Lidská práva jsou tématem, které je
aktuální vždy. Spolek Wikimedia Česká
republika, který pečuje o rozvoj české
Wikipedie, mu chce zasvětit právě měsíc
červen. Výzva Měsíc lidských práv na
Wikipedii by měla motivovat dobrovolné wikipedisty i
širokou veřejnost, aby psali tematické
články. Cílem je, aby měl každý
přístup k neutrálním a aktuálním
informacím o lidských právech.
Logo: Emajeblahova, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia
Commons
Editovat Wikipedii může a dokáže
každý. A zkušení lektoři a lektorky s
tím nováčkům rádi pomohou na
bezplatných editatonech.
Editaton Lidská
práva na Wikipedii, 20. 6. 16.00–20.00 v
Praze ve spolupráci s OPIM. Ve WorkLounge na
Václavském náměstí v Praze i online.
Pilotní ročník akce Měsíc lidských
práv na Wikipedii není blíže tematicky
vyhraněný. Mezi témata, která by mohla být
na Wikipedii lépe popsaná, patří
například sociální a kulturní práva,
tři generace lidských práv, práva žen,
práva zdravotně postižených, duševní
zdraví, náboženských, sexuálních a
národnostních menšin. Psát ale
účastníci mohou o čemkoliv, co je
zajímá, a co s lidskými právy souvisí.
Například o aktivistech za lidská práva nebo
filmech, které se problematiky týkají.
Psaní nových článků není
jediný způsob, jak se dá do výzvy
#lidskaprava2022 zapojit. Účastníci mohou také
rozšiřovat stávající články,
překládat články z jiných jazykových
verzí Wikipedie nebo nahrávat tematické fotografie a
obrázky na svobodné úložiště Wikimedia
Commons.
Součástí měsíc trvající
výzvy je také soutěž o poukázky do e-shopu
Albatrosmedia.cz, které věnovala pro akci Nadace
Albatros, a drobné upomínkové předměty
Wikimedia ČR. Pro vstup do soutěže stačí
do shrnutí editace na Wikipedii vložit hashtag
#lidskaprava2022. Oceňovaní budou náhodně
vylosovaní nováčci, ale také
nejčtenější nebo nejkvalitnější
články.
Organizátoři jsou potěšeni zájmem o
partnerství – děkují Nadaci Albatros za
věnování poukázek, WorkLounge za
věnování prostorů a dalším
partnerům akce – OPIM, Amnesty International,
Člověk v tísni, Trans*parent a dalším.
Po neuvěřitelně dlouhé době,
téměř třech letech od podzimu 2019, se
jihočeští wikipedisté opět sešli na
tzv. setkání Pod reálnou lípou, tedy
osobně. Tyto wikisrazy, organizované většinou
v oblíbené místní restauraci, jsou
vítanou příležitostí, jak se vidět a
popovídat si s lidmi, které známe třeba
jen z podpisů pod editacemi v historii
článků či na diskusních
stránkách. Pro úplnost dodejme, že Pod
lípou je stránka Wikipedie, kde se
řeší záležitosti týkající
se české Wikipedie, jež jsou
obecnější než jen k jednomu
článku.
Plánování srazu po dlouhé covidové
přestávce
Od jara 2020 srazy dva a půl roku hatila epidemie
Covidu-19, proto nebylo nač čekat, když se
v březnu 2022 na diskusní stránce objevil dotaz
na náhradní termín. Zájemci o
českobudějovická setkání se o
plánovaném srazu dozvěděli díky
hromadně rozeslané zprávě na svých
diskusních stránkách, případně od
známých, a hlasováním rozhodli o datu
konání srazu.
Na
wikistránce
věnované tomuto srazu pak mohli doplňovat body
programu a na stránce diskusní vyjadřovali své
preference ohledně vhodného místa setkání.
Finální volba restaurace U Flíčků
vycházela nejen z dobrých osobních
zkušeností ohledně kuchyně a personálu,
ale také z možnosti využít klidný
salónek pro více než 10 lidí zdarma a z pozice
se nedaleko centra, což je důležité
obzvláště pro ty, kteří se na místo
potřebují dostat hromadnou dopravou. Zcela logickým
požadavkem wikipedistů byla i hostům
přístupná Wi-Fi zdarma.
Na srazu se nakonec sešlo 10 lidí,
z nichž asi polovinu tvořili zkušení
wikipedisté, kteří se již znali
z předchozích setkání organizovaných
buď lokálně (například
Editaton v Jihočeské vědecké
knihovně,
Wikiprojekt České Budějovice) nebo díky
spolku Wikimedia ČR (např.
Seniorské Wikiměsto v Týně nad
Vltavou,
Wikiměsto v Třeboni). Někteří
byli začínající wikipedisté,
kteří většinou znali někoho ze
zkušenějších. Vítaným hostem byl
pražský wikipedista Packa, který se
za námi do města, kde „by chtěl
žít každý“, rád pravidelně
vrací nejen na srazy, ale i na wikipedické fotocesty.
Wikisetkání v Českých
Budějovicích 5. 5. 2022. FOTO: Anaj7, CC-BY-SA-4.0, via
Wikimedia Commons
Rozhodně bylo co řešit – od
článků po nástroje
Záležitostí k probrání a
řešení se nashromáždilo mnoho, a to
včetně komunitní pomoci, kterou využili jak
začínající, tak dlouholetí editoři.
Především jsme prodiskutovali, jak vylepšit
několik připravovaných článků,
včetně známých doporučení Editujte
s odvahou (ESO) a
Předpokládejte dobrou vůli (PDV) či
důležitosti vkládání referencí
pomocí citačních šablon.
Dále jsme si ukázali konkrétní
příklad použití šablonyAutoritní data, pomohli jsme najít
potřebné zdroje v digitální
knihovně Kramerius
a ukázali jsme si práci s lexémy na Wikidatech.
Vzhledem k faktu, že se řada vesnic, které jsou
na Wikipedii stále fotograficky nezdokumentované,
nachází podél jihozápadní hranice
země, ukázali jsme si použití
nástrojů
WikiShootMe a Wikinity pro
nalezení nenafocených objektů, které
využívají názvy a GPS údaje
z Wikidat.
Ulice Václava Talicha. FOTO: Pavel
Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia
Commons
Řada našich editačních aktivit
následovala nedlouho po srazu: JAn Dudík vyhotovil
šablonu, která v článcích o
Budějovicích ukazuje polohu objektu o kterém
článek pojednává, na mapě města
v infoboxu, Czeva dopsala článek o Sokolském
ostrově, kde je šablona teprve podruhé
použita, X-th Floor dokončil
Seznam zvonů v Českých Budějovicích,
Anaj7 nahrála
fotku ze srazu a Packa mnoho fotografií
českobudějovických ulic (viz příklad
výše), Karelkam napsal několik článků
o českobudějovických rodácích (Václav
Fabri, Karel Pletzer,
Václav
Mondl) a Strepon vytvořil kolem 50 nových
položek českých lexémů na Wikidatech
(např. hrdinně, zosnování,
rusofobie nebo
střemhlav).
Pevně doufáme, že naše
další setkání se bude moci uskutečnit
již letos na podzim.
Čeští a slovenští wikidatisté
spojili síly, aby nahráli 16 tisíc
památkově chráněných nemovitých
kulturních objektů Slovenska na Wikidata. Hackathon
měl přispět k rozšiřování
technické komunity – nejen české, ale
mezinárodní. Přečtěte si o
česko-slovenském Wikimedia Hackathonu
2022 více.
Hackathon jako nástroj rozšiřování
technické komunity
Předávání zkušeností mezi
pobočkami a rozvoj a zvyšování kapacit
technické komunity považujeme za jeden
z nejdůležitějších milníků
naší strategie. Můžeme na vlastní oči
sledovat nejen pozitivní dopad na množství
dalších wiki-projektů, například
na projekt GLAM, ale také sílící entusiasmus
pro společné strategické plánovaní
aktivit našeho spolku mezi členy
komunity.
Snímek obrazovky z
hackathonu.
K rozšiřování technických kapacit
naší Wikidata komunity volíme různé
strategie. Nejvíce se nám však osvědčilo
pořádání editatonů, jak přímo
pro existující Wikidata komunitu, tak pro
externí spolupracující subjekty, ze
kterých často přicházejí noví
wikidatisté. I proto jsme se letošní
hackathon rozhodli zasvětit právě
rozšiřování technické komunity, a to nejen
té naší vlastní, ale i té
mezinárodní.
Výsledkem byly dvě samostatné akce.
V pátek 20. 5. jsme začali knihovnickým
hackathonem, který společně
s námi spolupořádala pražská
organizace Svazu knihovníků a informačních
pracovníků ČR (SKIPR) a Národní knihovna.
Jeho cílem bylo propojit data z databáze
Národních autorit a položky ve
Wikidatech.
V sobotu 21. 5. jsme pak navázali hybridním
(online i offline paralelně) celodenním
česko-slovenským hackathonem (který můžeme
podle názvosloví Wikimedia hackathonu označit jako
„Local
Meetup“). Právě o druhé akci je tento
blogpost (na ten o knihovnickém hackathonu se můžete
těšit příště).
Česko-slovenský hybridní Local Meetup při
Wikimedia Hackathonu 2022
V souladu se strategickými cíli hnutí Wikimedia
jsme se rozhodli překročit hranice vlastní republiky
a podat pomocnou ruku našim kolegům ze
Slovenska, jejichž Wikidata komunita nestojí na
tak pevných základech jako ta naše. Dali jsme si
proto za cíl najít wikidatisty, se kterými bychom
mohli sdílet své zkušenosti v rámci
celodenního hackathonu zaměřeného na import
databáze nemovitých kulturních památek do
Wikidat a zároveň je povzbudit
k budování vlastní technické komunity a
rozvíjení jejích činností.
Hackathon se podle účastníků
vydařil, otevřel zajímavou diskuzi i možnost
dlouhodobější spolupráce mezi
pobočkami.
„Našim slovenským kolegům jsme
založili projektovou stránku a společně
s aktivními členy naší Wikidata komunity
vymysleli téma, kterému jsme hackathon zasvětili.
Tím se nakonec stal import databáze nemovitých
slovenských národních památek na Wikidata
přes OpenRefine. Pak už jsme si jen rozdělili
práci a kontaktovali předsedu Wikimedia
SlovenskoMatěje Grochala s naším
záměrem a pustili se do práce,“
říká Eva Vele, organizátorka Local Meetupu a
manažerka Programů pro partnerství
z WMČR.
Nejtěžší bylo najít lidi a zbořit
mýty o Wikidatech
Největším oříškem bylo o
hackathonu a jeho letošním zaměření
informovat tu správnou cílovou skupinu a
zároveň vyvrátit tendenční strach, že
práce s Wikidaty je složitá a pouze „pro
ajťáky“. Zvolili jsme strategii
přímého kontaktování vybraných
uživatelů Wikidat, kteří alespoň
někdy editovali slovenská Wikidata,
vyvěšení banneru na slovenské a české
Wikipedii i zveřejnění události na
naší Facebookové stránce a
skupině.
Navzdory tomu, že účast byla nakonec
spíše skromná (zúčastnilo se celkem 7
hackerů a z toho 3 byli ze Slovenska), celkový
výsledek můžeme hrdě označit ze velký
úspěch.
Podařilo se:
nahrát
16.543 nových položek nemovitých kulturních
objektů Slovenska,
editovat 293 stávajících,
vymazat několik desítek duplicit, předat
zkušenosti týkající se importu
databází do Wikidat přes OpenRefine,
a na konci celé akce volně debatovat o
dalším pokračování spolupráce, o tom,
co s aktuálně nahranými položkami
dělat dál, i o dalších volných
databázích a jejich možnostech importu do
Wikidat.
Pokud jste Slovenska nebo prostě jen chcete stát na
začátku rozvoje slovenské Wikidata komunity,
neváhejte se přidat mezi účastníky na
projektovou
stránku. Pokud po cestě narazíte na
nějaký wikidatí oříšek, klidně
napište na facebookovou Wikidata
skupinu, kde se Vám pokusí poradit
zkušenější wikidatisté.
V loňském roce nabídla Wikimedia ČR
fotografům pestrou nabídku projektů, do kterých
se mohli zapojit. Ve velkém se Fotilo Česko,
české obce, konala se Wikiexpedice a Wikiměsto,
povedlo se zdokumentovat následky tornáda na Moravě
a konal se již třetí ročník
soutěže Czech Wiki Photo.
Foto: Karlštejn in winder, autor:
Radomír Šalda, CC BY-SA 4.0
Rok 2021
V roce 2021 se do všech fotografických
projektů zapojilo 168 fotografů (oproti loňským
24), kteří v rámci nich nahráli na
Wikimedia Commons 12768 fotek. Tyto fotky byly použity k
ilustraci 4179 Wikidata položek a 1054 fotek bylo použito
na Wikipediích.
Fotíme Česko a
Mediagrant 2021
V loňskem roce se do projektu Fotíme Česko zapojilo
celkem 11 fotografů, kteří přispěli na
Wikipedia Commons celkem 9119 fotkami. Z hlediska
množství nahraného obsahu se jedná o
největší z fotografických projektů
spolku Wikimedia ČR.
Dalším projektem, který se zaměřuje na
podobné téma jako Fotíme Česko, je projekt
Mediagrant. V loňském roce se do
tohoto projektu aktivně zapojili tři fotografové
(Bazi, Packa, T.Bednarz), kteří obohatili Wikipedia
Commons o 1169 fotografií. T.Bednarz a Bazi se
zaměřili na focení následků
bezprostředně po tornádu a dva týdny po
něm, Packa se věnoval převážně
focení českých obcí.
Již třetím rokem byl
nejaktivnějším fotografem Petr1888, který
v roce 2021 nahrál více než 48 % všech
fotografii v rámci projektů Fotíme Česko a
Mediagrant.
Poměr nahraných fotografii v rámci
Fotíme Česko 2021 a Mediagrant 2021.
Zjištěno pomocí nástroje Uploaders in Cat.
Wikiexpedice
Sever
Wikiexpedice je již tradiční fotografickou
událostí zkušených Wikifotografů,
která se zaměřuje na doposud nezdokumentovaná
místa, budovy, sídla, ale i další
zajímavé věci (např. kulturní
památky, fortifikační objekty, památné
stromy nebo chráněná území).
Loňská Wikiexpedice Sever se
zaměřila na doplnění chybějících
Wikidata položek v okolí Děčína,
Ústí nad Labem, České Lípy a Teplic.
Celkem se jí zúčastnilo šest fotografů,
kteří nahráli 2296 fotek na Wikimedia Commons.
Autorem většiny těchto fotek byli T.Bednarz, Aktron
a KKDAII.
Poměr nahraných fotografii v rámci
Wikiexpedice Sever. Zjištěno pomocí
nástroje Uploaders in Cat.
Czech Wiki
Photo
V roce 2021 se uskutečnil třetí
ročník soutěže Czech Wiki Photo. Cílem této
soutěže bylo ocenit nejlepší fotografie
nahrané na Wikimedia Commons a poděkovat všem,
kteří dobrovolně vytváří
svobodný obsah. Do soutěže bylo možné
přihlásit fotografie spadající do
kategorií Příroda, Společnost a
události, Vytvořeno člověkem
(architektura, technika, umění) a
Člověk (portréty). Celkem se do
soutěže přihlásilo 139 fotografů, z
čehož bylo 77 nováčků.
V porotě této soutěže usedla
portrétistka Edita Bízová spolu s fotografy Janem
Rybářem a Jakubem Fryšem. Jakub Fryš shrnul za
porotu soutěž Czech Wiki Photo 2021 takto: „Moc
rád vidím, že každý další
ročník soutěže přiláká
větší počet fotografů i
přihlášených fotek. To je známka
toho, že se daří rozšiřovat
povědomí o soutěži a
samozřejmě z toho těží nejen
Wikipedie, ale také kdokoliv, kdo potřebuje z internetu
stáhnout a použít pěknou fotku z našich
luhů a hájů a nechce nebo nemá
prostředky na to kupovat ji třeba ve
fotobance.“
Vyhlášení soutěže proběhlo
živě ve Skautském institutu a bylo spojeno
s vernisáží nejlepších
fotografií nahraných v rámci této
soutěže v letech 2020 a 2021.
Vítězná fotografie Czech Wiki Photo 2021
– Bachyně se selátky, autor: Luiseach94,
CC BY-SA 4.0
Souhrnné statistiky
fotoprojektů WM ČR za posledních 5 let
V tabulce níže jsou uvedené souhrnné
statistiky fotoprojektů za posledních pět let.
Na řádku 2018, 2019, 2020 a 2021 jsou součty
fotek v projektech Fotíme
Česko+Mediagrant+Wikiexpedice+Czech Wiki Photo+Wikiměsto.
(Proč je někde N/A? Mediagrant byl sledován za
dvouleté období 2016+2017, proto některá
čísla není možné určit jen pro rok
2017.)
Rok
Počet fotografů
Celkový počet fotek (z toho Fotíme
Česko)
Využito na Wikipedii (z toho
FČ)
Využito na Wikidatech (z toho
FČ)
Z toho počet proplacených fotek v rámci
fotocest
Celkové proplacené náklady
(Kč)
2017
14
N/A
N/A
N/A
11 413
44 208
2018
16
16 039
5 476
10 037
65 172
2019
15
17 053
(10 565)
4 297 (882)
5 586 (4 641)
10 459 (13 270 s expedicí)
44 500 (započítaná expedice 14 000)
2020
65
15 433 (10 481)
1 165 (633)
4 608 (4 157)
9 451 (13 461 s expedicí)
66 951 (započítaná expedice 24 800)
2021
168
12 741 (9119)
1 152 (405)
4 179 (3 822)
8 013 (10 137 s expedici)
48329 (započítáná expedice 15 419)
Celkový počet fotek zjištěn pomocí
nástroje GLAMours2
(součet souborů v kategoriích
Mediagrant:Fotíme Česko:2021 in Fotíme
Česko (temporary) + Mediagrant:Fotíme
Česko:2021 in Mediagrant (temporary) + Wikiexpedice
Sever + Czech Wiki Photo 2021 + Pictures taken
during WikiMěsto Třeboň).
Využití na Wikipedii zjištěno nástrojem
GLAMours2.
Po vyplnění příslušné kategorie
zvolte záložku Global file usage,
výsledné číslo najdete v sloupci Distinct
files used po sečtení všech jazykových
verzích Wikipedie (číslo Total pod sloupcem
Distinct files used není správné a je
potřeba sečíst jednotlivé řádky
kromě řádku www.wikidata.org). Počet
fotek využitých na Wikidatech byl zjištěn ve
sloupci Distinct files used na řádku
www.wikidata.org.
Díky soutěži Czech Wiki Photo 2021, do které
se zapojilo velké množství nováčků,
byl celkový počet fotografů za loňský rok
několikanásobně vyšší než v
minulých letech. Stejně jako 2020 byl i rok 2021 byl
poznamenán pandemií a s ní spojenými
restrikcemi. Přesto se povedlo nafotit podobné
množství fotografii jako v
předcházejících letech.
Sledujte také stránky Wikimedia
ČR, v blízké době chystáme aktualizaci
stránek Fotíme Česko a ohlášení
dalšího ročníku Czech Wiki Photo 2022!
Našli jste na Wikipedii článek, kterému
chybí obrázek? Doplňte ho a staňte se
součástí Wiki-komunity.
Národní knihovna zatím pod volnou licencí
CCO zpřístupnilaČeskou národní bibliografii, Databázi
národních autorit a Centrální
adresář knihoven a informačních
institucí. Tato licence umožňuje
nejširší možné užití
databází, a to jak pro nekomerční, tak
komerční účely, bez nutnosti uvedení
autorství. Jak se na tom podílela Wikimedia ČR a co
to bude znamenat pro wikipedisty, jsme se ptali wikidatisty Mgr.
Vojtěcha Dostála a wikidatistky a zároveň
zaměstnankyně Národní knihovny PhDr. Lindy
Jansové, Ph.D.
Jak se zpřístupněná data promítnou do
Wiki projektů, potažmo do životů
uživatelů Wikipedie?
Sídlo NK. Foto: Bruno Delzant, CC BY 2.0, via
Wikimedia Commons
„Otevírá se tak přístup ke
katalogům knižních děl, ale i k informacím
o jejich autorech a dalším ‚metadatům‘,
která knihovníci používají, když
knihy popisují. Pro wikipedisty a zejména
pro wikidatisty je to velký krok kupředu,
protože donedávna jsme tento přístup měli
jen k Databázi národních autorit, a to
ještě jen k jejich části, která se
věnuje osobám.
Nyní je těch dat mnohem více a můžeme
se pustit do práce na jejich propojování
a využívání. Než se to projeví
na Wikipedii, tak to ještě chvíli potrvá,
ale časem bychom se mohli dočkat třeba
automatizovaných přehledů děl
u autorů, o nichž máme článek.
Neřekl bych ale, že přínos pro Wikipedii je to
stěžejní. Celkově jsou to prostě
užitečná data, z nichž budou čerpat
různé databáze a externí služby,“
popisuje Vojtěch Dostál.
Kolik subjektů na
uvolnění dat spolupracovalo, jak dlouho celý proces
trval?
Linda Jansová. Foto: Linda.jansova, CC BY-SA 4.0,
via Wikimedia Commons
„V rámci Národní knihovny ČR na
zpřístupnění dat spolupracovala řada
organizačních složek (od vedení knihovny
přes právní oddělení až po IT)
a jednotlivců,“ říká Linda
Jansová.
„Koordinaci aktivit zajišťovala Mgr. Lenka
Maixnerová, náměstkyně pro knihovní fondy
a služby. Lenka zároveň vede Pracovní skupinu
pro poskytování databází NK ČR
externím subjektům, jež byla ustavena
začátkem léta 2021. Mimo Národní
knihovnu jsme spolupracovali s celkem třemi ministerstvy
– kultury, vnitra a financí. Zde šlo
především o konzultace vztahující se k
praktickému postupu při otevírání dat
a možnosti použití nejvolnější
možné licence, tedy CC0.
Pokud jde o časové vymezení,
počátky úvah o otevírání dat
spadají do let 2018 a 2019, kdy jsme
zahájili užší spolupráci s Wikidaty,
konkrétně v souvislosti s propojováním a
přidáváním položek z České
terminologické databáze knihovnictví a
informační vědy (TDKIV) a následně se
zpracováváním autoritních
záznamů.“
Jakou úlohu v tom všem hrála
Wikimedia ČR?
„Spolupráce se spolkem Wikimedia ČR pro nás
byla a stále je velkou podporou. Jednak jsme mohli čerpat
z dříve zahájených projektů,
jmenovitě ze spolupráce v oblasti
zpřístupňování autoritních záznamů
ve Wikibase. A také nám pomohly jejich
přehledně zpracované informace o
otevírání dat nebo jimi pořádané
diskusní či vzdělávací akce, jako byla
například lednová diskuse ve Skautském
institutu.
„Veškeré pomoci ze strany spolku Wikimedia
ČR si velmi vážíme a doufáme, že tato
spolupráce bude pokračovat i do budoucna.
Námětů na společné projekty a
aktivity je zatím – zdá se – víc
než dost,“ doplňuje Linda.
Jaké výhody má pro instituce spolupráce
na zpřístupňování dat a
archiválií s WMČR?
Planemad, Public domain, via Wikimedia
Commons
„Myslím, že to přináší
institucím celou řadu výhod, i když pominu to,
že pomáhají dobré věci, na
níž spolupracují lidé po celém
světě a která slouží milionům
uživatelů internetu každý den k
získávání informací,“
říká Vojtěch.
„Zaprvé se jejich data
zviditelní – z Wikidat čerpá
třeba Wikipedie, jeden z
nejnavštěvovanějších webů na
světě. Instituce tak pomohou lidem najít
správnou odpověď na jejich otázku, a navíc
zvýší návštěvnost své
databáze, protože údaje ve Wikidatech jsou vždy
opatřené referencí. Databáze se fakticky posune
o několik stupínků výše v kvalitě,
neboť její napojení na Wikidata fakticky
znamená vstupenku do vesmíru propojených
dat. To umožňuje kontrolu správnosti
jejich dat – porovnáním s jinými
databázemi můžeme zjistit různé
nesrovnalosti,“ dodává.
Linda kromě zviditelnění a propojení klade
důraz právě na kontrolu: „Výrazným
přínosem pro instituce je samozřejmě
možnost díky této konfrontaci vlastních dat s
vnějším světem zjišťovat
nesrovnalosti a opravovat je. Na řadu chyb
v praxi nelze snadno přijít a ukáží
se až při podrobném zpracovávání a
porovnávání stejných typů údajů
z různých záznamů a zdrojů.
Spolupráce se spolkem Wikimedia ČR tak
vlastně Národní knihovně ČR
pomáhá neustále zlepšovat svá data a
tím poskytovat stále kvalitnější
službu veřejnosti a lépe naplňovat své
poslání.“
Muzea, galerie, vědecké knihovny nebo
umělecké sbírky rádi přivítáme
na Wikidatech
Na otázku, na jaké další instituce
wikidatisté číhají, odpovídá
Vojtěch:
Vojtěch Dostál. Foto: Martin
Strachoň (Bazi), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia
Commons
„Wikidata jsou specifická tím, že
shromažďují data především z
různých znalostních databází. Třeba
data Českého statistického úřadu jsou
velmi podrobná, obsahují různé
číselné statistiky z různých
úhlů pohledu, ale to není úplně
náš šálek kávy. Jdeme
většinou po obecnějších
konceptech. Wikidata tak myslím nejvíce
baží po spolupráci s vědeckými a
kulturními institucemi. V hledáčku
máme různá česká muzea, galerie,
různé vědecké knihovny, ale i třeba
geografické, přírodovědné nebo
umělecké sbírky. Zajímavé jsou
také historiografické databáze, v poslední
době se někteří wikidatisté
věnují třeba mapování obětí 2.
světové války a podobně.“
Pokud patříte mezi takové instituce a chtěli
byste pomoci s rozhodováním, jestli je uvolnění
databází pro vás správnou volbou nebo podporu v
tomto procesu, můžete se obrátit na manažerku
Programů pro partnerství Evu Vele na e-mailu
eva.vele@wikimedia.cz, nebo si přečíst více na
stránkách projektu
GLAM.
WikiGap 2022, naše vlajková
měsíční a celostátní akce, je u
konce. Během 30 dnů se na zmenšení gender gapu
na české Wikipedii podílelo 57 uživatelů,
6 z nich byli nováčci (tyto
statistiky bohužel nejsou přesné kvůli
nedostatku údajů v účtech
účastníků). Máme velkou radost, že do
WikiGapu aktivně zapojily Wikipedistky – nejen v roli
editorek, ale i lektorek! Navíc polovinu vylosovaných
vítězů #WikiGap2022 výzvy činily
ženy.
Březen – měsíc žen. Jak to
dopadlo?
Foto: Wikigap prg 2022-30.jpg, autor: Richard
Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0
Proběhlo 5 Editatonů – offline i online
V rámci letošního projektu jsme
uspořádali 4 editační maratony –
zahajovací v Praze, na konci měsíce v Brně,
studentský v Olomouci a online pro absolventy kurzů
Senioři píší Wikipedii. U každého
setkání jsme zajistili i paralelní online variantu,
což se osvědčilo. Díky tomu se
účastníci a účastnice mohli naučit
editovat na dálku. V rámci takové práce vznikl
mimo jiné i článek o Ženách
na Ukrajině.
Pro zajímavost přidáváme seznam
tří nejčtenějších
článků (k 6. dubnu 2022), které vznikly v
rámci výzvy WikiGap 2022:
Kromě příspěvků do
článků se naše komunita zapojila do WikiGapu
také jinými způsoby: koordinátor programů
Wikidata/Tech, Michal Špaček, uspořádal online
Wikidata:WikiGap Czech Editaton 2022 a Wikipedista Packa
udělal
125 editací na Wikidatech spojených s
WikiGapem.
Výzva WikiGap. Kdo byl nejpilnější?
V rámci výzvy bylo 43 wikipedisty vytvořeno 401
článků. Nejvíc příspěla
uživatelka Tynako, která rozšířila v
rámci WikiGapu 82 článků. Na druhém
místě byl uživatel Svajcr s počtem 67
článků, třetí místo obsadil
RPekař s 39 editacemi. Pro sledování
výsledků jsme používali nástroj
Hashtag, podrobnosti najdete
statistikách nástroje. Ze všech
účastníků jsme vylosovali 6 výherců,
které jsme ocenili mimo jiné poukázkami, které
nám věnovalo nakladatelství wo-men. Za dar jim moc
děkujeme.
Foto: Wikigap prg 2022-20.jpg, autor: Richard
Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0
Usnadnění překladů
článků
Dva z našich editatonů byly komunikovány jako
překladatelské, na nich se editoři učili
nejefektivnější způsob překladů
cizojazyčných článků. Naše lektorky
Helena Dvořáková a Czeva vytvořily návod,
jak používat nástroj na překlad, který
budeme využívat i pro budoucí akce.
Návod najdete zde.
Děkujeme všem za účast a podporu
WikiGap se konal díky spolupráci s Americkou
ambasádou, v prostorech jejich Amerického centra v Praze
a Moravské zemské knihovny v Brně. Děkujeme za
součinnost jim i za podporu výše
zmíněnému nakladatelství wo-men.
Především ale děkujeme všem,
kteří se do WikiGapu zapojili a doufáme, že
během příštího ročníku se
Wikipedie opět rozšíří o podobně
ohromující počet článků o
významných ženách.
Foto: Wikigap 2022 rad, autorka: Emajeblahova,
, CC BY-SA 4.0
20. narozeniny české Wikipedie jsou tady. Oslavovat
bychom měli především dobrovolníky,
kteří největší českou online
encyklopedii píší. Naštěstí mezi
ně patří i všichni naši radní. Bereme
to tedy jako příležitost vás s nimi více
seznámit a zjistit, jaká narozeninová
přání mají pro Wikipedii oni.
Předseda spolku: „Ať je psaní Wikipedie
stejně běžné jako psaní
statusů“
Stejně jako pobočka Wikimedia ČR vyrostla i
česká Wikipedie – slaví 20 let a
zároveň 500 000 článků. Pokroky,
které Wikipedie udělala, jsou nejlépe vidět na
jejím vnímání okolím. Většina
lidí dnes ví, že Wikipedie je nejen spolehlivým
zdrojem informací, ale také že ji lze upravovat a
svobodně využívat. Našim
největším úkolem se nyní tedy
stává ukázat široké i odborné
veřejnosti, že úprava Wikipedie a
souvisejících projektů je jednoduchá –
zvládne ji každý! Do dalších let tedy
Wikipedii přeji, aby se editování stalo
běžnou součástí života co
možná nejvíce uživatelů internetu –
stejně jako napsání statusu na Twitter nebo
přidání fotografie na Instagram.
Jan Groh
Jan Groh. Foto: Tadeáš Bednarz, CC BY-SA 4.0,
via Wikimedia Commons
Jan Groh (*1992, Praha) je projektový manažer
a předseda spolku Wikimedia Česká republika.
Takto by asi začínal článek o mě na
Wikipedii… Ve wikipedistickém světě se
pohybuji bezmála 15 let, kdy jsem se plynule přesunul od
wikipedistické činnosti, zejména v oblasti dopravy a
geografie, přes činnost správcovskou dostal až
k práci pobočkové. Do Wikimedia Česká
republika jsem přišel nedlouho po jejím vzniku a ze
začátku se věnoval zejména podpoře
fotografických grantů, které v té době
vznikaly, a pokrývavly pouze focení českých
obcí. Nyní má pobočka k desítce
zaměstnanců, vlastní systém grantů a je
aktivní na mezinárodním poli.
Radní pro komunitu stál u zrodu Wikipedie a
přeje jí, aby se dokázala „dotknout
hvězd“
20. narozeniny slaví česká jazyková verze
Wikipedie jen chvíli poté, co dokázala překonat
metu půl milionu článků. Přeji
jí, aby do budoucna dosáhla jednoho milionu a
ještě dál – aby se dokázala
„dotknout hvězd“. Tedy, aby se
dokázala posunout takovým směrem, který si
třeba ani my, kteří jsme stáli jejího
zrodu, nedokážeme dnes ještě
představit.
Jan Loužek
Jan Loužek. Foto: Tadeáš Bednarz, CC
BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Jmenuji se Jan Loužek a jsem členem spolku Wikimedia
Česká republika od roku 2008. V civilním
životě pracuji jako asistent na Magistrátu
hlavního města Prahy. Zajímám se o fotografii,
informatiku, cestování, lingvistiku, balkanistiku a pokud
je to možné, tak i o okrajovější oblasti,
jako např. autorské právo nebo právo na
informace.
Od roku 2005 jsem editorem české Wikipedie. V roce
2008 jsem se stal členem spolku Wikimedia Česká
republika. Od roku 2011 jsem členem Rady spolku, v letech
2014-2015 jsem byl jeho předsedou. Uskutečnil jsem dva
ročníky soutěže CEE Spring, která se
věnovala regionu střední a východní
Evropy, pět ročníků soutěže
Popiš památku na české Wikipedii, zorganizoval
jsem tři fotografické expedice (a na čtyřech
dalších jsem se podílel). V letech 2015 a 2019 jsem
se podílel na dvou informačních kampaních
ohledně svobody panoramatu a reformy autorského
práva.
„Ať zvládne výzvy,“
říká radní pro
vzdělávání
Wikipedie bude v nadcházejících letech čelit
mnoha výzvám. Za dobu její existence se toho mnoho
změnilo: čtenáři často
získávají informace raději vizuální
formou než prostřednictvím dlouhých textů.
Také přispívání je
obtížnější, než bylo dříve,
protože je Wikipedie výrazně větší,
než když před dvaceti lety začínala.
Wikipedii přeji, ať se s každou z
nadcházejících výzev vypořádá co
nejlépe, ať tady s námi zůstane
nejméně dalších dvacet let.
Martin Urbanec
Martin Urbanec. Foto: Tadeáš Bednarz, CC
BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Jmenuji se Martin Urbanec a na české Wikipedii
působím od roku 2014. Od roku 2018 aktivně
spolupracuji s týmem Growth nadace Wikimedia, který
má za cíl co nejvíce usnadnit
nováčkům přispívání na
Wikipedii. Kromě toho jsem také aktivním členem
technické komunity a pomáhám s provozem Wikipedie i
dalších Wikimedia projektů. V roce 2021 jsem se
rovněž stal členem rady spolku Wikimedia ČR,
kde mám na starosti vzdělávací programy. Mimo
hnutí Wikimedia studuji na Fakultě informačních
technologií ČVUT v Praze, kde se zajímám
především o informatiku v různých
podobách. Rád se ale dozvídám nové
informace i z oborů nesouvisejících.
Radní pro PR a fundraising: „Wikipedie je jen o
chlup starší než já.“
Wikipedii k jejím krásným kulatinám
(teď mi dochází, že je vlastně o chlup
starší než já) přeji, aby na
ní vznikaly stále nové kvalitní
články, ubylo konfliktů a přibylo co
nejvíce plodných uživatelů.
Tadeáš Bednarz
Tadeáš Bednarz. FOTO: Tadeáš
Bednarz, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Jmenuji se Táda Bednarz. Jsem student, letošní
maturant přivydělávající si jako
kronikář půvabného městečka
Orlové. Z toho také vyplývá má záliba
v nejen slezském místopisu. Dlouhou dobu jsem
působil jako sportovní fotograf v novinách,
avšak mým největším koníčkem je
v posledních dnech překládání
polských básní.
Na wikiprojektech působím oproti svým
kolegům v Radě poměrně krátce, od roku
2016. Přestože jsem se svou činností začal
na Wikipedii, v posledních letech se věnuji hlavně
focení pro Commons (i to však nyní
strašlivě zanedbávám). V rámci spolku
funguji jako radní pro PR, fundraising a globální
směřování a podílím se na rozvoji
projektu Fotíme Česko.
„Aby se jí stejně dobře dařilo i v
dalších 20 letech.“
Česká wikipedie je úžasný projekt,
který se zcela zaslouženě drží v
první desítce
nejnavštěvovanějších webových
stránek v České republice. Komunita
wikipedistických nadšenců tak poráží
i mnohé profesionální redakce s desítkami
novinářů a nemusí s sebou nést
břímě reklamy a s tím spojených
komerčních zájmů. České wikipedii k
jejím 20. narozeninám přeju, aby se jí
stejně dobře dařilo i v dalších 20 letech,
aby i nadále zůstávala spolehlivým zdrojem
informací pro širokou veřejnost. To však nebude
možné bez komunity wikipedistů,
české wikipedii tedy přeju i to, aby
komunita kolem ní vzkvétala a i nadále zvládala
i generační obměnu.
Josef Klamo
Josef Klamo. FOTO: Tadeáš Bednarz, CC BY-SA
4.0, via Wikimedia Commons
Jmenuji se Josef Klamo a jsem členem spolku Wikimedia
Česká republika. Vzděláním i
povoláním jsem právník. Již dlouho
mám rád moderní technologie a svobodné projekty
vytvářené s pomocí crowdsourcingu a
publikované pod svobodnou licencí. Jedním z
mých koníčků je tak již dlouho psaní
Wikipedie, ale i přispívání do jiných
projektů Nadace Wikimedia či dalších
svobodných projektů jako OpenStreetMap. Rád
také fotografuji.
Editorem české Wikipedie jsem od roku 2005, na té
anglické jsem začal ještě o rok
dříve. V roce 2005 jsem také nahrál první
fotografii na Commons, později jsem si také oblíbil
fotografický WikiProjekt České obce a s ním
spojené Wikiexpedice. Od roku 2013 také
přispívám na Wikidata.
Projekty Nadace Wikimedia ovšem nejsou jen
články, fotky a data, ale i komunita lidí okolo,
jejíž značná část se sdružuje
kolem spolku Wikimedia Česká republika. S jeho členy
jsem se poprvé setkal v roce 2016, shodou náhod při
příležitosti oslavy 15 let české
Wikipedie. O rok později jsem se stal členem spolku a v
roce 2017 jsem byl zvolen i do Rady spolku. V letech 2019 až
2021 jsem byl předsedou spolku.
Wikiměsto
– tým wikipedistů se vydá na misi,
jejíž cílem je lepší zmapování
jednoho města na Wikipedii. Členové výpravy v
místní knihovně, muzeu a podobně
načerpají informace dostupné z lokálních
zdrojů a doplní je na Wikipedii. Také
digitalizují fotografie, které se jim zde
podaří získat. Co se na posledním
Wikiměstu v jižních Čechách podařilo?
Proč zrovna Třeboň? A jaké to vlastně je,
uspořádat Wikiměsto v listopadu?
O rok odložený start kvůli pandemii
Třeboňské Wikiměsto se mělo konat
již v říjnu 2020. Barvy podzimního
sluníčka, krásné rybníky a historické
památky lázeňského města – to
vše slibovalo krásnou akci. Žel, pandemie koronaviru
zasáhla bohužel i Wikiměsto, a tak musela být
akce odložena. A to o více než rok. Vhodný
termín se nakonec podařilo najít v listopadu 2021.
Historicky sedmé Wikiměsto se tak
uskutečnilo ve dnech 12. až 14. listopadu 2021.
Bylo první v Jižních Čechách.
Akce se zúčastnilo osm lidí přímo v
Třeboni (Czeva, Packa, Aktron, KKDAII, Xth-Floor, Anaj7,
ArtJarka, Tynuskaodluss), další tři se
Wikiměsta účastnili online: Gampe, Jklamo, Dirillo
(Gampe nahrával soubory, Jklamo se zabýval Wikidaty,
Dirillo doplňovala články). Z prezenčních
účastníků se pět pustilo hlavně do
psaní a tři do fotografování.
Někteří účastníci svoji
přislíbenou účast odřekli – ať
už kvůli zhoršující se situaci
ohledně koronaviru, nebo kvůli problematickému
dopravnímu spojení.
Účastníci Wikiměsta
přímo v Třeboni. Kromě toho se další
zapojili i online. (autor: KKDAII, CC BY-SA 4.0,
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:T%C5%99ebo%C5%88,_skupinov%C3%A9_foto.jpg)
Co dalšího vzniklo? V rámci akce jsme
získali také 652 souborů,
většinou nafocených na místě,
někteří účastníci ale donahráli
i dříve pořízené snímky.
Třeboňské rybníky, krásné
památky nebo zajímavosti z místních muzeí
si lze prohlédnout v
příslušném nástroji. Lze si také
zobrazit i informace o tom,
kdo byl jak aktivní.
Listopadové počasí bylo pro fotografy
výzvou
Je úspěch, že se naši dobrovolní
fotografové zvládli popsaovat s listopadovým
počasím, které bývá pro fotografy
nevyzpytatelné. Na rozdíl od předchozích
obdobných Wikiměst, jako např. v
Hustopečích nebo v Přibyslavi, nebylo již tolik
potřebné fotografovat vzdálenější
venkov. Koneckonců, po více než deseti letech
projektu Foto českých obcí, několika letech
Fotíme Česko a řadě Wikiexpedic je již do
značné míry hotovo. Na této akci se proto
fotografování soustředilo spíše na
samotnou Třeboň a bezprostřední okolí.
Odpadly tak časově náročné přesuny,
které většinou během zimního času
působí více škody než užitku.
Nakonec i přes nesnadné podmínky obohatili
naši fotografové Wikimedia Commons o mnoh
krásných snímků.
Rybník Děkanec u Domanína (Autor: Anaj7,
CC BY-SA 4.0, zdroj:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:D%C4%9Bkanec,Doman%C3%ADn(13).jpg)
Co akci předcházelo? Dlouhá a trnitá cesta
k Wikiměstu v Třeboni
V předchozích letech bylo Wikiměsto
uspořádáno vždy většinou okolo
léta. Zmatek, který způsobilo různé
posouvání a překládání akcí
kvůli koronaviru ale nakonec znamenal, že
třeboňské Wikiměsto přišlo na
řadu až na podzim. Základy pro vzájemnou
spolupráci byly přitom položeny již v
červenci 2020. Původně měla navíc
Wikiměsto hostit zcela jiná instituce. Ta měla po
osobním setkání dvou organizátorů (Aktrona
a KKDAII) sice upřímný zájem akci
uskutečnit, nakonec vše ale změnily podmínky
okolo koronaviru.
Původní myšlenka na spolupráci byla
jasná – Třeboň byla jako
lázeňské historické město na Wikipedii
nedostatečně reprezentované a
úspěšná Wikiměsta se konala všude
jinde jen ne v Jihočeském kraji. Tak proč to
nenapravit?
V mezičase se uskutečnila dvě
úspěšná seniorská Wikiměsta v
uvedeném regionu, takže lze říci, že
Wikimedia v jižních Čechách „zapustila
kořeny“. A samozřejmě se zlepšila
úroveň článků o jihočeském
místopisu na české Wikipedii, což byl
důležitý cíl.
Velké díky patří městu a
knihovně
Wikiměsto bylo možné uskutečnit
především díky spolupráci s městem
Třeboň, které akci zaštítilo a pro
naše dobrovolné editory i fotografy připravilo
bohatý program s prohlídkami galerií, muzeí a
radniční věže. Lví podíl na tom
mělo informační centrum města
Třeboně a jeho lidský a otevřený
přístup k dobrovolníkům editorům i
fotografům. Městská knihovna v
Třeboni poskytla útočiště
našim editorům po oba dva víkendové dny,
díky čemuž jsme mohli za pomoci jejího
knižního fondu a připravené studovny
veškerý obsah připravit. Jmenovitě
děkujeme ředitelce městské knihovny, dále
také paní Jiřině Psíkové,
místní historičce, která nás v
knihovně navštívila.
Wikiměsto Třeboň bylo organizováno na
dobrovolnické bázi dvěma členy spolku Wikimedia
Česká republika – Aktronem a KKDAII.
Finanční stránku akce zajistil spolek a a
příslušné výdaje jsou uvedeny v konkrétním
ticketu. Záštitu nad akcí převzal starosta
města Třeboně PaedDr. Jan Váňa.
3. května 2022 oslaví své 20. narozeniny
česká verze Wikipedie – největší
online encyklopedie na světě. Toto jubileum
připomíná dvě dekády úsilí
stovek českých dobrovolníků, kteří
Wikipedii píší. Rozvíjí tak svobodný
přístup k informacím a znalostempro všechny, což nesmí zůstat bez
povšimnutí.
Od svého vzniku v květnu roku 2002 Wikipedie setrvale
roste. Aktuálně tempem zhruba 70 článků
denně. Rozvíjí ji cca 2500 aktivních
editorů a hlídá 34 dobrovolných
správců. Wikipedie je a vždy bude zdarma a bez
reklam. Dnes si na té české mohou lidé
přečíst více než 502 tisíc
článků vytvořených, kteří
wikipedisté tvoří bezplatně ve svém
volném čase.
Wikipedie je čím dál tím více
přijímaná jako kvalitní sekundární
zdroj, a to i na školách. Dokazují to
úspěšné projekty spolku Wikimedia ČR jako
Studenti píší Wikipedii nebo Uč
(s) Wiki. Místo toho, aby učitelé
žákům Wikipedii zakazovali, učí je, jak
s encyklopedií, a tedy i se zdroji obecně, pracovat.
Českou Wikipedii navštíví
denně v průměru 900 tisíc
unikátních zařízení. Je
součástí životů většiny z
nás.
„Za posledních 20 let se svět hodně
zrychlil, máme více možností a naše
pozornost je rozštěpená. Mít proto jeden
digitální prostor, kam můžeme jít pro
informace, je zásadní. Tisíce dobrovolníků
denně na Wikipedii tvoří články
a navzájem se kontrolují v jejich správnosti a
ověřitelnosti uvedených faktů.
Kolaborativní princip je nejlepší ochranou proti
dezinformacím, což je dnes výjimečně
cenné, říká výkonná
ředitelka WMČR Klára Joklová.
Kdo může psát Wikipedii? Kdokoliv, pokud
dodrží její pravidla, a zejména jejích
5 hlavních pilířů. A pokud se to nestane,
komunita informace opraví, poradí
nováčkům, jak se chyb vyvarovat, a pokud by šlo
o záškodnictví neboli wikipedistický
vandalismus, uživatele zablokuje. Většina
vandalismu je na Wikipedii vyřešena do 5 minut.
Wikipedie je tedy živý organismus, její obsah se
nedá tesat do kamene. Hlavní přínos Wikipedie
ale tkví někde jinde. „Wikipedie je
rozcestníkem, kde si můžete jakoukoliv informaci,
kterou se dozvíte, okamžitě porovnat s obecným
konsensem a najít k tématu desítky relevantních
zdrojů,“ doplňuje Joklová.
Navzdory rokům tvrdé práce mnoho
článků v češtině na Wikipedii
stále chybí. Jako oslavu jubilea Wikimedia
Česká republika pořádá od 22. 4. do 22. 5.
k příležitosti 20. narozenin Wikipedie
editační výzvu #Wikipedie20,
která je určena i pro nováčky. Stačí
vytvořit jakýkoliv nový článek a
přidat hashtag #Wikipedie20 do shrnutí editace.
Účastníci výzvy získají wiki-odznak a
někteří i drobné ceny. Podle návodu,
pravidel a s pomocí komunity zvládne editovat
každý.
Po vzpomínce na Otakara Černého ještě o
něco kratší na profesora Jana Sokola.Jan Sokol na
Wikikonferenci v roce 2011.Foto: Aktron, CC-BY-SAPotkal jsem ho
několikrát díky své nedávné - nebo
už dávnější - minulosti wikipedisty. On
sám byl naším nejslavnějším kolegou
vůbec, šťastný příklad
vysokoškolského pedagoga, který vnímal
krásu, užitečnost - i rizika Wikipedie.Byl
nepochybně velmi sečtělý, ale
Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky
nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho
služby by mělo být radostí pro každý
wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je
problém ve chvíli, když se najde v komunitě
někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž
někdy využívá své znalosti a svá
práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k
ostatním požadavkům se někdy nehlásí,
ignoruje je a jindy je
Snad může někomu přijít divné,
že má vůbec smysl psát o
sebevzdělávání na Wikiverzitě, když
jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita
přinášela odbornost a druhými
využitelný obsah. Vždyť kdo se
sebevzdělává, dělá to proto, že
není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve
skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost
a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a
právě pro ten paradox ještě
Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li
všechny, pak naprostá většina ostatních
projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu
(terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu)
brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být
přirozenou součástí. Jak by ale měl
vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést,
že tento text nepíšu jako pojednání o
vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text
z povšechně dostupných
Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem
Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be
careful about valuing 'openness' above quality and the achievement
of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and
ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of
quality and thoughtfulness.“Čili
česky:„Buďte opatrní, když
dáváte větší hodnotu otevřenosti
nad
Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor
bulletinu Wikimedium k publikování
materiál o tom, že na Wikiverzitě začali
uklízet, aby se zvýšila její úroveň.
Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je
často terčem kritiky od přispěvatelů z
jiných projektů Wikimedia, a to jak v
případě anglické Wikiverzity, tak i
české. Od té doby, co jsem ten materiál do
Wikimedia převzal a bulletin ho tedy
Wikipedii píší lidé. Někdy bych
možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to
chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné
informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba
neobjektivně zkreslené články. Někdo
zkrátka nemá odhodlání a výdrž
přinést informace úplné a někdo jiný
má přímo záměr informaci zkreslit.
Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního
článku obvykle není možné. Ale je
možné najít
Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda
mají tzv. oborová kritéria významnosti
opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano,
protože umožňují na základě
odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o
jaké skupině lidí nebo věcí zdroje
běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a
tím říct: Ano, pokud napíšete
článek o člověku/věci, co patří
do takto popsané skupiny, nejspíš bude
významný,
Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto
blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem
se na Wikizprávách pohyboval na samé
hraně zneužití práv správce. K situaci
došlo tak, že jsem se stal terčem nových a
nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64
očerňovala mou mnoho měsíců
vykonávanou práci na Wikizprávách. Když
Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná
doložit, nijak neustoupila, naopak přidala
ještě
„Statistika nuda je, má však cenné
údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých
Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší
rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39
zprávami daleko nejhorší v historii,
téměř o polovinu horší než před
dosavadní rekord před rokem. To vše přesto,
že do tohoto čtvrtletí patřil i
nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27
zprávami, to je skoro čtvrtina celého
Pouhých pět zpráv přibylo na české
Wikizprávy v průběhu třetího
čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní
měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu
oproti předchozímu čtvrtletí došlo
vždy v předchozích třech letech),
výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od
založení Wikizpráv, pětkrát
menší než dosavadní rekord. Dosavadní
minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29
zpráv - I.
Pohled na Wikizprávy je ještě
smutnější než před časem.
Titulní zpráva stará dva měsíce, v
přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono
tam nic být ani nemůže, protože za
poslední měsíc na Wikizprávách vznikly
dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti
lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili,
že bude nejlepší, když tam nebude
nejaktivnější přispěvatel
překážet v jejich (ne)činnosti.
Když Danny B. začal v březnu akci za
smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu
už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz
špatného, destruktivního a
přehlíživého přístupu k obsahu,
který vytvořili ostatní. Přesto akce
proběhla bez jakýchkoli námitek tamních
současných redaktorů (tamní komunita se
opět ztenčila, už tam nepíše ani
Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a
byly během dvou
„Obsahem práva na spravedlivý proces
samozřejmě není právo na přijetí
takového rozhodnutí, se kterým by byl
stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce
zpravodaj Miloslav Výborný. Není
důležité, o čem Ústavní soud
rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora).
Důležité je, aby si to uvědomili i všichni
arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry
obracejí.
Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke
kontroverznosti tohoto tématu předem prosím
všechny čtenáře, aby tento
příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během
dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?)
pět různých zpráv od čtyř
různých autorů. Něco takového
Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to
radost něco takového vidět. Mezitím sice
dochází také k pokračování likvidace
rubrik=portálů,
„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí
dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a
nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého
poškozují. To je všechno.“ S podobným
zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv,
přičemž můj takto zdůvodněný
odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou
moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na
Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v
okolnostech si