cs.planet.wikimedia

Mobilní aplikace Wikimedia Commons – tedy nástroj umožňující „nahrávat fotky na Wikipedii“ z mobilu se systémem Android – byla několik let úplně u ledu. Původně byla vyvinuta nadací Wikimedia, ale ta ji časem pustila ze zřetele, dokud se jí neujali dobrovolníci. Ti si řekli, že poptávka po nahrávání fotografií z mobilních zařízení je veliká, a pustili se do práce. Jedna z členek týmu se dokonce rozhodla přidat funkci „Vyhledej blízké objekty k vyfotografování“ – funkci, po které u nás ve Wikimedia ČR už nějakou dobu bažíme (a řešíme ji různými webovými nástroji, např. Wikinity nebo tento pro chráněná území). Slovo dalo slovo a s týmem dobrovolníků kolem aplikace Wikimedia Commons jsme se rozhodli spolupracovat.

Spojili jsme síly také s Wikimedia Rakousko, které již před rokem ohlásilo na květen 2017 pořádání tzv. Wikimedia hackathonu, tedy velké mezinárodní setkání vývojářů MediaWiki a dalších nástrojů, které hnutí Wikimedia používá a které nám pomáhají udržovat naše služby v chodu. Vytvořili jsme oficiální hackathonový „tým“ zabývající se aplikací Wikimedia Commons a zajistili, aby se o nás vědělo. K tomu jsme udělali něco, co ještě nikdy na Wikimedia hackathonu neproběhlo – týden před samotnou akcí jsme náš tým sezvali do Prahy na tzv. prehackathon, jehož cílem bylo společně upřesnit si priority, seznámit se a hlavně v klidu dopracovat některé funkce v mobilní aplikaci Wikimedia Commons, na které nebyl čas, a opravit bugy, které skutečně hořely. Na hackathon jsme pak přijížděli již jako kompletní tým, který věděl, co chce, a dovedl se rychle pustit do práce.

Vytvořili jsme pestrý (a mimochodem, genderově vyvážený) tým vývojářů, v němž nechyběli čeští a rakouští zástupci či dva Britové, ale také návštěvníce ze Srí Lanky a Turecka, dobrovolník z Indie a celý tým koordinovala Josephine Lim původem z Austrálie. Tým odráží realitu v hnutí Wikimedia – je to ukázka toho, jak na tvorbě projektů Wiki spolupracuje doslova celý svět.

Výsledky jsou díky důkladné přípravě potěšující. Podařilo se přidat funkci, která zobrazuje blízká nenafocená místa na mapě.  Tato místa jsou načítána prohledáváním Wikidat, což je mnohem méně náročné na spotřebu mobilních dat, než dřívější využívání databáze nenafocených objektů. Všechny funkce jsme také umístili na navigační menu vysouvající se zleva – tak, jak tomu je u mnoha podobných mobilních aplikací. Dalším výstupem je zlepšení popisků objektů, které se v seznamu nenafocených míst zobrazují. Kromě těchto rozsáhlých změn se povedlo vyřešit i množství kritických bugů a pokročilo se i se zprovozněním dvoufázové autorizace, kterou využívají někteří wikipedisté pro zabezpečení svých účtů.

Kromě toho se povedlo třeba připravit leták (vizte výše) a především domluvit se na prioritách do budoucna. Důležitou součástí setkání byly i diskuze o dalším financování vývoje aplikace a její propagaci mezi potenciálními uživateli. Práce na aplikaci rozhodně nekončí a hodí se nám každý pár rukou – přidejte se do naší čilé komunity na GitHubu!

Aplikaci si můžete stáhnout na Google Play nebo na FDroid. Můžete se tam stát jejími beta-testery a dostávat aktualizace dříve, než ostatní. Vývoj aplikace je financován z grantu IEG (WMF), prehackathon a hackathon byly podpořeny z grantu Nadačního fondu Avast a z grantu sAPG (WMF). Děkujeme za podporu!

Dne 29. dubna 2017 byla Wikipedie na území Turecka zablokována. Miliony lidí tak mohou přijít o přístup k svobodným znalostem, a to jak o své zemi, tak i o světě kolem nich. Domníváme se, že přístup k vědění je základním lidským právem. Naléháme proto na turecké úřady, aby Wikipedii opět zpřístupnily.

Zablokování všech jazykových verzí internetové encyklopedie Wikipedie uskutečnil turecký Úřad pro informace a komunikace (ICTA) v neděli 29. dubna 2017.

Přes čtyřicet milionů článků na všech jazykových verzích Wikipedie mohlo vzniknout jen díky komunitě dobrovolníků, která ji neustále rozšiřuje a udržuje. Práce editorů největší on-line encyklopedie je vedena s jedním hlavním cílem: Aby každý člověk na světě měl přístup k veškerému lidskému vědění. Wikipedie představuje bohatý zdroj informací v řadě oblastí; od dějin jednotlivých států, přes přírodní vědy až k vědám technickým. Téměř tři sta tisíc článků Wikipedie v turečtině slouží milionům lidí, aby s lépe seznámili s dějinami, kulturou a místopisem Turecka. Tureckou Wikipedii vytvořili dobrovolníci, kteří tento jazyk ovládají pro ty, kteří turecky mluví.

Základním kamenem pro existenci svobodných znalostí je přístup k informacím. Pro mnoho lidí je Wikipedie snadno přístupným zdrojem nezaujatých informací, navíc k dispozici v jejich jazyce. Může sice obsahovat text, jehož objektivita i kvalita mohou být sporné. Může také zahrnovat i text, který někteří mohou vnímat jako urážlivý. Nic z toho však nemůže představovat důvod pro zablokování přístupu k encyklopedii jako takové. Věříme, že každý člověk na světě by měl mít základní právo na přístup k znalostem a možnost je sdílet s ostatními. A to bez obav z případného postihu. Ostře proto odmítáme cenzuru, nebo zastrašování, které vede k autocenzuře.

Wikipedie byla zablokována krátce po vydání příkazu v pátek 28. dubna 2017. Turecký úřad pro informace a komunikace požádal o znepřístupnění několika článků na anglické a turecké verzi encyklopedie.

Podle tvrzení tureckých úřadů, které místní tisk zveřejnil, jsou editoři turecké Wikipedie součástí “kampaně na poškození země”. Obsah, který vytvářejí, poté označili za “podporu terorismu.” Náznaky, že svobodné šíření encyklopedických článků, vytvářené celosvětovou komunitou dobrovolníků, lze interpretovat jako podporu nenávisti a násilí nás hluboce znepokojuje. Věříme, že je celá situace jenom nedorozuměním. Cílem Wikipedie je sdílení encyklopedicky významných informací s celým světem. Nadace Wikimedia Foundation terorismus odmítá a odsuzuje.

Vyzýváme tureckou vládu, aby obnovila úplný přístup k Wikipedii na území Turecka a umožnila přístup k největšímu zdroji svobodných informací online na území země. Nadace Wikimedia Foundation v současné době zvažuje vhodné nástroje pro případné zpochybnění rozhodnutí tureckých úřadů právní cestou. Připojte se k naší výzvě turecké vládě za dodržování práv tamního obyvatelstva. #UnblockWikipedia

Výše uvedený text je překladem anglického originálu. Stanovisko výkonné ředitelky nadace Wikimedia Foundation Katherine Maher bylo zveřejněno pod názvem Wikimedia Foundation urges Turkish autorities to restore access to Wikipedia.

 

Druhá česká Wikiexpedice se uskutečnila během Velikonoc na Klatovsku a Domažlicku. Sedm dobrovolníků v průběhu čtyř velikonočních dnů fotografovalo oblast od Sušice až po Českou Kubici. Cílem bylo zlepšit pokrytí svobodnými médii pro články na Wikipedii.

Proč právě Klatovsko? Podle našich dat se ukázalo být jednou z nejméně dokumentovaných oblastí na české Wikipedii. Rozhodli jsme se to změnit za pomocí koordinované akce.

Poměrně početný tým měl k dispozici několik aut a za čtyři dny dokázal nafotografovat cca 240 vesnic a chráněných území. Kromě toho jsme se soustředili také i na historická města; v nejbližší době tak přibudou na Wikimedia Commons i snímky kulturních památek v Domažlicích, Nýrsku, Klatovech a Sušici.

Při přípravě naší akci jsme využili zkušeností z projektu Foto českých obcí a předchozí česko-polské Wikiexpedice Slezsko. Jednotliví účastníci byli rozděleni do několika týmů. Připravili jsme řadu map, které vyznačovaly všechny sídla, přírodní památky, chráněné stromy, kulturní zajímavosti a další. Po každém dni, který byl stráven fotografováním, následovalo plánování následujícího dne tak, abychom byli schopni navštívit všechny zajímavosti v regionu co nejefektivněji. Počet týmů se pohyboval od dvou do čtyř. Zázemím nám byl zámek v Mlázovech.

Zajímá Vás, co jsme vše navštívili v rámci Wikiexpedice? Podívejte se do kategorie, kde přibývají snímky z akce. Rádi je uvidíme v článcích na Wikipedii a dalších projektech nadace Wikimedia Foundation.

Chcete se zapojit do našich fotografických akcí? Seznamte se s projektem Foto českých obcí a Mediagrantem.

 

 

V minulém měsíci jsme oslavili jedno kulaté výročí – 10 let existence WikiProjektu Fotografování. Projektu, který svou činností významně změnil tvář české Wikipedie zapojením desítek dobrovolných editorů do fotografování okolního světa a doprovodným vznikem nespočtu fotografií ilustrujících mnoho článků Wikipedie.

WikiProjekt Fotografování vznikl v únoru 2007 – v době, kdy česká Wikipedie obsahovala jen okolo 60 tisíc hesel – ve snaze pomoci obohatit články na české Wikipedii o fotografie, které nebyly na mezinárodním obrázkovém úložišti svobodných fotografií Wikimedia Commons do té doby k dispozici. Čtenáři se tak museli mnohdy spokojit jen s textem, což bylo u řady hesel na škodu. Často byl totiž nesmírně obtížné nějaký jev či předmět textem snadno popsat a přitom by stačila jen jediná fotografie pro názornou představu. Současně se před deseti lety české Wikipedii nedostávalo celé řady fotografií zachycujících české reálie, chyběly nám fotografie obcí, významných historických objektů, ale i českých osobností.

Část wikipedistů se tak rozhodla situaci změnit a založit projekt, jehož náplní by bylo aktivně vybízet ostatní wikipedisty k tomu, aby českou Wikipedii neobohacovali pouze psaním, ale také fotografováním. S postupem času se zapojilo přes 100 wikipedistů, čímž se tento WikiProjekt stal nejpočetnějším projektem české Wikipedie.  A co víc, když samotný projekt začal postupem času ve své aktivitě uvadat, vyšla z něho řada nástupců, které projekt nakonec zcela zastínily.

Byl to právě WikiProjekt fotografování, který stál u zrodu systematického dokumentování českých obcí, ze kterého později vznikl jeden z prvních grantů Wikimedia Česká republika. Ten se spolu s desítkou dalších projektů, například fotografováním chráněných území, do dnešních dní rozrostl do velice úspěšného Mediagrantu, v jehož rámci jsou propláceny cestovní výlohy wikipedistů.

Jsme tak rádi, že jsme před 10 lety pomohli stvořit projekt, který významnou měrou pozměnil tvář české Wikipedie. Učinil jí totiž mnohem barevnější a pro návštěvníka tak značně atraktivnější. Chtěli bychom proto touto cestou poděkovat všem fotografům i fotografkám, kteří se do projektu za 10 let jeho existence zapojili. Jen díky vašemu zápalu se povedlo tvář Wikipedie změnit.

V březnu 2016 se otevřel Klub Wikipedie v Brně a dva měsíce na to, v květnu, spatřil světlo světa i pražský Wikiklub. V Praze se scházíme každý týden ve středu v počítačové učebně Městské knihovny na Mariánském náměstí. Otevřeno máme od pěti odpoledne a stavit se za námi můžete až do osmi do večera. Na místě je vždy několik zkušených wikipedistů, kteří se většinou věnují těm méně zkušeným z řad seniorů a studentů. Vítána je ale i široká veřejnost. Kde v knihovně nás přesně najdete, je vidět na tomto schématu.

Co všechno se nám za ten víc jak půl rok v Praze podařilo? Tady jsou některá zajímavá čísla za rok 2016:

• celkem proběhlo 23 setkání (8 na jaře, 15 na podzim)
• celkově jsme zaznamenali 162 návštěv (72 na jaře, 90 na podzim)
• což dělá průměr 7 lidí na setkání (minimum byli 3 účastnici, maximum 24)
• co do unikátních lidí to dělá 38 registrovaných wikipedistů a 17 dalších návštěvníků (celkem 55 lidí)
• z těchto 38 lidí se jich 5 přímo na klubu zaregistrovalo; 30 pak patří mezi aktivní wikipedisty (5 a více editací za měsíc)
• přímo na klubu vzniklo 1844 editací (průměr 80 editací na setkání)
• vytvořili jsme 61 nových článků a nahráli 354 obrázků (průměrně 2,7, respektive 15,4)
• celkově jsme do encyklopedického prostoru přidali 772 927 bajtů textu (průměrně 33 606)
• uskutečnila se dvě speciální setkání: jedno pro účastníky programu Studenti píší Wikipedii, tím druhým byl Editaton za lidská práva ve spolupráci s Amnesty International
• celkové finanční náklady na Wikiklub byly za celý rok 1764 Kč (za koordinaci; prostory máme díky vstřícnosti Městské knihovny zdarma); od roku 2017 pak Wikiklub funguje zcela beznákladově, na dobrovolnické bázi.

Jak to vypadá v roce 2017?

• zatím proběhlo 9 setkání
• celkově jsme zaznamenali  70 návštěv
• což dělá průměr 8 lidí na setkání (minimum bylo 6 účastníků, maximum 11)
• co do unikátních lidí to dělá 26 registrovaných wikipedistů a 1 dalšího návštěvníka (celkem 27 lidí)
• …a na další čísla (tzv. metriky) si zatím počkejme.

Jaké máme plány?

• už tuhle středu, 8. března, se uskuteční skenovací workshop: přijďte si naskenovat své staré fotografie, diapozitivy či filmová políčka, jste srdečně zváni!
• 29. března nás čeká další návštěva účastníků programu Studenti píší Wikipedii
• na 10. května chystáme ve spolupráci s Polským institutem editaton zaměřený na tzv. prokleté vojáky a polský protikomunistický poválečný odboj.

Jak se můžete zapojit vy?

• máte nějakou zajímavou wiki-dovednost, kterou byste chtěli s ostatními sdílet? napište organizátorům Wikiklubu (vojtech.veselywikimedia.cz) a můžeme uspořádat tematický Wikiklub
• víte o někom ve svém okolí, komu byste rádi Wikipedii představili, ale nikdy jste si na to nenašli čas? zajděte společně na Wikiklub a ukažte mu nejen Wikipedii, ale i ostatní Wikipedisty!
• nebo zkrátka přijďte sami, jen tak, klidně jen na chvíli společně si zaeditovat nebo jen popovídat.

Těšíme se na setkání v roce 2017!

Vojtěch Veselý

S velkou radostí oznamujeme, že první výkonnou ředitelkou Wikimedia ČR v historii se stane Petra Pejšová. Bude třetím zaměstnancem spolku, který je oficiální pobočkou nadace Wikimedia v Česku, a vůbec prvním zaměstnancem na plný úvazek. Jejím úkolem bude přebrat část povinností od rady spolku, které se tím více uvolní ruce pro strategické plánování, koordinovat tým zaměstnanců a dobrovolníků, rozvíjet spolupráci se spřátelenými institucemi a vést další rozvoj spolku Wikimedia.

Wikimedia ČR podporuje a propaguje projekty Wikimedia, především českou Wikipedii, která je největší česky psanou encyklopedií v dějinách a denně přiláká více než 2 miliony návštěv. Petra Pejšová ovšem není ve světě informací žádným nováčkem – po dokončení studia knihovnictví a informačních věd na Univerzitě Karlově pracovala jako vedoucí oddělení informačních fondů a zástupce ředitele v knihovně Ústavu zemědělských a potravinářských informací a později jako projektová manažerka knihovny Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického. Následně působila jako vedoucí oddělení Digitální NTK v Národní technické knihovně, kde řídila digitalizační projekty a především Národní úložiště šedé literatury – a také jako dobrovolník Creative Commons Česká republika, české platformy, která podporuje svobodné licence Creative Commons. Obě tyto role mají průnik s tím, co dělá Wikimedia. Koneckonců, NTK uzavřela s Wikimedia ČR memorandum o spolupráci a zkušenosti z veřejného sektoru jsou pro naši organizaci klíčové – spolupráce s knihovnami, muzei nebo státními agenturami nám může otevřít mnoho nových příležitostí. Za zmínku též stojí, že působí v několika mezinárodních pracovních skupinách a programových výborech zaměřených na šedou literaturu, digitální repozitáře a otevřený přístup. Za svoji práci obdržela ocenění GreyNet Award.

Nová pozice výkonného ředitele, je součástí naší dlouhodobé strategie, jejímž cílem je zkvalitnění a rozšíření naší činnosti a také její zviditelnění. Už v roce 2016 jsme zaměstnali dva projektové manažery – Gabku Bokovou (na pozici manažerky vzdělávání) a Marka Blahuše (wikipedistu-rezidenta pro brněnské projekty). Po tomto kroku bylo logické konsolidovat také řízení a správu spolku, s čímž koneckonců vyjádřila souhlas i nadace Wikimedia Foundation, když naší pobočce před měsícem udělila APG grant, který v roce 2017 pokryje asi 80–90 % našich ročních nákladů.

Za radu Wikimedia ČR gratuluji Petře, těším se na spolupráci a na všechna ta dobrodružství, která nás – i vás, naše podporovatele – v roce 2017 čekají!

---

English: Wikimedia Czech Republic is happy to announce that the board has selected Petra Pejšová as the new executive director of our chapter. She will serve as the historically first ED of Wikimedia Czech Republic in a recently developed strategy which includes professionalization and development of new project areas. Petra has background in digital humanities and information studies and has worked as a program manager in the digital department of the National Technical Library of the Czech Republic for the last several years. She has also volunteered at Creative Commons Czech Republic, a platform for free licenses in the Czech Republic. Petra will work closely with two recently hired project managers and will be able to make use of the new office of Wikimedia Czech Republic in the Svět Hub coworking centre.

„Představte si svět, ve kterém každý knihovník edituje Wikipedii.“

To je motto kampaně 1Lib1Ref, kterou uskutečnila Wikimedia ČR v období 15. ledna – 3. února 2017. Kdo jiný než knihovníci má takové předpoklady pro udržování kvality citací na české Wikipedii? Knihovníci jsou experti ve vyhledávání a poskytování informací a při své práci dennodenně pracují s knihami a časopisy, které jsou pro Wikipedii neocenitelnými prameny informací.

Proto bylo cílem naší kampaně zdůraznit přirozené partnerství mezi knihovnami a hnutím Wikimedia včetně jeho největšího projektu Wikipedie, která 15. ledna oslavila již 16. narozeniny. V rámci kampaně jsme žádali knihovníky, aby každý z nich dal Wikipedii k narozeninám dárek v podobě přidání jedné reference – tedy chybějícího zdroje k informaci, která je již na Wikipedii uvedená.

18. ledna jsme v Městské knihovně Praha uspořádali akci Knihovníci píší Wikipedii, kde jsme představili kampaň a naučili účastníky jak přidat reference. Pro ty, kteří se nemohli zúčastnit, jsme o kampani vytvořili speciální stránku, kde jsou k dispozici veškeré informace včetně video návodu, jak přidat referenci.

Kampaň probíhala nejen v České republice, ale v dalších zemích světa. Společně asi 720 knihovníků provedlo více než 4000 editací v 2500 článcích a v 18 různých jazycích. Předpokládáme však, že statistiky jsou ve skutečnosti o mnoho vyšší, protože ne všichni účastníci přidají do pole pro shrnutí editace hashtag #1lib1ref, podle kterého data evidujeme. Dle hrubého odhadu Alexe Stinsona, který mezinárodní kampaň pro Wikimedia Foundation koordinuje, jde o čtvrtinu až polovinu celkového počtu editací, které knihovníci v rámci kampaně udělají (zbytek se nepodaří zachytit, protože nejsou označeny hashtagem). Výsledky za Českou republiku najdete zde. Celkem 10 českých knihovníků provedlo 34 editací v 29 článcích; přidali přitom 14363 bajtů (znaků).

Při množství práce, které dnes knihovníci mají, se v České republice s kampaní dostáváme do knihoven obtížně. Od knihovníků, kteří se i přesto zapojili, máme velmi dobrou zpětnou vazbu. „Kampaň je přínosná hlavně v tom, že knihovníci mohou zkvalitnit obsah Wikipedie tím, v čem by měli být kovaní. Pracovníci knihoven mají přístup ke spoustě zdrojů (nejen primárních), díky čemuž je pro ně přidávání referencí snadné, vysvětluje Martin Ďurkáč, jeden z knihovníků, který se do kampaně zapojil. „Přínos vidím i v tom, že pokud budou knihovníci zkvalitňovat obsah na Wikipedii, budou Wikipedii sami chápat jako důvěryhodnější zdroj informací, než jak ji chápali jako pouzí konzumenti jejího obsahu,“ dodává. Věříme, že prostřednictvím 1Lib1Ref se nám podařilo ukázat, jak jednoduché je Wikipedii editovat a že i ta nejmenší editace či přidání reference má smysl.

Pokud by vás zajímala spolupráce knihoven a hnutí Wikimedia ČR, přidejte se do facebookové skupiny Wikiknihovny, kde vám neutečou žádné informace našich o projektech, jako jsou Senioři píší Wikipedii, 1Lib1Ref a další.

S blížícím se koncem roku je naší lidskou přirozeností se na chvíli zastavit a zamyslet se, čím jsme uplynulý čas strávili a k čemu naše práce a úsilí vedly. Děláme si jakousi roční bilanci či chcete-li vyhodnocení. A tak dovolte i mně se trochu vrátit v čase a seznámit vás s tím, čemu jsme se ve Wikimedia ČR věnovali v oblasti vzdělávání.

          Letošní rok byl přelomový a to především z hlediska profesionalizace. Od února už se o vzdělání nestarají pouze dobrovolníci, ale pobočka má na poloviční úvazek manažerku vzdělávacích aktivit, která tuto oblast koordinuje, spolupracuje s dobrovolníky a podporuje je v jejich aktivitách formou vzdělávání, nastavení konceptů, procesů či vytvářením metodických materiálů.

          Velký posun se odehrál i v rámci programu Senioři píší Wikipedii, jehož cílem je prostřednictvím kurzů vychovávat ze seniorů nové wikipedisty . V letošním roce se nám podařilo pro lektory programu uspořádat školení na téma andragogika a stavba programu, práce s hlasem a slovem, dále trénink lektorských dovedností a setkání nad inovacemi v oblasti obsahu programu. Věřím, že i tato setkání přispěla k předání know how a k rozšíření lektorských řad. Díky tomu mohl program expandovat. V letošním roce se uskutečnily kurzy nejen v Praze, ale i v Brně, Olomouci, Vsetíně, Příbrami, Liberci, Ústí nad Labem, Ostravě a Karviné. Celkem se nám podařilo uspořádat 19 kurzů pro začátečníky i pokročilé, kterých se poprvé zúčastnilo 111 seniorů, a společně se svými zkušenějšími kolegy přidali 1 971 065 bajtů a napsali 216 článků.

Vzhledem k tomu, že je o kurzy velký zájem a naše časové kapacity neodpovídají poptávce, pořádáme i školení pro knihovníky, kde jim předáváme lektorské know how, aby i oni mohli ve svých knihovnách učit seniory psát Wikipedii. V současné době se nám podařilo zaučit tři knihovníky, kteří samostatně vedou seniorské kurzy a kterým bych tímto chtěla moc poděkovat za jejich vytrvalost a úsilí. Také jsme vytvořili nový model proškolení knihovníků, který se skládá ze dvou kratších setkání a měl by zajistit efektivnější předání klíčových znalostí a dovedností, aby se počet knihovníků-lektorů zvýšil.

Své důležité místo mezi vzdělávacími aktivitami má i program Studenti píší Wikipedii, kde studenti vysokých škol zpracovávají místo seminární práce encyklopedické heslo na Wikipedii. Od roku 2013 již přidali celkem 7 030 046 bajtů (což si lze představit jako 14 knih o 400 stránkách) a napsali tak 458 článků a mnoho dalších rozšířili a vylepšili. Do projektu je zapojena např. Masarykova univerzita, Univerzita Karlova, České vysoké učení technické v Praze a další vysoké školy. Na akademické půdě se nám letos podařilo nadchnout studenty i pro zpracování závěrečných prací na témata Wikipedie, konkrétně jde o práce studentů Masarykovy univerzity na téma Návrh chybějících interních odkazů v české Wikipedii a Paralelní korpus z Wikipedie.

          Vzhledem k tomu, že projekt Studenti píší Wikipedii je kvůli náročnosti určen primárně pro vysokoškolské studenty, zapojili jsme se do globální iniciativy EduWiki, jejímž cílem je podpořit učitelé středních škol v zapojování Wikimedia projektů do výuky. Uč (s) Wiki, jak jsme si program pojmenovali pro české prostředí, je určen pro žáky a učitele středních a základní škol. Jednotlivé aktivity, které v rámci programu vytváříme, přispívají k rozvoji kritického myšlení a digitální gramotnosti dětí. V současné době aktivity pilotujeme, abychom v následujícím roce mohli vytvořit kurz pro pedagogy Jak pracovat s Wikipedií ve výuce. Tento kurz by měl být akreditován MŠMT v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Jako velký úspěch vnímám i založení klubu Wikipedie v Brně (březen) a následně Wikiklubu v Praze (květen). Jde o pravidelná setkávání pokročilých i začínajících wikipedistů, kteří spolu jednou týdně editují, vzájemně si pomáhají, radí či konzultují. Tato setkání jsou otevřena široké veřejnosti, navštěvují je někteří z našich členů, účastníci či absolventi seniorských kurzů, studenti a další. Děkuji Marku Blahušovi, Honzovi Loužkovi, Jiřímu Rambouskovi a Vojtovi Veselému, kteří si kluby vzali organizačně na svá bedra a zajišťují jejich pravidelné konání.

Vrcholem letošního roku byl 8. ročník Wikikonference, která je tradičně určená nejen wikipedistům, ale i odborné a laické veřejnosti. Poprvé v historii této akce se představili i zahraniční řečníci a jednotlivé tematické bloky zakončovaly panelové diskuze řečníků s publikem. Více o Wikikonferenci se můžete dočíst na našem blogu.

V oblasti vzdělávání je důležité si uvědomit, že nejde pouze o programy zaměřené na práci s Wikipedií. Wikimedia ČR podporuje spoustu dalších kvalitních projektů, které mají velký potenciál. Mezi ně patří i Wikidata, úložiště strukturovaných dat, které poskytuje podporu mnoha jiným webům a službám (např. Google info boxům). Máme velkou radost, že se letos podařilo pro komunitu uspořádat první workshop na toto téma s příznačným názvem Mezi bajty.

Jak řekl Nelson Mandela, vzdělávání je ta nejsilnější zbraň, kterou můžeme měnit svět. A tak se těšíme, jak budeme společně měnit svět i v roce 2017. Pokud by se kdokoli z vás chtěl o jednotlivých programech dozvědět více či se zapojit, pište na gabriela.bokova@wikimedia.cz.

Wikikonference je nejvýznamnější každoroční událost komunity přispěvatelů a fanoušků české internetové encyklopedie Wikipedie. Již osmý ročník této celodenní akce proběhl v sobotu 3. prosince 2016 v Univerzitním kině Scala v Brně a přilákal 112 účastníků. Pořadatelem Wikikonference je spolek Wikimedia Česká republika, jenž je českou pobočkou americké Nadace Wikimedia, která Wikipedii provozuje. Partnerem tohoto ročníku Wikikonference byla Masarykova univerzita, která dlouhodobě rozvoj Wikipedie podporuje. Konference se konala v Brně již podruhé (poprvé se v roce 2014 uskutečnila na brněnské hvězdárně) a její přípravu v místě koordinoval Marek Blahuš, který se od ledna 2016 věnuje podpoře Wikipedie v Brně na částečný úvazek jako zaměstnanec spolku Wikimedia ČR. Tradičním průvodcem konferencí byl televizní moderátor Miroslav Langer, novinkou letošního ročníku byla vystoupení dvou hostů ze zahraničí.

Program konference se opětovně nesl v duchu hesla „nahlédněte pod pokličku Wikipedie“. Znamená to, že akce byla určena nejen wikipedistům, ale i zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Spíše než řešením konkrétních problémů, což je běžnou náplní diskuzních stránek na Wikipedii, nabídla totiž Wikikonference svým návštěvníkům možnost seznámit se s některými méně známými souvislostmi fungování této encyklopedie. Prosincový termín akce byl také vhodnou příležitostí k ohlédnutí se za uplynulým rokem ve „světě Wiki“ a představení některých plánů na rok příští. Prostor v programu konference dostalo i několik úvah nad společenským významem Wikipedie.

Hlavní program

Krátce po desáté hodině ranní zahájil konferenční den Vojtěch Dostál, předseda spolku Wikimedia Česká republika. Z pódia univerzitního kina pozdravil účastníky i místní organizátor Marek Blahuš, který současně pracuje na Masarykově univerzitě jako první český wikipedista rezident. Pak již následovala prezentace Jana Groha, který představil výběr nejzajímavějších událostí ze světa Wikipedie a hnutí Wikimedia v uplynulém roce. Jakýmsi úvodem do fungování Wikipedie a současně exkurzem do její historie byla humorně laděná prezentace Marka Blahuše nazvaná „(Ne)slavné začátky na Wikipedii“. V následujícím vystoupení ještě brněnský architekt a wikipedista Jan Sapák načrtl specifika dvou českému prostředí blízkých jazykových verzí Wikipedie (hornolužické a romské) a pak se již pozornost upřela k tématu spolupráce hnutí Wikimedia se vzdělávacími a kulturními institucemi. Problematice provozování takovýchto aktivit v českém prostředí se s využitím svých mnohaletých zkušeností s institucionální spoluprácí věnoval wikipedista Jaroslav Zastoupil. Hned na dvou místních příkladech takové spolupráce z nedávné doby – Masarykově univerzitě a Moravské zemské knihovně – po něm ilustroval potenciál institucionální podpory Wikipedie opět brněnský wikipedista Marek Blahuš. První blok byl zakončen dvacetiminutovou panelovou diskuzí, v níž vystoupili zmiňovaní Vojtěch Dostál a Jaroslav Zastoupil a za Masarykovu univerzitu vedoucí tiskového odboru jejího rektorátu David Povolný, jenž mj. na dotaz z publika vysvětlil, co univerzitu vedlo k tomu, že od léta 2016 zpřístupňuje velkou část svého prezentačního obsahu pod svobodnou licencí umožňující jeho přebírání do Wikipedie – hlavním cílem jeho odboru je prý totiž informace o dění na univerzitě dostávat k příjemcům a není přitom zase až tak důležité, jestli si je přečtou v univerzitním časopise nebo někde jinde.

Po krátké přestávce na občerstvení, jehož sponzorem byla společnost Kiwi.com, následoval druhý konferenční blok, jehož tématem bylo autorské právo. V jeho úvodu nejprve Jan Loužek krátce seznámil přítomné s okolnostmi odhalování plagiátorství na Wikipedii. Pak již následovala půlhodinová přednáška prvního zahraniční hosta, jímž byl Dimitar Parvanov Dimitrov. Ten pracuje v Bruselu jako hlavní lobbista hnutí Wikimedia v oblasti svobodné tvorby při Evropské unii. Ve své přednášce nazvané „EU Copyright Reform“ (tj. „Reforma autorského práva v EU“) představil probíhající celoevropskou diskuzi o budoucích změnách autorského práva a zaměřil se na ty z nich, které se přímo či nepřímo mohou dotknout svobody informací vkládaných do Wikipedie. Podělil se i o zkušenosti z jednání s členy Evropského parlamentu a některé dílčí úspěchy v této oblasti. Tato přednáška proběhla v angličtině, zájemcům v hledišti přitom bylo rozdáváno její českojazyčné shrnutí. Neméně zajímavá byla i následující přednáška brněnského právníka Matěje Myšky „Připravované změny v autorském zákoně a jak se to dotkne Wikimedie“, která se věnovala stejnému tématu v českém kontextu a navíc přinesla i informace o výsledku několika soudních sporů, v nichž figurují licence Creative Commons (na nichž je postavena i Wikipedie). V závěru bloku pak ještě diváci dostali možnost položit kterémukoliv ze tří řečníků otázku a po skončení této panelové diskuze již následovala přestávka na oběd.

Díky spolupráci se Spolkem absolventů a přátel Masarykovy univerzity bylo možné zajistit za výhodných podmínek společný oběd v nedaleké univerzitní menze. Toho využila většina účastníků konference – pro některé z nich to navíc znamenalo vítanou příležitost podívat se po mnoha letech znovu do prostor, kde trávili svá studentská léta. Při návratu z oběda nalezli návštěvníci Wikikonference ve foyer kina stolečky, u nichž zástupci wikipedistů představovali široké spektrum aktivit, které s rozšiřováním Wikipedie souvisí, a nabízeli příležitost k individuální konzultaci. Tato „projektová vesnička“ tak byla skvělou příležitostí pro ty, kdo by se rádi do rozšiřování Wikipedie nějakým způsobem zapojili, ale doposud nevěděli, jak na to. Prezentovalo se za čtyřmi stolky s následujícími tématy: „Psaní Wikipedie“, „Vzdělávání s Wikipedií“, „Fotografování pro Wikipedii“ a „Digitalizace pro Wikipedii“.

Třetí blok programu Wikikonference byl věnován objektivitě a kritickému myšlení. Jako první v něm vystoupil historik Tomáš Dvořák, který se na historickém ústavu Masarykovy univerzity věnuje zkoumání role internetu a specificky Wikipedie v současném dějepisectví a k přispívání do Wikipedie vede i své studenty. Po něm promluvila Gabriela Boková, manažerka vzdělávacích aktivit spolku Wikimedia ČR. Ta představila zejména projekt Uč (s) wiki, jehož cílem je na podkladu Wikipedie podporovat rozvoj digitální gramotnosti a kritického myšlení u žáků základních a středních škol. Důležitost tohoto tématu si nedávno uvědomila i skupina studentů Fakulty sociálních studií MU, kteří stojí za projektem Zvol si info – ten představila jedna z nich, politoložka Veronika Dostálová. V následné panelové diskuzi vystoupil vedle ní a Tomáše Dvořáka ještě wikipedista Vojtěch Veselý, který se dlouhodobě věnuje lektorování kurzů psaní Wikipedie včetně těch pro seniory a studenty.

Závěrečný blok programu tohoto ročníku Wikikonference byl celý věnován vystoupení řečníka, který do Brna přijel až z amerického San Francisca ze sídla Nadace Wikimedia. Tato nadace nejenže administrativně zajišťuje chod Wikipedie, ale i finančně a organizačně podporuje skupiny lidí, kteří se snaží napomáhat rozvoji Wikipedie ve své vlastní zemi – jako je tomu i v případě spolku Wikimedia ČR a jím pořádané Wikikonference. O to větší ctí pro nás bylo přivítat mezi účastníky konference a poslechnout si přednášku Izraelce Asafa Bartova, který patří k služebně nejstarším wikipedistům a v Nadaci Wikimedia pracuje jako Senior Program Officer věnující se zejména rozvoji komunit čtenářů a přispěvatelů v jednotlivých zemích. Do Česka zavítal vůbec poprvé. Svou čtyřicetiminutovou přednášku, připravenou speciálně pro naši konferenci, nazval „Wikipedia as Discourse: A Peek Behind A Non-existent Curtain“ („Wikipedie jako rozprava: Nahlédnutí za oponu, která neexistuje“). Ačkoliv má Asaf Bartov titul z filologie a hovoří několika jazyky, čeština mezi ně bohužel nepatří – rád ovšem svolil, aby byla pro širší srozumitelnost jeho vystoupení v předpřipraveném českém překladu promítána jeho prezentace, kterou doprovázel svým výkladem pronášeným v angličtině. V obsahu jeho příspěvku bylo možné nalézt množství velmi zajímavých úvah týkajících se fungování Wikipedie jako nikým neřízeného dobrovolníky vytvářeného vzdělávacího projektu. Tyto myšlenky byly dále rozvinuty do podoby konkrétních návrhů pro naši českou komunitu v následující diskuzi, které se kromě něj zúčastnil i dlouhodobě v Praze žijící německý vývojář André Klapper, který je rovněž zaměstnancem Nadace Wikimedia, a wikipedista Martin Urbanec, který je v pozici „byrokrata“ jedním ze tří českých wikipedistů s nejvyššími technickými oprávněními.

Doprovodný program

Hlavní program osmé české Wikikonference byl ukončen okolo páté hodiny večerní, až do nočních hodin však po něm ještě probíhalo neformální setkání v baru kina Scala, kterého se zúčastnila asi dvacítka wikipedistů včetně hostů. Následujícího dne využili někteří z účastníků Wikikonference nabídnuté 50% slevy na vstup do brněnského VIDA! science centra. Naopak ještě před konferencí, v pátek 2. prosince od 16 hodin, se v Moravské zemské knihovně uskutečnil seminář zaměřený na české wikipedisty, v jehož rámci je knihovník a archivář Jiří Dufka seznámil s množstvím zajímavých informačních zdrojů (knižních, digitalizovaných i elektronických) využitelných při psaní encyklopedických článků. I po tomto semináři následovalo neformální posezení v kavárně, na němž byly mj. diskutovány možnosti dalšího rozvoje spolupráce knihovny a wikipedistů.

Složení publika a jeho motivace

Dle výsledků dotazníkového šetření provedeného po akci, v němž se vyjádřilo 43 (tj. 38 %) ze 112 zúčastněných, byly mezi účastníky Wikikonference zastoupeny všechny věkové skupiny a navzdory jisté převaze věkové skupiny 21–30 let byl průměrný věk účastníků konference 42 let, což přesně odpovídá průměru celé české populace. Vzhledem k tomu, že dotazník vyplňovali aktivní wikipedisté ve větší míře než zúčastnění prostí čtenáři Wikipedii a protože typickým přispěvatelem Wikipedie je ještě stále mladý člověk, lze dokonce očekávat, že průměrný věk všech účastníků konference byl ještě o něco vyšší než je výše uvedené číslo a že se tedy skutečně daří získávat pro Wikipedii pozornost lidí v produktivním věku a seniorů, o což hnutí Wikimedia i u nás v posledních letech usiluje. Z přihlášek na Wikikonferenci také víme, že 42 % zúčastněných se s Wikipedií setkává pouze jako čtenáři, 23 % na ní tu a tam něco upraví (méně než 5 editací měsíčně), 21 % tvořili aktivní editoři Wikipedie (5–99 editací měsíčně) a 14 % jsou dokonce v přispívání do ní velmi aktivní (100 a více editací měsíčně). Zdaleka nejvíce účastníků pocházelo ze samotného Brna – takových lidí dorazilo hned 50 a spolu s několika dalšími účastníky ze zbytku Jihomoravského kraje tvořili 54 % všech návštěvníků. Tím se opět potvrdilo, že pořádat Wikikonferenci i v jiných městech než Praze má smysl – tím spíše, že v pokonferenčním dotazníku vyjádřilili prakticky všichni respondenti zájem zúčastnit se akce znovu v budoucnu, ovšem více než třetina to podmínila dodatkem „až zas bude znovu v Brně“. Několik účastníků přesto vážilo cestu do Brna až ze severních nebo západních Čech a osm účastníků dorazilo ze Slovenska, kde se dosud podobné akce nepořádají. Více než polovina pokonferenčních respondentů se zúčastnila již první brněnské Wikikonference před dvěma lety, třetina pak loňského ročníku v Praze. Celá třetina respondentů ale také uvedla, že toto byla jejich první Wikikonference. Nejúspěšnějším zdrojem informace o konání konference zůstává reklamní proužek na Wikipedii, následují e-mailová pozvání a internetová diskuzní fóra.

Nejlepší přednášky, klady a zápory

Ze součástí programu sklidila u obecenstva největší úspěch přednáška „(Ne)slavné začátky na Wikipedii“ Marka Blahuše (průměrná známka 1,48), následovaná přednáškou Dimitara Parvanova Dimitrova „EU Copyright Reform“ (1,68) a prezentací aktivit spolupráce Wikipedie s MU a MZK (1,76). Veskrze pozitivně bylo hodnoceno i zařazení přednášek v angličtině, ačkoliv asi pětina respondentů upozornila, že pro ně nebyly srozumitelné. Opatření učiněná na podporu srozumitelnosti byla kvitována s téměř jednoznačným povděkem, a to zejména překlad promítaných slidů do češtiny. Že využili na papíře rozdávaných českých doprovodných materiálů k cizojazyčným přednáškám, to ale v průzkumu uvedlo celých 35 % respondentů. I proti zapojení cizinců do diskuze nebylo téměř námitek, zřejmě i vzhledem k dostupnosti polosimultánního tlumočení. Mezi zápory Wikikonference její účastníci uvedli: že nemá (či ani nemůže mít) přesněji definovanou cílovou skupinu, že na ní nepotkali wikipedistu ze svého oboru, malý důraz na samotný encyklopedický obsah a jeho tvorbu, že jeden konferenční den na diskuzi a výměnu zkušeností nestačí, že mohlo být ještě více účastníků, že prostor kina není bezbariérový. Naopak mezi největšími klady Wikikonference účastníci uvedli: že nabízí prostor k osobnímu setkání wikipedistů a příznivců Wikipedie, umožňuje stmelit wikipedisty v reálném světě mimo počítač, dává příležitost ohlédnout se za uplynulým rokem, poznat zákulisí internetové encyklopedie, že se konává i mimo Prahu a v dobře technicky vybaveném sále, že přednášející byli dobří řečníci a byl dodržován časový harmonogram.

Nahrávky přednášek, reportáže a fotografie

Všechny přednášky tohoto ročníku Wikikonference byly dle dobrého zvyku zaznamenány a lze si je díky tomu nyní zpětně prohlédnout (včetně slidů) i po internetu – na webu SlidesLive, kde naleznete i záznamy přednášek z předchozích ročníků. Výběr fotografií z tohoto ročníku naleznete v galerii na Wikimedia Commons, všechny zveřejněné fotografie pak v příslušné kategorii tamtéž. O Wikikonferenci ve svém vysílání několikrát informoval Český rozhlas (stanice Plus a Brno včetně živého vstupu přímo z akce) a své publikum na ni zvaly i spolupracující Masarykova univerzita a Moravská zemská knihovna. Děkujeme i všem našim sponzorům – společnostem i jednotlivcům – kteří dlouhodobě podporují činnost spolku Wikimedia Česká republika. Budeme se těšit na setkání s vámi třeba již na příštím ročníku Wikikonference, který proběhne zřejmě na podzim 2017 v Praze.

Zajímá vás, jak se dá editovat za lidská práva? Snadno. Stačilo si nastudovat jednotlivé případy, které zveřejnilo hnutí Amnesty International v rámci své kampaně Maraton psaní dopisů, a napsat o nich články na Wikipedii.

Nejprve by se slušelo začít tím, co je to Maraton psaní dopisů. Jde o největší mezinárodní akci na podporu vězněných, pronásledovaných nebo utlačovaných lidí, kterou organizace pořádá každý rok kolem 10. prosince, Mezinárodního dne lidských práv.  Cílem je napsat co nejvíce dopisů a poslat je jednotlivým vládám a úřadům příslušných zemí, kde chceme upozornit na porušování lidských práv. Dále je možné napsat přímo obětem tzv. dopis solidarity a vyjádřit jim naši podporu.

Wikimedia ČR se tedy do akce zapojila po svém. Vzhledem k tomu, že právě Wikipedie je v dnešní době jeden z prvních zdrojů, kde lidé vyhledávají informace, považujeme za důležité, aby byly i tyto kauzy v české Wikipedii k dispozici. Proto jsme na středu 14. prosince zorganizovali Editaton za lidská práva.

 

Jednou z letos podpořených kauz je příběh egyptského fotoreportéra Mohameda Abu Zaida.

Po úvodním vysvětlení základů editace od lektora Vojty Veselého se nám ve zbývajícím čase podařilo napsat několik dopisů, přidat  36 083 bajtů, rozšířit heslo Edward Snowden  a vytvořit celkem osm nových článků:

• přehrada Site C,
• Máxima Acuña,
• perzekuce lidí s albinismem,
• Eren Keskin,
• Mahmúd Abú Zajd,
• Ilham Tohti,
• Johan Teterissa,
• Zejnab Jalalian.

Martin Balcar, vedoucí kampaní Amnesty International v České republice, k události řekl:  „Zapojení Wikipedie do Maratonu psaní dopisů je pro nás novinkou, která má velký dopad. Amnesty jde o objektivitu a jsme rádi, pokud se k našim vězňům či případům lze dopátrat ze všech možných zdrojů. Včetně těch kritických. Nové případy byly zapracovány a my za to komunitě děkujeme. “

Děkujeme všem účastníkům a doufáme, že nejpozději za rok si zase zaeditujeme za lidská práva a podpoříme dobrou věc.

Ve dnech 25. – 27. listopadu 2016 se v Ostravě sešli zástupci poboček České republiky, Polska a Slovenska, aby si vyměnili zkušenosti v různých oblastech a naplánovali program společné spolupráce pro rok 2017. Díky wikipedistovi Ikcurovi jsme našli nezvyklé a zajímavé prostředí na Dole Michal v Ostravě–Michálkovicích.

Ve skupině GLAM jsme si vyměnili zkušenosti z projektů úspěšných i těch úspěšných méně. Problémy mají polští i čeští účastníci velice podobné. Projekt GLAM je na Slovensku teprve v počátcích, a tak jsme se snažili Patriku Kunecovi předat naše nejlepší znalosti a zkušenosti. Dále jsme plánovali společnou účast na mezinárodním projektu Etnografie Karpat, organizovaném polskou pobočkou ve spolupráci s Národním etnografickým muzeem ve Varšavě (Państwowe Muzeum Etnograficzne w Warszawie). Tento projekt zasahuje na území České republiky je malou částí. V té se ale nacházejí velice významné lokality, například Valašsko či Horňácko.

V dalších pracovních skupinách se diskutovalo vedení zaměstnanců, proces jejich příjímání, způsoby propagace směrem k médiím, se kterou má zkušenosti zejména polská pobočka, která zaměstnává dvě osoby zodpovědné za komunikaci. Stranou nezůstaly ani vzdělávací projekty, kde si polská strana odnesla naše zkušenosti se seniorskými kurzy.

Neformální část setkání obsahovala například prohlídku dolu Michal, kde jsme se dozvěděli nejen jeho historii a technologický popis, ale i řadu zajímavostí a kuriozit ze života havířů, někdy dosti peprných.

Fotografie: Gampe; CC-by, sa 4.0

Některé země jsou právě tak velké, že mají jen jedno centrum – hlavní město – zatímco v jiných umožnily dějiny a zeměpis existenci konkurence. Takovou zemí je Česko, kde fungují aktivní dobrovolnické komunity projektů Wikimedia jak v Praze, tak i ve druhém největším městě Brně. Tento článek ukazuje, jak může soutěživost mezi dvěma komunitami v rámci jednoho státu podporovat růst a prosperitu obou.

Dovolte mi začít citátem, který vyjadřuje touhu po druhé univerzitní instituci v českých zemích, z roku 1885, tedy desítky let předtím, než mohla být konečně zřízena:

Kdo zná život škol vysokých, dá mně za pravdu, že máme-li míti jednu universitu, potřebujeme dvě.

– Tomáš Garrigue Masaryk, první prezident Československa, profesor na Univerzitě Karlově v Praze, iniciátor Masarykovy univerzity v Brně (založena roku 1919)

Dobrovolník z druhého největšího města

Dějiny české Wikipedie se tradičně točily především okolo Prahy, avšak je skutečností, že projekt samotný založil v roce 2002 esperantista z Brna. Osobně jsem se tam s ním seznámil v roce 2005, když jsem přišel studovat na Masarykovu univerzitu a stal se členem místního klubu esperantistů.

Být idealistou je cennou vlastností zejména v okamžiku, kdy hledáte dobrovolníky, kteří by psali články, za něž nebudou placeni, pro rozjíždějící se encyklopedický projekt, který nemá být nikdy hotov. Esperantisté se svou snahou propagovat nikomu nestranící snadno naučitelný druhý jazyk pro všechny jsou idealisté už z podstaty. Není proto divu, že esperantská Wikipedie byla hned jedenáctou založenou jazykovou verzí tohoto projektu a na výsluní se drží až do dnešních dnů. Je to také místo, kam jsem jako wikipedista zpočátku přispíval nejvíce: S mezinárodní komunitou mluvčích esperanta jsme tam dokumentovali svůj jazyk, 120 let jeho historie, jeho odborná využití a pravidelné události s ním spojené, původní i překladovou literaturu apod. – a k tomu navíc i všechny ty obecné znalosti, které byste předpokládali najít v běžné encyklopedii.

Ani idealisté však neradi zůstávají sami, tím méně jsou-li členy hnutí přímo zaměřeného na mezinárodní spolupráci. Tato touha po spolupráci má hlavní zásluhu na tom, že jsem se postupně v letech 2005–2014 přerodil z introvertního studenta IT ve vedoucí osobnost celostátní organizace mladých esperantistů. S takto získanými zkušenostmi už pak pro mne nebylo příliš těžké sebrat potřebné sebevědomí, recyklovat získané dovednosti a začít v roce 2014 vytvářet místní komunitu přispěvatelů projektů Wikimedia.

Žádná brněnská wikikomunita by však neexistovala, kdyby nebylo Prahy, kde už od roku 2008 sídlí spolek Wikimedia Česká republika. Když lidé z něj v roce 2012 poprvé přijeli do našeho města a svolali místní wikipedisty, ihned jsem využil příležitosti a stal se jeho členem. Mé zkušenosti z esperantského hnutí mi říkaly, že i neorganizovaná roztroušená skupina nadšenců potřebuje mít ke správnému fungování nad sebou nějakou formálně organizovanou vrstvu.

Nyní nastává okamžik, kdy se historie Wikimedie u nás začíná podobat onomu dějinnému příběhu o dvou univerzitách: Když jsme byli pověřeni úkolem uspořádat v Brně českou Wikikonferenci 2014, museli jsme se začít scházet častěji než jen třikrát do roka. Počet účastníků už sice nikdy nedosáhl těch 23 z úvodního setkání, ale bylo zde malé zdravé jádro, se kterým se dalo začít. Tito lidé byli připraveni začít pracovat na dosažení společného cíle i off-line – za předpokladu, že je někdo bude vést. Tak jsem se opět stal nevoleným vůdcem. Naše setkání přestala být pouhým povídáním u piva, když jsme začali formulovat společné vize, rozdělovat si úkoly a pro větší interaktivitu používat projektor. A Praha si zrodila konkurenta.

Udělejme wikiuniverzitu aneb význam týmových aktivit pro budování komunity

Komunitní duch dál panoval i v roce 2015, když se do hry vložila Masarykova univerzita. Její spolek absolventů projevil sice zájem o představování významných absolventů na Wikipedii už před dvěma roky, ale teprve vizionářská přednáška jeho předsedy na brněnské Wikikonferenci, v níž představil myšlenku „wikiuniverzity“, společně se znovuzrozeným nadšením místních wikipedistů konečně dokázaly probít Wikipedii cestu univerzitními strukturami až k oficiálnímu uznání. Rektor převzal záštitu nad wikipedisty píšícími o univerzitě a ti brzy dostali novou příležitost, jak se zapojit: Univerzita se totiž rozhodla najmout tým deseti wikipedistů, kteří by vylepšovali články o s ní blízce spojených tématech, jako jsou jednotlivé fakulty, budovy, dějiny, významní vyučující či absolventi. Tato spolupráce vyústila do konce roku 2015 ve 450 hodin editování encyklopedie a 630 hodin budování komunity, navazování vztahů a pořádání vzdělávacích aktivit. Zmíněná organizační část byla mým úkolem v roli wikipedisty rezidenta, hovorově „univerzitního wikipedisty“. Získával jsem pro projekt jednotlivé redaktory, sledoval jejich práci, pomáhal jim dohledávat spolehlivé zdroje, zprostředkovával kontakt s odpovědnými pracovníky univerzity, pořádal školení o Wikipedii pro manažery vnějších vztahů, pomáhal učitelům zapojovat Wikipedii do výuky apod.

Ke konci roku 2015 byla navázaná spolupráce zpečetěna podpisem memoranda o partnerství mezi Masarykovou univerzitou a Wikimedií Česká republika. To umožnilo nastoupit v roce 2016 na cestu společného financování aktivit, při kterém se univerzita zaměřuje na vylepšování encyklopedických článků z oblasti svého zájmu a Wikimedia poskytuje prostředky pro další rozvoj práce okolo, jako je např. asistence univerzitě s převodem jejích zpravodajských tiskovin a fotografií pod licenci Creative Commons. Nově získané prostředky umožnily navázání kontaktů i s jinými institucemi, např. s regionální knihovnou. Snažíme se také sondovat stav na dalších univerzitách v našem městě a poskytovat podporu vznikajícím komunitám v jiných městech, např. v Olomouci. Aktivně vyhledáváme nové i staronové zájemce a pravidelně je zveme na svá každoměsíční setkání. Z těch 32 lidí, kteří se mezi námi v posledním roce alespoň jednou ukázali, si už někteří v hnutí Wikimedia pro sebe nalezli i specifickou roli a pravidelně se teď do života naší komunity zapojují jako školitelé, kontaktní osoby v obdobně smýšlejících hnutích a politických uskupeních, techničtí odborníci nebo energičtí fotografové.

Vzájemná pomoc a přenos inovací

Když se to vezme kolem a kolem, budování komunity je jako učení se jazyka: každý máme nějaký svůj mateřský jazyk a nejtěžším úkolem bývá naučit se první cizí jazyk; pak už to s dalšími cizími jde snáz. Analogicky, mít aktivní místní komunitu v hlavním městě je docela přirozené; vybudovat druhou funkční komunitu někde jinde už je ale výzva. Jakmile se to ovšem jednou podaří, může být tato zkušenost dle potřeby snadno replikována s cílem zasáhnout ještě další místa. A více komunit přináší více nápadů – některé z našich vlastních myšlenek se velmi dobře uchytily i v samotné Praze a my jsme za to rádi. Mezi náš úspěšný vývozní artikl patří kluby Wikipedie – původně myšlenka jednoho pedagoga, který se rozhodl sednout si jednou týdně v předem ohlášenou dobu do knihovny a editovat tam Wikipedii společně s kýmkoliv, kdo se k němu přidá – nebo také koncept pravidelných wikisrazů, které se konají vždy ve snadno zapamatovatelný den („každou třetí středu v měsíci“), probíhají podle oznámeného programu a registrovaným zájemcům je jejich konání připomínáno zprávou několik dní předem.

Na konci roku 2016 proběhne v Brně již podruhé česká Wikikonference (3. prosince), která po dvou letech znovu mobilizuje místní komunitu a bude příležitostí k ohlédnutí se za tím, čeho se nám podařilo dosáhnout v tomto roce. S ohledem na rozjíždějící se profesionalizaci ve Wikimedii Česká republika – umožněnou výročním grantem od Nadace Wikimedia, jehož součástí je i pozice „wikipedisty pro Brno“, který se na částečný úvazek věnuje dalšímu rozvoji místní komunity – si můžete být jisti, že na konci tohoto roku bude o čem vyprávět.

– Marek Blahuš,
wikipedista pro Brno
ve spolku Wikimedia Česká republika

---

Tento článek vznikl původně v angličtině a byl publikován 13. 7. 2016 na Outreach Wiki. Český překlad, jehož úpravou vznikl tento text, je k dispozici na podstránce tamtéž.

O tom, že jsou Wikidata skvělý projekt, jsme už psali. Na nedávném workshopu v Pardubicích se podařilo naimportovat do Wikidat informace týkající se více než pěti tisíc památných stromů v ČR. Tato data poskytla našemu spolku Agentura ochrany přírody a krajiny ze své databáze chráněných objektů, tzv. Digitálního registru Ústředního seznamu ochrany přírody, největší zásluhu na tom má Mgr. Jan Votrubec z Oddělení technické správy dat a datové podpory AOPK ČR.  Podařilo se naimportovat data týkající se šířky a obvodu jednotlivých stromů a nyní s nimi můžeme provádět různé alotrie díky prohledávacímu a vizualizačnímu nástroji Wikidata Query Service. Nejprve se můžeme podívat třeba na všechny památné stromy v ČR, k nimž máme údaj o výšce, a zobrazit si je na mapě (legenda vpravo):

Většina nejvyšších stromů je v pohraničních horách (Jeseníky, Krušné hory) a na českomoravském pomezí. Pokud vám přijde toto zobrazení nepřehledné, můžeme si vynést jednotlivé výšky stromů do tzv. bublinového diagramu (queries zde, zde a zde). U druhého a třetího z obrázků platí, že čím větší bublina, tím více stromů o dané výšce v Česku je. Mimochodem, žlutá tečka na obrázku vlevo je nejvyšší památný strom v ČR, Troják u Habrůvky (58 metrů).

Zajímavá jsou i data týkající se obvodů kmenů. Stromy si můžeme opět vynést do mapy a vyznačit barevně dle obvodu (legenda vpravo):

Patrné je, že kolem velkých měst (Praha, Brno, České Budějovice) jsou shluky poměrně štíhlých památných stromů (zeleně), zatímco ve venkovských oblastech je větší zastoupení skutečně mohutných stromů s obvodem nad 4 metry.

A pokud nemáte dost, podívejte se ještě na hrátky s druhy stromů. U jednotlivých stromů (tzv. solitérů) se nám totiž podařilo přidat i jejich druhové určení, tedy laicky, jedná-li se o dub nebo topol. Zajímavá je třeba mapa výskytu památných jeřábů oskeruší v Česku:

Památné oskeruše prostě v Česku rostou jen na jižní Moravě a v Českém Středohoří, jak to koneckonců zmiňuje i článek na Wikipedii.

Pokud vás napadnou další hrátky s daty týkajícími se památných stromů, napište nám do komentářů! A závěrem bych chtěl poděkovat Twitterovému účtu @WikidataFacts, který pro nás většinu vizualizací během několika minut pohotově připravil. Máte-li rádi (Wiki)data, nenechte si ujít jeho další výtvory.

Zastupujete veřejnou instituci a chtěli byste se svými daty také takhle kouzlit? Ozvěte se nám a něco vymyslíme! Za všechna zajímavá data jsme vděčni.

V sobotu 10. září proběhl ve Vědecké knihovně v Olomouci u příležitosti Dnů evropského dědictví a současně také u příležitosti letošního 450. výročí trvání olomoucké knihovny editathon, jehož cílem bylo psát hesla pro Wikipedii na knihovnou doporučená témata. Akce proběhla s podporou spolku Wikimedia Česká republika.

Editathonu se zúčastnilo deset wikipedistů, z toho devět z různých koutů České republiky a 1 ze Slovenska. Wikipedisté byli nejprve pracovníky knihovny provedeni budovami této instituce a seznámili se s jejími odděleními, zejména pak se studovnou historických fondů. Následně se věnovali psaní encyklopedických hesel. Využívat mohli veškeré potřebné zdroje z fondů knihovny, jejíž pracovníci jim rovněž byli se svými odbornými znalostmi k dispozici a na žádost poskytovali také materiály vhodné pro ilustraci hesel, které bylo možné vložit na Commons. Několik wikipedistů akci podpořilo příspěvky psanými na dálku. O spokojenost zúčastněných se staraly dvě pracovnice knihovny, Mgr. Anna Vitásková a Mgr. Jitka Sládková, obě rovněž registrované wikipedistky.

Vědecká knihovna účastníkům editathonu již předem doporučila k psaní či rozšíření 32 témat týkajících se knihovny, jejích fondů či různých olomouckých osobností spojených buď přímo s knihovnou nebo s vydáváním knih v Olomouci. Wikipedie tak byla obohacena například o hesla Graduál loucký, Olomoucký misál, Portolánový atlas, Jan Olivetský z Olivetu, Mauric Remeš či Jaume Olives a také o mnoho souvisejících ilustrací. Celkem bylo na Wikipedii dodáno asi 60 tisíc bajtů textu. O akci informoval též místní tisk, konkrétně Olomoucký deník a internetové stránky Olomouckého kraje.

Zástupci spolku Wikimedia Česká republika se s pracovníky knihovny shodli na užitečnosti vzájemné spolupráce a domluvili se, že v ní budou pokračovat. Jedním z dalších kroků bude třídílný workshop pro zájemce o přispívání na Wikipedii, který se v prostorách knihovny uskuteční v průběhu října v celkové délce 6 hodin. Konkrétní podoba kursu se v současné době upřesňuje.

Uspořádat všechna data nashromážděná lidstvem do strojově čitelné podoby, poskytnout datové zázemí Wikipedii a dalším projektům, umožnit rychlou aktualizaci údajů, které se v čase mění – o to vše usiluje projekt Wikidata, který spustila nadace Wikimedia v roce 2012 a od té doby přilákal tisíce datových nadšenců. Také v Česku vzniká malá, ale aktivní komunita dobrovolníků, jejichž zásahy plní poslední změny Wikidat.

První setkání „Mezi bajty“ českých wikidatařů – či spíše celodenní praktický workshop – proběhlo 3. září 2016 v prostorách Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Na začátek se sluší poděkovat této instituci za obrovskou vstřícnost, s níž nás přijali, a za jejich superrychlý internet, který je pro akci tohoto typu naprostým základem. Workshopu se zúčastnilo 11 českých wikidatařů s různými odbornými znalostmi – zatímco několik se jich s Wikidaty teprve seznamovalo, jiní programují pokročilé robotické účty, které do Wikidat automaticky přidávají položku za položkou. Spojoval je však zájem o projekt Wikidata, od něhož si slibují mimo jiné zkvalitnění české Wikipedie – všichni účastníci workshopu jsou zároveň více či méně i encyklopedisté – wikipedisté. Vznikla tedy kreativní atmosféra, v níž probíhala čilá výměna názorů a zkušeností.

Jedenáct účastníků workshopu se nejdříve zúčastnilo dopoledního přednáškového bloku. Přednášející – Martin Urbanec, Matěj Suchánek a Vojtěch Dostál – vysvětlovali nejen  úplné základy Wikidat, ale soustředili se také na nástroje QuickStatements a Petscan, probrali základy Wikidata Query Service a řeč přišla i na přebírání Wikidat do infoboxů na české Wikipedii.

Znalosti nabyté dopoledne se po obědě přetvářely v dovednosti – v praktické odpolední části jsme se rozdělili do 4 skupin a každá si vzala na starost jiný úkol. Celkem provedli během samotného dne více než 13000 editací na Wikidatech a založili 855 nových položek. Import dat však běží dlouhé hodiny a pravý dopad workshopu byl patrný až v následujících dnech – celkem mezi 3. a 7. zářím udělali naši účastníci (včetně svých botů) více než 107 000 editací na Wikidatech. Aktualizovali třeba počet obyvatel ve všech českých obcích – díky našim účastníkům nyní každá česká obec na české Wikipedii obsahuje počet obyvatel aktuální k 1. 1. 2016. Také jsme naimportovali celou databázi zaniklých českých obcí, stejně jako databázi památných stromů v ČR. Díky tomu se můžeme třeba podívat, kde v Česku rostou památné jeřáby oskeruše. Pořádek byl vnesen také do článků a položek týkajících se základních sídelních jednotek v ČR.

Úplně nejdůležitější však byl příjemný pocit z akce – dojem, že v Česku existuje malá, ale pracovitá skupinka dobrovolníků, kteří milují (wiki)data. Těšíme se na další společné setkání „mezi bajty“, které na sebe jistě nedá dlouho čekat.

Účastníci akci hodnotili vesměs kladně a jejich očekávání akce naplnila, jak je vidět i z hodnocení naplnění očekávání účastníků ze závěrečného dotazníku. Všichni si ale z workshopu určitě něco odnesli a něco se dozvěděl, dokonce i ti, kteří s tím vůbec nepočítali.

 

 

 

 

Akci finančně zajistila Wikimedia ČR a organizačně podpořila Univerzita Pardubice, která poskytla zdarma prostory pro akci. Fotografie z workshopu jsou na Wikimedia Commons.

Představovat českým učitelům Wikipedii je dnes už sotva zapotřebí. Většina čtenářů tohoto textu je si pravděpodobně také vědoma možností využití Wikipedie v rámci výuky. Ten, kdo si tyto možnosti ozkoušel i v praxi, ovšem nejspíše narazil též na nemožnosti — na principiální omezení, která využívání Wikipedie při vyučování má. Největší otevřená encyklopedie je sice rozsáhlým zdrojem informací, do jehož tvorby se mohou učitelé i žáci zapojit, ale jehož encyklopedické poslání nenechává místo pro objevování na vlastní pěst, pro pokusy a omyly, pro učení vlastní tvorbou, pro cvičení a zkoušení.

Wikipedie ze své podstaty skutečně nemůže poskytnout vzdělávací prostor, kde by například více studentů mohlo psát souběžně každý svůj článek na stejné téma, kde by žáci mohli pracovat na cvičném textu, který bude následně smazán a napřesrok vytvářen stejně dalším ročníkem, kde by mohly vznikat stránky, do nichž smí zasahovat jen vedoucí kurzu, nebo naopak jen účastník, jenž má prokázat své dovednosti. Takový prostor však najdeme na jednom ze sesterských projektů nadace Wikimedia — na Wikiverzitě.

V čem Wikiverzita vyniká

Z jednoho úhlu pohledu můžeme Wikiverzitu přirovnat k veliké dílně. Zatímco Wikipedie shromažďuje již ověřené a věrohodně zveřejněné poznatky, na Wikiverzitě se dá pracovat zkusmo a cvičmo, provádět vlastní výzkum, který možná teprve v budoucnu přinese poznatky, jež se stanou součástí encyklopedického vědění, zřizovat si zákoutí šitá na míru vzdělávacím potřebám — takříkajíc vlastní pracovní stůl, učebnu, či dokonce laboratoř.

Z jiného úhlu pohledu můžeme Wikiverzitu pojmout jako síťový výukový systém. Řada škol dnes využívá takovéto systémy — nejčastěji populární Moodle — pro svou vnitřní potřebu. V případě Wikiverzity je takovouto školou celý svět. Kdokoli může podle svých schopností přijmout roli učitele a nabídnout výuku v některém z dosavadních předmětů, nebo si otevřít zcela nový kurz, ale právě tak podle svých potřeb přijmout roli žáka. Učitel z reálné školy si tu může zřídit virtuální učebnu pro své reálné žáky, umisťovat jim na Wikiverzitu učební materiály a odkazy na zdroje, otevřít pro třídu diskusní fórum, zadávat úkoly pro samostatnou práci a sledovat aktivitu svých jednotlivých svěřenců, spouštět a vyhodnocovat testy. (Nástroje pro porovnávání výsledků a sledování studijních pokroků ještě nejsou zprovozněny, ale do budoucna se s nimi počítá.)

 

Z dalšího úhlu pohledu můžeme Wikiverzitu vidět jako databázi digitálních učebních materiálů. Ty, které jsou zveřejněny pod otevřenou licencí Creative Commons, mohou být uloženy přímo na serverech Wikimedia (jako to v případě obrázků známe z Wikipedie), na jiné může tematická stránka na Wikiverzitě odkazovat, a tím podle potřeby integrovat i obsahy etablovaných úložišť, jako jsou dum.rvp.cz nebo dumy.cz. Oproti jiným úložištím digitálních učebních materiálů není Wikiverzita omezena druhem školy, typem studia, vzdělávacími plány, tématem ani případnými grantovými podmínkami. Navíc umožňuje materiály přímo propojovat s wikiverzitní výukou i s obsahy dalších projektů Wikimedia, na místě testovat, nezávisle recenzovat a probírat v diskusích a v případě otevřené licence i dále přizpůsobovat vlastním požadavkům.

 

Čemu je prospěšná otevřenost a kooperace

Již vícekráte zmíněná otevřenost patří k podstatě Wikiverzity, stejně jako ostatních projektů Nadace Wikimedia. Rozhodnutí pro ni je především věcí přístupu — přesvědčení, že kooperace ve výsledku dovede člověka dál než konkurence, a ochoty dát vlastní výtvory k dispozici ostatním, ba sdílet s ostatními samotný proces tvoření. Kdo chce své učební materiály a pracovní diskuse ponechat před zbytkem světa skryté, pro toho je vhodnější školní Moodle. Komu plně vyhovuje přednastavený rámec a recenzní linie etablovaných úložišť DUMů, tomu postačí jejich služby. Otevřenost Wikiverzity znamená rozšíření v obou směrech — její uživatelé mohou jednak využívat vzájemně výsledky své práce, navazovat na sebe, reflektovat se a korigovat. Jednak sami vytvářet nebo dotvářet rámec, v němž se pohybují. Založí-li učitel na Wikiverzitě výukový projekt pro svou reálnou třídu, pak může případně mezi své virtuální žáky přijmout i další uživatele, nebo mezi dalšími uživateli nečekaně nalézt korektora svých materiálů, či dokonce pedagogického asistenta. Díky provázanosti projektů Nadace Wikimedia může do svých výukových materiálů bezprostředně začleňovat například obsahy Wikipedie, Wikislovníku nebo Wikizdrojů, a Nadace samotná je poměrně jistou zárukou, že pracovní prostředí nebude nečekaně uzavřeno, zpoplatněno či zatíženo dodatečnými podmínkami.

Jak se stát průkopníkem

Stát se uživatelem Wikiverzity je stejně snadné jako začít používat Wikipedii. Kdo má již svůj uživatelský účet na Wikipedii nebo jiném projektu Wikimedia v libovolném jazyce, může se pod stejným jménem a heslem přihlásit na českou Wikiverzitu. Kdo takový uživatelský účet ještě nemá, může si jej velmi jednoduše zřídit. (Na Wikiverzitu je samozřejmě možno přispívat i anonymně, ale pro účast na výuce v roli učitele i žáka je vhodné mít svou stálou uživatelskou identitu.)

Na české Wikiverzitě je zatím každý aktivní uživatel průkopníkem. Zatímco třeba anglická nebo německá Wikiverzita už má rozsáhlou komunitu uživatelů a zásobu ověřených postupů a vyzkoušených nástrojů, česká teprve hledá svou podobu a své využití ve vzdělávání. Českojazyčná nápověda ještě není dobudována, pravidla efektivního uspořádání obsahu i soužití uživatelů se teprve vytvářejí, výukové projekty mají zatím spíše experimentální charakter. Máme už ovšem i první pozitivní zkušenosti s nasazením Wikiverzity v reálném školním vyučování — celoročně ve výuce informatiky v prvním a čtvrtém ročníku střední školy, krátkodobě a příležitostně též v dalších předmětech. Nyní čeká česká Wikiverzita především na další pedagogy, kteří budou mít odvahu a chuť vyzkoušet si ji ve výuce, a tím též pomáhat v jejím budování. Potenciál, který Wikiverzita má, za toto úsilí určitě stojí.

Milan Horák, učitel informatiky a společenských věd na SŠ Waldorfské lyceum, jeden ze správců české Wikiverzity (milan.m.horak@volny.cz, na Wikiverzitě pod uživatelským jménem Mmh)

Autorem rozhovoru je David Klempíř.

 

„Dcera se se mnou chlubí sousedům – ten náš děda, to je wikipedista,“ říká s úsměvem Karel Jurák. Osmdesátiletý odborník na výrobu elektroniky stále překládá technické normy, přispívá do specializovaných časopisů a příležitostně přednáší. Nyní věnuje část svého času i psaní a rozšiřování hesel na české Wikipedii. Pomohl program „Senioři píší Wikipedii“ a setkání s jeho ambasadorem, profesorem Janem Sokolem.

Pane Juráku, používal jste Wikipedii jako čtenář?
Ano. Občas píšu překlady norem, články nebo přednášky. Když jsem si nějakým termínem nebyl jistý, přes Google jsem se většinou dostal na anglickou Wikipedii. Jako překladatel musíte znát význam slova v kontextu. Na to je Wikipedie ideální. Když hledám příslušná témata na anglické verzi encyklopedie, dívám se pochopitelně, zda je o nich něco obdobného napsaného i v češtině.

Takže když jste nenašel potřebné heslo, rozhodl jste se ho napsat?
Navštívil jsem každoroční Wikikonferenci, protože jsem chtěl vědět něco bližšího o tom, jak to celé funguje. Součástí konference byl specializovaný „dýchánek“ Senioři píší Wikipedii, kde jsem poznal i pana profesora Sokola. Pochytil jsem, že bych mohl začít sám aktivně přispívat. Asi měsíc poté jsem se přihlásil na příslušný kurz v prostorách Městské knihovny v Praze.

Splnil kurz vaše očekávání?
Určitě to všem účastníkům pomohlo. Osobně jsem ocenil, že součástí bylo také skenování obrázků. Z rodinných zásob jsem donesl pracovní knížku z druhé světové války a obratem jsem vytvořil wikistránku. Na Wikimedia Commons jsem našel, že v kategorii „Záplavy na Berounce 2002“ mají okolní obce bohatou fotogalerii ze záplav, ale Zadní Třebáň ne. Tak jsem se zároveň naučil, jak se na Wikimedia nahrávají fotky a potom zapracují do wikistránky.

Píšete a upravujete převážně „technická“ hesla. Postupujete podle nějakého systému?
Edituji, o co „zakopnu“. Wikipedie není moje hlavní činnost. Když uvidím vhodné téma, tak to upravím. Narazil jsem na jinak hezké wikičlánky s obrázky, které měly jen anglický popis. Tak jsem je na kurzu přeložil, to byla taková rozcvička na vektorovou grafiku.

Překládáte z cizích jazyků, nebo ze skript či učebnic?
Také překládám, ano. Ale je to složitější. Kdysi jsem překládal terminologickou normu MicroElectroMechanical Systems (MEMS) a teď se mi do rukou dostala její inovace. Říkal jsem si, že je to dobré téma. Anglicky psané heslo existuje, tak nyní doplním příslušné heslo (MEMS) v češtině. Musím ale ještě upřesnit zdroje, tedy anglické verze hesla a příslušnou normu.

Jaký je pocit upravovat hesla ve Wikipedii?
Mám, v podstatě možná naivní, představu, že člověk by měl stále dělat něco užitečného. Ale jak jsem již říkal, nežiji pouze Wikipedií. Rád se realizuji rozumnou činností. Píši články do odborného časopisu, překládám normy a občas přednáším na seminářích, např. Zásady ochrany elektronických součástek a sestav před elektrostatickým výbojem při výrobě a servisu elektroniky atd.

Co vám na Wikipedii chybí?
Chybí mi důkladnější práce se souvisejícími články. Ocenil bych přímé odkazy na cizojazyčné verze, zejména na anglickou. Interwiki ne vždy přesně odpovídá. Také jsem příznivcem obrázků, schémat a fotografií, zkrátka obrazové přílohy. Vydají za tisíce slov. Články by měly mít vždy obrázek.

Co říká vašemu novému koníčku okolí?
Dcera se se mnou chlubí, ale je to všechno míněno v dobrém. Mé okolí i já to bereme sportovně.

 

Letos na jaře se koná již druhý ročník soutěže CEE Spring, v rámci něhož píší dobrovolníci nové články na Wikipedii o střední a východní Evropě.

V hlavní kategorii bylo napsáno cca 400 nových článků z celého regionu. Mezinárodní kolo soutěže sice již skončilo (a připravujeme se vyhlásit vítěze, kteří si letos na začátku letních měsíců převezmou avizované ceny), nicméně jedno kolo naší soutěže ještě běží – a tím jsou Polská města. Tady soutěžit ještě můžete, a to až do 30. června.

O tomto kole jsme se již zmiňovali dříve – tentokrát (již podruhé) jsme připravili společné kolo soutěže s Polským institutem. Loňským tématem bylo Polsko v druhé světové válce, letos vznikají články o jednotlivých městech. Polský zeměpis jsme si vybrali proto, že přestože mají naši severní sousedé 919 měst, jen menší část z nich má svůj článek na české Wikipedii. A přitom mnohá z nich skrývají spoustu netradičních úkazů. Například Świebodzin, kde byla v roce 2011 odhalena 36 m vysoká socha Ježíše Krista, Braniewo se svojí klasickou cihlovou architekturou, nebo Morąg, se známou věží čarodějnic. Největším polským městem, které svůj článek v češtině nemá, jsou Starachowice; dříve vesnice, díky rozvoji průymslu se z nich však stalo padesátitisícové město. Zajímavostí, které můžete odkrýt, je nemálo.

Chcete se naší soutěže účastnit? Přihlašte se do soutěžního rozhraní, zapište své nově napsané články na seznam. Nejhodnotnější přispěvatele samozřejmě odměníme.

Na poslední chvíli , ale přece. I my jsme se rozhodli se přidat k výzvě „Přichází cenzor„. Jedná se o iniciativu řady internetových organizací, společností, ale i politických stran, která odmítá novelu zákona o hazardních hrách. Přesněji paragrafy 82 a 84 této novely, které přinutí poskytovatele internetu, aby zablokovali přístup k zahraničním serverům s hazardem. Dnes bude o těchto návrzích hlasovat český senát.

Důvodem, který nás k tomuto vedl je ten, že se jedná o nebezpečný precedent. Chceme, aby byla Wikipedie necenzurovaná a se znepokojením sledujeme obdobné kroky, které se dějí v dalších zemích. Pokud bude omezení přístupu na určité webu v České republice zavedeno, je otázka, zda-li tak zůstane pouze u zahraničních webů s on-line hazardními hrami, nebo zda-li se rozšíří i jinam. Cenzurovány mohou být nepohodlné názory; stránky, které by mohly sloužit k sdílení informací, které se nějaké názorové skupině budou, nebo nebudou líbit apod.

Wikipedie jako internetová encyklopedie spoléhá na externí zdroje. Ty jsou v řadě případů tištěné (knižní apod), mnohdy však se jedná o materiály, které jsou dostupné on-line. Díky tomu, že můžeme dokládat tvrzení v jednotlivých encyklopedických článcích tak kvalita encyklopedie postupně v průběhu let roste. Skutečnost, že by některé zdroje nebyly dostupné, nás přivádí do rozporuplné situace a ohrožuje možnost rozvíjet Wikipedii.

Chceme-li, aby měli všichni lidé přístup k veškerému lidskému vědění, musíme uchovat internet svobodný.

Jeden z pilířů Wikipedie říká: „Wikipedie je encyklopedie“. Jejím slovníkovým protějškem je ve skutečnosti Wikislovník, to ovšem nezabránilo překladatelům po celém světě, aby Wikipedii a její systém propojení hesel mezi jazyky používali při dohledávání správné odborné terminologie či pochopení kontextu – jak na Wikikonferencích v minulosti upozornili překladatelé Jiří Ohlídal (2012) nebo obšírněji Michal Staša (2015). České Wikipedii jako uznání této role byla dne 13. května 2016 předána cena Slovník roku, kterou vyhlašuje každoročně Jednota tlumočníků a překladatelů.

Česká Wikipedie zvítězila v konkurenci 54 přihlášených velmi kvalitních titulů. O vítězství rozhodla odborná porota složená ze zástupců profesních překladatelských a tlumočnických organizací z České a Slovenské republiky a dalších odborníků, která zasedala 8. února 2016. Cena je spojena s finanční odměnou 20 000 Kč, kterou převzal na slavnostním vyhlášení výsledků během veletrhu Svět knihy Vojtěch Dostál, předseda české pobočky Wikimedia.

Děkujeme Asociaci konferenčních tlumočníků za nominaci a Jednotě tlumočníků a překladatelů za uznání práce českých wikipedistů a wikipedistek.

Loni jsme si hodně s tématem svobody panoramatu užili. Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu tehdy schválil rizikový návrh, který měl svobodu fotografování na veřejnosti podstatným způsobem omezit. Následně byla zahájena celoevropská osvětová kampaň, do které se připojila Wikimedia Česká republika, a řada dalších subjektů. Nebezpečný návrh byl sice dne 9. července 2015 Europarlamentem odmítnut, o několik málo hlasů však neprošel ani protinávrh na celoevropskou svobodu panoramatu. Ten se ale po téměř roční odmlce může vrátit na scénu…

Dnes samozřejmě nehrozí, že bychom si nesměli vyfotit Ještěd, nebo Tančící dům, jak se o tom diskutovalo loni. Rozhodnutí Evropského parlamentu upřednostnilo původní stav. Některé zprávy, které převzaly zpravodajské portály, byly poměrně extrémní, nicméně ani dnes se budovy evropských institucí nesmějí svobodně fotografovat a sdílet, a proto je také na Wikipedii najdete jen stěží. Takový stav chceme samozřejmě změnit.

 

 

Evropská komise se rozhodla udělat ohledně tohoto tématu nový průzkum názorů. Připravila poměrně složitou a komplexní konzultaci, ve které se ptá evropských občanů, co si o problematice fotografování a zveřejňování snímků pod svobodnou licencí myslí. Skupina EDRI (European Digital Rights), jejímž členem je např. Wikimedia Deutschland, proto připravila jednoduchý nástroj, který lze použít pro vyplnění dané konzultace. Můžete tak zaslat svůj názor Evropské komisi a pomoci jí přesvědčit, že svoboda panoramatu je pro Evropu potřebná. Formulář vám pomůže vysvětlit problematiku autorského práva v oblasti fotografování a implikace, které má pro on-line platformy, sociální sítě, a nakonec i internetové projekty, jako je například právě Wikipedie.

Konzultace, které jsou běžným nástrojem Evropské komise k tomu, aby zjistila, jakého názoru jsou lidé v členských zemích osmadvacítky, byla spuštěna na začátku května a poběží až do 15. června. Do té doby můžete zasílat své odpovědi a dát tak zástupcům EU najevo, nakolik vás dané téma zajímá, a zda-li skutečně chcete svobodu panoramatu v celé Evropě, tedy nejen v České republice, Německu, nebo např. Polsku, kde už dnes platí.

 

Naší jarní soutěž CEE Spring obohatila již třetí kategorie. Po obecných tématech ze zemí střední a východní Evropy a Československém odboji v 1. světové válce lze tak nyní soutěžit i na téma polská města.

Třetí kolo naší soutěže, které bylo zahájeno 1. května, poběží až do 30. června.  Podporuje jej Polský institut v Praze, který zajistil také knižní ceny. S Polským institutem jsme spolupracovali již v minulosti; v prvním ročníku naší soutěže jsme měli kategorii s názvem Polsko v druhé světové válce. Během ní vznikla různá zajímavá hesla, například o Muzeu varšavského povstání, nebo židovském protinacistickém odboji.

Od 21. března, kdy byl zahájen 2. ročník této mezinárodní soutěže soutěže, vzniklo celkem 5574 článků na 23 jazykových verzích Wikipedie. Z toho 336 článků v češtině.

Tento rok jsou soutěžními tématy také všechna polská města. První soutěžící se již přihlásil, a napsal nám několik článků. Například o městě Tczew, které se nachází v blízkosti delty řeky Visly, a proslavilo se např. svým unikátním železničním mostem.  Spoustu dalších polských měst a městeček čeká na svůj článek na české Wikipedii. Proto se přidejte do soutěže i vy! Přečtěte si pravidla, naučte se, jak se Wikipedie edituje a vyhrajte hodnotné ceny. Polský institut pro vítěze připravil knižní ceny s tématikou našich severních sousedů.

Od konce roku 2013 funguje na české Wikipedii tzv. československý překladač. Tedy nástroj, který pomáhá s návrhy překladů mezi češtinou a slovenštinou. Funguje s pomocí jádra Google Translate. Uživatel jen vyplní název slovenského článku, stiskne „přeložit“ a skript na pozadí připraví návrh překladu. Wikipedista poté jen provede minoritní kontrolu překladu a odstraní chyby automatického nástroje. Za tři roky jsme takto přeložili 6000 článků. Jubilejní článek je o Tunežicích v okrese Ilava.

Díky tomuto nástroji jsme obohatili českou Wikipedii o řadu témat týkajících se našeho nejbližšího souseda. Máme nyní detailní články o architektuře, dějinách i osobnostech Bratislavy, Košic, Banské Bystrice, Nitry a dalších měst. Přeložili jsme hodnotné informace o dějinách Slovenska i Uher. Napsali články o horských chatách v Tatrách, přehradách na Váhu, nebo vrcholcích Slovenského rudohoří. Denně navíc hledají naši dobrovolníci nová témata, která vybírají k české lokalizaci. Ti nejaktivnější z nich již přidali do české Wikipedie několik set až tisíc článků.

Naši slovenští kolegové zase opětovně překládají z češtiny, a pro svojí slovenskou Wikipedii vytvářejí články např. o českých chráněných územích, nebo významných osobnostech našich dějin.

Připojte se do našeho překládání i vy. Překladač nainstalujete velmi snadno. Navíc můžete psaním článků o slovenských tématech vyhrát díky naší soutěži CEE Spring i hodnotné ceny. Wikipedie je pro editování otevřena všem!

 

Aktuálně běží už 2. ročník největší editační soutěže v dějinách Wikipedie, která nese název CEE Spring. Zapojilo se do ní celkem 28 jazykových verzí encyklopedie, včetně té české. Okolo 200 účastníků napsalo dohromady už přes 2200 článků.

Soutěžící ze zemí od Polska až po Kazachstán a od Estonska až po Řecka píší nové články o všech možných tématech, která se týkají středo- a východoevropského regionu. Vznikají tak nové články o kultuře, přírodě, společnosti, politice, historii, vědě a všem dalším, co hýbe a hýbalo celým regionem. Píší jak staří harcovníci, tak i nová krev. 8 % účastníků soutěže jsou nováčci v tvorbě encyklopedie.

Které země jsou nejvíce populární? V mezinárodním srovnání nejvíce článků vzniká například o Estonsku (265 článků za prvních 20 dní), Rakousku (194 článků) a Maďarsku (181 článků). Proč je hitem zrovna Estonsko? Na některých jazykových verzích Wikipedie se rozšířilo heslo „Pokud Vás zrovna nenapadá vhodné téma, pište o Estonsku“. Co všechno bylo v rámci české verze soutěže napsáno sledujeme např. zde nebo zde.

Zajímavá témata se objevují na sociálních sítích. Slouží tak jako vhodná inspirace pro nováčky, ale také pomáhají ostatním najít něco zajímavého a vhodného pro nové překlady. Jedním z příkladů se stal Dimitrij Andrusov – slovenský geolog, který se narodil v Tartu, studoval v Praze a pracoval v Bratislavě. Článek o něm vznikl hned v několika jazycích v tu samou chvíli, jakmile se jeho zajímavý příběh objevil právě na sociálních sítích. Díky soutěži CEE Spring vznikly nové články o vědcích, jako např. Marie Curie, skupinách, jako je maďarská Omega, nositelích Nobelovy ceny, mezi které patří Aleksandr Solženicyn, a mnoho dalších o lidech, zvycích, místech, historických událostech apod.

A jak si na tom soutěž stojí? Začala před třemi týdny, a ještě jsme velmi daleko k jejímu konci. Stále se můžete zapojit a soutěžit o ceny, které v českém kole zajistil spolek Wikimedia Česká republika. Soutěž probíhá od 21. března až do 31. května 2016.

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů,

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si

Na Wikizprávách se objevil nový redaktor s přezdívkou Cepice. Napsal zprávu o formuli 1, na začátečníka solidní, i když s větším množstvím chyb - překlepů a chyb gramatických, formátovacích i faktických (asi vzniklých překlepem). I kdyby někdo nebyl znalec a nevěděl, jak to je po faktické stránce, na první tři druhy chyb musel přijít snadno každý. Zpráva z neděle přesto zůstala bez povšimnutí

Zhruba před dvěma a půl měsíci jsem na tomto blogu hodnotil, jak se Wikizprávám daří po mém odchodu, tedy poté, co jsem ztratil trpělivost s osobními útoky a s ústrky ze strany ostatních redaktorů. Je nejvyšší čas napsat, jak se věc vyvinula dál. Obsah Wikizpráv Tvorba velkých zpráv, která byla vždy považovaná za hlavní účel Wikizpráv, se nadále drží na velmi chabé úrovni. Za oněch 3,5 měsíce

Danny využil po 1,5 roce práva byrokrata a přidělil na Wikizprávách příznak bota, a to kamarádu Mildovi. Mildovo zdůvodnění bylo velmi stručné a neurčité a vše trvalo půl hodiny. Mně přiděloval příznak bota na opakované žádání, na základě bezprecedentního výslechu a po konzultacích s jinoprojektovými byrokraty celé dva měsíce. Určitý rozdíl samozřejmě v obou žádostech byl - Mildův bot běhá i

Předevčírem jsem tu napsal blog o tom, jak se vedlo mnou založené zprávě na anglických Wikizprávách. Po dvou dnech musím dodat, že to s ním dopadlo špatně. Článek nejspíš nikdy nebude zveřejněn jako řádná zpráva. Narazil jsem totiž na již popsaný složitý systém anglických Wikizpráv. V praxi je ale ještě komplikovanější a nezvládnutější, než to vypadalo v teorii a na první pohled. Čekání na

Je to něco málo víc než měsíc, co jsem už si řekl dost a odešel na neurčitou dobu z Wikizpráv. Přestalo mne bavit, že jeden redaktor (ale též správce) Tchoř, který sám připouští, že Wikizprávy nepředstavují jeho hlavní zájem, a který za celé své působení napsal jen hrstku překladů zpráv, doporučuje nejpracovitějšímu autorovi, aby odešel, když se mu na Wikizprávách něco nelíbí. Taky mne přestalo

Napsal jsem na anglických Wikizprávách zprávu o zvolení prezidenta České republiky (mimochodem, české Wikizprávy tu zprávu stále ještě nemají). Je to už šestá zpráva, kterou jsem tam napsal (za téměř pět let, takže žádný častý přispěvatel tam rozhodně nejsem). Moje zkušenosti s anglickými Wikizprávami jsou ale stále rozpačitější. Anglické Wikizprávy mají status média, které je agregováno do

...a v tuto chvíli jsem přece jen překročil kritéria volitelnosti. Dojmy? Jestli budu slavit? Ne. Je to jen riziko, že se na výbor snese další spousta práce. Navíc - třeba přece jen zvolen nebudu, zbývají čtyři hodiny a stačí jeden dva hlasy proti a jsem ze hry. Totiž, ona to není hra, hra je forma zábavy. Tak jako tak jasně vnímám, že moje podpora se za poslední rok výrazně snížila. Vidím sice

Milda, dobře známý kamarád a obhájce Dannyho B., ve své kritice vůči mně dále přitvrzuje. Poté, co mne vyzval ke stažení kandidatury ve chvíli, kdy jsem na tom byl lépe než na začátku (a přiznávám, i lépe než teď), nyní mne osočil, že jsem se ve své obraně proti DeeMusilovu úmyslnému nactiutrhání choval jako ufňukaná bába. Jak se to ale shoduje s tou jeho obranou Dannyho B.? Moje identita je na

Před třemi dny připsal Milda k mé kandidatuře (k mému potvrzení) na funkci arbitra nelichotivou a lehce pokryteckou poznámku, že by za podobné intenzivní kritické zpětné vazby sám od kandidatury dávno odstoupil. Napsal jsem mu, že nevidím důvod, když kritiků je méně než třetina, tedy méně než je třeba ke zvolení, a že bych tím znevážil hlasy, které mne podporují. Později jsem se ještě víc

Plný text zde.

...ten, kdo si na něco stěžuje, příliš často nemá chuť podřídit se nestrannému rozhodnutí.Všiml jsem si toho dobře u některých specialistů na věčné soudní spory - a bohužel jsem to zažil velmi dobře také v arbitrážním výboru na Wikipedii, kde téměř každý výrok, který nebyl v plném souladu s názorem některé ze stran, býval důvodem k označení z podjatosti a podobným vylomeninám.(k článku na iDNESu

Ne, jsem si jistý, že se to opravdu nedá.Proto dál trvám na tom, že podobné chování musí být posuzováno stejně jako osobní útoky na samotné Wikipedii. Jestliže někdo označí (nepřímo, ale zcela jednoznačně!) v blogu významného celostátního média jiného wikipedistu za ignoranta, v takovém případě jde o ještě škodlivější jednání než osobní útok skrytý kdesi v běžné diskusi na Wikipedii.Ještě stále

Jeden svérázný, ale údajně podle slov zvenčí "výborný novinář", dohnán zcela subjektivními, osobními a jako takovými klidně pochopitelnými pohnutkami, napsal o Wikipedii článek. Následovala série různých reakcí. Mimo jiné jsem ho osobně kontaktoval e-mailem s upozorněním na některé jeho omyly a s výzvou, že pokud bude potřebovat o Wikipedii opět něco zjistit, může se na mne vždy znovu obrátit.

O Vánocích máme užívat klid a pohodu. Ale jak to mám na Wikipedii udělat, když se tam do nás pustí takový jeden Elm a jeden Michal Pohořelský?Elm chtěl vědět, jak se podílí třetí z partnerů Cen za rozvoj České Wikipedie firma Asus na těchto Cenách, když je i netbooky Asus hradí Česká spořitelna. Řekl jsem mu, co vím, a řekl jsem mu, že víc mu říct nemůžu. Kvůli tomu, že jsem mu neřekl to, co

Encyklopedie Wikipedie v poslední době stále důrazněji dbá na to, aby byly u článků a informací v nich uváděny správné zdroje. Je to jen dobře, protože pouze touto cestou se může zvyšovat a podporovat důvěryhodnost celého projektu.

Nicméně uvádění správných zdrojů by mělo být zásadou i pro jiné profese, zejména pro novináře. Občas ale i žurnalista sklouzne na šikmou plochu.

Humorný příklad přináší Lidové noviny ve svém článku "Pozor na chřipku. Je tu epidemie" z 3. února. Autorka Silvie Králová cituje řadu autorit a podle všeho ve většině případů seriózně. Jeden zdroj ale budí úsměvné pochybnosti. Jde o tuto doplňující pasáž:

„Chřipka začíná zpravidla vysokou horečkou, okolo 38 až 40 °C,“ popisuje praktický lékař Jan Malý. Vzestup teploty podle jeho slov obvykle provází zimnice a třesavka.

Přidávají se silné bolesti hlavy. Ty mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou také bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou. „Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství,“ říká doktor.

Během jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky z postižení dýchacích cest. Je to rýma, bolest a pálení v hrdle, suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění v hlenovitý kašel. Teploty, únava, bolest hlavy a svalů obvykle vymizí během tří nebo čtyř dnů. Rýma a kašel pak trvají zhruba týden až deset dnů.

Takže pan doktor Malý, no snad ne doc. MUDr. Malý CSc. z proslulého IKEMu. Snad to bude nějaký jiný.

On totiž tenhle podivný doktor Malý doslovně cituje materiál, který se objevil na webu Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra už 7. ledna. A těžko říct, jestli pochází zrovna odtud, protože se nachází také na webu Chřipka.cz. Dokonce Králová doslovně cituje i ty pasáže, které se tváří už jen jako parafráze "doktorových" výpovědí...

Až budete psát svůj příspěvek do Wikipedie, nenechte se svést k podobnému fabulování o zdrojích. Byla by to pro vás stejná ostuda.

Obrázek: Virus chřipky. Autor: Cynthia Goldsmith, převzato z Wikimedia Commons, PD.

...proč je pro Wikipedii tak nebezpečné předpokládání zlé vůle. V nejnovější sérii protestů na arbitráž, kterou sám vyvolal a která se nevyvíjí podle jeho zadání, vytvořil Cinik obraz arbitrážního výboru, který pracuje na základě nějakého jiného, cizího zadání.

Jsem znechucen takovou argumentací. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, co dělám, a vždy jsem o svých krocích pochyboval. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, jestli odhaduji správně motivaci ostatních, a když jsem začal mít pocit, že důkazy už téměř jasně hovoří ve prospěch zlé vůle, znovu jsem si vše promýšlel a často dospěl znovu k opačnému názoru.

Cinik ale odmítá připustit, že arbitrážní výbor má na věc zkrátka jiný názor, a jednání arbitrů odsoudil nejostřejším způsobem včetně obvinění z toho, že zcela záměrně rozhodují neobjektivně a předpojatě.

Nebudu rozebírat Cinikovy námitky, protože mnohé zcela ignorují zdůvodnění mých hlasů či hlasů mých kolegů arbitrů, některé to zdůvodnění dokonce i popírají.

Nebudu zde vyvracet, že jsem neměl žádné zadání vysekat správce a že pochybuji, že ho měli ostatní arbitři, a že jsem neměl žádné zadání odsoudit Cinika. Neexistence něčeho se nedá dokázat a důkazní břemeno leží na straně toho, kdo taková obvinění vynáší. Místo důkazů pro taková tvrzení se ale často dočkáme jen osobních dojmů, nezřídka podpořených tím, že domnělé fakty jsou "zjevné" či že o nich "nikdo soudný nemůže pochybovat". Už jsem popsal svůj pocit, který vzniká s nemožností obrany proti takovým nactiutrhačným tvrzením: Znechucení. Proto pokud se dokážu obrnit proti této nefér hře a nezanevřu svůj aktivní přístup k Wikipedii, budu stále důrazněji usilovat o to, aby bylo vytváření obrazů zlé vůle z Wikipedie vymýceno, protože je jedním z nejmocnějších nástrojů k vytlačení těch, kteří zlou vůli ve skutečnosti nemají.

Na závěr dodám, že Cinikovo vyjádření na blogu obsahuje několik charakteristik, které jeho jednání arbitrážní výbor na základě předložených důkazů již vyčítal, zmíněným předpokládáním zlé vůle počínaje a osobními útoky, které tu nebudu opakovat, konče.

"Na rozdíl od Vás, já neměl o výsledku arbitráže nikdy předem jasno - a nemám o něm jasno ani teď. Připravují se rozhodnutí a já teprve zvažuji, jak o nich budu hlasovat. Mohu Vás jen ujistit, že je o to těžší případ posuzovat spravedlivě, pokud jedna ze stran zcela záměrně vytváří dojem, že případ je již nespravedlivě rozhodnut. Pokud předem předpokládáte, že Vám jako arbitr budu chtít škodit, jistě víte, které pravidlo na Wikipedii se na to vztahuje."

Ne, tenhle text jsem nepsal dnes k Cinikovu ostře útočnému vyjádření při odchodu tentokrát nikoli z Wikipedie, ale z arbitráže. Tenhle text jsem psal v červenci 2007 k předchozí arbitráži se Z. Tehdy jsem skutečně nevěděl, jak se rozhodnu v hlasování, které začalo o více než měsíc později. A bez veřejného povšimnutí adresáta jsem skutečně později hlasoval u některých rozhodnutí zcela opačně, než si dotyčný myslel.

Nyní už sotva několik hodin před hlasováním přece jen tuším (ale pořád přesně nevím), jak se rozhodnu, ale jsem si téměř jist, že Cinik to netuší a že pouze přistoupil k nátlakové operaci. Doufám, že takový nátlak na mne nezapůsobí.

Je mi velmi líto, že se některé vzorce chování uživatelů, kteří jsou stranami v arbitrážích, tak frapantně opakují.

Nikdy jsem netvrdil, že jsem právník, a tak používám jazyk laickým, nikoli právnickým způsobem. Aby ale nepadla moje neznalost neprávem na někoho jiného, tak zde opravuji chybný úsudek uvedený na jednom blogu a zcela otevřeně se přiznávám k tomu, že autorem spojení "pasivní práva" jsem já. Snažil jsem se odlišit práva "být (chráněn, volen...)" a práva "činit" - tj. arbitrážní výbor přesto, že wikipedistovi Z neumožnil na základě platného rozhodnutí činit (účastnit se arbitráže), bude dohlížet na jeho práva, která vycházejí z toho, že zkrátka je (potažmo byl) wikipedistou. Pokud budou tato jeho práva nějak zkrácena, může se bezpochyby přiměřeným způsobem obrátit i on sám na některého z pěti arbitrů. To samozřejmě platí o libovolném wikipedistovi.

Také chci upřesnit formulaci, že výbor wikipedistovi Z zabránil pomoct Vrbovi proti Cinikovi. Není to pravda a jednotliví arbitři to ve zdůvodnění rozhodnutí jasně zdůraznili. Tuto pomoc může poskytnout prostřednictvím například soukromé komunikace s kolegou Vrbou, která v minulosti nebyla vyloučena - jak je tomu teď, nevím. Tím ale také dostane příležitost konzultovat s ním, o jakou pomoc stojí, samozřejmě - jestli vůbec Vrba o nějakou takovou pomoc stojí. Pokud ale chtěl pomáhat jediným způsobem "na vlastní pěst" - navíc způsobem, o kterém musel předpokládat, že je kvůli zákazu jeho přispívání vyloučen, o jiné způsoby nestojí, pak chyba není na straně arbitrážního výboru a já jako arbitr za to necítím sebemenší zodpovědnost.

Pokud jde o zmíněnou další žádost, zcela neoficiálně oznamuji, že ji výbor řeší, ale protože jde o citlivou záležitost, ve které jde o osobní údaje, zatím hledá vhodný způsob. Určité prodlení je v takové situaci nevyhnutelné.