Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Rok 2025 byl již pátý v pořadí, kdy v krajském Muzeu východních Čech v Hradci Králové (MVČ) fungoval aktivní wiki-rezidentský program. V prvních letech byl kladen důraz na rychlé odstranění počátečního nevyhovujícího stavu s chybějícími klíčovými hesly a informacemi o činnosti a působení muzea. Od roku 2023 došlo k rozvoji aktivit a jejich následné stabilizaci na úrovni většího rozsahu při zachování vysoké kvality.

Základní bilance 

Rok 2025 se nesl také ve znamení personálních změn. Interní wikipedistka MVČ Kristýna Juráčková odešla na mateřskou dovolenou a byla zastoupena již v roce 2024 proškoleným kolegou s jiným odborným zaměřením. Po určitou dobu (zhruba tří měsíců) se na projektu podíleli oba. Navíc se podařilo získat ještě jednoho kvalitně pracujícího studenta z kurzu Studenti píší Wikipedii pro další doplnění týmu. 

Tematika se stále drží tří hlavních linií: 1) všeho, co se přímo týká muzea (budovy, expozice, výstavy a osobnosti, které zasáhly do historie muzea), 2) osobností a významných rodů města a kraje, 3) staveb, institucí a míst ve městě a kraji. Zde je důležité poznamenat, že zatímco před začátkem wiki-rezidentství v muzeu problematiku staveb, expozic a aktivit MVČ pokrývaly jen dva články o souhrnné roční čtenosti přibližně 4 500 zobrazení, za rok 2023 se už jednalo o 11 stránek s více než 10 500 zobrazeními a podobné číslo platilo i v roce 2025 (podrobnosti na projektové stránce).

Do tohoto počtu nejsou zahrnuty medailonky osobností spjatých s muzeem. Těch už existuje 17 o celkové čtenosti 3,3 tisíce zobrazení za uplynulý rok. K tomu lze do určité míry připočíst i heslo architekta historické budovy muzea Jana Kotěry, které má ročně přes 13 tisíc zobrazení. Za zmínku stojí, že hesla o výstavách z předchozích let měla relativně srovnatelnou návštěvnost jako v době po zveřejnění.

V rámci Wikipedie byl nakonec proveden rekordní počet 1139 editací na 539 heslech. Z toho nově bylo založeno 74 hesel a dalších 24 bylo výrazně rozšířeno. Zajímavou novinkou bylo zpracování všech náměstí v Hradci Králové, která dosud neměla heslo, a rozšíření hesel stávajících. Pozornost byla věnována i seznamům, zaniklým stavbám, judaismu, stezkám či dalším paměťovým institucím v Královéhradeckém kraji (mj. Zaniklé stavby v Hradci Králové).

Vznikly i nové články týkající se nehmotného dědictví a navazujících aktivit, které jsou v gesci muzea, a také o významných sbírkových předmětech, které byly vystaveny u příležitosti 800 let města (Eliščin pás a Purkmistrovský poklad). Čtyři takovéto nově založené články si v roce 2025 vysloužily souhrnně zhruba 500 zobrazení.

Část připravovaných textů zatím nebyla zveřejněna, neboť se jedná o dlouhodobé a časově náročné úkoly s cílem zajištění co nejvyšší kvality budoucího výstupu tak, jak bylo zmíněno v úvodu příspěvku. Samozřejmostí jsou také navazující úpravy Wikidat. V průběhu roku bylo zároveň nahráno 553 souborů na Wikimedia Commons. 

Historická lázeňská sídla

Specifickou kapitolu ve wiki-rezidentství MVČ představuje pětiletý projekt Ministerstva kultury NAKI III Historická lázeňská sídla jako kulturní, urbanistický a krajinotvorný fenomén. Projekt odstartoval v roce 2023 a bude trvat až do konce roku 2027. Je realizován v konsorciu Muzea východních Čech v Hradci Králové, Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové a Historického ústavu Akademie věd České republiky.

V roce 2025 se jednalo už o třetí rok projektu, a tak jsme se dostali do druhé poloviny jeho trvání. V rámci wiki-činností proběhla druhá etapa. Byly publikovány články a zveřejněny obrázky s tematikou lázeňství v Královéhradeckém kraji a v návaznosti na Historický atlas měst Mariánské Lázně vydaný v rámci projektu také články věnující se tomuto lázeňskému městu. Celkově bylo editováno 70 hesel, z toho 13 bylo nově založeno, což je v rámci projektu rekordní počet. Došlo mj. k výraznému rozšíření hesla Zpívající fontána (Mariánské Lázně) či k založení hesla Vesna (dětská léčebna) či Janské Lázně (lázně). Ještě větší rozvoj je očekáván v roce 2026. Na Wikimedia Commons bylo nahráno 26 obrázků. 

Studenti píší Wikipedii na Univerzitě Hradec Králové

Na podzim 2025 proběhl na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové již čtvrtý zimní semestr v řadě, kdy byla v rámci spolupráce univerzity a muzea otevřena výuka předmětu Studenti píší Wikipedii. Po předchozím roce s extrémně vysokým počtem studentů došlo k návratu na nižší čísla a předmět úspěšně zakončilo 11 studentů, kteří mohli dostat zápočet.

Většinově se opět jednalo o studenty prvního ročníku, pro které to byl jeden z prvních předmětů na vysoké škole a kteří dosud neměli takřka žádné zkušenosti s prací se zdroji. Tím spíše považujeme aktuální výsledek za opětovný úspěch a za příslib do budoucna. Témata jsme směřovali stejně jako v předchozím roce primárně na další muzea v Královéhradeckém kraji (např. Stará papírna – Čapkův mlýn) a na osobnosti s nimi spjaté (např. Karel Plachetka).

Rozvoj spolupráce s dalšími institucemi

V průběhu roku pokračovala setkání s dalšími wiki-rezidenty z různých institucí. Klíčový však byl zejména rozvoj Wikiprojektu Zoo, který vznikl v závěru roku 2024 právě díky iniciativě hlavního wiki-rezidenta Lukáše Nekolného. Mezi projekty GLAM jednoznačně patří muzea, ale neměli bychom zapomínat také na tzv. paramuzeální instituce, tedy zoo a botanické zahrady. Navíc už od roku 2018 probíhá spolupráce se Zoo Praha.

V roce 2025 byly představeny role a význam wiki-platforem také dalším zoologickým zahradám a postupně se rozjíždí spolupráce. WikiProjekt Zoo je zaměřen na systematickou a průběžnou spolupráci s českými a slovenskými zoologickými zahradami. Cílem je aktualizace informací o samotných zoo, chovatelských projektech a aktivitách, ochranářských projektech i o jednotlivých druzích zvířat.

V březnu 2025 proběhla dvě školení pro zaměstnance sedmi zoologických zahrad a v té souvislosti byly zavedeny hashtagy jednotlivých institucí. V říjnu 2025 se konalo odborné zasedání pracovníků marketingu a vzdělávání českých a slovenských zoo na Slovensku, v rámci něhož byl bilancován rok od počátku projektu a řešil se další postup. Došlo k předběžnému zapojení dalších tří zoo.

V jednom případě docházelo v rámci Wikiporadny k základnímu proškolení a diskuzi možných cest další spolupráce. Aktuálně tak evidujeme alespoň deklarovanou účast osmi českých a dvou slovenských zoologických zahrad. Do konce roku 2025 se v rámci projektu (s #zoo) povedlo provést 116 editací na 42 heslech, několik hesel bylo vytvořeno zcela nově.  

Kromě toho dále probíhá zmíněný projekt v Zoo Praha, jehož budoucnost bude záviset i na nové ředitelce zoo (ve funkci od března 2026). V prosinci 2025 proběhlo setkání v Zoo Praha, které přineslo vzájemnou aktualizaci informací o stavu prací a personálních možnostech. Bylo zjištěno, že část aktivit probíhala bez uvádění hashtagů, a není tak zpětně možné rozsah těchto prací identifikovat. S hashtagem #zoopraha bylo v průběhu roku 2025 i tak provedeno 150 editací na 62 heslech.

Prezentace na konferenci

V listopadu 2025 jsem také poprvé výše zmíněné aktivity prezentoval na konferenci Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě, kde bylo zároveň možné diskutovat situaci ve wiki-rezidentství s kolegy z Národní knihovny ČR (novinka zde, video z konference zde). 

I počátek roku 2026 ukazuje, že wiki-rezidentské aktivity mají budoucnost. Věříme, že naše česká GLAM komunita bude růst i nadále a že se budeme moct pochlubit dalšími pokroky. Průběžné aktualizace i historické přehledy v rámci spolupráce s Muzeem východních Čech v Hradci Králové můžete sledovat na stránkách WikiProjektu, stejně jako v případě WikiProjektu Zoo.

Lukáš Nekolný

Měsíc žen na Wikipedii 2026 skončil 8. dubna. O tom, že se do něj zapojilo 61 účastníků a účastnic, kteří upravili 453 hesel a vytvořili 328 zbrusu nových článků, už informoval náš předchozí článek. Za těmito čísly se ale skrývají konkrétní lidé, stovky hodin rešerší a pečlivá práce se zdroji. Porota mezitím dokončila hodnocení. Tento text představuje její výběr, dává prostor i samotným oceněným a ukazuje, jaká paleta žen letos Wikipedii obohatila: od astronomky 17. století po současnou gruzínskou novinářku.

Od astronomky po fotbalistku. Spektrum letošního ročníku

Než se dostaneme k vítězům, stojí za to se podívat, o co všechno se letos česká Wikipedie rozrostla. Zaslouženě velký prostor dostaly vědkyně: vznikl článek o slezské astronomce 17. století Marii Cunitzové, o průkopnici NASA Annie Easleyové, o bakterioložce Lydii Rabinowitschové-Kempnerové, o robotičce Cynthii Breazealové či o historičce vědy Naomi Oreskesové. Rovněž vznikly články o iniciativách, které ženy ve vědě podporují, k nimž patří Cena L’Oréal-UNESCO.

Politika a aktivismus mají letos silné mezinárodní zastoupení. Figuruje mezi nimi například bývalá prezidentka Severní Makedonie Radmila Šekerinská, gruzínská novinářka a obhájkyně lidských práv Mzia Amaglobeliová, britská investigativní novinářka Carole Cadwalladr i belgická špionka první světové války Gabrielle Petit. Z české akademické sféry pak přibylo hned několik portrétů – např. předsedkyně Akademického senátu UP Irena Smolová, bývalá prorektorka UK Sylvie Opatrná nebo bývalá děkanka Farmaceutické fakulty UK Eva Kvasničková.

Vznikly i články o sportu, o fotbalistkách jako Vivianne Miedema, Chloe Kellyová či Beth Meadová.Vedle biografií se editoři pustili i do témat, která dosud ležela mimo pozornost: hyperemesis gravidarum, preeklampsie nebo předčasné odloučení placenty, tedy o gynekologických a těhotenských stavech, které řadu žen reálně provázejí životem a které před letošní výzvou neměly na Wikipedii svůj článek.

Cena poroty: Od mladých hereček po inspiraci na ledě

Zatímco některé kategorie se zaměřují spíše na kvantitu, u Ceny poroty šlo o kvalitu odvedené práce – pečlivé ozdrojování, strukturu textu a vizuální zpracování. Letošní porota ve složení David Hlaváček z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a wikipedistky Regina Novotná a Miroslava Fišerová nakonec vybrala tři autorky:

AlickaV: Porotu zaujala dvaceti precizně zpracovanými články zaměřenými na mladší generaci českých hereček (například Berenika Anna Mikeschová nebo Diana Šoltýsová). Její texty vynikají pečlivými seznamy rolí a výbornou prací s citacemi.

Wikipedii edituji už od puberty. Tehdy jsem začala s překlady anglických článků z kulturní oblasti, protože spousta z nich v češtině chyběla. Na výzvu Měsíc žen na Wikipedii jsem narazila vlastně náhodou a svým zaměřením mě okamžitě oslovila. Na psaní článků na Wikipedii mě nejvíc baví ten samotný proces hledání informací, práce se zdroji a jejich skládání do jednoho článku. Mám velkou radost, když tak můžu vytvořit nový článek o ženách, které už mají za sebou úctyhodnou kariéru, jen o nich třeba zatím není tolik slyšet.

JanaJin – Z hodnocení vzešla jako jasná favoritka jedné z porotkyň wikipedistka JanaJin. Napsala devět životopisů významných žen, převážně českého původu. Například Margaret Keanová, Jana Bačová Kroftová nebo slovenská europoslankyně Monika Smolková. Porota u ní vyzdvihla především logickou strukturu článků, přehledné rozdělení do podkapitol a informační i vizuální bohatost, neboť její texty obsahovaly velké množství kvalitních zdrojů a byly všude doplněny fotografiemi.

Meloun1212 – Třetí oceněná si odnesla Cenu poroty za sedmnáct obsáhlých biografií, z nichž zaujaly především profily krasobruslařek (Drahomíra Šťovíčková, Klára Hartlová). Porota navíc ocenila i nadstavbové zpracování hesla Cena L’Oréal-UNESCO – na Wikipedii tak přibyly nejen biografie, ale i článek o platformě, která ženy ve vědě dlouhodobě podporuje.

Měsíce žen na Wikipedii se účastním pravidelně. Velmi obdivuji krasobruslení, možná i proto, že sama bruslit neumím. Letos jsem si proto nemohla nechat ujít světový šampionát, který se konal v Praze. Po zhlédnutí tanečních párů pro mě bylo přirozené zaměřit se na články o našich talentovaných krasobruslařkách a jejich trenérce, které na Wikipedii dosud chyběly. Na celé práci mě nejvíce bavilo poznávání jejich příběhů.

Vytrvalí editoři napříč generacemi

Kategorie nejaktivnějších editorů opět ukázala, že na Wikipedii neexistují věkové hranice.

1. místo: Karelkam (73 editací) – prvenství z loňska obhájil Karelkam – a jde o pozoruhodný výkon mimo jiné proto, že editovat začal v roce 2019, ve svých 78 letech.

Editovat Wikipedii jsem začal na podzim 2019, bylo mi tehdy 78 let. Editování Wikipedie, včetně Wikidat a nově i Wikicest, se stalo mým koníčkem. Rozšiřuji si znalosti a mám pocit, že dělám smysluplnou činnost. Baví mě objevovat historické souvislosti a zjišťovat, kolik chytrých, někdy polozapomenutých lidí pochází ze střední Evropy včetně Česka. Jsem si vědom toho, že editování Wikipedie je kolektivní činností, a jsem vděčný za případné korekce mých editací.

2. místo: V0lkanic (47 editací) – druhý nejaktivnější editor si vzal za cíl systematicky vyplňovat mezery v politice a na akademické půdě.

V rámci letošního ročníku výzvy jsem se zaměřil na psaní článků o významných ženách, které působily v oblastech, o které se zajímám a které mi jsou nějakým způsobem blízké – tj. v politice a na akademické půdě. Z českých akademiček jsem například napsal články o současné předsedkyni Akademického senátu UP Ireně Smolové, bývalé prorektorce UK Sylvii Opatrné či o bývalé děkance Farmaceutické fakulty UK Evě Kvasničkové. Z oblasti politiky bych pak zmínil bývalou premiérku Severní Makedonie Radmilu Šekerinskou, slovenské europoslankyně Zitu Pleštinskou a Moniku Smolkovou a od nás z Česka pak bývalou náměstkyni primátora Pavla Béma Hanu Žižkovou, bývalou pražskou radní Evu Vorlíčkovou, současnou starostku Ostravy-Poruby Lucii Baránkovou Vilamovou či aktivistku Báru Stárek. Do budoucna bych se rád psaní článků (nejen) o významných ženách u nás i v zahraničí věnoval i nadále, protože toto téma na Wikipedii stále podle mého soudu není zpracováno dostatečně.

3. místo: Kurkic5 (36 editací) – třetí příčku v kategorii nejaktivnějších zkušených editorů obsadil Kurkic5, jehož 36 příspěvků skvěle doplnilo letošní celkové výsledky.

Titul nejaktivnějšího nováčka letos získal S.Horak1, uživatel, jehož účet vznikl 24. března 2026, tedy přímo v průběhu výzvy.

Sto let ženských příběhů. Fotografie s globálním dosahem

O další ceny se v rámci transparentnosti losovalo přes službu RandomPicker. Ze zúčastněných byli vylosováni uživatelé Prikryl a Podrouzek, z fotografů a fotografek Mojmir Churavy a Dirillo. Účastníci a účastnice během výzvy celkem nahráli na Wikimedia Commons 221 snímků. Tato práce má přesah daleko za českou Wikipedii – fotografie pod svobodnou licencí mohou okamžitě ilustrovat články napříč všemi jazykovými verzemi, stejně tak mohou být zdarma využity kdekoli jinde, dodrží-li přitom příslušnou licenci.

Wikipedistka Dirillo se letos zasloužila o mimořádný objev: narazila na databázi Frauen in Bewegung 1848–1938 Rakouské národní knihovny, ze které sama nahrála a upravila desítky historických snímků. Najdeme mezi nimi portréty rakouské sociálnědemokratické poslankyně Adelheid Popp (z roku 1904, 1909 i z parlamentu 1919), laureátky Nobelovy ceny míru Berthy von Suttner z roku 1911 či vůbec nejstarší známý portrét Boženy Němcové z období kolem roku 1860. Z osobností spojených s první republikou pak přibyla fotka Alice Masarykové z roku 1921 a Anny Honzákové z roku 1902 – první české lékařky s diplomem z české univerzity.

Do výzvy se zapojuji už několik let. Upřímně řečeno, je to pro mě tak trochu osobní záležitost: během života jsem opakovaně narážela na to, že pokud jde o postavení žen ve společnosti, zejména v té tuzemské, za ta léta se toho zase až tolik nezměnilo. Že ty srážky s diskriminací a lidskou hloupostí mě naučily značné obezřetnosti, potvrzuje ostatně i fakt, že jsem se v úvodu svého působení na Wikipedii, kde drtivou většinu editorů tvoří muži, ukryla za genderově neutrální přezdívkou a stejně neutrálně jsem komunikovala i v diskusích – a teprve až po letech jsem se tam začala vyjadřovat v ženském rodě. Letos se mi podařilo narazit na ‚roh hojnosti‘ v podobě stránek projektu Frauen in Bewegung 1848–1938 na webu Rakouské národní knihovny ve Vídni, kde jsou popsány osudy významných žen – spisovatelek, novinářek, političek, aktivistek – které v uvedené době žily na území Rakousko-Uherska. Tedy samozřejmě včetně žen z Česka a Slovenska. Během letošní výzvy jsem tak – zcela nečekaně a k vlastnímu překvapení – ‚vytáhla‘, upravila a nahrála zhruba sedm desítek historických fotografií, přičemž až na zhruba pět snímků všechny pocházely z výše uvedeného zdroje. A pochopitelně jsem ráda, že takto získané dokumenty našly uplatnění na Wikidatech a v článcích na české i německé Wikipedii.

Galerie 20. století

Wikipedista Mojmír Churavý se zaměřil na fotografie do infoboxů nově vznikajících hesel a jeho 79 nahrávek tvoří jakousi galerii ženských osudů 20. století. Je mezi nimi portrét Hany Bradyové, dívky z Terezína, jejíž příběh obletěl svět díky knize Hanin kufřík. Nechybí ani snímky Milady Horákové, Felice Schragenheim, Lei Mrázové nebo Anežky Čermákové-Slukové.

V letošním roce jsem se soustředil na vyhledávání a doplňování fotografií do infoboxů žen, jejichž některá hesla účastníci soutěže v rámci výzvy nově vytvářeli. Chtěl jsem vyplnit mezeru, která vzniká tím, že napsat životopisné heslo je sice pro mnohé wikipedisty pracné, ale možné, zatímco přidávání fotografií do obrázkového uložiště Wikimedia Commons je většinou nad jejich technické síly. Pochopitelně jsem dával přednost starým fotografiím neznámých autorů, dohledatelným na internetu, zejména u žen narozených před první světovou válkou, případně ještě dříve, a nejpozději pak mezi oběma světovými válkami. Zároveň jsem se snažil o vyhledávání portrétů s co největším rozlišením a takových, aby snímky působily na pozorovatele příjemným dojmem. Tomu jsem také přizpůsoboval i jejich případné retuše – odstraňování škrábanců, fleků, zlomů a objektů v pozadí, které zbytečně odvádějí pozornost.

Vedle vylosovaných fotografů a fotografek nahráli na Wikimedia Commons zajímavé fotografie i další přispěvatelé a přispěvatelky. Wikipedista ZSsen z benefiční akce Společně za Ukrajinu 2026 v Praze nahrál portréty Agnieszky Holland, Magdy Vášáryové, Jitky Čvančarové a fotografky Ami Vitale – žen, jejichž aktuální portréty pod volnou licencí na Wikipedii dosud chyběly. Editor Markri~cswiki přidal sérii unikátních historických snímků z humanitární mise Lady Muriel Paget v poválečném Československu: infekční nemocnici v Turzovce a Chustu, sklady Britského červeného kříže v Žilině a otevření dětské nemocnice v Bytčici z roku 1921. Z prostředí Národního divadla pak doplnil několik portrétů J.Broukal.

Březen patřil ženám, květen patří vědě

Ať už jde o hodiny retušování fotek, překlady z angličtiny nebo mapování sportovních úspěchů, za každou úpravou je vědomé rozhodnutí, že dané osobnosti si naši společnou paměť zaslouží. Encyklopedie je tak úplná, jakou si ji sami uděláme.

Kdo se chce do podobné práce zapojit hned, nemusí čekat na další březen. Právě teď probíhá Měsíc vědy na Wikipedii. Tato tematicky navazující výzva je věnována osobnostem a tématům z oblasti vědy. A pro ty, kdo chtějí pokračovat se ženskými biografiemi, WikiProjekt Ženy běží celoročně.

Děkujeme porotě, partnerovi výzvy Akademii věd ČR a především všem 61 účastnicím a účastníkům.

Náhledový obrázek: Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons

Od dubna 2026 s námi na advokační agendě spolku Wikimedia Česká republika spolupracuje Ondřej Cakl. Advokační práci se věnoval v organizacích obhajujících občanská práva, lidská a sociální práva či právní stát (Integria, Nepodmíněný základní kolektiv, Transparency International), a nyní posílí náš tým.

Zabýval se obranou svobodných voleb, omezováním klimatické korupce, obranou před nenávistnými útoky na sítích, školením novinářů a lidskoprávních aktivistů (nejen v) v Barmě, ochranou klimatu ale také posilováním hlasu pro zavedení nepodmíněného příjmu. Věříme, že své zkušenosti přetaví v účinnou advokační strategii pro rozvoj Wikipedie a souvisejících projektů. 

„Informace v dnešním světě přinášejí moc. Můžeme dodat – bohužel“, říká Ondřej.

„Wikipedie je pak snahou poskytnout informační moc všem, komu je v komodifikovaném světě upírána. Ba dokonce je možné říci, že Wikipedie má někde v hloubi své DNA snahu oponovat představě, že informace mají přinášet moc, a naopak proklamovat představu, že informace mají především sloužit k tomu, aby svět byl lepším místem pro život.“

A proklamovat to bude třeba. Wikipedie, stejně jako globální informační prostor, čelí řadě výzev. Mezi ty nejkonkrétnější patří vpád generativních jazykových modelů AI do globalizované mediální sféry nebo ochrana dětí před nebezpečím digitálního světa (age limit verification), či obrana svobodného přístupu k informacím (konkrétně např. ochrana novinářů před šikanujícími soudními procesy SLAPP). Jde o výzvy, v nichž bude potenciálně podkopávána samotná existence Wikipedie, ale současně o výzvy, v nichž je právě Wikipedie součástí řešení (nikoliv problému) a má obrovskou sílu přispět k jejich zvládnutí. 

Těšíme se, že v jejich zvládání náš tým posílí nový kolega.

Odkaz na Wikipedii.

Praha, duben 2026 – Wikimedia Česká republika spustila spolu s Akademií věd a Univerzitou Karlovou celostátní výzvu Měsíc vědy na Wikipedii, která propojí vědeckou a wikipedickou komunitu a podpoří vznik i rozšiřování kvalitních článků o vědeckých tématech na české Wikipedii. Akce proběhne od 1. května do 15. června 2026 a zapojit se mohou zkušené editorky a editoři, nováčci i široká veřejnost. 

Hlavní motto letošního ročníku zní: Věda mění svět. Wikipedie ji zpřístupňuje lidem.

Cílem projektu je popularizovat vědu, zlepšit dostupnost ověřených informací a ukázat, že poznání nemá zůstávat jen v laboratořích, odborných časopisech nebo univerzitních archivech. Důležitou součástí vědy je také její sdílení, srozumitelnost a otevřenost veřejnosti.

„Wikipedie je pro miliony lidí prvním místem, kde hledají odpovědi. Když si chtějí ověřit informaci, pochopit nový objev nebo zjistit, kdo změnil dějiny vědy. Měsíc vědy na Wikipedii pomáhá dostávat ověřené poznatky z odborného prostředí k široké veřejnosti,“ uvádí výkonná ředitelka Wikimedia Česká republika Klára Joklová. 

Po celý měsíc budou probíhat tematické editatony, workshopy a diskuze za účasti odbornic a odborníků z různých vědních oblastí. Program je připraven tak, aby byl otevřený jak zkušeným wikipedistkám a wikipedistům, tak lidem, kteří si editaci Wikipedie chtějí vyzkoušet poprvé.

Hlavní editaton je spolupořádán Fyzikálním ústavem AV ČR a uskuteční se 14. května 2026 v pracovišti Cukrovarnická v Praze. Účastníci a účastnice se mohou těšit na společné editování naživo, občerstvení i podporu lektorů a lektorek, kteří pomohou zejména nováčkům.

„Popularizace vědy a zpřístupňování výsledků výzkumu veřejnosti patří ke klíčovým úkolům vědeckých institucí. Wikipedie je v tomto unikátní platformou ー nenahrazuje odborné zdroje, ale přispívá k šíření základního povědomí o vědeckých objevech a jejich dopadech na společnost. Pomáhá tomu, aby věda byla srozumitelnější a přístupná všem. Měsíc vědy na Wikipedii je tak neoddělitelným spojením výzkumu se vzděláváním, které dlouhodobě a rádi podporujeme,“ říká Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

Do soutěžní části výzvy se může zapojit každý, kdo během trvání akce upraví nebo vytvoří článek nebo nahraje fotografii s tematikou vědy a do shrnutí editace uvede hashtag #veda. Aktivní účastníci a účastnice mohou získat uživatelská vyznamenání a ceny, které do soutěže věnovali naučný podcast Zjisti víc, časopis 21. století a Fyzikální ústav AVČR.

“Univerzita Karlova dlouhodobě podporuje své studující a zaměstnance, aby vytvářeli či upravovali hesla na Wikipedii a šířili tak poznání ze svých oborů. Zapojení se do projektu Měsíc vědy na Wikipedii je součástí dlouhodobé strategie, jak může UK pomoci v rozvoji kritického myšlení, mediální gramotnosti a schopnosti pracovat s ověřenými zdroji – tedy dovednostmi, které jsou v dnešní informačně zahlcené době stále důležitější,” říká Helena Láznička, koordinátorka spolupráce mezi UK a Wikipedií.

453 upravených hesel a 328 nových článků o ženách. Wikipedie se znovu měnila před očima

Od 1. března do 7. dubna 2026 probíhal Měsíc žen na Wikipedii, během kterého 61 účastnic a účastníků upravilo 453 hesel, z nichž 328 vzniklo zcela nově. Napříč knihovnami, univerzitami i online prostředím tak přibyly stovky příběhů žen, které dosud na Wikipedii chyběly. Vrcholem programu byl 24. března editaton Ženy ve vědě v Akademii věd ČR, který propojil komunitu s odbornými partnery a ukázal, jak může společná práce měnit podobu encyklopedie.

Každý článek znamená jeden příběh navíc

Měsícem žen na Wikipedii usiluje wiki-komunita o vyrovnávání dlouhodobé genderové nevyváženosti na Wikipedii – jak v obsahu, tak v samotné komunitě. Na české Wikipedii je dnes popsáno přes 133 tisíc mužů, zatímco žen jen kolem 30 tisíc, tedy přibližně 22 % biografických článků. Zároveň se na tvorbě encyklopedie podílí výrazně méně žen než mužů. Cílem projektu je tuto nerovnováhu systematicky narovnávat: podporovat vznik nových článků o ženách nebo tématech s ženami spojenými, zlepšovat ty stávající a nahrávat ilustrační tématicky vhodné obrázky.

Derivate by: Hynek KaplanOriginal:Libor Staněk, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Letos jsme se zároveň zaměřili na samotnou komunitu, která za obsahem stojí. Připravili jsme sérii medailonků editorek, fotografek, wikidatistek a dalších aktivních přispěvatelek, které spoluutvářejí české projekty Wikimedia. Měsíc žen na Wikipedii tak nepatří jen významným ženám z historie a současnosti, o nichž články vznikají, ale také těm, které je samy vytvářejí. Přestože v komunitě editorů a editorek stále převažují muži, ženský pohled je pro vyváženost, kvalitu i tematickou pestrost největší české encyklopedie zásadní. Prostřednictvím těchto příběhů přibližujeme motivace, zkušenosti i cesty ke svobodné tvorbě a ukazujeme, že Wikipedie je otevřeným prostorem pro každého, kdo chce sdílet své znalosti. Tento důraz na diverzitu a zapojování nových skupin odpovídá i dlouhodobým strategickým cílům spolku v oblasti rozvoje komunity a vyvažování její genderové struktury.

Derivate by: Hynek KaplanOriginal:Libor Staněk, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

61 lidí, stovky článků, miliony znaků

Letos se do výzvy zapojilo 61 účastnic a účastníků.

Společně:

• upravili 453 hesel,
• z nichž 328 vzniklo nově,
• nahráli 221 fotek,
• z toho přibližně 125 výrazně rozšířili,
• a přidali téměř 2,6 milionu bytů textu.

Za těmito čísly jsou konkrétní hodiny práce – hledání zdrojů, ověřování informací, diskuse nad podobou článků.

Den, kdy se psaly ženy ve vědě

Vrchol letošního programu přišel 24. března v Praze, kdy se ve spolupráci s Fyzikálním ústavem konal editaton Ženy ve vědě. 

„Velmi si vážíme spolupráce s Akademií věd ČR, která se letos přirozeně rozvinula díky propojení s Fyzikálním ústavem a dlouhodobému zapojení Míly Moudré. Právě její zkušenost s Wikipedií i institucionální zázemí pomohly letošní ročník výrazně nasměrovat směrem k vědě. Díky tomu jsme mohli otevřít témata a příběhy vědkyň, které na Wikipedii dosud chyběly – Míla vytvořila seznam několika stovek českých i zahraničních vědkyň, které jsou na Wikipedii stále v červených odkazech. Ukazuje se, že propojení komunitní energie a odborné expertizy patří k nejsilnějším momentům celé výzvy,“ říká Klára Joklová, výkonná ředitelka Wikimedia ČR.

Ke společné editaci se v jedné místnosti potkávali seniorky a senioři z kurzů, studentky a studenti, akademici i akademičky, zkušení wikipedisté i úplní začátečníci, kteří si přišli editování poprvé vyzkoušet. Právě tato pestrost dávala celé akci jedinečnou energii – sdílení zkušeností, vzájemná pomoc i společné hledání témat, která stojí za zpracování.

„Editatonu se účastním už třetím rokem. Baví mě, že můžu přispět k tomu, aby na Wikipedii nechyběly významné ženy – třeba sportovkyně, jako je Vivianne Miedema, která byla deníkem The Guardian vyhlášena jednou z nejlepších fotbalistek všech dob,“ říká účastnice editatonu a sportovní novinářka Kristina Němcová. Výsledný článek už doplňuje paletu sportovkyň na české Wikipedii. 

Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Editaton ale nebyl jen o práci. Účastníci a účastnice si s průvodkyní prošli budovu Akademie věd, nahlédli do knihovny i galerie. Dozvěděli se tam mj., že dnešní sídlo Akademie vzniklo už v 19. století jako reprezentativní budova Spořitelny české a při jeho stavbě byl vůbec poprvé v Praze použit beton. Prohlídka tak nabídla nejen odpočinek od editování, ale i další inspiraci.

Měsíc žen na Wikipedii se ale neodehrával jen v Praze. V Olomouci se účastníci a účastnice setkali na wikisrazu Bo ženy!, kde se editování propojilo s debatou se sociologem Martinem Fafejtou, závěr pak patřil online editatonu Dopiš svou ženu. Zapojit se ale mohl kdokoliv – odkudkoliv. Stačilo otevřít Wikipedii a začít editovat.

Měsíc žen nekončí – teď je řada na vás

Právě teď se příspěvkům letošního ročníku věnuje porota, která je postupně vyhodnocuje. Výsledky soutěže budou oznámeny v následujících týdnech.

Stovky nových a rozšířených článků ukazují, že změna je možná i během několika týdnů. Ale Wikipedie se netvoří jen v březnu.

Můžete začít kdykoliv:

• opravit chybu,
• doplnit zdroj,
• rozšířit existující článek,
• nebo napsat úplně nový.

Stačí udělat první krok. Protože i malá editace může znamenat, že jeden důležitý příběh nezůstane zapomenutý.

Předmluva k českému překladu článku

Přinášíme vám překlad článku Jessicy Stephenson, původně publikovaného v angličtině na blogu Diff, který shrnuje tři roky fungování CEE Hubu – iniciativy, která zásadně proměňuje podobu spolupráce v regionu střední a východní Evropy. Pro Wikimedia Česká republika má tento příběh zvláštní význam: byli jsme u jeho vzniku a dlouhodobě se podílíme na jeho rozvoji.

Naše zapojení není pouze symbolické. Jako součást řídicího výboru a širší otevřené poradní skupiny Hubu se aktivně podílíme na jeho strategickém směřování, nastavování procesů i hledání cest, jak lépe podporovat spolupráci jednotlivců i celých komunity napříč regionem. Právě důraz na otevřenost, sdílení zkušeností, lidské vazby a vzájemnou podporu odpovídá hodnotám, které dlouhodobě rozvíjíme i v rámci našich programů v České republice – od vzdělávání přes komunitní aktivity až po mezinárodní spolupráci.

Velmi důležitou oblastí, na které se jako Wikimedia ČR v rámci CEE Hubu podílíme, je práce s mládeží a rozvoj budoucích lídrů a lídryň. Organizace první globální Wikimedia Youth Conference v Praze v roce 2025 ukázala, jak silný potenciál má mezigenerační spolupráce a jak důležité je vytvářet prostor, kde mohou mladí wikimediáni a wikimediánky růst, sdílet zkušenosti a aktivně se podílet na směřování celého hnutí.

Stejně tak přinášíme do regionální spolupráce zkušenosti s nízkoprahovými grantovými mechanismy a podporou komunitních iniciativ. Naše dlouhodobá práce s komunitními minigranty se stala inspirací i pro rozvoj grantových nástrojů v rámci Hubu a přispívá k tomu, aby se k financování dostávaly i menší nebo začínající komunity. V návaznosti na to vnímáme jako zásadní krok i letošní převzetí správy Rapid fondů od WMF, kde je klíčová právě znalost lokálního kontextu a potřeb komunit.

CEE Hub pro nás představuje důležitý nástroj pro posilování inkluze, diverzity a rovného přístupu ke zdrojům v celém regionu. Pomáhá vyrovnávat rozdíly mezi jednotlivými komunitami, podporuje jejich růst a zároveň vytváří prostor pro sdílenou identitu a spolupráci napříč hranicemi.

Z české zkušenosti víme, že i menší tým může mít velký dopad, pokud stojí na silné komunitě, důvěře a ochotě spolupracovat. Právě tyto principy dnes vidíme v praxi napříč celým regionem CEE – a je pro nás důležité být jejich součástí.

Věříme, že následující text vám pomůže lépe pochopit, jak CEE Hub funguje, jaké přináší výsledky a proč má jeho další rozvoj zásadní význam pro budoucnost svobodného sdílení znalostí.

Za Wikimedia Česká republika
Klára Joklová
výkonná ředitelka

Přehled vývoje CEE Hubu

Během pouhých tří let se CEE Hub (Střední a východní Evropa) stal klíčovým pilířem regionální spolupráce a podpory komunity. S celkovou investicí 565 000 USD a současným ročním rozpočtem 237 000 USD se Hub rozvinul v spolehlivé koordinační centrum propojující více než 40 komunit a afiliací různé velikosti, vyspělosti a kapacit.

Činnost Hubu ukazuje sílu decentralizovaných struktur vedených komunitou. Vznik Hubu byl umožněn dlouhodobou kulturou důvěry a spolupráce v regionu, akčně orientovaným přístupem, ochotou experimentovat a solidaritou mezi etablovanými afiliacemi a rozvíjejícími se komunitami.

Díky kombinaci jasné strategické vize, tří zaměstnanců a desetičlenného dobrovolnického řídicího výboru Hub prokázal svůj potenciál v několika klíčových oblastech: posilování zapojení mladých lidí, koordinace technologických potřeb, podpora růstu rozvíjejících se komunit, posilování obsahových kampaní afiliací, usnadňování přístupu ke zdrojům a budování pocitu sounáležitosti mezi wikimediány v regionu.

Posilování mladých dobrovolníků a budoucích lídrů

Díky systematickému mentoringu, rozvoji dovedností a projektům spoluvytvářeným s komunitou pomohl Hub proměnit počáteční experimenty v rostoucí ekosystém zaměřený na mládež.

CEE Youth Group vznikla právě díky aktivitám CEE Hubu a rozrostla se na 81 členek a členů z 23 zemí. Funguje jako podpůrné prostředí pro mladé nové editory a editorky i organizátory a organizátorky.

Významným milníkem byla první Wikimedia Youth Conference, která byla spolupořádána spolkem Wikimedia Česká republika. Zájem 223 mladých wikimediánů a wikimediánek vedl k účasti 83 lidí ze všech osmi globálních regionů. Konference se stala jedinečným prostorem, kde mladí dobrovolníci a dobrovolnice mohli sdílet společné výzvy, posilovat své sebevědomí a formulovat dlouhodobé cesty svého zapojení.

Posilování adopce nástrojů a regionální technologické spolupráce

Dobrovolnicky vedená pracovní skupina Tech Advancement při Hubu se zaměřila na zlepšení dostupnosti nástrojů, jejich dokumentace, propojování vývojářů a vývojářek pro podporu údržby a také na experimentování s iniciativou zaměřenou na zvýšení využívání nástroje Cat-a-lot.

Tento kolaborativní přístup je vnímán jako regionální model pro budování kapacit v oblasti technologického poradenství.

„Jsem nadšená, že vidím tento typ uvažování z regionu, protože odráží přístup Product and Technology Advisory Council (PTAC) i současné pilotní aktivity Unsupported Tools Working Group…,“ uvedla Selena Deckelmann, Chief Product and Technology Officer ve Wikimedia Foundation, v souvislosti s CEE Hubem.

Díky užší spolupráci s Wikimedia Foundation Hub také podpořil rozšiřování nástrojů pro nováčky. Celkem 16 z 24 Wikipedií v regionu (64 %) nyní využívá funkci mentoringu a region CEE se podílí 11 % na všech dokončených doporučených editacích nováčky na celém světě. Tyto výsledky ukazují, že koordinovaná regionální podpora může výrazně urychlit adopci nástrojů i udržení nováčků.

Rozšiřování dopadu kampaní a komunitních programů

Kampaně zůstávají klíčovým nástrojem zapojování dobrovolníků a dobrovolnic napříč regionem CEE. Hub sehrál strategickou roli při oživování stávajících kampaní a pomáhal organizátorům a organizátorkám navrhovat efektivnější outreach, metodiky i školicí materiály.

Výrazným příkladem je kampaň CEE Spring. Po letech poklesu účasti v důsledku pandemie COVID-19 přispěla podpora Hubu k obnovení její dynamiky:

• nárůst počtu vytvořených článků o 15 %
  
• nárůst počtu přispívajících žen o 72 %
  
• o 31 % více zapojených komunit
  
• 157 nových přispěvatelek a přispěvatelů od roku 2022
  

Rozšíření o tematické podkategorie Human Rights a Youth v roce 2025 dále rozšířilo tematický záběr kampaně. Zapojení výzvy Coordinate Me na Wikidatech vedlo k výraznému nárůstu – počet editovaných položek vzrostl o 340 % oproti roku 2024. Z toho 30 % účastníků pocházelo ze zemí CEE a 38 % tvořili nováčci.

Vedle CEE Spring Hub podporoval také globální i regionální kampaně, jako jsou Wiki Loves Earth, Wiki Loves Monuments, iniciativy k Mezinárodnímu dni Romů nebo Wiki Loves Film. Tato podpora dlouhodobě vede k vyšší participaci, větší obsahové diverzitě a posilování kapacit lokálních komunit.

Hub rovněž pomohl nově vznikajícím komunitám uspořádat jejich první akce zaměřené na otevřené znalosti, čímž přispěl k budování partnerství v prostředích, kde je povědomí o projektech Wikimedia stále omezené.

Podpora rozvíjejících se komunit a akcelerace jejich růstu

Jednou z nejvýznamnějších rolí CEE Hubu je systematická podpora rozvíjejících se wikimediánských komunit. V roce 2024 Hub investoval do částečných pracovních úvazků v Řecku, na Kypru, v Rumunsku a Moldavsku.

Díky této podpoře:

• v Rumunsku a Moldavsku vznikla akademická partnerství a Wikipedia byla integrována do univerzitních programů,
  
• v Řecku a na Kypru byly vytvořeny strategické plány a podařilo se získat první roční granty.
  

Tyto kroky vedly k nárůstu počtu lokálních přispěvatelek a přispěvatelů, vzniku stabilních institucionálních partnerství a posílení kapacit těchto komunit. Zároveň je připravily na aktivnější roli v regionální spolupráci, včetně spolupořádání významných akcí, jako je CEE Meeting 2025.

Zlepšování přístupu ke zdrojům a posilování regionálního financování

CEE Hub začal hrát zásadní roli v podpoře rovného přístupu k financování. Jeho program mikrograntů, s rozpočtem 18 000 USD na dva roky, poskytl celkem 28 grantů, přičemž polovina z nich směřovala do komunit, které dosud nikdy nezískaly podporu od Wikimedia Foundation.

Tyto flexibilní a nízkoprahové granty pomohly nastartovat aktivity zaměřené na tvorbu obsahu, komunitní setkání i vznik nových dobrovolnických skupin. Přibližně 65 % podpořených aktivit se soustředilo na obsah a editaci, což vedlo k zapojení více než 330 editorů a editorek a ke vzniku více než 9 000 obsahových příspěvků. (Více informací najdete na Diff blogu.)

Hub zároveň podpořil 11 z celkových 54 žadatelů o Rapid Fund v regionu, a to prostřednictvím praktické podpory při přípravě žádostí. Tato podpora přinesla konkrétní výsledky:

• nárůst objemu Rapid Funds v regionu o 26 %
  
• 5 nových komunit úspěšně získalo financování
  
• 90 % podpořených žádostí bylo schváleno (oproti běžným cca 75 %)
  
• větší diverzifikaci aktivit – včetně budování partnerství, spolupráce s GLAM institucemi a tvorby vzdělávacích toolkitů
  

„Celý tým byl investovaný do našeho úspěchu, což bylo velmi povzbuzující,“ uvedl jeden z členů komunity podpořené při přípravě grantové žádosti.

„Rapid grant je náročnější, zejména pro méně zkušené žadatele – zahrnuje více dokumentace a otázek a celý proces trvá déle. Mikrogranty pomáhají tuto zkušenost budovat, jsou prvním krokem k získání větších grantů,“ uvedl příjemce mikrograntu.

V roce 2026 převezme Hub novou roli přímého správce Rapid Funds pro region, což umožní kontextově citlivější a efektivnější přidělování prostředků.

Kromě interního financování v rámci hnutí Wikimedia Hub také inicioval kroky k získávání externích zdrojů – například z EU, programu Erasmus, USAID nebo Swedish Institute. To představuje důležitý krok směrem k dlouhodobé finanční udržitelnosti.

Budování zapojení, propojenosti a sdílené identity

Výzkum online komunit dlouhodobě ukazuje, že „lidé se ochotně zapojují do prostředí, která nabízejí smysluplné a odměňující vazby“. CEE Hub tyto kontaktní body úspěšně vytváří. Prostřednictvím newsletteru (160 měsíčních zobrazení), setkání CEE Catch-Up a sdílených dokumentačních prostor pomáhá dobrovolníkům a dobrovolnicím zůstat v obraze o regionálním i globálním dění. Během dvou let přispěli dobrovolníci a dobrovolnice do newsletteru více než 175 články.

Zpětná vazba od příjemců grantů ukazuje výrazný nárůst pocitu uznání a propojení s hnutím Wikimedia díky aktivitám Hubu.

Hub sehrává také stabilizační roli při organizaci každoročních CEE Meetingů. Podporuje výběrová řízení na pořadatele a poskytuje mentoring novým organizátorům a organizátorkám, čímž přispívá ke kvalitnímu průběhu akcí, silným programům i vytvoření prostoru pro náročná témata, včetně otázek rovnosti v zapojení a reprezentaci.

V každodenní praxi Hub často funguje jako „lidský kontaktní bod“, na který se mohou členky a členové komunity obracet s konkrétními potřebami a získat rychlou, kontextově citlivou podporu – a zároveň se propojit s Wikimedia Foundation nebo dalšími aktéry hnutí.

„Lidé potřebují vědět, na koho se mohou obrátit, a že dostanou odpověď během dní nebo i hodin. Už samotné vědomí, že podpora existuje, může motivovat k zapojení.“

— Barbara Klen, koordinátorka CEE Hubu

V neposlední řadě Hub podnikl důležité kroky k vytvoření transparentního, reprezentativního a komunitně řízeného systému správy. Na základě získaných zkušeností a zpětné vazby začíná testovat nový model výběru členů a členek Steering Committee se zapojením komunity a strukturovanější proces účasti komunity v šesti pracovních skupinách.

Těšte se na rok 2026!

V pátek 16. ledna 2026 proběhla největší každoroční společenská akce české wiki-komunity Večer svobodné kultury. Kromě tradiční diskuse s partnery, vernisáže Czech Wiki Photo a vystoupení slammerů byla letos především oslavou 25 let existence Wikipedie.

Oslavy 25 let Wikipedie

Letošní ročník Večera svobodné kultury měl mimořádně slavnostní atmosféru. Oslavovala se dlouhodobá spolupráce s univerzitami, představila se nová série výjimečných snímků ze soutěže Czech Wiki Photo a především se připomínalo významné jubileum – 25 let Wikipedie.

Čtvrtstoletí existence největší online encyklopedie na světě je významným milníkem nejen pro českou komunitu, ale i pro celé globální hnutí Wikimedia. Wikipedie, která vznikla z jednoduché myšlenky sdílet znalosti otevřeně a bez bariér, se během těchto let proměnila v jeden z největších vzdělávacích projektů v historii internetu. Dnes obsahuje desítky milionů článků ve stovkách jazyků a stojí za ní práce statisíců dobrovolných editorek a editorů z celého světa.

25 Wikidays

Wikimedia Česká republika přišla u příležitosti výročí Wikipedie s vlastní iniciativou – výzvou 25 Wikidays. Ta byla inspirována mezinárodním konceptem #100wikidays a postavila před účastníky a účastnice nelehký úkol: napsat jeden nový článek každý den po dobu symbolických 25 dní.

Maraton odstartoval 22. prosince 2025 a vyvrcholil 15. ledna 2026, tedy přesně v den 25. narozenin Wikipedie. Účastníci a účastnice tak museli prokázat značnou dávku odhodlání a disciplíny, protože tempo psaní bylo potřeba udržet i během vánočních svátků a silvestrovských oslav, kdy většina republiky odpočívá.

Výsledky této narozeninové výzvy předčily očekávání. Do psaní se zapojilo 17 odvážných wikipedistů a wikipedistek, z nichž 16 maraton úspěšně dokončilo. Společnými silami tak české Wikipedii nadělili úctyhodných 424 nových článků.

Mezi úspěšnými účastníky a účastnicemi, kteří byli slavnostně vyhlášeni během Večera svobodné kultury, byli zkušení editoři a editorky, nováčci i  zástupci seniorské komunity. Kromě věcných cen obdrželi také speciální medaili a samolepku na svou uživatelskou stránku jako připomínku toho, že byli u toho, když Wikipedie slavila své čtvrtstoletí.

Debata GLAM

Debata věnovaná roli univerzit ve společnosti otevřela téma spolupráce mezi akademickým prostředím a projekty Wikimedia. Univerzity mohou v rámci své tzv. třetí role, tedy společenského působení, plnit řadu nezastupitelných funkcí a mnohé z nich tuto roli již dlouhodobě naplňují.

Diskuse nazvané Třetí role univerzit, open science a projekty Wikimedia se zúčastnili zástupci a zástupkyně Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně. Ostatní oslovené univerzity z Čech i Moravy se nakonec debaty nezúčastnily.

Debata pojmenovala několik současných trendů, mezi něž patří především otevírání univerzit širší veřejnosti, podpora principů open science nebo zapojování dobrovolníků a dobrovolnic z řad studentů, studentek, pedagogů a pedagožek do veřejně prospěšných aktivit. Patří mezi ně například pomoc při povodních nebo podpora ukrajinské menšiny při zajišťování základních životních potřeb po příchodu do České republiky.

Proděkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum Václav Cvrček připomněl, že aktivní zapojování studentů a studentek Univerzity Karlovy do projektů Wikimedia má velký význam. Studující se totiž podílejí na zkvalitňování obsahu největší české internetové encyklopedie a přispívají tak k šíření ověřených informací.

Ředitelka Ústřední knihovny Univerzity Karlovy Radka Římanová zdůraznila také klíčovou roli knihoven a jejich zapojení do mezinárodních projektů. Prorektor Masarykovy univerzity pro rozvoj, legislativu a informační technologie Radim Polčák poukázal na přínos univerzit pro širší rozvoj vzdělávání ve společnosti. Vedoucí Dobrovolnického centra téže univerzity Daniela Vonbauer pak sdílela pozitivní zkušenosti se studenty a studentkami, kteří mají zájem budovat dobré jméno univerzity právě prostřednictvím dobrovolnických aktivit.

Absence zástupců a zástupkyň dalších univerzit vedla přítomné k úvahám o vytvoření platformy, která by otevírala možnosti hlubšího zapojení univerzit do projektů Wikimedia a aktivit spolku. Nejbližším plánem je znovuotevření spolupráce s Masarykovou univerzitou, která byla v minulosti partnerem Wikimedia ČR a měla také svého wiki-rezidenta Marka Blahuše.

Vernisáž Czech Wiki Photo

Součástí Večera svobodné kultury byla také slavnostní vernisáž spojená s vyhlášením výsledků fotografické soutěže Czech Wiki Photo 2025, které se zúčastnili autoři a autorky fotografií, členové a členky poroty i zástupci a zástupkyně komunity.

Czech Wiki Photo je hlavní fotografická soutěž na české Wikipedii. Jejím cílem je ocenit nejlepší snímky pořízené na území Česka, které byly během uplynulého roku nahrány pod svobodnou licencí na Wikimedia Commons. Soutěž tak nejen podporuje kvalitní fotografickou tvorbu, ale zároveň rozšiřuje databázi svobodně dostupných snímků využívaných v článcích na Wikipedii. Organizátorem soutěže je Wikimedia Česká republika.

Soutěž tradičně probíhá ve třech kategoriích – Příroda, Vytvořeno člověkem a Společnost, kultura a události – a porota každoročně vybírá také nejlepšího nováčka či nováčci.

Absolutním vítězem letošního ročníku se stal Lukáš Kött se snímkem ledňáčka, který zároveň zvítězil v kategorii Příroda a obhájil tak své loňské prvenství. V kategorii Vytvořeno člověkem uspěl autor vystupující pod jménem Skot s fotografií klenby kostela Panny Marie Sněžné v Praze, která porotu zaujala citlivým zachycením architektonického detailu.

V kategorii Společnost, kultura a události zvítězil fotograf Svajcr se snímkem masopustu v Roztokách u Prahy, zachycujícím živou atmosféru tradiční lidové slavnosti. Titul nováčka roku získal Radek Satinský za fotografii plameňáka růžového.

Na vernisáži byly kromě vítězných snímků představeny také další fotografie z TOP 20. Výstava byla pro veřejnost přístupná v prostorách Kampusu Hybernská (HYB4 City, 3. patro) až do konce února 2026.

Vernisáž opět potvrdila, že Czech Wiki Photo není jen fotografickou soutěží, ale také důležitou platformou pro podporu svobodné kultury a kvalitního obrazového obsahu, který obohacuje českou Wikipedii i další projekty Wikimedia.

Tradiční wiki-slam

Vrcholem večerního programu bylo vystoupení předních českých slamerů a slamerek, kteří si připravili své příspěvky na téma Wikipedie. Celým večerem provázel slamer Dr. Filipitch.

Na pódiu se představili slameři a slamerky z různých částí České republiky, mimo jiné Nikola Týčová (Tyč), Kateřina Suchanková (Katuna) nebo Vítězslav Adamec (Siegfried).Slamové performace z letošního i předchozích ročníků si můžete prohlédnout na YouTube kanálu Wikimedia Česká republika.

Závěrem

Večer svobodné kultury opět ukázal, že komunita kolem Wikipedie – wikipedisté a wikipedistky i širší hnutí wikimediánů a wikimediánek – je pestrá, aktivní a životaschopná. A to i v době, kdy se stále častěji diskutuje o vlivu technologických gigantů a rozvoji tzv. umělé inteligence.

Právě lidský faktor, spolupráce a ochota věnovat čas a energii rozvoji největší online encyklopedie světa zůstávají tím, co dává Wikipedii její skutečnou hodnotu. Svobodné znalosti totiž nevznikají automaticky – stojí za nimi práce lidí, kteří chtějí sdílet ověřené informace a společně budovat otevřený prostor pro poznání.

Oslavy 25 let Wikipedie se promítly také do výrazného mediálního ohlasu. Výkonná ředitelka Wikimedia Česká republika Klára Joklová a předseda spolku Martin Urbanec poskytli v souvislosti s výročím řadu rozhovorů pro národní média, televizi i rozhlas. Tématu se věnovaly například pořady Studio 6, Věda 24, Události a Newsroom ČT24, Zprávičky České televize nebo pořad Akcent na ČRo Vltava. O výročí Wikipedie a aktivitách Wikimedia Česká republika informovala také řada online médií a deníků, mimo jiné Deník.cz, Chip.cz, Newstream.cz, Deník Referendum či Rexlex.cz.

Kompletní fotogalerie je k dispozici na Wikimedia Commons.Veškeré informace o Večeru svobodné kultury jsou na webu debata.wikimedia.cz. Pokud chcete i vy přispět k programu a obsahu příštího Večera svobodné kultury v roce 2027, napište nám na info@wikimedia.cz!

V sobotu 8. listopadu 2025 se uskutečnil již čtrnáctý ročník Wikikonference – největšího setkání svého druhu, které pořádá komunita české Wikipedie s podporou spolku Wikimedia ČR. Celodenní program přesvědčil přítomné, že černé scénáře související s Wikipedií jsou zcestné, zůstane-li komunita silná a aktivní.

Je Wikipedie jen pro boomery?

Komunitní Wikikonference se podruhé vrátila do podzimního termínu a od “covidové pauzy”  proběhla již potřetí v řadě. Organizační tým pod vedením Pavla Bednaříka a Michala Reitera zvolil letos provokativní téma: Je Wikipedie jen pro boomery?

Téma reflektovalo zřejmý úbytek mladých lidí mezi novými přispěvateli a přispěvatelkami a zároveň postupné stárnutí části editorské komunity. O to silněji vyzněl příspěvek Kláry Joklové, která představila zkušenosti s organizací první mezinárodní Wikimedia Youth Conference v Praze. Několik desítek mladých wikimediánek a wikimediánů z různých zemí zde ukázalo, že Wikipedie dokáže oslovovat mladou generaci napříč kulturami i sociálním zázemím.

Kontrast mezi tématem konference a zkušeností z mládežnické akce tak nabídl důležitou perspektivu: generační obměna není samozřejmá, ale je možná – pokud jí věnujeme pozornost.

Umělá inteligence jako „dokonalý pár“?

Úvod konference patřil vztahu velkých jazykových modelů (LLM) a budoucnosti Wikipedie. Mediální analytik a pedagog Josef Šlerka ve své úvodní přednášce označil Wikipedii a umělou inteligenci za „dokonalý pár“.

Ve svém vystoupení však zároveň upozornil na několik zásadních háčků tohoto propojení. Zdůraznil unikátnost Wikipedie jako lidsky vytvářeného datasetu – hodnotu, kterou nelze snadno nahradit ani replikovat. Testování chatbotů na datech z Wikipedie je realitou současnosti. Otázkou zůstává, jakou roli v tomto vztahu budou hrát samotní editoři a editorky.

Na přednášku navázala diskuse s Josefem Holým, která ukázala výraznou shodu obou řečníků. Shodli se, že současný vztah technologických firem k Wikipedii je nerovnovážný – modely AI využívají její obsah, aniž by komunitě vracely odpovídající hodnotu. Zároveň zdůraznili, že hlavní devizou Wikipedie zůstává dlouhodobě budovaná důvěra a že nejlepší obranou proti dezinformacím je systematická práce na kvalitním a zdrojovaném obsahu.

Rozdíly se objevily spíše v důrazu: Josef Holý upozornil na možnou ekonomickou „bublinu“ kolem AI a navrhoval tvrdší obchodní přístup vůči velkým firmám, zatímco Josef Šlerka mluvil o nutnosti změnit pohled na metriky úspěchu a hledat systémová řešení. V oblasti vzdělávání se oba shodli, že práce s AI musí stát na pevných základech čtenářské a argumentační gramotnosti.

Wikipedie v džungli dezinformací

Odpolední program zahájil Bob Kartous, jehož vystoupení silně rezonovalo s přítomnými. Ve svém příspěvku zdůraznil nezastupitelnou roli Wikipedie v prostředí zahlceném informacemi – i dezinformacemi.

Bob Kartous varoval před rozpadem racionálního dialogu v éře „digitální džungle“ a vzestupem „digitálních feudálů“, kteří díky kontrole technologických platforem získávají bezprecedentní moc. Upozornil na propast mezi tempem technologického vývoje a schopností společnosti se mu přizpůsobit, což vede k erozi důvěry a oslabování demokratických principů. Wikipedii přitom označil za jeden z klíčových pilířů obrany – prostor, kde se stále pracuje s ověřenými informacemi a kde má smysl aktivně chránit hodnoty otevřené a svobodné společnosti.

Komunita jako srdce konference

Wikikonference je především oslavou komunity wikipedistů, wikipedistek a dalších wikimediánů a wikimediánek. Většina programu proto tradičně vychází z jejich aktivit a zkušeností.

Samostatnou sekci měly aktivity pedagogů a pedagožek na vysokých školách. Pavlína Kolínová představila kurz Píšeme Wikipedii, který od roku 2024 probíhá na Ústavu informačních studií a knihovnictví (UISK). Kristýna Kysilková sdílela zkušenosti z výuky na Katedře architektury ČVUT, kde studenti a studentky rovněž přispívají do Wikipedie.

V tradičně odlehčeném a vtipném vystoupení popsal Michal Kormaník situaci slovenské Wikipedie, která čelí řadě výzev. Přesto se i menší komunita aktivně zapojila do nové výzvy Wiki Loves Film, kterou představil její hlavní koordinátor Pavel Bednařík.

Program věnovaný partnerstvím a GLAM spolupráci zahrnoval debatu wiki-rezidentů. Účast byla tentokrát komornější, diskuse tak probíhala spíše formou průběžné konzultace a sdílení zkušeností z jednotlivých institucí.

Polemické a zároveň perspektivní příspěvky přednesli Karel Čapka a Marek Blahuš, který své vystoupení předtočil kvůli osobní neúčasti. Jejich reflexe připomněly, že síla komunity není samozřejmost, ale výsledek dlouhodobé práce.

Co bude dál?

Budoucnost konference je v tuto chvíli nejistá. Základním předpokladem rozvoje komunitní wikikonference je dostatečné a výrazné zapojení komunity. Často jsme se mohli v průběhu příprav setkat s dílčími nápady, podněty a radami. Málokdo se však odhodlá pustit do náročné komunikace s přispěvateli, koordinace celého programu nebo oslovování externích hostů (jakými byli např. Josef Šlerka nebo Bob Kartous).

Odpovědností členů české wikikomunity i členů spolku Wikimedia ČR, který je logickým partnerem při pořádání, je rozhodnout, zda a jak se má konference konat. Je možné, že bude potřeba dát si roční přestávku nebo vymyslet jiný, méně organizačně náročný formát konference. Dorazí však na ni dostatek účastníků a zájemců? Bude možné udržet kvalitu příspěvků a technického zajištění (včetně přenosu a záznamu)? Tyto a mnohé další otázky si budou muset pořadatelé zodpovědět v následujících měsících.

Informace o historii a programu jednotlivých ročníků wikikonference najdete na wikikonference.cz, kompletní fotogalerii pak na Wikimedia Commons.

Letošní ročník editační soutěže Popiš památku je za námi. Od jejího tradičního startu 15. ledna vzniklo 452 hesel a zapojilo se 32 soutěžících. Novinkou letošního ročníku bylo rozšíření soutěže na kulturní památky z celé Evropy, díky čemuž jsou nově vzniklé články tematicky pestřejší a rozmanitější než v předchozích letech.

Šumava, Jeseníky, Český les…

Zájem letos vzbudily zejména oblasti v pohraničí České republiky. To je velmi pozitivní, protože právě pohraniční místopis je dlouhodobě tematickou studnicí pro řadu aktivit našeho spolku. Pořádají se zde například Wikiměsta, dříve také Wikiexpedice a další fotografické akce. Nižší hustota obyvatel a menší počet místních editorů přirozeně znamenají, že místní témata bývají dlouhodobě méně pokrytá. O to více si těchto nových článků vážíme.

Mezi nimi najdeme například původně gotickou kapli sv. Josefa v nejjižnějším českém městě Vyšším Brodě, jejíž počátky sahají do 14. století, nebo Sieglovu vila v Šumperku, která byla po druhé světové válce znárodněna. Zapomínat bychom neměli ani na památkově chráněné mosty – například kamenné mosty v Žichovicích u Klatov (horní a dolní).

Pod svícnem bývá tma

Nové články však přibývaly i v dalších částech republiky. Palác Živnostenské banky na Příkopě přímo v centru Prahy například donedávna vlastní článek na Wikipedii neměl. Přitom stojí na místě, kudy doslova kráčely dějiny, a je dílem známého architekta Osvalda Polívky. Další nové články vznikly například o památkách v Plzni nebo v Pardubicích.

Další evropská témata

Specifikem letošního ročníku bylo také rozšíření soutěže na památky z celé Evropy. V minulosti se v soutěži objevily například památky ze Slovenska a v loňském roce také z Portugalska. Letos jsme se však rozhodli otevřít soutěž všem evropským památkám.

Důvod je přitom jednoduchý – v předchozích ročnících soutěže vzniklo už více než dva a půl tisíce článků. Seznam českých památek se tak začíná postupně vyčerpávat.

Co tedy zaujalo naše editory mimo Českou republiku? Například francouzské středověké kostely. Patří mezi ně i katedrála v Lyonu, jejíž počátky sahají až do 12. století a která přesto na české Wikipedii dosud neměla vlastní článek. Zájem byl ale také o památky v menších sídlech, především na venkově – například o kostel Saint-Trojan de Rétaud nebo chrám sv. Mikuláše v Civray.

Čekáme na vyhodnocení

Soutěž, která probíhala měsíc a půl, nyní vstoupila do fáze vyhodnocování. Porota postupně posuzuje jednotlivé články. U některých hesel dostali autoři a autorky více času na jejich dopracování a dodatečné úpravy. Celkem vzniklo 452 hesel a zapojilo se 32 soutěžících.

Vítězové soutěže budou vyhlášeni v nejbližší době. Soutěž byla financována prostřednictvím programu Komunitní minigranty a organizována na dobrovolnickém principu. Organizátory byli Aktron a KKDAII a porotci Mojmír Churavý, Roman Vyšanský a KKDAII.

Na české Wikipedii tvoří ženy jen 18,4 % biografií. Nerovnováhu už několik let pomáhá měnit komunita editorek a editorů kolem Měsíce žen na Wikipedii – jen loni upravili téměř 500 článků. Wikimedia Česká republika proto vyhlašuje další ročník výzvy (1. března – 8. dubna 2026) a zve veřejnost k zapojení. Vrcholem bude 24. března veřejný editaton v Akademii věd ČR.

Březen bude na Wikipedii opět patřit ženám. Spolek Wikimedia Česká republika vyhlašuje výzvu Měsíc žen na Wikipedii, která proběhne od 1. března do 8. dubna 2026. Cílem je rozšířit a doplnit články o významných ženách současnosti i historie a zároveň podpořit komunitu žen, které se na tvorbě Wikipedie podílejí.

„Wikipedie je společné dílo tisíců lidí. Měsíc žen na Wikipedii není jen o doplňování chybějících článků, ale také o posilování a podpoře komunity wikipedistek, fotografek, wikidatistek i organizátorek, které se na tvorbě Wikipedie podílejí, ale nejsou na první pohled vidět,“ říká Klára Joklová, výkonná ředitelka Wikimedia Česká republika.

Na české Wikipedii bylo v půlce roku 2025  159 065 biografií, z toho 29 270 o ženách – ženy tak tvoří 18,4 % všech biografických hesel. V roce 2021 to bylo 17,3 %. Podíl se postupně zvyšuje i díky dlouhodobé iniciativě Měsíc žen na Wikipedii, v jejímž rámci vzniklo již více než 1 500 článků.

Hlavní editaton: Ženy ve vědě

Vrchol programu představuje hlavní editaton s názvem Ženy ve vědě, který se uskuteční  24. března 2026 od 15:00 na Akademii věd. 

Akce vzniká ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR a zaměří se na významné vědkyně, které na Wikipedii chybí nebo mají pouze stručná hesla. 

“Ve Fyzikálním ústavu AV ČR se tématu postavení žen ve vědě věnujeme dlouhodobě – otevíráme otázky slaďování vědecké kariéry a rodiny, podporujeme rovné příležitosti a vytváříme prostor pro sdílení zkušeností našich vědkyň. Spolupráce na editatonu je pro nás přirozeným krokem – Wikipedie je dnes jedním z hlavních zdrojů informací pro veřejnost i studenty. Pokud chceme, aby si mladá generace dokázala představit svou budoucnost ve vědě, ať už v oborech humanitních, přírodovědných či technických, musí mít možnost poznat i konkrétní příběhy žen, jejichž výzkum přináší inovace a hlubší porozumění světu kolem nás.“ říká Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR.

Editaton je otevřen zkušeným editorkám a editorům i úplným nováčkům – lektorky a lektoři budou na místě i online pomáhat s prvními úpravami i prací se zdroji.

Součástí programu bude také komentovaná prohlídka budovy Akademie věd včetně knihovny.

Zapojit se může každý a každá

Do výzvy se lze zapojit odkudkoli. Stačí napsat nový článek nebo rozšířit stávající a při uložení přidat do pole „Shrnutí editace“ hashtag #WikiGap. Všichni účastníci a účastnice obdrží speciální virtuální odznak; vybraní přispěvatelé a přispěvatelky budou oceněni věcnými cenami, které do soutěže věnovalo nakladatelství wo-men.

Měsíc žen na Wikipedii dlouhodobě přispívá nejen k rozšiřování obsahu, ale také k posilování různorodosti české wikimediánské komunity. Ženy nejsou jen tématem Wikipedie – jsou její nedílnou součástí.

Plný text zde.

Encyklopedie Wikipedie v poslední době stále důrazněji dbá na to, aby byly u článků a informací v nich uváděny správné zdroje. Je to jen dobře, protože pouze touto cestou se může zvyšovat a podporovat důvěryhodnost celého projektu.

Nicméně uvádění správných zdrojů by mělo být zásadou i pro jiné profese, zejména pro novináře. Občas ale i žurnalista sklouzne na šikmou plochu.

Humorný příklad přináší Lidové noviny ve svém článku "Pozor na chřipku. Je tu epidemie" z 3. února. Autorka Silvie Králová cituje řadu autorit a podle všeho ve většině případů seriózně. Jeden zdroj ale budí úsměvné pochybnosti. Jde o tuto doplňující pasáž:

„Chřipka začíná zpravidla vysokou horečkou, okolo 38 až 40 °C,“ popisuje praktický lékař Jan Malý. Vzestup teploty podle jeho slov obvykle provází zimnice a třesavka.

Přidávají se silné bolesti hlavy. Ty mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou také bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou. „Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství,“ říká doktor.

Během jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky z postižení dýchacích cest. Je to rýma, bolest a pálení v hrdle, suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění v hlenovitý kašel. Teploty, únava, bolest hlavy a svalů obvykle vymizí během tří nebo čtyř dnů. Rýma a kašel pak trvají zhruba týden až deset dnů.

Takže pan doktor Malý, no snad ne doc. MUDr. Malý CSc. z proslulého IKEMu. Snad to bude nějaký jiný.

On totiž tenhle podivný doktor Malý doslovně cituje materiál, který se objevil na webu Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra už 7. ledna. A těžko říct, jestli pochází zrovna odtud, protože se nachází také na webu Chřipka.cz. Dokonce Králová doslovně cituje i ty pasáže, které se tváří už jen jako parafráze "doktorových" výpovědí...

Až budete psát svůj příspěvek do Wikipedie, nenechte se svést k podobnému fabulování o zdrojích. Byla by to pro vás stejná ostuda.

Obrázek: Virus chřipky. Autor: Cynthia Goldsmith, převzato z Wikimedia Commons, PD.

...proč je pro Wikipedii tak nebezpečné předpokládání zlé vůle. V nejnovější sérii protestů na arbitráž, kterou sám vyvolal a která se nevyvíjí podle jeho zadání, vytvořil Cinik obraz arbitrážního výboru, který pracuje na základě nějakého jiného, cizího zadání.

Jsem znechucen takovou argumentací. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, co dělám, a vždy jsem o svých krocích pochyboval. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, jestli odhaduji správně motivaci ostatních, a když jsem začal mít pocit, že důkazy už téměř jasně hovoří ve prospěch zlé vůle, znovu jsem si vše promýšlel a často dospěl znovu k opačnému názoru.

Cinik ale odmítá připustit, že arbitrážní výbor má na věc zkrátka jiný názor, a jednání arbitrů odsoudil nejostřejším způsobem včetně obvinění z toho, že zcela záměrně rozhodují neobjektivně a předpojatě.

Nebudu rozebírat Cinikovy námitky, protože mnohé zcela ignorují zdůvodnění mých hlasů či hlasů mých kolegů arbitrů, některé to zdůvodnění dokonce i popírají.

Nebudu zde vyvracet, že jsem neměl žádné zadání vysekat správce a že pochybuji, že ho měli ostatní arbitři, a že jsem neměl žádné zadání odsoudit Cinika. Neexistence něčeho se nedá dokázat a důkazní břemeno leží na straně toho, kdo taková obvinění vynáší. Místo důkazů pro taková tvrzení se ale často dočkáme jen osobních dojmů, nezřídka podpořených tím, že domnělé fakty jsou "zjevné" či že o nich "nikdo soudný nemůže pochybovat". Už jsem popsal svůj pocit, který vzniká s nemožností obrany proti takovým nactiutrhačným tvrzením: Znechucení. Proto pokud se dokážu obrnit proti této nefér hře a nezanevřu svůj aktivní přístup k Wikipedii, budu stále důrazněji usilovat o to, aby bylo vytváření obrazů zlé vůle z Wikipedie vymýceno, protože je jedním z nejmocnějších nástrojů k vytlačení těch, kteří zlou vůli ve skutečnosti nemají.

Na závěr dodám, že Cinikovo vyjádření na blogu obsahuje několik charakteristik, které jeho jednání arbitrážní výbor na základě předložených důkazů již vyčítal, zmíněným předpokládáním zlé vůle počínaje a osobními útoky, které tu nebudu opakovat, konče.

"Na rozdíl od Vás, já neměl o výsledku arbitráže nikdy předem jasno - a nemám o něm jasno ani teď. Připravují se rozhodnutí a já teprve zvažuji, jak o nich budu hlasovat. Mohu Vás jen ujistit, že je o to těžší případ posuzovat spravedlivě, pokud jedna ze stran zcela záměrně vytváří dojem, že případ je již nespravedlivě rozhodnut. Pokud předem předpokládáte, že Vám jako arbitr budu chtít škodit, jistě víte, které pravidlo na Wikipedii se na to vztahuje."

Ne, tenhle text jsem nepsal dnes k Cinikovu ostře útočnému vyjádření při odchodu tentokrát nikoli z Wikipedie, ale z arbitráže. Tenhle text jsem psal v červenci 2007 k předchozí arbitráži se Z. Tehdy jsem skutečně nevěděl, jak se rozhodnu v hlasování, které začalo o více než měsíc později. A bez veřejného povšimnutí adresáta jsem skutečně později hlasoval u některých rozhodnutí zcela opačně, než si dotyčný myslel.

Nyní už sotva několik hodin před hlasováním přece jen tuším (ale pořád přesně nevím), jak se rozhodnu, ale jsem si téměř jist, že Cinik to netuší a že pouze přistoupil k nátlakové operaci. Doufám, že takový nátlak na mne nezapůsobí.

Je mi velmi líto, že se některé vzorce chování uživatelů, kteří jsou stranami v arbitrážích, tak frapantně opakují.

Nikdy jsem netvrdil, že jsem právník, a tak používám jazyk laickým, nikoli právnickým způsobem. Aby ale nepadla moje neznalost neprávem na někoho jiného, tak zde opravuji chybný úsudek uvedený na jednom blogu a zcela otevřeně se přiznávám k tomu, že autorem spojení "pasivní práva" jsem já. Snažil jsem se odlišit práva "být (chráněn, volen...)" a práva "činit" - tj. arbitrážní výbor přesto, že wikipedistovi Z neumožnil na základě platného rozhodnutí činit (účastnit se arbitráže), bude dohlížet na jeho práva, která vycházejí z toho, že zkrátka je (potažmo byl) wikipedistou. Pokud budou tato jeho práva nějak zkrácena, může se bezpochyby přiměřeným způsobem obrátit i on sám na některého z pěti arbitrů. To samozřejmě platí o libovolném wikipedistovi.

Také chci upřesnit formulaci, že výbor wikipedistovi Z zabránil pomoct Vrbovi proti Cinikovi. Není to pravda a jednotliví arbitři to ve zdůvodnění rozhodnutí jasně zdůraznili. Tuto pomoc může poskytnout prostřednictvím například soukromé komunikace s kolegou Vrbou, která v minulosti nebyla vyloučena - jak je tomu teď, nevím. Tím ale také dostane příležitost konzultovat s ním, o jakou pomoc stojí, samozřejmě - jestli vůbec Vrba o nějakou takovou pomoc stojí. Pokud ale chtěl pomáhat jediným způsobem "na vlastní pěst" - navíc způsobem, o kterém musel předpokládat, že je kvůli zákazu jeho přispívání vyloučen, o jiné způsoby nestojí, pak chyba není na straně arbitrážního výboru a já jako arbitr za to necítím sebemenší zodpovědnost.

Pokud jde o zmíněnou další žádost, zcela neoficiálně oznamuji, že ji výbor řeší, ale protože jde o citlivou záležitost, ve které jde o osobní údaje, zatím hledá vhodný způsob. Určité prodlení je v takové situaci nevyhnutelné.

Když jsem bilancoval 15 měsíců ve funkci arbitra, přešel jsem možná až příliš stručně otázku jména wikipedisty Z. Ano, ve smyslu příslušné žádosti o komentář je skutečně nemožné vynucovat, aby se nikde předchozí jméno wikipedisty Z neobjevilo. V tomto smyslu jsem to koneckonců jasně formuloval též. Zároveň jsem ale jasně vyhlásil, že prohřešky spojené s tímto jménem zůstávají prohřešky, ať jde o osobní útoky nebo jiné nešvary.

Pro jistotu přesně cituji vlastní slova: "Na druhou stranu dodávám, že i vzhledem k této výzvě AC a vzhledem k tomu, že nebyla (naštěstí) jednoznačně odmítnuta, považoval bych já osobně nenásledování této výzvy za znak ne zrovna dobré vůle. To samotné k blokování samozřejmě nestačí, ale může to pomoci v konkrétních případech rozhodování, pokud jde o pochyby, zda jde o nějaké jednání, za které se blokovat dá - tj. osobní útok apod."

Poprvé po relativně delší době byl (podle Mercyho zdůvocnění) za uvedení původního jména wikipedisty Z Cinik zablokován na dvě hodiny, na což si stěžoval na nástěnce správců wikipedista Nolanus a sám Cinik na svém blogu.

Částečný souhlas s Mercyho blokem podal záhy další správce JAn. Myslím, že jeho vysvětlení bylo velmi přesné, včetně výhrady k nesprávnému zdůvodnění. Otázka přechylování jmen a konkrétně revertování tohoto jednoho doporučení se Z nijak nedotýká, tudíž je zbytečnou provokací poukazovat na něj jako na odstrašující příklad. Dle mého je to osobní útok a podle předchozího vyjádření v ŽOKu takovému výkladu nahrává, že Cinik navzdory doporučení arbcomu znovu záměrně použil původní jméno Z (přičemž o něm dle mého psát neměl vůbec!).

Uvádím to jen proto, že část mého tvrzení byla nyní na Cinikově blogu užita na jeho obranu. V tomto případě považuji blok za správný a v přiměřené délce, jen jeho zdůvodnění bylo nepřesné.

Pokud nemůže kdokoli ovládnout puzení spojovat wikipedistu Z se špatným, co se na Wikipedii děje, i když se to Z ve skutečnosti nedotýká, je to o důvod víc, aby zásadně omezil užívání původního jména Z. Jestli ale má před označením "wikipedista Z" osobní zábrany, bude jen dobře, když mu budou bránit před podobnými osobními útoky. Pevně věřím, že k takovému závěru dospěje po době strávené při zablokování a podle následných reakcí i Cinik, jelikož Wikipedii nijak neprospívá a prospívat nebude zcela zbytečné oživování starých sporů.

Před několika dny jsem tu shrnul své zkušenosti z činnosti arbitra za prvních devět měsíců funkčního období. I když zvlášť jeden případ byl tehdy velmi složitý, mnohem inspirativnější pro můj názor na práci arbitrážního výboru byly případy novější, zvláště ten, který nám byl předložen v polovině května. Týkal se sporu dvou zkušených wikipedistů Vrby a Luďka. Arbitrážní výbor se tehdy neshodl na tom, zda má žádost o arbitráž přijmout, nebo ne. Byl jsem tehdy pro přijetí stejně jako che, Milda a timichal se postavili proti. Výsledkem byl pat, který znamenal, že žádost přijata nebyla.

Dodnes respektuji oba vyslovené názory, oba mají racionální základ, opřený o zodpovědný výklad pravidel a zvyklostí na Wikipedii. Protože považuji za důležité vyjasnit dostatečně můj obecný názor, upozorňuji na přesné znění příslušného pravidla: „Při rozhodování, čím se zabývat, výbor přihlédne k názoru komunity a k tomu, zda byly při řešení dotyčného případu vyčerpány jiné možnosti řešení (přímá domluva mezi účastníky sporů, využití prostředníka apod.).“ Rovněž tak z obecného úvodu: „Platí, že než se rozhodnete požádat o řešení svého sporu arbitrážní výbor, měli byste vyčerpat všechny ostatní možnosti.“ Formulace tedy podle mne dává najevo, že k předchozímu řešení sporu se pouze přihlíží (tj. není to jednoznačné rozhodující kritérium), není to povinnost, jen dobrá zvyklost vyčerpat všechny ostatní možnosti. Žádost o komentář není nikde výslovně uvedena vůbec. Pokud tedy toto pravidlo nebude aktualizováno, budu nadále vyžadovat pro přijetí žádosti o arbitráž předchozí ŽOK pouze v případě, že by mohla zásadně doplnit proběhlou diskusi. Tato diskuse je naopak pro mne zcela nezbytná (tj. budu vždy odmítat žádosti, které jsou podány ihned po vzniku sporu bez jakéhokoli jiného pokusu o vyřešení), může ale mít různou podobu. Doplňuji, že je to můj soukromý výklad uvedeného doporučení a že – byť s výhradou – respektuji i výklad, který ŽOK vyžaduje.

Přesto se domnívám, že arbitrážní výbor bohužel selhal v tom, že nevynesl žádné společné stanovisko, kterým by žadateli jednoznačně odpověděl. Je to pro mne dosud důležitá zkušenost, kterou jsem se snažil v dalších dvou – o poznání jednodušších případech – řešit poněkud nestandardním, ale podle mne přínosným způsobem „společných stanovisek“ schvalovaných při (ne)přijímání žádosti.

Tato žádost bohužel také přinesla pro mne velmi znepokojivou zkušenost dosud nejrazantnějšího pokusu o útok na jeho nezávislost a akceschopnost, když wikipedista Nolanus vznesl požadavek na převolení celého výboru v případě jednoho konkrétního rozhodnutí. S takovým nátlakem na výbor jako tehdy i dnes zcela zásadně nesouhlasím a odmítám se do budoucna podřídit jakékoli podobné žádosti.

Netuším, zda se tento případ ještě někdy může k arbitráži vrátit, ale přesto pro zájemce dodám, že jsem na základě tehdy předložených indicií dospěl k názoru, že Luděk jako správce zásadním způsobem nepochybil a nebyl bych tehdy ani nyní pro jeho pohnání k žádosti o potvrzení správcem a byrokratem. Jsem si vědom, že Luděk udělal množství nedobře působících kroků, podobně jsem to ale cítil i u druhé strany a potažmo i u arbitrážního výboru.

Na tento případ navázala žádost o komentář wikipedistky Vrbové, která na jednu stranu zvolila poněkud zvláštní formu ŽOKu k arbitrážnímu výboru, na kterou jsem nenašel vhodný recept k chápání, navíc nevhodně zobecnila některá fakta a použila je poněkud manipulativním způsobem (viz hned první věta); na druhou stranu řekla různé věci, se kterými souhlasím, a bylo to pro mne inspirativní. Podobné to bylo, když Vrba s odstupem publikoval svůj názor na arbitrážní výbor na svém blogu. Zvláště tato dvě vyjádření mne vedla k zamyšlení a k tomu, že chci zkusit prosadit některé změny ve fungování arbitrážního výboru a že chci působit sice v rámci regulí, ale aktivně, nikoli pasivně, dokud budu arbitrem (tj. i v případě, že budu usilovat o znovuzvolení).

V říjnu zaměstnal arbitrážní výbor dvěma případy wikipedista Hubený. Ani jednou výbor žádost nepřijal, protože ani jednou nebyla podána jako dlouhodobý spor a nikdo ji k takovému rozsahu nerozšířil. Za pozoruhodný moment a svým způsobem za nedoceněný úspěch činnosti arbitrážního výboru považuji to, že sám žadatel byl spokojen s tím, jakým způsobem byla odmítnuta jeho druhá žádost. Podle mne to bylo proto, že toto odmítnutí bylo aktivní a pro všechny vyjádřilo jasné stanovisko výboru.

Nyní jen krátce k tomu, co bych rád na arbitrážním výboru změnil. Myslím, že výbor se má na vyžádání hlavně dobrat k nějakému rozhodnutí a to prezentovat. Aby ubylo co nejvíce momentů, kdy je verdikt výboru nejednoznačný (týká se to především přijímání žádosti), brzy předložím dva dílčí návrhy na změnu pravidel arbitráže, potažmo arbitrážního procesu. První se bude týkat toho, že arbitrážní výbor by do budoucna neměl hlasovat o přijetí, ale o zamítnutí žádosti (je to maličkost, ale při rovnosti hlasů má být upřednostněno právo žadatele na to dostat odpověď než právo arbitrů se té odpovědi vyhnout); druhá toho, aby celá fáze přijímání žádosti byla upravena tak, aby i v ní měl povinnost arbitrážní výbor odpovídat na zadané dotazy žadatelů a stran a aby bylo zdůrazněno jeho právo i v této fázi vydávat svá stanoviska. Věřím, že se pro takové úpravy podaří získat podporu.

Děkuji za přečtení.

Uplynulo již o něco málo víc než 15 měsíců od zvolení stávajícího arbitrážního výboru a přibližně do dvou měsíců už by měly být vyhlášeny volby nové, jejichž hlasovací období by mělo nastat krátce po Novém roce. Protože stále zvažuji, zda pokračovat v tomto angažmá, rozhodl jsem se pro sebe i pro všechny ostatní udělat shrnutí toho, co současný arbitrážní výbor řešil nebo třeba také neřešil s mými soukromými poznámkami.

Samotné volby proběhly podle mého soudu poměrně kultivovaně a s jednoznačným výsledkem, který rozdělil pole kandidátů na ty s jasnou podporou a na ty bez ní. Značný počet hlasů pro byl pro mne do značné míry závazek, a doufám, že aspoň u většiny hlasujících jsem nezklamal a že z mého počínání mají aspoň takový pocit – tj. převážné spokojenosti – jako mám já. Dodnes částečně lituji, že nebyl zvolen Mirek256, kterého jsem bez rozpaků podpořil i v hlasování. Na druhou stranu nemůžu konkretizovat, místo koho by ve výboru musel působit.

Krátce po volbách byl arbitrážní výbor postaven před těžký úkol znovu projednat spory s wikipedistou Z. Připomínám, že od zvolení výboru uplynuly v té době pouhé tři dny a že oba arbitři, kteří měli z předchozí doby s touto funkcí nějaké zkušenosti, se vyloučili pro podjatost. Přestože zbylá trojice, která hned v tomto ostře sledovaném a kontroverzním případu musela hledat způsoby své činnosti, byla občasně kritizována i za pomalost, byla žádost projednána jen za necelé dva měsíce, a to většinou měsíce letních prázdnin a dovolených.

Na základě vlastní úvodní aktivity s komunikací s wikipedistou Z jsem byl později ostatními arbitry i formálně potvrzen jako první zpravodaj výboru. Upřímně doznávám, že jsem tu roli nezastával rád, protože šlo o krajně vyhrocený spor, v němž jedna strana opakovaně zpochybňovala nezaujatost všech jednajících arbitrů, odmítala plně spolupracovat a podobně. Nejsem se svým způsobem koordinace činnosti arbitrážní výboru v tomto případě zcela spokojen, hlavně ale ve mně zanechala celá záležitost jednu z nejbolavějších zkušeností z „života“ na Wikipedii.

Nebyl jsem zcela spokojen ani s výsledkem jednání výboru, v němž jsem byl přehlasován. Myslel jsem, že pro tento způsob řešení by byla vhodnější kratší než roční „zkušební doba“ než schválený rok. Alespoň se podařilo prosadit – navzdory i mé prvotní skepsi – návrh na přejmenování arbitráže a omezení užívání původního jména wikipedisty Z, který sice není závazný, ale myslím, že posloužil k uklidnění na Wikipedii. Vzhledem k nejistotě o výsledku rozhodnutí jsem dále sledoval činnost wikipedisty Z na jiných projektech Wikipedie i na jeho blogu a dospěl jsem k závěru, že verdikt byl přes mé původní rozpaky správný. Dospěl jsem k názoru, že by Z těžko mohl být součástí spolupracující komunity na české Wikipedii, což je na druhou stranu škoda, protože jeho příspěvky jsou kvalitní, jak dokazuje na jiných projektech. Bohužel se domnívám, že by přínos jeho článků nevyvážil osobní spory plynoucí z dlouhodobé osobní nevraživosti jeho a dlouhé řady jiných autorů české Wikipedie. Své pochybnosti, které jsem měl o délce „zkušební lhůty“, se ukázaly být irelevantní, protože o její délku Z nejspíš nikdy nešlo, podstatnou byla podstata bloku do „žádosti o zrušení“, kterou odmítá, ale s níž jsem i já souhlasil a souhlasím.

Pro plnou informovanost doplňuji, že krátce po arbitráži jsem byl jako arbitr osloven wikipedistou Z, abych zprostředkoval jeho kontakt se správci, což jsem udělal. Wikipedista Z tehdy se mnou pokračoval v soukromé e-mailové korespondenci, v níž jsme během několika dnů bohužel dospěli k takovému vyostření sporu, že se nadále nepovažuji za nepodjatého, pokud by arbitrážní výbor měl v budoucnu něco v souvislosti s wikipedistou Z řešit a já byl jeho členem. Detailů netřeba.

Už v té době byl arbitrážní výbor znovu požádán o aktivitu ve sporu Medvídka Pú se správcem Horstem. Arbitrážní výbor se tehdy jednomyslně rozhodl žádost o zbavení správce jeho práv odmítnout. Medvídek Pú tehdy neměl podporu nejen výboru, ale celé komunity pro své ostré požadavky, nikde se nesnažil vyvolat diskusi, celý případ byl tehdy proto jasný.

Jinak to ale bylo v případě vrba versus Luděk, který spadl před arbitrážní výbor po půl roce blažené nečinnosti. Přineslo to s sebou řadu dalších záležitostí, takže to s dovolením vypíšu až příště.

Díky za zamyšlení, pokud vás moje zpověď k němu přivedla.

Dnes dopoledne jsem zase na Wikipedii vběhl trochu nadšeně a nerozvážně, resp. hlasoval jsem ve správcovském hlasování (správce však už drahnou dobu nejsem) za podporu bloku Cinika na jeden měsíc. Zároveň jsem ale uvedl, že tento blok by měl mít jisté podmínky, protože účel takovýchto akcí není nikoho trestat, ale zajistit plynulé fungování encyklopedie jako takové.

Proto by bylo dobré, kdyby Cinik ukázal, jaký je jeho záměr. Pokud z Wikipedie skutečně definitivně odešel není potřebné, aby mohl editovat - blok sice pozbývá významu, ale pro obě strany našeho sporu. Tím pádem jsou jakékoliv stížnosti na měsíční blok naprosto irelevantní.

Pokud však tohle ukončení aktivity bylo pouze krátkodobého charakteru (jako tomu koneckonců bylo už dříve), bylo by dobré ukázat také trochu přívětivější tvář. Ale nejprve ji musí ukázat zablokovaný, který na svém blogu šíří různé insinuační útoky na správce a vůbec estabilishment Wikipedie. Tohle prostě nejde, to už se podobá... , je to fatální a musí to být odstraněno. Co Cinika v poslední době trápí, o tom by bylo záhodno kdyby si správci s ním promluvili (nejlépe nad kávou či pivem - tedy jedem dle chuti), někde v příjemném prostředí. Přecijen tu máme uživatele, který pro Wikipedii mnohé udělal (myšleno obsah) a jehož podíl není oddiskutovatelný. Potom bude na místě, aby správci své drakonictví odvolali a přistupovali mnohem vlídněji (koneckonců jedna z příruček Wikipedie nám povídá i o předpokládání dobré vůle, ačkoliv mé očekávání, že k tomu skutečně dochází, příliš valné není). Koneckonců, píše se jen encyklopedie, nebudujeme stát.

Angličan William Webb Ellis (podstatně šířeji se o něm píše na anglické Wikipedii, na fotografii jeho pomník ve městě Rugby) se zapsal do historie světového sportu tím, že údajně vynalezl ragby. Jednou vzal při školním fotbalovém utkání míč do ruky, proběhl hřiště a položil ho do branky. Ragby je skvělý sport, ale fotbal byste si s takovýmhle Ellisem nezahráli.

Vzpomněl jsem si na to při dvou víceméně úsměvných setkáních s wikipedisty. Jeden se rozčílil, jak bylo naloženo s jeho příspěvkem, který neodpovídal pravidlům, a hlasitě za sebou bouchl na Wikipedii dveřmi. Připomínal mi právě ragbistu, který by chtěl mermomocí prosazovat hru rukou v současném evropském fotbale a kritizovat fotbalové činovníky, že mu neuznávají branky překopnuté přes břevno. Inu, přeji mu hodně úspěchů v ragbyové kariéře, ale my raději budeme hrát dál fotbal. :-)

I na druhé setkání se hodí příměr ze sportu. Že prý málo profesionálů píše o svých tématech na Wikipedii a že je to ostuda. Představme si turnaj mistrovství světa v malé kopané, na který vyrazí nejlepší družstva třeba pražské hanspaulky (článek o ní na Wikipedii stále chybí...). A jeden z těchhle kvalitních, ale amatérských hráčů si povzdechne, že by se k nim měli přidat nejlepší reprezentanti jako Tomáš Rosický nebo Petr Čech a že je škoda, že to neudělali, zvlášť když jsou za reprezentaci placeni. Jasně, že ve skutečnosti je to trochu jinak, profesionálové obvykle dělají svou profesi a na Wikipedii, která je koníčkem, už většinou nemají čas. A pokud ano, raději tam napíšou článek o věcech, které je jen baví.

Wikipedie žije vlastním životem, což je logické. Někdy mě ale zaráží jeho sebestřednost. Někdy jí - na druhou stranu - propadám sám.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: G-Man)

Dlouhé čekání skončilo a Google spustil již na začátku roku anoncovaný Knol. Je zatím ve zkušební beta verzi, ale aspoň se můžeme konečně podívat, jak by to všechno dosavadní tajemství mohlo vypadat a fungovat.

Na svém oficiálním blogu Google produkt představil. Jako hlavní novinku uvádí metodu "moderované spolupráce. Každý uživatel může navrhnout změnu či opravu textu, ale pouze jeho autor si sám rozhodne, zda ji provede či ne. Autory mají být (a podle všeho jsou) odborníci.

Co nyní Knol nabízí? Mnoho článků z oblasti medicíny, některé z oblasti managementu, ale i kurioznější - i když pro někoho jistě podstatné a užitečné - články Ucpané záchody, Grilovací omáčky nebo ze sportu První ironman. Jako featured knol (český překlad na takové spojení snad ani neexistuje, něco jako článek v hlavní roli) nyní mají roztomilé Jak si sbalit batoh (odborníkem na balení batohů je počítačový inženýr z Kalifornie Ryan Moulton).

Ne, dost legrace, mám velké uznání ke všem, kteří píšou a tvoří (i když to byl už snad Jan Werich, který řekl, že se teď víc píše než čte...) pro druhé; a na tom nemění nic ani pocit, že bych raději tyhle autory viděl přispívat na Wikipedii.

Někteří ale patří právě do kategorie profesionálních fotbalistů, zmíněných v mém minulém článku, pro které Wikipedie není zcela vhodným místem. Bude tedy na řadových wikipedistech, aby z jejich tvorby na Knolu dokázali sami těžit. V současnosti jsou na Knolu (namátkou) takové autority jako chirurg z Newyorské zdravotnické školy Jessica Doningtonová, editorka Encyclopedia of Earth Ida Kubiszewská z Vermontské univerzity, Robert Basner z Columbia University.

Můj první dojem je celkem příznivý, což je jistě dáno i poměrně hezkou úpravou (kategorizace asi časem dorazí a zatím ji nahrazuje obstojné vyhledávání). Knolu ale tak trochu hrozí, že se změní v "malý internet", ve kterém bude spousta článků nejrůzné úrovně, jimiž se bude muset čtenář stejně probrat (aspoň budou snad ohodnocené od ostatních). Uvidíme, jak se Knol vypořádá s články typu Mina Radhakrishnan, který by na Wikipedii právem zamířil ke smazání z důvodů popsaných v doporučeních subpahýl, WP:VL a Propagační článek.

Celkový názor ale trvá, a tak ho můžu jednoduše okopírovat ze svého půl roku starého příspěvku:

"Google Knol nikdy nebude encyklopedie, bude to spíš sborník nebo rovnou knihovna, kam se podíváte do poličky s knížkami o jednom tématu, kteří autoři tam něco napsali. Z toho mi celkem jasně vyplývá, že nemůže být konkurencí pro Wikipedii. Jen si Wikipedie musí uvědomit, že právě ona chce být encyklopedií, že její hlavní úlohou není vytvářet nové verze a nové interpretace informací, ale jejich shromažďování a třídění. Wikipedie může snadno přežít Knol, stačí jen, aby se na světě najednou zcela nevytratila kooperativnost a Wikipedii tak naráz nevymřeli všichni přispěvatelé.

Přesto považuji případný vznik Knolu za pozitivní. Shromážděný a aspoň po hromádkách článků na stejné téma roztříděný bude zajímavým zdrojem informací - ve svém utřídění lepší než obyčejné blogy, kterým se částečně podobá; nikoli konkurenčním, ale alternativním vedle Wikipedie."

Dodám jen to, že větší konkurenci by mohl Knol představovat pro některé jiné projekty Wikimedia, zvláště pro Wikiverzitu, kde by se ale měly bezpečně udržet především kolektivní projekty.

Poslední dobou se někteří wikipedisté baví vskutku zajímavým způsobem. A to otázkou, kolik (a jakých) obrázků bude v článku o severočeské obci Rybniště (zvláštní, vždycky jsem si myslel, že se jedná o Jižní Čechy, ale budiž).

Autorem velkého množství obrázků z dané lokality je ŠJů, v současné době nejaktivnější fotograf české Wikipedie, byť kvalita jeho snímků je samozřejmě diskutabilní (a také se o tom živě a žhavě mluví - i já sám ho na to už celkem nevybíravě upozorňoval). ŠJů věnuje mnoho svého úsilí k zmapování mnoha obcí, které dosud na Wikipedii nijak obrazově ztvárněny nejsou. Místo pádné diskuze, kde by byly použity argumenty však člověk vidí neustálé bazírování na detailech (extrémní konkretizace obecného mi ale příjde poslední dobou jako velký problém na Wikipedii), jako je třeba nepříliš šťastné umístění obrázku s valníkem hnoje do článku o obci, že fotka návsi obce neříká vlastně o obci nic, v neposlední řadě zakládání Žádosti o komentář a všeobecně a vůbec celkem neslušný tón, který uživatele donutil vzít si na několik dní timeout.

Každopádně mě překvapilo, jak rozsáhlý a dlouhý text jsou schopní všichni velmi rychle v tomto ŽOKu vyprodukovat. Ještě více se divím faktu, že někteří nejsou schopni tolerovat více obrázků v nějakém článku, avšak faktické přehmaty v článcích, mnohdy až čtyři roky staré údaje (normálně by to nevadilo, ale tohle je Wikipedie), různé spamy a další nesmysly, nikomu nevadí. Alespoň tedy ne do té míry, aby se to řešilo obdobnou cestou, jako jsou fotky Rybniště.

Musím na druhou stranu přiznat, že k ŠJůovi jsem měl také nemalé antipatie, zvlášť tedy v době, kdy jsem přeorganizovával všechny články o dopravě a moje koncepce se střetla s jeho :-) Tyto technokratické úvahy mě však naštěstí již opustily, neboť je důležité si uvědomit, že dělat má ten, kdo dělat chce a bránit mu je prostě kontraproduktivní. Normy, které Wikipedie nepřímo vyžaduje, jsou podle mě dost volné na to, aby umožnily tvůrčí schopnost všem. Že se to bude lišit, to je nutné přijmout jako nutné zlo a danou pravdu. Lidé jsou různí, myslí různě a píšou různě. Pokud tam nebude 40 obrázků k jednomu odstavci nebo celý text růžovou kurzívou tak to žádná katastrofa není.

Na serveru Lupa napsal Michal Černý článek Online encyklopedie nejsou jen Wikipedie. Článek má standardní slušnou kvalitu, snad jen určení toho, co odlišuje online encyklopedii od všeho internetu, se myslím trochu minul se skutečností - hlavní výhodou každé encyklopedie proti "pouhému" výsledku vyhledávání tématu na internetu podle mého je, že má (a často to dělá - to je právě chyba ne/populárních wikipedických pahýly) obsahovat pokud možno souhrnnou informaci, kterou uživatel na internetu musí kompilovat sám z více zdrojů.

Článek doprovází anketa "V jaké jazykové mutaci dáváte přednost Wikipedii?" Výsledky jsou pro českou Wikipedii velmi příznivé. V době psaní tohoto příspěvku jí dávalo přednost 54 % čtenářů článku na Lupě. 39 % upřednostňovalo anglickou Wikipedii, každý padesátý jiné jazyky a tři ze sta jiné online encyklopediíe. Je pravděpodobné, že podhodnocena je skupina "Encyklopedie online nevyužívám vůbec" (1 %), kterou takový článek asi ani nepřitáhl, a proto její příslušníci nemohli hlasovat, výsledky u prvních čtyř odpovědí by ale podle mne měly být zatíženy jen statistickou chybou způsobenou malým počtem hlasujících.

V současnosti zaujímá Wikipedie dominantní místo mezi encyklopediemi, boj o čtenáře se však přesouvá jinam. Jak oznámil čtvrteční El País, tento týden začala digitalizace starých děl z knihoven Universidad de Complutense de Madrid a Biblioteca de Cataluña ve Španělsku.

Kdo za vším stojí? Jedná se o světový internetový gigant Google. V plánu je zdigitalizovat většinu starších děl dostupných jako volná díla. Celkem se má jednat o více než 700 děl, mezi nimiž se dá nalézt například Cervantesův Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha, Kosmografie od Claudia Ptolemaia či Knihy o astronomii od Alfonse X. Moudrého. Ostatní díla s copyrightem pak budou nabízena ke koupi, nebo odkazována do "kamenných" knihoven.


Boj na poli encyklopedií postupně vyhrává Wikipedie. Již v roce 2005 si nechal renomovaný časopis Nature vyhotovit studii porovnávající kvalitu světoznámé encyklopedie Britannica a Wikipedie. Studie ukázala překvapivý výsledek a sice, že Wikipedie si na tom nestojí tak špatně jak se původně předpokládalo.

Počátkem dnešního roku pak řada "tradičních" encyklopedií oznamuje, že přechází k zpřístupňování hesel přes internet. Naproti tomu německá Wikipedie připravuje vydání dalšího DVD a dokonce má v plánu vydat i tištěnou verzi Wikipedie.

Postupně od dosažení 1,6 milionu hesel na anglické Wikipedii se stále více a více volá po kvalitě. Postupně s nárůstem hesel se hesla rozepisují, prohlubují; důležité a sporné údaje jsou odzdrojovány, čtenářům jsou nabízeny sekundární zdroje typu externích odkazů či literaturu. Některé vzdělávací instituce se organizovaně vrhají na Wikipedii a zkvalitňují hesla. Díky softwaru MediaWiki má každý možnost opravit chybu, kterou právě nalezl a v mžiku nabídnout opravenou verzi milionům lidí po celém světě, kteří mají přístup k internetu.


I Google se pokouší vytvořit vlastní "encyklopedii", v současnosti však, zdá se sází více na jiné cesty, jak přilákat čtenáře. Stává se výraznou konkurencí pro Wikisource. Digitalizace starých děl pro potřeby Googlu už běží v několika zemích v různých světových jazycích. Otázka je kdy se dostane i k nám? Jak někde uvedl Jimmy Wales: pokud vývoj Wikipedie trvá 5-8 let, vývoj Wikiknih může trvat 30-40 let. A podobné by to mohlo být s projektem Wikisource. Nejde totiž to to, že by díla nebyla dostupná, ale spíš o nedostatek ochotných editorů, kteří by se takovéto práci s chutí oddali. Svou roli zde hraje i přizpůsobení softwaru tomuto projektu.

Je tedy otázkou, jestli má cenu do budoucna s takovýmito projekty soupeřit, pokud jsou cíle stejné? Nabídnout volně přístupná díla v digitalizované podobě na internetu. Je nutné na tomto poli s někým soupeřit? Faktem však zůstává, že v současné době se na českém internetu nachází, hned několik internetových knihoven. Jsou lepší, horší a dokonce narazíte i na úplně katastrofální projekty (u takových se pak člověk podiví, na co všechno je možno dostat grant). Žádná z těchto knihoven však zatím nepřistupuje k digitalizaci tak široce, jako Wikisource.


Zdroj: El País, 3. července 2008, č. 11 442, evropské vydání.

Německý wikipedista čínského původu Tching Čeng (známý nejčastěji s přezdívkou Wing), byl zvolen zástupcem komunity v Radě nadace Wikimedia Foundation. Ve složitém systému, ve kterém se porovnával každý kandidát s každým, byl upřednostněn proti všem oponentům.

Wing se narodil v Šanghaji, vyrůstal v Cha-er-pinu a od svých 20 let žije v Německu. Nyní působí v Mohuči jako programátor u IBM. Edituje čínskou, německou a anglickou Wikipedii. Spolupořádal Wikimanii 2007 na Tchaj-wanu.

Zde je pět programových bodů, se kterými do Rady kandidoval:

• Podpora rozvoje softwaru MediaWiki pro lepší uživatelnost;
• Podpora kroků k získání a udržení nových editorů;
• Zajištění komunikace mezi komunitami Wikimedie, ať jde o různé projekty, nebo různá místa;
• Podpora jazykové, kulturní a dalších různorodostí komunity Wikimedia;
• Podpora spolupráce mezi Wikimedií a univerzitami nebo jinými neziskovými/veřejnými institucemi zabývajícími se výzkumem a vzděláním (např. knihovnami).
  

Na prvních nezvolených místech zůstali Australan ruského původu Alex Bakharev a Američan Samuel Klein. Všichni kandidáti byli označení hlasující komunitou jako lepší než Američan Gregory Kohs, který svou kandidaturu formuloval dle mého názoru nejkritičtěji (podobně neúspěšná byla rovněž hodně kritická kandidatura jeho krajana Kurta M. Webera). Jen o jedno místo výš skončil Angličan Paul Williams, nad jehož nízkým věkem (18 let) jsem se pozastavoval zde na blogu i já.

V Radě jsou kromě Tchinga její předsedkyně Florence Nibartová-Devouardová, stálý člen Rady a zakladatel Wikipedie Jimmy Wales, dále místopředseda Jan-Bart de Vreede, Kat Walshová, Frieda Brioschiová, Michael Snow, tajemník Domas Mitsuzas a pokladník Stuart West.

Zdroj fotografie: Wikimedia Commons (autor Wing - mimochodem, přijde vám to jako autoportrét???)

13. června 2008 zemřel americký televizní publicista, dlouholetý moderátor pořadu stanice NBC Meet the Press Tim Russert. Není mi nijak známo, že by za svého života významně zasáhl do běhu Wikipedie. O to víc na ni může zapůsobit paradoxně po své smrti.

Russet zemřel po záchvatu, který ho postihl ve 13:30 přímo v kanceláři. Televizní stanice informaci zveřejnila až po informování jeho rodiny. Na Wikipedii se informace o jeho smrti objevila 13. června v 20:01, ale o devět minut později byla ze stejné IP adresy znovu odstraněna, což bylo vzápětí revertováno. Ve 20:29 už byla informace podložena zdrojem z New York Times a od té doby ponechána (aspoň předpokládám, protože jsem tu přibližně tisícovku(!!) editací provedených v následujících necelých dvou týdnech už dál převážně neprocházel).

Nenápadná záležitost, dohledatelná z historie článku, má ale důležité konsekvence, o kterých se (pokud jsem znovu něco v historii nepřehlédl) v článku na Wikipedii nepíše.

Údaj se totiž do Wikipedie dostal před oficiálním zveřejněním, sotva několik minut po jeho úmrtí. NBC byla šokovaná a začala vyšetřování, které ukázalo, že anonymním editorem je zaměstnanec servisní společnosti NBC, která nese název IBS. Ve stejné firmě pracoval i editor, který informaci zase odstranil, z časových konsekvencí internetoví komentátoři usuzují, že na základě stížnosti NBC, což podle mne není tak úplně jasné.

Podle dostupných informací se ale bezmála zdá (a komentátoři se na tom shodují), že ten první zaměstnanec ani nevěděl, že dělá něco špatného, protože předpokládal, že dává na internet veřejnou informaci. Přesto byl propuštěn, možná jen proto, aby si IBS zachovala tvář před NBC a tím i její přízeň. Šlo totiž spíš (jak píše třeba Liz Wolgemuthová z US News) hlavně o věc loajality.

O události informují například britský Telegraph. V New York Times se Noam Cohen pozastavuje nad tím, že NBC záměrně zadržovala informaci, než ji zveřejnila.

Wikipedie se (viz NYT) stala v této události důležitým zdrojem informací ve chvíli, kdy mnoho novinářů mělo zprávu o Russertově nevolnosti, ale nikoli o jeho aktuálním stavu.

Mathew Ingram z torontského Globe and Mail se na vlastním blogu ptá: "Byl čin osoby, která změnila stránku na Wikipedii, žurnalistikou, nebo vyzrazením privilegované informace? Podle mne to druhé, ale společnost chce jasně udržet NBC jako svého klienta." ("Was the person who changed the Wikipedia page committing an act of journalism, or divulging privileged information? I’d vote for the latter, but clearly the company wants to keep NBC as a client.") A publicista Mike Masnick mu na Techdirt odpovídá: "To bývala mnohem jednodušší otázka, když novináři byli novináři a privilegované informace byly privilegované informace. Ale hranice obou věcí se poměrně rozmazaly, a tak to povede jen k dalším otázkám, než se společnost dohodne na odpovědi." ("This used to be a much simpler question when journalists were journalists -- and privileged information was privileged information. But the boundaries of both things have become quite blurred these days, and that's only going to result in more questions being raised before society agrees on the answers.")

Na jednu stranu by to pro Wikipedii mohla být pozoruhodné informační vítězství nad ostatními médii (čistě formální připomínka zní, že ještě lépe se to mělo objevit na Wikinews, které jsou určené pro zprávy, na Wikipedii by se taková informace měla přece jen objevit až jako podložený údaj), pokud by mělo být takové usilování o rychlost jejím cílem - o čemž nejsem přesvědčen.

Mimochodem - o tom píše i autor Noam Cohen v New York Times ("V případě Wikipedie je to právě to, k čemu site nemá sloužit. Jedním z principů situ je Žádný vlastní výzkum - každý fakt se musí objevit v nějakém zdroji s reputací, než je ho možné zopakovat." ("In the case of Wikipedia, this is emphatically not what the site was meant to do. One of the principles of the site is No Original Research — every fact must have appeared somewhere reputable before it can be repeated.")

Na druhou stranu taková událost ukazuje, že editování Wikipedie může být i záležitostí svým způsobem nebezpečnou...

Zdroj fotografie: Flickr - via Wikimedia Commons (autor hyku)

Jako Ženevský zázrak pojmenoval autor Reisender svůj článek, který věnovat vyřazení českých fotbalistů z mistrovství Evropy ve fotbale. Článek neobsahuje nic závratného, není ani nijak ozdrojován a navíc kvůli probíhajícímu hlasování o smazání bude pravděpodobně brzy smazán (proto přikládám pro pozdější čtenáře odkaz na kopii ve vlastním uživatelském prostoru na cs.wiki).

Je to ale - co jsem si všiml - jeden z nemnoha případů, kdy se česká reálie stala hlavním tématem článku na en.wiki v okamžité reakci na událost, a aniž by její vytvoření inicioval český editor. Reisender se k tématu podle všeho dostal spíš jako Chorvat, který s překvapením zjistil, že soupeřem jeho týmu ve čtvrtinále nebudou očekávaní Češi, ale Chorvati.

Smazání na anglické Wikipedii dovedu pochopit (zvlášť v současném stavu článku), ale na druhou stranu zvláště na české Wikipedii by takový článek být mohl, a to podle mého názoru na to, že česká Wikipedie má zvláště zdůrazňovat český rozměr zobrazovaných materiálů.

Doplnění: Článek byl skutečně smazán 23. června. Těsně před tím proběhl i pokus o jeho přejmenování na Krále comebacků. Výsledek diskuse nakonec byl mnohem těsnější, než to zpočátku vypadalo. Na české Wikipedii by podle mne vedl k tomu, že by článek zůstal ponechán. Při pouhém sčítání hlasů mi vyšel výsledek 21 pro smazání, 16 pro ponechání, možná jsem se přepočítal, ale těžko tolik, aby to přeskočilo hranici 2/3.

Protože Wikiverzita i Wikizprávy už byly schváleny, je třeba se připravit na ostrý provoz a udělat taky něco proto, abychom nekoukali jako kedlubny, až doménu dostaneme. Zatímco pro Wikizprávy se logo udělalo už před časem a na hlavní straně je (a já možná ještě udělám nějaký alternativní verze pro milníky, 200 článků se nám pomalu pozvolna blíží), Wikiverzita neměla vůbec nic. A tak jsem se na popud Dannyho B rozhodl logo udělat.

Nebylo to nic složitého, stačí vzít jakékoliv logo, které už existuje a doplnit pouze lokalizovaný text (narozdíl od Wikipedie či Wikislovníku k tomu tak není potřeba přidávat ještě nějaké menší texty pod názvem projektu, to zde odpadá. A ono je to i lepší; pořádné informace jsou na příslušných stránkách, z hlavní odkazané, není problém se k nim doklikat. A editorům log se hlavně usnadní práce :-)

Už jsem tu jednou velmi okrajově zmínil, že se chystají volby do správní rady Wikimedia Foundation - tedy do té části, o které rozhodují členové komunity. V tuto chvíli se přijímají kandidatury, uzávěrka má být zítra.

Zaujaly mne regule, podle kterých je možné volit nebo být volen.

Volit může ten, kdo měl aspoň 600 editací před 1. březnem 2008 na jedné nějaké wiki, 50 editací na té samé wiki od 1. ledna do 29. května 2008, není zablokován a není bot.

Kandidovat může ten, kdo měl 600 editací na nějaké wiki před 1. lednem 2008, má 50 editací mezi 1. lednem a 1. červnem 2008, je mu aspoň 18 a je plnoletý ve své zemi a zveřejnění své občanské jméno. Zajímavé pro mne je, že v zásadě není moc velký rozdíl mezi požadavky na počet editací.

Co mne také zaujalo, je velmi nízký průměrný věk přihlášených kandidátů. V době, když jsem psal tenhle článek, jich bylo 11 a ten věk byl 32 let (a myslím, že ho zvedly poslední přírůstky do seznamu). Do rady kandidují i zájemci ve věku 18 (Paul Williams - na fotografii), 22, 23 a 25 let. Že uživatel ve věku 18 let bude schopný vykonávat povinnosti v radě v plném požadovaném rozsahu, prostě nepředpokládám, ale každý volič si udělá názor sám.

Jinak jsou v seznamu kandidátů čtyři Američané (a k nim jeden Kanaďan, dohromady průměrný věk 27 let), čtyři kandidáti z Evropy (průměr 36 - a to ho snižuje Williams), jeden Izraelec a jeden Australan.

Volby proběhnou od 1. do 21. června 2008.

Zdroj obrázku: Flickr via Wikimedia Commons (autor Peter)

Obrázek: Univerzita Karlova už brzy bude mít svého českého wikiverzitního konkurenta.

Člen jazykového subkomitétu Wikimedie Pathoschild oznámil oběma chystaným českým projektům, že jsou "připravené ke schválení a brzy budou vytvořeny".

I když jsem měl určité pochybnosti o jednom z projektů, iniciátorům i dosavadním přispěvatelům oběma upřímně gratuluju, protože odvedli dobrou práci. V zastoupení všem ostatním gratuluji těm nejaktivnějším - u Wikizpráv jde především o Aktrona, Orange.mana, Dannyho B. a Darkermonka. U Wikiverzity jasně nejvíc práce odvedl Juan a s ním Kychot.

Přeji všem po spuštění hodně spokojenosti z příspěvků publikovaných v přátelské a tvůrčí atmosféře.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: Rémi Diligent)