Odbor komunikace a marketingu pražského magistrátu po dohodě s fotografy hlavního města souhlasil s tím, že budou pro Wikipedii uvolněny pod svobodnou licencí zatím dvě sady fotografií: Rekonstrukce Staroměstské radnice (přes šest tisíc fotografií) a snímky představitelů (Rady) hlavního města Prahy. O uvolnění dalších fotografií se dále jedná.

Mezi pražským magistrátem a zástupci Wikipedie (spolkem Wikimedia Česká republika, který se zabývá propagací encyklopedie) se uskutečnilo několik vzájemných jednání a schůzek. Celou věc zastřešil bývalý wikipedista a dnes radní hlavního města Prahy, Adam Zábranský.

Poskytnuté fotografie dokumentují dva roky práce na budově Staroměstské radnice. Jsou tam jednotlivé části orloje, oprava vitráží nebo třeba radničních hodin. Kromě fotografií samotné věže je to dokumentace především restaurátorských prací pro celou památku. Snímky jsou unikátní a týkají se procesů, které jsme pro Wikipedii nikdy neměli zdokumentovány. Fotografie nám úřad poskytl v maximálním rozlišení a plné kvalitě.

Fotografie z rekonstrukce jsou umístěny aktuálně v příslušné kategorii na Wikimedia Commons. Fotografie představitelů města byly nahrány již v únoru 2019 a umístěny do článků o představitelích metropole. 

Od pátku 17. až do neděle 19. května se lidé stojící za technickou stránkou Wikipedie setkají v Praze. V Národní technické knihovně budou tři dny pracovat na tom, jak největší internetovou encyklopedii zdokonalit, zlepšit a zjednodušit. Tedy jak připravit nové technické nástroje pro podporu a rozvoj encyklopedie.

Jedná se o největší akci svého druhu, která se v Praze uskuteční. Účast bude mezinárodní – nejpočetnější registrovanou skupinou účastníků jsou Američané, následují Němci, Indové a Francouzi. Za akcí stojí spolek Wikimedia Česká republika, který u nás dlouhodobě encyklopedii podporuje a popularizuje, a celosvětová nadace Wikimedia Foundation, která je provozovatelem encyklopedie.

„Takzvaný Hackathon pořádáme v České republice vůbec poprvé. Cílem je se podívat pod pokličku Wikipedie, na samotný software na kterém stojí. Zdokonalit jej tak, aby odpovídal aktuální době, aby bylo možné tvořit obsah snadněji a zábavněji. Vytvořit nové nástroje. Dnes už není encyklopedie jen o obyčejném textu; pracujeme a spravujeme rozsáhlou databázi statistických dat s názvem Wikidata, máme multimediální server Wikimedia Commons s miliony obrázků, využíváme různé mapové aplikace. To všechno Wikipedii pomáhá a ohromně ji to za ta léta posunulo kupředu. Od prostého editování v okně prohlížeče jsme se dostali i k mobilním aplikacím, takže můžete na ulici udělat fotku a dát ji do Wikipedie za pár sekund. Podobná vylepšení budeme na hackathonu diskutovat a vytvářet“, uvedl Josef Klamo, předseda spolku Wikimedia Česká republika.

Na Hackathonu se ale neobjeví jen techničtí guruové internetové encyklopedie. Příjdou i tvůrci některých podobných projektů – například map Open Street Maps, otevřené databáze Wikidata a mnohých dalších. Hackathon má i svůj přesah do světa otevřeného softwaru.

Akce je otevřená pro veřejnost a vstup je zdarma. „Nechceme, aby byla omezená jen na programátory; vítáni jsou všichni, kteří mají zájem o svět okolo Wikipedie, komunitní tvorbu softwaru, svobodný software a podobně. U nás se mohou seznámit s tím, jak na tom všem pracujeme, a jakou technickou podobu současná Wikipedie má. Přijďte se podívat,“ dodává Klamo.

Víc podrobnosti najdete: https://www.mediawiki.org/wiki/Wikimedia_Hackathon_2019

Kontakt: Natalia Szelachowska, natalia.szelachowska@wikimedia.cz

Od 1. dubna se náš EDU tým rozrostl o dva nové členy. Lenka Kučerová nahrazuje Janu Doležalovou na pozici koordinátorky programu Senioři píší Wikipedii, Štěpán Vizi nastupuje na novou pozici koordinátora programu Studenti píší Wikipedii, která byla vydělena z úvazku manažerky vzdělávacích aktivit, Gabky Bokové. Těm, kteří se s nimi nepotkali na valné hromadě, bychom je rádi představili alespoň touto virtuální cestou.

„Z práce pro Wikimedii jsem nadšená, protože si od ní slibuji naplnění hned několika hodnot: rozvoj, podpora lidí a smysluplnost. Práce pro seniory se mi zamlouvá hlavně díky nostalgickým vzpomínkám na první brigádu v knihovně, kde jsem vypomáhala své babičce s organizováním seniorských akcí,” dodává Lenka.

Štěpán strávil téměř čtyři roky v Německu, kde studoval obor mírová studia, přispíval do studentského rádia a rozvážel pizzu. Má zkušenost s koordinací projektů v neziskovém sektoru a je absolventem projektu Česko-německé fórum mládeže, kde také dva roky předsedal českému spolku a jako člen Fóra se podílel na vzniku projektu motivujícím mladé lidi k aktivnímu občanskému životu.
Ve volných chvílích se snaží o hraní divadla v (ex)studentském spolku při Institutu mezinárodních studií (FSV UK) Teritoriální Tyjátr a cestuje do nepravděpodobných turistických destinací jako Írán nebo Kyrgyzstán.

„Wikimedia podle mě hraje důležitou roli při šíření a obhajování svobody internetu a informací vůbec, takže jsem rád, že se můžu na její činnosti podílet,“ říká Štěpán.

Oběma koordinátorům přejeme, aby je práce pro Wikimedia naplňovala a těšila.

Shared Cities: Creative Momentum

Spolu s pražským Goethe-Institutem jsme v sobotu 30. března navázali na naši historicky první spolupráci, listopadový editaton Dědictví. Evropské příběhy a uspořádali editaton a workshop Wikipedie pro začátečníky s názvem Shared Cities: Creative Momentum – tentokrát s tématem architektura a umění. Editaton byl součástí projektu Shared Cities, který GI organizuje.

Máme radost, že Wikipedii se přišlo naučit editovat 17 lidí, z nichž někteří přijeli dokonce až z Brna, Teplic nebo nebo Úštěka. 48 nových článků a přes 800 editací už vidělo téměř 30 000 návštěvníků Wikipedie.

Jako mírně pokročilé začátečnici mi jednoznačně víc pomohlo individuální školení / mentoring od pokročilých editorů, než úvodní společná prezentace pro začátečníky (ale chápu, že školit začátečníky jednotlivě formou odpovídání na jejich otázky je o dost časově i personálně náročnější). Každopádně díky za zorganizovaný workshop – dozvěděla jsem se přesně to, co jsem potřebovala, a ještě něco navíc.

– napsala nám jedna z účastnic, Hedvika Šimková.

Děkujeme hlavnímu garantu a lektorovi Gampemu, všem dobrovolným lektorům z řad wikipedistů, Zuzaně Čermákové a Stefanii Heublein z Goethe-Institutu a fotografu Štěpánu Pechovi!

Další podobnou událost začínáme chystat v Kampus Dejvice. Termín: druhá půlka června. Sledujte nás!

Editaton na WP, Nástěnce, FB.
Fotky z akce od Štěpána Pecha.

WikiGap

3 týdny před editatonem Shared Cities jsme slavili Mezinárodní den žen – a jak jinak než formou editatonu o ženách. Po druhé jsme se tak zapojili celosvětové iniciativy švédského ministerstva zahraničních věcí – WikiGap. Pozvánku do Amerického centra přijalo asi 30 lidí všech generací. 15 dalších už se do prostor bohužel nevešlo.

Účastníci během workshopu napsali 26 nových článků o ženách – na Wikipedii jsou nově k nalezení např. první česká politička Karla Máchová, válečná hrdinka Anna Benešová, botanička a doktorka Anna Berkovcová nebo spisovatelka a překladatelka Monika Zgustová.

WikiGap opět hostilo Americké centrum v Praze, za účasti amerického kulturního atašé Erika Blakea, americké chargé d’affairs Kelly Adams-Smith, kanadské velvyslankyně Barbary Richardson a švédské velvyslankyně Viktorie Li. Jmenované ženy samy přispěly na Wikipedii svými texty: o české automobilové závodnici Elišce Junkové, která bydlela v současném sídle Velvyslanectví Švédska nebo o brněnské muzeoložce Janě Horváthové. Akce se zúčastnily i členky iniciativy Česká ženská lobby. Za zdroje děkujeme i Sociologickému ústavu AV ČR. Výborné koláčky opět připravila Švédská ambasáda.

Pro zajímavost: Na české Wikipedii je aktuálně 109 619 biografií – z toho 17 964 biografií žen, tedy 16 %. Pro srovnání, podobně velká korejská Wikipedie (co do počtu uživatelů) obsahuje 23 % ženských biografií. Nejhorší poměr najdeme na Wikipedii tádžikistánské – 1,2 %. Nedostižnou zdá se být Wikipedie asturská s 53 % ženských biografií.

Akce na WP, FB, Nástěnka
Fotky

Druhý ročník editační soutěže Popiš památku, do kterého se zapojilo přes padesát dobrovolných editorů, přinesl pro českou Wikipedii přes šest set článků. Po kontrole soutěžních článků, vyhodnocení, zda-li byly napsány v souladu s pravidly internetové encyklopedie a sečtení výsledku zde máme vítěze.

• Ikcur – 1. místo (801 bodů)
• Petr Kinšt – 2. místo (615 bodů)
• Petr 1888 – 3. místo (461 bodů)
• Lubor Ferenc – 4. místo (153 bodů)
• Khamul1 – 5. místo (146 bodů).

Mezi články, které napsali vítěžové soutěže jsou například článek o Kostele Navštívení Panny Marie v Zašové (autor: Ikcur), ten se stal i nejdelším článkem, který byl v rámci soutěže napsán. Největším příspěvkem Petra Kinšta se stal článek o zámku v Kladně. Petr 1888 napsal opravdu mnoho článků, nejdelším pak byl článek o Kostele svátého Václava v Jezbořicích. Lubor Ferenc se stal autorem různých článků, jeho největším příspěvkem do Wikipedie se stal článek o Kostele svatého Martina v Nejdku. Khamul1 se věnoval například článkům o vilách nebo jiných stavbách v Bechyni, jeho hlavním článkem byl článek o Kotěrově vile v Bechyni.

Na finální kontrole článků se podílela jak porota soutěže, tak i organizátor a dobrovolníci, kteří hlídali případná porušení práv nebo porušování závazných pravidel Wikipedie. Zvlášť velký dík v tomto směru připadá na Martina Urbance, který v tomto směru odvedl nemalý kus práce. Podílel se také na technické stránce soutěže, připravoval data a pomáhal s komunikací s účastníky.

Základní pravidla soutěže lze shrnout takto: psaní článků o kulturních památkách České republiky, které jsou evidovány v seznamech kulturních památek – a které jsou encyklopedicky významné, dodržování pravidel encyklopedie a počítání bajtů. Bodování textů bylo provedeno na základě přijatých bajtů článků. Kdo chtěl psát více krátkých nebo méně dlouhých článků mohl – hodnoceny však byly podobně.

Co nás čeká nyní? Nyní se chystáme připravit předání jednotlivých cen ze soutěže vítězům!

Ve čtvrtek 21. března 2019 se poprvé, po více než 16 letech své existence, česká Wikipedie na jeden den odmlčela. Připojila se tak k německé, slovenské a dánské Wikipedii na protest proti sporným bodům připravované směrnice Evropské unie o autorském právu.

O připravovaném protestu informovala téměř všechna média už v pondělí 18. března. Spolu s tím se tak do českého mediálního prostoru dostala i informace o protestu německé Wikipedie.

Wikipedie, Wikimedia, komunita, …

Na začátek je třeba trochu vysvětlení. Wikipedie je světoznámá encyklopedie, kterou jistě každý alespoň jednou navštívil. Wikipedii píše komunita přispěvatelek a přispěvatelů, kteří jsou nezávislí a samostatní ve svém rozhodování při organizaci svého přispívání do této encyklopedie.

Wikipedii a její sesterské projekty provozuje a zajištuje Nadace Wikimedia sídlící v San Franciscu v Kalifornii. Činnost Nadace a komunity české Wikipedie ve vztahu k veřejnosti podporuje a zastřešuje spolek Wikimedia Česká republika, který je na Nadaci fakticky nezávislý, ale spolupracuje s ní.

Co protestu předcházelo?

Už v roce 2014 se Nadace Wikimedia účastnila konzultace Evropské komise k připravované reformě autorského práva v EU. Když však Evropská komise vydala první návrh Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, místo navržených pozitivních změn (např. rozšíření tzv. svobody panoramatu na celou EU) se v ní objevily od té doby kritizované články 11 a 13, které se v rámci reformy autorského práva staly samostatnými pojmy.

Již v říjnu 2016 se proti těmto článkům vymezila Wikimedia Česká republika spolu s dalšími pobočkami Nadace v EU. Když směrnice i s rozporuplnými články postoupila k prvnímu hlasování v Evropském parlamentu v červenci 2018, rozhodly se jednodenním vypnutím protestovat komunity italské, španělské, portugalské a polské Wikipedie. Směrnice tehdy neprošla hlasováním k dalšímu projednávání a do společného jednání Evropské komise, Rady Evropské unie a Evropského parlamentu (tzv. trialogu) prošla až hlasováním v září 2018.

Samozřejmě, pokud bychom vyjmenovali mnohé akce podniknuté nebo podporované jednotlivými wikipedisty, skupinami a pobočkami z dalších zemí, byl by tento popis mnohem delší.

Poté, co byla 13. února 2019 Směrnice téměř beze změny schválena Radou Evropské unie, zbývalo už jen závěrečné hlasování Evropského parlamentu. Pokud by Směrnice neprošla, neznamenalo by to její konec, ale musela by se ve změněné podobě vrátit k projednání v trialogu.

Dne 28. února 2019 vysvětlila Nadace Wikimedia svůj postoj ke Směrnici na svém blogu. V českém překladu tento článek vyšel na blogu spolku Wikimedia Česká republika 11. března.

V této chvíli se komunita německé Wikipedie v hlasování, které trvalo od 1. do 8. března 2019, rozhodla na protest na jeden den vypnout německou verzi Wikipedie.

Nebyli jsme sami

Nebyli jsme jediní, kdo měl k připomínky k plánované reformě autorského práva. Společně s námi se proti sporným článkům vyslovilo téměř 5 milionů lidí v internetové petici, 169 akademiků z oblasti informačního práva, 167 evropských firem a organizací, internetové osobnosti jako Tim Berners-Lee, vynálezce WWW, Creative Commons, jehož autorskoprávní licence Wikipedie používá, a Electronic Frontier Foundation, která už více než 28 let brání svobodu Internetu a soukromí jeho uživatelů (i proti velkým společnostem).

Rozhodla komunita

Na rozhodnutí německé komunity navázala 10. března diskuze na hlavní diskuzní stránce české Wikipedie. Protest jako takový získal základní podporu, proto se 12. března přistoupilo k závaznému hlasování a současně byla oslovena i komunita slovenské Wikipedie.

Hlasování se na Wikipedii řídí předem danými pravidly. Účastnit se ho mohou všichni registrovaní přispěvatelé (tedy ne anonymní), kteří provedli alespoň 25 úprav v článcích a nejsou v době hlasování blokováni (např. za spam, poškozování obsahu, apod.). Žádná formální hierarchie nehraje při hlasování roli – to platí i pro členy, zaměstnance a spolupracovníky Nadace Wikimedia nebo jejích poboček i pro správce a další technické role na Wikipedii. Každý přispěvatel má stejný hlas a může ho kdykoli během hlasování změnit.

Hlasování na obou Wikipediích skončila 19. března 2019. Na české Wikipedii hlasovalo nejvíce uživatelů (44, čili 72 %) pro možnost kombinovaného protestu jednodenním blackoutem a bannerovou kampaní. Proti protestu hlasovalo 8 uživatelů (13 %). Celkem hlasovalo 61 uživatelů, z toho 17 bylo v době hlasování členem spolku Wikimedia Česká republika. Nikdo z hlasujících nebyl v době hlasování zaměstnancem nebo kontraktorem Nadace Wikimedia.

Na slovenské Wikipedii hlasovalo všech 18 uživatelů účastnících se hlasování pro připojení se k jednodennímu blackoutu.

Aby bylo rozhodnutí hlasování závazné, vyžaduje se, aby pro něj hlasovaly alespoň dvě třetiny (přibližně 66 %) hlasujících uživatelů, což bylo v obou případech splněno.

O vypnutí české a slovenské Wikipedie tedy rozhodla skupina aktivních přispěvatelů Wikipedie. Nadace Wikimedia ani spolek Wikimedia Česká republika nebo Wikimedia Slovenská republika se na rozhodování nepodíleli. Později se k protestu přidala i komunita dánské Wikipedie.

O plánovaném protestu informovala téměř všechna velká média v České republice už 18. března – den před koncem hlasování na Wikipedii. Díky tomu se poprvé do českého mediálního prostoru dostala i informace o protestu německé Wikipedia, o kterém předtím informovaly jen některé servery zaměřené na techniku a Internet.

Den, kdy se zastavila Wikipedie

Ve čtvrtek 21. března 2019, pár minut po půlnoci, se česká, slovenská, německá a dánská Wikipedie na webu odmlčely. Místo obvyklého obsahu mohli uživatelé vidět jen text s krátkým odůvodněním a výzvou ke kontaktování svých europoslanců a europoslankyň.

Zpráva o protestu Wikipedie se opět dostala téměř do všech médií. Vojtěch Dostál, předseda spolku Wikimedia Česká republika, byl hostem ranního Studia 6 a rozhovoru na DVTV, kde vysvětloval důvody, které komunitu k protestu vedly.

V tento den zaznamenala česká Wikipedie 2,25 milionů návštěv na webu a 38 355 návštěv přes mobilní aplikaci. Slovenská Wikipedie byla navštívěna přibližně půl milionem uživatelů na webu a 3 487 přes mobilní aplikaci. V obou případech vzrostla využívanost mobilní aplikace poté, co některá média a uživatelé Twitteru informovali o tom, že mobilní aplikace stále běží. Stanovisko Nadace Wikimedia v češtině muselo být pro nápor čtenářů přesunuto z blogu Wikimedia Česká republika na projekt Meta, kde zaznamenalo 31 613 návštěv.

Opět krátce po půlnoci, v pátek 22. března, se všechny čtyři Wikipedie zase naplno rozběhly.

Neutralita Wikipedie?

Jedním ze základních pilířů Wikipedie je její neutralita – předávání již publikovaných vědomostí bez hodnocení a soudů. Tento princip je platný po celou dobu fungování Wikipedie a zůstane platný i nadále.

Protože však Wikipedie vznikla na Internetu a její komunita se na něm zformovala sama bez formální autority nebo hierarchie, dotýká se jí samozřejmě vše, co se dotýká Internetu jako celku. Wikipedie je psána lidmi, kteří chodí do práce, do školy, nebo si užívají důchodu, lidmi technicky, přírodovědecky i humanitně založenými a lidmi různých politických a světových názorů a přesvědčení. To, co je všechny spojuje, je ovšem snaha ve svém volném čase bez nároku na odměnu umožňovat všem lidem bez rozdílu přístup k veškerým znalostem lidstva.

Komunita Wikipedie je komunitou autorů se všemi právy, které jim autorské právo zaručuje. Pokud se nějaká změna autorského práva může negativně podepsat na práci naší nebo na práci našich spolupracovníků, je právem každého v této komunitě se jako autor k takové změně vyjádřit. Pokud by se totiž autoři sami nemohli vyjádřit ke změně autorského práva, kdo jiný by měl? Ke kroku vypnout na protest na jeden den českou Wikipedii, se komunita rozhodla až když byly všechny ostatní možnosti komunikace vyčerpány. Vyjímečnost tohoto kroku je ilustrována i tím, že se tak stalo vůbec poprvé po více než 16 letech existence české Wikipedie.

Závěr

Na závěr bych chtěl osobně poděkovat všem, kteří se účastnili diskuze, hlasování o protestu i jeho následné realizace. Zejména pak oponentům, jejichž postoj, vzhledem k nastavení diskuze,
od nich vyžadoval o trochu více odvahy, než prostá podpora návrhu. Svůj dík si zasluhuje i spolek Wikimedia Česká republika, který zajišťoval kontakt s novináři, a samozřejmě i ti, kteří zajišťovali technickou stránku věci.

I když se nám nepodařilo přijetí Směrnice se spornými body zabránit, povedlo se nám přinést toto téma veřejnosti a získat tak šanci přednést a vysvětlit náš postoj k celé věci.

(tisková zpráva, aktualizováno 20. 3. 2019)

Dokument o celoevropské reformě autorského práva ovlivní podstatným způsobem budoucí podobu internetu. Z něho největší encyklopedie světa do značné míry čerpá, zamýšlená změna může významně ovlivnit od základu způsob, jakým Wikipedie funguje.

Na přelomu března a dubna má Evropský parlament hlasovat o reformě autorského práva v on-line světě. Po několika letech jednání a příprav směřuje dokument k finálnímu hlasování. Pokud navrhovaná reforma projde, hrozí riziko, že uživatelé budou muset platit i za citování z novinových článků jejich vydavatelům. On-line platformy se navíc stanou odpovědné za obsah, který na ně jednotliví uživatelé vkládají. První uvedené je pro Wikipedii podstatný problém – omezí se tím možnost citovat uvedené zdroje a zajistit tak kvalitu obsahu encyklopedie. Druhé drtivě dopadne na většinu ostatních webů, které budou nuceny zavést automatické kontroly nahrávání služeb, získávat více licencí od držitelů práv a omezit služby. Tím se může významně změnit celé prostředí internetu – pro on-line encyklopedie zde ale naštěstí bude platit výjimka.

„Dobrovolní editoři Wikipedie musí uvádět zdroje pro tvrzení, která do encyklopedických hesel přidávají. Jsou to často různé knižní publikace, u žhavých témat ale i webové odkazy, například ze zpravodajských serverů nebo jiných webů. Reforma nám značným způsobem omezí možnost tyto weby citovat. Počítá s používáním tzv. ‚velmi krátkých úryvků‘ svobodně bez licence. Co pod tyto úryvky spadá, nikdo ale nevysvětlil. Wikipedie tak bude hůře přebírat obsah od ostatních, tvorba nového obsahu se proto značně ztíží. To považujeme za velký problém pro budoucí rozvoj i samotnou existenci Wikipedie“ uvádí k problematice reformy Vojtěch Dostál, předseda spolku Wikimedia Česká republika, který u nás podporuje a propaguje aktivity spojené s Wikipedií.

Problematickou částí reformy je i zavedení odpovědnosti on-line platforem za nahrávaný obsah. Portály jako např. Facebook, YouTube, Flickr a další budou muset zajistit, aby na ně nikdo nenahrál autorskoprávně chráněný obsah. Odpovědnost za porušování autorského práva tak bude přenesena z nahrávajícího na provozovatele služby. Fakticky tím hrozí, že internetové společnosti budou radši blokovat nahrávání části obsahu, než aby složitě ověřovaly autorství. Namísto kontroly toho, co nahrává uživatel nastoupí robot – a ten bude vyhodnocovat, jestli někdo autorská práva porušil nebo ne. Automatické programy jsou ale pro on-line platformy drahé a jejich chybovost zůstává i nadále vysoká. Není prostě možné poznat, jestli uvedený obrázek někomu patří, či nikoliv. Ve výsledku tak tato změna může vést k filtrování nahrávání a omezení svobody na internetu. Méně informací se dostane na síť a méně jich bude k dispozici editorům Wikipedie.

Editoři Wikipedie sledovali vývoj směrnice po dobu několika let a snažili se její podobu prostřednictvím svých zástupců v evropských institucích ovlivnit. Navrhli proto například svobodné fotografování architektury (které není např. v Itálii nebo Řecku dodnes povoleno), které by mohlo umožnit obohatit Wikipedii o tisíce fotek významných evropských památek. V několika posledních měsících opětovně vyjadřovali svůj nesouhlas s filtrováním uploadů a omezením přebírání zpravodajského obsahu. Oba problematické body reformy opakovaně kritizovali a navrhovali jejich úpravu, bohužel ale neúspěšně. Nebyli sami: nesouhlas vyjádřily např. i Electronic Frontier Foundation, Mozilla Foundation nebo European Digital Rights Initiative. V Česku to byl také Seznam.cz. Protest chystá i několik politických stran a v on-line petici na portálu Change.org se podepsalo proti této změně už 5 milionů lidí.

„Dopady na fungování Wikipedie, ale i internetu obecně jsou velmi závažné. Proto se komunita editorů Wikipedie rozhodla, že poprvé v dějinách české Wikipedie sáhne k mimořádnému kroku a encyklopedii na den, 21. března, vypneme. Víme, že to je pro čtenáře nepříjemné, ale něco mnohem horšího může být realitou v případě, že uvedená směrnice bude v předložené podobě schválena a začne platit. Doufáme proto, že v poslední možné chvíli dojde k odvrácení toho nejhoršího,“ dodává Dostál.

K protestnímu „blackoutu“ Wikipedie nedojde jen v její české verzi. Vypnuta bude i německá, slovenská a dánská a předpokládá se, že se do protestu zapojí i celá řada dalších jazykových verzí encyklopedie, kde její editoři v současnosti diskutují nad finální podobou protestu. Nesouhlas se směrnicí již dříve vyjádřila i americká Wikimedia Foundation, která Wikipedii provozuje.

Kontakt: Vojtěch Dostál, předseda spolku Wikimedia Česká republika
Tel. 731 023 060
E-mail: vojtech.dostal@wikimedia.cz

Závěrečné znění textu Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu poškodí přístup ke znalostem a nepřiměřeně zvýhodní velké společnosti a držitele práv. Navzdory úpravám nemůže Wikimedia podpořit reformu, která se ve svém jádru snaží kontrolovat online šíření informací.

Po dlouhém legislativním procesu bylo závěrečné znění směrnice EU o autorském právu dokončeno minulý týden, kdy jednání trialogu mezi Komisí, Parlamentem a Radou došla ke svému konci. Teď, kdy je konečné znění zveřejněno a jen hlasování Parlamentu stojí v cestě jeho implementaci, došla Wikimedia k závěru, že nemůžeme tuto reformu v její současné podobě podpořit. Zde je naše vysvětlení.

Vývoj znění směrnice

Během několika posledních let jsme se vyjádřili proti problematickým částem navržené směrnice EU o autorském právu. Na začátku jsme byli plni naděje. Naše komunita podporovala reformu a byla v kontaktu s Evropskou komisí ještě předtím než byla směrnice navržena i v kontaktu s europoslanci a zástupci členských států kvůli tomu, co by si oni přáli v navrhované směrnici vidět. Mezi těmito požadavky byla širší výjimka pro svobodu panoramatu, aby fotografové mohli volně vytvářet a sdílet fotografie veřejného umění a budov, a větší harmonizace pravidel pro volná díla, aby věrné reprodukce volných děl nebyly subjekty nových práv.

Přesto Evropská komise představila jednostranný návrh a přidala do směrnice znepokojivé části. Spolu s tím, jak komunita viděla, že její návrhy jsou ponechány stranou ve prospěch velkých držitelů práv a vydavatelů tisku, kritika směrnice narůstala. Dvě nejškodlivější ustanovení, články 11 a 13, přetrvala navzdory kritice a jsou teď součástí konečného znění, které Evropský parlament a Komise Evropské unie dokončily minulý týden. Přestože některé dobré části byly zařazeny do reformního balíčku, je pro Wikimedii nemožné podpořit reformu, která obsahuje tyto dva články. Posledním krokem bude návrat směrnice EU o autorském právu do Parlamentu na jaře k závěrečnému hlasování.

Čistá ztráta pro svobodné znalosti, úpravám navzdory

Článek 11, který cílí na agregátory zpráv, ale má daleko větší dosah, bude požadovat licence pro všechna užití zpravodajského obsahu online pouze s několika málo výjimkami. To znamená, že weby, které zprávy agregují, organizují nebo zprávám dávají smysl, nebudou oprávněny zobrazovat úryvky podél těchto článků, což pro uživatele výrazně ztěžuje vyhledání a využití online informací. Jsme vděčni za to, že Článek 11 obsahuje alespoň několik málo výjimek pro individuální nezisková užití nebo pro „jednotlivá slova“ či „velmi krátké úryvky“. Nicméně tím, že ztěžuje vyhledávání informací online, Článek 11 ovlivňuje schopnost našich dobrovolných přispěvatelů vylepšovat Wikipedii, zejména při práci se zdroji specifickými pro Evropu.

Článek 13 zavede odpovědnost platforem za uživateli nahraný obsah poškozující autorská práva, pokud nebudou splňovat několik přísných podmínek. Toto ustanovení vyžaduje, aby weby vyvinuly „nejlepší úsilí“ k získání autorizace pro všechen obsah na svých stránkách stejně jako k rychlému mazání obsahu porušujícího autorská práva a zabránění jeho znovunahrání. Tyto požadavky jsou vysoké pro všechny platformy, které umožňují velkému množství uživatelů nahrát svůj obsah, a jen nejpropracovanější a nejlépe financované weby budou schopny samy vyvinout technologie k prosazování těchto pravidel. Toto dramaticky zúží rozmanitost obsahu dostupného online, pokud weby přísně vyhoví těmto požadavkům, a nastaví systém soukromého vynucování autorských práv prostřednictvím nahrávacích filtrů, který může vést k přílišnému mazání obsahu kvůli obavám ze zodpovědnosti a kvůli falešně pozitivním nálezům. Jak se zmenší obsah mimo Wikipedii, tak se zmenší i hloubka, přesnost a kvalita obsahu Wikipedie. Při budování naší encyklopedie závisíme na vnějším světě a to co ovlivní internetový ekosystém jako celek, ovlivní i Wikipedii bez ohledu na konkrétní právní ustanovení.

I přes bitvu, které jsme čelili, komunita kolem svobodných znalostí může být hrdá na dopad, který do teď na reformu měla. Současné znění obsahuje širokou výjimku pro vytěžování textu a dat, ochranu pro digitalizovaná volná díla, ustanovení o komerčně nedostupných dílech, které zpřístupní více kulturního dědictví online, a prohloubení snah omezit škodlivé účinky pro nekomerční projekty.

Toto jsou dobrá opatření, která se snaží udělat to, k čemu byla tato reforma původně vytvořena: uvést sto let staré zákony do souladu s digitální budoucností, které čelíme. Zároveň nám však připomínají, že jiné části této reformy nejsou orientovány na budoucnost.

To hlavní: svobodné znalosti ovlivňují více než jen Wikipedii

Budou se nás ptát, proč nejsme spokojeni s touto reformou, když některé nekomerční projekty jsou z ní vyjmuty a když můžeme ukázat na některá zlepšení pro volná díla. Tato opatření nedělají z této reformy reformu dobrou nebo vyváženou. Navzdory některým dobrým záměrům, problematické začlenění článků 11 a 13 znamená narušení základních principů sdílení znalostí: v praxi budou muset uživatelé a projekty dokazovat, že jsou oprávněni sdílet znalosti, předtím než platforma povolí nahrání obsahu. Směrnice EU o autorských právech představuje technickou a legislativní infrastrukturu, která zachází s uživateli generovaným obsahem s podezřením, dokud není prokázán jako legální. Toto nemůžeme podpořit – je lepší nemít reformu žádnou, než mít reformu obsahující tato závadná ustanovení.

Na konci března bude poslední hlasování o směrnici v Evropském parlamentu. Toto hlasování je poslední šancí pro komunitu Wikimedie v Evropě sdělit Parlamentu, že nepodpoří reformu autorských práv, která dává výjimky otevřeným komunitám bez ohledu na celý internetový ekosystém jako celek. V tomto bodě legislativního procesu je pozdě na úpravy a jednání. Evropský parlament by měl odmítnout reformu celou. S takto kontroverzním zněním a s mnoha poslanci, kteří kandidují za své znovuzvolení v květnu, bude rozumné odmítnout návrh v jeho současné podobě a pokračovat v práci na řešení s čerstvým mandátem.

Ještě není příliš pozdě na to, aby Evropa měla pozitivní reformu autorského práva, ale může být pozdě brzy. Proto naše pobočky napříč Evropou organizují své komunity k akci. Zjistěte více o jejich pokroku a akcích.

Allison Davenport, Technology Law and Policy Fellow, Legal
Wikimedia Foundation

Text převzat a přeložen z oficiálního blogu Wikimedia Foundation v souladu s licencí Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 3.0 Unported.

Zjistěte více o Směrnici EU o autorském právu:

• Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu (česká Wikipedie)
• Upload filters: history and next steps (European Digital Rights, anglicky)
• A “compromise” that fails to deliver – our overall assessment of the directive remains negative (Communia, anglicky)

Už měsíc běží na české Wikipedii soutěž s názvem Popiš památku. Za tu dobu se do ní zapojilo přes osmdesát editorů, kteří dali dohromady přes tři sta článků o kulturních památkách v různých částech země. Napsáno bylo přes 1 500 kilobajtů textu. 

Cílem soutěže je zvýšit povědomí o kulturních památkách na území České republiky. Těch máme okolo čtyřiceti tisíc; několik tisíc z nich je potom encyklopedicky dostatečně významných na to, aby měly svůj vlastní článek na Wikipedii. Jedná se většinou o kostely, vily, tvrze nebo různé technické stavby. Mnohé z nich se nacházejí v odlehlejších oblastech a jsou stranou veřejného zájmu. Proto o nich na Wikipedii zatím článek dosud nebyl. Editační soutěž, ve které mohou soutěžící vyhrát knižní ceny, tak může být jedním z nástrojů k tomu, aby se internetová encyklopedie obohatila o nová témata právě co se kulturních památek týče. 

A co se zatím podařilo popsat? Mezi některé z nových článků patří např. zámek v Kladně, Kostel nanebevzetí Panny Marie v Kvasicích nebo radnice v Českém Krumlově. Vznikají ale například i články o pravěkých hradištích nebo dalších unikátních objektech. Vzhledem k tomu, že jsou editoři z celé České republiky, vznikají články rovnoměrně ke všem českým, moravským i slezským památkám. Někteří ze soutěžících kulturní památky rádi také fotí a jejich snímky nahrávají na Wikimedia Commons. Takto jich během soutěže přibylo už kolem tisícovky.
Do soutěže se stále můžete zapojit.

Ceny pro vítěze již byly připraveny a shromážděny. Kdo nakonec vyhraje knižní publikace? Zvítězí ten nejlepší!

Editační soutěž české Wikipedie Popiš památku, která probíhá od 15. ledna do 15. března 2019 zaujala editory české Wikipedie. Za první dva týdny napsali už sto článků, zapojilo se okolo padesáti lidí a vzniklo téměř 600 kB textu.

Dobrovolní editoři v rámci soutěže popisují kulturní památky na území České republiky, které jsou dostatečně encyklopedicky významné (z původního seznamu cca 40 tisíc památek jsme vyřadili různé kameny, křížky, kapličky – vše to, co by nesplnilo pravidla encyklopedické významnosti). Mezi nově popsané památky pro českou Wikipedii tak patří např. Kostel sv. Martina v Nejdku, Lütozovova vila v Karlových Varech, nebo zámek Obytce. Popsáno zatím bylo devět vil, třicet tři kostelů a osm zámků. Popisovány jsou také hradiště, mosty nebo hřbitovy. Někteří z autorů kulturní památky rádi také fotí a jejich snímky nahrávají na Wikimedia Commons. Kromě toho mohou využívat z řady fotografií ze soutěže Wiki miluje památky, které byly pořízeny v letech 2012-2014.

Pro soutěžící jsme se rozhodli letos poprvé také připravit seznam literatury, kde mohou najít vhodné zdroje (některé i online) pro nové články. A co se dá všechno popisovat? Kromě seznamu památek s mapou se lze podívat i seznamy témat v jednotlivých okresech nebo městech. A co bychom uvítali? Zbývá ještě hodně mostů, far nebo radnic, které svůj článek na Wikipedii nemají. Počítá se samozřejmě ale každá památka, která dosud svůj článek nemá!

Ceny pro soutěž již byly připraveny a shromážděny. Kdo nakonec vyhraje knižní publikace? Zvítězí ten nejlepší!

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů,

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si

Na Wikizprávách se objevil nový redaktor s přezdívkou Cepice. Napsal zprávu o formuli 1, na začátečníka solidní, i když s větším množstvím chyb - překlepů a chyb gramatických, formátovacích i faktických (asi vzniklých překlepem). I kdyby někdo nebyl znalec a nevěděl, jak to je po faktické stránce, na první tři druhy chyb musel přijít snadno každý. Zpráva z neděle přesto zůstala bez povšimnutí

Zhruba před dvěma a půl měsíci jsem na tomto blogu hodnotil, jak se Wikizprávám daří po mém odchodu, tedy poté, co jsem ztratil trpělivost s osobními útoky a s ústrky ze strany ostatních redaktorů. Je nejvyšší čas napsat, jak se věc vyvinula dál. Obsah Wikizpráv Tvorba velkých zpráv, která byla vždy považovaná za hlavní účel Wikizpráv, se nadále drží na velmi chabé úrovni. Za oněch 3,5 měsíce

Danny využil po 1,5 roce práva byrokrata a přidělil na Wikizprávách příznak bota, a to kamarádu Mildovi. Mildovo zdůvodnění bylo velmi stručné a neurčité a vše trvalo půl hodiny. Mně přiděloval příznak bota na opakované žádání, na základě bezprecedentního výslechu a po konzultacích s jinoprojektovými byrokraty celé dva měsíce. Určitý rozdíl samozřejmě v obou žádostech byl - Mildův bot běhá i

Předevčírem jsem tu napsal blog o tom, jak se vedlo mnou založené zprávě na anglických Wikizprávách. Po dvou dnech musím dodat, že to s ním dopadlo špatně. Článek nejspíš nikdy nebude zveřejněn jako řádná zpráva. Narazil jsem totiž na již popsaný složitý systém anglických Wikizpráv. V praxi je ale ještě komplikovanější a nezvládnutější, než to vypadalo v teorii a na první pohled. Čekání na

Je to něco málo víc než měsíc, co jsem už si řekl dost a odešel na neurčitou dobu z Wikizpráv. Přestalo mne bavit, že jeden redaktor (ale též správce) Tchoř, který sám připouští, že Wikizprávy nepředstavují jeho hlavní zájem, a který za celé své působení napsal jen hrstku překladů zpráv, doporučuje nejpracovitějšímu autorovi, aby odešel, když se mu na Wikizprávách něco nelíbí. Taky mne přestalo