cs.planet.wikimedia

Čemu se říká Bauerova rampa a proč zrovna rampa? Kudy vedla trasa cukrovarské vlečky? Který z Bauerů prodal pozemky pro výstavbu výstaviště? Kolikrát prezident Masaryk navštívil Výstavu soudobé kultury v Československu? Jak se v běhu let přejmenovávaly, strhávaly a nově stavěly veletržní pavilony? Co znamená kolo v plastice Josefa Kubíčka na průčelí Pavilonu města Brna?

Po tom všem a mnohém dalším pátrali nebo mimoděk zjistili wikipedisté, kteří se na víkend 12. a 13. května 2018 sjeli do Brna, aby zde zakládali, rozšiřovali nebo ilustrovali encyklopedická hesla na Wikipedii. Dějištěm akce a současně ústředním tématem jejich zájmu bylo brněnské výstaviště.

Areál v brněnských Pisárkách, v  údolí řeky Svratky pod Žlutým kopcem, je největším výstavištěm v Česku a jedním z nejrozsáhlejších výstavních areálů světa. Současně je i jedním ze světově nejvýznamnějších funkcionalistických stavebních komplexů své doby, dnes památkově chráněný. Právě letos přitom slaví 90. výročí svého provozu. Dne 26. května 1928 byl slavnostně otevřen Výstavou soudobé kultury v Československu, uspořádanou k 10. výročí tehdy mladého státu. A ve stejné datum roku letošního začne festival Re:publika, aby oslavil jubileum s jednou nulou navíc.

Tyto významné skutečnosti vedly wikipedistu Baziho k iniciování editatonu s názvem Wikivýstaviště. Nápad klíčil už dlouho, vlastně od léta 2011, kdy poprvé oslovil společnost Veletrhy Brno se záměrem nafotit areál a výstavní pavilony. Následovalo ale několik deštivých týdnů nevhodných k focení exteriéru, a záměr tak zůstal u ledu. Znovu začal uzrávat od podzimu 2017, kdy se objevovaly první zprávy o očekávaném kulatém výročí. Vše se dalo do pohybu, nápad podpořil spolek Wikimedia ČR a s vřelým přijetím se setkal i u Veletrhů Brno, které poskytly své zázemí.

Zhruba desítka lidí se tedy dala dohromady a společně zapracovala na vylepšení informací o výstavišti i souvisejících tématech. Pestrá směsice od studenta brněnské střední školy přes korektora regionální redakce novin či středoškolského učitele z Olomouce po architektku z pražského ČVUT věnovala svůj volný čas a za doprovodu entuziastické architektky Veletrhů Brno Lenky Štěpánkové prošla areál a nafotila jeho současnou podobu. Představu o dřívější podobě poskytnou vybrané historické snímky, které firma uvolní pod svobodnou licencí. A především se v průběhu víkendu psaly nové a rozšiřovaly stávající encyklopedické články. Další wikipedisté přiložili ruku k dílu i na dálku.

Během dvou dní tak na české Wikipedii bylo založeno 95 nových stránek, 161 jich bylo upravováno, celkově bylo provedeno 981 úprav a přibylo přes 353 tisíc bajtů textu. Fotografové stihli 275 z pořízených snímků hned nahrát na úložiště Wikimedia Commons a další desítky až stovky budou následovat po zpracování. K tomu se přidala i úprava hlavního hesla na anglické Wikipedii a zhruba pět desítek nových položek v databázi Wikidata.

Institut Bohuslava Martinů a spolek Wikimedia Česká republika zahájili spolupráci, jejímž cílem je rozšíření a zkvalitnění informací o životě a díle tohoto významného hudebního skladatele na Wikipedii. Na WikiProjektu Martinů začala pracovat wikipedistka – rezidentka Kateřina Nová.

Spolupráce bude mít dvě formy: Přímá spolupráce institutu a wikipedistů, která má již pvní konkrétní výsledky, vedle drobných úprav a oprav existujících článků to je především kompletní seznam skladatelových děl v angličtině a češtině.

Druhou cestou je zapojení studentů muzikologie a hudební výchovy na univerzitách v České republice v rámci projektu Studenti píší Wikipedii. Ti budou zpracovávat články o dílech tohoto skladatele. První univerzitou, která se zapojila do tohoto programu již v tomto semestru, je Univerzita Palackého v Olomouci.

Studenti se zájmem o tuto problematiku se mohou ozvat Kateřině Nové (katerina.nova@martinu.cz).

Akce se zúčastnilo celkem šest lidí, kteří byli rozděleni do třech týmů. Základnou byla Zlatá Koruna. Každý den vyrazily tři týmy do předem vybrané oblasti, kde fotografovali okolo dvaceti až třiceti vesnic. Kromě lidové architektury (např. v okolí Českých Budějovic a Netolic dobře známého selského baroka) narazili na řadu dalších zajímavostí. Mezi ně patří např. nedokončený klášter z 13. století v Kuklově, chráněné stromy v mnoha obcích nebo dechberoucí výhledy ze Svatého Jána nad Malší. Věnovali jsme se také interiérům některých historických kostelů. Z Wikiexpedice bylo celkem pořízeno několik tisíc snímků. Všechny budou nyní postupně nahrávány na Wikimedia Commons, kde budou k dispozici pod svobodnou licencí pro všechny. 

Akce navazuje na úspěšnou „Wikiexpedici Slezsko“, kterou uspořádal spolek Wikimedia Česká republika ve spolupráci s polskou organizací, a Wikiexpedici Západ, během níž bylo dokumentováno Klatovsko a Domažlicko. Cílem Wikiexpedic je většinou zlepšit fotografickou dokumentaci odlehlejších oblastí, které nejsou v hledáčku našich dobrovolníků. Zatímco okolí Prahy a Brna se podařilo pro Wikipedii nafotit díky projektu Foto českých obcí, oblasti u hranice s Rakouskem, Polskem, nebo např. tzv. vnitřní pohraničí, jsou stále na Wikipedii zdokumentovány jen velmi málo.

Přípravu expedice si zajistili dobrovolníci sami. Financování akce (ubytování a dopravu) zajistil spolek Wikimedia Česká republika. Úspěšné zdolání akce je založeno na dlouholetých zkušenostech, které jednotliví dobrovolníci získali např. v rámci projektu Foto českých obcí, který pomohl zajistit obrázky z nemalé části České republiky, nebo z dřívějších akcí tohoto typu, které se konaly jak u nás, tak v sousedním Polsku. Tam se Wikiexpedice pořádají pravidelně již od roku 2009.

Ještě se ani neusadil prach na naší úspěšné soutěži Popiš památku, ale to mi nezabrání v tom, abych zanalyzoval některá zajímavá data, která ze soutěže vypadla. Takové ty základní věci už padly v příspěvku Honzy Loužka: vzniklo 150 nových článků, přidáno bylo cca 175 tisíc slov. Pojďme se teď ale podívat pod povrch celé soutěže.

Z prvního grafu (nahoře) je velmi dobře vidět, že v období, kdy se konala soutěž, skutečně vzrostl počet článků napsaných o kulturních památkách (bez ohledu na to, zda do soutěže byly přihlášeny nebo ne). Na ose x je období od začátku ledna do konce února; oranžovým pruhem je vyznačeno trvání soutěže. Na ose y je počet článků o památkách vytvořených v daném dni. Soutěž tedy prokazatelně zvyšuje kvalitu obsahu na téma, které je soutěží pokryto.

---

Druhý graf se na počet vytvořených článků dívá v kontextu veškerých nových článků na české Wikipedii. Ty jsou opět zobrazeny den po dni, přičemž výška sloupce udává počet napsaných článků za daný den (na ose y). Oranžová část sloupců představuje články o památkách. Z grafu je patrné, že články o památkách tvoří mimo soutěž jen menšinu celkové sumy nových článků; během soutěže podíl památkových článků roste, ale nikdy netvoří významnější podíl. Pokud soutěž zvyšuje počet nových článků na české Wikipedii, pak jen velmi mírně a růst se ztratí v celkovém šumu. Z dat také není možné pozorovat pokles psaní článků na nepamátková témata (což by znamenalo, že se komunita přesměrovává na psaní článků o památkách) – na to je asi naše soutěž příliš „malá“. Přesto některé zajímavé tendence vidíme. V 14 dnech před soutěží činil podíl článků o památkách asi 1,01 % celkového počtu nových článků, v průběhu soutěže to bylo 5 % nových článků a v 14 dnech po soutěži 1,77 % nových článků. Bude zajímavé měřit, zda vzestup zájmu o psaní článků o památkách bude pokračovat i nadále, či se jedná o statistickou odchylku.

---

Třetí graf (či spíše trojice tří podobných grafů) se věnuje vítězům soutěže Popiš památku – kolegům Petrovi Kinštovi, Ikcurovi a Luborovi Ferencovi. Na časové ose jsou vyneseny jednotlivé týdny od konce roku 2013 (kdy napsal první článek Lubor Ferenc) až do současnosti. Vidíme, že v průběhu roku 2014 napsal svůj první článek Petr Kinšt a posléze se přidal i Ikcur. Osa x vynáší počet nových článků napsaných těmito supervýkonnými wikipedisty v daném týdnu; modře jsou památky a oranžově jiné nové články (velice se omlouvám za změnu barevného kódování). Je zajímavé sledovat rozdíly mezi těmito třemi wikipedisty. Petr Kinšt (nahoře) odjakživa psal články o památkách a byl v tom velmi výkonný. Během soutěže sice skutečně napnul své síly, ale to už udělal předtím několikrát i bez soutěže. Ikcur obvykle články o památkách nepíše, i když na začátku roku 2017 už jedno památkové období měl. Během soutěže se do psaní článků o památkách opřel a psal tolik článků, jako ještě nikdy nenapsal. Je zajímavé, že Ikcurovo zvýšené tempo začalo už před soutěží (nepamátkovými články) a pravděpodobně s naší výzvou nesouvisí. Lubor Ferenc je z oněch tří nejzkušenějším wikipedistou, ač méně výkonným; střídají se u něj období intenzivního psaní nových článků s obdobími klidu. O památkách skoro nepíše, ale soutěž ho, zdá se, stimulovala k napsání vysokého počtu článků po delší době nižší aktivity. Je vidět, že se vliv soutěže na wikipedisty nedá zobecňovat a liší se případ od případu.

---

Shrnuto a podtrženo: soutěž generuje velké množství nových článků na zvolené téma, ačkoliv v moři nových článků se stále jedná o kapku či maximálně louži. K podrobnějšímu zhodnocení by bylo nutné měřit i rozsah článků či dokonce kvalitu. Nezdá se, že by wikipedisté hromadně přepínali z psaní „svých“ témat; někdy to tak trochu je, ale situace se liší případ od případu.

 

Data pochází z nástrojů: Quarry (seznam článků vzniklých v rámci soutěže s daty jejich vzniku a celkové počty nových den po dni), Wikidata Query (seznam všech českých článků o památkách v Česku), X’s Tools (články vytvořené jednotlivými wikipedisty). Analýza i vizualizace byly kompletně provedeny v Excelu. Za data z Quarry děkuji Martinovi Urbancovi.

Novou výkonnou ředitelkou byla v lednovém výběrovém řízení jmenována Klára Joklová. Klára na tuto pozici nastoupí od 1. března a nahradí tak ve funkci Petru Pejšovou, která tuto funkci opustila na konci roku 2017. Vítáme Kláru v našem spolku a rádi bychom jí popřáli mnoho úspěchů v čele Wikimedia Česká republika.

Co nám o sobě Klára prozradila? Od patnácti pracovala v různých neziskovkách jako dobrovolnice a zajímala se zejména o sociální témata a problémy související s dospíváním. Proto začala studovat sociální politiku a sociální práce a zároveň pracovat v neziskových organizacích, částečně s klienty, hlavně dětmi a mladými lidmi, ale velmi brzy také na projektovém řízení, zejména evropských projektů a strategickém rozvoji organizace. V organizaci Lata pracovala s desítkami dobrovolníků a za pět let v řízení mohla být součástí profesionalizace a rozvoje organizace z malého sdružení po stabilní organizaci. Po návratu ze zahraničního pobytu pak pracovala na projektu rodinných konferencí na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Poslední dva roky spoluvytvářela projekt, který zapojuje 2/3 republiky do transformace systému péče o ohrožené děti a jejich rodiny a za poslední dva roky každý měsíc téměř kompletně dokola objela celou Českou republiku.

Ráda cestuje, procestovala jihovýchodní Asii, střední Ameriku a Nový Zéland a žila v Austrálii, vyučuje lyžování a jezdí v terénu na kole. Má ráda nezávislou hudbu a zajímá se o udržitelný rozvoj; kromě toho se zřejmě nerada fotí, protože nalézt vhodnou fotografii pro tento příspěvek bylo téměř nemožné :-). Z pracovních hodnot je pro ni zásadní sdílení společné vize, otevřenost a partnerský způsob spolupráce.

Klára se zhostí důležitých úkolů, které na nás v roce 2018 čekají. Letos poprvé jsme obdrželi grant APG udělovaný nadací Wikimedia těm největším pobočkám na světě. Očekává se od nás tedy profesionální vedení pobočky, odpovědná a efektivní správa finančních prostředků a zejména velmi kvalitní měření našeho dopadu. V projektové oblasti nás čeká rozvoj projektu GLAM (spolupráce s kulturními institucemi) pod taktovkou (nejen) Jakuba Holzera a s tím související kontaktování různých multimediálních databází. Masivně se rozvíjí i vzdělávací program, kde se letos chystá spousta nových velkých akcí (mezi nimi vyniká zejména seniorské Wikiměsto a pro malé děti tzv. Wikikemp). Na Kláře bude dohlédnout na to, aby projekty byly nejprve kvalitně promyšleny a připraveny, následně odpracovány a nakonec vyhodnoceny. Při tom všem se nesmí zapomínat na práci s dobrovolníky, nad níž bychom chtěli více přemýšlet. A abychom na tohle všechno měli dostatek finančních prostředků a nemuseli se spoléhat jen na naši mateřskou nadaci Wikimedia, plánujeme v roce 2018 i rozvoj fundraisingové činnosti (který se nepodařilo zrealizovat loni).

Klára nám také poslala malou prosbu určenou vám, čtenářům tohoto příspěvku: Moc by mě zajímalo, jak se kdo k Wikipedii/ Wikimedii dostal, co ho přivedlo, co ho nejvíc baví, jaký je jeho příběh, moc by mi to na začátku pomohlo… Pokud mi kdokoli, kdo si najde po dočtení až sem 5 minut svého času a zamyslí se, jak to bylo a je dnes a odstavec, klidně anonymně, mi pošle, bude to to nejlepší přivítání. Jinak se určitě chystám brzy potkat s co nejvíce lidmi osobně, zatím to byla velká radost a inspirace. Kláře můžete psát na klara.joklova@wikimedia.cz (nebo skrze e-mailové rozhraní na Wikipedii).

Přesně měsíc trvala soutěž s názvem „Popiš památku“, během níž se editoři Wikipedie utkali v tom, kdo napíše nejvíce článků o českých kulturních památkách. Za uplynulých 30 dnů dokázali vytvořit přes 150 článků.

V současné době pracuje tříčlenná porota a organizátor soutěže na vyhodnocení. V dohledné době představíme výsledky, kontaktujeme vítěze a oznámíme místo a způsob předání cen. Jsme rádi, že se do první editační soutěže po dlouhé době zapojilo celkem 47 editorů, kteří napsali okolo 175 tisíc slov. Nejdelší napsaný článek (Hornický dům v Sokolově) má délku 17,5 kb. Za ním následuje řada dlouhých a kvalitních článků.

Mezi soutěžními články například je například 34 kostelů, 24 zámků, 16 vil, 14 tvrzí a spoustu dalších zajímavých chráněných objektů. Popsány byly hlavně západní Čechy, Karlovarsko a Morasvkoslezský kraj, jak lze vidět na mapě jednotlivých článků.

Cílem akce bylo zvýšit povědomí o českých kulturních památkách. Řada z nich totiž není na české Wikipedii stále zdokumentována, a to i přes to, že jsme již uskutečnili tři ročníky soutěže Wiki miluje památky. Letní fotografické akce zajistily tisíce fotek, seznamy kulturních památek na české Wikipedii však co do textu do značné míry zely prázdnotou. Česká republika má okolo 40 tisíc kulturních památek, z toho přes čtyři tisíce jsou encyklopedicky významné (většinou se jedná o historické budovy, hrady, fary, kostely, zámky, tvrze, mosty apod.) Ty na české Wikipedii stále potřebujeme!

Na Wikipedii startuje od pondělí 15. ledna soutěž v editování článků. Nese název Popiš památku a za cíl si klade zvýšit povědomí o kulturních památkách v České republice.

Soutěž navazuje na předchozí akci s názvem Wiki miluje památky. Během tří ročníků fotografické soutěže se v letech 2012, 2013 a 2014 podařilo získat pro českou Wikipedii přes dvacet tisíc snímků. Nyní se zaměříme ne na fotografie, ale na články o jednotlivých kulturních památkách. Těch je totiž v Česku okolo čtyřiceti tisíc, popsána je na české Wikipedii ale jen velmi malá část. Mnohdy máme více fotografií některých památek, než informací o nich. A úkolem encyklopedie je především informovat o všem, co je encyklopedicky významné.

Soutěž organizuje spolek Wikimedia Česká republika. Jejími partnery jsou časopis Pro Památky a Národní památkový ústav.

V soutěži bude možné psát články o všech památkách, které jsou encyklopedicky významné, (tj. téměř všechny s výjimkou křížů, kapliček a památných kamenů) a ještě svůj článek na české Wikipedii nemají. Celkem jich je okolo čtyř tisíc. Do soutěže se přihlásíte tímto odkazem. Každý článek, který do ní chcete přihlásit, poté přidejte zde pomocí tlačítka „Přiřadit článek sobě“.

Fotografická dokumentace českého venkova je důležitou součástí práce českých wikipedistů. Už pár let po vzniku české Wikipedie byl spuštěn projekt, který si vytyčil za cíl podporovat přispěvatele fotografující české vesnice (např. uhrazením finančních nákladů cesty) a dosáhnout jednou stavu, kdy bude mít každé české město, městys, obec i ves na Wikipedii u svého článku i fotografii (a to vše navíc samozřejmě k dispozici čtenářům k dalšímu sdílení pod svobodnou licencí Creative Commons). Dílčí úspěch tento projekt oslavil 1. října 2017, kdy se brněnským wikipedistům podařilo vyfotografovat Víckov na Tišnovsku – poslední zbývající vesnici v Jihomoravském kraji, která na Wikipedii dosud fotku neměla. Nyní již ji tam má, stejně jako dalších 904 vesnic, čímž se Jihomoravský kraj stal prvním kompletně na Wikipedii nafotografovaným krajem v Česku. Oslava tohoto úspěchu proběhla 18. října 2017 v rámci pravidelného brněnského wikisrazu.

Foto českých obcí

WikiProjekt Foto českých obcí (FČO) byl spuštěn 18. července 2009, kdy už na Wikipedii existovaly články o všech obcích (dnes je jich v Česku 6258). Asi za rok vznikly i články o všech místních částech (vesnicích), kterých je dnes u nás celkem 15094. K většině těchto článků ale chyběly fotografie, což motivovalo wikipedisty začít takové fotografie pořizovat a na Wikipedii nahrávat – ať už v rámci svých osobních cest, nebo v rámci cílených výprav. V roce 2014 již byla tímto způsobem profotografována více než polovina českých vesnic, v současnosti pak je to už přes 90 %. Nejméně zdokumentované jsou dosud horské příhraniční oblasti a vesnice na tzv. vnitřních periferiích (při hranicích krajů).

Jihomoravský kraj

Možná i protože je rovinatý a dobře dopravně obsloužený, podařilo se Jihomoravský kraj, který je jinak počtem svých vesnic průměrný a rozlohou spíše nadprůměrný, nakonec dofotografovat vůbec jako první (městský kraj Prahu nepočítaje). Svůj podíl na tom může mít i existence aktivní skupiny wikipedistů v jeho hlavním městě Brně, kteří v posledních dvou letech o dotažení tohoto úsilí do vítězného konce vytrvale usilovali. Přesto jim ho málem vyrval sousední Zlínský kraj (s polovičním počtem vesnic, ale také mnohem nižším počtem aktivních fotografů), kde nyní zbývá dofotit již jen šest posledních vesnic. Nakonec ale vše dopadlo smírně a hlavní současní aktivisté z obou krajů se setkali na večírku v brněnské restauraci, kde si na úspěch svých snah společně připili. Nechyběly ani zdravice od dnes již neaktivních fotografů či promítání o historii a zajímavostech tohoto dobrovolnického snažení. Za dvě láhve sektu a proplacení cestovních nákladů některých našich fotocest děkujeme spolku Wikimedia Česká republika.

Zajímavosti z historie

V rámci programu slavnostního setkání byly představeny i všechny nejstarší použité fotografie za každou z 905 vesnic, a to v chronologickém pořadí – byl to tak současně zajímavý exkurz i do historie Wikipedie jako takové. Vůbec nejdříve dostalo svou fotografii krajské město Brno, to již 29. června 2005 – pohled na katedrálu sv. Petra a Pavla od německé umělkyně Vivien Thiessen (vpravo) se již o dva roky dříve objevil na anglické Wikipedii. Necelý měsíc po Brně přišly na řadu Valtice – původně rakouské město, u něhož se nachází památka UNESCO. Fotografii morového sloupu tam pořídil a nahrál wikipedista s přezdívkou Zp. Tentýž přispěvatel ještě během léta 2005 doplnil i fotografii kostela ve vinařské obci Klentnice u Mikulova (538 obyvatel) a pohled na zámeckou kapli ve Vranově nad Dyjí. Do konce roku 2005 pak fotografii dostalo ještě pět dalších jihomoravských sídel – Brno-Slatina, Pouzdřany, Letovice, Bzenec a Veverská Bítýška. Poněkud překvapivě získaly články o okresních městech fotografie až později: Znojmo v březnu a Blansko v červnu 2006, Vyškov v lednu, Břeclav v květnu a Hodonín v prosinci 2007. To ale dobře ilustruje dobrovolnický princip tvorby Wikipedie, díky němuž jde na ní nalézt právě jen to, co do ní její přispěvatelé nahráli. A tito lidé mají přirozeně různé zájmy (což se projevuje na volbě vytvářených článků), ale žijí a pohybují se i v různých místech (to se zase projevuje na tom, kde fotografují).

Většinu fotografií jihomoravských vesnic pořídili místní wikipedisté, z nichž wikipedista Pernak1 doplnil fotografii rovnou k osmdesáti, wikipedista Lasy zdokumentoval vesnic asi pětasedmdesát a Bazi, Dezidor, Harold, Kirk a Mercy každý přidali svou fotografii ke článkům o asi čtyřicítce vesnic. U některých vesnic pomohli s jejich fotodokumentací dokonce cizinci – čtyři vesnice na Znojemsku vyfotila německá wikipedistka Ailura a dalších pět Rakušan Karl Gruber – oba se v květnu 2015 zúčastili akce Wikiměsto Hustopeče pořádané spolkem Wikimedia Česká republika. Některé vesnice sice v článku již dříve jednu fotografii měly, ale byl na ní v lepším případě detail hlavní křižovatky (Újezd u Rosic), místní krokodýlí farma (Velký Karlov) nebo koupací biotop za obcí (Bantice), v horším případě pak autobus stojící na točně u nádraží v obci (Sokolnice) nebo zámek v sousední vesnici, který byl kdysi sídlem panství (Mešovice) – což, jak jistě uznáte, nejsou zrovna reprezentativní obrázky pro článek o obci.

Že není nahrání nové fotografie k článku na Wikipedii pro začátečníka vždy snadné, to ukázal při pátrání v historii editací příklad obce Šaratice, do jejíhož článku se před pár lety pokoušel uživatel Johny4 vložit fotografii místního kostela celkem nadevětkrát a stejně to nakonec vzdal (viz toto a následující porovnání verzí). Ještě téhož dne večer tam za něj nicméně tu fotku přidal jiný wikipedista. Technické aspekty přispívání do Wikipedie bohužel nejde úplně odbourat a osvěty proto asi nikdy nebude dost.

Naše fotocesty

V době, kdy už z Jihomoravského kraje bylo nafoceno asi 90 % vesnic, rozhodlo se jádro brněnské komunity přispěvatelů Wikipedie na svých každoměsíčních srazech podpořit dokončení těchto snah cílenými skupinovými výjezdy – dosud totiž fotografie přibývaly jen nahodile, případně se občas nějaký jednotlivec někam vydal „na vlastní pěst“. Protože mezi námi byli tací, kteří rádi fotí, ale nejsou příliš mobilní, a vedle nich naopak řidiči s vozem, kteří se ale raději jen kochají krajinou a do fotografování se nehrnou, začali jsme pro každý takový výlet skládat dvou- až čtyřčlenné skupiny, které pak v dohodnuté termíny vyrážely autem na předem vybraná místa. Takto se nám během jednodenní cesty podařilo fotograficky zdokumentovat 10 až 15 vesnic a ještě zbyl čas na oběd (jeho místo nám však už většinou vyšlo až během cesty).

Na pravidelných setkáních jsme pak společně na mapě sledovali náš pokrok a domlouvali další výjezdy. Některá jednotlivá místa se podařilo vyřešit individuálně (obzvlášť dlouho odolávaly již zmíněné Mešovice při hranici s Jihočeským krajem, kam je to z Brna autem 113 km), s jinými nám nezištně pomohli další wikipedisté (z nichž asi ani ne všichni o našem snažení věděli). Celkem vyrazilo od června 2015 do července 2017 sedm výprav (jednou dokonce dvě najednou), z nichž většina mířila severně od Brna, do venkovských oblastí v okolí Tišnova a Černé Hory, kde byla přirozená profotografovanost nejnižší.

Na každé fotocestě nám přišla nejsnazší a nejkratší její příprava (plánovali jsme nad mapami, stávajícími články a tematickými seznamy); nejzajímavější, ale i nejnepředvídatelnější pak bylo samotné fotografování v terénu (stojí za to si předem ověřit čas západu slunce, ale zatáhnout se a pršet může začít i nenadále); no a nejnudnějším a časově nejnáročnějším (aspoň pokud se dělá pořádně) se ukázalo být samotné nahrávání, popisování a kategorizace pořízených fotek, bez něhož by nicméně celá cesta postrádala svůj smysl. Celkem jsme pořídili a nahráli okolo 2500 fotek.

Zážitky z výprav

Vedle kvalitní navigace s optimalizovaným plánem trasy a seznamu pamětihodností, které by se neměly při focení opomenout, je užitečné vzít si s sebou na cestu i podrobné mapy jednotlivých vesnic – usnadní to hledání vhodného centrálně položeného místa k zaparkování vozu. Naše zkušenost ukázala, že oblíbený „plácek u kontejnerů“ se najde snad i v té nejmenší vesnici – je ovšem třeba dát si pozor, aby nestály zrovna před obecním úřadem a náš vůz tak nakonec nebyl vidět na fotkách z každé druhé obce.

Od auta jsme se po dohodě rozprchli na dvě až tři strany, byť v menších vsích jsme se často ani tak neztratili jeden druhému z dohledu. Cizí automobil, jenž o sobotním odpoledni zastaví před domem na jinak liduprázdné návsi a vyběhne z něho skupina mladíků s velkými foťáky, musí nutně vzbudit pozornost místních. Někdy po nás jen pokukovali z okna, jindy se i vyšli zeptat, co a proč fotíme. Wikipedie má tu výhodu, že ji všichni znají, takže někteří už se těšili, až za pár týdnů uvidí fotky své vesnice na internetu, a ještě nám ukázali pěkný záhonek, který mezi nimi určitě nesmí chybět. Občas přitom padlo i slovo o tom, jak Wikipedie funguje. Nezřídka se stalo, že jsme narazili přímo na starostu – a ten nás jednou považoval za památkáře připravující rekonstrukci kapličky (kterou jsme si právě podrobně fotili), jindy za již domluvené fotografy pořizující dronem fotografie obce do kalendáře mikroregionu. Po vysvětlení situace se zvláště u starostů většinou projevila láska ke své obci a stali se pro nás vítanými informátory – buď nám alespoň potvrdili, že jilm za vsí už bohužel skutečně předloni uschnul a je marné ho hledat (byť v databázi památných stromů zatím stále je), nebo nám rovnou přinesli k ofocení historické dokumenty, které se loni při opravě našly v báni místní zvoničky.

Ne všude jsme se však dočkali tak dobrého přivítání. Někde si sousedi ještě před naším odjezdem začali šuškat, že Koláčkův dům se asi brzy bude prodávat, když už si ho přijeli z realitky nafotit. Jinde se rovnou místní domnívali, že jsme tipaři, a to zvláště v případě sakrálních památek, jejichž fotodokumentace je stále společností vnímána jako problematická. Jednou na nás dokonce přišla celá delegace z radnice, že prý dostali echo z vedlejší vesnice, kde už jsme taky byli, a hrozili, že na nás zavolají policii. Nakonec ale všechno dobře dopadlo – i díky tomu, že někteří policisté už o fotografických cestách wikipedistů vědí.

Samozřejmě jsme se při návštěvách moravských vesnic i leccos dozvěděli a poznali zajímavá místa, kam bychom jinak asi nikdy nezavítali. Tu jsme se potěšili nadprůměrnou občanskou vybaveností (hned bylo co fotit), tam jsme aspoň prozkoumali polorozpadlý kravín (a našli na něm aspoň nějaký ten starý nápis). Po cestě jsme samozřejmě fotografovali i další zajímavé objekty, které jsme míjeli – ať už to byla boží muka, potoky, rozhledny, významné silnice či železniční zastávky, nebo i nevšedně zařízené předzahrádky, odstavená zemědělská technika, potulné kočky či hasiči právě slavící své výročí. Vícekráte jsme si užili i pěkných výhledů do krajiny. Překvapením v jedné z vesnic bylo, když se kolega z auta ptal kolemjdoucí na cestu a ta v něm poznala svého vyučujícího ze studií před pár lety. Také jsme seznali, že v některých vesnicích ani místní netuší, že a který dům je u nich vyhlášen kulturní památkou; a že bohužel ne všichni majitelé památkově chráněných objektů jsou nadšení, když se o jejich objekt zajímá veřejnost. Náš zájem ale naopak přivítali majitelé jednoho památkově chráněného mlýna, odkud si kolega nakonec ještě odnesl koupenou sklenici včelího medu.

Co dál

Určitě má smysl se ptát, co lze fotografovat dál, protože jedním krajem to zdaleka nekončí a Wikipedie nebude z definice nikdy hotová. Jen kulturních památek chybí, navzdory několika ročníkům kampaní na toto téma zaměřených, jen v Jihomoravském kraji dofotografovat ještě téměř tisíc; obdobně jsou na tom i památné stromy a další encyklopedické objekty, které jsou zahrnuty do projektu Mediagrant.

Stále je ale možné fotit i vesnice, což je vhodná příležitost zejména pro případné další skupinky zájemců z jiných krajů, protože nenafocených jich stále v celé republice zůstává asi 9 %. Pomineme-li Zlínský kraj, kde lze nafocení oněch několika málo zbývajících vesnic očekávat každou chvíli, nejvíce se splnění cíle projektu Foto českých obcí v současnosti blíží Středočeský kraj, kde chybí zdokumentovat už jen 4 % vesnic (což ovšem v tomto lidnatém kraji znamená ještě 112 lokalit); nejvíce vesnic pak naopak na fotodokumentaci ještě čeká v Jihočeském kraji – plných 18 %, tedy 349. Oba tyto kraje mají přitom prakticky stejnou rozlohu. Hlavní město Prahu do srovnání nepočítáme, protože to je formálně jedinou obcí se 112 silně propojenými částmi, zatímco i na obce nejchudší Zlínský kraj jich má čtyřikrát tolik a na osmkrát větším území.

Přehledy a nástroje sloužící k vyhledání dosud nevyfotografovaných míst naleznete např. na stránce „Najdi si na Wikipedii nenafocené vesnice“ nebo přímo v seznamech kulturních památek, židovských památek, chráněných území či památných stromů. Tak si některá místa vyberte, naplánujte cestu a vyrazte!

Kolik lidí Wikipedii edituje a proč? A jaké mají motivy? Hlavním tématem již deváté Wikikonference, byl právě proces „zrození“ nových wikipedistů.  Konference se opět vrátila do Prahy, a to přímo do samotného centra metropole. Zázemí pro akci poskytl Francouzský institut v Praze, a právě proto byl i na oficiálním plakátu konference rodící se wikipedista s baretem.

Největší internetová encyklopedie je zde mezi námi již od roku 2001. Za tu dobu určitý počet dobrovolníků na internetovou encyklopedii přišel, ale jistý z ní také odešel. Existují i editoři, kteří se vrátili po delší pauze, nebo tací, kteří jsou aktivní i více než deset let. Proto byla jedním z témat konference také prezentace výzkumu, který uskutečnila nadace Wikimedia Foundation. Ten se uskutečnil ve dvou zemích – v České republice a v Jižní Koreji. Bylo provedeno rozsáhlé dotazování editorů obou jazykových verzí Wikipedie (české a korejské), byly hledány důvody motivace, proč místní dobrovolníci Wikipedii píší, a následně sestaveny modelové persony, které představují „typizované“ editory Wikipedie. Ukázalo se, že jednotliví editoři mají velmi rozmanité důvody, proč do Wikipedie přispívat – ať už chtějí něco opravit, nebo jen rozšířit, ale například i systematicky vyhledávat chyby a opravovat je.

Mluvili jsme také o Wikidatech, která jsou stále častěji nezbytným pomocníkem Wikipedie. Zatímco zpočátku měla obsahovat pouze mezijazykové odkazy na jednotlivé články na Wikipedii, dnes představují databázi všech nezbytných údajů pro encyklopedické články. Proč mít v každé jazykové verzi Wikipedie uložen počet obyvatel Prahy zvlášť, když to lze udělat centrálně na jednom místě. Wikidata jsou projektem spolku Wikimedia Deutschland a představila je Lea Lacroix, manažerka komunitní komunikace pro Wikidata, která pracuje v Berlíně.

Předali jsme také ceny za soutěž Czech Wiki Science Competition. Přihlásilo se 113 unikátních fotografií z mikroskopického světa. Absolutním vítězným snímkem se stala fotografie semínka orchideje Nigritella rhelicanii od Tomáše Figury.

Kromě technických záležitostí a rozvoje komunity jsme se během Wikikonference podívali také na dopad, který na společnost největší encyklopedie má. Josef Šlerka ve své přednášce „Wikipedie ve službě zla“ ukázal na případy, jak lze encyklopedii zneužít ke konkrétním cílům. Skutečnost, že lidé Wikipedii věří, totiž láká celou řadu různých agentur, firem, a dalších subjektů s ne zrovna čistými úmysly. Komunita dobrovolných editorů, která dle Šlerky představuje „kontinent pozitivní deviace“ si dokázala s tímto problémem vždy velmi dobře poradit. Existují ale i přesto způsoby, jak vkládat do Wikipedie informace takovým způsobem, aby v ní nejen zůstaly – ale ovlivnily i společnost kolem nás. Stačí jeden výrok politika, který může být upraven tak, aby se stal faktem, a za několik let je docela dobře možné, že tento nešťastný výrok se faktem stane, neboť právě z Wikipedie bude citován. Wikipedie potom může snadno představovat katalyzátor, který myšlenku mezi ostatní rozšíří. Kontrola kvality obsahu jednotlivých článků je přitom stále náročnější, jak počet článků neustále roste. Uhlídat, aby sporný nebo přímo nepravdivý fakt na Wikipedii nezůstal navždy, není zrovna lehké.

Ale zpět k technice. Konferenci zakončilo představení současného pokroku v oblasti strojového překládání. To je samozřejmě velmi důležité. Wikipedie má okolo tří set jazykových verzí, a proto je překládání mezi nimi na každodenním pořádku. Anglický článek je přeložen do francouzštiny, poté do ruštiny a poté jej někdo přeloží do češtiny. Protože je takový proces poměrně náročný, snaží se Wikimedia Foundation přijít s nástroji, které by překládání mohly zjednodušit, například pomocí strojového překladu. Tento překlad je v současné době nedokonalý, nicméně díky použití neuronových sítí – jak jsme se dozvěděli od Ondřeje Bojara z Ústavu formální a aplikované lingvistiky – se neustále zlepšuje. Neuronové sítě dokáží to, co jiné překladače nezvládají, a sice pochopit kontext textu. Podle analýzy jeho struktury zjistí, které větné členy jsou v textu hlavní a které podružné. Dokáže tak mnohem lépe vytvořit přirozeně strukturovanou větu i v jiném jazyce. Byli jsme překvapeni závěrem, že do dvou let by bylo možné mít kvalitní překladač, který by zvládal převádět texty z jednoho jazyka do druhého a obráceně. Pro Wikipedii by se jednalo o revoluční změnu.

A na závěr? Wikikonferenci, kterou zorganizoval spolek Wikmedia Česká republika, letos navštívilo okolo sedmdesáti lidí. Kromě editorů Wikipedie, kteří se často účastní našich komunitních akcí, jsme rádi přivítali i zájemce o fungování naší encyklopedie z řad široké veřejnosti, resp. i občasné editory a čtenáře. Již poněkolikáté zde vystoupili i zahraniční hosté i odborníci z oblastí, které se Wikipedie týkají.

Pokud jste letošní konferenci nestihli, nezoufejte. Můžete se podívat, jak to na místě vypadalo a prohlédnout si přednášky jednotlivých prezentujících. V dohledné době očekáváme záznam z akce (zatím je k dispozici pouze rok 2015 a 2016). Za rok se uvidíme v Brně!

V sobotu 11. listopadu 2017 se konal ve spolupráci s Vlastivědným muzeem ve Slaném editaton v prostorách Knihovny Václava Štecha v budově bývalého piaristického gymnázia ve Slaném. Tématem byly významné osobnosti Slánska a významné budovy a organizace ve městě. Na místě se akce zúčastnilo pět wikipedistů, další tři pomohli vzdáleně. Z připravených podkladů vznikla desítka článků, například o továrníkovi Jaroslavu Pálovi, starostovi Antonínu Krecarovi či o Národopisném muzeu Slánska v Třebízi. Muzeum nám poskytlo literaturu a darovalo Wikipedii portréty významných starostů a muzejních pracovníků. K novému článku o fotografovi Františku Durasovi jsme si mohli naskenovat některé jeho fotografie městské i vesnické architektury z počátku 20. století, původně určené pro svazek Soupisu památek v politickém okrese slanském z roku 1904.

Důležitější než počet nově vzniklých článků, je navázaná spolupráce. Ředitel muzea i jeho pracovníci považují spolupráci s Wikipedií za důležitou, poskytli nám podklady a zdroje pro články o některých osobnostech města Slaný, které chceme v následujících týdnech zpracovat. Témat je ale více, než jsme stačili za jeden den obsáhnout, proto jsme se s vedením muzea domluvili, že podobnou akci za pár měsíců zopakujeme. Zájemci o tuto spolupráci: prosím ozvěte se Utarovi. Obrázky, které byly v rámci této akce získány si můžete prohlédnou zde.

Vlastivědné muzeum ve Slaném se tak řadí k jiným institucím, které spolupracují s wikipedisty na tvorbě a rozšíření článků ze svého oboru působnosti na Wikipedii (jako je například spolupráce s Vědeckou knihovnou v Olomouci).

Před nedávnou dobou spustila nadace Wikimedia Foundation skvělý vizualizační nástroj WiViVi (zkráceně z Wikipedia Views Visualized). Představila jej na svém blogu. Ukazuje, které jazykové verze jsou nejvíc populární v jednotlivých zemích po celém světě.

Ze statistik projektu Meta můžeme samozřejmě zjistit, které verze Wikipedie mají nejvíce článků. Asi nás nepřekvapí dominance angličtiny a dalších dobře rozšířených světových jazyků, jako jsou např. francouzština, španělština, nebo ruština. Velký počet článků však ještě neznamená velkou oblibu čtenářů. Texty, které napsali jednotliví editoři lze počítat snadno – návštěvnost ale už hůře. Můžeme se sice podívat, které články jsou na české Wikipedii nejčtenější… jak ale budeme vědět, že návštěvník bude informace hledat zrovna na české Wikipedii? Tedy že nebude preferovat například anglickou nebo německou verzi? V zemích, kde se ke komunikaci používá více jazyků, lze vysledovat spoustu zajímavých výsledků. A nejen to.

Pojďme se podívat, jak je Wikipedie celkem populární v jednotlivých zemích. Na čele žebříčku jsou samozřejmě ty nejvyspělejší země – jako např. Spojené státy, Kanada, Německo, Švédsko, Finsko, Rakousko apod. Jen z USA pochází 22,3 % veškerého provozu na internetové encyklopedii. Následuje Japonsko (7,4 %) a Německo (6,1 %).  Pro srovnání: Lidé, kteří se připojují na Wikipedii v České republice (na všechny její jazykové verze) se podílí na celosvětovém provozu 0,5 %.

Do statistik popularity Wikipedie obecně se nicméně projevuje řada faktorů: především celková konektivita země, tj. kolik lidí má přístup na internet. V nejrozvinutějších zemích jsou připojeni téměř všichni (např. v Norsku 92 % obyvatel) a proto je návštěvnost Wikipedie vysoká. V rozvojových zemích je počet přístupů nižší. Proto se lze setkat s malou návštěvností Wikipedie ze zemí subsaharské Afriky, nebo např. jihovýchodní Asie. Speciálním případem je potom Čína, kde je přístup na internet omezený a Wikipedie blokována. Nejvíc uživatelů čínské verze Wikipedie proto pochází z Tchaj-wanu, kde přístup omezen není. Další zemí, která je na mapě nápadně černá, je Turecko. Tam byl přístup na Wikipedii v dubnu 2017 z rozhodnutí tamních úřadů rovněž zablokován. O události jsme informovali.

Zajímavé jsou také statistiky rozšíření jednotlivých jazykových verzí Wikipedie. Anglická verze je jako jediná populární vskutku celosvětově. Na mapě  proto nápadně svítí země, kde se anglicky mluví, ale i oblasti, kde je dominantní např. francouzština (Francie, západní Afrika apod), ruština (bývalý Sovětský svaz), nebo španělština (Španělsko, Jižní Amerika). Anglická Wikipedie je překvapivě populární i v zemích jako je Írán (kde je navštěvovanější než verze v domácím farsí), nebo v jihovýchodní Evropě. Je tak navštěvovanější v Řecku, než Wikipedie řecká a obdobně je tomu i v Albánii, Makedonii nebo v Chorvatsku. Naprosto dominantní pozici má anglická Wikipedie například v Indii. Přestože se na subkontinentu hovoří několika stovkami jazyků (např. hindsky mluví několik set milionů lidí), představují jen zlomek návštěvnosti. Hindskou Wikipedii upřednostňuje 5,3 % indických uživatelů Wikipedie. Další regionální jazyky jsou téměř pod jedním procentem návštěvnosti.

Anglická Wikipedie si také stojí velmi dobře v severní Evropě. Přestože je švédská Wikipedie jedna z největších co do počtu článků a nabízí velké množství kvalitního obsahu, 36 % Švédů preferuje anglickou verzi. Obdobně je tomu v Nizozemsku (39 % pro angličtinu), nebo ve Finsku (33 % návštěvníků zvolí anglickou verzi). Faktem zůstává, že v těchto zemích umí většina tamních obyvatel anglicky, ať už kvůli jazykové blízkosti, nebo efektivnímu vzdělávacímu systému. Anglická verze Wikipedie je také třetí nejpopulárnější v Belgii, s 28 % po francouzštině a holandštině.

Popularita španělské Wikipedie se ukazuje na území Španělska a dalších latinskoamerických zemí, kde tento jazyk dominuje. Například ve Spojených státech mluví španělsky 45 milionů lidí, navštěvuje ji ale pouhých 1,3 % Američanů.

Ruská Wikipedie je překvapivě populární na území celého bývalého Sovětského svazu. Ve všech bývalých republikách (s výjimkou Pobaltí a Zakavkazska) více než polovina uživatelů Wikipedie preferuje ruštinu před lokálními jazyky. V Lotyšsku návštěvníci encyklopedie volí převážně angličtinu (38 %) před ruštinou (32 %). Lotyština zůstává na třetím místě s dvaceti pěti procenty uživatelů.

Francouzština je dominantní ve Francii, Belgii, Švýcarsku a zemích západní Afriky. V případě Alžírska ji předběhla arabština (43 % oproti 38 % uživatelů). Zajímavým případem je i Rumunsko, kde je francouzština dlouhodobě oblíbeným cizím jazykem.

A jak si stojíme my? Česká verze Wikipedie je poměrně oblíbená. V ČR ji navštěvuje 69,6 % uživatelů Wikipedie (na druhém místě je angličtina s 22,5 % uživatelů, následují němčina, ruština a slovenština). Českou Wikipedii čte i 11,5 % Slováků. Slovensko je druhou zemí po České republice, kde je česká Wikipedie poměrně populární.

Uvedené statistiky odhalují řadu souvislostí. Předně poukazují na to, jak malé jazykové verze Wikipedie musí o návštěvnost bojovat se světovými jazyky, kde již kvalitní obsah existuje. Tento problém je nápadný nejen u rozvojových zemí, ale především u malých a rozvinutých států. Místní komunity dobrovolníků nejsou příliš početné a jen stěží se mohou měřit s armádami anglicky, francouzsky nebo španělsky píšících editorů. Ukazuje se rovněž, které jazyky jsou v různých regionech populární, ať už z historických či kulturních důvodů. Možnosti vizualizace jsou široké – zkuste se podívat sami, jaké další zajímavé souvislosti odhalíte!

 

Ve čtvrtek 2. listopadu 2017 proběhlo zahájení poslední reprízy výstavy Wiki miluje památky 2012-2014. Loučíme se s ní v centru Prahy v přízemí Evropského domu.

Česká republika se zúčastnila fotografické soutěže Wiki Loves Monuments ve třech ročnících 2012 – 2014. Partnery soutěže byli Národní památkový ústav a Slezské zemské muzeum. České oceněné fotografie se ve světových finále rozhodně neztratily. Například fotografie Zbraslavského kláštera od Zdeňka Fiedlera se v roce 2013 dostala mezi deset nelepších fotografií WLM na světě. Za tři roky přibylo do Wikimedia Commons více než 32 tisíc fotografií od několika set autorů.

V roce 2015 vznikla na popud dalšího partnera spolku – Národní technické knihovny – tato výstava. Kladla si dva cíle: zaprvé ukázat rozmanitost památek a zadruhé upozornit na málo známou skutečnost, že dobrovolní fotografové dávají veřejnosti k dispozici zdarma krásné fotografie těchto památek pod svobodnou licencí. Výstava, která byla původně plánována jako jednorázová, nakonec prošla od června 2015 do listopadu 2017 devíti výstavními sály v pěti městech (Praha, Semily, Most, Brno a Olomouc).

Dík patří partnerům, sponzorům, dobrovolným organizátorům a především autorům. Přijďte se naposledy potěšit jejich krásnými fotografiemi do Evropského domu v Praze 1, Jungmannově ulici 24. Výstava je přístupná do 7. prosince 2017 ve všední dny (v pondělí – čtvrtek od 10:00 do 18:00 a v pátek od 10:00 do 17:00).

Vítáme v našem týmu Jakuba Holzera – jak ho uvést? V životopise kromě zkušeností s projektovým managementem uvádí, že má rád lezení, nečekané situace, hry, bezelstné lidi, muziku, knížky, výtvarno, humor a sny. Tu bezelstnost můžeme slíbit; a snů si u nás také užije – Jakuba jsme totiž přijali na pracovní pozici projektového manažera pro multimédia, která sice v základních obrysech definovaná je, ale nabízí dost prostoru pro vlastní iniciativu a snění o nových zajímavých projektech.

Pozice projektového manažera pro multimédia reaguje na rozšiřující se aktivity naší pobočky v oblasti získávání svobodných médií. V centru těchto snah je tzv. Mediagrant, velký projekt s mnohaletou tradicí, který sdružuje české wikifotografy. Jakubovým úkolem bude dát projektu „řád“, propagovat ho a zlepšit podporu pro jednotlivé fotografy. Kromě toho ale chystáme i celou spoustu dalších projektů. Zajímavá média vhodná pro Wikipedii vytváří třeba vědci v laboratořích, studenti grafických škol, fotografové zaměstnaní v různých veřejných institucích a tak dále a tak dále. Nápadů je víc než dost – členové našeho spolku nedávno vymysleli neuvěřitelných 22 projektů, které by se mohly v rámci práce projektového manažera pro multimédia realizovat. První drobné výsledky se dají čekat ještě v roce 2017!

Jakub od roku 2014 pracuje v neziskovce Auto*Mat, kde se podílí nejen na řízení projektů, ale také píše texty a připravuje grafiku, organizuje tiskovky, fundraisuje a podílel se i na přípravě strategie Auto*Matu. Také pomáhá v organizaci Beztíže, která se věnuje ohrožené pražské mládeži. Zakládal Zákonomat a pořádal přednášky a diskuze na AVU, pracoval v Impact Hubu, v Rekolech, v Novém prostoru, … snad jsme na nic důležitého nezapomněli.

Jakub nastupuje od 1. listopadu 2017 a bude pracovat na poloviční úvazek. S jeho příchodem se opět po několika měsících kompletuje náš základní pracovní tým – výkonná ředitelka Petra a k ní dva projektoví manažeři – po jednom pro každý z našich dvou největších programů (vzdělávání a multimédia). Těšíme se, co společně na poli svobodných médií dokážeme.

Ve dnech 8.–9. září 2017 proběhl ve Vědecké knihovně v Olomouci u příležitosti Dnů evropského dědictví již druhý editathon (viz zpráva o loňské akci), jehož cílem bylo psát hesla pro Wikipedii na knihovnou doporučená témata. Akce proběhla s podporou spolku Wikimedia Česká republika.

Editathonu se heslotvorně zúčastnilo dvanáct wikipedistů z různých krajů České republiky, z nichž deset přijelo osobně a dva přispívali online. Během akce byli wikipedisté pracovníky knihovny seznámeni s principy akvizice svazků, archivace periodik a zejména pak s digitalizační jednotkou, která se věnuje převodu starších svazků do digitální podoby tak, aby je mohli využívat nejen čtenáři registrovaní v místní knihovně, ale i badatelé z celé republiky. Zajímavým zážitkem byla návštěva tzv. Červeného kostela, novogotické stavby, která dnes slouží jako obrovské skladiště napěchované po strop knihami. Seznámit se účastníci mohli také se starými tisky a rukopisy, vystavenými v knihovně v rámci Dnů evropského dědictví, většinu času však pochopitelně strávili psaním encyklopedických hesel a také editací a nahráváním dokumentačních fotografií pořízených ve městě i přímo v knihovně.

Wikipedisté mohli využívat veškeré potřebné zdroje z fondů knihovny, pomocí nichž byla napsána například hesla o jedné z mála kubistických staveb na Moravě, někdejší turnerské tělocvičně, olomoucké výtvarnici Lili Gödlové-Brandhuberové, místním židovském hřbitově nebo Passingerově mlýnu. Jednou ze zajímavostí je, že heslo o československém legionáři Františku Dastichovi bylo během editathonu zpracováno nejen v češtině, ale i v srbštině, neboť jeho autor, wikipedista Aktron, je také aktivním přispěvatelem srbské Wikipedie. Celkem bylo v souvislosti s editathonem vytvořeno 30 nových hesel a mnoho dalších bylo rozšířeno (například Vědecká knihovna v Olomouci, Ladislav Hosák, Moravské divadlo Olomouc, Jan IX. ze Středy, Pevnost Olomouc, Smetanovy sady). Na Wikipedii tak přibylo téměř 140 tisíc bajtů textu (asi 16 tisíc slov). Na Wikimedia Commons pak bylo nahráno 121 souborů a na Wikidatech přibylo v souvislosti s editathonem 45 tisíc bajtů dat, z toho 17 nových položek.

Velký dík za zdárný průběh akce patří pracovníkům knihovny, kteří se skvěle starali o zázemí a pohodlí účastníků editathonu, stejně jako těm, kteří svá pracoviště prezentovali během komentovaných prohlídek a ochotně zodpovídali zvědavé dotazy wikipedistů.

Když jsem na letošní Wikimanii (Wikimania 2017, Montreal) říkal, že jsem na téhle akci poprvé v životě, všichni se divili. Mnoho z mých kolegů z celého světa mě zná jako aktivního wikimediána už pěknou řádku let, s některými z nich jsem v podstatě v nepřetržitém e-mailovém kontaktu nebo si pravidelně telefonujeme. Každopádně je to pravda – asi hlavně kvůli monstróznosti celé akce jsem si ji rok co rok nechával ujít (a také se koná v době mé pravidelné letní dovolené). Letos to ale vyšlo. Na Wikimanii 2017 byli 4 Češi – vyjma mně ještě kolega z rady Wikimedia ČR Honza Groh (Jagro) a dále developer Petr Bena a wikipedista Marek Koudelka. Poslední zmiňovaný měl prostě cestu kolem při svém cestování po Severní Americe, a tak se zastavil.

V průběhu celé akce jsem si dělal zápisky ze zajímavých přednášek, workshopů, schůzek a podobně. Ty nejzajímavější uvádím níže. Kompletní zápisky najdou členové našeho spolku zde.

Campaigning for new editors

Wikimedia Německo pořádalo bannerovou kampaň – „Našli jste někdy na Wikipedii chybku? Je velmi snadné ji opravit“ – a šířili ji přes Sitenotice zobrazovanou v záhlaví stránek na německé Wikipedii. Také v letním období šířili kampaň „Navštívili jste o prázdninách nějaké zajímavé místo? Co o něm napsat na Wikipedii?“. Odkazy vedly na registraci a následně do nápovědy formou rozšíření „Guided Tour“ (tuto extenzi mimochodem má i česká Wikipedie). Kampaně vedly k několika stovkám (800) registrací a polovina z nich udělala nějakou editaci. Číslo sami považují za spíše nízké, ale jedním dechem dodávají, že hodně pomohla barevnost bannerů (nápadnost). Landing page by měla být jednoduchá, úkoly v Guided tour lehké, aby s tím uživatelé nestrávili tolik času. Trackování uživatelů se dělalo pomocí rozšíření Campaigns, kdy každý takto registrovaný uživatel dostane „Campaign Tag“.

Alex Stinson sděluje zkušenosti s kampaní 1lib1ref zaměřenou na knihovníky (běžela i v Česku). Důležité je, že 1) je zaměřená na úzkou cílovou skupinu, 2) hodně knihovníků je ve Státech na Twitteru a intuitivně používají hashtag, 3) mezi knihovníky ve Státech je soutěživost a kampaň je přirozeně vybuzuje k poměřování sil („kdo přidá více editací?“). Mám z toho pocit, že je to šité na americké prostředí knihoven a v Česku to nutně fungovat nemusí (a také to tolik nefungovalo). Ptám se Alexe a ten hodně zdůrazňuje roli „influencerů“ mezi knihovníky – lidí, kteří dokáží ostatní osobně přesvědčit a namotivovat.

Schůzka se Sati Houston – diskuze o nástrojích

Sešel jsem se se Sati Houston – zaměstnankyní Wikimedia Foundation – kterou zajímal můj názor na jimi připravovaný nástroj sloužící k počítání grantových metrik. Zpočátku jsem byl skeptický, že se vyvíjí opět další nástroj, ale tento by v podstatě měl umožnit nahrazení Wikimetrics něčím funkčnějším, propracovanějším a uživatelsky přátelštějším. Měl by mj. obsahovat funkci „Upravit existující kohortu“, shlukovat související kohorty do programů (a počítat pro ně kumulativní metriky) a také by měl být schopen počítat počty upravených (nikoliv jen vytvořených) článků. Nástroj jsem okomentoval, podpořil a slíbil, že se zapojím do testování, až bude první verze připravena.

Potkal jsem také Neila Quinna (WMF), který v Česku prováděl letos kvalitativní výzkum nových editorů české Wikipedie a zjišťoval nejen to, co je motivuje, ale i to, co je od editování odrazuje. Mj. se jemu a dalším členům týmu podařilo rozdělit editory do několika skupin podle motivace, která u nich hraje důležitou roli. Výsledky budou dostupné během několika týdnů a 40-stránkový report dokonce bude přeložen do češtiny. Lákal jsem Neila, aby přijel na českou Wikikonferenci odprezentovat toto téma; slíbil, že se nám ozve.

Schůzka s Petrem Benou

Petr je jeden z Čechů na letošní Wikimanii a dlouholetý přispěvatel do mediawiki, jeho rozšíření a různých nástrojů sloužících uživatelům. Představil mi nástroj Huggle, který skrze API čte poslední změny na Wikipedii, analyzuje je a řadí je podle pravděpodobnosti, že se jedná o vandalismus. Nástroj komunikuje se systémem pro analýzu vandalismů ORES, pokud to dobře chápu; právě ORES byl nedávno plně zprovozněn pro českou Wikipedii. Bylo by zajímavé něco o těchto nástrojích říct během české Wikikonference.

Communications Committee Update

Komunikační divize Wikimedia Foundation má čím dál více prostředků a zaměstnanců a její kapacita a význam v posledních letech roste. Komise pro komunikaci se dočká v následujících rozsáhlých změn – bude asi volena podobně jako např. Funds Dissemination Committee zodpovědná za rozdělování grantů. Cílem je mít zastoupenou geograficky pestrou skupinu lidí, kteří budou ovládat komunikační strategie vhodné pro jednotlivé regiony. Z diskuze vyplývá, že vlastně neexistuje jednotná komunikační strategie pro celý svět – i témata jako „Donation“ nebo „Ad-free“ jsou v jednotlivých částech světa chápána velmi odlišně. Z toho také vyplývá důležitá role pro jednotlivé pobočky: vypadá to, že právě ty musí hrát důležitou roli. V této souvislosti mě napadá, že by v Česku mohla dobře fungovat „komise pro komunikaci“ složená z dobrovolníků a zaměstnanců – pokud by se pravidelně třeba jednou za měsíc setkávala (ať už v kanceláři nebo přes Skype/Hangout), mohla by pravidelně zvedat mediální témata, která by bylo vhodno k českým novinářům i české veřejnosti komunikovat. Dále na schůzce řešíme, jak mezi sebou sdílet např. videa ve vhodných formátech, aby nebylo nutné neustále převádět je do videoformátů používaných na Wikimedia Commons. Je zájem o „cloud“, kde taková videa bude možno nahrát a poskytnout ostatním.

EU Advocacy Update

Dimitar Dimitrov nás provedl nejnovějším vývojem v oblasti autorského práva v Bruselu. Ne vše je ze strategických důvodů veřejně publikovatelné, ale obecně se dá říci, že Dimitara nejvíce zaměstnává práce na reformě evropského autorského práva, která se právě projednává v komisích Evropského parlamentu. Dimitar sází na změny v oblasti svobody panoramatu, ustanovení neodvolatelného Public domain pro díla, jimž vypršela autorskoprávní ochrana, a několik dalších změn na celoevropské úrovni. Probral jsem s ním přístup některých českých kulturních institucí, které se tváří, jako by skenování např. starých fotografií vytvářelo nové autorské dílo, ačkoliv tomu tak podle našeho stanoviska není.

Board member support

Německá a nizozemská pobočka se snaží pomáhat ostatním v školení nových členů rady. V rámci setkání jsme probírali, které problémy naše rady nejvíce tíží. Za sebe jsem jmenoval nedostatek zájemců o aktivní členství v radě spolku a absenci mechanismů pro jejich zaškolení a informování. Je to jedna z věcí, na které bychom skutečně jako spolek měli pracovat, protože rada je naším nejvyšším orgánem a musíme se naučit vychovávat následovníky. Plánují se další mezinárodní workshopy pro nové členy rady, doufám, že mezi našimi radními najdeme zájemce o účast.

Year in Science / Education

LiAnna Davis z Wiki Education Foundation prezentovala skvělý americký education program, v rámci něhož se ročně zapojují do psaní Wikipedie tisíce amerických a kanadských studentů. To vše jen díky 10 zaměstnancům pracujícím pro Wiki Ed, což není špatné. Americký program přiznal to, co my jsme ještě neudělali – že není možné do každé hodiny poslat wikipedistu, protože prostě tolik wikipedistů nemáme. Místo toho vypracovali skvělý tréninkový modul pro učitele a jiný pro studenty – ti se tak naučí s Wikipedií pracovat sami. Je to obrovská inspirace i pro program Studenti píší Wikipedii, který by si zasloužil dlouho odkládanou inovaci.

V souvislosti s tím jsem se potkal se Sagem Rossem z Wiki Ed, který je hlavním vývojářem Nástěnky. Jeden z jeho stážistů nám může zprovoznit nástroj, který při přihlášení studenta do nástěnky vloží příslušnou šablonu na jeho uživatelskou stránku a na diskuzní stránku daného článku vloží informaci, že na něm v rámci projektu pracoval konkrétné student. Měla by se tím tedy vyřešit hlavní výhrada proti Nástěnce, kterou jako komunita cítíme.

V budoucnu by se měla ustanovit uživatelská skupina (usergroup) Wikipedia & Education, která by měla nahradit v současnosti neformální skupinu Education Collaborative. Já s Gabkou Bokovou jsme samozřejmě mezi zakládajícími členy. Jedním z úkolů pro novou uživatelskou skupinu bude podpořit vývoj Nástěnky tak, aby mohla plnit přísné nároky, které na ni klademe. S nadací jsme založení této skupiny diskutovali a vysvětlovali, k jakým účelům by měla (a k jakým neměla) sloužit. Ujistili jsme je, že nebude interferovat s regionálními projekty poboček, které provozují v jednotlivých zemích na půdě např. univerzit.

WikiMOOC

Vyslechl jsem si přednášku francouzského týmu, který připravil rozsáhlý interaktivní MOOC (online kurz) na téma Wikipedie a přilákal stovky účastníků. Mám z toho relativně dobrý pocit, i když energie do toho vložená je enormní a je škoda, že je uplatnitelná pouze ve francouzském prostředí (celé je to namluveno francouzsky) a navíc to rychle zastará, jako každé video o Wikipedii.

Strukturovaná data pro Commons

Jednou z velkých očekávaných změn jsou strukturovaná data pro Wikimedia Commons. Díky grantu od Sloan Foundation dostává tato iniciativa konečně konkrétné obrysy. Wikimedia Commons dostane vlastní wikibase integrovanou přímo do této wiki. Tato wikibase bude komunikovat s Wikidaty – bude používat stejnou nomenklaturu a podobné vztahy mezi položkami a bude na ně odkazovat. Vztahy budou uloženy na Wikimedia Commons, ale samotné položky budou pocházet z Wikidat, což je zajímavé technické řešení. Už nyní se připravuje Wikimedia Commons na budoucnost, v níž třeba názvy médií nebo kategorie budou mnohojazyčné a jednoznačně propojené na Wikidata položky. Také by se mělo usnadnit strukturované hledání souborů. To samozřejmě určitě rozhodí všechny nástroje a roboty, které komunita Wikimedia Commons používá, ale z místnosti jsem cítil velmi pozitivní energii a odhodlání všech problémy překonat, protože to komunita chápe jako něco podstatného.

WikiFactMine

WikiFactMine je nový nástroj pro automatické prohledávání open-source časopisů s cílem najít nová fakta, která je následně možno automaticky přidat do Wikidat. Kromě jiného je už nyní možné automaticky vytvořit velmi propracovanou Wikidata položku pro jakýkoliv vědecký článek – stačí pouze zadar PMID – třeba tady je Wikidata položka mého osobního vědeckého článku.

WikiLibraries

Zúčastnil jsem se sady přednášek o spolupráci s knihovnami po celém světě. Nejzajímavější byla přednáška od zástupkyně Queen State Library v Austrálii – díky podpoře z vedení a nadšení řadových zaměstnanců se podařila řada skvělých věcí a jsou skutečným zářným příkladem mezi knihovnami. V rámci #1lib1ref přidali >1000 referencí, schází se každý měsíc na Wikiklubu, … dělají toho opravdu hodně. K dalším podařeným iniciativám patří kalatánská síť wikiknihoven AquiBiblioWiki.

Oběd s Marti Johnson / IEG

Marti Johnson zodpovědná v nadaci za grantový systém IEG uspořádala obědové setkání pro zájemce. Kromě pozitivních reakcí na naší aplikaci Wikimedia Commons jsem si vyslechl i další zajímavé informace o WikiFactMine. S Marti jsme se domluvili, že si zatelefonujeme na téma prodloužení grantu pro aplikaci Wikimedia Commons (tým žádá o dodatečné peníze pro splnění dodatečných nápadů na vylepšení).

Mou účast na Wikimanii podpořila Wikimedia Foundation formou cestovního stipendia.

Program Senioři píší Wikipedii je jednou z vlajkových lodí našeho sdružení. Od svých skromných začátků v roce 2014 se rozrostl do celkem 14 měst v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Jen za letošní rok se uskutečnilo 9 kurzů, 2 přednášky a během školního roku probíhaly čtyři tzv. Wikikluby. Naučili jsme editovat Wikipedii 66 seniorů a s mnohými z nich se stále a rádi vídáme v kurzech pro pokročilé.

V rámci péče o vzdělávací programy si tedy Senioři stále drží poměrně velkou pozornost naší manažerky vzdělávacích aktivit. Vzhledem k tomu, že máme i další vzdělávací projekty jako např. Studenti píší Wikipedii nebo Uč (s) Wiki, jejichž rozvoji se chceme také věnovat, rozhodli jsme se rozšířit EDU tým a pro seniorský projekt vyčlenit speciálního člověka.

Jsme moc rádi, že v rámci výběrového řízení, které se v červenci uskutečnilo, s námi od srpna začne spolupracovat Anna Filínová, kterou bychom vám touto formou rádi představili.

 

Anna se v prostředí internetových technologií pohybuje již více než deset let. První pracovní zkušenosti sbírala ve vývojovém centru doplňku prohlížeče Mozilla Firefox. Pro správce národní domény .CZ realizovala projekty a konference na podporu české i mezinárodní internetové komunity. Vytvořila zde například Akademii CZ.NIC, což je výukové centrum pro vzdělávání v oblasti internetových technologií. Organizovala zde také soutěž pro mladé programátory v open source. Nakoukla i pod pokličku produktu v Seznamu, kde měla na starosti vytvoření nové stránky se statistikami hledanosti dotazů.

V roce 2012 realizovala projekt ReStart Česko, jehož cílem bylo podpořit vznik online projektů, které mohou přinést reálnou společenskou změnu. Nebojí se výzev a proto koordinovala odvážnou kampaň Nejste na to sami čerčanského hospice, která upozornila na existující možnosti důstojného konce života.

Vedle divadla má ráda i film, proto se tři roky podílela na přípravě festivalu filmů do tří minut Très Court v České republice. V současné době tráví většinu času na svými nejnovějšími dvěma projekty, s tříletou dcerkou a téměř ročním synkem.

“Projekt Senioři píší Wikipedii sleduji s velkým zájmem již delší dobu. Přijde mi to jako dokonalá cesta, jak využít potenciál na straně aktivních seniorů s možností předat jejich znalosti dále. Velmi ráda se budu podílet na projektu, který má smysl. Zároveň doufám, že se i něco nového naučím, ” vysvětluje Anna, proč se ujala role koordinátorky programu.

Autor textu: Gabriela Boková, Anna Filínová

24. června jsme si zde mohli přečíst zprávu Jana Loužka o výsledcích fotografického týmu během Wikiměsta Litovel, které v tomto městě na řece Moravě proběhlo ve dnech 9. až 11. června 2017. Podívejme se nyní, čeho během akce dosáhly další týmy, a sice encyklopedisté a tým GLAM.

Co se týká encyklopedických příspěvků, tak na českou Wikipedii a Wikidata bylo velmi orientačně přidáno asi 385 tisíc bajtů. Na Wikipedii bylo vytvořeno 43 nových hesel, z nichž pravděpodobně nejrozsáhlejším bylo heslo o Nečízu, rameni řeky Moravy protékajícím pod budovami středem města. Hesla se psala převážně v historické budově Domu soukenického cechu, v němž má v současné době své sídlo Městská knihovna Litovel. Její vedoucí, Mgr. Lenka Fišrová, nám poskytla skvělé zázemí, včetně veškeré potřebné dostupné literatury z fondů knihovny. Někteří encyklopedisté psali také v informačním stánku umístěném na náměstí Přemysla Otakara. Na heslech se samozřejmě pracuje i nadále po skončení Wikiměsta a pokrytí tématu Litovel na Wikipedii se stále zlepšuje.

Tým GLAM měl na programu několik zajímavých setkání. Již před začátkem Wikiměsta jsme se zkontaktovali s pracovníky Turistického informačního centra, kteří nám potom umožnili přístup do některých objektů, projížďku na raftu po Nečízu pod povrchem náměstí, kde jsme mohli zdokumentovat jeho historickou klenbu, a také vstup několika našich účastníků na právě probíhající hudební festival Hanácké Benátky. Oni zase projevili zájem o naše letecké snímky města a také jsme je seznámili s možností využití QR kódů odkazujících na články na Wikipedii.

V sobotu 10. června dopoledne proběhlo jednání v Muzeu Litovel. Pracovníci muzea přislíbili konzultační pomoc při práci na heslech týkajících se historie a místopisu Litovle a také možnost doplnit články vhodným historickým ilustračním materiálem z jejich fondů, pakliže budou mít nějaký vhodný k dispozici. Přímo na místě nám darovali skeny asi 20 historických pohlednic města a jeho památek. My jsme zase přislíbili zpracovat o muzeu podrobný encyklopedický článek (na němž se nyní pracuje). Spolupráce po skončení Wikiměsta pokračuje a pracovníci muzea ochotně odpovídají na naše dotazy.

Odpoledne pak proběhlo setkání s PhDr. Vítězslavem Kollmannem, bývalým ředitelem Vlastivědného muzea Olomouc a známým litovelským sběratelem historických pohlednic a fotografií, který nám poskytl dalších 20 skenů a rovněž přislíbil další spolupráci, včetně možnosti využívat jeho bohatou a přehledně zpracovanou bibliografii Moravy. I zde spolupráce zdárně pokračuje: další setkání proběhlo 7. července, kdy nám daroval dalších asi 90 souborů, většinou skenů historických pohlednic, ale také jeho vlastních fotografií z nedávné minulosti města, například z povodní roku 1997. Kromě toho nám dal souhlas stahovat si potřebné ilustrace pro konkrétní články i z jeho stránky Ikonografie Moravy a českého Slezska na Facebooku za podmínky uvedení zdroje. I on se velmi zajímal o naše letecké snímky města, které možná využije v nějaké své chystané publikaci o Litovli.

Poslední setkání proběhlo v neděli dopoledne, a to s místním historikem Lubomírem Šikem, který nám rovněž daroval řadu fotografií a přislíbil další spolupráci.

Spolupracovat dále hodláme též s Městskou knihovnou Litovel, kde jsme se předběžně domluvili na uspořádání kursu přispívání na Wikipedii pro litovelskou veřejnost. Bude-li o kurs zájem, mohl by proběhnout letos na podzim.

Nedávno proběhl druhý český Wikidata workshop a jedním z lákadel byl jazyk SPARQL, který v prostředí nástroje Wikidata Query Service umožňuje analyzovat a vizualizovat data uložená na Wikidatech. Do konkrétního dotazu se můžete prokliknout skrze tlačítko „Edit on query.wikidata.org“ v levém dolním rohu. Důležité je pochopit, že vizualizace na této stránce se generují dynamicky na základě živých a neustále proměňujících se dat – to, co vidíte dnes, nemusí být na této stránce zítra.

1. Památné jeřáby oskeruše v Česku

Jeřáb oskeruše (Q159558) se v Česku vyskytuje jen v těch nejteplejších regionech. Na mapě je to dobře patrné, památné stromy jeřáby oskeruše rostou právě tam.

2. Deset nejčastějších příčin zániku českých sídel dle Wikidat

Zánik českých vesnic a osad byl přebírán většinou ze serveru zanikleobce.cz a je zaznamenáván přes vlastnost P770 – příčina destrukce. Samozřejmě ne všude je tato informace zaznamenána, přesto poskytuje graf zajímavé svědectví o naší historii.

3. Data vyhlášení chráněných území v Česku

Datum vyhlášení chráněných území je v Česku na Wikidatech zaznamenáno přes vlastnost P571 – datum vytvoření/založení. Je patrný velký nárůst aktivity v 80. letech a dále pak v návaznosti na Sametovou revoluci.

4. České obce na mapě, zbarvené podle přírůstku či úbytku obyvatel mezi lety 1930 a 1950

U všech českých obcí jsou uvedeny počty obyvatel z Historického sborníku, který vydal Český statistický úřad. Metodika výpočtu se sice v průběhu 20. století dost proměňovala, přesto jsou data dost výmluvná. Rozmezí let 1930-1950 je samozřejmě vybráno kvůli druhé světové válce a následnému odsunu (vyhnání) německých obyvatel ze Sudet.

5. Patnáct českých obcí, kde žije nejvíce žen v poměru k mužům

Údaje o počtu obyvatel v letech 2016 i 2017 jsou doplněna informací, kolik z toho představovali muži (vlastnost P1540) a kolik ženy (vlastnost P1539). Poměr těchto dvou čísel (ženy/muži) ukazuje obrovskou výchylku u obcí, jako je Zvíkovec na Rokycansku.

6. Části památky Pražský hrad ve fotogalerii (vybráno náhodných 20)

Památka Pražský hrad se skládá samozřejmě z obrovského množství různých budov a dalších struktur. Dle české konvence tyto nejsou označeny jako kulturní památky (Q385405), nýbrž jako části kulturní památky (Q30118385) s doplňujícím vymezením čeho (P642), které specifikuje nadřazenou kulturní památku, v tomto případě Pražský hrad.

7. Největší obce v Česku bez železniční stanice

Železniční stanice mají ve Wikidatech vlastní položky, nicméně ne všechny české stanice se své položky ještě dočkaly, takže následující graf může obsahovat nesprávné informace. Query hledá nejprve všechny obce a následně nádraží, které nejsou skrz vlastnost P131 (nachází se v administrativní jednotce) navázány na žádnou z těchto obcí, a to ani zprostředkovaně přes jiná sídla pod obecní úrovní.

8. Plánek Pražského metra

Stanice pražského metra jsou propojeny pomocí vlastnosti P197 – další zastávka a v rámci jednotlivých linek jsou označeny pomocí vlastnosti P81 – trať. Tyto informace lze použít k vytvoření jednoduchého plánku.

9. Mapa kostelů zasvěcených českým patronům

V mapě jsou barevně rozlišeny kostely zasvěcené sv. Václavovi, sv. Ludmile, sv. Prokopovi a sv. Cyrilovi a Metodějovi. Zasvěcení kostelů se zaznamenává vlastností patron (P417). Většina z nich se nachází na českém území, jedna v českém pohraničí Polska a jedna v Paříži – kostel sv. Cyrila a Metoděje.

10. První písemná zmínka 10 největších českých měst

První písemné zmínky obvykle nejsou u obcí uvedeny, ale nedávno se tato informace (skrze vlastnost P1249 – první písemná zmínka) objevila alespoň u několika největších měst. Můžeme si zobrazit časovou osu pro deset největších měst v ČR (velikost se měří podle vlastnosti P1082 – počet obyvatel).

V komunitě Wikipedie ještě není úplně jasno, zda jsou Wikidata dar z nebes, nebo prokletý vynález Wikimedia Deutschland, který konkuruje tradičnímu pojetí Wikipedie. Soudě ze zájmu o workshopy s tématem Wikidat si však tento projekt evidentně získává – alespoň u nás – čím dál větší důvěru. Na druhém českém Wikidata workshopu, který se podobně jako ten první konal na Fakultě Ekonomicko-správní ve východočeských Pardubicích, se sešlo 16 zájemců z celé ČR.

Leitmotivem setkání byla tentokrát výměna zkušeností a vzájemné učení. Naše komunita wikidatařů je ještě docela malinká a čítá v tom nejširším pojetí několik málo desítek osob. Většina jsou drobní upravovatelé, kteří zvládají manuální editování a maximálně sáhnou po jednoduchém nástroji. Méně už se najdou tací, kteří dokonale ovládají importovací nástroje a analýzu dat. A jen na prstech jedné ruky jsou ti, kteří programují roboty schopné masového importu dat do Wikidat. Když se tihle všichni sejdou na jedné akci, je jasné, že sestavování programu nebude jednoduché. A proto jsme se jich zeptali: Co byste se chtěli naučit? Na základě reakcí jsme sestavili program, který probíhal ve dvou paralelních skupinách, aby si každý mohl vybrat podle svých preferencí.

První skupinu přednášek – o něco více začátečnickou – odstartoval úvodní přednáškou o Wikidatech – tématicky podobnou té, která byla nedávno přednesena studentům nových médií na FF UK. Mimochodem došlo i na demonstrativní založení položky na Wikidatech – a to Q30542785 pro děkanku Fakulty ekonomicko-správní. Následovala přednáška o základech SPARQL jazyka používaného při analýze dat na Wikidatech. Po obědě byl ještě předveden nástroj HarvestTemplates.

V bloku pokročilejších přednášek se začínalo úvodem do programování infoboxů např. za účelem přebírání z Wikidat. Následovalo seznámení s formátem JSON, v němž jsou Wikidata uložena. V závěrečné části jsme si ukazovali modelový příklad využití pywikibota pro import dat z infoboxů na české Wikipedii do Wikidat. Znalosti jsme si hned vyzkoušeli na konkrétním problému – Matěj Suchánek nám ukázal, jak se do šablony Památky v Česku přidávají odkazy na položky na Wikidatech. Díky tomu v seznamech památek na české Wikipedii přibyly odkazy na položky na Wikidatech – i v těch případech, kdy neexistuje ani odkaz na článek o dané památce, protože ještě nebyl napsán.

Toto drobné vylepšení symbolizuje hlavní projekt, který v oblasti českých Wikidat zaměstnává spolek Wikimedia Česká republika v letošním roce. Vytyčili jsme si, že pro každou českou nemovitou kulturní památku v Česku vytvoříme samostatnou datovou položku na Wikidatech. Ještě v dubna tohoto roku byl v kulturních památkách na Wikidatech velký nepořádek; u mnohých chyběl identifikátor a jindy zase byl za kulturní památku chybně označen objekt, který je ve skutečnosti jen částí kulturní památky. Díky práci několika dobrovolníků se za dva měsíce podařilo data značně pročistit a v půlce června jsme měli na Wikidatech 6319 položek kulturních památek (většina z nich měla i článek na české Wikipedii). V dnech, které následovaly po Wikidata workshopu, se podařilo naimportovat další tisíce památek ze seznamů, které jsou vytvářeny na české Wikipedii. Dnes tak máme na Wikidatech 9805 položek kulturních památek a číslo bude dále stoupat. Data, která naši databázi doplní, snad brzy poskytne i Národní památkový ústav, kde jsme si v únoru požádali o přístup k systému pro objednávání dat a s nímž pravidelně konzultujeme naši práci.

Kulturní památky na mapě z Wikidata Query servisu:

 

Wikidata workshop byl uspořádán díky finanční podpoře Nadačního fondu Avast. Fotografie z akce jsou v příslušné kategorii na Wikimedia Commons.

Již čtvrté Wikiměsto se tentokrát uskutečnilo v Litovli, a to od 9. do 11. června. Čtrnáct dobrovolníků z celé České republiky navštívilo Litovel a spolu s dalšími editory Wikipedie, kteří pomáhali online, se intenzivně zabývali dokumentací města a jeho okolí. Akci financoval spolek Wikimedia Česká republika. Zázemí poskytla městská knihovna v Litovli.

Účastníci Wikiměsta byli rozděleni do dvou týmů – encyklopedického, který usilovně pracoval na tvorbě nových článků o dějinách, osobnostech a místopisu Litovle a fotografického, který dokumentoval město a jeho blízké i vzdálenější okolí. Podívejme se nyní, čemu se věnoval právě fotografický tým.

V samotné Litovli se nacházelo zajímavostí k fotografování nespočet. Ať to už byl nejstarší most v České republice, přes který je možné přejet autem, historická radnice, rameno Moravy s názvem Nečíz, nebo okolní přírodní památky v Litovelském Pomoraví.

Fotografický tým se však vypravil také i do okolí Litovle. Oblast zájmu, kterou si vytyčil, se rozkládala všemi směry od města. Dokumentovali jsme proto od Zábřehu na severu až po Olomouc na jihu; od Bouzova na západu až po Šternberk na východě. Jednalo se tak o celý Hornomoravský úval. Fotografovány byly jednotlivé vesnice s kulturními památkami, ale také i přírodní památky, jako např. Hvězda, Pod Templem nebo Malá voda. Z regionálních zajímavostí nás zaujala např. do fialova laděná vesnice Bezděkov u Úsova, gotický kostel v Dlouhé Loučce, nebo zámek v Úsově.

Novinkou v tomto ročníku Wikiměsta byly fotografie pořizované z dronu. Díky němu jsme získali cca 50 unikátních leteckých snímků města a jeho bezprostředního okolí.

Cílem fotografického týmu nicméně nebylo navštívit všechny kulturní památky a zajímavosti, které region nabízí, nýbrž dokumentovat to, co na české Wikipedii citelně chybí – tedy především venkov. Vyhnuli jsme se proto již tomu, co již obrázky na Wikipedii má. Soustředili jsme se mnohdy na ty nejodlehlejší vesnice; takové, které byly jen stěží po druhé světové válce dosídleny, nebo o jejichž existenci by raději někteří ani nevěděli. Ano, podívali jsme se i do obce Mírov se známou věznicí. Den otevřených dveří se tam nicméně nekonal, a tak jsme ji vyfotografovali jen z

dálky.

Díky zkušenostem z třech předchozích ročníků Wikiměsta, kdy jsme podrobně zdokumentovali Přibyslav, Hustopeče a Mariánské Lázně, jsme dokázali postupovat poměrně efektivně. Vybranou oblast jsme rozdělili na čtyři části; dvě skupiny ve fotografickém týmu se pohybovaly nezávisle na sobě (jedna jižně od Litovle a druhá severním směrem). Auta s fotografy křížící regionem a napěchovaná technikou potom doplňovali další dobrovolníci v Litovli, kteří fotografovali pozoruhodnosti historického města.

Dokumentována byla řada přírodních památek, město Litovel a okolo padesáti vesnic v okresech Olomouc a Šumperk (Litovel vlastní okres nemá). Snímky z nich na našem společném úložišti Wikimedia Commons postupně přibývají a pomáhají ilustrovat jak českou Wikipedii, tak i Wikipedie v řadě dalších jazyků. Všechny jsou k dispozici pod svobodnou licencí Creative Commons a kdokoliv je může volně s uvedením autora a licence přebírat.

Mobilní aplikace Wikimedia Commons – tedy nástroj umožňující „nahrávat fotky na Wikipedii“ z mobilu se systémem Android – byla několik let úplně u ledu. Původně byla vyvinuta nadací Wikimedia, ale ta ji časem pustila ze zřetele, dokud se jí neujali dobrovolníci. Ti si řekli, že poptávka po nahrávání fotografií z mobilních zařízení je veliká, a pustili se do práce. Jedna z členek týmu se dokonce rozhodla přidat funkci „Vyhledej blízké objekty k vyfotografování“ – funkci, po které u nás ve Wikimedia ČR už nějakou dobu bažíme (a řešíme ji různými webovými nástroji, např. Wikinity nebo tento pro chráněná území). Slovo dalo slovo a s týmem dobrovolníků kolem aplikace Wikimedia Commons jsme se rozhodli spolupracovat.

Spojili jsme síly také s Wikimedia Rakousko, které již před rokem ohlásilo na květen 2017 pořádání tzv. Wikimedia hackathonu, tedy velké mezinárodní setkání vývojářů MediaWiki a dalších nástrojů, které hnutí Wikimedia používá a které nám pomáhají udržovat naše služby v chodu. Vytvořili jsme oficiální hackathonový „tým“ zabývající se aplikací Wikimedia Commons a zajistili, aby se o nás vědělo. K tomu jsme udělali něco, co ještě nikdy na Wikimedia hackathonu neproběhlo – týden před samotnou akcí jsme náš tým sezvali do Prahy na tzv. prehackathon, jehož cílem bylo společně upřesnit si priority, seznámit se a hlavně v klidu dopracovat některé funkce v mobilní aplikaci Wikimedia Commons, na které nebyl čas, a opravit bugy, které skutečně hořely. Na hackathon jsme pak přijížděli již jako kompletní tým, který věděl, co chce, a dovedl se rychle pustit do práce.

Vytvořili jsme pestrý (a mimochodem, genderově vyvážený) tým vývojářů, v němž nechyběli čeští a rakouští zástupci či dva Britové, ale také návštěvníce ze Srí Lanky a Turecka, dobrovolník z Indie a celý tým koordinovala Josephine Lim původem z Austrálie. Tým odráží realitu v hnutí Wikimedia – je to ukázka toho, jak na tvorbě projektů Wiki spolupracuje doslova celý svět.

Výsledky jsou díky důkladné přípravě potěšující. Podařilo se přidat funkci, která zobrazuje blízká nenafocená místa na mapě.  Tato místa jsou načítána prohledáváním Wikidat, což je mnohem méně náročné na spotřebu mobilních dat, než dřívější využívání databáze nenafocených objektů. Všechny funkce jsme také umístili na navigační menu vysouvající se zleva – tak, jak tomu je u mnoha podobných mobilních aplikací. Dalším výstupem je zlepšení popisků objektů, které se v seznamu nenafocených míst zobrazují. Kromě těchto rozsáhlých změn se povedlo vyřešit i množství kritických bugů a pokročilo se i se zprovozněním dvoufázové autorizace, kterou využívají někteří wikipedisté pro zabezpečení svých účtů.

Kromě toho se povedlo třeba připravit leták (vizte výše) a především domluvit se na prioritách do budoucna. Důležitou součástí setkání byly i diskuze o dalším financování vývoje aplikace a její propagaci mezi potenciálními uživateli. Práce na aplikaci rozhodně nekončí a hodí se nám každý pár rukou – přidejte se do naší čilé komunity na GitHubu!

Aplikaci si můžete stáhnout na Google Play nebo na FDroid. Můžete se tam stát jejími beta-testery a dostávat aktualizace dříve, než ostatní. Vývoj aplikace je financován z grantu IEG (WMF), prehackathon a hackathon byly podpořeny z grantu Nadačního fondu Avast a z grantu sAPG (WMF). Děkujeme za podporu!

Dne 29. dubna 2017 byla Wikipedie na území Turecka zablokována. Miliony lidí tak mohou přijít o přístup k svobodným znalostem, a to jak o své zemi, tak i o světě kolem nich. Domníváme se, že přístup k vědění je základním lidským právem. Naléháme proto na turecké úřady, aby Wikipedii opět zpřístupnily.

Zablokování všech jazykových verzí internetové encyklopedie Wikipedie uskutečnil turecký Úřad pro informace a komunikace (ICTA) v neděli 29. dubna 2017.

Přes čtyřicet milionů článků na všech jazykových verzích Wikipedie mohlo vzniknout jen díky komunitě dobrovolníků, která ji neustále rozšiřuje a udržuje. Práce editorů největší on-line encyklopedie je vedena s jedním hlavním cílem: Aby každý člověk na světě měl přístup k veškerému lidskému vědění. Wikipedie představuje bohatý zdroj informací v řadě oblastí; od dějin jednotlivých států, přes přírodní vědy až k vědám technickým. Téměř tři sta tisíc článků Wikipedie v turečtině slouží milionům lidí, aby s lépe seznámili s dějinami, kulturou a místopisem Turecka. Tureckou Wikipedii vytvořili dobrovolníci, kteří tento jazyk ovládají pro ty, kteří turecky mluví.

Základním kamenem pro existenci svobodných znalostí je přístup k informacím. Pro mnoho lidí je Wikipedie snadno přístupným zdrojem nezaujatých informací, navíc k dispozici v jejich jazyce. Může sice obsahovat text, jehož objektivita i kvalita mohou být sporné. Může také zahrnovat i text, který někteří mohou vnímat jako urážlivý. Nic z toho však nemůže představovat důvod pro zablokování přístupu k encyklopedii jako takové. Věříme, že každý člověk na světě by měl mít základní právo na přístup k znalostem a možnost je sdílet s ostatními. A to bez obav z případného postihu. Ostře proto odmítáme cenzuru, nebo zastrašování, které vede k autocenzuře.

Wikipedie byla zablokována krátce po vydání příkazu v pátek 28. dubna 2017. Turecký úřad pro informace a komunikace požádal o znepřístupnění několika článků na anglické a turecké verzi encyklopedie.

Podle tvrzení tureckých úřadů, které místní tisk zveřejnil, jsou editoři turecké Wikipedie součástí “kampaně na poškození země”. Obsah, který vytvářejí, poté označili za “podporu terorismu.” Náznaky, že svobodné šíření encyklopedických článků, vytvářené celosvětovou komunitou dobrovolníků, lze interpretovat jako podporu nenávisti a násilí nás hluboce znepokojuje. Věříme, že je celá situace jenom nedorozuměním. Cílem Wikipedie je sdílení encyklopedicky významných informací s celým světem. Nadace Wikimedia Foundation terorismus odmítá a odsuzuje.

Vyzýváme tureckou vládu, aby obnovila úplný přístup k Wikipedii na území Turecka a umožnila přístup k největšímu zdroji svobodných informací online na území země. Nadace Wikimedia Foundation v současné době zvažuje vhodné nástroje pro případné zpochybnění rozhodnutí tureckých úřadů právní cestou. Připojte se k naší výzvě turecké vládě za dodržování práv tamního obyvatelstva. #UnblockWikipedia

Výše uvedený text je překladem anglického originálu. Stanovisko výkonné ředitelky nadace Wikimedia Foundation Katherine Maher bylo zveřejněno pod názvem Wikimedia Foundation urges Turkish autorities to restore access to Wikipedia.

 

Druhá česká Wikiexpedice se uskutečnila během Velikonoc na Klatovsku a Domažlicku. Sedm dobrovolníků v průběhu čtyř velikonočních dnů fotografovalo oblast od Sušice až po Českou Kubici. Cílem bylo zlepšit pokrytí svobodnými médii pro články na Wikipedii.

Proč právě Klatovsko? Podle našich dat se ukázalo být jednou z nejméně dokumentovaných oblastí na české Wikipedii. Rozhodli jsme se to změnit za pomocí koordinované akce.

Poměrně početný tým měl k dispozici několik aut a za čtyři dny dokázal nafotografovat cca 240 vesnic a chráněných území. Kromě toho jsme se soustředili také i na historická města; v nejbližší době tak přibudou na Wikimedia Commons i snímky kulturních památek v Domažlicích, Nýrsku, Klatovech a Sušici.

Při přípravě naší akci jsme využili zkušeností z projektu Foto českých obcí a předchozí česko-polské Wikiexpedice Slezsko. Jednotliví účastníci byli rozděleni do několika týmů. Připravili jsme řadu map, které vyznačovaly všechny sídla, přírodní památky, chráněné stromy, kulturní zajímavosti a další. Po každém dni, který byl stráven fotografováním, následovalo plánování následujícího dne tak, abychom byli schopni navštívit všechny zajímavosti v regionu co nejefektivněji. Počet týmů se pohyboval od dvou do čtyř. Zázemím nám byl zámek v Mlázovech.

Zajímá Vás, co jsme vše navštívili v rámci Wikiexpedice? Podívejte se do kategorie, kde přibývají snímky z akce. Rádi je uvidíme v článcích na Wikipedii a dalších projektech nadace Wikimedia Foundation.

Chcete se zapojit do našich fotografických akcí? Seznamte se s projektem Foto českých obcí a Mediagrantem.

 

 

V minulém měsíci jsme oslavili jedno kulaté výročí – 10 let existence WikiProjektu Fotografování. Projektu, který svou činností významně změnil tvář české Wikipedie zapojením desítek dobrovolných editorů do fotografování okolního světa a doprovodným vznikem nespočtu fotografií ilustrujících mnoho článků Wikipedie.

WikiProjekt Fotografování vznikl v únoru 2007 – v době, kdy česká Wikipedie obsahovala jen okolo 60 tisíc hesel – ve snaze pomoci obohatit články na české Wikipedii o fotografie, které nebyly na mezinárodním obrázkovém úložišti svobodných fotografií Wikimedia Commons do té doby k dispozici. Čtenáři se tak museli mnohdy spokojit jen s textem, což bylo u řady hesel na škodu. Často byl totiž nesmírně obtížné nějaký jev či předmět textem snadno popsat a přitom by stačila jen jediná fotografie pro názornou představu. Současně se před deseti lety české Wikipedii nedostávalo celé řady fotografií zachycujících české reálie, chyběly nám fotografie obcí, významných historických objektů, ale i českých osobností.

Část wikipedistů se tak rozhodla situaci změnit a založit projekt, jehož náplní by bylo aktivně vybízet ostatní wikipedisty k tomu, aby českou Wikipedii neobohacovali pouze psaním, ale také fotografováním. S postupem času se zapojilo přes 100 wikipedistů, čímž se tento WikiProjekt stal nejpočetnějším projektem české Wikipedie.  A co víc, když samotný projekt začal postupem času ve své aktivitě uvadat, vyšla z něho řada nástupců, které projekt nakonec zcela zastínily.

Byl to právě WikiProjekt fotografování, který stál u zrodu systematického dokumentování českých obcí, ze kterého později vznikl jeden z prvních grantů Wikimedia Česká republika. Ten se spolu s desítkou dalších projektů, například fotografováním chráněných území, do dnešních dní rozrostl do velice úspěšného Mediagrantu, v jehož rámci jsou propláceny cestovní výlohy wikipedistů.

Jsme tak rádi, že jsme před 10 lety pomohli stvořit projekt, který významnou měrou pozměnil tvář české Wikipedie. Učinil jí totiž mnohem barevnější a pro návštěvníka tak značně atraktivnější. Chtěli bychom proto touto cestou poděkovat všem fotografům i fotografkám, kteří se do projektu za 10 let jeho existence zapojili. Jen díky vašemu zápalu se povedlo tvář Wikipedie změnit.

V březnu 2016 se otevřel Klub Wikipedie v Brně a dva měsíce na to, v květnu, spatřil světlo světa i pražský Wikiklub. V Praze se scházíme každý týden ve středu v počítačové učebně Městské knihovny na Mariánském náměstí. Otevřeno máme od pěti odpoledne a stavit se za námi můžete až do osmi do večera. Na místě je vždy několik zkušených wikipedistů, kteří se většinou věnují těm méně zkušeným z řad seniorů a studentů. Vítána je ale i široká veřejnost. Kde v knihovně nás přesně najdete, je vidět na tomto schématu.

Co všechno se nám za ten víc jak půl rok v Praze podařilo? Tady jsou některá zajímavá čísla za rok 2016:

• celkem proběhlo 23 setkání (8 na jaře, 15 na podzim)
• celkově jsme zaznamenali 162 návštěv (72 na jaře, 90 na podzim)
• což dělá průměr 7 lidí na setkání (minimum byli 3 účastnici, maximum 24)
• co do unikátních lidí to dělá 38 registrovaných wikipedistů a 17 dalších návštěvníků (celkem 55 lidí)
• z těchto 38 lidí se jich 5 přímo na klubu zaregistrovalo; 30 pak patří mezi aktivní wikipedisty (5 a více editací za měsíc)
• přímo na klubu vzniklo 1844 editací (průměr 80 editací na setkání)
• vytvořili jsme 61 nových článků a nahráli 354 obrázků (průměrně 2,7, respektive 15,4)
• celkově jsme do encyklopedického prostoru přidali 772 927 bajtů textu (průměrně 33 606)
• uskutečnila se dvě speciální setkání: jedno pro účastníky programu Studenti píší Wikipedii, tím druhým byl Editaton za lidská práva ve spolupráci s Amnesty International
• celkové finanční náklady na Wikiklub byly za celý rok 1764 Kč (za koordinaci; prostory máme díky vstřícnosti Městské knihovny zdarma); od roku 2017 pak Wikiklub funguje zcela beznákladově, na dobrovolnické bázi.

Jak to vypadá v roce 2017?

• zatím proběhlo 9 setkání
• celkově jsme zaznamenali  70 návštěv
• což dělá průměr 8 lidí na setkání (minimum bylo 6 účastníků, maximum 11)
• co do unikátních lidí to dělá 26 registrovaných wikipedistů a 1 dalšího návštěvníka (celkem 27 lidí)
• …a na další čísla (tzv. metriky) si zatím počkejme.

Jaké máme plány?

• už tuhle středu, 8. března, se uskuteční skenovací workshop: přijďte si naskenovat své staré fotografie, diapozitivy či filmová políčka, jste srdečně zváni!
• 29. března nás čeká další návštěva účastníků programu Studenti píší Wikipedii
• na 10. května chystáme ve spolupráci s Polským institutem editaton zaměřený na tzv. prokleté vojáky a polský protikomunistický poválečný odboj.

Jak se můžete zapojit vy?

• máte nějakou zajímavou wiki-dovednost, kterou byste chtěli s ostatními sdílet? napište organizátorům Wikiklubu (vojtech.veselywikimedia.cz) a můžeme uspořádat tematický Wikiklub
• víte o někom ve svém okolí, komu byste rádi Wikipedii představili, ale nikdy jste si na to nenašli čas? zajděte společně na Wikiklub a ukažte mu nejen Wikipedii, ale i ostatní Wikipedisty!
• nebo zkrátka přijďte sami, jen tak, klidně jen na chvíli společně si zaeditovat nebo jen popovídat.

Těšíme se na setkání v roce 2017!

Vojtěch Veselý

S velkou radostí oznamujeme, že první výkonnou ředitelkou Wikimedia ČR v historii se stane Petra Pejšová. Bude třetím zaměstnancem spolku, který je oficiální pobočkou nadace Wikimedia v Česku, a vůbec prvním zaměstnancem na plný úvazek. Jejím úkolem bude přebrat část povinností od rady spolku, které se tím více uvolní ruce pro strategické plánování, koordinovat tým zaměstnanců a dobrovolníků, rozvíjet spolupráci se spřátelenými institucemi a vést další rozvoj spolku Wikimedia.

Wikimedia ČR podporuje a propaguje projekty Wikimedia, především českou Wikipedii, která je největší česky psanou encyklopedií v dějinách a denně přiláká více než 2 miliony návštěv. Petra Pejšová ovšem není ve světě informací žádným nováčkem – po dokončení studia knihovnictví a informačních věd na Univerzitě Karlově pracovala jako vedoucí oddělení informačních fondů a zástupce ředitele v knihovně Ústavu zemědělských a potravinářských informací a později jako projektová manažerka knihovny Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického. Následně působila jako vedoucí oddělení Digitální NTK v Národní technické knihovně, kde řídila digitalizační projekty a především Národní úložiště šedé literatury – a také jako dobrovolník Creative Commons Česká republika, české platformy, která podporuje svobodné licence Creative Commons. Obě tyto role mají průnik s tím, co dělá Wikimedia. Koneckonců, NTK uzavřela s Wikimedia ČR memorandum o spolupráci a zkušenosti z veřejného sektoru jsou pro naši organizaci klíčové – spolupráce s knihovnami, muzei nebo státními agenturami nám může otevřít mnoho nových příležitostí. Za zmínku též stojí, že působí v několika mezinárodních pracovních skupinách a programových výborech zaměřených na šedou literaturu, digitální repozitáře a otevřený přístup. Za svoji práci obdržela ocenění GreyNet Award.

Nová pozice výkonného ředitele, je součástí naší dlouhodobé strategie, jejímž cílem je zkvalitnění a rozšíření naší činnosti a také její zviditelnění. Už v roce 2016 jsme zaměstnali dva projektové manažery – Gabku Bokovou (na pozici manažerky vzdělávání) a Marka Blahuše (wikipedistu-rezidenta pro brněnské projekty). Po tomto kroku bylo logické konsolidovat také řízení a správu spolku, s čímž koneckonců vyjádřila souhlas i nadace Wikimedia Foundation, když naší pobočce před měsícem udělila APG grant, který v roce 2017 pokryje asi 80–90 % našich ročních nákladů.

Za radu Wikimedia ČR gratuluji Petře, těším se na spolupráci a na všechna ta dobrodružství, která nás – i vás, naše podporovatele – v roce 2017 čekají!

---

English: Wikimedia Czech Republic is happy to announce that the board has selected Petra Pejšová as the new executive director of our chapter. She will serve as the historically first ED of Wikimedia Czech Republic in a recently developed strategy which includes professionalization and development of new project areas. Petra has background in digital humanities and information studies and has worked as a program manager in the digital department of the National Technical Library of the Czech Republic for the last several years. She has also volunteered at Creative Commons Czech Republic, a platform for free licenses in the Czech Republic. Petra will work closely with two recently hired project managers and will be able to make use of the new office of Wikimedia Czech Republic in the Svět Hub coworking centre.

„Představte si svět, ve kterém každý knihovník edituje Wikipedii.“

To je motto kampaně 1Lib1Ref, kterou uskutečnila Wikimedia ČR v období 15. ledna – 3. února 2017. Kdo jiný než knihovníci má takové předpoklady pro udržování kvality citací na české Wikipedii? Knihovníci jsou experti ve vyhledávání a poskytování informací a při své práci dennodenně pracují s knihami a časopisy, které jsou pro Wikipedii neocenitelnými prameny informací.

Proto bylo cílem naší kampaně zdůraznit přirozené partnerství mezi knihovnami a hnutím Wikimedia včetně jeho největšího projektu Wikipedie, která 15. ledna oslavila již 16. narozeniny. V rámci kampaně jsme žádali knihovníky, aby každý z nich dal Wikipedii k narozeninám dárek v podobě přidání jedné reference – tedy chybějícího zdroje k informaci, která je již na Wikipedii uvedená.

18. ledna jsme v Městské knihovně Praha uspořádali akci Knihovníci píší Wikipedii, kde jsme představili kampaň a naučili účastníky jak přidat reference. Pro ty, kteří se nemohli zúčastnit, jsme o kampani vytvořili speciální stránku, kde jsou k dispozici veškeré informace včetně video návodu, jak přidat referenci.

Kampaň probíhala nejen v České republice, ale v dalších zemích světa. Společně asi 720 knihovníků provedlo více než 4000 editací v 2500 článcích a v 18 různých jazycích. Předpokládáme však, že statistiky jsou ve skutečnosti o mnoho vyšší, protože ne všichni účastníci přidají do pole pro shrnutí editace hashtag #1lib1ref, podle kterého data evidujeme. Dle hrubého odhadu Alexe Stinsona, který mezinárodní kampaň pro Wikimedia Foundation koordinuje, jde o čtvrtinu až polovinu celkového počtu editací, které knihovníci v rámci kampaně udělají (zbytek se nepodaří zachytit, protože nejsou označeny hashtagem). Výsledky za Českou republiku najdete zde. Celkem 10 českých knihovníků provedlo 34 editací v 29 článcích; přidali přitom 14363 bajtů (znaků).

Při množství práce, které dnes knihovníci mají, se v České republice s kampaní dostáváme do knihoven obtížně. Od knihovníků, kteří se i přesto zapojili, máme velmi dobrou zpětnou vazbu. „Kampaň je přínosná hlavně v tom, že knihovníci mohou zkvalitnit obsah Wikipedie tím, v čem by měli být kovaní. Pracovníci knihoven mají přístup ke spoustě zdrojů (nejen primárních), díky čemuž je pro ně přidávání referencí snadné, vysvětluje Martin Ďurkáč, jeden z knihovníků, který se do kampaně zapojil. „Přínos vidím i v tom, že pokud budou knihovníci zkvalitňovat obsah na Wikipedii, budou Wikipedii sami chápat jako důvěryhodnější zdroj informací, než jak ji chápali jako pouzí konzumenti jejího obsahu,“ dodává. Věříme, že prostřednictvím 1Lib1Ref se nám podařilo ukázat, jak jednoduché je Wikipedii editovat a že i ta nejmenší editace či přidání reference má smysl.

Pokud by vás zajímala spolupráce knihoven a hnutí Wikimedia ČR, přidejte se do facebookové skupiny Wikiknihovny, kde vám neutečou žádné informace našich o projektech, jako jsou Senioři píší Wikipedii, 1Lib1Ref a další.

S blížícím se koncem roku je naší lidskou přirozeností se na chvíli zastavit a zamyslet se, čím jsme uplynulý čas strávili a k čemu naše práce a úsilí vedly. Děláme si jakousi roční bilanci či chcete-li vyhodnocení. A tak dovolte i mně se trochu vrátit v čase a seznámit vás s tím, čemu jsme se ve Wikimedia ČR věnovali v oblasti vzdělávání.

          Letošní rok byl přelomový a to především z hlediska profesionalizace. Od února už se o vzdělání nestarají pouze dobrovolníci, ale pobočka má na poloviční úvazek manažerku vzdělávacích aktivit, která tuto oblast koordinuje, spolupracuje s dobrovolníky a podporuje je v jejich aktivitách formou vzdělávání, nastavení konceptů, procesů či vytvářením metodických materiálů.

          Velký posun se odehrál i v rámci programu Senioři píší Wikipedii, jehož cílem je prostřednictvím kurzů vychovávat ze seniorů nové wikipedisty . V letošním roce se nám podařilo pro lektory programu uspořádat školení na téma andragogika a stavba programu, práce s hlasem a slovem, dále trénink lektorských dovedností a setkání nad inovacemi v oblasti obsahu programu. Věřím, že i tato setkání přispěla k předání know how a k rozšíření lektorských řad. Díky tomu mohl program expandovat. V letošním roce se uskutečnily kurzy nejen v Praze, ale i v Brně, Olomouci, Vsetíně, Příbrami, Liberci, Ústí nad Labem, Ostravě a Karviné. Celkem se nám podařilo uspořádat 19 kurzů pro začátečníky i pokročilé, kterých se poprvé zúčastnilo 111 seniorů, a společně se svými zkušenějšími kolegy přidali 1 971 065 bajtů a napsali 216 článků.

Vzhledem k tomu, že je o kurzy velký zájem a naše časové kapacity neodpovídají poptávce, pořádáme i školení pro knihovníky, kde jim předáváme lektorské know how, aby i oni mohli ve svých knihovnách učit seniory psát Wikipedii. V současné době se nám podařilo zaučit tři knihovníky, kteří samostatně vedou seniorské kurzy a kterým bych tímto chtěla moc poděkovat za jejich vytrvalost a úsilí. Také jsme vytvořili nový model proškolení knihovníků, který se skládá ze dvou kratších setkání a měl by zajistit efektivnější předání klíčových znalostí a dovedností, aby se počet knihovníků-lektorů zvýšil.

Své důležité místo mezi vzdělávacími aktivitami má i program Studenti píší Wikipedii, kde studenti vysokých škol zpracovávají místo seminární práce encyklopedické heslo na Wikipedii. Od roku 2013 již přidali celkem 7 030 046 bajtů (což si lze představit jako 14 knih o 400 stránkách) a napsali tak 458 článků a mnoho dalších rozšířili a vylepšili. Do projektu je zapojena např. Masarykova univerzita, Univerzita Karlova, České vysoké učení technické v Praze a další vysoké školy. Na akademické půdě se nám letos podařilo nadchnout studenty i pro zpracování závěrečných prací na témata Wikipedie, konkrétně jde o práce studentů Masarykovy univerzity na téma Návrh chybějících interních odkazů v české Wikipedii a Paralelní korpus z Wikipedie.

          Vzhledem k tomu, že projekt Studenti píší Wikipedii je kvůli náročnosti určen primárně pro vysokoškolské studenty, zapojili jsme se do globální iniciativy EduWiki, jejímž cílem je podpořit učitelé středních škol v zapojování Wikimedia projektů do výuky. Uč (s) Wiki, jak jsme si program pojmenovali pro české prostředí, je určen pro žáky a učitele středních a základní škol. Jednotlivé aktivity, které v rámci programu vytváříme, přispívají k rozvoji kritického myšlení a digitální gramotnosti dětí. V současné době aktivity pilotujeme, abychom v následujícím roce mohli vytvořit kurz pro pedagogy Jak pracovat s Wikipedií ve výuce. Tento kurz by měl být akreditován MŠMT v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Jako velký úspěch vnímám i založení klubu Wikipedie v Brně (březen) a následně Wikiklubu v Praze (květen). Jde o pravidelná setkávání pokročilých i začínajících wikipedistů, kteří spolu jednou týdně editují, vzájemně si pomáhají, radí či konzultují. Tato setkání jsou otevřena široké veřejnosti, navštěvují je někteří z našich členů, účastníci či absolventi seniorských kurzů, studenti a další. Děkuji Marku Blahušovi, Honzovi Loužkovi, Jiřímu Rambouskovi a Vojtovi Veselému, kteří si kluby vzali organizačně na svá bedra a zajišťují jejich pravidelné konání.

Vrcholem letošního roku byl 8. ročník Wikikonference, která je tradičně určená nejen wikipedistům, ale i odborné a laické veřejnosti. Poprvé v historii této akce se představili i zahraniční řečníci a jednotlivé tematické bloky zakončovaly panelové diskuze řečníků s publikem. Více o Wikikonferenci se můžete dočíst na našem blogu.

V oblasti vzdělávání je důležité si uvědomit, že nejde pouze o programy zaměřené na práci s Wikipedií. Wikimedia ČR podporuje spoustu dalších kvalitních projektů, které mají velký potenciál. Mezi ně patří i Wikidata, úložiště strukturovaných dat, které poskytuje podporu mnoha jiným webům a službám (např. Google info boxům). Máme velkou radost, že se letos podařilo pro komunitu uspořádat první workshop na toto téma s příznačným názvem Mezi bajty.

Jak řekl Nelson Mandela, vzdělávání je ta nejsilnější zbraň, kterou můžeme měnit svět. A tak se těšíme, jak budeme společně měnit svět i v roce 2017. Pokud by se kdokoli z vás chtěl o jednotlivých programech dozvědět více či se zapojit, pište na gabriela.bokova@wikimedia.cz.

Wikikonference je nejvýznamnější každoroční událost komunity přispěvatelů a fanoušků české internetové encyklopedie Wikipedie. Již osmý ročník této celodenní akce proběhl v sobotu 3. prosince 2016 v Univerzitním kině Scala v Brně a přilákal 112 účastníků. Pořadatelem Wikikonference je spolek Wikimedia Česká republika, jenž je českou pobočkou americké Nadace Wikimedia, která Wikipedii provozuje. Partnerem tohoto ročníku Wikikonference byla Masarykova univerzita, která dlouhodobě rozvoj Wikipedie podporuje. Konference se konala v Brně již podruhé (poprvé se v roce 2014 uskutečnila na brněnské hvězdárně) a její přípravu v místě koordinoval Marek Blahuš, který se od ledna 2016 věnuje podpoře Wikipedie v Brně na částečný úvazek jako zaměstnanec spolku Wikimedia ČR. Tradičním průvodcem konferencí byl televizní moderátor Miroslav Langer, novinkou letošního ročníku byla vystoupení dvou hostů ze zahraničí.

Program konference se opětovně nesl v duchu hesla „nahlédněte pod pokličku Wikipedie“. Znamená to, že akce byla určena nejen wikipedistům, ale i zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Spíše než řešením konkrétních problémů, což je běžnou náplní diskuzních stránek na Wikipedii, nabídla totiž Wikikonference svým návštěvníkům možnost seznámit se s některými méně známými souvislostmi fungování této encyklopedie. Prosincový termín akce byl také vhodnou příležitostí k ohlédnutí se za uplynulým rokem ve „světě Wiki“ a představení některých plánů na rok příští. Prostor v programu konference dostalo i několik úvah nad společenským významem Wikipedie.

Hlavní program

Krátce po desáté hodině ranní zahájil konferenční den Vojtěch Dostál, předseda spolku Wikimedia Česká republika. Z pódia univerzitního kina pozdravil účastníky i místní organizátor Marek Blahuš, který současně pracuje na Masarykově univerzitě jako první český wikipedista rezident. Pak již následovala prezentace Jana Groha, který představil výběr nejzajímavějších událostí ze světa Wikipedie a hnutí Wikimedia v uplynulém roce. Jakýmsi úvodem do fungování Wikipedie a současně exkurzem do její historie byla humorně laděná prezentace Marka Blahuše nazvaná „(Ne)slavné začátky na Wikipedii“. V následujícím vystoupení ještě brněnský architekt a wikipedista Jan Sapák načrtl specifika dvou českému prostředí blízkých jazykových verzí Wikipedie (hornolužické a romské) a pak se již pozornost upřela k tématu spolupráce hnutí Wikimedia se vzdělávacími a kulturními institucemi. Problematice provozování takovýchto aktivit v českém prostředí se s využitím svých mnohaletých zkušeností s institucionální spoluprácí věnoval wikipedista Jaroslav Zastoupil. Hned na dvou místních příkladech takové spolupráce z nedávné doby – Masarykově univerzitě a Moravské zemské knihovně – po něm ilustroval potenciál institucionální podpory Wikipedie opět brněnský wikipedista Marek Blahuš. První blok byl zakončen dvacetiminutovou panelovou diskuzí, v níž vystoupili zmiňovaní Vojtěch Dostál a Jaroslav Zastoupil a za Masarykovu univerzitu vedoucí tiskového odboru jejího rektorátu David Povolný, jenž mj. na dotaz z publika vysvětlil, co univerzitu vedlo k tomu, že od léta 2016 zpřístupňuje velkou část svého prezentačního obsahu pod svobodnou licencí umožňující jeho přebírání do Wikipedie – hlavním cílem jeho odboru je prý totiž informace o dění na univerzitě dostávat k příjemcům a není přitom zase až tak důležité, jestli si je přečtou v univerzitním časopise nebo někde jinde.

Po krátké přestávce na občerstvení, jehož sponzorem byla společnost Kiwi.com, následoval druhý konferenční blok, jehož tématem bylo autorské právo. V jeho úvodu nejprve Jan Loužek krátce seznámil přítomné s okolnostmi odhalování plagiátorství na Wikipedii. Pak již následovala půlhodinová přednáška prvního zahraniční hosta, jímž byl Dimitar Parvanov Dimitrov. Ten pracuje v Bruselu jako hlavní lobbista hnutí Wikimedia v oblasti svobodné tvorby při Evropské unii. Ve své přednášce nazvané „EU Copyright Reform“ (tj. „Reforma autorského práva v EU“) představil probíhající celoevropskou diskuzi o budoucích změnách autorského práva a zaměřil se na ty z nich, které se přímo či nepřímo mohou dotknout svobody informací vkládaných do Wikipedie. Podělil se i o zkušenosti z jednání s členy Evropského parlamentu a některé dílčí úspěchy v této oblasti. Tato přednáška proběhla v angličtině, zájemcům v hledišti přitom bylo rozdáváno její českojazyčné shrnutí. Neméně zajímavá byla i následující přednáška brněnského právníka Matěje Myšky „Připravované změny v autorském zákoně a jak se to dotkne Wikimedie“, která se věnovala stejnému tématu v českém kontextu a navíc přinesla i informace o výsledku několika soudních sporů, v nichž figurují licence Creative Commons (na nichž je postavena i Wikipedie). V závěru bloku pak ještě diváci dostali možnost položit kterémukoliv ze tří řečníků otázku a po skončení této panelové diskuze již následovala přestávka na oběd.

Díky spolupráci se Spolkem absolventů a přátel Masarykovy univerzity bylo možné zajistit za výhodných podmínek společný oběd v nedaleké univerzitní menze. Toho využila většina účastníků konference – pro některé z nich to navíc znamenalo vítanou příležitost podívat se po mnoha letech znovu do prostor, kde trávili svá studentská léta. Při návratu z oběda nalezli návštěvníci Wikikonference ve foyer kina stolečky, u nichž zástupci wikipedistů představovali široké spektrum aktivit, které s rozšiřováním Wikipedie souvisí, a nabízeli příležitost k individuální konzultaci. Tato „projektová vesnička“ tak byla skvělou příležitostí pro ty, kdo by se rádi do rozšiřování Wikipedie nějakým způsobem zapojili, ale doposud nevěděli, jak na to. Prezentovalo se za čtyřmi stolky s následujícími tématy: „Psaní Wikipedie“, „Vzdělávání s Wikipedií“, „Fotografování pro Wikipedii“ a „Digitalizace pro Wikipedii“.

Třetí blok programu Wikikonference byl věnován objektivitě a kritickému myšlení. Jako první v něm vystoupil historik Tomáš Dvořák, který se na historickém ústavu Masarykovy univerzity věnuje zkoumání role internetu a specificky Wikipedie v současném dějepisectví a k přispívání do Wikipedie vede i své studenty. Po něm promluvila Gabriela Boková, manažerka vzdělávacích aktivit spolku Wikimedia ČR. Ta představila zejména projekt Uč (s) wiki, jehož cílem je na podkladu Wikipedie podporovat rozvoj digitální gramotnosti a kritického myšlení u žáků základních a středních škol. Důležitost tohoto tématu si nedávno uvědomila i skupina studentů Fakulty sociálních studií MU, kteří stojí za projektem Zvol si info – ten představila jedna z nich, politoložka Veronika Dostálová. V následné panelové diskuzi vystoupil vedle ní a Tomáše Dvořáka ještě wikipedista Vojtěch Veselý, který se dlouhodobě věnuje lektorování kurzů psaní Wikipedie včetně těch pro seniory a studenty.

Závěrečný blok programu tohoto ročníku Wikikonference byl celý věnován vystoupení řečníka, který do Brna přijel až z amerického San Francisca ze sídla Nadace Wikimedia. Tato nadace nejenže administrativně zajišťuje chod Wikipedie, ale i finančně a organizačně podporuje skupiny lidí, kteří se snaží napomáhat rozvoji Wikipedie ve své vlastní zemi – jako je tomu i v případě spolku Wikimedia ČR a jím pořádané Wikikonference. O to větší ctí pro nás bylo přivítat mezi účastníky konference a poslechnout si přednášku Izraelce Asafa Bartova, který patří k služebně nejstarším wikipedistům a v Nadaci Wikimedia pracuje jako Senior Program Officer věnující se zejména rozvoji komunit čtenářů a přispěvatelů v jednotlivých zemích. Do Česka zavítal vůbec poprvé. Svou čtyřicetiminutovou přednášku, připravenou speciálně pro naši konferenci, nazval „Wikipedia as Discourse: A Peek Behind A Non-existent Curtain“ („Wikipedie jako rozprava: Nahlédnutí za oponu, která neexistuje“). Ačkoliv má Asaf Bartov titul z filologie a hovoří několika jazyky, čeština mezi ně bohužel nepatří – rád ovšem svolil, aby byla pro širší srozumitelnost jeho vystoupení v předpřipraveném českém překladu promítána jeho prezentace, kterou doprovázel svým výkladem pronášeným v angličtině. V obsahu jeho příspěvku bylo možné nalézt množství velmi zajímavých úvah týkajících se fungování Wikipedie jako nikým neřízeného dobrovolníky vytvářeného vzdělávacího projektu. Tyto myšlenky byly dále rozvinuty do podoby konkrétních návrhů pro naši českou komunitu v následující diskuzi, které se kromě něj zúčastnil i dlouhodobě v Praze žijící německý vývojář André Klapper, který je rovněž zaměstnancem Nadace Wikimedia, a wikipedista Martin Urbanec, který je v pozici „byrokrata“ jedním ze tří českých wikipedistů s nejvyššími technickými oprávněními.

Doprovodný program

Hlavní program osmé české Wikikonference byl ukončen okolo páté hodiny večerní, až do nočních hodin však po něm ještě probíhalo neformální setkání v baru kina Scala, kterého se zúčastnila asi dvacítka wikipedistů včetně hostů. Následujícího dne využili někteří z účastníků Wikikonference nabídnuté 50% slevy na vstup do brněnského VIDA! science centra. Naopak ještě před konferencí, v pátek 2. prosince od 16 hodin, se v Moravské zemské knihovně uskutečnil seminář zaměřený na české wikipedisty, v jehož rámci je knihovník a archivář Jiří Dufka seznámil s množstvím zajímavých informačních zdrojů (knižních, digitalizovaných i elektronických) využitelných při psaní encyklopedických článků. I po tomto semináři následovalo neformální posezení v kavárně, na němž byly mj. diskutovány možnosti dalšího rozvoje spolupráce knihovny a wikipedistů.

Složení publika a jeho motivace

Dle výsledků dotazníkového šetření provedeného po akci, v němž se vyjádřilo 43 (tj. 38 %) ze 112 zúčastněných, byly mezi účastníky Wikikonference zastoupeny všechny věkové skupiny a navzdory jisté převaze věkové skupiny 21–30 let byl průměrný věk účastníků konference 42 let, což přesně odpovídá průměru celé české populace. Vzhledem k tomu, že dotazník vyplňovali aktivní wikipedisté ve větší míře než zúčastnění prostí čtenáři Wikipedii a protože typickým přispěvatelem Wikipedie je ještě stále mladý člověk, lze dokonce očekávat, že průměrný věk všech účastníků konference byl ještě o něco vyšší než je výše uvedené číslo a že se tedy skutečně daří získávat pro Wikipedii pozornost lidí v produktivním věku a seniorů, o což hnutí Wikimedia i u nás v posledních letech usiluje. Z přihlášek na Wikikonferenci také víme, že 42 % zúčastněných se s Wikipedií setkává pouze jako čtenáři, 23 % na ní tu a tam něco upraví (méně než 5 editací měsíčně), 21 % tvořili aktivní editoři Wikipedie (5–99 editací měsíčně) a 14 % jsou dokonce v přispívání do ní velmi aktivní (100 a více editací měsíčně). Zdaleka nejvíce účastníků pocházelo ze samotného Brna – takových lidí dorazilo hned 50 a spolu s několika dalšími účastníky ze zbytku Jihomoravského kraje tvořili 54 % všech návštěvníků. Tím se opět potvrdilo, že pořádat Wikikonferenci i v jiných městech než Praze má smysl – tím spíše, že v pokonferenčním dotazníku vyjádřilili prakticky všichni respondenti zájem zúčastnit se akce znovu v budoucnu, ovšem více než třetina to podmínila dodatkem „až zas bude znovu v Brně“. Několik účastníků přesto vážilo cestu do Brna až ze severních nebo západních Čech a osm účastníků dorazilo ze Slovenska, kde se dosud podobné akce nepořádají. Více než polovina pokonferenčních respondentů se zúčastnila již první brněnské Wikikonference před dvěma lety, třetina pak loňského ročníku v Praze. Celá třetina respondentů ale také uvedla, že toto byla jejich první Wikikonference. Nejúspěšnějším zdrojem informace o konání konference zůstává reklamní proužek na Wikipedii, následují e-mailová pozvání a internetová diskuzní fóra.

Nejlepší přednášky, klady a zápory

Ze součástí programu sklidila u obecenstva největší úspěch přednáška „(Ne)slavné začátky na Wikipedii“ Marka Blahuše (průměrná známka 1,48), následovaná přednáškou Dimitara Parvanova Dimitrova „EU Copyright Reform“ (1,68) a prezentací aktivit spolupráce Wikipedie s MU a MZK (1,76). Veskrze pozitivně bylo hodnoceno i zařazení přednášek v angličtině, ačkoliv asi pětina respondentů upozornila, že pro ně nebyly srozumitelné. Opatření učiněná na podporu srozumitelnosti byla kvitována s téměř jednoznačným povděkem, a to zejména překlad promítaných slidů do češtiny. Že využili na papíře rozdávaných českých doprovodných materiálů k cizojazyčným přednáškám, to ale v průzkumu uvedlo celých 35 % respondentů. I proti zapojení cizinců do diskuze nebylo téměř námitek, zřejmě i vzhledem k dostupnosti polosimultánního tlumočení. Mezi zápory Wikikonference její účastníci uvedli: že nemá (či ani nemůže mít) přesněji definovanou cílovou skupinu, že na ní nepotkali wikipedistu ze svého oboru, malý důraz na samotný encyklopedický obsah a jeho tvorbu, že jeden konferenční den na diskuzi a výměnu zkušeností nestačí, že mohlo být ještě více účastníků, že prostor kina není bezbariérový. Naopak mezi největšími klady Wikikonference účastníci uvedli: že nabízí prostor k osobnímu setkání wikipedistů a příznivců Wikipedie, umožňuje stmelit wikipedisty v reálném světě mimo počítač, dává příležitost ohlédnout se za uplynulým rokem, poznat zákulisí internetové encyklopedie, že se konává i mimo Prahu a v dobře technicky vybaveném sále, že přednášející byli dobří řečníci a byl dodržován časový harmonogram.

Nahrávky přednášek, reportáže a fotografie

Všechny přednášky tohoto ročníku Wikikonference byly dle dobrého zvyku zaznamenány a lze si je díky tomu nyní zpětně prohlédnout (včetně slidů) i po internetu – na webu SlidesLive, kde naleznete i záznamy přednášek z předchozích ročníků. Výběr fotografií z tohoto ročníku naleznete v galerii na Wikimedia Commons, všechny zveřejněné fotografie pak v příslušné kategorii tamtéž. O Wikikonferenci ve svém vysílání několikrát informoval Český rozhlas (stanice Plus a Brno včetně živého vstupu přímo z akce) a své publikum na ni zvaly i spolupracující Masarykova univerzita a Moravská zemská knihovna. Děkujeme i všem našim sponzorům – společnostem i jednotlivcům – kteří dlouhodobě podporují činnost spolku Wikimedia Česká republika. Budeme se těšit na setkání s vámi třeba již na příštím ročníku Wikikonference, který proběhne zřejmě na podzim 2017 v Praze.

Zajímá vás, jak se dá editovat za lidská práva? Snadno. Stačilo si nastudovat jednotlivé případy, které zveřejnilo hnutí Amnesty International v rámci své kampaně Maraton psaní dopisů, a napsat o nich články na Wikipedii.

Nejprve by se slušelo začít tím, co je to Maraton psaní dopisů. Jde o největší mezinárodní akci na podporu vězněných, pronásledovaných nebo utlačovaných lidí, kterou organizace pořádá každý rok kolem 10. prosince, Mezinárodního dne lidských práv.  Cílem je napsat co nejvíce dopisů a poslat je jednotlivým vládám a úřadům příslušných zemí, kde chceme upozornit na porušování lidských práv. Dále je možné napsat přímo obětem tzv. dopis solidarity a vyjádřit jim naši podporu.

Wikimedia ČR se tedy do akce zapojila po svém. Vzhledem k tomu, že právě Wikipedie je v dnešní době jeden z prvních zdrojů, kde lidé vyhledávají informace, považujeme za důležité, aby byly i tyto kauzy v české Wikipedii k dispozici. Proto jsme na středu 14. prosince zorganizovali Editaton za lidská práva.

 

Jednou z letos podpořených kauz je příběh egyptského fotoreportéra Mohameda Abu Zaida.

Po úvodním vysvětlení základů editace od lektora Vojty Veselého se nám ve zbývajícím čase podařilo napsat několik dopisů, přidat  36 083 bajtů, rozšířit heslo Edward Snowden  a vytvořit celkem osm nových článků:

• přehrada Site C,
• Máxima Acuña,
• perzekuce lidí s albinismem,
• Eren Keskin,
• Mahmúd Abú Zajd,
• Ilham Tohti,
• Johan Teterissa,
• Zejnab Jalalian.

Martin Balcar, vedoucí kampaní Amnesty International v České republice, k události řekl:  „Zapojení Wikipedie do Maratonu psaní dopisů je pro nás novinkou, která má velký dopad. Amnesty jde o objektivitu a jsme rádi, pokud se k našim vězňům či případům lze dopátrat ze všech možných zdrojů. Včetně těch kritických. Nové případy byly zapracovány a my za to komunitě děkujeme. “

Děkujeme všem účastníkům a doufáme, že nejpozději za rok si zase zaeditujeme za lidská práva a podpoříme dobrou věc.

Ve dnech 25. – 27. listopadu 2016 se v Ostravě sešli zástupci poboček České republiky, Polska a Slovenska, aby si vyměnili zkušenosti v různých oblastech a naplánovali program společné spolupráce pro rok 2017. Díky wikipedistovi Ikcurovi jsme našli nezvyklé a zajímavé prostředí na Dole Michal v Ostravě–Michálkovicích.

Ve skupině GLAM jsme si vyměnili zkušenosti z projektů úspěšných i těch úspěšných méně. Problémy mají polští i čeští účastníci velice podobné. Projekt GLAM je na Slovensku teprve v počátcích, a tak jsme se snažili Patriku Kunecovi předat naše nejlepší znalosti a zkušenosti. Dále jsme plánovali společnou účast na mezinárodním projektu Etnografie Karpat, organizovaném polskou pobočkou ve spolupráci s Národním etnografickým muzeem ve Varšavě (Państwowe Muzeum Etnograficzne w Warszawie). Tento projekt zasahuje na území České republiky je malou částí. V té se ale nacházejí velice významné lokality, například Valašsko či Horňácko.

V dalších pracovních skupinách se diskutovalo vedení zaměstnanců, proces jejich příjímání, způsoby propagace směrem k médiím, se kterou má zkušenosti zejména polská pobočka, která zaměstnává dvě osoby zodpovědné za komunikaci. Stranou nezůstaly ani vzdělávací projekty, kde si polská strana odnesla naše zkušenosti se seniorskými kurzy.

Neformální část setkání obsahovala například prohlídku dolu Michal, kde jsme se dozvěděli nejen jeho historii a technologický popis, ale i řadu zajímavostí a kuriozit ze života havířů, někdy dosti peprných.

Fotografie: Gampe; CC-by, sa 4.0

Některé země jsou právě tak velké, že mají jen jedno centrum – hlavní město – zatímco v jiných umožnily dějiny a zeměpis existenci konkurence. Takovou zemí je Česko, kde fungují aktivní dobrovolnické komunity projektů Wikimedia jak v Praze, tak i ve druhém největším městě Brně. Tento článek ukazuje, jak může soutěživost mezi dvěma komunitami v rámci jednoho státu podporovat růst a prosperitu obou.

Dovolte mi začít citátem, který vyjadřuje touhu po druhé univerzitní instituci v českých zemích, z roku 1885, tedy desítky let předtím, než mohla být konečně zřízena:

Kdo zná život škol vysokých, dá mně za pravdu, že máme-li míti jednu universitu, potřebujeme dvě.

– Tomáš Garrigue Masaryk, první prezident Československa, profesor na Univerzitě Karlově v Praze, iniciátor Masarykovy univerzity v Brně (založena roku 1919)

Dobrovolník z druhého největšího města

Dějiny české Wikipedie se tradičně točily především okolo Prahy, avšak je skutečností, že projekt samotný založil v roce 2002 esperantista z Brna. Osobně jsem se tam s ním seznámil v roce 2005, když jsem přišel studovat na Masarykovu univerzitu a stal se členem místního klubu esperantistů.

Být idealistou je cennou vlastností zejména v okamžiku, kdy hledáte dobrovolníky, kteří by psali články, za něž nebudou placeni, pro rozjíždějící se encyklopedický projekt, který nemá být nikdy hotov. Esperantisté se svou snahou propagovat nikomu nestranící snadno naučitelný druhý jazyk pro všechny jsou idealisté už z podstaty. Není proto divu, že esperantská Wikipedie byla hned jedenáctou založenou jazykovou verzí tohoto projektu a na výsluní se drží až do dnešních dnů. Je to také místo, kam jsem jako wikipedista zpočátku přispíval nejvíce: S mezinárodní komunitou mluvčích esperanta jsme tam dokumentovali svůj jazyk, 120 let jeho historie, jeho odborná využití a pravidelné události s ním spojené, původní i překladovou literaturu apod. – a k tomu navíc i všechny ty obecné znalosti, které byste předpokládali najít v běžné encyklopedii.

Ani idealisté však neradi zůstávají sami, tím méně jsou-li členy hnutí přímo zaměřeného na mezinárodní spolupráci. Tato touha po spolupráci má hlavní zásluhu na tom, že jsem se postupně v letech 2005–2014 přerodil z introvertního studenta IT ve vedoucí osobnost celostátní organizace mladých esperantistů. S takto získanými zkušenostmi už pak pro mne nebylo příliš těžké sebrat potřebné sebevědomí, recyklovat získané dovednosti a začít v roce 2014 vytvářet místní komunitu přispěvatelů projektů Wikimedia.

Žádná brněnská wikikomunita by však neexistovala, kdyby nebylo Prahy, kde už od roku 2008 sídlí spolek Wikimedia Česká republika. Když lidé z něj v roce 2012 poprvé přijeli do našeho města a svolali místní wikipedisty, ihned jsem využil příležitosti a stal se jeho členem. Mé zkušenosti z esperantského hnutí mi říkaly, že i neorganizovaná roztroušená skupina nadšenců potřebuje mít ke správnému fungování nad sebou nějakou formálně organizovanou vrstvu.

Nyní nastává okamžik, kdy se historie Wikimedie u nás začíná podobat onomu dějinnému příběhu o dvou univerzitách: Když jsme byli pověřeni úkolem uspořádat v Brně českou Wikikonferenci 2014, museli jsme se začít scházet častěji než jen třikrát do roka. Počet účastníků už sice nikdy nedosáhl těch 23 z úvodního setkání, ale bylo zde malé zdravé jádro, se kterým se dalo začít. Tito lidé byli připraveni začít pracovat na dosažení společného cíle i off-line – za předpokladu, že je někdo bude vést. Tak jsem se opět stal nevoleným vůdcem. Naše setkání přestala být pouhým povídáním u piva, když jsme začali formulovat společné vize, rozdělovat si úkoly a pro větší interaktivitu používat projektor. A Praha si zrodila konkurenta.

Udělejme wikiuniverzitu aneb význam týmových aktivit pro budování komunity

Komunitní duch dál panoval i v roce 2015, když se do hry vložila Masarykova univerzita. Její spolek absolventů projevil sice zájem o představování významných absolventů na Wikipedii už před dvěma roky, ale teprve vizionářská přednáška jeho předsedy na brněnské Wikikonferenci, v níž představil myšlenku „wikiuniverzity“, společně se znovuzrozeným nadšením místních wikipedistů konečně dokázaly probít Wikipedii cestu univerzitními strukturami až k oficiálnímu uznání. Rektor převzal záštitu nad wikipedisty píšícími o univerzitě a ti brzy dostali novou příležitost, jak se zapojit: Univerzita se totiž rozhodla najmout tým deseti wikipedistů, kteří by vylepšovali články o s ní blízce spojených tématech, jako jsou jednotlivé fakulty, budovy, dějiny, významní vyučující či absolventi. Tato spolupráce vyústila do konce roku 2015 ve 450 hodin editování encyklopedie a 630 hodin budování komunity, navazování vztahů a pořádání vzdělávacích aktivit. Zmíněná organizační část byla mým úkolem v roli wikipedisty rezidenta, hovorově „univerzitního wikipedisty“. Získával jsem pro projekt jednotlivé redaktory, sledoval jejich práci, pomáhal jim dohledávat spolehlivé zdroje, zprostředkovával kontakt s odpovědnými pracovníky univerzity, pořádal školení o Wikipedii pro manažery vnějších vztahů, pomáhal učitelům zapojovat Wikipedii do výuky apod.

Ke konci roku 2015 byla navázaná spolupráce zpečetěna podpisem memoranda o partnerství mezi Masarykovou univerzitou a Wikimedií Česká republika. To umožnilo nastoupit v roce 2016 na cestu společného financování aktivit, při kterém se univerzita zaměřuje na vylepšování encyklopedických článků z oblasti svého zájmu a Wikimedia poskytuje prostředky pro další rozvoj práce okolo, jako je např. asistence univerzitě s převodem jejích zpravodajských tiskovin a fotografií pod licenci Creative Commons. Nově získané prostředky umožnily navázání kontaktů i s jinými institucemi, např. s regionální knihovnou. Snažíme se také sondovat stav na dalších univerzitách v našem městě a poskytovat podporu vznikajícím komunitám v jiných městech, např. v Olomouci. Aktivně vyhledáváme nové i staronové zájemce a pravidelně je zveme na svá každoměsíční setkání. Z těch 32 lidí, kteří se mezi námi v posledním roce alespoň jednou ukázali, si už někteří v hnutí Wikimedia pro sebe nalezli i specifickou roli a pravidelně se teď do života naší komunity zapojují jako školitelé, kontaktní osoby v obdobně smýšlejících hnutích a politických uskupeních, techničtí odborníci nebo energičtí fotografové.

Vzájemná pomoc a přenos inovací

Když se to vezme kolem a kolem, budování komunity je jako učení se jazyka: každý máme nějaký svůj mateřský jazyk a nejtěžším úkolem bývá naučit se první cizí jazyk; pak už to s dalšími cizími jde snáz. Analogicky, mít aktivní místní komunitu v hlavním městě je docela přirozené; vybudovat druhou funkční komunitu někde jinde už je ale výzva. Jakmile se to ovšem jednou podaří, může být tato zkušenost dle potřeby snadno replikována s cílem zasáhnout ještě další místa. A více komunit přináší více nápadů – některé z našich vlastních myšlenek se velmi dobře uchytily i v samotné Praze a my jsme za to rádi. Mezi náš úspěšný vývozní artikl patří kluby Wikipedie – původně myšlenka jednoho pedagoga, který se rozhodl sednout si jednou týdně v předem ohlášenou dobu do knihovny a editovat tam Wikipedii společně s kýmkoliv, kdo se k němu přidá – nebo také koncept pravidelných wikisrazů, které se konají vždy ve snadno zapamatovatelný den („každou třetí středu v měsíci“), probíhají podle oznámeného programu a registrovaným zájemcům je jejich konání připomínáno zprávou několik dní předem.

Na konci roku 2016 proběhne v Brně již podruhé česká Wikikonference (3. prosince), která po dvou letech znovu mobilizuje místní komunitu a bude příležitostí k ohlédnutí se za tím, čeho se nám podařilo dosáhnout v tomto roce. S ohledem na rozjíždějící se profesionalizaci ve Wikimedii Česká republika – umožněnou výročním grantem od Nadace Wikimedia, jehož součástí je i pozice „wikipedisty pro Brno“, který se na částečný úvazek věnuje dalšímu rozvoji místní komunity – si můžete být jisti, že na konci tohoto roku bude o čem vyprávět.

– Marek Blahuš,
wikipedista pro Brno
ve spolku Wikimedia Česká republika

---

Tento článek vznikl původně v angličtině a byl publikován 13. 7. 2016 na Outreach Wiki. Český překlad, jehož úpravou vznikl tento text, je k dispozici na podstránce tamtéž.

O tom, že jsou Wikidata skvělý projekt, jsme už psali. Na nedávném workshopu v Pardubicích se podařilo naimportovat do Wikidat informace týkající se více než pěti tisíc památných stromů v ČR. Tato data poskytla našemu spolku Agentura ochrany přírody a krajiny ze své databáze chráněných objektů, tzv. Digitálního registru Ústředního seznamu ochrany přírody, největší zásluhu na tom má Mgr. Jan Votrubec z Oddělení technické správy dat a datové podpory AOPK ČR.  Podařilo se naimportovat data týkající se šířky a obvodu jednotlivých stromů a nyní s nimi můžeme provádět různé alotrie díky prohledávacímu a vizualizačnímu nástroji Wikidata Query Service. Nejprve se můžeme podívat třeba na všechny památné stromy v ČR, k nimž máme údaj o výšce, a zobrazit si je na mapě (legenda vpravo):

Většina nejvyšších stromů je v pohraničních horách (Jeseníky, Krušné hory) a na českomoravském pomezí. Pokud vám přijde toto zobrazení nepřehledné, můžeme si vynést jednotlivé výšky stromů do tzv. bublinového diagramu (queries zde, zde a zde). U druhého a třetího z obrázků platí, že čím větší bublina, tím více stromů o dané výšce v Česku je. Mimochodem, žlutá tečka na obrázku vlevo je nejvyšší památný strom v ČR, Troják u Habrůvky (58 metrů).

Zajímavá jsou i data týkající se obvodů kmenů. Stromy si můžeme opět vynést do mapy a vyznačit barevně dle obvodu (legenda vpravo):

Patrné je, že kolem velkých měst (Praha, Brno, České Budějovice) jsou shluky poměrně štíhlých památných stromů (zeleně), zatímco ve venkovských oblastech je větší zastoupení skutečně mohutných stromů s obvodem nad 4 metry.

A pokud nemáte dost, podívejte se ještě na hrátky s druhy stromů. U jednotlivých stromů (tzv. solitérů) se nám totiž podařilo přidat i jejich druhové určení, tedy laicky, jedná-li se o dub nebo topol. Zajímavá je třeba mapa výskytu památných jeřábů oskeruší v Česku:

Památné oskeruše prostě v Česku rostou jen na jižní Moravě a v Českém Středohoří, jak to koneckonců zmiňuje i článek na Wikipedii.

Pokud vás napadnou další hrátky s daty týkajícími se památných stromů, napište nám do komentářů! A závěrem bych chtěl poděkovat Twitterovému účtu @WikidataFacts, který pro nás většinu vizualizací během několika minut pohotově připravil. Máte-li rádi (Wiki)data, nenechte si ujít jeho další výtvory.

Zastupujete veřejnou instituci a chtěli byste se svými daty také takhle kouzlit? Ozvěte se nám a něco vymyslíme! Za všechna zajímavá data jsme vděčni.

V sobotu 10. září proběhl ve Vědecké knihovně v Olomouci u příležitosti Dnů evropského dědictví a současně také u příležitosti letošního 450. výročí trvání olomoucké knihovny editathon, jehož cílem bylo psát hesla pro Wikipedii na knihovnou doporučená témata. Akce proběhla s podporou spolku Wikimedia Česká republika.

Editathonu se zúčastnilo deset wikipedistů, z toho devět z různých koutů České republiky a 1 ze Slovenska. Wikipedisté byli nejprve pracovníky knihovny provedeni budovami této instituce a seznámili se s jejími odděleními, zejména pak se studovnou historických fondů. Následně se věnovali psaní encyklopedických hesel. Využívat mohli veškeré potřebné zdroje z fondů knihovny, jejíž pracovníci jim rovněž byli se svými odbornými znalostmi k dispozici a na žádost poskytovali také materiály vhodné pro ilustraci hesel, které bylo možné vložit na Commons. Několik wikipedistů akci podpořilo příspěvky psanými na dálku. O spokojenost zúčastněných se staraly dvě pracovnice knihovny, Mgr. Anna Vitásková a Mgr. Jitka Sládková, obě rovněž registrované wikipedistky.

Vědecká knihovna účastníkům editathonu již předem doporučila k psaní či rozšíření 32 témat týkajících se knihovny, jejích fondů či různých olomouckých osobností spojených buď přímo s knihovnou nebo s vydáváním knih v Olomouci. Wikipedie tak byla obohacena například o hesla Graduál loucký, Olomoucký misál, Portolánový atlas, Jan Olivetský z Olivetu, Mauric Remeš či Jaume Olives a také o mnoho souvisejících ilustrací. Celkem bylo na Wikipedii dodáno asi 60 tisíc bajtů textu. O akci informoval též místní tisk, konkrétně Olomoucký deník a internetové stránky Olomouckého kraje.

Zástupci spolku Wikimedia Česká republika se s pracovníky knihovny shodli na užitečnosti vzájemné spolupráce a domluvili se, že v ní budou pokračovat. Jedním z dalších kroků bude třídílný workshop pro zájemce o přispívání na Wikipedii, který se v prostorách knihovny uskuteční v průběhu října v celkové délce 6 hodin. Konkrétní podoba kursu se v současné době upřesňuje.

Uspořádat všechna data nashromážděná lidstvem do strojově čitelné podoby, poskytnout datové zázemí Wikipedii a dalším projektům, umožnit rychlou aktualizaci údajů, které se v čase mění – o to vše usiluje projekt Wikidata, který spustila nadace Wikimedia v roce 2012 a od té doby přilákal tisíce datových nadšenců. Také v Česku vzniká malá, ale aktivní komunita dobrovolníků, jejichž zásahy plní poslední změny Wikidat.

První setkání „Mezi bajty“ českých wikidatařů – či spíše celodenní praktický workshop – proběhlo 3. září 2016 v prostorách Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Na začátek se sluší poděkovat této instituci za obrovskou vstřícnost, s níž nás přijali, a za jejich superrychlý internet, který je pro akci tohoto typu naprostým základem. Workshopu se zúčastnilo 11 českých wikidatařů s různými odbornými znalostmi – zatímco několik se jich s Wikidaty teprve seznamovalo, jiní programují pokročilé robotické účty, které do Wikidat automaticky přidávají položku za položkou. Spojoval je však zájem o projekt Wikidata, od něhož si slibují mimo jiné zkvalitnění české Wikipedie – všichni účastníci workshopu jsou zároveň více či méně i encyklopedisté – wikipedisté. Vznikla tedy kreativní atmosféra, v níž probíhala čilá výměna názorů a zkušeností.

Jedenáct účastníků workshopu se nejdříve zúčastnilo dopoledního přednáškového bloku. Přednášející – Martin Urbanec, Matěj Suchánek a Vojtěch Dostál – vysvětlovali nejen  úplné základy Wikidat, ale soustředili se také na nástroje QuickStatements a Petscan, probrali základy Wikidata Query Service a řeč přišla i na přebírání Wikidat do infoboxů na české Wikipedii.

Znalosti nabyté dopoledne se po obědě přetvářely v dovednosti – v praktické odpolední části jsme se rozdělili do 4 skupin a každá si vzala na starost jiný úkol. Celkem provedli během samotného dne více než 13000 editací na Wikidatech a založili 855 nových položek. Import dat však běží dlouhé hodiny a pravý dopad workshopu byl patrný až v následujících dnech – celkem mezi 3. a 7. zářím udělali naši účastníci (včetně svých botů) více než 107 000 editací na Wikidatech. Aktualizovali třeba počet obyvatel ve všech českých obcích – díky našim účastníkům nyní každá česká obec na české Wikipedii obsahuje počet obyvatel aktuální k 1. 1. 2016. Také jsme naimportovali celou databázi zaniklých českých obcí, stejně jako databázi památných stromů v ČR. Díky tomu se můžeme třeba podívat, kde v Česku rostou památné jeřáby oskeruše. Pořádek byl vnesen také do článků a položek týkajících se základních sídelních jednotek v ČR.

Úplně nejdůležitější však byl příjemný pocit z akce – dojem, že v Česku existuje malá, ale pracovitá skupinka dobrovolníků, kteří milují (wiki)data. Těšíme se na další společné setkání „mezi bajty“, které na sebe jistě nedá dlouho čekat.

Účastníci akci hodnotili vesměs kladně a jejich očekávání akce naplnila, jak je vidět i z hodnocení naplnění očekávání účastníků ze závěrečného dotazníku. Všichni si ale z workshopu určitě něco odnesli a něco se dozvěděl, dokonce i ti, kteří s tím vůbec nepočítali.

 

 

 

 

Akci finančně zajistila Wikimedia ČR a organizačně podpořila Univerzita Pardubice, která poskytla zdarma prostory pro akci. Fotografie z workshopu jsou na Wikimedia Commons.

Představovat českým učitelům Wikipedii je dnes už sotva zapotřebí. Většina čtenářů tohoto textu je si pravděpodobně také vědoma možností využití Wikipedie v rámci výuky. Ten, kdo si tyto možnosti ozkoušel i v praxi, ovšem nejspíše narazil též na nemožnosti — na principiální omezení, která využívání Wikipedie při vyučování má. Největší otevřená encyklopedie je sice rozsáhlým zdrojem informací, do jehož tvorby se mohou učitelé i žáci zapojit, ale jehož encyklopedické poslání nenechává místo pro objevování na vlastní pěst, pro pokusy a omyly, pro učení vlastní tvorbou, pro cvičení a zkoušení.

Wikipedie ze své podstaty skutečně nemůže poskytnout vzdělávací prostor, kde by například více studentů mohlo psát souběžně každý svůj článek na stejné téma, kde by žáci mohli pracovat na cvičném textu, který bude následně smazán a napřesrok vytvářen stejně dalším ročníkem, kde by mohly vznikat stránky, do nichž smí zasahovat jen vedoucí kurzu, nebo naopak jen účastník, jenž má prokázat své dovednosti. Takový prostor však najdeme na jednom ze sesterských projektů nadace Wikimedia — na Wikiverzitě.

V čem Wikiverzita vyniká

Z jednoho úhlu pohledu můžeme Wikiverzitu přirovnat k veliké dílně. Zatímco Wikipedie shromažďuje již ověřené a věrohodně zveřejněné poznatky, na Wikiverzitě se dá pracovat zkusmo a cvičmo, provádět vlastní výzkum, který možná teprve v budoucnu přinese poznatky, jež se stanou součástí encyklopedického vědění, zřizovat si zákoutí šitá na míru vzdělávacím potřebám — takříkajíc vlastní pracovní stůl, učebnu, či dokonce laboratoř.

Z jiného úhlu pohledu můžeme Wikiverzitu pojmout jako síťový výukový systém. Řada škol dnes využívá takovéto systémy — nejčastěji populární Moodle — pro svou vnitřní potřebu. V případě Wikiverzity je takovouto školou celý svět. Kdokoli může podle svých schopností přijmout roli učitele a nabídnout výuku v některém z dosavadních předmětů, nebo si otevřít zcela nový kurz, ale právě tak podle svých potřeb přijmout roli žáka. Učitel z reálné školy si tu může zřídit virtuální učebnu pro své reálné žáky, umisťovat jim na Wikiverzitu učební materiály a odkazy na zdroje, otevřít pro třídu diskusní fórum, zadávat úkoly pro samostatnou práci a sledovat aktivitu svých jednotlivých svěřenců, spouštět a vyhodnocovat testy. (Nástroje pro porovnávání výsledků a sledování studijních pokroků ještě nejsou zprovozněny, ale do budoucna se s nimi počítá.)

 

Z dalšího úhlu pohledu můžeme Wikiverzitu vidět jako databázi digitálních učebních materiálů. Ty, které jsou zveřejněny pod otevřenou licencí Creative Commons, mohou být uloženy přímo na serverech Wikimedia (jako to v případě obrázků známe z Wikipedie), na jiné může tematická stránka na Wikiverzitě odkazovat, a tím podle potřeby integrovat i obsahy etablovaných úložišť, jako jsou dum.rvp.cz nebo dumy.cz. Oproti jiným úložištím digitálních učebních materiálů není Wikiverzita omezena druhem školy, typem studia, vzdělávacími plány, tématem ani případnými grantovými podmínkami. Navíc umožňuje materiály přímo propojovat s wikiverzitní výukou i s obsahy dalších projektů Wikimedia, na místě testovat, nezávisle recenzovat a probírat v diskusích a v případě otevřené licence i dále přizpůsobovat vlastním požadavkům.

 

Čemu je prospěšná otevřenost a kooperace

Již vícekráte zmíněná otevřenost patří k podstatě Wikiverzity, stejně jako ostatních projektů Nadace Wikimedia. Rozhodnutí pro ni je především věcí přístupu — přesvědčení, že kooperace ve výsledku dovede člověka dál než konkurence, a ochoty dát vlastní výtvory k dispozici ostatním, ba sdílet s ostatními samotný proces tvoření. Kdo chce své učební materiály a pracovní diskuse ponechat před zbytkem světa skryté, pro toho je vhodnější školní Moodle. Komu plně vyhovuje přednastavený rámec a recenzní linie etablovaných úložišť DUMů, tomu postačí jejich služby. Otevřenost Wikiverzity znamená rozšíření v obou směrech — její uživatelé mohou jednak využívat vzájemně výsledky své práce, navazovat na sebe, reflektovat se a korigovat. Jednak sami vytvářet nebo dotvářet rámec, v němž se pohybují. Založí-li učitel na Wikiverzitě výukový projekt pro svou reálnou třídu, pak může případně mezi své virtuální žáky přijmout i další uživatele, nebo mezi dalšími uživateli nečekaně nalézt korektora svých materiálů, či dokonce pedagogického asistenta. Díky provázanosti projektů Nadace Wikimedia může do svých výukových materiálů bezprostředně začleňovat například obsahy Wikipedie, Wikislovníku nebo Wikizdrojů, a Nadace samotná je poměrně jistou zárukou, že pracovní prostředí nebude nečekaně uzavřeno, zpoplatněno či zatíženo dodatečnými podmínkami.

Jak se stát průkopníkem

Stát se uživatelem Wikiverzity je stejně snadné jako začít používat Wikipedii. Kdo má již svůj uživatelský účet na Wikipedii nebo jiném projektu Wikimedia v libovolném jazyce, může se pod stejným jménem a heslem přihlásit na českou Wikiverzitu. Kdo takový uživatelský účet ještě nemá, může si jej velmi jednoduše zřídit. (Na Wikiverzitu je samozřejmě možno přispívat i anonymně, ale pro účast na výuce v roli učitele i žáka je vhodné mít svou stálou uživatelskou identitu.)

Na české Wikiverzitě je zatím každý aktivní uživatel průkopníkem. Zatímco třeba anglická nebo německá Wikiverzita už má rozsáhlou komunitu uživatelů a zásobu ověřených postupů a vyzkoušených nástrojů, česká teprve hledá svou podobu a své využití ve vzdělávání. Českojazyčná nápověda ještě není dobudována, pravidla efektivního uspořádání obsahu i soužití uživatelů se teprve vytvářejí, výukové projekty mají zatím spíše experimentální charakter. Máme už ovšem i první pozitivní zkušenosti s nasazením Wikiverzity v reálném školním vyučování — celoročně ve výuce informatiky v prvním a čtvrtém ročníku střední školy, krátkodobě a příležitostně též v dalších předmětech. Nyní čeká česká Wikiverzita především na další pedagogy, kteří budou mít odvahu a chuť vyzkoušet si ji ve výuce, a tím též pomáhat v jejím budování. Potenciál, který Wikiverzita má, za toto úsilí určitě stojí.

Milan Horák, učitel informatiky a společenských věd na SŠ Waldorfské lyceum, jeden ze správců české Wikiverzity (milan.m.horak@volny.cz, na Wikiverzitě pod uživatelským jménem Mmh)

Autorem rozhovoru je David Klempíř.

 

„Dcera se se mnou chlubí sousedům – ten náš děda, to je wikipedista,“ říká s úsměvem Karel Jurák. Osmdesátiletý odborník na výrobu elektroniky stále překládá technické normy, přispívá do specializovaných časopisů a příležitostně přednáší. Nyní věnuje část svého času i psaní a rozšiřování hesel na české Wikipedii. Pomohl program „Senioři píší Wikipedii“ a setkání s jeho ambasadorem, profesorem Janem Sokolem.

Pane Juráku, používal jste Wikipedii jako čtenář?
Ano. Občas píšu překlady norem, články nebo přednášky. Když jsem si nějakým termínem nebyl jistý, přes Google jsem se většinou dostal na anglickou Wikipedii. Jako překladatel musíte znát význam slova v kontextu. Na to je Wikipedie ideální. Když hledám příslušná témata na anglické verzi encyklopedie, dívám se pochopitelně, zda je o nich něco obdobného napsaného i v češtině.

Takže když jste nenašel potřebné heslo, rozhodl jste se ho napsat?
Navštívil jsem každoroční Wikikonferenci, protože jsem chtěl vědět něco bližšího o tom, jak to celé funguje. Součástí konference byl specializovaný „dýchánek“ Senioři píší Wikipedii, kde jsem poznal i pana profesora Sokola. Pochytil jsem, že bych mohl začít sám aktivně přispívat. Asi měsíc poté jsem se přihlásil na příslušný kurz v prostorách Městské knihovny v Praze.

Splnil kurz vaše očekávání?
Určitě to všem účastníkům pomohlo. Osobně jsem ocenil, že součástí bylo také skenování obrázků. Z rodinných zásob jsem donesl pracovní knížku z druhé světové války a obratem jsem vytvořil wikistránku. Na Wikimedia Commons jsem našel, že v kategorii „Záplavy na Berounce 2002“ mají okolní obce bohatou fotogalerii ze záplav, ale Zadní Třebáň ne. Tak jsem se zároveň naučil, jak se na Wikimedia nahrávají fotky a potom zapracují do wikistránky.

Píšete a upravujete převážně „technická“ hesla. Postupujete podle nějakého systému?
Edituji, o co „zakopnu“. Wikipedie není moje hlavní činnost. Když uvidím vhodné téma, tak to upravím. Narazil jsem na jinak hezké wikičlánky s obrázky, které měly jen anglický popis. Tak jsem je na kurzu přeložil, to byla taková rozcvička na vektorovou grafiku.

Překládáte z cizích jazyků, nebo ze skript či učebnic?
Také překládám, ano. Ale je to složitější. Kdysi jsem překládal terminologickou normu MicroElectroMechanical Systems (MEMS) a teď se mi do rukou dostala její inovace. Říkal jsem si, že je to dobré téma. Anglicky psané heslo existuje, tak nyní doplním příslušné heslo (MEMS) v češtině. Musím ale ještě upřesnit zdroje, tedy anglické verze hesla a příslušnou normu.

Jaký je pocit upravovat hesla ve Wikipedii?
Mám, v podstatě možná naivní, představu, že člověk by měl stále dělat něco užitečného. Ale jak jsem již říkal, nežiji pouze Wikipedií. Rád se realizuji rozumnou činností. Píši články do odborného časopisu, překládám normy a občas přednáším na seminářích, např. Zásady ochrany elektronických součástek a sestav před elektrostatickým výbojem při výrobě a servisu elektroniky atd.

Co vám na Wikipedii chybí?
Chybí mi důkladnější práce se souvisejícími články. Ocenil bych přímé odkazy na cizojazyčné verze, zejména na anglickou. Interwiki ne vždy přesně odpovídá. Také jsem příznivcem obrázků, schémat a fotografií, zkrátka obrazové přílohy. Vydají za tisíce slov. Články by měly mít vždy obrázek.

Co říká vašemu novému koníčku okolí?
Dcera se se mnou chlubí, ale je to všechno míněno v dobrém. Mé okolí i já to bereme sportovně.

 

Letos na jaře se koná již druhý ročník soutěže CEE Spring, v rámci něhož píší dobrovolníci nové články na Wikipedii o střední a východní Evropě.

V hlavní kategorii bylo napsáno cca 400 nových článků z celého regionu. Mezinárodní kolo soutěže sice již skončilo (a připravujeme se vyhlásit vítěze, kteří si letos na začátku letních měsíců převezmou avizované ceny), nicméně jedno kolo naší soutěže ještě běží – a tím jsou Polská města. Tady soutěžit ještě můžete, a to až do 30. června.

O tomto kole jsme se již zmiňovali dříve – tentokrát (již podruhé) jsme připravili společné kolo soutěže s Polským institutem. Loňským tématem bylo Polsko v druhé světové válce, letos vznikají články o jednotlivých městech. Polský zeměpis jsme si vybrali proto, že přestože mají naši severní sousedé 919 měst, jen menší část z nich má svůj článek na české Wikipedii. A přitom mnohá z nich skrývají spoustu netradičních úkazů. Například Świebodzin, kde byla v roce 2011 odhalena 36 m vysoká socha Ježíše Krista, Braniewo se svojí klasickou cihlovou architekturou, nebo Morąg, se známou věží čarodějnic. Největším polským městem, které svůj článek v češtině nemá, jsou Starachowice; dříve vesnice, díky rozvoji průymslu se z nich však stalo padesátitisícové město. Zajímavostí, které můžete odkrýt, je nemálo.

Chcete se naší soutěže účastnit? Přihlašte se do soutěžního rozhraní, zapište své nově napsané články na seznam. Nejhodnotnější přispěvatele samozřejmě odměníme.

Na poslední chvíli , ale přece. I my jsme se rozhodli se přidat k výzvě „Přichází cenzor„. Jedná se o iniciativu řady internetových organizací, společností, ale i politických stran, která odmítá novelu zákona o hazardních hrách. Přesněji paragrafy 82 a 84 této novely, které přinutí poskytovatele internetu, aby zablokovali přístup k zahraničním serverům s hazardem. Dnes bude o těchto návrzích hlasovat český senát.

Důvodem, který nás k tomuto vedl je ten, že se jedná o nebezpečný precedent. Chceme, aby byla Wikipedie necenzurovaná a se znepokojením sledujeme obdobné kroky, které se dějí v dalších zemích. Pokud bude omezení přístupu na určité webu v České republice zavedeno, je otázka, zda-li tak zůstane pouze u zahraničních webů s on-line hazardními hrami, nebo zda-li se rozšíří i jinam. Cenzurovány mohou být nepohodlné názory; stránky, které by mohly sloužit k sdílení informací, které se nějaké názorové skupině budou, nebo nebudou líbit apod.

Wikipedie jako internetová encyklopedie spoléhá na externí zdroje. Ty jsou v řadě případů tištěné (knižní apod), mnohdy však se jedná o materiály, které jsou dostupné on-line. Díky tomu, že můžeme dokládat tvrzení v jednotlivých encyklopedických článcích tak kvalita encyklopedie postupně v průběhu let roste. Skutečnost, že by některé zdroje nebyly dostupné, nás přivádí do rozporuplné situace a ohrožuje možnost rozvíjet Wikipedii.

Chceme-li, aby měli všichni lidé přístup k veškerému lidskému vědění, musíme uchovat internet svobodný.

Jeden z pilířů Wikipedie říká: „Wikipedie je encyklopedie“. Jejím slovníkovým protějškem je ve skutečnosti Wikislovník, to ovšem nezabránilo překladatelům po celém světě, aby Wikipedii a její systém propojení hesel mezi jazyky používali při dohledávání správné odborné terminologie či pochopení kontextu – jak na Wikikonferencích v minulosti upozornili překladatelé Jiří Ohlídal (2012) nebo obšírněji Michal Staša (2015). České Wikipedii jako uznání této role byla dne 13. května 2016 předána cena Slovník roku, kterou vyhlašuje každoročně Jednota tlumočníků a překladatelů.

Česká Wikipedie zvítězila v konkurenci 54 přihlášených velmi kvalitních titulů. O vítězství rozhodla odborná porota složená ze zástupců profesních překladatelských a tlumočnických organizací z České a Slovenské republiky a dalších odborníků, která zasedala 8. února 2016. Cena je spojena s finanční odměnou 20 000 Kč, kterou převzal na slavnostním vyhlášení výsledků během veletrhu Svět knihy Vojtěch Dostál, předseda české pobočky Wikimedia.

Děkujeme Asociaci konferenčních tlumočníků za nominaci a Jednotě tlumočníků a překladatelů za uznání práce českých wikipedistů a wikipedistek.

Loni jsme si hodně s tématem svobody panoramatu užili. Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu tehdy schválil rizikový návrh, který měl svobodu fotografování na veřejnosti podstatným způsobem omezit. Následně byla zahájena celoevropská osvětová kampaň, do které se připojila Wikimedia Česká republika, a řada dalších subjektů. Nebezpečný návrh byl sice dne 9. července 2015 Europarlamentem odmítnut, o několik málo hlasů však neprošel ani protinávrh na celoevropskou svobodu panoramatu. Ten se ale po téměř roční odmlce může vrátit na scénu…

Dnes samozřejmě nehrozí, že bychom si nesměli vyfotit Ještěd, nebo Tančící dům, jak se o tom diskutovalo loni. Rozhodnutí Evropského parlamentu upřednostnilo původní stav. Některé zprávy, které převzaly zpravodajské portály, byly poměrně extrémní, nicméně ani dnes se budovy evropských institucí nesmějí svobodně fotografovat a sdílet, a proto je také na Wikipedii najdete jen stěží. Takový stav chceme samozřejmě změnit.

 

 

Evropská komise se rozhodla udělat ohledně tohoto tématu nový průzkum názorů. Připravila poměrně složitou a komplexní konzultaci, ve které se ptá evropských občanů, co si o problematice fotografování a zveřejňování snímků pod svobodnou licencí myslí. Skupina EDRI (European Digital Rights), jejímž členem je např. Wikimedia Deutschland, proto připravila jednoduchý nástroj, který lze použít pro vyplnění dané konzultace. Můžete tak zaslat svůj názor Evropské komisi a pomoci jí přesvědčit, že svoboda panoramatu je pro Evropu potřebná. Formulář vám pomůže vysvětlit problematiku autorského práva v oblasti fotografování a implikace, které má pro on-line platformy, sociální sítě, a nakonec i internetové projekty, jako je například právě Wikipedie.

Konzultace, které jsou běžným nástrojem Evropské komise k tomu, aby zjistila, jakého názoru jsou lidé v členských zemích osmadvacítky, byla spuštěna na začátku května a poběží až do 15. června. Do té doby můžete zasílat své odpovědi a dát tak zástupcům EU najevo, nakolik vás dané téma zajímá, a zda-li skutečně chcete svobodu panoramatu v celé Evropě, tedy nejen v České republice, Německu, nebo např. Polsku, kde už dnes platí.

 

Naší jarní soutěž CEE Spring obohatila již třetí kategorie. Po obecných tématech ze zemí střední a východní Evropy a Československém odboji v 1. světové válce lze tak nyní soutěžit i na téma polská města.

Třetí kolo naší soutěže, které bylo zahájeno 1. května, poběží až do 30. června.  Podporuje jej Polský institut v Praze, který zajistil také knižní ceny. S Polským institutem jsme spolupracovali již v minulosti; v prvním ročníku naší soutěže jsme měli kategorii s názvem Polsko v druhé světové válce. Během ní vznikla různá zajímavá hesla, například o Muzeu varšavského povstání, nebo židovském protinacistickém odboji.

Od 21. března, kdy byl zahájen 2. ročník této mezinárodní soutěže soutěže, vzniklo celkem 5574 článků na 23 jazykových verzích Wikipedie. Z toho 336 článků v češtině.

Tento rok jsou soutěžními tématy také všechna polská města. První soutěžící se již přihlásil, a napsal nám několik článků. Například o městě Tczew, které se nachází v blízkosti delty řeky Visly, a proslavilo se např. svým unikátním železničním mostem.  Spoustu dalších polských měst a městeček čeká na svůj článek na české Wikipedii. Proto se přidejte do soutěže i vy! Přečtěte si pravidla, naučte se, jak se Wikipedie edituje a vyhrajte hodnotné ceny. Polský institut pro vítěze připravil knižní ceny s tématikou našich severních sousedů.

Od konce roku 2013 funguje na české Wikipedii tzv. československý překladač. Tedy nástroj, který pomáhá s návrhy překladů mezi češtinou a slovenštinou. Funguje s pomocí jádra Google Translate. Uživatel jen vyplní název slovenského článku, stiskne „přeložit“ a skript na pozadí připraví návrh překladu. Wikipedista poté jen provede minoritní kontrolu překladu a odstraní chyby automatického nástroje. Za tři roky jsme takto přeložili 6000 článků. Jubilejní článek je o Tunežicích v okrese Ilava.

Díky tomuto nástroji jsme obohatili českou Wikipedii o řadu témat týkajících se našeho nejbližšího souseda. Máme nyní detailní články o architektuře, dějinách i osobnostech Bratislavy, Košic, Banské Bystrice, Nitry a dalších měst. Přeložili jsme hodnotné informace o dějinách Slovenska i Uher. Napsali články o horských chatách v Tatrách, přehradách na Váhu, nebo vrcholcích Slovenského rudohoří. Denně navíc hledají naši dobrovolníci nová témata, která vybírají k české lokalizaci. Ti nejaktivnější z nich již přidali do české Wikipedie několik set až tisíc článků.

Naši slovenští kolegové zase opětovně překládají z češtiny, a pro svojí slovenskou Wikipedii vytvářejí články např. o českých chráněných územích, nebo významných osobnostech našich dějin.

Připojte se do našeho překládání i vy. Překladač nainstalujete velmi snadno. Navíc můžete psaním článků o slovenských tématech vyhrát díky naší soutěži CEE Spring i hodnotné ceny. Wikipedie je pro editování otevřena všem!

 

Aktuálně běží už 2. ročník největší editační soutěže v dějinách Wikipedie, která nese název CEE Spring. Zapojilo se do ní celkem 28 jazykových verzí encyklopedie, včetně té české. Okolo 200 účastníků napsalo dohromady už přes 2200 článků.

Soutěžící ze zemí od Polska až po Kazachstán a od Estonska až po Řecka píší nové články o všech možných tématech, která se týkají středo- a východoevropského regionu. Vznikají tak nové články o kultuře, přírodě, společnosti, politice, historii, vědě a všem dalším, co hýbe a hýbalo celým regionem. Píší jak staří harcovníci, tak i nová krev. 8 % účastníků soutěže jsou nováčci v tvorbě encyklopedie.

Které země jsou nejvíce populární? V mezinárodním srovnání nejvíce článků vzniká například o Estonsku (265 článků za prvních 20 dní), Rakousku (194 článků) a Maďarsku (181 článků). Proč je hitem zrovna Estonsko? Na některých jazykových verzích Wikipedie se rozšířilo heslo „Pokud Vás zrovna nenapadá vhodné téma, pište o Estonsku“. Co všechno bylo v rámci české verze soutěže napsáno sledujeme např. zde nebo zde.

Zajímavá témata se objevují na sociálních sítích. Slouží tak jako vhodná inspirace pro nováčky, ale také pomáhají ostatním najít něco zajímavého a vhodného pro nové překlady. Jedním z příkladů se stal Dimitrij Andrusov – slovenský geolog, který se narodil v Tartu, studoval v Praze a pracoval v Bratislavě. Článek o něm vznikl hned v několika jazycích v tu samou chvíli, jakmile se jeho zajímavý příběh objevil právě na sociálních sítích. Díky soutěži CEE Spring vznikly nové články o vědcích, jako např. Marie Curie, skupinách, jako je maďarská Omega, nositelích Nobelovy ceny, mezi které patří Aleksandr Solženicyn, a mnoho dalších o lidech, zvycích, místech, historických událostech apod.

A jak si na tom soutěž stojí? Začala před třemi týdny, a ještě jsme velmi daleko k jejímu konci. Stále se můžete zapojit a soutěžit o ceny, které v českém kole zajistil spolek Wikimedia Česká republika. Soutěž probíhá od 21. března až do 31. května 2016.

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou