Od populárního příspěvku o Wikidata Queries pro české datové žurnalisty uplynuly dva roky a my jsme si uvědomili, že se můžeme pochlubit ještě mnohem zajímavějšími dotazy, než minule. Tady je máte.

Železniční tratě v Česku

Díky práci několika aktivních „šotoušů“ se postupně propojují železniční stanice v Česku do existujících tratí. Díky funkci LINESTRING si je můžete vizualizovat na mapě.

Díly pořadu Gebrian VS na mapě

Mnoho českých wikidatistů se zabývá českými památkami, ale i moderní architekturou, takže nepřekvapí, že jsme zpracovali pořady architektonického pořadu Gebrian VS internetové televize Stream.cz formou mapy míst, k nimž se jednotlivé díly vztahují. Barevně jsou odlišena místa, která ještě nemáme na Wikidatech podchycena fotografií.

Citace vědeckých článků – srovnání českých univerzit, na níž publikující autoři působí

Zajímavou vizualizaci nabízí neustále rostoucí databáze vědeckých článků ve Wikidatech. Pokud jsou vědci přiřazeni k dané instituci jako zaměstnanci, je možné porovnat, jak jsou na tom s citovaností jednotlivé české vysoké školy (které definujeme jako instituce, které sídlí v Česku a mají právní formu „vysoká škola“ – Q56447581). V současnosti je samozřejmě v grafu vizualizována jen menší část celkového vědeckého výkonu univerzit – naše databáze článků ještě není úplná.

Ředitelé ŘSD na časové ose

Postupně na Wikidatech přibývá informací o čelních představitelích různých českých firem a organizací. Zde podnik, který je ostře sledován veřejností. Podobně však funguje třeba i přehled předsedů Wikimedia Česká republika.

Ontologické vztahy mezi lidmi v databázi Národní knihovny

Databáze národních autorit Národní knihovny uchovává asi jeden milion záznamů týkajících se zejména osob, firem a dalších objektů. Tyto záznamy však zatím nejsou vzájemně příliš propojeny (nejedná se o linked data v pravém slova smyslu), ale Wikidata už mnohé vztahy mezi nimi evidují. Následující graf znázorňuje náhodný výběr sta vztahů mezi osobami z databáze národních autorit.

Tisícovky v Česku

V Česku je podle české Wikipedie asi 400 tisícovek – záleží na zvolených kritériích. Wikidata jich prozatím evidují něco přes 300. Můžeme si je zobrazit na mapě.

Nejznámější objekty pojmenované po českých obcích

Podle českých obcí jsou pojmenované různé objekty – od pohoří a geomorfologických celků po události, minerály a ulice. „Známost“ objektů je v následujícím dotazu posuzována podle počtu jazykových verzí Wikipedie, na nichž má daný objekt článek. Tak třeba nejznámější „věcí“ pojmenované po Praze je Pražské jaro. Plzeň asi uhodnete…

Již čtvrtá česká Wikiexpedice si tentokrát vezme na mušku východní okraj Čech. Fotografové navštíví oblast rozkládající se od Broumova, přes Náchod a Žamberk až po Mohelnici. Cílem je pořizovat obrázky pro sdílené úložiště Wikimedia Commons – především sídla, zahrnuty jsou ale i další objekty, jako například opevnění, přírodní rezervace nebo kulturní památky.

Expedice navazuje na předchozí úspěšné akce spolku Wikimedia Česká republika, které se uskutečnily ve Slezsku (2016), v západních Čechách (2017) a v jižních Čechách (2018). Během nich bylo pořízeno zhruba 12 800 fotografií příhraničních oblastí České republiky. Akce financuje spolek Wikimedia Česká republika, který hradí cestovní náklady a ubytování. Umožňuje tak dobrovolníkům lépe dosáhnout odlehlejších oblastí, které jsou stranou zájmu a kvůli tomu nejsou na Wikipedii dobře dokumentovány.

Novinkou je i zapojení Wikidat do přípravy celé akce. Namísto ručního prohledávání jednotlivých článků Wikipedie a hledání objektů, které ještě svůj obrázek nemají, byla činnost svěřena strojům. Wikidata umožňují tyto informace nejen masově zjistit, ale dokonce je vykreslit i do mapy. A to nejen pro vesnice, ale v podstatě pro cokoliv – a tak máme na mapě k dispozici nejen seznam nenafocených vesnic, ale třeba i těžkého opevnění, které mělo bránit republiku v meziválečném období. Na mapě se ukáží všechny sruby a bunkry, které ještě potřebují obrázek.

Startovním bodem již čtvrté Wikiexpedice bude východočeské město Opočno. Tam se účastníci rozdělí na dva týmy, které budou postupně objíždět fotografované oblasti. Jsou připravené mapy a podkladová data. Tam, kde nebudou tištěné mapy dostatečně podrobné, pomohou účastníkům nástroje jako WikiShootMe nebo mobilní aplikace Wikimedia Commons. Ty také pracují s informacemi z Wikidat. Postup focení na místě potom bude do značné míry odpovídat zažité praxi z projektu Fotíme Česko. Tedy zdokumentovat všechny nepopsané věci, které máme na Wikidatech zaznamenané. S tím rozdílem, že prioritu bude mít osm desítek vesnic, které svůj obrázek nemají. Když se všechno podaří, mohli bychom tak dokončit fotodokumentaci Královéhradeckého a Pardubického kraje.

Nové projekty, které stojí na Wikidatech – Fotíme Česko a mobilní aplikace Wikimedia Commons. Ty byly představeny na konferenci CEE Meeting, která se uskutečnila ve dnech 11. – 13. října. Spolek Wikimedia Česká republika zastupovali na konferenci Jan Loužek a Jakub Holzer.

Ve své prezentaci promluvil především o tom, jak se díky Wikidatům změnily naše fotografické projekty. Zatímco jsme před deseti lety dělali vše ručně, nyní nám pomáhají Wikidata a jednou převezme prim mobilní aplikace. Focení pro Wiki se tak bude podobat více aktivitám na sociálních sítích, Facebooku, Instagramu a dalšímu.

Diskutována byla také i problematika Strategie 2030, kterou o které jsme na našem blogu již psali dříve. Mluvilo se o vzniku regionálního uzlu jednotlivých komunit pro středo- a východoevropský region, který by mohl např. pomáhat s jednotlivými aktivitami poboček, spoluorganizovat akce, nebo výhledově i pomáhat s grantovými žádostmi na národní úrovni. Přestali bychom tak všichni vynalézat to stejné ale mohli počítat s pomocí našich kolegů. Již dnes víme, že např. Wikimedia Polska má řadu aktivit které se týkají soutěží a soutěže děláme taky. Věci však děláme odděleně.

Jakub Holzer se zabýval otázkou rozvoje projektu GLAM, ke které uskutečnil na místě setkání se zástupci dalších komunit z regionu.

Konference je určená pro komunity a pobočky hnutí Wikimedia z regionu střední a východní Evropy. Koná se jednou ročně, letos to byl již osmý ročník. Do srbské metropole zavítala podruhé, poprvé se zde konala v roce 2012. Setkávají se zde zástupci ze všech zemí regionu, od Albánie až po Ukrajinu. Účastníků letos bylo okolo stovky.

V srpnu 2019 jsme rozšířili tým Wikimedia ČR o novou pozici fundraisera. Tuto dlouho plánovanou pozici obsadila Michaela Buriánková. Od srpna tedy máme novou posilu do týmu, který se stará o rozvoj a finanční zdraví spolku Wikimedia Česká republika.

Michaela se dlouhodobě pohybuje v oboru managementu neziskových a kulturních organizací. Vedle Wikimedia ČR v současné době pracuje jako projektová manažerka pro Akademii výtvarných umění v Praze. V minulosti vedla Pražské Quadriennale, pro které dále řídí projekty mezinárodní spolupráce. Když jí zbyde čas, rozšiřuje svoje znalosti asijských jazyků, obskurní literatury a indie počítačových her.

Michaela pracuje pro Spolek v rozsahu odpovídající cca 8 hodinám týdně. Od nové pozice si slibujeme cílenější práci s dárci, rozšíření portfolia finančních zdrojů a přípravu a realizaci fundraisingové strategie WMČR pro rok 2020.

Přejeme Michaele hodně pracovních úspěchů!

Léto skončilo a řada fotografů možná teprve teď usedá k počítačům, aby si udělala pořádek ve fotkách, které letos pořídili. Pořádek musí být – ale což takhle i trochu toho soutěžení? Poprvé je tu Czech Wiki Photo.

Ve skutečnosti nahrají fotografové na Wikimedia Commons každý rok tisíce a tisíce fotografií, které zobrazují nějaký kus Česka. Jejich snímky může po té použít kdokoli a k jakýmkoli účelům. Soutěž Czech Wiki Photo chce ocenit ty nejlepší z nich, ale také vyjádřit veliké díky všem, kteří dobrovolně vytvářejí tento svobodný obsah.

Přihlaste během října své fotografie do historicky prvního ročníku soutěže! Trefit se musíte do kategorií Příroda, Člověk, Vytvořeno člověkem (architektura, technika, umění atp.) nebo Společnost a události (jak vidíte, těžké bude se naopak netrefit).

A pokud nesoutěžíte, během listopadu můžete hlasovat pro fotky, které se vám líbí. Kromě ceny poroty „Czech Wiki Photo 2019“, udělíme i cenu veřejnosti. Autoři tří nejlepších fotografií dle poroty si budou moci vybrat libovolný titul z e-shopu nakladatelství Albatros, které nám poskytlo ceny.

Soutěž pořádá spolek Wikimedia Česká republika.

WP stránka

„ />

V posledních týdnech byla Wikipedie terčem řady zlomyslných útoků, kvůli kterým se čas od času v některých kontinentech Wikipedie a všechny další projekty Wikimedia pravidelně odmlčují. Útoky stále probíhají, a tým systémových administrátorů složený z dobrovolníků i placených zaměstnanců usilovně pracuje na napravení následků útoků.

Včerejší útok (6. září, pozn. překladatele) byl jedním z několika útoků, kterým v posledních měsících musí všechny projekty Wikimedia čelit. Jelikož je Wikipedie jedním z nejpopulárnějším projektů dneška, čas od času se setkáváme se zlovolnými uživateli, kteří se pokouší Wikipedii znepřístupnit hrubým násilím. Abychom zabránili dalšímu pokračováním útoků, hnutí Wikimedia stojící za Wikipedií ve spolupráci s Wikimedia Foundation vytvořili systém, který zaměstnancům i dobrovolníkům umožňuje snadno monitorovat aktuální situaci, a okamžitě na ni reagovat. V případě jakéhokoliv problému okamžitě reagují placení síťoví administrátoři.

Jakmile budeme mít k dispozici další informace, budeme vás informovat o dalším vývoji. Útoky tohoto druhu celé hnutí Wikimedia, v čele s Wikimedia ČR a Wikimedia Foundation, odsuzuje, a považuje je za hrozbu namířenou na základní lidské právo, svobodný přístup k veškerým lidským znalostem. Všichni v hnutí Wikimedia a v nadaci Wikimedia pracujeme na tom, aby co nejdříve byly útoky zastaveny. Jakmile budou k dispozici další informace, budeme vás informovat na našich sociálních sítích. V případě dotazů na vývoj situace nám prosím napište na Facebook Wikipedie.

Překlad z blogu nadace Wikimedia sepsaný Martinem Urbancem, jedním z dobrovolnických systémových administrátorů. Úvodní obrázek přejat z blogu nadace Wikimedia.

Wikipedie a její sesterské projekty jsou významnou součástí internetu, tak jak ho známe. Ale nebylo to tak vždy a nemusí tomu být nastálo. Pohybujeme se ve vysoce konkurenčním prostředí internetových korporátních gigantů a naše současná pozice může být kdykoliv podrobena velkým zkouškám. Právě proto se v roce 2017 otevřela rozsáhlá strategická konzultace nazvaná „Wikimedia 2030“. Během pár měsíců bude hotova. Co strategie přinese?

Nic není tabu, vše je možné změnit

Na probíhající strategické konzultaci jsou nápadné dva hlavní rysy. Zaprvé její otevřenost: zatímco mnoho strategií se vytváří na uzavřených schůzích nejvýše postavených zástupců, nadace Wikimedia se rozhodla přizvat do konzultace všechny členy naší komunity – od nejvyššího managementu nadace přes zaměstnance nebo vývojáře až po „běžné“ wikipedisty a wikipedistky po celém světě. Vše je také organizováno s důrazem na diverzitu (zejména jazykovou, genderovou a geografickou). Většina účastníků celého procesu se nikdy s takto široce pojatou iniciativou nesetkala a i ve světovém měřítku je takové hluboké pohroužení do podstaty organizace nevídané.

Druhým velmi nápadným rysem je otevření i velmi bolestivých nebo donedávna tabuizovaných témat. Překvapilo mě, že se některé oblasti extrahují opravdu na dřeň. Diskutuje-li se o financích, v diskuzi se přemítalo o tom, kdo by vlastně měl fundraisovat prostředky na běh našich projektů. Je-li řeč o rolích a zodpovědnostech jednotlivých členů a orgánů, někdo poznamenal, že není jisté, že po ukončení strategie 2030 budou vůbec existovat pobočky Wikimedia, tak jak je známe dnes a k nimž patří i Wikimedia Česká republika.

Na summitu se představovaly pracovní skupiny

Kdo ovšem nemá čas na procházení celého dokumentu (TLDR?), může se spokojit s mým shrnutím s uvedením návrhů, které považuji za nejzásadnější. Ačkoliv každé skupině věnuji pouhý odstavec, i tak je text poměrně dlouhý.

Diverzifikovaná a zdravá komunita

Nejobecnější téma diskutovala skupina Roles and Responsibilities, jejíž gesce má platnost pro téměř všechny ostatní skupiny. Zdůrazňuje se diverzita ve vedení, decentralizace a budování řídicích schopností a dovedností.

Velmi zajímavý balíček návrhů představila skupina Community health. Navrhuje vznik univerzálního balíčku pravidel, které definují chování jednotlivých členů komunity a upravují vzájemné vztahy mezi nimi. Každá komunita by si sice mohla tato pravidla dále „kontextualizovat“, ale půjde jistě o krok směrem k centralizaci některých norem chování, což může být překvapivé zejména na menších projektech, které tato pravidla často nemají ošetřena. Velký důraz je kladen na nováčky a je dobře, že jsou tam explicitně zmíněni jako budoucnost našeho hnutí. Skupina dále klade důraz na budování nástrojů, které chrání identitu jednotlivých aktérů, a podporu našich členů v nedemokratických zemích, jako je Venezuela nebo Turecko. Skupina se dále poněkud kontroverzně věnuje i osobám, jimž byly komunitou propůjčeny nadstandardní technické možnosti (správci, různý checkuseři, členové OTRS týmu atd). Ti nejexponovanější by podle návrhu měli procházet pravidelným povinným vzděláváním a certifikací v oblastech péče o osobní údaje, analýzy rizik a řešení sporů, diverzity a podobně. Skupina dále navrhuje, aby se usnadnilo reportování problémů (včetně bugů) a obecně se investovalo do nástrojů, které propůjčují všem členům komunity stejnou možnost ovlivňovat naše hnutí.

Ještě explozivnější návrhy publikovala skupinka Diversity, která má za cíl reagovat na nedostatečnou diverzitu mezi editory projektů Wikimedia i obsahu, který tito editoři generují. Z návrhu vyplývá, že by všichni účastníci našich projektů nově museli stvrdit svou podporu novému kodexu chování, který na toto téma má být sepsán. Tento návrh na vytvoření univerzálního kodexu je ovšem velmi kontroverzní a je možné, že na základě návazné diskuze bude pozměněn. Editoři by také měli nově dostat možnost o sobě na diskuzních stránkách prozradit, zda se identifikují s různými např. sociálními skupinami, a to formou, kterou je možné statisticky zpracovávat pro další studium. Co se týče obsahu, skupina Diversity reaguje na fakt, že některá nedostatečně reprezentovaná témata třeba na Wikipedii jsou špatně zpracována proto, že o nich neexistuje dostatek zdrojů, z nichž by mohli wikipedisté čerpat. Proto by podle návrhu měla být podpořena digitalizace a zpřístupňování zdrojů na tato témata.

Rozsáhlé aktivity v oblasti navazování partnerství, advocacy a komunitního vývoje softwaru

Skupinu Partnerships zajímalo, jak do roku 2030 rozvinout spolupráce s různými partnery našeho hnutí. Kromě zřejmých předpokladů (důkladná dokumentace, projevení vděku našim současným partnerům a jasné uvedení kontaktů na jednotlivé složky našeho hnutí) navrhují i některé programové změny. Prioritou by podle tohoto týmu měly být spolupráce, které propojují různé části našeho hnutí – například spolupráce napříč zeměmi či napříč skupinami editorů. Měly by se hledat cesty, jak mohou již zavedené organizace otevřít cestu k projektům i komunitám, jež zatím nejsou s to vyvolávat vlastní spolupráce. Dále jsou mezi prioritami jmenovány projekty věnující se zpracovávání dat, projekty v právní oblasti (advocacy) a spolupráce se vzdělávacími organizacemi.

Skupina Advocacy se zabývá – z nedostatku lepších slov – „lobbováním“ za principy, na nichž naše hnutí stojí. Tato skupina je význačná tím, že nenabízí žádná kontroverzní řešení. Celkem předvídatelně navrhuje, aby byla v hnutí zřízena centrální koordinační autorita nezávislá na nadaci Wikimedia, která by naše advokační snahy zastřešila. Nutné je zapojit do těchto aktivit i osoby mimo klasické západní demokracie a nabídnout jim témata, která v nezápadních zemích mohou rezonovat. Ideálně by měl existovat centrální dokument, v němž je naše vize na tomto poli jasně formulována. Také je potřeba sdílet zkušenosti jednotlivých aktérů a usnadnit zapojení komunity do rozhodování – všichni si pamatujeme, jak špatně a na poslední chvíli byly koordinovány například snahy o vypnutí Wikipedie na protest proti článkům 11 a 13 evropské směrnice.

Šířeji se na celou problematiku dovedností komunity dívala skupina Capacity building. Též navrhuje vznik centrální autority zodpovědné za výměnu zkušeností uvnitř hnutí. Je pravda, že například umění vést organizaci (governance) nebo získávat finance (fundraising) jsou v hnutí nerovnoměrně rozloženy. Skupina doporučuje, aby capacity building získalo samostatnou položku v rozpočtu,  podpořily se regionální vzdělávací setkání i online training, mentorování a další postupy, které již v hnutí byly testovány v minulých letech.

Tým zabývající se Product & Technology otevírá svůj příspěvek požadavkem decentralizace vývoje našeho softwaru. Na vývoji by se měly aktivně podílet všechny složky našeho hnutí – nikoliv jen nadace a snad ještě Wikimedia Deutschland v případě Wikidat. Skupina se řečnicky ptá, proč by MediaWiki měla vyvíjet jen nadace Wikimedia, když přeci tento software používá mnoho jiných platforem – podle jejich představ mohli bychom decentralizovat podobně, jako je to třeba v hnutí vyvíjejícím WordPress či Linux. Dobrovolníci a běžní členové komunity by měli dostat silnější roli i při rozhodování o vývoji a nasazení nástrojů a měli by také být kvalitně informováni o tom, co se chystá a proč. Mělo by to vést k omezení nepříjemných kauz, kdy zpravidla nadace Wikimedia vyvine nějaký nástroj či vylepšení, ale komunita ho odmítne, protože nesplňuje její požadavky.

Revoluce v získávání a rozdělování financí

V oblasti Resource Allocation jsou navrhovány výrazné změny ve způsobu, jakým jsou distribuovány finanční prostředky. Opět je kladen důraz na decentralizaci a na posílení role dosud nereprezentovaných skupin a zejména zemí tzv. Globálního jihu (zejména rozvojové země). Ty by nově podle návrhu měly mít alokováno 50 % celkového rozpočtu. O rozdělování prostředků budou mít možnost rozhodovat všichni členové hnutí (dosud například o největších grantech rozhodovala úzká skupina osob) a zároveň bude snaha o co největší diverzitu v komisích, které mají důležité rozhodovací role. Navíc by zřejmě měly být důležité komunitní role nově placené, aby si mohli takovou činnost dovolit i dobrovolníci z méně bohatých zemí. Mluví se v tomto ohledu například o členech rad a komisí rozdělujících finanční prostředky. Obrovskou změnou bude také to, že se rozdělování prostředků bude dít na úrovni regionů (tzv. regionálních hubů), které dostanou alokovanou částku a jejich úkolem bude částku rozdělit ve své oblasti. Opakovaně je také zmiňován princip, že alokovány mohou být „veškeré příjmy“ hnutí; zde se nabízí otázka, zda to bude aplikováno i na dary jednotlivým pobočkám (například pobočkám, které působí v zemích s možností uplatňovat dary neziskovým organizacím jako slevu na dani – kde jsou příjmy větší a závislost na nadaci Wikimedia logicky menší). Přitom bude kladen důraz na podporu fundraisingu a organizačního růstu.

Naopak, příjmy hnutí diskutovala skupina Revenue streams. V podstatě se jedná o výčet možností, jak by mohlo hnutí získávat dodatečné příjmy – zmíněna je placená „nadstandardní“ Wikimedia API pro velké partnery, merchandizing, služby pro organizace, které chtějí provozovat svou vlastní wiki, fundraisingové události, evropské granty atd. Doporučení končí kontroverzním cílem, aby všechny složky hnutí usilovaly o finanční nezávislost (dokázaly si na sebe vyfundraisovat samy); to je ale ve zjevném konfliktu s návrhy jiných skupin, aby byly dotovány země Globálního jihu.

Přinášíme shrnutí letošního Wikiměsta, které zavítalo do malebné Litomyšle. 8 wikipedistů tu s podporou spolku Wikimedia ČR od pátku do neděle (23. – 25. 8.) zlepšovalo wikipedické články nebo fotilo na téma související s Litomyšlí.

Pátek

Náš tým wikipedistů navštívil místní historik Stanislav Vosyka a také jeden sběratel starých pohlednic. Reportáž přijel natočit Český rozhlas (reportáž o Wikiměstě v čase 14:49:25).

Sobota

Wikipedisté absolvovali prohlídku bývalého pivovaru a kostela Nalezení sv. Kříže s instalacemi a expozicí sakrálního umění, prohlédli si i budovy Zámeckého návrší. Při tom je natáčela svitavská televize CMS (reportáž zde). Díky vstřícné domluvě Michala Vojáčka z tiskového odboru si mohli projít také Regionální muzeum s expozicí archeologického nálezu staré cesty vedoucí ze Zámeckého návrší, doplněnou o modely historického vývoje Litomyšle. Odpoledne náš tým nečekaně navštívil také sám starosta, pan Daniel Brýdl, díky kterému se Wikiměsto již od začátku dařilo dobře organizovat. Poděkoval za aktivitu a ihned opravil drobnou nepřesnost v článku o jeho osobě, který jeden z účastníků na místě založil.

Neděle

Poslední den kromě editování wikipedisté navštívili litomyšlský zámek, kde také pořídili řadu fotografií. Tři dny je krátká doba, odpoledne už museli vrátit zapůjčené knihy z městské knihovny a vyrazit na cestu domů.

Dohromady 8 účastníků Wikiměsta vytvořilo či doplnilo přes 60 článků (namátkou: články o místním opevnění, dějinách Litomyšle, muzeu, gymnáziích, synagoze, klášterech, kostelích, památné lípě atp.) a na Wikimedia Commons zatím nahrálo přes 100 fotek tohoto města.

Děkujeme Dominikovi za organizaci akce! A pokud jste se nemohli zúčastnit, nejbližší podobná akce se koná 1. – 3. listopadu v Prachaticích, další Wikiměsto zase až někdy v roce 2020. Spolek hradí účastníkům dopravu, stravu a ubytování.

WP stránka | Nástěnka| FB událost

Dnes otevíráme editační soutěž Hvězda svobody. Chceme tak oslavit 30. výročí obnovy demokracie v Česku i na Slovensku a vybídnout vás k psaní článků na toto, ale i jiná témata.

Cílem soutěžících je do 17. 2. 2020 napsat alespoň jeden Dobrý nebo Nejlepší článek na téma Historie Československa/ Česka/ Slovenska po roce 1948 (kvalitních článků z této oblasti by si Wikipedie zasloužila mnohem víc) nebo další témata spojená s našimi republikami.

Všechny informace – jak se přihlásit, podrobná pravidla apod. najdete na stránce soutěže.

Ve dnech 17. – 19. května proběhl v Národní technické knihovně v Praze Wikimedia Hackathon 2019 pořádaný spolkem Wikimedia Česká republika. Jednou z oblastí, na kterou se letošní ročník zaměřil, byly Zkušenosti nových wikipedistů, což je projekt mající za cíl zintuitivnit rozhraní Wikipedie pro nováčky a i jinak jim usnadnit stání se zkušeným wikipedistou.

Události se účastnil téměř celý tým Growth Nadace Wikimedia, který v průběhu akce informoval o projektech, které vyvíjí a nabídnul témata, na kterých by se během Hackathonu mohlo pracovat. Tři z nich pak byly na Hackathonu dovedeny do prvního funkčního prototypu. Nejde zatím o funkce určené pro nasazení. To proběhne v řádu několika týdnů až měsíců.

Živý chat (panel Potřebuji pomoc)

Jednou z funkcí, která je českým, korejským a vietnamským nováčkům k dispozici, je panel Potřebuji pomoc. Tato funkce umožňuje nováčkům získat pomoc přímo při editování, a to buďto formou snadného prohledávání nápovědy, anebo možností položit zkušenému wikipedistovi dotaz. Tento dotaz je následně vložen na stránku Potřebuji pomoc a zkušení wikipedisté mohou odeslat odpověď. Nováček se o odpovědi dozví ve svých notifikacích.

Tento způsob komunikace ale neprobíhá v reálném čase, přičemž možnost komunikovat se zkušeným wikipedistou v reálném čase značné množství nováčků očekává. Kosta Harlan z Nadace Wikimedia se proto na Hackathonu rozhodl věnovat vyvinutí chatu, který by se do panelu Potřebuji pomoci dal integrovat.

Od začátku května 2019 je nováčkům (v současné době jen půlce z nich, z důvodu A/B testování) k dispozici jejich domovská stránka. Ta se zobrazí v okamžiku, kdy kliknou na své uživatelské jméno v pravém horním rohu rozhraní Wikipedie. Prostřednictvím své domovské stránky nováčci můžou např. položit otázku svému mentorovi. V současné době se u každého mentora zobrazuje stejný text, „Tento zkušený wikipedista ví, že jste nový, a může vám pomoci s editováním.“. Někteří nováčci se tak mohou ptát, proč jim byl vybrán zrovna tento mentor anebo je dokonce tato část domovské stránky vůbec nezaujme. Tim Eulitz z Wikimedia Deutchland na Hackathonu upravil domovskou stránku tak, aby si každý mentor mohl vybrat, jak se chce nováčkům představit.

Upozornění na odpověď (Domovská stránka nováčka)

Třetí z projektů vyvinutý na Wikimedia Hackathonu 2019 se také týká Domovské stránky nováčků. V tuto chvíli si totiž odpověď na položený dotaz přečte méně než polovina tazatelů. Nadace Wikimedia předpokládá, že tomu tak může být proto, že nováčci netuší, jakým způsobem se o odpovědi dozví, a tedy ani netuší, které z míst na Wikipedii mají hlídat. Z tohoto důvodu se Tim Eulitz rozhodl upravit panel Domovskou stránku nováčka tak, aby nováčkům ukázal na místo, kde se o odpovědi na mentorem zodpovězený dotaz vlastně dozví.

A co dál?

Před tím, než bude možné kteroukoliv z funkcí zmíněných výše nasadit na Wikipedii, bude muset tým Growth vyvinuté nástroje odladit tak, aby správně fungovaly za všech okolností, a také se ujistit, že nástroje budou pro nováčky snadno použitelné. Nasazení projektu živého chatu proto nejspíše neproběhne dříve, než za několik měsíců. Další dva projekty by pak mohly být nasazeny už za několik týdnů.

Chcete-li být na nasazení těchto i jiných projektů upozorněni, doporučuji se přihlásit k odběru newsletteru týmu Growth, který je rozesílán přibližně jednou za měsíc skrz Wikipedii. Nevíte-li, jak na to nebo máte jiné dotazy, můžete se obrátit na komunitního ambasadora české Wikipedie Martina Urbance skrz e-mail murbanec-ctr@wikimedia.org. Také si můžete přečíst stránku o projektu Zkušenosti nových wikipedistů na české Wikipedii, kde se dozvíte i o dalších projektech, které Nadace Wikimedia spustila.

Chybí vám něco? Chcete se zapojit?

Ocenili byste, kdyby Nadace Wikimedia nováčkům pomohla nějakým konkrétním způsobem? Vidíte nějaký nedostatek nástrojů určených pro nováčky? Nebo umíte programovat a rádi byste se do vývoje zapojili? Ozvěte se komunitnímu ambasadorovi české Wikipedie na murbanec-ctr@wikimedia.org.

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů,

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si

Na Wikizprávách se objevil nový redaktor s přezdívkou Cepice. Napsal zprávu o formuli 1, na začátečníka solidní, i když s větším množstvím chyb - překlepů a chyb gramatických, formátovacích i faktických (asi vzniklých překlepem). I kdyby někdo nebyl znalec a nevěděl, jak to je po faktické stránce, na první tři druhy chyb musel přijít snadno každý. Zpráva z neděle přesto zůstala bez povšimnutí

Zhruba před dvěma a půl měsíci jsem na tomto blogu hodnotil, jak se Wikizprávám daří po mém odchodu, tedy poté, co jsem ztratil trpělivost s osobními útoky a s ústrky ze strany ostatních redaktorů. Je nejvyšší čas napsat, jak se věc vyvinula dál. Obsah Wikizpráv Tvorba velkých zpráv, která byla vždy považovaná za hlavní účel Wikizpráv, se nadále drží na velmi chabé úrovni. Za oněch 3,5 měsíce

Danny využil po 1,5 roce práva byrokrata a přidělil na Wikizprávách příznak bota, a to kamarádu Mildovi. Mildovo zdůvodnění bylo velmi stručné a neurčité a vše trvalo půl hodiny. Mně přiděloval příznak bota na opakované žádání, na základě bezprecedentního výslechu a po konzultacích s jinoprojektovými byrokraty celé dva měsíce. Určitý rozdíl samozřejmě v obou žádostech byl - Mildův bot běhá i

Předevčírem jsem tu napsal blog o tom, jak se vedlo mnou založené zprávě na anglických Wikizprávách. Po dvou dnech musím dodat, že to s ním dopadlo špatně. Článek nejspíš nikdy nebude zveřejněn jako řádná zpráva. Narazil jsem totiž na již popsaný složitý systém anglických Wikizpráv. V praxi je ale ještě komplikovanější a nezvládnutější, než to vypadalo v teorii a na první pohled. Čekání na

Je to něco málo víc než měsíc, co jsem už si řekl dost a odešel na neurčitou dobu z Wikizpráv. Přestalo mne bavit, že jeden redaktor (ale též správce) Tchoř, který sám připouští, že Wikizprávy nepředstavují jeho hlavní zájem, a který za celé své působení napsal jen hrstku překladů zpráv, doporučuje nejpracovitějšímu autorovi, aby odešel, když se mu na Wikizprávách něco nelíbí. Taky mne přestalo