na tomto poli s někým soupeřit? Faktem však zůstává, že v současné době se na českém internetu nachází, hned několik internetových knihoven. Jsou lepší, horší a dokonce narazíte i na úplně katastrofální projekty (u takových se pak člověk podiví, na co všechno je možno dostat grant). Žádná z těchto knihoven však zatím nepřistupuje k digitalizaci tak široce, jako Wikisource.


Zdroj: El País, 3. července 2008, č. 11 442, evropské vydání.

Německý wikipedista čínského původu Tching Čeng (známý nejčastěji s přezdívkou Wing), byl zvolen zástupcem komunity v Radě nadace Wikimedia Foundation. Ve složitém systému, ve kterém se porovnával každý kandidát s každým, byl upřednostněn proti všem oponentům.

Wing se narodil v Šanghaji, vyrůstal v Cha-er-pinu a od svých 20 let žije v Německu. Nyní působí v Mohuči jako programátor u IBM. Edituje čínskou, německou a anglickou Wikipedii. Spolupořádal Wikimanii 2007 na Tchaj-wanu.

Zde je pět programových bodů, se kterými do Rady kandidoval:

• Podpora rozvoje softwaru MediaWiki pro lepší uživatelnost;
• Podpora kroků k získání a udržení nových editorů;
• Zajištění komunikace mezi komunitami Wikimedie, ať jde o různé projekty, nebo různá místa;
• Podpora jazykové, kulturní a dalších různorodostí komunity Wikimedia;
• Podpora spolupráce mezi Wikimedií a univerzitami nebo jinými neziskovými/veřejnými institucemi zabývajícími se výzkumem a vzděláním (např. knihovnami).
  

Na prvních nezvolených místech zůstali Australan ruského původu Alex Bakharev a Američan Samuel Klein. Všichni kandidáti byli označení hlasující komunitou jako lepší než Američan Gregory Kohs, který svou kandidaturu formuloval dle mého názoru nejkritičtěji (podobně neúspěšná byla rovněž hodně kritická kandidatura jeho krajana Kurta M. Webera). Jen o jedno místo výš skončil Angličan Paul Williams, nad jehož nízkým věkem (18 let) jsem se pozastavoval zde na blogu i já.

V Radě jsou kromě Tchinga její předsedkyně Florence Nibartová-Devouardová, stálý člen Rady a zakladatel Wikipedie Jimmy Wales, dále místopředseda Jan-Bart de Vreede, Kat Walshová, Frieda Brioschiová, Michael Snow, tajemník Domas Mitsuzas a pokladník Stuart West.

Zdroj fotografie: Wikimedia Commons (autor Wing - mimochodem, přijde vám to jako autoportrét???)

13. června 2008 zemřel americký televizní publicista, dlouholetý moderátor pořadu stanice NBC Meet the Press Tim Russert. Není mi nijak známo, že by za svého života významně zasáhl do běhu Wikipedie. O to víc na ni může zapůsobit paradoxně po své smrti.

Russet zemřel po záchvatu, který ho postihl ve 13:30 přímo v kanceláři. Televizní stanice informaci zveřejnila až po informování jeho rodiny. Na Wikipedii se informace o jeho smrti objevila 13. června v 20:01, ale o devět minut později byla ze stejné IP adresy znovu odstraněna, což bylo vzápětí revertováno. Ve 20:29 už byla informace podložena zdrojem z New York Times a od té doby ponechána (aspoň předpokládám, protože jsem tu přibližně tisícovku(!!) editací provedených v následujících necelých dvou týdnech už dál převážně neprocházel).

Nenápadná záležitost, dohledatelná z historie článku, má ale důležité konsekvence, o kterých se (pokud jsem znovu něco v historii nepřehlédl) v článku na Wikipedii nepíše.

Údaj se totiž do Wikipedie dostal před oficiálním zveřejněním, sotva několik minut po jeho úmrtí. NBC byla šokovaná a začala vyšetřování, které ukázalo, že anonymním editorem je zaměstnanec servisní společnosti NBC, která nese název IBS. Ve stejné firmě pracoval i editor, který informaci zase odstranil, z časových konsekvencí internetoví komentátoři usuzují, že na základě stížnosti NBC, což podle mne není tak úplně jasné.

Podle dostupných informací se ale bezmála zdá (a komentátoři se na tom shodují), že ten první zaměstnanec ani nevěděl, že dělá něco špatného, protože předpokládal, že dává na internet veřejnou informaci. Přesto byl propuštěn, možná jen proto, aby si IBS zachovala tvář před NBC a tím i její přízeň. Šlo totiž spíš (jak píše třeba Liz Wolgemuthová z US News) hlavně o věc loajality.

O události informují například britský Telegraph. V New York Times se Noam Cohen pozastavuje nad tím, že NBC záměrně zadržovala informaci, než ji zveřejnila.

Wikipedie se (viz NYT) stala v této události důležitým zdrojem informací ve chvíli, kdy mnoho novinářů mělo zprávu o Russertově nevolnosti, ale nikoli o jeho aktuálním stavu.

Mathew Ingram z torontského Globe and Mail se na vlastním blogu ptá: "Byl čin osoby, která změnila stránku na Wikipedii, žurnalistikou, nebo vyzrazením privilegované informace? Podle mne to druhé, ale společnost chce jasně udržet NBC jako svého klienta." ("Was the person who changed the Wikipedia page committing an act of journalism, or divulging privileged information? I’d vote for the latter, but clearly the company wants to keep NBC as a client.") A publicista Mike Masnick mu na Techdirt odpovídá: "To bývala mnohem jednodušší otázka, když novináři byli novináři a privilegované informace byly privilegované informace. Ale hranice obou věcí se poměrně rozmazaly, a tak to povede jen k dalším otázkám, než se společnost dohodne na odpovědi." ("This used to be a much simpler question when journalists were journalists -- and privileged information was privileged information. But the boundaries of both things have become quite blurred these days, and that's only going to result in more questions being raised before society agrees on the answers.")

Na jednu stranu by to pro Wikipedii mohla být pozoruhodné informační vítězství nad ostatními médii (čistě formální připomínka zní, že ještě lépe se to mělo objevit na Wikinews, které jsou určené pro zprávy, na Wikipedii by se taková informace měla přece jen objevit až jako podložený údaj), pokud by mělo být takové usilování o rychlost jejím cílem - o čemž nejsem přesvědčen.

Mimochodem - o tom píše i autor Noam Cohen v New York Times ("V případě Wikipedie je to právě to, k čemu site nemá sloužit. Jedním z principů situ je Žádný vlastní výzkum - každý fakt se musí objevit v nějakém zdroji s reputací, než je ho možné zopakovat." ("In the case of Wikipedia, this is emphatically not what the site was meant to do. One of the principles of the site is No Original Research — every fact must have appeared somewhere reputable before it can be repeated.")

Na druhou stranu taková událost ukazuje, že editování Wikipedie může být i záležitostí svým způsobem nebezpečnou...

Zdroj fotografie: Flickr - via Wikimedia Commons (autor hyku)

Jako Ženevský zázrak pojmenoval autor Reisender svůj článek, který věnovat vyřazení českých fotbalistů z mistrovství Evropy ve fotbale. Článek neobsahuje nic závratného, není ani nijak ozdrojován a navíc kvůli probíhajícímu hlasování o smazání bude pravděpodobně brzy smazán (proto přikládám pro pozdější čtenáře odkaz na kopii ve vlastním uživatelském prostoru na cs.wiki).

Je to ale - co jsem si všiml - jeden z nemnoha případů, kdy se česká reálie stala hlavním tématem článku na en.wiki v okamžité reakci na událost, a aniž by její vytvoření inicioval český editor. Reisender se k tématu podle všeho dostal spíš jako Chorvat, který s překvapením zjistil, že soupeřem jeho týmu ve čtvrtinále nebudou očekávaní Češi, ale Chorvati.

Smazání na anglické Wikipedii dovedu pochopit (zvlášť v současném stavu článku), ale na druhou stranu zvláště na české Wikipedii by takový článek být mohl, a to podle mého názoru na to, že česká Wikipedie má zvláště zdůrazňovat český rozměr zobrazovaných materiálů.

Doplnění: Článek byl skutečně smazán 23. června. Těsně před tím proběhl i pokus o jeho přejmenování na Krále comebacků. Výsledek diskuse nakonec byl mnohem těsnější, než to zpočátku vypadalo. Na české Wikipedii by podle mne vedl k tomu, že by článek zůstal ponechán. Při pouhém sčítání hlasů mi vyšel výsledek 21 pro smazání, 16 pro ponechání, možná jsem se přepočítal, ale těžko tolik, aby to přeskočilo hranici 2/3.

Protože Wikiverzita i Wikizprávy už byly schváleny, je třeba se připravit na ostrý provoz a udělat taky něco proto, abychom nekoukali jako kedlubny, až doménu dostaneme. Zatímco pro Wikizprávy se logo udělalo už před časem a na hlavní straně je (a já možná ještě udělám nějaký alternativní verze pro milníky, 200 článků se nám pomalu pozvolna blíží), Wikiverzita neměla vůbec nic. A tak jsem se na popud Dannyho B rozhodl logo udělat.

Nebylo to nic složitého, stačí vzít jakékoliv logo, které už existuje a doplnit pouze lokalizovaný text (narozdíl od Wikipedie či Wikislovníku k tomu tak není potřeba přidávat ještě nějaké menší texty pod názvem projektu, to zde odpadá. A ono je to i lepší; pořádné informace jsou na příslušných stránkách, z hlavní odkazané, není problém se k nim doklikat. A editorům log se hlavně usnadní práce :-)

Už jsem tu jednou velmi okrajově zmínil, že se chystají volby do správní rady Wikimedia Foundation - tedy do té části, o které rozhodují členové komunity. V tuto chvíli se přijímají kandidatury, uzávěrka má být zítra.

Zaujaly mne regule, podle kterých je možné volit nebo být volen.

Volit může ten, kdo měl aspoň 600 editací před 1. březnem 2008 na jedné nějaké wiki, 50 editací na té samé wiki od 1. ledna do 29. května 2008, není zablokován a není bot.

Kandidovat může ten, kdo měl 600 editací na nějaké wiki před 1. lednem 2008, má 50 editací mezi 1. lednem a 1. červnem 2008, je mu aspoň 18 a je plnoletý ve své zemi a zveřejnění své občanské jméno. Zajímavé pro mne je, že v zásadě není moc velký rozdíl mezi požadavky na počet editací.

Co mne také zaujalo, je velmi nízký průměrný věk přihlášených kandidátů. V době, když jsem psal tenhle článek, jich bylo 11 a ten věk byl 32 let (a myslím, že ho zvedly poslední přírůstky do seznamu). Do rady kandidují i zájemci ve věku 18 (Paul Williams - na fotografii), 22, 23 a 25 let. Že uživatel ve věku 18 let bude schopný vykonávat povinnosti v radě v plném požadovaném rozsahu, prostě nepředpokládám, ale každý volič si udělá názor sám.

Jinak jsou v seznamu kandidátů čtyři Američané (a k nim jeden Kanaďan, dohromady průměrný věk 27 let), čtyři kandidáti z Evropy (průměr 36 - a to ho snižuje Williams), jeden Izraelec a jeden Australan.

Volby proběhnou od 1. do 21. června 2008.

Zdroj obrázku: Flickr via Wikimedia Commons (autor Peter)

Obrázek: Univerzita Karlova už brzy bude mít svého českého wikiverzitního konkurenta.

Člen jazykového subkomitétu Wikimedie Pathoschild oznámil oběma chystaným českým projektům, že jsou "připravené ke schválení a brzy budou vytvořeny".

I když jsem měl určité pochybnosti o jednom z projektů, iniciátorům i dosavadním přispěvatelům oběma upřímně gratuluju, protože odvedli dobrou práci. V zastoupení všem ostatním gratuluji těm nejaktivnějším - u Wikizpráv jde především o Aktrona, Orange.mana, Dannyho B. a Darkermonka. U Wikiverzity jasně nejvíc práce odvedl Juan a s ním Kychot.

Přeji všem po spuštění hodně spokojenosti z příspěvků publikovaných v přátelské a tvůrčí atmosféře.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: Rémi Diligent)

Wikiprojekt Fotografování je jedním z projektů, které mají dle mého názoru velký význam, stojí prostě za to, a je krásně vidět, jak pomáhají nejen Wikipedii (a dalším sesterským projektům) ale i jednotlivcům. Ti tak získávají spoustu motivace zlepšovat stále více svůj fotografický um, objevovat nová místa apod. Samozřejmě, že mě tento projekt jako jeden z mála baví a intezivně se mu věnuju i po té, co jsem svojí aktivitu na Wikipedii celkově utlumil.

A tak jsme se s Juanem rozhodli navštívit průhonický zámecký park. Je zrovna vhodná roční doba, tj. všechno kvete a park je přímo v rozpuku. Není malý a na sobotní odpoledne tam autobusem z metra Opatov problém dojet není. Takže jsme si to dali na asi tak pět hodin, nafotili co se dalo, bylo to velmi... poutavé. Prošli jsme park celý, a to tedy od zámku, až po rybník Bořín, který připomíná spíše nějaké obří jezero. Zatímco v přední části celého areálu jsou přímo ukázkové rostliny a plno turistů, v prostředku začíná trochu více normálnější přírody a na konci celé obory už se člověk cítí jako kompletně někde mimo.

Fotografování bylo samozřejmě příjemné, jediná věc, která to trochu kazila bylo pochmourné počasí, neboť ani zvýšení citlivosti mnohé kousky nezachránilo. A že některé v reálu vypadaly tak slibně :-). Informace o parku říkají, že prý tam jsou destítky různých druhů rododendronů, no vskutku mnohdy až oči přecházely z těch barev a květů v různých stádiech rozevření se. Jediné, co by člověk uvítal, by byla nějaká menší hospůdka, protože při courání po 220 ha celého areálu vyhládne a žízeň se dostaví. Každopádně se nám ale akce líbila i přes tohle. Obrázků se udělalo vskutku hodně, ale nahrávat bylo záhodno jen to, co mělo přijatelnou kvalitu. Proto doufám, že se galerie bude líbit.