Senioři jsou v posledních letech významnou skupinou podílející se na rozvoji Wikipedie. Nejinak tomu bylo i v roce 2022. Jak se senioři zapojovali? A co jsme si pro ně tento rok přichystali? Jaký byl rok 2022 z pohledu seniorů samotných, účastníků kurzů a nováčků i zkušených seniorských editorů? 

Po dvou letech se vracíme z online prostředí

Poslední ohlédnutí z pera hlavního lektora Vojtěcha Veselého mapovalo rok 2020, a to s velkým časovým odstupem. Tento rok, stejně jako rok následující, byl ve znamení lockdownů, domácí samoty a online kurzů. Byla to doba, která prospívala domácí práci na Wikipedii, ale už méně setkáním, školením a kurzům. Rok 2022 tedy konečně přinesl pro náš tým i pro wikipedisty-seniory i zájemce o kurzy Senioři píší Wikipedii možnost setkávat se tváří v tvář. Přesto jsme dále využívali online kurzů, což umožňuje účast také seniorům z odlehlých koutů Česka.

10 kurzů pro začátečníky v prvním pololetí

V prvním pololetí roku 2022, jako již tradičně na začátku kalendářního roku, proběhlo celkem 10 kurzů pro začátečníky: v Chebu, Brandýse nad Labem, Mělníku, šest jich proběhlo online. Těch se zúčastnili nejvíce lidé z Prahy, často také z Brna, Karlových Varů a Liberce, ale i ze všech možných dalších koutů republiky. Často z míst, kde kurzy normálně neprobíhají. Jeden z těchto kurzů byl zaměřen na základy nahrávání obrázků na Wikimedia Commons.

Senioři se zapojili do tematických výzev a radili se ve Wikiporadně

Vedle kurzů pro začátečníky proběhly také 2 kurzy pro pokročilé. Souhrnně bylo proškoleno 78 účastníků nováčků z řad seniorů a 14 pokročilých seniorů. Kromě samotných kurzů proběhlo také několik akcí v rámci tradičních výzev – březnový Wikigap hostil online editaton pro seniory, podobně byla zaměřena také akce v rámci Československo 1948–1989, workshop Československé dějiny na Wikipedii (přesunutý na leden 2023).

V průběhu celého roku jsme poskytovali také online poradenství v podobě Wikiporadny, jejichž služeb na objednávku využilo 13 převážně seniorských Wikipedistů. V červnu 2022 byla převážně pro seniory zahájena také pravidelná pondělní Wikiporadna, která se uskutečnila 26krát a podpořila 27 účastníků v řešení jejich konkrétních problémů s editováním Wikipedie nebo nahráváním obrázků na Wikimedia Commons.

V prosinci byl spuštěn další nový formát, který má za cíl prohlubovat znalosti a zkušenosti v jednotlivých oblastech práce na Wikipedii. Večerní Wikiškola se během svého prvního běhu zaměřila na vytváření infoboxů pomocí šablony a zúčastnilo se jí 11 seniorů. Večerní Wikiškola je, jak se ukázalo již na prvním setkání, vhodnou nadstavbou pro ty seniory, kteří si chtějí oprášit dovednosti v konkrétních editačních problémech.

Senioři vítají možnosti setkávání naživo

Seniorské aktivity a setkávání wikipedistů, účastníků kurzů i absolventů, jsou důležité a my je rozhodně nepodceňujeme. V roce 2022 se to projevilo mimo jiné účastí na rozličných akcích – například na zářijovém festivalu Fresh Senior Fest v Praze, kde jsme oslovili desítky aktivních seniorů s možností stát se na 5 minut wikipedistkou či wikipedistkou.

Dalším pomyslným vrcholem byl listopad, kdy proběhlo tematické setkání alumni našich seniorských programů a kurzů. 15. listopadu provedl Anatol Svahilec mrazivou podzimní Prahou řadu účastníků a nabídl nový pohled na frekventovaná místa. Poté následovalo setkání v kavárně Života 90, kde jsme našli nové zázemí pro seniorské programy.

Od září 2022 v sídle této organizace totiž probíhají pravidelné pražské Wikikluby, které jsou určeny primárně pro seniorské účastníky a probíhají každý čtvrtek od 16:00 hodin. Senioři se však také účastní podobných akcí a aktivit, a to nejen Wikiklubů, ale také Wikisrazů v různých místech Čech i Moravy (České Budějovice, Plzeň, Olomouc, Havířov, Brno).

Seniorské Wikiměsto proběhlo poprvé v Olomouci

Seniorské Wikiměsto je každoročním vyvrcholením pro seniory i lektory. Podrobně jsme se věnovali v bilančním článku na blogu od lektora Pavla Bednaříka. Letos proběhlo v podzimním termínu 9.–11. září 2022 v hanácké metropoli, Olomouci.

Pestrý program začal pro všechny účastníky v pátek 9. září v prostorách Vědecké knihovny v Olomouci, kde účastníky čekala nejen série přednášek a představení nástrojů Wikipedie nebo Wikimedia Commons, jako jsou WikiShootMe, ale také prohlídka sbírkových fondů VKOL. Vedle Vědecké knihovny navštívili účastníci i lektoři historickou radnici na Horním náměstí, Umělecké centrum Univerzity Palackého (tzv. Jezuitský konvikt), Fort II. a unikátní Parní vodárnu v Chválkovicích nebo Botanickou zahradu.

„Seniorského Wikiměsta jsem se zúčastnila poprvé a jsem za to ráda. Poznala jsem spoustu milých lidí, které jsem doposud znala pouze z obrazovky počítače.” 

– wikipedistka Jitka Otáhalová

V průběhu Wikiměsta se však účastníci i lektoři věnovali také psaní článků a publikování fotografií. Mimo jiné vznikly např. tyto nové články:

Žerotínský palác, Kruhová cihelna Olomouc, Kyselov (Olomouc), Dům Julia Pelikána, Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci, Vila Vladimíra Müllera, Dům manželů Seidlerových, Jilm na Charkovské ulici, Eva Kačírková, Kozennův atlas, Smírčí kříž v Topolanech nebo Fara ve Slavoníně.

Loňské Seniorské Wikiměsto se vydařilo, jak dokazuje také krátké video v režii Jana Beránka. Vzniklo celkem 16 nových článků (některé jsou stále před zveřejněním), proběhlo 112 editací a nahráno bylo 511 souborů.

„Na Wikiměstě jsem byl podruhé, vždy jako fotograf. Co musím speciálně vyzdvihnout, byla vynikající péče organizátorů. Ta probíhala v nelehkých podmínkách, o to víc si jí vážím.”

– wikipedista Zdeněk Svatoš (ZSSen)

Wikipedie prospívá díky seniorům a naopak

Jak na základě výše popsaného hodnotit seniorský rok 2022 na Wikipedii? S koncem opatření se opět začaly rozvíjet živé programy a setkání, což přispělo k celkovému oživení sociálních kontaktů seniorů-wikipedistů. Pro mnohé z nich se jednalo o velkou úlevu po dvou stresujících letech bez kontaktů s jinými lidmi (nebo pouze omezenými kontakty na obrazovkách a monitorech).

Bezesporu toto oživení přispělo k oslovení nových účastníků a zájemců, kteří se v důchodovém věku rozhodnou na Wikipedii přispívat. Je to jednodušší zejména proto, že snáze přijímají technologické novinky (účastníci online kurzů byli převážně už více či méně technologicky gramotní a zkušení). Tak jako tak – Wikipedie je i díky našim aktivním seniorům prostorem pro jejich zapojení a otevírání se novým wikipedistům všech věkových kategorií. Zakrátko skončí většina seniorských kurzů a jejich absolventi posílí řady současné komunity seniorů-wikipedistů. Získávají tak nový smysluplný koníček a Wikipedie nové kvalitní články.

Měsíc žen na Wikipedii 2023 trvá od 1. března do 8. dubna 2023. K psaní článků na Wikipedii o ženách a ženami vyzývá spolek Wikimedia Česká republika a jeho partneři. Pražské editatony proběhnou 3. 3. v Ponrepu, 9. 3. v Americkém centru a 31. 3. v Akademii věd ČR, ale společně editovat se bude i v Brně a online.

Již popáté proběhne výzva Měsíc žen na Wikipedii. Jejím cílem je upozornit na to, že pouze 18 % všech biografií na Wikipedii patří ženám a 90 % dobrovolných editorů Wikipedie tvoří muži, a pozvat ženy k tvorbě největší světové online encyklopedie. 

„Každý může v rámci Měsíce žen přispět článkem o významné ženě – řada vědkyň, umělkyň či žen, co projevily své hrdinství nejrůznějším způsobem, na české Wikipedii chybí. Chceme také podpořit ženy v editování tak, aby jejich počet mezi editory lépe reflektoval skutečné rozložení společnosti,“ říká výkonná ředitelka Wikimedia ČR Klára Joklová.

Do psaní článků o ženách a tématech, která s nimi souvisejí, se může kdokoliv zapojit online nebo přijít na editaton, kde i úplným nováčkům pomohou s editováním zkušení lektoři a lektorky. V návaznosti na nedávno podepsané memorandum Wikimedia ČR a Univerzity Karlovy bude první z editatonů studentský.

3. 3. Studentský filmový editaton Ženy ve filmu v kině Ponrepo 14:00-19:00, ve spolupráci se studenty Univerzity Karlovy.
9. 3. Editaton Ženy na Wikipedii v Americkém centru 15:00-19:00.
31. 3. 2023 Editaton Ženy ve vědě v Akademii věd ČR na Národní třídě 14:00-18:00, ve spolupráci s Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR.

„Spolupráce Univerzity Karlovy s Wikimedia ČR ukazuje, kolik prostoru pro posun ve společenském diskurzu ještě máme. Ženy, o jejichž činnosti je třeba vědět, musíme zviditelňovat. Budou inspirací pro mnoho dalších. Zároveň činnost žen – editorek Wikipedie může být kultivačním prvkem, prospějí tomuto prostředí například i zřejmou citlivostí pro genderově vyvážené vyjadřování, rovnost příležitostí, ale i pro otázky sociální a environmentální,“ zdůraznila rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.

10 účastníků a účastnic výzvy vyhraje poukázky na knihy, které projektu věnovalo Nakladatelství wo-men. Projekt finančně podpořilo Velvyslanectví Spojených států amerických v Praze v rámci programu Small grants. 

Kontakt pro média:
Natálie Schejbalová, PR WMČR
natalie.schejbalova@wikimedia.cz

Komunitní minigranty jsou naše podpora aktivních členů české komunity kolem Wikipedie a dalších Wikimedia projektů. Všichni aktivní členové komunity, kteří mají energii a chuť pořádat akce pro komunitu a veřejnost, nás mohou žádat o podporu. Poskytneme vám finance, tipy, pomoc s propagací nebo zapůjčení vybavení, abyste mohli uskutečnit svůj záměr.

Komunitní minigranty – od editatonu po wiki-sraz a ještě dál

Naším posláním je společně budovat svět, ve kterém má každý člověk volný přístup k veškerým lidským znalostem a právo k nim svobodně přispívat. Podporujeme naši komunitu v aktivitách, které k tomuto poslání přispívají. Pokud je vaše akce přínosem pro některý z projektů Wikimedia, rozvíjí komunitu stávajících wikimediánů a je otevřená nováčkům, máte velkou šanci, že ji podpoříme.

O Komunitní minigrant můžete žádat například na tematický editaton nebo hackaton, workshop psaní Wikipedie na vašem bývalém gymnáziu nebo třeba soutěž ve focení nezaznamenané flóry. Typů podporovaných akcí je mnoho a fantazii se meze nekladou.

Řada úspěšně realizovaných projektů

Od roku 2019 už bylo v rámci Komunitních minigrantů úspěšně realizováno 11 projektů, které jsme celkem podpořili téměř 60 000 korunami. Velké díky patří dobrovolným organizátorům, kteří se do jejich uskutečnění pustili. Vloni jsme podpořili například Fotografickou wikiprocházku ze Srubce, pražský Wikiklub a již tradiční úspěšné projekty Popiš Památku a Asijský měsíc Wikipedie.

„Díky Komunitním minigrantům jsem mohl zorganizovat několik ročníků české Wikiexpedice, které pomohly například s dokumentací okolí Mariánských Lázní nebo Děčína pro Wikimedia Commons, uskutečnit Wikiměsto v Třeboni a organizovat již pošesté soutěž Popiš památku. Z administrativního hlediska se jednalo o velmi jednoduchý a svižný proces. Komunitní minigranty jsou záslužné a jako dlouhodobý aktivní člen komunity i člen Rady spolku bych chtěl doporučit každému zájemci si zkusit nějakou soutěž, výzvu nebo akci touto cestou uskutečnit!“

Aktron – wikipedista, aktivní člen komunity Wikimedia a aktuálně radní WMČR

Zatím nejste členy spolku Wikimedia ČR? To nevadí, žádat můžete i tak. Stát se členem je každopádně snadné a umožní vám to například půjčovat si naše vybavení, ale zejména ovlivňovat dění ve světě Wikimedia zevnitř. Pojďte s námi do toho!

A jaký bude ten váš?

Rýsuje se vám v hlavě akce nebo projekt, který zvýší povědomí o Wikimedia projektech, pomůže je rozvíjet nebo podpoří setkávání komunity? Skvěle. Nabízíme vám pomoc – finanční, metodickou i hmotnou. Neváhejte a vyplňte kontaktní formulář pro zájemce o Komunitní minigranty. V něm nastíníte hrubé obrysy vašeho nápadu a my se vám ozveme, probereme záměr a následně vám pomůžeme s podáním žádosti. Kompletní info k minigrantům najdete na stránce projektu.

I v loňském roce jsme společně rozvoj spolkových činností Wikimedia ČR posunuli a kromě tradičních aktivit přišli i s několika novinkami. Pojďte se podívat na to, jak se nám vloni dařilo propagovat a rozvíjet svobodnou kulturu a podporovat dobrovolnickou činnost a růst české komunity kolem Wikipedie a dalších Wikimedia projektů.

V loňském roce jsme pokořili hned několik milníků

Rok 2022 měl v českém světě Wikimedia několik vrcholů – česká Wikipedie oslavila 20 let a první půlmilion článků, své jubileum oslavila i Wikidata. Nový rok jsme přivítali akcí pro veřejnost oslavující naše aktivity výstavou a Slam poetry pro Wikipedii. Poprvé jsme v červnu pořádali Měsíc lidských práv na Wikipedii a na týdenní bázi jsme začali poskytovat služby online Wikiporadny pro všechny, kdo se chtějí zlepšit v psaní Wikipedie a potřebují pomocnou ruku.

Setkávání a aktivity online i offline

Vybrat to nejdůležitější z loňského roku není snadné. Zorganizovali jsme přes 185 akcí – kurzů, seminářů, workshopů, editatonů pro téměř 1500 účastníků. Do našich editačních a fotografických soutěží se zapojilo více než osm set dobrovolných fotografů a editorů. Měsíc žen na Wikipedii, soutěž o nejlepší svobodnou fotku Czech Wiki Photo, Popiš památku či výzva k lepšímu pokrytí československé historie Československo 1948-89 jsou už klasiky, které tvoří páteř našich aktivit pro komunitu i veřejnost. Stabilně organizujeme také sérii aktivit pro seniory po celé republice, včetně bezplatných editačních kurzů, aktivity pro školy a založili jsme nový Portál Mediální gramotnosti, na kterém pracují zejména studenti či knihovníci.

Navazování strategických partnerství – muzea, knihovny a další instituce

Loňský rok byl pro nás také rokem partnerství – počet strategických partnerství s nejrůznějšími institucemi dosáhl 70. Nejde tu ale o čísla, pro nás to jsou zejména konkrétní lidé, vztahy a příležitosti, které můžeme v úspěšné spoluprací oboustranně zúročit. Ceníme si dlouhodobých partnerství – mnohaletá spolupráce s Národní knihovnou přinesla ovoce v podobě automatické aktualizace Databáze národních autorit do Wikidat, intenzivní spolupráci s Muzeem východních Čech v Hradci Králové jsme okořenili novým předmětem Studenti píší Wikipedii na Univerzitě v Hradci Králové. Budování partnerství je běh na dlouhou trať a my se do něj pouštíme s radostí.

Z mezinárodního soudku

Spoluorganizovali jsme v Praze čtvrté evropské setkání GLAM koordinátorů a na setkání kolegů ze zemí střední a východní evropy – CEE Meetingu jsme prezentovali první mezinárodní projekt, který rozjíždíme ve spolupráci s ICOM. Naši členové se stali jedněmi z nejúspěšnějších organizátorů loňského ročníku mezinárodní soutěže Asijský měsíc Wikipedie.

Jako zakládající pobočky jsme stáli u zrodu dvou Wikimedia Hubů, které mají podpořit tematické spolupráce mezi wikimediány v regionu – CEE Hubu a Evropského Hubu. Na půdě Evropského parlamentu jsme osvětlovali pozici projektů typu Wikipedie v boji s dezinformacemi.

Tým zaměstnanců je stále košatější a stabilnější

Vše výše zmíněné se dařilo také díky doplnění a stabilizaci týmu – začátkem roku jsme obměnili část týmu vzdělávacích programů. Jsem ráda zejména, že se nám podařilo nalézt nového hlavního lektora. Pavel Bednařík se zhostil nelehké role velmi dobře – mimo jiné oživil WikiSrazy v Olomouci a přinesl nový akcent na filmová témata na Wikipedii. S jeho dalším novým kolegou Janem Sýkorou, koordinátorem seniorského programu, zorganizovali v Olomouci krásné Seniorské Wikiměsto.

Další nováček Richard Sekerák, který obsadil nové místo koordinátora programů pro fotografy, má za sebou také hned několik úspěchů – mimo jiné připravil mikrosoutěž Chráněná území, která obohatila Wikimedia Commons o krásné fotky z české přírody, a zorganizoval desátou Wikiexpedici, které se zúčastnili i rakouští dobrovolníci. Nový koordinátor advokační činnosti Milan Holeček nám pomáhá s propagací svobodných licencí. Stavíme na stabilním manažerském týmu a efektivní týmové spolupráci. Je to radost být součástí týmu, který pracuje s takovým nasazením.

Hlavní díky patří jako vždy dobrovolníkům

Nic z toho by se ovšem neobešlo bez dobrovolnické podpory našich členů a aktivní dobrovolné práci všech wikipedistek a wikipedistů a fotografek a fotografů a všech, kdo do všech Wikimedia projektů neúnavně přispívají. Mám velkou radost, že naše aktivity vloni přilákaly více než polovinu nováčků a třetinu žen a že se našim členům daří organizovat Wikikluby a WikiSrazy po republice. Krom toho připravují vzájemné vzdělávací aktivity, které umožňují sdílení zkušeností a zároveň obohacují Wikimedia projekty jako například česko-slovenský Hackathon.

Díky všem, kdo jste v loňském roce pomohli na svět jakékoli aktivitě – všem lektorům, spoluorganizátorům, partnerům, dárcům, účastníkům našich akcí a také všem, kdo jste nám drželi v průběhu roku palce či doporučili aktivity spolku Wikimedia Česká republika svým přátelům. Společně dokážeme víc!

Za tým spolku Wikimedia ČR výkonná ředitelka Klára Joklová

Jak dopadla wikipedistická Soutěž Československo 1948-1989? Wikipedisté celkem vytvořili a rozšířili 85 wikipedistických článků na témata související s tímto časoprostorem a významně tak pomohli popsání této etapy naší historie na největší české online encyklopedii.

Protikomunistický odbojář Stanislav Stránský, sídliště Na Pendreku pro prominenty režimu nebo Okupace Liberce. Tyto a mnoho dalších článků napsali dobrovolní editoři a editorky Wikipedie v rámci 3. ročníku výzvy. Pojďte se podívat na všechny výsledky.

63 nově vytvořených článků o Československu v letech 1948-89: odbojáři i malířství

Výzva opět veřejnosti připomněla, že psát Wikipedii může každý, stačí najít relevantní zdroje a dodržet pravidla Wikipedie. Zapojili se zkušení wikipedisté i úplní nováčci. Výzvy se zúčastnilo 36 editorek a editorů, kteří celkem vytvořili 63 nových článků a rozšířili 22 článků týkajících se daného časoprostoru.

Osobně jsme se potkali na Editatonu v Praze, Liberci a Hradci Králové. Děkujeme všem účastníkům, že obohatili Wikipedii novými tématy. A že paleta je opravdu pestrá, ilustruje i následující výběr nových článků:

• Socialistický realismus (malířství),
• Dopis Václava Havla Gustávu Husákovi,
• Choceňský případ,
• vydavatelství Palach Press,
• Čínská restaurace.

Všechny články najdete tady.

Jak souvisí čínská restaurace s Československem?

Čínská restaurace je jedním z mnoha nových hesel, které nyní najdete na Wikipedii.

„V 50. letech 20. století byla v Praze ve Vodičkově ulici 19 otevřena jedna z prvních čínských restaurací v Evropě, nazvaná Čínská restaurace. Byla založena na popud Adolfa Hoffmeistera, českého velvyslance v Paříži. Kuchaře a nábytek se slonovinou věnoval restauraci Mao Ce-tung. Po roztržce Sovětského svazu s Čínou v 60. letech se však kuchaři museli vrátit zpět do vlasti a byl také problém s dodávkami čínských potravin,“ dozvíte se v nově vzniklém článku.

Výzva měla také fotografickou část, díky které je nyní na Wikimedia Commons 43 nových fotek z tohoto období v Československu.

Nejčtenějším rozšířeným článkem je Invaze vojsk Varšavské smlouvy

Nejčtenější článek, který byl v rámci výzvy rozšířen, si denně zobrazí v průměru 400 uživatelů.

Čest vítězům vybraným porotou, ale sláva všem wikipedistům a wikipedistkám!

Odborná porota, kterou tvořili Wikipedisté: KPX8, Nadkachna a Romanvysansky, vybrala 6 účastníků, kteří prokázali zvláštní zápal pro věc a píli, a kteří vyhrávají drobné upomínkové předměty. Gratulujeme jim.

1. MojmirChuravy,
2. TheSubterranean,
3. Aktron,
4. JanaJin,
5. Naďa Čel,
6. Naughty Dava.

Všichni účastníci a účastnice výzvy vyhráli ponožky od Klubu pánů z Ponožkovic – partnera soutěže. Doufáme, že z nich měli radost a zapojí se i do příštího ročníku výzvy.

Letos jsme si opět potvrdili, že jsou na Wikipedii bílá místa, která se týkají naší historie, a nejen té. Další z bílých míst – tentokrát biografie žen a související témata, budeme pokrývat v březnu v rámci výzvy Měsíc žen na Wikipedii. Snad se k nám přidáte i vy!

Soutěž jsme pořádali my – spolek Wikimedia Česká republika a finančně ji podpořilo velvyslanectví USA v Praze v rámci programu Small Grants. 

Chybějící hesla vytipovali garant projektu Československo 1948–1989 Romanvysansky, Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a spolek Wikimedia Česká republika.

15. ledna odstartoval již šestý ročník soutěže Popiš památku. V rámci něj jednotliví editoři píší nové články na české Wikipedii o kulturních památkách. Po třech týdnech od jeho zahájení jsme přesně v polovině. Co již jednotliví soutěžící dokázali napsat? A do kdy soutěž potrvá?

Na výběr z více než pěti tisíc českých nepopsaných památek

Kulturních památek je v Česku okolo čtyřiceti tisíc. Ne všechny na české Wikipedii mají svůj článek. Ty známější samozřejmě ano – těžko bychom u encyklopedie s půl milionem hesel mohli předpokládat, že třeba Baťův mrakodrap ve Zlíně nebude zpracovaný. Mnohé stavby, které ale stojí stranou zájmu, ještě napsané nejsou. A na to právě cílí soutěž Popiš památku. Daří se to postupně měnit.

Jaké památky najdete nově na Wikipedii?

Nově na české Wikipedii najdete například článek o Městském divadle v Broumově nebo o Mariánském sloupu v Úterý. Nechybí články ani o početně zastoupených historicky významných městských domech, např. přibyl dům č. 92 na Masarykově náměstí v Karviné nebo Dům u Řečických v Praze ve Vodičkově ulici. A pokud někomu přijde málo, že se soustředíme jen do českých luhů a hájů, letos jsme připravili i seznam mezinárodních památek. Z nich už bylo také několik napsáno, např. bazilika Saint-Quentin. Zatím evidujeme 118 nových článků.

Zapojte se také, kromě dobrého pocitu můžete získat i ceny

I stovka článků je jen malý zlomek všech zajímavých a české Wikipedie hodných památek, které mohou přibýt. Nebojte se do soutěže proto zapojit i vy! Pokud jste na Wikipedii noví, můžete to zkusit. Vyberte si jakoukoliv památku z mapy a začnete editovat! Pamatujeme i na nováčky a odměníme je zvláštní cenou. Soutěž poběží až do 28. února.

Slam poetry pro Wikipedii, debata o svobodných licencích, vernisáž výstavy Czech Wiki Photo 2022. Takto nabitý program čekal na všechny, kdo se 13. 1. 2023 podvečer rozhodli strávit v prostorech Didaktikonu Univerzity Karlovy a Kampusu Hybernská. Program přilákal přes stovku diváků a akce byla rozhodně povedená.

Program odstartovala debata o svobodných licencích

Program začal již v odpoledních hodinách debatou o svobodných licencích, na kterou přijali pozvání tři expertky a jeden expert s odbornostmi, které se přímo nebo nepřímo týkají problematiky svobodných licencí. Debata skýtala zamyšlení nad podstatou svobodných licencí, jejich smyslem a právními otázkami, které kladou. Že bylo o čem diskutovat, dokazuje fakt, že se zamýšlená devadesátiminutová debata protáhla na dvě hodiny, i díky dotazům diváků. Záznam z debaty bude příští týden ke zhlédnutí na našem YouTube kanálu.

Slam poetry pro Wikipedii a vzdělávání rozesmálo desítky fanoušků slamu

Slam poetry, tedy performativní žánr autorské poezie, je žánr, který se v Česku v posledních letech těší nebývalé popularitě. Vzhledem k tomu, že se mu věnují hned dva zaměstnanci spolku, a že možná úplně nejznámější český slamer Anatol Svahilec je vášnivý wikipedista, propojení se nabízelo. Po loňské premiéře jsme věděli, že formát slamu pro Wikipedii musíme zachovat, a nebyl to krok vedle. 85 lístků se vyprodalo dva dny před akcí a slameři si připravili tematické výstupy.

Potopa Baša slamovala o tom, jak snadné je při vyhledávání na internetu odchýlit se od původního dotazu. Bronzový medailista mistrovství Evropy ve slam poetry Vašek z Aše rozjímal nad tím, jak v běžném životě použít vše, co se naučil na základní škole. „Není nad to si jako první věc po ránu zopakovat polyethylen,“ glosoval. Jako vítěze večera vybrali diváci slamera Dejva s textem, ve kterém polemizuje o tom, co by se stalo, kdyby si české známé osobnosti vyhledaly na Wikipedii pro ně určující témata. Celou exhibicí provedl jedinečný Anatol Svahilec a zazářil s třeskutou wikipedistickou improvizací.

„Já si ani nepamatuju, kdy jsem se takhle naposledy celý večer chechtal,“ sdělil nám po akci pozitivní recenzi wikipedista a absolvent našeho kurzu Senioři píší Wikipediii, Zdeněk Svatoš.

Výstava Czech Wiki Photo 2022 bude k vidění až do konce února

Jsme moc rádi, že výstavu zahájila rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková, a oficiálně jsme v tento den podepsáním memoranda stvrdili širší spolupráci s Univerzitou spočívající nejen ve společné tvorbě Wikipedie. Při příležitosti výstavy promluvila členka poroty, mezinárodně oceňovaná fotografka Edita Bízová. Výsledky Czech Wiki Photo 2022 byly tak oficiálně vyhlášeny a my se už nyní můžeme těšit na příští ročník soutěže o nejlepší českou svobodnou fotografii. Až do konce února si výstavu v Didaktikonu můžete prohlédnout i vy.

FOTO: Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Nový rok – nová posila v našem týmu, a dokonce na nové pozici. Pracujeme pro velkou českou komunitu editorů Wikipedie po celé republice. Poptávka po našich akcích roste a koordinátorka bude velkou pomocí pro náš tým, komunitu dobrovolníků i lektory a lektorky našich programů. Výběrové řízení vyhrála Anna Janská.

Nová koordinátorka v našem týmu – Anna Janská

Anna je novinářka, která se k písmenkům dostala zpočátku trochu proti své vůli od reportážní fotografie. Pracovala v Aktuálně.cz jako editorka domácí rubriky a stála při vzniku Deníku N, kde působila jako šéfeditorka online zpravodajství. V roce 2023 vyrazila na volnou nohu. 

Věnuje se bezpečnostní problematice, mediální gramotnosti a obraně proti dezinformacím, kterou také příležitostně školí. Zajímá se o humanitární a rozvojovou pomoc a urgentní medicínu. Miluje civilizaci a její vymoženosti, ale ráda utíká i mimo ní, nejčastěji do Českého krasu.

Bude u nás mít na starost koordinaci programů pro komunitu, především Měsíc žen na Wikipedii, Měsíc lidských práv a Soutěž Československo 1948-89. Těší se, že bude podporovat i zájemce o získání Komunitních minigrantů a pomáhat při organizaci lokálních akcí. A my se těšíme, jak se nám společně bude dařit Programy pro komunitu rozvíjet. Anno, vítej!

Od 15. ledna do 28. února můžete psát nové články o kulturních památkách a vyhrát hodnotné knižní ceny. Stačí jen vybrat vhodnou ze seznamu, napsat o ní článek, a přihlásit do soutěžního rozhraní. Porota články oboduje. Kdo získá bodů nejvíce, vyhrává! Zapojit se může opravdu každý i bez předchozích zkušeností s Wikipedií.

Čtyřicet tisíc objektů, tisíce z nich na Wikipedii nejsou

A o jakých památek je řeč? V České republice máme okolo čtyřicet tisíc objektů, které jsou zapsány jako kulturní památka. Velká část z nich je encyklopedicky hodnotná a na Wikipedii patří. Za řadou z nich stojí dlouhá i zajímavá historie. Zatímco mnohé se ale vyhřívají na výsluní a přitahují pozornost návštěvníků, jako je tomu v případě různých hradů, zámků nebo kostelů, o spoustě dalších Wikipedie nic neví. Je to velká škoda – mnohdy se jedná o stavby, které se zapsaly do dějin svého regionu, a do encyklopedie by měly patřit.

Ceny pro nováčky i zkušené wikipedisty a wikipedistky

Stejně jako v předchozích letech cílí soutěž i na nováčky, které odměníme mimořádnými cenami. Pokud jste tedy na Wikipedii noví, nebojte se! Nic nezkazíte. A oceňujeme i články krátké – v soutěži mají kromě starých „harcovníků“ místo i ti, kteří si to chtějí jen zkusit.

Za předchozích pět let soutěže bylo napsáno okolo patnácti set hesel. V našich mapách kulturních památek nicméně evidujeme okolo čtyř tisíc dalších zajímavých staveb, které na svůj článek stále čekají. A tento počet není ani zdaleka konečný. Máte ve svém okolí památku, která na Wikipedii zatím není? Nyní to můžete změnit!

I letos máme v soutěži jedno ozvláštnění, uhodnete, jaké?

Stejně jako minulý rok napínáme síly napříč Českem i Slovenskem a soutěž se tedy vztahuje na české i slovenské památky. Kromě toho ale přidáváme další novinku.

Vyhodnocení celé akce bude mít na starosti tříčlenná porota. Na vítěze soutěže čekají kvalitní knižní publikace o kulturním dědictví České republiky z různých regionů. A samozřejmě také nehynoucí sláva v podobě návštěvnosti článků – návštěvníci různých krajů Česka často hledají na Wikipedii informace o nejrůznějších památkách, mnohdy i v terénu, a to za pomoci chytrého telefonu. A mohou se je dozvědět právě od vás!

Mediálním partnerem soutěže je portál PROPAMÁTKY, který se věnuje popularizaci českého kulturního dědictví. Děkujeme, že nám pomáhá šířit o soutěži dobré slovo a dostávat ji do širšího povědomí.

Dobré zprávy na poli vzdělávání a svobody informací. 13. 1. 2023 stvrdily partnerství a spolupráci při tvorbě Wikipedie rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková a výkonná ředitelka Wikimedia ČR Klára Joklová podpisem memoranda. Jak bude spolupráce probíhat a co všechno obsahuje, se dozvíte v tomto článku.

Memorandum Univerzity Karlovy a Wikimedia ČR

Spolupráce bude mít několik úrovní. Stavebním kamenem bude tvorba a rozšiřování nových slovníkových hesel v rámci projektu Studenti píší Wikipedii, který vedení Univerzity Karlovy podpořilo již v roce 2013.
Kromě Wikipedie se bude univerzita prostřednictvím svých zástupců podílet také na Wikimedia Commons a Wikidatech.

„Univerzita Karlova bude v souladu se svou tzv. třetí rolí ve společnosti podporovat vznik a rozšiřování nových slovníkových hesel pro encyklopedii Wikipedie a participovat na jejich odborném zpracování – zejména zapojením studujících a vyučujících do projektu Studenti píší Wikipedii. Tato hesla budou vycházet i z odborné a vědecko-výzkumné činnosti UK. Stejně tak se bude univerzita podílet na zkvalitňování a doplňování obsahu již existujících slovníkových hesel.“

– prorektor pro vnější vztahy Univerzity Karlovy Martin Vlach

Univerzita Karlova bude také dle svých možností podporovat vznik pozic wikipedistů/wikidatistů – rezidentů/studentů/pedagogů v rámci UK.

Vysokoškoláci jsou ideálními wikipedisty

Názor, že jsou vysokoškoláci ideálními wikipedisty, zastává naše výkonná ředitelka Klára Joklová. „Jsou digitálně zdatní, zvyklí ověřovat zdroje, mají zkušenosti s psaním odborných textů a svůj cenný volný čas chtějí využít smysluplně. Naše projekty směřují k rovnosti, udržitelnosti, rozvoji mediální gramotnosti a kritického myšlení, což je směr, kterým jde i Univerzita Karlova. Spolupráce se tak nabízela a těší mě, že ji budeme realizovat.“

Poskytneme studentům a pedagogům univerzity metodickou a projektovou podporu, proškolení a know-how, příp. budeme dohlížet na technické zabezpečení. Spolupráce bude výhodná pro obě strany – univerzita získá pro své studenty nové možnosti, a projekty jako Wikipedie získají nové dobrovolné editory, kterých je dlouhodobě nedostatek. Další skvělou zprávou je, že aktivity budeme moci realizovat v příjemných prostorech vzdělávacího centra Didaktikon Univerzity Karlovy.

„Wikimedia i Univerzita Karlova jsou tu pro všechny, nejen pro studenty“

V tomto smyslu se při podpisu memoranda v pátek 13. 1. vyjádřila rektorka UK Milena Králíčková. Že by vzdělávání a svobodné informace by měly být dostupné pro všechny, je také dlouhodobá vize hnutí Wikimedia. V rámci spolupráce máme proto v plánu ve veřejném prostoru otevírat a medializovat řadu potřebných témat.

Chystá se například zařazení programu Senioři píší Wikipedii do programové nabídky Univerzity třetího věku UK. Univerzita bude v rámci svých možností propagovat vybrané tematické programové nabídky Wikimedia ČR, spojené s tématy rovnosti, lidských práv a genderu (např. WikiGap a WikiProjekt Lidská práva a WikiProjekt Československo 1948–1989), udržitelnosti (např. WikiProjekt Změna klimatu) či rozvoje mediální gramotnosti a kritického myšlení (např. Portál Mediální gramotnost).

Děkujeme vedení Univerzity Karlovy, že s námi do toho šlo, a těšíme se na vše, co spolupráce přinese.

Po vzpomínce na Otakara Černého ještě o něco kratší na profesora Jana Sokola.Jan Sokol na Wikikonferenci v roce 2011.Foto: Aktron, CC-BY-SAPotkal jsem ho několikrát díky své nedávné - nebo už dávnější - minulosti wikipedisty. On sám byl naším nejslavnějším kolegou vůbec, šťastný příklad vysokoškolského pedagoga, který vnímal krásu, užitečnost - i rizika Wikipedie.Byl nepochybně velmi sečtělý, ale

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů,

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si