V úterý 15. listopadu 2022 proběhla přednáška a seminář věnovaný editaci hesel na Wikipedii se zaměřením na ženy v českém filmu. Přednášku a školení vedl hlavní lektor Wikipedie Pavel Bednařík pro studenty semináře pedagožky Terezy Czesany Dvořákové na Katedře filmových studií FF UK v Praze. Studenti připraví pod odborným dohledem články k vybraným filmařkám a jejich tvorbě. Projekt částečně doplňuje program Československo 1948–1989, kam patří několik významných českých osobností, jako výtvarnice Ester Krumbachová nebo dramaturgyně Marcela Pittermannová.

Autor fotografie: NoJin, CC-BY-SA-4.0

The post Přednáška Ženy v českém filmu (na Wikipedii) na FF UK first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Wikipedistická soutěž Československo 1948-89 je letos zpestřena odměnou ve formě ponožek pro všechny účastníky a běží až do 18. prosince. Inspirujte se články, které již v rámci letošní výzvy vznikly a podívejte se, jak můžete vyhrát i vy.

Jak se žilo za železnou oponou v Československu?

To je jedna z otázek, na kterou wikipedistické články a fotky nahrané do soutěže Československo 1948-89 odpovídají. Témat, která nejsou zatím na Wikipedii pokryté, je celá řada. Jedná se například o významné muže a ženy tehdejší doby – odbojáře, funkcionáře, novináře nebo třeba umělce. I mnoho pojmů a věcí běžné potřeby stále postrádá na Wikipedi svůj popis.

Foto: Sametová revoluce, Josef Šrámek ml., CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

Poukázky Darex, lustrační osvědčení nebo Mírový klub Johna Lenonna jsou jedny z mnoha pojmů, ke kterým jsou dostupné online zdroje a stačí je jen převést do encyklopedického stylu a nahrát na Wikipedii. Pokud chcete vytvořit v rámci výzvy nový článek, ale nemáte s tím zkušenosti, mrkněte na průvodce. Není to nic těžkého a s trochou úsilí to zvládne každý. Poradíme vám s tím každé pondělí večer ve Wikiporadně nebo přímo na některém z editatonů k výzvě. Podrobná pravidla soutěže a postup najdete tady.

Přijďte na editaton a přednášku v Praze, Hradci Králové a Liberci

Pokud jste na Wikipedii nováčky, určitě se vám při psaní článků a nahrávání fotek může hodit pomoc zkušenějších wikipedistů. Té se vám dostane na editatonech v Praze, Hradci Králové a Liberci.

Jak vypadá editaton? Po krátkém úvodu se společně (a zároveň každý sám) pustíme do editování, lektoři jsou k dispozici pro konzultace a pomoc. Na konci sdílíme, na jakých článcích jsme pracovali a jak nám to šlo. Aby šlo editování lépe od ruky, bude pro všechny zdarma k dispozici drobné občerstvení.

Samotným editačním maratonům budou předcházet přednášky. V Praze bude tématem Československá společnost v poststalinské éře 1956-1968: koncepty, výzvy, projekty (Mgr. Ondřeje Holub, Ph.D.). V Hradci Králové se zaposloucháme do přednášky Hospitál v Kuksu a památková péče po roce 1945 (Mgr. Jindřich Kolda Ph.D.).

Už bylo provedeno 31 editací nejrůznějších článků

K 17. listopadu bylo zatím v rámci výzvy vytvořeno a rozšířeno 23 článků. Na Wikipedii přibyly informace mimo jiné do následujících článků:

Jak vidíte, záběr je opravdu široký. Jedno ale témata spojuje – vypovídají o integrální součásti československé historie, kterou je třeba popsat pro příští generace. Přidejte se k tomuto úsilí a kromě dobrého pocitu si odnesete i věcnou odměnu.

Mějte nohy v teple! Každý účastník výzvy vyhraje ponožky

Partnerem letošního ročníku soutěže je Klub Pánů z Ponožkovic, který nám daruje 100 párů ponožek v československých barvách a 2měsíční členství pro prvních 100 účastníků. Pokud chcete ponožky vyhrát, stačí po účasti v soutěži vyplnit tento formulář a jsou vaše.

Foto: Ponožkovice.cz, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

„V Ponožkovicích máme rádi příběhy. A protože Wikipedie patří k největším zdrojům informací o příbězích lidí, věcí či společností na světě, s oblibou ji využíváme prakticky na denní bázi. Je nám proto velkou ctí, že můžeme darem v podobě ponožek a členství u nás v Klubu Pánů z Ponožkovic přispět k dalšímu prohloubení studnice znalostí, které celé lidstvo díky Wikipedii má kdykoliv k dispozici,“ říká Vojtěch Formánek z Klubu Pánů z Ponožkovic.

Děkujeme Ponožkovicím za to, že podporují svobodné informace pro všechny. Také wikipedistům a wikipedistkám, kteří se do soutěže již zapojili, i těm, kteří to teprve mají v plánu.

The post Oslavy 17. listopadu na Wikipedii: Soutěž Československo 1948-89 first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Co jsou to svobodné licence, za jakých podmínek je lze používat nebo proč pod nimi uvolňovat vaše díla, to jsou všechno otázky, které má smysl si klást. Obrázky, videa, hudba a další cizí obsah může vylepšit vaši tvorbu. Je důležité se ale ujistit, že neporušujete ničí autorská práva. Jedna ze strategií, jak se tomu vyhnout, je vyhledávat právě díla se svobodnými licencemi. Pojďme se na to podívat blíže.

Svobodné neboli otevřené licence – definice

Pro definici svobodných licencí můžeme sáhnout na místo, pro které je princip svobodného obsahu jedním z nejdůležitějších, a sice na Wikipedii.

Göttweig Abbey library, Austria, © Jorge Royan / www.royan.com.ar, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Svobodná licence je taková veřejná licence, která opravňuje uživatele k dalšímu užití autorskoprávně chráněného díla, a to vč. zpracování díla a komerčního využití díla. Můžeme se setkat i s označením synonymem otevřená licence.

Zdroj: Wikipedie/Svobodná licence

Znamená to tedy, že můžeme jakýkoliv obsah, který najdeme na internetu označený „Creative Commons“ použít tak, jak se nám zlíbí? Určitě ne. Musíme při jeho použití dodržet pravidla konkrétní licence.

Není licence jako licence

Nejoblíbenější a nejčastěji používaný nástroj otevírání autorskoprávně chráněného obsahu po celém světe je Creative Commons. Sada licencí Creative Commons je typická pro kulturní díla, jako jsou fotky, hudba nebo literatura. Představují také minimální nebo žádné nároky na použití jako uvedení zdroje a autora.

Druhy svobodných licencí Creative Commons:

  • CC BY – uveďte původ,
  • CC BY-SA – uveďte původ, zachovejte licenci.

Druhy dalších licencí Creative Commons:

  • CCBY-ND – uveďte původ, nezpracovávejte,
  • CC BY-NC – uveďte původ, neužívejte komerčně,
  • CC BY-NC-SA – uveďte původ, neužívejte komerčně, zachovejte licenci,
  • CC BY-NC-ND – uveďte původ, neužívejte komerčně, nezpracovávejte.

Vedle tohoto systému licencí Creative Commons stojí označení CC0, což je licenční obdoba volných děl, tzv. public domain. Je to nástroj, který autorovi umožňuje dílo uvolnit k volnému užití bez jakýchkoli podmínek (jak to jen povoluje zákon).

Co znamenají podmínky licencí Creative Commons v praxi?

Uveďte původ (BY) (ve dřívějších verzích uveďte autora)
Je nutné uvést informace o názvu díla a jménu autora, a to způsobem, jakým to autor stanovil. Pokud autor
způsob uvádění těchto údajů nespecifikoval, je třeba uvést minimálně jeho jméno nebo pseudonym, název díla, odkaz na zdroj díla a odkaz na licenci Creative Commons. Pozor, opravdu musíte uvádět odkazy oba a jeden z nich musí vést přímo na zdroj obrázku. Jen tak je to v souladu s licencí. Pokud šíříte upravené dílo, je třeba také zmínit, jak jste dílo upravili.

Zachovejte licenci (SA)
Pokud licencované dílo jakkoliv upravíte, při jeho dalším vystavení musíte použít tu samou anebo slučitelnou licenci.

Neužívejte dílo komerčně (NC)
S dílem je možné nakládat pouze pro nekomerční účely. Nemůžete ho tedy použít například v rámci veřejné akce, za kterou se platí vstupné, či jím potisknout trička a následně je prodávat.

Nezpracovávejte (ND)
Dílo nesmíte jakkoliv upravit – pozměnit, doplnit, sloučit s dalším dílem atd.

Jak zdrojovat fotky?

Canis lupus familiaris.002 – Monfero Fernando Losada Rodríguez, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Nalevo pod obrázkem vidíte správné označení fotografie stažené z Wikimedia Commons. Úložiště vám jej samo vygeneruje po kliknutí na „use this file on the web“ vpravo vedle fotky.

Jednotlivé verze licencí (3.0 nebo 4.0?)

Nejspíš jste si všimli, že licence mají na svém konci číslo verze. Například u velké části fotek na svobodném úložišti Wikimedia Commons, ze kterého čerpá Wikipedie, najdeme licence CC BY-SA 3.0 a CC BY-SA 4.0. Jaký je mezi nimi rozdíl? Kterou verzi licence je lepší používat?

Doporučuje se díla vždy zveřejňovat pod nejnovější licencí. Tou je aktuálně verze 4.0. Odchylky od předchozí licence 3.0. mají spíše technicko-právní povahu, o níž se dočtete více tady. Podmínky užití takto licencovaných děl jsou víceméně stejné. Všechny předchozí verze samozřejmě zůstávají v platnosti.

Proč byste měli svá díla uvolňovat pod svobodnými licencemi?

Používání děl se svobodnými licencemi má jasné výhody. Tou nejzásadnějším je patrně bezplatnost užití těchto děl, a to i pro komerční účely. Ať už potřebujete podkresovou hudbu do videa, fotografii na reklamní banner nebo grafiku do vzdělávací příručky, svobodná díla jsou vám k dispozici.

Co ale autory motivuje ke sdílení jejich obsahu se světem pod svobodnou licencí? Fotografie, texty, videa nebo další díla se tak budou dále šířit, dostanou se mezi více lidí a budou mít největší možný dopad. Můžete sledovat, jaká nová díla z nich vznikají (a stále být uvedení jako autoři původního díla).

Pokud své fotky nahrajete na svobodné úložiště Wikimedia Commons, může se objevit na Wikipedii nebo třeba v novinách. Podpoříte tím princip svobodného přístupu k informacím pro všechny. Svobodné úložiště Wikimedia Commons využívá jako zdroj fotek například Český Rozhlas, Týdeník Echo, Deník N a další zpravodaje. Naopak pokud svými díly chcete vydělat peníze, svobodné licence pro vás nejsou tou pravou volbou.

Pokud jste dočetli až sem a cítíte se moudřejší, budeme moc rádi, když nás podpoříte v rozvoji Wikipedie a dalších činnostech.

The post Co jsou to svobodné licence, Creative Commons a jak se v tom všem vyznat? first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Spolek Wikimedia ČR zve 23. listopadu všechny Pražany do Didaktikonu Kampusu Hybernská na přednášku Československá společnost v poststalinské éře 1956-1968 a editaton, kde se mohou naučit psát Wikipedii. Akce je pro všechny zdarma v rámci Soutěže Československo 1948-1989, která trvá až do 18. 12.

Přednáška historika Mgr. Ondřeje Holuba Československá společnost v poststalinské éře 1956-1968: koncepty, výzvy, projekty bude trvat od 16 do 17 hodin a od 17 do 20 hodin mohou příchozí psát wikipedistické články týkající se Československa mezi lety 1948 a 1989. Přítomní zkušení wikipedisté jim i s případnými prvními krůčky na Wikipedii, kterou v Česku tvoří stovky dobrovolníků, pomohou.

33 let po Sametové revoluci na Wikipedii stále chybí desítky článků na témata významných osobností, reálií a poměrů této doby. Ze Sametové revoluce v je na Wikipedii pouze 63 fotografií. Cílem spolku Wikimedia (a Wikiprojektu Československo 1948-1989) je to změnit a soutěží podpořit naši svobodu tím, že dobře popíšeme totalitu, která ji předcházela. Každý, kdo se výzvy zúčastní vyhraje odměnu v podobě ponožek v národních barvách a dvouměsíční členství v Klubu Pánů z Ponožkovic, partnera soutěže. 
Více informací je k nalezení  ceskoslovensko.wikimedia.cz nebo facebookové události. Registrace účastníků je vítaná.

FOTO: Sametová revoluce, Cerekk, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
The post Přednáška o Československu a maraton editování Wikipedie 23. 11. v Kampusu Hybernská first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Tisková zpráva. Wikimedia Česká republika pořádá třetí ročník soutěže, jejímž cílem je dokumentování Československa mezi lety 1948 a 1989 na české Wikipedii. Zúčastnit se lze formou psaní a rozšiřování článků i nahrávání fotek. Soutěž trvá od 28. 10 do 18. 12. a její součástí bude přednáška a editaton 23. listopadu v pražském Kampusu Hybernská. Prvních 100 účastníků a účastnic vyhraje ponožky od Klubu Pánů z Ponožkovic.

33 let po Sametové revoluci na Wikipedii stále chybí desítky článků na témata významných osobností, reálií a poměrů této doby. Mezi tipy na chybějící články najdete kromě jmen desítek politických vězňů a disidentů také názvy dobových předmětů a pojmů, například takový Moták (zpráva), nebo témata týkající se tehdejší umění a kultury. Ze Sametové revoluce v je na Wikipedii pouze 63 fotografií.

Výzva opět připomíná, že psát Wikipedii může každý, stačí najít relevantní zdroje a dodržet pravidla Wikipedie. Zapojit se tedy mohou jak zkušení wikipedisté, tak úplní nováčci. S editací jim pomohou lektoři každé pondělí večer online ve Wikiporadně nebo na editačním maratonu v Didaktikonu Kampusu Hybernská 23. listopadu mezi 17 a 20 hodinou. Editaton navazuje na hodinovou přednášku historika Mgr. Ondřeje Holuba Československá společnost v poststalinské éře 1956-1968: koncepty, výzvy, projekty. 

„Cílem soutěže je podpořit naši svobodu tím, že lépe popíšeme totalitu, která jí předcházela, a zpřístupníme toto svědectví dalším generacím. V propagačním videu říkáme ‚Ať žijí svobodné informace, největší záruka světového míru‘ sice v nadsázce, ale něco na tom je,“ říká výkonná ředitelka WMČR Klára Joklová.

V uplynulých dvou ročnících bylo rozšířeno či přibylo 113 článků a 177 fotek, spolek doufá, že letos tuto statistiku významně rozšíří. Motivací účastníkům může být pár ponožek v národních barvách a dvouměsíční členství v Klubu Pánů z Ponožkovic, který je partnerem soutěže, pro prvních 100 účastníků. Nejlepší přispěvatelé vybraní porotou obdrží též knihy s historickou tematikou a merch WMČR.

Wikiprojekt je rozvíjen ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a finančně ho podpořilo velvyslanectví USA v Praze v rámci programu Small Grants.

The post Wikipedistická soutěž Československo 1948-89 startuje 28. října 2022 first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Wikidata jsou pravděpodobně největším agregátorem českých databází vůbec. Databáze se ale neustále vyvíjí, mění a aktualizují. Jak to řešit? Nezbývá než jednou za čas stáhnout aktuální obraz databáze a provést synchronizaci. Jenže je to pracné, nudné a zbytečné. Daleko lepší je v pravidelných intervalech provést import automaticky. Právě to se nyní podařilo zařídit u Databáze národních autorit Národní knihovny ČR.

Automatické aktualizace jsou výzvou

Projekt vznikl za finanční podpory Národní knihovny, která dlouhodobě podporuje prohlubování „komunikace“ mezi jejich databázemi a Wikidaty. Největší a pro nás možná nejzajímavější databází je Báze národních autorit, která shromažďuje údaje o různých konceptech (osobách, místech, organizacích). Následně se tyto „štítky“ používají při popisování knih v dalších databázích, jako je Česká národní bibliografie.

O národních autoritách jsme psali již mnohokrát, ale veškeré naše snahy se zatím točily kolem jednorázových importů nebo ruční práce. Automatické aktualizace jsou složitější. Je potřeba vše perfektně ošetřit tak, aby nemyslící robot neudělal na Wikidatech chybu. A právě o to jsme se nyní pokusili.

Data, která přenášíme

V rámci letošního projektu jsme se rozhodli zprovoznit pravidelnou aktualizaci odkazů na Wikidata a identifikátorů ORCID a ISNI, které knihovníci ručně přidávají do autoritních záznamů. Tyto odkazy jsou pro Wikidata velmi cenné, protože umožňují propojovat různé databáze a také vyhledávat a slučovat duplicity na Wikidatech. V neposlední řadě představují tyto odkazy cenná data pro uživatele Wikidat, třeba pro různé internetové databáze osob, které mohou vytvářet automatické odkazy na „související databáze“.

Data zatím cestují jen jedním směrem, tedy z národních autorit do Wikidat, takže se nejedná o synchronizaci v pravém slova smyslu. Nicméně ani na druhý směr nezapomínáme a poskytujeme Národní knihovně různá chybová hlášení, na základě nichž mohou svou databázi dále zkvalitňovat.

Ukázka editace našeho bota - přidání odkazu na Národní autority díky tomu, že knihovník při zakládání či editaci záznamu vložil do pole 024 odkaz na Wikidata.
Ukázka editace našeho bota. Přidání odkazu na Národní autority díky tomu, že knihovník při zakládání či editaci záznamu vložil do pole 024 odkaz na Wikidata.

Jak je to řešeno technicky?

Národní knihovna publikuje svá opendata zejména ve formátu MARC XML. V pravidelných týdenních intervalech probíhá jejich aktualizace o nová data. Následně náš nástroj stáhne soubor a potřebné údaje z něj převede do tabulky, čili do formátu CSV. Tato tabulka je mimochodem veřejně k dispozici. Mezi tímto CSV a Wikidaty je následně poměrně složitá logika, v niž se vyhodnocuje, který údaj ještě ve Wikidatech není a měl by být vložen. A navíc, pokud ve Wikidatech hodnota sice je, ale je takzvaně „zavržena““”, k importu nepřistupujeme. Značí to totiž, že je s hodnotou něco v nepořádku.

Další technické detaily naleznete na GitHubu, kde je kód zveřejněn. Editace našeho robota na Wikidatech jsou označeny speciálním štítkem, takže je možné si je nechat vypsat. K 3. listopadu 2022 nástroj „vylepšil“ 3900 položek a další každý týden přibývají.

Grafy popisující první cca týden importu. Vlevo nahoře: Identifikátor, který byl vložen. Vlevo dole: Typ položky, která byla upravena (v drtivé většině nyní osoby). Vpravo: Počet identifikátorů, který se v editovaných položkách nachází. čím více položky mají identifikátorů, tím více je možné je využít pro propojování se s ostatními databázemi. Mnohé editované položky mají desítky různých identifikátorů!
Grafy popisující první cca týden importu. Vlevo nahoře: Identifikátor, který byl vložen. Vlevo dole: Typ položky, která byla upravena (v drtivé většině nyní osoby). Vpravo: Počet identifikátorů, který se v editovaných položkách nachází. Čím více identifikátorů položky mají, tím více je možné je využít pro propojování se s ostatními databázemi. Mnohé editované položky mají desítky různých identifikátorů!

Výhled do budoucna

Tímto jsme završili letošní projekt spolupráce s Národní knihovnou, v rámci něhož jsme také připravovali skripty pro manuální extrakci různých „Wikidata-ready“ údajů z Báze národních autorit a používali je k naimportování několika desítek tisíc nových záznamů do Wikidat. Kromě jasných výstupů pro Wikidata je celá záležitost přínosem i pro Národní knihovnu. Ta se stává propojenější s Wikidaty, z nichž čerpá řadu údajů, ale také může využívat alternativní datový formát svých dat – CSV, které jsme v rámci projektu připravili.

V budoucnu plánujeme vybudovanou infrastrukturu dále využívat. Zmíněné CSV obsahuje celou řadu údajů z Národních autorit, jako jsou například místa narození a úmrtí, data narození a úmrtí, povolání a podobně. Po pečlivém zvážení a zavedení patřičné „automatické kontroly kvality“ by bylo možné i tyto údaje začít z Báze národních autorit přenášet automaticky každý týden do Wikidat.

Projekt je finančně podporován Národní knihovnou České republiky. Autory technického řešení jsou Vojtěch Dostál (User:Vojtěch Dostál) a Jiří Sedláček (User:Frettie).

The post Na Databázi národních autorit spouštíme automatickou aktualizaci, svatý grál Wikidat first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Proč používat Wikipedii ve škole se žáky a učiteli? Co tím získáme? A o co přijdeme, když ji používat nebudeme? Pokud ve škole stále využíváte Wikipedii pouze pasivně (needitačně), nebo její používání žákům dokonce zakazujete, možná jste si jen dostatečně neodpověděli na otázku proč ji používat, a nejen pasivně, ale také aktivně, tj. podílet se na zlepšení jejího obsahu. Následující text z mé klávesnice pedagoga a dlouhodobého spolupracovníka Wikimedia ČR nabízí důvodů hned 20.

1. Stanete se součástí jedinečné komunity wikipedistů

Poznáte lidi, kteří se snaží o zkvalitnění Wikipedie a dodržování jejích pravidel. Wikipedisté vám navíc mohou pomoci při práci s Wikipedií.

2. Poznáte, co obnáší tvorba encyklopedického zdroje

Při rozšiřování obsahu Wikipedie žáci zjistí, že je rozdíl mezi psaním encyklopedického hesla, odborného textu nebo blogu.

3. Rozšíříte možná poslední objektivní, nezávislý, otevřený zdroj

Úpravami Wikipedie navždy zanecháte svou digitální stopu v jedinečném projektu, který dokázal tak dlouho přetrvat jen díky dobrovolníkům (wikipedistům), kterým dává smysl jej udržet a vylepšovat pro ostatní.

4. Poznáte, jak vypadá individuální i skupinová tvorba terciárního zdroje

Psaním Wikipedie se žáci nejen naučí vytvářet encyklopedická hesla, ale současně zažijí zkušenost plynoucí z tvorby otevřeného zdroje, který může kdokoliv kdykoliv upravit. 

5. Umožníte žákům blíže se seznámit s otevřenými licencemi

Použitím konkrétních variant licencí Creative Commons na Wikipedii a v dalších projektech Nadace Wikimedia umožníte žákům lépe pochopit jejich smysl při ochraně obsahu a vymezení pravidel, jak s tímto obsahem nakládat.

6. Práce se zdroji začne dávat větší smysl

Při práci s hesly na Wikipedii a se zdroji, kterými jsou tato hesla opatřena, mohou žáci lépe pochopit rozdíly mezi těmito zdroji i důvody, proč jsou v nich zastoupeny jak ty primární, tak i sekundární, a jak se liší od těch terciárních (článků na Wikipedii nebo hesel v jiné encyklopedii).

7. Zlepšíte digitální gramotnost

Registrace, seznámení se s uživatelským prostředím a platformou MediaWiki, na které běží Wikipedie, úprava hesel pomocí vizuálního editoru a wikikódu (značkovacího jazyka používaného na Wikipedii), práce s wikilinky (odkazy na články Wikipedie) nebo vkládání referencí (zdrojů) do hesel jsou konkrétními příklady digitální gramotnosti, kterou mohou žáci při tvorbě Wikipedie zlepšit.

8. Žáci uplatní jazykové kompetence při tvorbě hesel v rodném jazyce

Pravopis, typografická pravidla, encyklopedický styl, vzhled a struktura hesla jsou některé z oblastí pro rozvoj či doplnění těchto kompetencí.

9. Rozšíříte jazykové dovednosti v cizích jazycích

Jazykové dovednosti mohou žáci zdokonalit zejména při překladu hesel – např. z anglické či německé Wikipedie do české, nebo jejich doplnění přímo v konkrétní cizojazyčné Wikipedii.

10. Budete rozvíjet informatické myšlení

Při tvorbě hesel žáci uplatní některé z principů informatického myšlení, jako například dekompozici (schopnost rozdělit tvorbu článku na části), rozpoznávání vzorů (při návrhu struktury článku), abstrakci (při rozhodování o tom, které informace jsou relevantní a které lze vypustit).

11. Vylepšíte měkké dovednosti

Z měkkých dovedností (soft skills) mohou žáci zlepšit komunikaci a týmovou práci během skupinové editace, time management při tvorbě nebo překladu nových hesel, organizační dovednosti během týmové práce ad.

12. Využijete odbornost při zkvalitnění obsahu Wikipedie

Každý žák je odborníkem v nějaké oblasti či odvětví, kterým se dlouhodobě věnuje nebo se o ně zajímá. Tuto odbornost, bez ohledu na to, jak vysoká je, může uplatit při zkvalitnění obsahu Wikipedie rozšířením či úpravou hesel vztahujících se k dané odbornosti.

13. Posunete zájem na další úroveň

Pokud se žáci zajímají o konkrétní osobnost, téma či oblast v jiných sociálních sítích, mohli by svůj zájem rozšířit i na Wikipedii pomocí kontroly a následného doplnění, vylepšení nebo opravy příslušných hesel.

14. Podpoříte personalizovaný přístup ke vzdělávání

Ne všichni žáci musí nutně psát encyklopedické články do Wikipedie nebo je vytvářet pomocí překladu. Někteří mohou pro články pořizovat vhodné fotografie, jiní mohou tyto fotografie upravovat a vkládat do databáze Wikimedia Commons, a další mohou pro články na Wikipedii vytvářet datové položky v projektu Wikidata. Nechte žáky vyzkoušet více různých aktivit a objevte s nimi ty, ke kterým mají nejblíže a budou je nejvíce bavit.

15. Povedete žáky k pravidelné tvorbě

Mnoho nových wikipedistů s psaním Wikipedie začne, ale jen malá hrstka u ní zůstane a edituje pravidelně. Pravidelná tvorba obecně není snadná a zabere hodně času a úsilí. Cesta k ní však může zpočátku vést přes nepravidelnou pravidelnost. Zkuste se k psaní Wikipedie se žáky čas od času vracet. Možná pak sami začnou editovat pravidelně.

16. Snížíte povrchnost při práci s informacemi a zdroji

Zkoumáním a zkvalitňováním zdrojů u hesel na Wikipedii můžete zvýšit zájem žáků o danou problematiku a vést je k tomu, aby u konkrétního hesla neskončili, ale využili uvedené zdroje pod ním nebo hledali lepší. Není chybou, pokud žáci pro své studentské práce používají texty z Wikipedie, chybou je, pokud je používají výhradně bez toho, aniž by dokázali posoudit jejich kvalitu a rozsah nebo měli osobní zájem to udělat.

17. Zlepšíte mediální gramotnost a kritické myšlení

Například tím, že žáci dokážou posoudit, zda je dané téma či osobnost dostatečně encyklopedicky významná, aby o ní existoval článek v encyklopedii, zda jsou použité zdroje nezávislé a věrohodné, zda je dodržován nezaujatý úhel pohledu, který zdroj je primární, sekundární a terciární ad.

18. Propojíte více vzdělávacích oblastí (výuka s Wikipedií napříč předměty)

Není mnoho konceptů, které dokážou propojovat vzdělávací oblasti tak, jako to dokáže právě Wikipedie, která je ideálním, ne-li nejvhodnějším nástrojem pro integraci technologií do všech oblastí vzdělávání napříč předměty a obory.

19. Zapojíte více učitelů nejen z vaší školy

Vymyslete projekty, ve kterých bude jedním z výstupů úprava Wikipedie a pozvěte své kolegyně a kolegy, aby se k vám připojili a každý zastřešil tu oblast, kterou zná nejlépe. Svou roli zde najdou jak učitelé českého jazyka, cizích jazyků, přírodovědných, humanitních, technických i netechnických předmětů, tak učitelé informačních technologií.

20. Uděláte něco pro sebe i pro druhé

Na editaci Wikipedie je krom mnoha jiných věcí krásné to, že současně děláte něco pro sebe i pro druhé. Jak řekl Martin Luther King jr.: „Životní nejtrvalejší a nejnaléhavější otázka zní: Co děláte pro druhé?“Až vám tedy někdo položí otázku: „A co vy ve škole děláte pro druhé?“ budete moci odpovědět: „My píšeme Wikipedii.“

Učitelé jako ambasadoři Wikipedie

Wikipedie je jedinečným konceptem, který vedle svého hlavního záměru otevřené encyklopedie dokáže propojovat lidi napříč tématy a obory a rozvíjet jejich kompetence v čele s tou digitální. Nabízí nám příležitost, jak komplexně integrovat technologie do všech oblastí vzdělávání a tyto oblasti s technologiemi vzájemně propojovat. Učitelé by proto měli být její ambasadoři a nikoliv odpůrci. Svou odbornost mohou uplatnit při editačních i needitačních aktivitách s Wikipedií a současně být pro žáky mentory, kteří jim prostřednictvím Wikipedie pomohou objevovat nové příležitosti. Více informací najdete například na stránce projektu Uč (s) Wiki.

Článek byl původně publikován na portálu Spomocnik.cz.

The post 20 důvodů, proč používat Wikipedii ve škole (z klávesnice pedagoga) first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Wikidata byla spuštěna 29. října 2012, takže právě dnes slaví své desáté narozeniny. Během té doby na ně „geekové“ nahráli téměř 500 milionů položek. Zlepšují tak spolehlivost Wikipedie a ač to možná nevíte, z Wikidat čerpáte dennodenně i vy. Pojďme se na deset let kolektivního úsilí wikidatistů a wikidatistek podívat blíže.

Wikidata najdete v 81 % všech článků na české Wikipedii

Wikimedia Foundation, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Wikidata jsou centralizovaným propojeným úložištěm dat pro všechny projekty Wikimedia. To znamená, že například Wikimedia Commons a všech 300 jazykových verzí Wikipedie díky nim může čerpat informace ze stejného zdroje. Wikidata mají velký potenciál zlepšit přístup k informacím, zajistit větší konzistenci v různých jazycích a umožnit všem přispívat informacemi i do Wikipedií, jejichž jazyk neovládají.

„Baví mě přispívat na Wikidata, protože to má smysl, baví mě obohacovat svět o to, co na české Wikipedii asi nikdy nebude. Wikidata pomohou, zvlášť v regionech Asie či Afriky, vzdělávat a poskytovat informace. A to různými formami,“ říká wikidatista Jiří Sedláček.

Informace z Wikidat využívá 81 % všech článků na české Wikipedii, na anglické je to 67 %. Je to způsobení tím, že anglická Wikipedie informacím ve Wikidatech dlouhodobě věří spíše méně. Komunita zastává názor, že články si proti vandalismu je schopná ochránit lépe, než Wikidata komunita je schopná ochránit Wikidata položky. Drtivá většina všech článků (99,9 %) je prostřednictvím Wikidat propojena s články o tomtéž na jiných jazykových verzích.

Wikidata jsou bezplatná, kolaborativní, vícejazyčná, sekundární databáze, která shromažďuje strukturovaná data pro podporu Wikipedie, Wikimedia Commons, dalších projektů hnutí Wikimedia a také pro kohokoli na světě.

– Wikidata

Co všechno můžete zjistit na Wikidatech o Albertu Eisteinovi

Co všechno ví WikiData o Albertu Einsteinovi? Foto: ASSOCIATED PRESS, CC0, via Wikimedia Commons

Co přesně se tedy skrývá pod pojmem „nahrané položky“? Slavné osobnosti, druhy zvířat, vědní obory, emoce, roční období… Téměř cokoliv na světě může mít svou Wikidata položku. Kouzlo přichází ve chvíli, když jednotlivé položky propojíte.

Například položka Albert Einstein (Q937) je propojená s položkou místo úmrtí Princeton (Q138518), otec Hermann Einstein (Q88665), rodný jazyk němčina (Q188), 1921 Nobelova cena za Fyziku (Q38104), s audiostopou výslovnosti jeho jména a dalšími desítkami položek.

Po prostudování této stránky budete jednoznačně o Albertu Einsteinovi vědět víc než váš profesor fyziky se střední.

Wikidata používá Siri i Alexa

Wikidata jsou navržena tak, aby je mohli číst a přispívat do nich nejen lidé, ale také počítače.

„Jazyk je závislý na ‚selském rozumu‘, ke kterému počítače nemají přístup.“ To jsou slova chorvatského počítačového vědce Dennyho Vrandečiće, který v roce 2012 Wikidata založil. Vrandečić, programátor a wikipedista, chtěl vytvořit místo, kde budou lidé a stroje moci sdílet vědomosti za příznivějších podmínek.

Apple Inc., Public domain, via Wikimedia Commons

Jak jste viděli na příkladu Alberta Einsteina, každé položce je přidělen jedinečný trvalý identifikátor, kladné celé číslo s předponou velkého písmene Q, známé jako „QID“. To umožňuje přeložit základní informace potřebné k identifikaci tématu, kterého se položka týká, aniž by byl upřednostněn jakýkoli jazyk.

Jak informoval časopis Wired, díky Wikidatům mohou virtuální asistentky jako Siri a Alexa odvádět lepší práci, když jim řeknete požadavek nebo položíte otázku. Vyhledávače jako Google čerpají z Wikipedie, a ta čerpá z Wikidat. Studie, v níž bylo analyzováno 1 000 vyhledávaných výrazů (vybraných pomocí generátoru náhodných podstatných jmen), ukázala, že Wikipedie se v 99 % případů umístila na první stránce.

Čím dál tím častěji se stává, že ve spolupráci s wikidatisty svá data na Wikidata nahrávají vědecké kulturní instituce, nedávno některé své databáze pod licencí CC0 zveřejnila například Národní knihovna. Jejich data se díky tomu zviditelní a umožní jim to jejich kontrolu díky porovnání s jinými databázemi.

Jaká je budoucnost Wikidat? Svůj pohled nám poskytl český Wikipedista JAn Dudík. „Databáze, ve které se najde vše důležité s odkazy na relevantní zdroje. Dnes umíme z Wikidat generovat infoboxy, časem třeba i pahýlky (článků, pozn. red.) Ze je úskalí jazyků, které skloňují, v angličtině už tomu moc nechybí. Pokud se někdy podaří vytvořit generátor článků v přirozeném jazyce, pomůže to regionům s malou wikikomunitou ke vzniku použitelné encyklopedie,“ říká.

The post Wikidata slaví 10 let. Znáte techničtějšího sourozence Wikipedie? first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Vítáme v týmu posilu pro advokacii Milana Holečka

11:57, Wednesday, 19 2022 October UTC

Náš tým se rozrostl o Milana Holečka, který se bude věnovat advokacii a propagaci svobodné kultury a koordinovat naše aktivity na tomto poli. Bude spolupracovat s týmem FKGAEU (nově vznikajícím evropským hubem pro advokacii), podílet se na projektu Otevřené sbírky. Věříme, že i s menším úvazkem odpovídajícímu zhruba 8 hodinám týdně pro nás Milan bude velkým přínosem.

FOTO: Milan Holeček

Milan je původem z Prahy, ve které i nyní bydlí, ale táhne ho to spíš k horám, v létě i v zimě. Milan vystudoval práva na Univerzitě Karlově, složil advokátní zkoušky a přes 15 let působí v advokacii se zaměřením na korporátní, obchodní a autorské právo. V posledních letech se v rámci vlastní advokátní praxe věnuje korporátní klientele z oblasti IT a řešení autorskoprávních aspektů vývoje a distribuce software.

Advokacii na jiné úrovni, v podobě všestranné obhajoby a propagace svobodných licencí, se Milan bude věnovat v rámci Wikimedia ČR. „Těším se na další činnost, ve které vidím smysl. I na vyšlapávání nových cest k rozšíření svobodné tvorby a její dostupnosti pro širokou veřejnost,” říká.

Milan s neutuchajícím nadšením hraje tenis a brázdí horské traily na kole nebo bílé stopy na běžkách. Relaxuje, digitálně o(d)pojen, v tuzemských lesích a horách.

Milana zastihnete na e-mailu milan.holecek@wikimedia.cz.

The post Vítáme v týmu posilu pro advokacii Milana Holečka first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Za Janem Sokolem

02:10, Monday, 12 2021 April UTC

Po vzpomínce na Otakara Černého ještě o něco kratší na profesora Jana Sokola.Jan Sokol na Wikikonferenci v roce 2011.Foto: Aktron, CC-BY-SAPotkal jsem ho několikrát díky své nedávné - nebo už dávnější - minulosti wikipedisty. On sám byl naším nejslavnějším kolegou vůbec, šťastný příklad vysokoškolského pedagoga, který vnímal krásu, užitečnost - i rizika Wikipedie.Byl nepochybně velmi sečtělý, ale

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

Užitečnost, odbornost, Wikiverzita : 3. díl : Výzkum

23:12, Wednesday, 20 2014 August UTC

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

Wikipedie: otevřenost a zodpovědnost

00:15, Thursday, 14 2014 August UTC

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

Jak na oborová kritéria významnosti na Wikipedii

15:15, Monday, 07 2014 July UTC

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

Zneužil jsem práva správce! Opravdu?

10:49, Wednesday, 29 2014 January UTC

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

Wikizprávy a statistika

22:14, Wednesday, 01 2014 January UTC

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

Ještě smutnější pohled na Wikizprávy

19:12, Thursday, 29 2013 August UTC

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

Tohle mne dnes na Wikizprávách opravdu zamrzelo...

20:54, Saturday, 11 2013 May UTC

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou

Spravedlivý proces

19:53, Saturday, 11 2013 May UTC

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

Pohyb na Wikizprávách

14:31, Tuesday, 09 2013 April UTC

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů,

Citát z Wikipedie

12:44, Monday, 08 2013 April UTC

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si