Foto: Tomáš Krulich z kapely Kabát.jpg, autor: Littleomig, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.

V pátek 31 ledna 2025 byly v rámci Večera svobodné kultury v Didaktikonu Kampusu Hybernská vyhlášeny výsledky hlavní fotografické soutěže Czech Wiki Photo 2024.

Czech Wiki Photo: Kdo a jak soutěží?

Czech Wiki Photo je hlavní fotografická soutěž na české Wikipedii. Jejím cílem je ocenit autory nejlepších snímků, které byly pořízeny na území Česka a nahrány pod svobodnou licencí na Wikimedia Commons za uplynulých 365 dní, a rozšířit tak databázi fotografií, která slouží nejčastěji k ilustraci článků na Wikipedii.

Tradičně se soutěží ve třech kategoriích: Příroda, Vytvořeno člověkem a Společnost, kultura a události. V každé ze soutěžních kategorií porota, složená z fotografky Edity Bízové, fotografa a novináře Jana Rybáře a aktivního wikipedisty Pavla Hrdličky, vybrala nejlepší fotografii. Porota ocenila i nejlepšího nováčka, tedy fotografa, který se do soutěže zapojil poprvé.

Absolutní vítěz – kategorie příroda

Po dvouleté přestávce byla jako nejlepší fotografie soutěže vybrána fotografie z kategorie Příroda. V této kategorii letos dominovaly fotografie s ornitologickou tematikou. Fotografii dudka chocholatého (upupa epops) přilétajícího do hnízda v kmenu stromu od Luckyho86 vybrala porota jako absolutního vítěze.

Foto: Upupa epops (057A2126).jpg, autor: Luckhy86, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.

Vytvořeno člověkem

Má křídla jako pták, ale pták to není (jasný pane). Je to přeci Airshow Břeclav, vítězná fotografie v kategorii Vytvořeno člověkem. Jejím autorem je Pavel Kříž, který se, mimo jiné, zaměřuje na focení historických rekonstrukcí.

Foto: Airshow Břeclav, autor: Pavel21kriz, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.

Společnost, kultura a události

I v této kategorii zůstala porota hlavou v oblacích. Tedy nejenom porota, ale také Airshow Pilot, který byl vybrán jako nejlepší fotografie v kategorií Společnost, kultura a události. Jejím autorem je Pavel Kříž.

Foto: Airshow Pilot, autor: Pavel21kriz, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.

Pozvánka na výstavu

Na vernisáži byly vedle vítězných fotografií také představeny nejlepší fotografie loňského ročníku napříč fotografickými soutěžemi. Nemohli jste se dostavit na vyhlášení 31. ledna? Nezoufejte, fotografie jsou k vidění v prostorách Kampusu Hybernská až do 28.února 2025.

Všem výhercům gratulujeme! Ostatním děkujeme za účast a rozšíření svobodné databáze fotografií. Těšíme se zase za rok.

Ukázka vystavovaných fotografií

Již poosmé vypukla na české Wikipedii soutěž s názvem Popiš památku. V ní píšeme nové encyklopedické články o kulturních památkách v Česku i v Evropě.

Zámek Bartošovice

Proč vlastně památky?

Kulturních památek je v České republice přes čtyřicet tisíc. Každý rok jich řada nových přibyde. Přibližně čtvrtina z nich jsou stavby, které už splňují parametry na to, aby na Wikipedii byly popsány, tedy parametry tzv. encyklopedické významnosti.

Jedná se o téma, které je oblíbené, které na Wikipedii patří a které má přesah i mimo encyklopedii – dobře zdokumentované regiony na Wikipedii mají ohlas i co se týče turistického ruchu v reálném světě.

Žhavá novinka od moře

Soutěž Popiš památku se koná na přelomu ledna a února v podstatě již každý rok. Postupně jsme ji rozšiřovali o řadu témat. Nejprve o památky slovenské, posléze o všechny evropské. Letos se podařilo ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy, resp. tamním oddělením portugalistiky při Ústavu románských studií uskutečnit jednu překvapivou novinku, a to portugalskou kategorii.

Je to tak. Pokud napíšete články o portugalských památkách, tak můžete vyhrát knižní ceny, které nám poskytl právě uvedený ústav.

Portugalsko je v tomto směru tak trochu netradiční volbou. Jedná se o zemi, která má ohromnou tradici – koneckonců se jednalo o světovou mocnost, která se podílela na zámořských objevech. Na české Wikipedii je však poměrně málo zdokumentovaná. Loni navíc země oslavila 50. výročí své cesty k demokracii, když tamní Karafiátová revoluce svrhla režim António Salazara.

Šanci vyhrát mají všichni!

Na vítěze čekají knižní ceny o památkách, vybrané historičkou architektury. Oceněni budou nejen aktivní přispěvatelé, ale i autor nejhodnotnějšího příspěvku (kterého změříme nástrojem Wikirank), ohodnotíme také nováčky a některé ceny budeme losovat. Šanci tak mají v podstatě všichni účastníci a účastnice.

Soutěž probíhá ve spolupráci s partnery. Již dlouhodobě s námi spolupracuje například časopis Propamátky.

Jak se do soutěže zapojit? Stačí si vybrat ze seznamu vhodnou památku, třeba v blízkosti vašeho bydliště. Na výběr jsou různé fary, kostely, tvrze, hrady, zámečky, mosty a podobně. Vybírat lze i z novějších staveb, např. různých vil, domů nebo radnic. Stačí kliknout na červený odkaz vybrané památky, napsat článek a potom jej vložit do soutěžního rozhraní. Tam patří památky české i evropské.

A nebo se můžete „vydat“ po Evropě až na konec světa – do Portugalska. Tyto soutěžní příspěvky do našeho rozhraní neukládejte ale do shrnutí editace dejte hashtag #portugalsko

Články můžete překládat z jinojazyčných verzí Wikipedie, anglické, portugalské nebo jakékoliv jiné. Jen si dávejte pozor na kvalitu textu, neboť strojové překlady jsou sice super, zvlášť v dnešní době umělé inteligence, ale ve výsledku bez důkladné kontroly mohou nadělat více škody než užitku. Proto se podívejte na časté chyby překladačů. A pokud hledáte zdroje na psaní článků tak se u nás něco také najde.

Máte oblíbené místo v Česku, Evropě nebo Portugalsku, které vás zaujalo svou historií, architekturou nebo příběhem? Napište jeho popis, zdůrazněte, čím je jedinečné, a přihlaste svůj příspěvek do naší soutěže. Přidejte se a pomozte oživit kulturní dědictví na Wikipedii prostřednictvím vašich článků!“

Rozhovor Pavla Bednaříka a Karla Čapky s Annie Rauwerda, influencerkou, zakladatelkou instagramového kanálu Depths of Wikipedia a budoucí autorkou knih. Nebo neurovědkyní, kdo ví.

Byla jsi na Wikimanii v Katovicích pozvána, nebo je to tvůj osobní zájem?

Chtěla jsem na Wikimanii jet, proto jsem si požádala o stipendium a dostala ho. Organizátoři mi uhradili hotel. Ale je to můj osobní zájem zde být, proto jsem si koupila letenku. Je to moje druhá Wikimanie, které se účastním osobně, předtím jsem byla jen online. V roce 2019 jsem do Stockholmu nepřijela, protože jsem to tehdy s Wikipedií nemyslela tak vážně – jen jsem opravovala nějaké překlepy.

By Ian Shiff; uploaded by annierau – Ian Shiff, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Nechci wikipedisty využívat

Považuješ se za členku komunity Wikipedie?

Ano, cítím se být součástí komunity. Dříve jsem Wikipedii editovala jednu hodinu denně, v té době jsem si rozhodně nepřipadala jako členka komunity. Nechci se totiž cítit, jako bych wikipedisty nebo jejich práci využívala. Čím více edituju, tím více si toho vážím. A editovat je fajn, je to velmi návykové. Jako wikipedistka procházím různými fázemi. Někdy edituji hodně, jindy jsem týden mimo. Občas se mi stane, že si něco vyhledám, najdu článek na Wikipedii a mám pocit, že musím okamžitě všechno upravit.

Vytváříš původní hesla? Věnuješ se nějakému konkrétnímu oboru?

Někdy ano. Hodně mi záleží na článcích, které mají hodně zobrazení, ale jen pár editorů. Na zjišťování počtu zobrazení stránek používám nástroj xtools.Většinou jsou to témata z oblasti popkultury. Youtubeři, influenceři, filmy, zkrátka články, které jsou často terčem vandalismu. Na nich se potom snažím pracovat.

Účet Depths of Wikipedia (Hlubiny Wikipedie) jsi založila jako součást zinu.

Je to tak. Jedna z mých kamarádek chtěla založit zin, ve kterém by vytvořila stránku, kde by každý z našich přátel dostal prostor na to, popsat co dělal během pandemie. To bylo v březnu 2020. Mysleli jsme si pochopitelně, že to bude zábava jen na pár týdnů. Prozkoumávala jsem v té době články na Wikipedii a nacházela spoustu zajímavostí, které Wikipedie nabízí. Říkala jsem si, že je musím někam dát, abych s tím něco udělala. Chtěla jsem se o ně podělit.

Jak vznikly Depths of Wikipedia

Jak jsi na to jméno přišla?

Nejdřív se to jmenovalo Deep Wikipedia (Hluboká Wikipedie), za hodinu jsem to změnila na Depths of Wikipedia. A u toho už jsem zůstala.

V přednášce na TEDu jsi vysvětlovala, že hluboce obdivuješ wikipedisty a že tato stránka je tvou poctou jim a jejich práci. Že to není jen o bláznivých zajímavostech, které shromažďuješ.

Někdy mi to vrtá hlavou víc než jindy. Existuje tolik způsobů, jak do Wikipedie přispívat. Každý týden objevím nové zákoutí, kde lidé odvádějí hromadu práce. Čím dál víc nacházím respekt a uznání pro dobrovolnickou práci, kterou wikipedisté dělají.

Zveřejňuješ i to, co ti posílají ostatní?

Většinou využívám vlastní objevy. To, co mi posílají ostatní, je většinou až moc podivné,nebo jsou to věci, které jsem již sdílela. Snažím se je číst všechny, ale nedělám to hned. Kontroluji je jednou či za dva týdny. Často jsem těmi příspěvky zahlcená (smích).

Jak si příspěvky organizuješ? Máš nějaký publikační plán? Jaká je tvoje pracovní rutina? Je to práce na plný úvazek?

Nejsem nijak extra organizovaný člověk. Zveřejňuji příspěvky při výročích. Mám kalendář výročí. Sociální média nejsou moje práce na plný úvazek, Depths of Wikipedia dělám obvykle tak dvě hodiny denně. Vlastně nejvíc času teď věnuji psaní knihy o specifických zákoutích Wikipedie. Snažím se v ní věnovat více práci editorů. Chtěla bych tímto způsobem dělat Wikipedii pozitivní PR. Předpokládám, že mám více sledujících než oficiální účet Wikimedia Foundation, že? (smích)

Všimli jsme si, že tvá práce už byla oficiálně uznána orgány Wikimedia Foundation. Už jste se setkali?

Ano. Vzpomínám si na svůj první e-mail z WMF. Byl to Zack Mac Kouwen, vedoucí oddělení komunikace. Psal, že by chtěl zajít na kávu, byla jsem z toho nadšená, protože jsem si myslela, že to, co dělám, není nic moc. Stalo se to rok a půl po založení mého účtu. Na počátku jsem totiž měla jen několik stovek sledujících, většina z nich byli moji přátelé. Později, když jsem jich měla tisíc, jsem si řekla – dobře, nemám tisíc přátel, asi to začíná být významné. V srpnu nebo v září stránka dosáhla 10 000 sledujících a já si myslela, že už to začíná být obrovské. Nikdy mě nenapadlo, že bych mohla dosáhnout milionu!

Plány do budoucna

Autor: Pavel Bednařík (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.

Mohla bys nám vysvětlit svůj obchodní model? Pokud to samozřejmě není tajemství…

Není to tajemství. Původně jsem si vůbec nemyslela, že to bude vydělávat peníze. Teď už ale peníze vydělávám. Snažím se být uctivá a respektující, protože desatero Wikipedie je založeno na tom, že vše je zdarma a dostupné. Opravdu se snažím nedělat vtíravé reklamy. Jediné, co dělám, jsou komediální živá vystoupení s tématem Wikipedie, na nichž vybírám vstupné. Jinak jsem udělala pouze dva sponzorské příspěvky – oba byly k připravovaným filmům – a měla jsem z toho opravdu špatný pocit, protože Wikipedie žádné reklamy nemá. Rozhodla jsem se to dál nedělat. Stále jsem otevřená jakýmkoliv nabídkám, ale nesmí to být proti zásadám Wikipedie.

Zmínila jsi se o svých stand-upech. Jaká je intenzita tvých vystoupení? Baví tě vystupovat před lidmi?

Ano i ne. Ze začátku jsem byla nervózní, teď už naštěstí nejsem. Vždycky jsem si dělala prezentaci, hodně jsem se připravovala. Během let se to ale změnilo. Celkem jsem vystupovala asi padesátkrát. V roce 2023 jsem vystupovala hodně, aktuálně pořádám hlavně editatony.

Mohla bys nám říci více o newyorských editatonech?

Wikimedia New York nedávno navázala spolupráci s Craigslistem (celosvětový inzertní portál, pozn. aut.) který má spoustu peněz. Pomáhá s pořádáním editatonů pro úplné začátečníky. Zatím jsme udělali jen jeden, ale pokračujeme s dalšími. Já si připravuji úvodní řeč a nějaká zábavná fakta a zajímavosti o Wikipedii.

O čem bude tvá kniha?

Sestává z několika rozmanitých krátkých kapitol. Některé z nich vycházejí z vtipných diskusí na diskusních stránkách Wikipedie, je jich tam tolik! (Ano, my víme!) Jiné jsou založeny na změnách článků v čase, další jsou o zajímavých článcích a jejich editorech. Když si je lidé přečtou, mohou získat lepší představu o tom, jak Wikipedie funguje. Ale není to úplná historie Wikipedie nebo něco podobného. Mým hlavním cílem je lidi pobavit, druhým cílem je naučit je, jak Wikipedie funguje.

To je pochopitelné, protože žijeme v době infotainmentu.

Často se za uživatelským jménem skrývá výjimečný člověk. Prozkoumat ho můžete většinou jen při živých akcích, těžko když bude sedět doma za svým počítačem.

Co se stane s Wikipedií za pět let? A co s kanálem Depths of Wikipedia?

Je zřejmé, že bude na internetu mnohem více obsahu generovaného umělou inteligencí, což by Wikipedii mohlo učinit ještě cennější, protože její obsah je generován lidmi. Dovedu si ale také představit, že by Wikipedie nějakým způsobem zanikla. To by mě trochu mrzelo. Nicméně AI je tak závislá na tom, co Wikipedie generuje, že se toho příliš nebojím.

Co se týče mě a projektu Depths of Wikipedia… No, to bych si musela najít skutečnou práci. (smích) Také bych se jednou ráda vrátila do školy. Vždycky jsem chtěla být středoškolskou učitelkou přírodních věd, nicméně během vysoké školy jsem začala provozovat Depths of Wikipedia a nemohl jsem si tento sen splnit. Studovala jsem neurovědu a mám pár hodin biologie. Také ještě nevím, kde budu bydlet, momentálně zůstávám v New Yorku. Což se může snadno změnit.

Co takhle najmout nějaké lidi, kteří by se k tobě přidali? Máš tolik příznivců, že by to mohlo vyjít…

Musela bych jim zaplatit! Já mám štěstí, když se mi podaří zaplatit sebe. To asi není schůdná cesta.

Rozhovor vedli Pavel Bednařík a Karel Čapka v Katovicích dne 9. srpna 2024

Přinášíme první díl z plánované série Humans of Wikipedia (Lidé Wikipedie), ve které chceme skrze rozhovory přiblížit životy, osudy a práci lidí, kteří často nejsou vidět, ale díky nimž je dnes česká Wikipedie tím, čím je: největší českou encyklopedií se stále rostoucím obsahem i kvalitou, a zároveň komunitou skvělých lidí. Dnes jsme se bavili s absolventem našich seniorských kurzů a aktivním přispěvatelem na Wikimedia Commons, panem Jindřichem Broukalem.

Jindřich Broukal. Foto: Tadeáš Bednarz, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Pane Broukale, já o vás vím, že jste absolventem kurzů Senioři píší Wikipedii, že jste velmi aktivním ve wiki-světě a že se specializujete především na focení památek, významných budov a nahrávání těchto fotek na úložiště svobodného obsahu Wikimedia Commons, kde pak mohou sloužit jako ilustrace hesel na Wikipedii. Nahrál jste jich už přes 900 a stále pokračujete. Nicméně, když jsem si vás googlil, zjistil jsem na stránkách Národního divadla, že jste mistr světel. Zní to velmi tajuplně, skoro jako z nějaké fantasy literatury.

To vůbec není tajuplné. Je to podobné jako třeba mistr elektrikář, který organizuje práci nějaké party v továrně. Já jsem pracoval v Národním divadle a byl jsem mistr osvětlovač neboli mistr světel. Zkrátka jsem měl pod sebou partu osvětlovačů, s kterou jsme realizovali jevištní osvětlení inscenací.

Co to vlastně obnáší dělat vedoucího osvětlovače v divadle?

Prvotní záležitostí svícení v divadle byla debata s výtvarníkem a především s režisérem nad jejich koncepcí. Na základě této debaty jsem potom já vymýšlel osvětlení scény. Oni měli nějakou představu o nasvícení, jak to má ladit barevně apod., a mým úkolem potom bylo převést to do technické řeči: odkud se bude svítit, jakými druhy reflektorů, barvami a tak dále. Při světelných zkouškách, kterých je asi sedm nebo osm před premiérou, jsem potom seděl v hledišti vedle režiséra a výtvarníka a postupně jsme to dolaďovali a dávali dohromady, od jedné světelné změny ke druhé. V jednom představení je průměrně třeba čtyřicet nebo padesát světelných změn. Všechno se samozřejmě zapíše do paměti osvětlovacího pultu. No a pak už se to pouze doladí při závěrečných zkouškách, když jsou herci v kostýmech, tak, aby na ně bylo dobře vidět a přitom se zachovala požadovaná celková atmosféra.

Tak to je ve stručnosti práce toho mistra světel. Dneska tomu říkají light designer, ale dřív to byl prostě jenom vedoucí osvětlovač neboli mistr světel.

Vy jste se vlastně skrze ta světla podílel i na vyznění her.

No jistě, samozřejmě. Ta atmosféra je důležitá. Světla hodně napomáhají ději. A pokud je ta scéna abstraktní, je založená na projekcích a světelných kombinacích, tak se světla stávají hlavní součástí scénografie.

Portrét Jaromila Jireše z roku 1986. Foto: J.Broukal, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons

Kromě fotografií pamětihodností na Wikipedii postupně nahráváte také svůj osobní archiv známých osobností právě z Národního divadla. Jak tyto fotografie vznikaly?

Když jsem seděl při zkouškách vedle inscenátorů v hledišti, měl jsem příležitost i prostor fotit. Nejprve jsem si dělal dokumentaci jen pro sebe, zejména dokumentaci toho svícení. K tomu, když už jsem fotil, jsem občas udělal fotografie i herců a hereček. A pak se to dostalo ještě dál. Postupem času jsem svítil profesionálním fotografům při jevištním focení oficiálních portrétů účinkujících pro účely propagace daného představení. A tím pádem jsem si někdy cvaknul s nimi. Jim to nevadilo. Samozřejmě to bylo vždy se souhlasem – jak jejich, tak fotografovaných. No, a nakonec se stávalo, že mě sami herci čas od času požádali, abych jim nějaké fotky taky udělal – pro jejich soukromé účely. Ti profesionálové na to totiž většinou neměli čas, museli každé představení nafotit, odevzdat a běžet zase jinam. Já čas měl.

Tak takhle jsem přišel k focení portrétů. Jestli jste se podíval na Wikipedii, na můj profil na Wikimedia Commons, tam mám právě galerii portrétů z Národního.

Díval jsem se a zaujala mě fotografie Josefa Vinkláře při líčení. Bylo těžké proklouznout do maskérny a vyfotit ho?

To nebylo těžké. Jednak to bylo samozřejmě s jeho svolením, a jednak mě to tenkrát domluvil ten maskér, který chtěl mít památku, jak maskoval Vinkláře. No a Vinklář souhlasil, bylo to dost zblízka, když jsem ho tam cvakal. Pro toho maskéra jsem dělal i jiné herce, když chtěl mít zaznamenané své masky.

Fotíte ještě někdy v divadle?

Ne, už nemám tu možnost. V Národním jsem nastoupil v roce 1969 a byl jsem tam 45 let. Teď jsem už 10 let v penzi. Za tu dobu se to tam úplně změnilo a už tam nemám volný přístup. Jsou tam turnikety a dovnitř pouštějí jen zaměstnance s průkazkami. Důchodci už jsou mimo. Sice tam mám ještě nějaké následovníky, kteří sloužili pode mnou a mohli by mě tam vzít, ale už je nechci obtěžovat. Myslím, že jsem si užil své. Trochu mě to mrzí, ale to se nedá nic dělat. Už je to dneska jinde. Tak teď fotím pro Wikipedii.

Pro Wikipedii dnes fotíte především sochy, mosty, budovy, většinou nějaké statické objekty, ale v divadle jste fotil hlavně lidi a pohyb. Co se Vám fotí lépe? Lidi, nebo sochy?

J.Broukal, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Tak bavilo mě nejvíc to divadlo. Divadlo je živé a má tu zvláštní atmosféru. Jako osvětlovač jsem vždycky chtěl, aby na mých fotografiích – záběrech ze scény – hrálo roli i světlo. Já mám ale rád taky architekturu, na kterou jsem dřív neměl vůbec čas, protože jsem sloužil v divadle. Teď mám čas chodit po Praze, fotit domy a architekturu vůbec. Využívám při tom nástroj, který se jmenuje WikiShootMe. To je taková mapa, která ukazuje, která významná místa nebo třeba památky nemají na Wikipedii svoji fotografii. Takže se bavím zaplňováním červených koleček, nenafocených míst. Mám rád tedy jednak architekturu a jednak i drobné památky. Fotím křížky, kapličky v krajině a tak dále. Takže když někam jdu jako turista, podívám se na mapu, co tam chybí, a fotím.

Spolek Wikimedia Česká republika pořádá řadu výzev a soutěží, kterými chce motivovat k zaplňování prázdných míst na Wikipedii. Vám by mohly být blízké zejména soutěž Československo, Popiš památku nebo Ohrožené stavby. Zúčastnil jste se někdy? A podařilo se Vám třeba umístit?

Účastním se hlavně těch fotografických soutěží, já nejsem moc psavec, raději fotím. Minulý rok jsem dostal cenu z Wikipedie za nahrání fotek právě z mého archivu. Šlo o soutěž Československo, která vyzývá k tvorbě hesel z období Československa a k nahrávání historických fotografií. Nahrál jsem tam dvě zajímavé fotografie z osmdesátého devátého, kterých je prý na Wikipedii a Wikimedia Commons obecně málo. Byly to fotografie, které jsem fotil během generální stávky z terasy divadla na plnou Národní třídu. Za to jsem získal cenu.

Díky tomu, že nahráváte na Wikimedia Commons fotografie z Vašeho archivu, má mnoho českých herců a hereček u svého hesla právě Vaši fotografii. Nahrál jste tam již celý svůj archiv?

Ještě jsem to všechno dopodrobna neprošel. Když jsem šel do penze, tak jsem fotky, které jsem měl na papíře, daroval archivu Národního divadla. Bylo to asi 400 fotek. Ale zůstaly mi negativy, takže teď pátrám v archivu a pokračuji v sérii herců, hereček a operních zpěváků a zpěvaček. Těch negativů je ale hodně, a tak to nějakou dobu zabere.

Jak jste se vlastně k Wikipedii dostal?

Když jsem před 10 lety odešel z Národního divadla do důchodu, přihlásil jsem se s manželkou na univerzitu třetího věku, kam dosud docházíme. Chodíme na filozofickou fakultu, kde studujeme výtvarné umění a dějiny výtvarného umění, a na fakultu stavební, kde studujeme architekturu.

A zkrátka z filozofické fakulty přišla výzva, že se lidé mohou přihlásit do kurzu Senioři píší Wikipedii. Bylo to začátkem roku 2021, v době covidu. Museli jsme být doma, nesměli jsme opustit Prahu, nemohl jsem jezdit na chalupu, tak jsem si řekl, že toho využiji a přihlásil jsem se do základního online kurzu. Ten jsem absolvoval a potom jsem se přihlásil na další kurzy k Wikimedia Commons, které jsou zaměřené speciálně na fotky na Wikipedii. A vlastně už na jaře roku 2021 jsem začal nahrávat své archivní fotografie. No a od té doby, to je tři nebo tři a půl roku, každý týden přibude pár fotek.

Pak ještě musím říct, že jsem se zúčastnil už tří seniorských WikiMěst.

Jindřich Broukal na Seniorském WikiMěstě. Foto: Richard Sekerák

Seniorská WikiMěsta jsou většinou vícedenní akce, během nichž se účastnice a účastníci kurzů Senioři píší Wikipedii vydávají osobně do vybraného města psát články a pořizovat fotografie přímo na místě. Účastníte se soutěží, setkáváte se s ostatními wiki-seniory, to vypadá, že jste v té komunitě aktivní, vypadá to, že Vás Wikipedie baví. Co vás na tom vlastně baví?

Co mě na tom baví? Baví mě mít nějaký smysl, účel. A baví mě, že to k něčemu je, že ty fotky někde zůstanou a někomu poslouží třeba k orientaci, protože sám, když jdu na výlet, tak se podívám, co je v tom daném místě za památky. Podívám se na Wikipedii a na fotky. A baví mě, že si před výletem zkontroluji, co je nafocené, co není nafocené, a naplánuji si výlet i podle toho. Prostě jdu do města a už vím, co budu fotit dopředu. To mě na tom baví. Doplňovat nezmapované věci.

Psát Vás neláká?

V rámci toho prvního školení jsem napsal dva články. To jsem se přinutil. Jinak nejsem psavec. Když už, tak články spíš doplňuji. Protože zvlášť hesla o divadlech, o hercích, zpěvácích jsou někdy až příliš stručné. Většinou je uveden pouze rejstřík filmových a televizních rolí, a divadlo tam chybí. Takže někdy hledám v archivech a doplňuji divadelní role. To mě taky docela baví.

Tak jste nakonec i psavec!

To je spíš takové… Vybrat z archivu materiál a doplnit ho na Wikipedii. U těch herců, se kterými jsem se znal, to beru trochu jako křivdu, že tam nemají své divadelní role. Protože pro každého herce, jak je znám, je to divadlo nejdůležitější, tam jsou doma. Je to poslání. Televizní tvorbu, pokud nejde o velké role, berou spíš jako vedlejší činnost. V divadle inscenaci zkouší 3 měsíce, jdou do hloubky postav a pak se postaví před živé publikum a hned vidí jeho reakci. S tou postavou pak dál žijí několik let. Mít v divadle velkou roli, to si každý velmi cení. A mně je to líto, když to tam není uvedené. Tak to je jediné, co píšu.

Co děláte, když nechodíte po Praze nebo nenahráváte archiv na Wikipedii?

Jezdím na chalupu do Zbirohu. Mám tam zahrádku. A hlavně chodím do lesa na procházky, na houby. Letos bylo hub hrozně moc. No a chalupařím, no. Je tam krásně. Jsou tam nádherné lesy. A klid. Léto je tam fajn. Přes zimu tam jezdím méně, protože tam se musí hodně topit, a když člověk odjede na pár dní, tak už je tam zase zima. Ta chalupa je stará a má tlusté zdi, první den musím hodně ládovat kamna, ale koukat do kamen a poslouchat praskání dřeva, to je taky paráda. Jsem rád, že tam můžu jezdit, ale zase v Praze máme kulturu. Chodíme s manželkou po výstavách, na koncerty a taky do školy jednou týdně. Takže jezdím pořád sem a tam.

Mám na Vás poslední otázku, pane Broukale. Máte nějaké nesplněné sny v oblasti fotografování nebo Wikipedie, které byste si ještě chtěl splnit?

Jindřich Broukal na Seniorském WikiMěstě. Foto: Richard Sekerák

Chtěl bych dodělat ten archiv. Celý ho projít a slušné fotky na Wikipedii ještě nahrát. To je to nejpracnější. Když naskenujete negativ, bývají na tom obrázku občas škrábance nebo nějaký prach, a ty se projeví jako rušivé bílé tečky. To se všechno musí opravit, vzít do Photoshopu a vyretušovat.  Zabere to spoustu času. Nechci zveřejňovat fotky, které by nestály za nic. Chci, aby to trochu vypadalo a bylo to použitelné k článkům. Myslím, že jsem teď tak v půlce archivu, a že ještě tak jednou tolik těch fotek dohromady dám. To mluvím ale tedy jen o portrétních fotografiích. Z inscenací, kde jsou třeba dva tři lidi dohromady, těch je ještě víc. Ty se tam ale ani nehodí dávat. Jedině třeba jako ilustrace jednotlivých her, pokud by k nim někdo napsal hesla. Klasika na Wikipedii taky dost chybí. Ty jediné dva články, které jsem na kurzech napsal, byly oba o Tylových hrách, které na Wikipedii chyběly.

To je skoro na wikipedickou vývzu, doplňovat chybějící klasická divadelní díla. Vy budete mít skoro ke každé české klasice fotografii z představení, ne?

České klasiky mám. Tam je pro mě ještě trošku otevřené pole.

Tak budu držet palce, abyste nafotil tu Prahu celou, a aby Vám šla digitalizace archivu pěkně od ruky.

No děkuji. Tak mám co dělat a baví mě to. Mějte se hezky a zase někdy.

Šestý ročník pravidelné editační soutěže s názvem Asijský měsíc Wikipedie je za námi. České kolo bylo součástí stejnojmenné celosvětové soutěže, která se konala na 39 jazykových verzích Wikipedie. Nová hesla o největším světovém kontinentu tak během měsíce listopadu vznikala i v angličtině, němčině, italštině, španělštině a dalších jazycích.

Nové články, výzvy pro editory

Jordánské Nymfeum, jazyk santálština nebo třeba ikonický japonský hranatý meloun – to a mnohem více už má nově své články. Témat, které je možné popisovat je ale stále neuvěřitelné množství. Jedná se totiž o část světa, která je na Wikipedii stále dost opomíjená. Zatímco evropská a česká témata bývají velmi pěkně zdokumentována, starověké indické civilizace nebo čínská umění stojí často stranou zájmu. Asijský měsíc je proto příležitostí, jak alespoň v malé míře na tuto nerovnováhu odpovědět.

Hudební centrum Kaohsiung na Tchaj-wanu, CC BY-SA 4.0
Hudební centrum Kaohsiung na Tchaj-wanu, CC BY-SA 4.0

Editující ale mohou někdy stanout před řadou výzev. Články vytvářejí na základě zdrojů; ať již knižních nebo novinových – ale např. i překladem z jinojazyčných verzí Wikipedie. A to může způsobit některé nepřesnosti. V rozporu s všeobecným předpokladem totiž nemusí ani anglická Wikipedie vždy sloužit jako spolehlivý vzor. Mnohé kulturní specifičnosti a zvláštnosti totiž nejsou popsány ani zde. Dalším problémem může být nepříliš ustálená česká terminologie. Výzvou jsou také časté přepisy názvů z neevropských písem – arabštiny, korejštiny nebo japonštiny – na to však má naštěstí Wikipedie odpověď v podobě zásad transkripcí.

Asijský měsíc Wikipedie však pouze nepopularizuje Asii, může obohatit i samotné editující. Otevírá jim odlišné a kulturně rozmanité prostředí, dodává nové pohledy, perspektivy a zkušenosti. Ukazuje, jak nesnadné je pracovat s problematikou, která sice jednoznačně na Wikipedii patří, ale týká se pro nás často dost odlišného vnímání světa.

Podpora spolku Wikimedia Česká republika

Soutěž se opět konala pod záštitou tzv. komunitních minigrantů spolku Wikimedia Česká republika. Z minigrantových prostředků byly hrazeny knižní ceny pro jednotlivé vítěze. Aktuálně porota články vyhodnocuje a vítěze oznámí v dohledné době, tj. do konce tohoto roku. Některé ceny jsou určené nováčkům, jiné aktivním účastníkům. Jednu cenu budeme losovat.

A jaká je obecná bilance?

Celkem se do soutěže zapojilo 32 účastníků a účastnic, kteří dohromady vytvořili přes 200 nových článků. Účastnili se různými způsoby; někdo sepsal více hesel, jiný méně. Často se využívaly překlady z jinojazyčných Wikipedií. Zaujala soutěž i Vás? Zapojte se! Doufáme totiž, že v roce 2025 se uskuteční další ročník!

Seniorské WikiMěsto je tradičním vzdělávacím vyvrcholením sezóny programu Senioři píší Wikipedii a odměnou pro absolventky a absolventy kurzů. Letos jsme zamířili do Bečova nad Teplou. Vznikla celá řada fotografií zachycujících místní pamětihodnosti, botanickou zahradu i unikátní rostliny. Vše je nyní dostupné pod svobodnou licencí a může sloužit jako ilustrace na Wikipedii.

Poprvé v Bečově

Autor: Jan Beránek – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Seniorské WikiMěsto je tradiční akce pořádaná spolkem Wikimedia Česká republika, během níž se nejen účastnice a účastníci našich seniorských kurzů Senioři píší Wikipedii vydávají do vybraného města psát články a pořizovat fotografie místních památek, monumentů nebo třeba přírodních krás. Obohacují tak nejen největší českou encyklopedii a rozšiřují svobodný obsah, ale učí se přímo v terénu, jak správně do Wikipedie a na Wikimedia Commons přispívat.

Letos senioři a seniorky poprvé navštívili západočeskou obec s bohatou historií, vyhledávaný a tajemstvím opředený Bečov nad Teplou. Osm účastníků a účastnic, aktivních wiki-seniorů a seniorek, mělo možnost ponořit se do pamětihodností této malebné obce a prozkoumat také její okolí.

Unikátní relikviář a kouzlo botanické zahrady

Za zmínku stojí návštěva bečovského hradu, který nabízí druhou nejvýznamnější českou historickou památku Relikviář svatého Maura. Nová expozice relikviáře umožňuje seznámit se s bohatou historií tohoto cenného nálezu, ale také se zrestaurovaným relikviářem samotným. Významnou roli v unikátnosti celé expozice tvoří také barvitý a poutavý ponor do restaurování a restaurátorských prací, které byly v průběhu osmnácti let na tomto exponátu realizovány.

Hlavním místem, které účastníci a účastnice navštívili a zmapovali, byla Bečovská botanická zahrada. Ta tvořila navíc díky vstřícnosti pana ředitele Jiřího Šindeláře zázemí, kde se mohli účastnice a účastníci po poznávacích toulkách občerstvit.

Bečovská botanická zahrada je v českých podmínkách unikátem, protože se o ni stará spolek dobrovolníků ze Svazu ochránců přírody, kteří botanickou zahradu po šedesáti letech vykopali ze zapomnění a tento zdevastovaný kus země začali kultivovat a navracet původnímu účelu. Jsou zde k vidění vzácné druhy dřevin a rostlin (např. korkovník amurský, javor stříbrný či zmarličník japonský).

Autor: Anonymous – Licht-Bilder H. Beaufort´sche Schlossgärten Petschau, Rodinný archiv Beaufort-Spontin, Bečov, 1244 – 1944, Volné dílo, via Wikimedia Commons

Sobotní prohlídka botanické zahrady s panem ředitelem jako průvodcem byla ohromujícím putováním po jednotlivých koutech rozlehlého prostoru. Navštívili jsme obnovený zakládající kámen, který zbudoval někdejší hrabě Jindřich Beaufort-Spontin, respektive jeho dvorní zahradník Johann Ferdinand Koditek. Zastavili jsme se také u obnoveného zámeckého rybníku, který byl zbudován na někdejší strouze mlýnského náhonu.

WikiMěsto s pracovním nasazením

Autor: Jana Sekyrová – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Návštěva města, hradu ani botanické zahrady však seniorům a seniorkám nesloužila k naplnění turistických cílů, ale především jako předmět jejich encyklopedických zájmů. Nafotili desítky fotografií míst a rostlin v botanické zahradě, zámku, nebo na přilehlých kopcích či domech ve městě Bečově, které nyní mohou sloužit na Wikipedii jako ilustrace daných hesel. Zároveň se jim podařilo naskenovat několik historických fotografií zahrady, které jsou nyní přístupné pod svobodnou licencí.

Během WikiMěsta vznikla i řada článků. Účastníci a účastnice zmapovali zaniklé kino, polorozpadlý secesní hotel Central u nádraží, Základní uměleckou školu Josefa Labitzkého nebo zaniklé bečovské vodní mlýny a mlýnské náhony. Věnovali se však také osobnostem, které z Bečova pocházely nebo zde během života pobývaly.

Závěrem

Autor: Pavel Bednařík (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Seniorské WikiMěsto bylo úspěšné nejen díky skvělému zázemí, které nám nabízela botanická zahrada a její ředitel Jiří Šindelář, ale také proto, že zdokumentovala dosud nezmapovaná místa v regionu a v městě Bečově.

„S panem ředitelem Šindelářem se známe již několik let a díky jeho vstřícnosti a pohostinnosti jsme se dohodli na tom, že zde uspořádáme Seniorské WikiMěsto. Je to totiž krásný kout naší země, který je neprávem opomíjený a práce celého kolektivu botanické zahrady stojí za pozornost i návštěvu.“

Bečov nad Teplou i botanická zahrada jsou inspirativním místem kam dává smysl se opakovaně vracet. Je proto dobře, že se podařilo podrobně zmapovat všechny exponáty zahrady i další zajímavá místa v okolí. Více informací o programu a průběhu Wikiměsta v Bečově nad Teplou najdete na stránkách akce. Přehled editovaných článků je dostupný na nástěnce akce.

Seniorské kurzy můžete podpořit na darujme.wikimedia.cz.

Wikimedia Česká republika věnuje celý prosinec oslavě seniorů a seniorek, kteří aktivně přispívají na Wikipedii. Tzv. Měsíc seniorů je zaměřen na oceňování jejich práce a motivaci dalších k zapojení. Během tohoto měsíce proběhne řada kurzů, setkání a večerní Wikiškola. V roce 2024 se na kurzech pro seniory podařilo vytvořit 153 unikátních článků, upravit na 1500 stávajících a nahrát 497 multimediálních souborů. Tento úspěch byl možný i díky podpoře veřejné sbírky.

Senioři jako pilíře české Wikipedie

Senioři na české Wikipedii tvoří jednu z nejvýraznějších editorských skupin. Proto se Wikimedia Česká republika již minulý rok rozhodla vedle zaběhlého programu Senioři píší Wikipedii zasvětit seniorům na Wikipedii celý měsíc a dokázat, že senioři a Wikipedie se dokonale snoubí. Prosinec se tak na Wikipedii stává Měsícem seniorů.

Oslava aktivních seniorů a inspirace pro nové zájemce

Měsíc seniorů zdůrazňuje důležitost práce aktivních seniorů a seniorek a inspiruje další, aby se do tvorby Wikipedie zapojili. Absolventi kurzů budou mít příležitost setkávat se během prosince na různých místech v republice, včetně Prahy, Brna, Olomouce a Hradce Králové.

Richard Sekerak (WMCZ), CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

Wikimedia ČR zároveň cílí na nové zájemce, kteří chtějí objevovat digitální svět, získat novou zálibu, najít přátele a předat své životní zkušenosti dál. Připraveny jsou bezplatné kurzy editování Wikipedie, které probíhají jak online, tak i naživo v Praze, Českých Budějovicích, Olomouci, Hradci Králové a Brně. Zájemci se navíc mohou zúčastnit Večerní Wikiškoly, která se 17. prosince zaměří na téma Infoboxy a šablony.

“Wikipedie má pro mě velký význam – zvlášť teď v seniorském věku – protože mě pomohla najít další smysl života, a protože se díky ní můžu setkávat s novými lidmi, kteří mají podobný náhled na život a podobné zájmy. Wikipedii jsem používala již dříve a vždy mě fascinovala. K psaní mě potom přivedla náhoda, kdy jsem si byla v knihovně půjčit nějakou knihu a zjistila jsem, že tam probíhá kurz pro seniory. Okamžitě jsem se přihlásila a od té doby edituji. Na Wikipedii jsem napsala asi 80 článků a nahrála 6000 fotek,” říká Jana Sekyrová, absolventka kurzů pro seniory a aktivní wiki-seniorka. 

Díky 20 kurzům, které Wikimedia ČR pro seniory a seniorky z celého Česka zdarma v roce 2024 uspořádala, bylo přímo na kurzech vytvořeno 153 unikátních článků, upraveno na 1500 článků a nahráno 600 souborů na Wikimedia Commons, které slouží jako úložiště licenčně volného multimediálního obsahu a poskytuje ilustrační obrázky na Wikipedii. Obsahu, který proškolení senioři tvoří mimo kurzy, je samozřejmě mnohem více. 

Veřejná sbírka umožňuje, aby kurzy pokračovaly zdarma

Bezplatné kurzy pro seniory jsou možné i díky podpoře dárců, kteří pravidelně přispívají v rámci veřejné sbírky. Jedním z cílů Měsíce seniorů je proto upozornit na možnost zapojit se do tohoto unikátního projektu skrze dárcovství. Přispět lze online přes dárcovský formulář.

Okino: Nový rok bez Wikizpráv

Thursday, 3 January 2013 00:21 UTC

Plný text zde.

Epidemie špatného zdrojování

Friday, 13 February 2009 17:14 UTC


Encyklopedie Wikipedie v poslední době stále důrazněji dbá na to, aby byly u článků a informací v nich uváděny správné zdroje. Je to jen dobře, protože pouze touto cestou se může zvyšovat a podporovat důvěryhodnost celého projektu.

Nicméně uvádění správných zdrojů by mělo být zásadou i pro jiné profese, zejména pro novináře. Občas ale i žurnalista sklouzne na šikmou plochu.

Humorný příklad přináší Lidové noviny ve svém článku "Pozor na chřipku. Je tu epidemie" z 3. února. Autorka Silvie Králová cituje řadu autorit a podle všeho ve většině případů seriózně. Jeden zdroj ale budí úsměvné pochybnosti. Jde o tuto doplňující pasáž:

„Chřipka začíná zpravidla vysokou horečkou, okolo 38 až 40 °C,“ popisuje praktický lékař Jan Malý. Vzestup teploty podle jeho slov obvykle provází zimnice a třesavka.

Přidávají se silné bolesti hlavy. Ty mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou také bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou. „Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství,“ říká doktor.

Během jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky z postižení dýchacích cest. Je to rýma, bolest a pálení v hrdle, suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění v hlenovitý kašel. Teploty, únava, bolest hlavy a svalů obvykle vymizí během tří nebo čtyř dnů. Rýma a kašel pak trvají zhruba týden až deset dnů.


Takže pan doktor Malý, no snad ne doc. MUDr. Malý CSc. z proslulého IKEMu. Snad to bude nějaký jiný.

On totiž tenhle podivný doktor Malý doslovně cituje materiál, který se objevil na webu Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra už 7. ledna. A těžko říct, jestli pochází zrovna odtud, protože se nachází také na webu Chřipka.cz. Dokonce Králová doslovně cituje i ty pasáže, které se tváří už jen jako parafráze "doktorových" výpovědí...

Až budete psát svůj příspěvek do Wikipedie, nenechte se svést k podobnému fabulování o zdrojích. Byla by to pro vás stejná ostuda.

Obrázek: Virus chřipky. Autor: Cynthia Goldsmith, převzato z Wikimedia Commons, PD.

Definitivně jsem pochopil...

Monday, 12 January 2009 02:07 UTC

...proč je pro Wikipedii tak nebezpečné předpokládání zlé vůle. V nejnovější sérii protestů na arbitráž, kterou sám vyvolal a která se nevyvíjí podle jeho zadání, vytvořil Cinik obraz arbitrážního výboru, který pracuje na základě nějakého jiného, cizího zadání.

Jsem znechucen takovou argumentací. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, co dělám, a vždy jsem o svých krocích pochyboval. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, jestli odhaduji správně motivaci ostatních, a když jsem začal mít pocit, že důkazy už téměř jasně hovoří ve prospěch zlé vůle, znovu jsem si vše promýšlel a často dospěl znovu k opačnému názoru.

Cinik ale odmítá připustit, že arbitrážní výbor má na věc zkrátka jiný názor, a jednání arbitrů odsoudil nejostřejším způsobem včetně obvinění z toho, že zcela záměrně rozhodují neobjektivně a předpojatě.

Nebudu rozebírat Cinikovy námitky, protože mnohé zcela ignorují zdůvodnění mých hlasů či hlasů mých kolegů arbitrů, některé to zdůvodnění dokonce i popírají.

Nebudu zde vyvracet, že jsem neměl žádné zadání vysekat správce a že pochybuji, že ho měli ostatní arbitři, a že jsem neměl žádné zadání odsoudit Cinika. Neexistence něčeho se nedá dokázat a důkazní břemeno leží na straně toho, kdo taková obvinění vynáší. Místo důkazů pro taková tvrzení se ale často dočkáme jen osobních dojmů, nezřídka podpořených tím, že domnělé fakty jsou "zjevné" či že o nich "nikdo soudný nemůže pochybovat". Už jsem popsal svůj pocit, který vzniká s nemožností obrany proti takovým nactiutrhačným tvrzením: Znechucení. Proto pokud se dokážu obrnit proti této nefér hře a nezanevřu svůj aktivní přístup k Wikipedii, budu stále důrazněji usilovat o to, aby bylo vytváření obrazů zlé vůle z Wikipedie vymýceno, protože je jedním z nejmocnějších nástrojů k vytlačení těch, kteří zlou vůli ve skutečnosti nemají.

Na závěr dodám, že Cinikovo vyjádření na blogu obsahuje několik charakteristik, které jeho jednání arbitrážní výbor na základě předložených důkazů již vyčítal, zmíněným předpokládáním zlé vůle počínaje a osobními útoky, které tu nebudu opakovat, konče.

Vzpomínka

Monday, 5 January 2009 02:45 UTC

"Na rozdíl od Vás, já neměl o výsledku arbitráže nikdy předem jasno - a nemám o něm jasno ani teď. Připravují se rozhodnutí a já teprve zvažuji, jak o nich budu hlasovat. Mohu Vás jen ujistit, že je o to těžší případ posuzovat spravedlivě, pokud jedna ze stran zcela záměrně vytváří dojem, že případ je již nespravedlivě rozhodnut. Pokud předem předpokládáte, že Vám jako arbitr budu chtít škodit, jistě víte, které pravidlo na Wikipedii se na to vztahuje."

Ne, tenhle text jsem nepsal dnes k Cinikovu ostře útočnému vyjádření při odchodu tentokrát nikoli z Wikipedie, ale z arbitráže. Tenhle text jsem psal v červenci 2007 k předchozí arbitráži se Z. Tehdy jsem skutečně nevěděl, jak se rozhodnu v hlasování, které začalo o více než měsíc později. A bez veřejného povšimnutí adresáta jsem skutečně později hlasoval u některých rozhodnutí zcela opačně, než si dotyčný myslel.

Nyní už sotva několik hodin před hlasováním přece jen tuším (ale pořád přesně nevím), jak se rozhodnu, ale jsem si téměř jist, že Cinik to netuší a že pouze přistoupil k nátlakové operaci. Doufám, že takový nátlak na mne nezapůsobí.

Je mi velmi líto, že se některé vzorce chování uživatelů, kteří jsou stranami v arbitrážích, tak frapantně opakují.

Dvě nedorozumění v nové arbitráži

Friday, 14 November 2008 19:28 UTC

Nikdy jsem netvrdil, že jsem právník, a tak používám jazyk laickým, nikoli právnickým způsobem. Aby ale nepadla moje neznalost neprávem na někoho jiného, tak zde opravuji chybný úsudek uvedený na jednom blogu a zcela otevřeně se přiznávám k tomu, že autorem spojení "pasivní práva" jsem já. Snažil jsem se odlišit práva "být (chráněn, volen...)" a práva "činit" - tj. arbitrážní výbor přesto, že wikipedistovi Z neumožnil na základě platného rozhodnutí činit (účastnit se arbitráže), bude dohlížet na jeho práva, která vycházejí z toho, že zkrátka je (potažmo byl) wikipedistou. Pokud budou tato jeho práva nějak zkrácena, může se bezpochyby přiměřeným způsobem obrátit i on sám na některého z pěti arbitrů. To samozřejmě platí o libovolném wikipedistovi.

Také chci upřesnit formulaci, že výbor wikipedistovi Z zabránil pomoct Vrbovi proti Cinikovi. Není to pravda a jednotliví arbitři to ve zdůvodnění rozhodnutí jasně zdůraznili. Tuto pomoc může poskytnout prostřednictvím například soukromé komunikace s kolegou Vrbou, která v minulosti nebyla vyloučena - jak je tomu teď, nevím. Tím ale také dostane příležitost konzultovat s ním, o jakou pomoc stojí, samozřejmě - jestli vůbec Vrba o nějakou takovou pomoc stojí. Pokud ale chtěl pomáhat jediným způsobem "na vlastní pěst" - navíc způsobem, o kterém musel předpokládat, že je kvůli zákazu jeho přispívání vyloučen, o jiné způsoby nestojí, pak chyba není na straně arbitrážního výboru a já jako arbitr za to necítím sebemenší zodpovědnost.

Pokud jde o zmíněnou další žádost, zcela neoficiálně oznamuji, že ji výbor řeší, ale protože jde o citlivou záležitost, ve které jde o osobní údaje, zatím hledá vhodný způsob. Určité prodlení je v takové situaci nevyhnutelné.

Ke jménu wikipedisty Z

Thursday, 6 November 2008 19:03 UTC

Když jsem bilancoval 15 měsíců ve funkci arbitra, přešel jsem možná až příliš stručně otázku jména wikipedisty Z. Ano, ve smyslu příslušné žádosti o komentář je skutečně nemožné vynucovat, aby se nikde předchozí jméno wikipedisty Z neobjevilo. V tomto smyslu jsem to koneckonců jasně formuloval též. Zároveň jsem ale jasně vyhlásil, že prohřešky spojené s tímto jménem zůstávají prohřešky, ať jde o osobní útoky nebo jiné nešvary.

Pro jistotu přesně cituji vlastní slova: "Na druhou stranu dodávám, že i vzhledem k této výzvě AC a vzhledem k tomu, že nebyla (naštěstí) jednoznačně odmítnuta, považoval bych já osobně nenásledování této výzvy za znak ne zrovna dobré vůle. To samotné k blokování samozřejmě nestačí, ale může to pomoci v konkrétních případech rozhodování, pokud jde o pochyby, zda jde o nějaké jednání, za které se blokovat dá - tj. osobní útok apod."

Poprvé po relativně delší době byl (podle Mercyho zdůvocnění) za uvedení původního jména wikipedisty Z Cinik zablokován na dvě hodiny, na což si stěžoval na nástěnce správců wikipedista Nolanus a sám Cinik na svém blogu.

Částečný souhlas s Mercyho blokem podal záhy další správce JAn. Myslím, že jeho vysvětlení bylo velmi přesné, včetně výhrady k nesprávnému zdůvodnění. Otázka přechylování jmen a konkrétně revertování tohoto jednoho doporučení se Z nijak nedotýká, tudíž je zbytečnou provokací poukazovat na něj jako na odstrašující příklad. Dle mého je to osobní útok a podle předchozího vyjádření v ŽOKu takovému výkladu nahrává, že Cinik navzdory doporučení arbcomu znovu záměrně použil původní jméno Z (přičemž o něm dle mého psát neměl vůbec!).

Uvádím to jen proto, že část mého tvrzení byla nyní na Cinikově blogu užita na jeho obranu. V tomto případě považuji blok za správný a v přiměřené délce, jen jeho zdůvodnění bylo nepřesné.

Pokud nemůže kdokoli ovládnout puzení spojovat wikipedistu Z se špatným, co se na Wikipedii děje, i když se to Z ve skutečnosti nedotýká, je to o důvod víc, aby zásadně omezil užívání původního jména Z. Jestli ale má před označením "wikipedista Z" osobní zábrany, bude jen dobře, když mu budou bránit před podobnými osobními útoky. Pevně věřím, že k takovému závěru dospěje po době strávené při zablokování a podle následných reakcí i Cinik, jelikož Wikipedii nijak neprospívá a prospívat nebude zcela zbytečné oživování starých sporů.

Patnáct měsíců v roli arbitra (druhých šest)

Wednesday, 29 October 2008 01:04 UTC

Před několika dny jsem tu shrnul své zkušenosti z činnosti arbitra za prvních devět měsíců funkčního období. I když zvlášť jeden případ byl tehdy velmi složitý, mnohem inspirativnější pro můj názor na práci arbitrážního výboru byly případy novější, zvláště ten, který nám byl předložen v polovině května. Týkal se sporu dvou zkušených wikipedistů Vrby a Luďka. Arbitrážní výbor se tehdy neshodl na tom, zda má žádost o arbitráž přijmout, nebo ne. Byl jsem tehdy pro přijetí stejně jako che, Milda a timichal se postavili proti. Výsledkem byl pat, který znamenal, že žádost přijata nebyla.

Dodnes respektuji oba vyslovené názory, oba mají racionální základ, opřený o zodpovědný výklad pravidel a zvyklostí na Wikipedii. Protože považuji za důležité vyjasnit dostatečně můj obecný názor, upozorňuji na přesné znění příslušného pravidla: „Při rozhodování, čím se zabývat, výbor přihlédne k názoru komunity a k tomu, zda byly při řešení dotyčného případu vyčerpány jiné možnosti řešení (přímá domluva mezi účastníky sporů, využití prostředníka apod.).“ Rovněž tak z obecného úvodu: „Platí, že než se rozhodnete požádat o řešení svého sporu arbitrážní výbor, měli byste vyčerpat všechny ostatní možnosti.“ Formulace tedy podle mne dává najevo, že k předchozímu řešení sporu se pouze přihlíží (tj. není to jednoznačné rozhodující kritérium), není to povinnost, jen dobrá zvyklost vyčerpat všechny ostatní možnosti. Žádost o komentář není nikde výslovně uvedena vůbec. Pokud tedy toto pravidlo nebude aktualizováno, budu nadále vyžadovat pro přijetí žádosti o arbitráž předchozí ŽOK pouze v případě, že by mohla zásadně doplnit proběhlou diskusi. Tato diskuse je naopak pro mne zcela nezbytná (tj. budu vždy odmítat žádosti, které jsou podány ihned po vzniku sporu bez jakéhokoli jiného pokusu o vyřešení), může ale mít různou podobu. Doplňuji, že je to můj soukromý výklad uvedeného doporučení a že – byť s výhradou – respektuji i výklad, který ŽOK vyžaduje.

Přesto se domnívám, že arbitrážní výbor bohužel selhal v tom, že nevynesl žádné společné stanovisko, kterým by žadateli jednoznačně odpověděl. Je to pro mne dosud důležitá zkušenost, kterou jsem se snažil v dalších dvou – o poznání jednodušších případech – řešit poněkud nestandardním, ale podle mne přínosným způsobem „společných stanovisek“ schvalovaných při (ne)přijímání žádosti.

Tato žádost bohužel také přinesla pro mne velmi znepokojivou zkušenost dosud nejrazantnějšího pokusu o útok na jeho nezávislost a akceschopnost, když wikipedista Nolanus vznesl požadavek na převolení celého výboru v případě jednoho konkrétního rozhodnutí. S takovým nátlakem na výbor jako tehdy i dnes zcela zásadně nesouhlasím a odmítám se do budoucna podřídit jakékoli podobné žádosti.

Netuším, zda se tento případ ještě někdy může k arbitráži vrátit, ale přesto pro zájemce dodám, že jsem na základě tehdy předložených indicií dospěl k názoru, že Luděk jako správce zásadním způsobem nepochybil a nebyl bych tehdy ani nyní pro jeho pohnání k žádosti o potvrzení správcem a byrokratem. Jsem si vědom, že Luděk udělal množství nedobře působících kroků, podobně jsem to ale cítil i u druhé strany a potažmo i u arbitrážního výboru.

Na tento případ navázala žádost o komentář wikipedistky Vrbové, která na jednu stranu zvolila poněkud zvláštní formu ŽOKu k arbitrážnímu výboru, na kterou jsem nenašel vhodný recept k chápání, navíc nevhodně zobecnila některá fakta a použila je poněkud manipulativním způsobem (viz hned první věta); na druhou stranu řekla různé věci, se kterými souhlasím, a bylo to pro mne inspirativní. Podobné to bylo, když Vrba s odstupem publikoval svůj názor na arbitrážní výbor na svém blogu. Zvláště tato dvě vyjádření mne vedla k zamyšlení a k tomu, že chci zkusit prosadit některé změny ve fungování arbitrážního výboru a že chci působit sice v rámci regulí, ale aktivně, nikoli pasivně, dokud budu arbitrem (tj. i v případě, že budu usilovat o znovuzvolení).

V říjnu zaměstnal arbitrážní výbor dvěma případy wikipedista Hubený. Ani jednou výbor žádost nepřijal, protože ani jednou nebyla podána jako dlouhodobý spor a nikdo ji k takovému rozsahu nerozšířil. Za pozoruhodný moment a svým způsobem za nedoceněný úspěch činnosti arbitrážního výboru považuji to, že sám žadatel byl spokojen s tím, jakým způsobem byla odmítnuta jeho druhá žádost. Podle mne to bylo proto, že toto odmítnutí bylo aktivní a pro všechny vyjádřilo jasné stanovisko výboru.

Nyní jen krátce k tomu, co bych rád na arbitrážním výboru změnil. Myslím, že výbor se má na vyžádání hlavně dobrat k nějakému rozhodnutí a to prezentovat. Aby ubylo co nejvíce momentů, kdy je verdikt výboru nejednoznačný (týká se to především přijímání žádosti), brzy předložím dva dílčí návrhy na změnu pravidel arbitráže, potažmo arbitrážního procesu. První se bude týkat toho, že arbitrážní výbor by do budoucna neměl hlasovat o přijetí, ale o zamítnutí žádosti (je to maličkost, ale při rovnosti hlasů má být upřednostněno právo žadatele na to dostat odpověď než právo arbitrů se té odpovědi vyhnout); druhá toho, aby celá fáze přijímání žádosti byla upravena tak, aby i v ní měl povinnost arbitrážní výbor odpovídat na zadané dotazy žadatelů a stran a aby bylo zdůrazněno jeho právo i v této fázi vydávat svá stanoviska. Věřím, že se pro takové úpravy podaří získat podporu.

Děkuji za přečtení.

Patnáct měsíců v roli arbitra (prvních devět)

Wednesday, 15 October 2008 23:54 UTC

Uplynulo již o něco málo víc než 15 měsíců od zvolení stávajícího arbitrážního výboru a přibližně do dvou měsíců už by měly být vyhlášeny volby nové, jejichž hlasovací období by mělo nastat krátce po Novém roce. Protože stále zvažuji, zda pokračovat v tomto angažmá, rozhodl jsem se pro sebe i pro všechny ostatní udělat shrnutí toho, co současný arbitrážní výbor řešil nebo třeba také neřešil s mými soukromými poznámkami.

Samotné volby proběhly podle mého soudu poměrně kultivovaně a s jednoznačným výsledkem, který rozdělil pole kandidátů na ty s jasnou podporou a na ty bez ní. Značný počet hlasů pro byl pro mne do značné míry závazek, a doufám, že aspoň u většiny hlasujících jsem nezklamal a že z mého počínání mají aspoň takový pocit – tj. převážné spokojenosti – jako mám já. Dodnes částečně lituji, že nebyl zvolen Mirek256, kterého jsem bez rozpaků podpořil i v hlasování. Na druhou stranu nemůžu konkretizovat, místo koho by ve výboru musel působit.

Krátce po volbách byl arbitrážní výbor postaven před těžký úkol znovu projednat spory s wikipedistou Z. Připomínám, že od zvolení výboru uplynuly v té době pouhé tři dny a že oba arbitři, kteří měli z předchozí doby s touto funkcí nějaké zkušenosti, se vyloučili pro podjatost. Přestože zbylá trojice, která hned v tomto ostře sledovaném a kontroverzním případu musela hledat způsoby své činnosti, byla občasně kritizována i za pomalost, byla žádost projednána jen za necelé dva měsíce, a to většinou měsíce letních prázdnin a dovolených.

Na základě vlastní úvodní aktivity s komunikací s wikipedistou Z jsem byl později ostatními arbitry i formálně potvrzen jako první zpravodaj výboru. Upřímně doznávám, že jsem tu roli nezastával rád, protože šlo o krajně vyhrocený spor, v němž jedna strana opakovaně zpochybňovala nezaujatost všech jednajících arbitrů, odmítala plně spolupracovat a podobně. Nejsem se svým způsobem koordinace činnosti arbitrážní výboru v tomto případě zcela spokojen, hlavně ale ve mně zanechala celá záležitost jednu z nejbolavějších zkušeností z „života“ na Wikipedii.

Nebyl jsem zcela spokojen ani s výsledkem jednání výboru, v němž jsem byl přehlasován. Myslel jsem, že pro tento způsob řešení by byla vhodnější kratší než roční „zkušební doba“ než schválený rok. Alespoň se podařilo prosadit – navzdory i mé prvotní skepsi – návrh na přejmenování arbitráže a omezení užívání původního jména wikipedisty Z, který sice není závazný, ale myslím, že posloužil k uklidnění na Wikipedii. Vzhledem k nejistotě o výsledku rozhodnutí jsem dále sledoval činnost wikipedisty Z na jiných projektech Wikipedie i na jeho blogu a dospěl jsem k závěru, že verdikt byl přes mé původní rozpaky správný. Dospěl jsem k názoru, že by Z těžko mohl být součástí spolupracující komunity na české Wikipedii, což je na druhou stranu škoda, protože jeho příspěvky jsou kvalitní, jak dokazuje na jiných projektech. Bohužel se domnívám, že by přínos jeho článků nevyvážil osobní spory plynoucí z dlouhodobé osobní nevraživosti jeho a dlouhé řady jiných autorů české Wikipedie. Své pochybnosti, které jsem měl o délce „zkušební lhůty“, se ukázaly být irelevantní, protože o její délku Z nejspíš nikdy nešlo, podstatnou byla podstata bloku do „žádosti o zrušení“, kterou odmítá, ale s níž jsem i já souhlasil a souhlasím.

Pro plnou informovanost doplňuji, že krátce po arbitráži jsem byl jako arbitr osloven wikipedistou Z, abych zprostředkoval jeho kontakt se správci, což jsem udělal. Wikipedista Z tehdy se mnou pokračoval v soukromé e-mailové korespondenci, v níž jsme během několika dnů bohužel dospěli k takovému vyostření sporu, že se nadále nepovažuji za nepodjatého, pokud by arbitrážní výbor měl v budoucnu něco v souvislosti s wikipedistou Z řešit a já byl jeho členem. Detailů netřeba.

Už v té době byl arbitrážní výbor znovu požádán o aktivitu ve sporu Medvídka Pú se správcem Horstem. Arbitrážní výbor se tehdy jednomyslně rozhodl žádost o zbavení správce jeho práv odmítnout. Medvídek Pú tehdy neměl podporu nejen výboru, ale celé komunity pro své ostré požadavky, nikde se nesnažil vyvolat diskusi, celý případ byl tehdy proto jasný.

Jinak to ale bylo v případě vrba versus Luděk, který spadl před arbitrážní výbor po půl roce blažené nečinnosti. Přineslo to s sebou řadu dalších záležitostí, takže to s dovolením vypíšu až příště.

Díky za zamyšlení, pokud vás moje zpověď k němu přivedla.

Souhlasím s měsíčním blokem Cinika

Wednesday, 10 September 2008 13:15 UTC

Dnes dopoledne jsem zase na Wikipedii vběhl trochu nadšeně a nerozvážně, resp. hlasoval jsem ve správcovském hlasování (správce však už drahnou dobu nejsem) za podporu bloku Cinika na jeden měsíc. Zároveň jsem ale uvedl, že tento blok by měl mít jisté podmínky, protože účel takovýchto akcí není nikoho trestat, ale zajistit plynulé fungování encyklopedie jako takové.

Proto by bylo dobré, kdyby Cinik ukázal, jaký je jeho záměr. Pokud z Wikipedie skutečně definitivně odešel není potřebné, aby mohl editovat - blok sice pozbývá významu, ale pro obě strany našeho sporu. Tím pádem jsou jakékoliv stížnosti na měsíční blok naprosto irelevantní.

Pokud však tohle ukončení aktivity bylo pouze krátkodobého charakteru (jako tomu koneckonců bylo už dříve), bylo by dobré ukázat také trochu přívětivější tvář. Ale nejprve ji musí ukázat zablokovaný, který na svém blogu šíří různé insinuační útoky na správce a vůbec estabilishment Wikipedie. Tohle prostě nejde, to už se podobá... , je to fatální a musí to být odstraněno. Co Cinika v poslední době trápí, o tom by bylo záhodno kdyby si správci s ním promluvili (nejlépe nad kávou či pivem - tedy jedem dle chuti), někde v příjemném prostředí. Přecijen tu máme uživatele, který pro Wikipedii mnohé udělal (myšleno obsah) a jehož podíl není oddiskutovatelný. Potom bude na místě, aby správci své drakonictví odvolali a přistupovali mnohem vlídněji (koneckonců jedna z příruček Wikipedie nám povídá i o předpokládání dobré vůle, ačkoliv mé očekávání, že k tomu skutečně dochází, příliš valné není). Koneckonců, píše se jen encyklopedie, nebudujeme stát.

Angličan William Webb Ellis (podstatně šířeji se o něm píše na anglické Wikipedii, na fotografii jeho pomník ve městě Rugby) se zapsal do historie světového sportu tím, že údajně vynalezl ragby. Jednou vzal při školním fotbalovém utkání míč do ruky, proběhl hřiště a položil ho do branky. Ragby je skvělý sport, ale fotbal byste si s takovýmhle Ellisem nezahráli.

Vzpomněl jsem si na to při dvou víceméně úsměvných setkáních s wikipedisty. Jeden se rozčílil, jak bylo naloženo s jeho příspěvkem, který neodpovídal pravidlům, a hlasitě za sebou bouchl na Wikipedii dveřmi. Připomínal mi právě ragbistu, který by chtěl mermomocí prosazovat hru rukou v současném evropském fotbale a kritizovat fotbalové činovníky, že mu neuznávají branky překopnuté přes břevno. Inu, přeji mu hodně úspěchů v ragbyové kariéře, ale my raději budeme hrát dál fotbal. :-)

I na druhé setkání se hodí příměr ze sportu. Že prý málo profesionálů píše o svých tématech na Wikipedii a že je to ostuda. Představme si turnaj mistrovství světa v malé kopané, na který vyrazí nejlepší družstva třeba pražské hanspaulky (článek o ní na Wikipedii stále chybí...). A jeden z těchhle kvalitních, ale amatérských hráčů si povzdechne, že by se k nim měli přidat nejlepší reprezentanti jako Tomáš Rosický nebo Petr Čech a že je škoda, že to neudělali, zvlášť když jsou za reprezentaci placeni. Jasně, že ve skutečnosti je to trochu jinak, profesionálové obvykle dělají svou profesi a na Wikipedii, která je koníčkem, už většinou nemají čas. A pokud ano, raději tam napíšou článek o věcech, které je jen baví.

Wikipedie žije vlastním životem, což je logické. Někdy mě ale zaráží jeho sebestřednost. Někdy jí - na druhou stranu - propadám sám.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: G-Man)

Google už na zkoušku knoluje

Thursday, 24 July 2008 10:20 UTC

Dlouhé čekání skončilo a Google spustil již na začátku roku anoncovaný Knol. Je zatím ve zkušební beta verzi, ale aspoň se můžeme konečně podívat, jak by to všechno dosavadní tajemství mohlo vypadat a fungovat.

Na svém oficiálním blogu Google produkt představil. Jako hlavní novinku uvádí metodu "moderované spolupráce. Každý uživatel může navrhnout změnu či opravu textu, ale pouze jeho autor si sám rozhodne, zda ji provede či ne. Autory mají být (a podle všeho jsou) odborníci.

Co nyní Knol nabízí? Mnoho článků z oblasti medicíny, některé z oblasti managementu, ale i kurioznější - i když pro někoho jistě podstatné a užitečné - články Ucpané záchody, Grilovací omáčky nebo ze sportu První ironman. Jako featured knol (český překlad na takové spojení snad ani neexistuje, něco jako článek v hlavní roli) nyní mají roztomilé Jak si sbalit batoh (odborníkem na balení batohů je počítačový inženýr z Kalifornie Ryan Moulton).

Ne, dost legrace, mám velké uznání ke všem, kteří píšou a tvoří (i když to byl už snad Jan Werich, který řekl, že se teď víc píše než čte...) pro druhé; a na tom nemění nic ani pocit, že bych raději tyhle autory viděl přispívat na Wikipedii.

Někteří ale patří právě do kategorie profesionálních fotbalistů, zmíněných v mém minulém článku, pro které Wikipedie není zcela vhodným místem. Bude tedy na řadových wikipedistech, aby z jejich tvorby na Knolu dokázali sami těžit. V současnosti jsou na Knolu (namátkou) takové autority jako chirurg z Newyorské zdravotnické školy Jessica Doningtonová, editorka Encyclopedia of Earth Ida Kubiszewská z Vermontské univerzity, Robert Basner z Columbia University.

Můj první dojem je celkem příznivý, což je jistě dáno i poměrně hezkou úpravou (kategorizace asi časem dorazí a zatím ji nahrazuje obstojné vyhledávání). Knolu ale tak trochu hrozí, že se změní v "malý internet", ve kterém bude spousta článků nejrůzné úrovně, jimiž se bude muset čtenář stejně probrat (aspoň budou snad ohodnocené od ostatních). Uvidíme, jak se Knol vypořádá s články typu Mina Radhakrishnan, který by na Wikipedii právem zamířil ke smazání z důvodů popsaných v doporučeních subpahýl, WP:VL a Propagační článek.

Celkový názor ale trvá, a tak ho můžu jednoduše okopírovat ze svého půl roku starého příspěvku:

"Google Knol nikdy nebude encyklopedie, bude to spíš sborník nebo rovnou knihovna, kam se podíváte do poličky s knížkami o jednom tématu, kteří autoři tam něco napsali. Z toho mi celkem jasně vyplývá, že nemůže být konkurencí pro Wikipedii. Jen si Wikipedie musí uvědomit, že právě ona chce být encyklopedií, že její hlavní úlohou není vytvářet nové verze a nové interpretace informací, ale jejich shromažďování a třídění. Wikipedie může snadno přežít Knol, stačí jen, aby se na světě najednou zcela nevytratila kooperativnost a Wikipedii tak naráz nevymřeli všichni přispěvatelé.

Přesto považuji případný vznik Knolu za pozitivní. Shromážděný a aspoň po hromádkách článků na stejné téma roztříděný bude zajímavým zdrojem informací - ve svém utřídění lepší než obyčejné blogy, kterým se částečně podobá; nikoli konkurenčním, ale alternativním vedle Wikipedie."

Dodám jen to, že větší konkurenci by mohl Knol představovat pro některé jiné projekty Wikimedia, zvláště pro Wikiverzitu, kde by se ale měly bezpečně udržet především kolektivní projekty.

Kolik fotek bude v článku Rybniště?

Sunday, 20 July 2008 11:29 UTC

Poslední dobou se někteří wikipedisté baví vskutku zajímavým způsobem. A to otázkou, kolik (a jakých) obrázků bude v článku o severočeské obci Rybniště (zvláštní, vždycky jsem si myslel, že se jedná o Jižní Čechy, ale budiž).

Autorem velkého množství obrázků z dané lokality je ŠJů, v současné době nejaktivnější fotograf české Wikipedie, byť kvalita jeho snímků je samozřejmě diskutabilní (a také se o tom živě a žhavě mluví - i já sám ho na to už celkem nevybíravě upozorňoval). ŠJů věnuje mnoho svého úsilí k zmapování mnoha obcí, které dosud na Wikipedii nijak obrazově ztvárněny nejsou. Místo pádné diskuze, kde by byly použity argumenty však člověk vidí neustálé bazírování na detailech (extrémní konkretizace obecného mi ale příjde poslední dobou jako velký problém na Wikipedii), jako je třeba nepříliš šťastné umístění obrázku s valníkem hnoje do článku o obci, že fotka návsi obce neříká vlastně o obci nic, v neposlední řadě zakládání Žádosti o komentář a všeobecně a vůbec celkem neslušný tón, který uživatele donutil vzít si na několik dní timeout.

Každopádně mě překvapilo, jak rozsáhlý a dlouhý text jsou schopní všichni velmi rychle v tomto ŽOKu vyprodukovat. Ještě více se divím faktu, že někteří nejsou schopni tolerovat více obrázků v nějakém článku, avšak faktické přehmaty v článcích, mnohdy až čtyři roky staré údaje (normálně by to nevadilo, ale tohle je Wikipedie), různé spamy a další nesmysly, nikomu nevadí. Alespoň tedy ne do té míry, aby se to řešilo obdobnou cestou, jako jsou fotky Rybniště.

Musím na druhou stranu přiznat, že k ŠJůovi jsem měl také nemalé antipatie, zvlášť tedy v době, kdy jsem přeorganizovával všechny články o dopravě a moje koncepce se střetla s jeho :-) Tyto technokratické úvahy mě však naštěstí již opustily, neboť je důležité si uvědomit, že dělat má ten, kdo dělat chce a bránit mu je prostě kontraproduktivní. Normy, které Wikipedie nepřímo vyžaduje, jsou podle mě dost volné na to, aby umožnily tvůrčí schopnost všem. Že se to bude lišit, to je nutné přijmout jako nutné zlo a danou pravdu. Lidé jsou různí, myslí různě a píšou různě. Pokud tam nebude 40 obrázků k jednomu odstavci nebo celý text růžovou kurzívou tak to žádná katastrofa není.

Uživatelé Lupy preferují českou Wikipedii

Monday, 7 July 2008 08:07 UTC

Na serveru Lupa napsal Michal Černý článek Online encyklopedie nejsou jen Wikipedie. Článek má standardní slušnou kvalitu, snad jen určení toho, co odlišuje online encyklopedii od všeho internetu, se myslím trochu minul se skutečností - hlavní výhodou každé encyklopedie proti "pouhému" výsledku vyhledávání tématu na internetu podle mého je, že má (a často to dělá - to je právě chyba ne/populárních wikipedických pahýly) obsahovat pokud možno souhrnnou informaci, kterou uživatel na internetu musí kompilovat sám z více zdrojů.

Článek doprovází anketa "V jaké jazykové mutaci dáváte přednost Wikipedii?" Výsledky jsou pro českou Wikipedii velmi příznivé. V době psaní tohoto příspěvku jí dávalo přednost 54 % čtenářů článku na Lupě. 39 % upřednostňovalo anglickou Wikipedii, každý padesátý jiné jazyky a tři ze sta jiné online encyklopediíe. Je pravděpodobné, že podhodnocena je skupina "Encyklopedie online nevyužívám vůbec" (1 %), kterou takový článek asi ani nepřitáhl, a proto její příslušníci nemohli hlasovat, výsledky u prvních čtyř odpovědí by ale podle mne měly být zatíženy jen statistickou chybou způsobenou malým počtem hlasujících.

Wikipedie drží pozici, boj se přesouvá jinam

Friday, 4 July 2008 19:40 UTC

V současnosti zaujímá Wikipedie dominantní místo mezi encyklopediemi, boj o čtenáře se však přesouvá jinam. Jak oznámil čtvrteční El País, tento týden začala digitalizace starých děl z knihoven Universidad de Complutense de Madrid a Biblioteca de Cataluña ve Španělsku.

Kdo za vším stojí? Jedná se o světový internetový gigant Google. V plánu je zdigitalizovat většinu starších děl dostupných jako volná díla. Celkem se má jednat o více než 700 děl, mezi nimiž se dá nalézt například Cervantesův Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha, Kosmografie od Claudia Ptolemaia či Knihy o astronomii od Alfonse X. Moudrého. Ostatní díla s copyrightem pak budou nabízena ke koupi, nebo odkazována do "kamenných" knihoven.


Boj na poli encyklopedií postupně vyhrává Wikipedie. Již v roce 2005 si nechal renomovaný časopis Nature vyhotovit studii porovnávající kvalitu světoznámé encyklopedie Britannica a Wikipedie. Studie ukázala překvapivý výsledek a sice, že Wikipedie si na tom nestojí tak špatně jak se původně předpokládalo.

Počátkem dnešního roku pak řada "tradičních" encyklopedií oznamuje, že přechází k zpřístupňování hesel přes internet. Naproti tomu německá Wikipedie připravuje vydání dalšího DVD a dokonce má v plánu vydat i tištěnou verzi Wikipedie.

Postupně od dosažení 1,6 milionu hesel na anglické Wikipedii se stále více a více volá po kvalitě. Postupně s nárůstem hesel se hesla rozepisují, prohlubují; důležité a sporné údaje jsou odzdrojovány, čtenářům jsou nabízeny sekundární zdroje typu externích odkazů či literaturu. Některé vzdělávací instituce se organizovaně vrhají na Wikipedii a zkvalitňují hesla. Díky softwaru MediaWiki má každý možnost opravit chybu, kterou právě nalezl a v mžiku nabídnout opravenou verzi milionům lidí po celém světě, kteří mají přístup k internetu.


I Google se pokouší vytvořit vlastní "encyklopedii", v současnosti však, zdá se sází více na jiné cesty, jak přilákat čtenáře. Stává se výraznou konkurencí pro Wikisource. Digitalizace starých děl pro potřeby Googlu už běží v několika zemích v různých světových jazycích. Otázka je kdy se dostane i k nám? Jak někde uvedl Jimmy Wales: pokud vývoj Wikipedie trvá 5-8 let, vývoj Wikiknih může trvat 30-40 let. A podobné by to mohlo být s projektem Wikisource. Nejde totiž to to, že by díla nebyla dostupná, ale spíš o nedostatek ochotných editorů, kteří by se takovéto práci s chutí oddali. Svou roli zde hraje i přizpůsobení softwaru tomuto projektu.

Je tedy otázkou, jestli má cenu do budoucna s takovýmito projekty soupeřit, pokud jsou cíle stejné? Nabídnout volně přístupná díla v digitalizované podobě na internetu. Je nutné na tomto poli s někým soupeřit? Faktem však zůstává, že v současné době se na českém internetu nachází, hned několik internetových knihoven. Jsou lepší, horší a dokonce narazíte i na úplně katastrofální projekty (u takových se pak člověk podiví, na co všechno je možno dostat grant). Žádná z těchto knihoven však zatím nepřistupuje k digitalizaci tak široce, jako Wikisource.


Zdroj: El País, 3. července 2008, č. 11 442, evropské vydání.

Do Rady nadace Wikimedia Foundation zvolen Wing

Friday, 27 June 2008 21:06 UTC

Německý wikipedista čínského původu Tching Čeng (známý nejčastěji s přezdívkou Wing), byl zvolen zástupcem komunity v Radě nadace Wikimedia Foundation. Ve složitém systému, ve kterém se porovnával každý kandidát s každým, byl upřednostněn proti všem oponentům.

Wing se narodil v Šanghaji, vyrůstal v Cha-er-pinu a od svých 20 let žije v Německu. Nyní působí v Mohuči jako programátor u IBM. Edituje čínskou, německou a anglickou Wikipedii. Spolupořádal Wikimanii 2007 na Tchaj-wanu.

Zde je pět programových bodů, se kterými do Rady kandidoval:

  • Podpora rozvoje softwaru MediaWiki pro lepší uživatelnost;
  • Podpora kroků k získání a udržení nových editorů;
  • Zajištění komunikace mezi komunitami Wikimedie, ať jde o různé projekty, nebo různá místa;
  • Podpora jazykové, kulturní a dalších různorodostí komunity Wikimedia;
  • Podpora spolupráce mezi Wikimedií a univerzitami nebo jinými neziskovými/veřejnými institucemi zabývajícími se výzkumem a vzděláním (např. knihovnami).
Na prvních nezvolených místech zůstali Australan ruského původu Alex Bakharev a Američan Samuel Klein. Všichni kandidáti byli označení hlasující komunitou jako lepší než Američan Gregory Kohs, který svou kandidaturu formuloval dle mého názoru nejkritičtěji (podobně neúspěšná byla rovněž hodně kritická kandidatura jeho krajana Kurta M. Webera). Jen o jedno místo výš skončil Angličan Paul Williams, nad jehož nízkým věkem (18 let) jsem se pozastavoval zde na blogu i já.

V Radě jsou kromě Tchinga její předsedkyně Florence Nibartová-Devouardová, stálý člen Rady a zakladatel Wikipedie Jimmy Wales, dále místopředseda Jan-Bart de Vreede, Kat Walshová, Frieda Brioschiová, Michael Snow, tajemník Domas Mitsuzas a pokladník Stuart West.

Zdroj fotografie: Wikimedia Commons (autor Wing - mimochodem, přijde vám to jako autoportrét???)

13. června 2008 zemřel americký televizní publicista, dlouholetý moderátor pořadu stanice NBC Meet the Press Tim Russert. Není mi nijak známo, že by za svého života významně zasáhl do běhu Wikipedie. O to víc na ni může zapůsobit paradoxně po své smrti.

Russet zemřel po záchvatu, který ho postihl ve 13:30 přímo v kanceláři. Televizní stanice informaci zveřejnila až po informování jeho rodiny. Na Wikipedii se informace o jeho smrti objevila 13. června v 20:01, ale o devět minut později byla ze stejné IP adresy znovu odstraněna, což bylo vzápětí revertováno. Ve 20:29 už byla informace podložena zdrojem z New York Times a od té doby ponechána (aspoň předpokládám, protože jsem tu přibližně tisícovku(!!) editací provedených v následujících necelých dvou týdnech už dál převážně neprocházel).

Nenápadná záležitost, dohledatelná z historie článku, má ale důležité konsekvence, o kterých se (pokud jsem znovu něco v historii nepřehlédl) v článku na Wikipedii nepíše.

Údaj se totiž do Wikipedie dostal před oficiálním zveřejněním, sotva několik minut po jeho úmrtí. NBC byla šokovaná a začala vyšetřování, které ukázalo, že anonymním editorem je zaměstnanec servisní společnosti NBC, která nese název IBS. Ve stejné firmě pracoval i editor, který informaci zase odstranil, z časových konsekvencí internetoví komentátoři usuzují, že na základě stížnosti NBC, což podle mne není tak úplně jasné.

Podle dostupných informací se ale bezmála zdá (a komentátoři se na tom shodují), že ten první zaměstnanec ani nevěděl, že dělá něco špatného, protože předpokládal, že dává na internet veřejnou informaci. Přesto byl propuštěn, možná jen proto, aby si IBS zachovala tvář před NBC a tím i její přízeň. Šlo totiž spíš (jak píše třeba Liz Wolgemuthová z US News) hlavně o věc loajality.

O události informují například britský Telegraph. V New York Times se Noam Cohen pozastavuje nad tím, že NBC záměrně zadržovala informaci, než ji zveřejnila.

Wikipedie se (viz NYT) stala v této události důležitým zdrojem informací ve chvíli, kdy mnoho novinářů mělo zprávu o Russertově nevolnosti, ale nikoli o jeho aktuálním stavu.

Mathew Ingram z torontského Globe and Mail se na vlastním blogu ptá: "Byl čin osoby, která změnila stránku na Wikipedii, žurnalistikou, nebo vyzrazením privilegované informace? Podle mne to druhé, ale společnost chce jasně udržet NBC jako svého klienta." ("Was the person who changed the Wikipedia page committing an act of journalism, or divulging privileged information? I’d vote for the latter, but clearly the company wants to keep NBC as a client.") A publicista Mike Masnick mu na Techdirt odpovídá: "To bývala mnohem jednodušší otázka, když novináři byli novináři a privilegované informace byly privilegované informace. Ale hranice obou věcí se poměrně rozmazaly, a tak to povede jen k dalším otázkám, než se společnost dohodne na odpovědi." ("This used to be a much simpler question when journalists were journalists -- and privileged information was privileged information. But the boundaries of both things have become quite blurred these days, and that's only going to result in more questions being raised before society agrees on the answers.")

Na jednu stranu by to pro Wikipedii mohla být pozoruhodné informační vítězství nad ostatními médii (čistě formální připomínka zní, že ještě lépe se to mělo objevit na Wikinews, které jsou určené pro zprávy, na Wikipedii by se taková informace měla přece jen objevit až jako podložený údaj), pokud by mělo být takové usilování o rychlost jejím cílem - o čemž nejsem přesvědčen.

Mimochodem - o tom píše i autor Noam Cohen v New York Times ("V případě Wikipedie je to právě to, k čemu site nemá sloužit. Jedním z principů situ je Žádný vlastní výzkum - každý fakt se musí objevit v nějakém zdroji s reputací, než je ho možné zopakovat." ("In the case of Wikipedia, this is emphatically not what the site was meant to do. One of the principles of the site is No Original Research — every fact must have appeared somewhere reputable before it can be repeated.")

Na druhou stranu taková událost ukazuje, že editování Wikipedie může být i záležitostí svým způsobem nebezpečnou...

Zdroj fotografie: Flickr - via Wikimedia Commons (autor hyku)

Jako Ženevský zázrak pojmenoval autor Reisender svůj článek, který věnovat vyřazení českých fotbalistů z mistrovství Evropy ve fotbale. Článek neobsahuje nic závratného, není ani nijak ozdrojován a navíc kvůli probíhajícímu hlasování o smazání bude pravděpodobně brzy smazán (proto přikládám pro pozdější čtenáře odkaz na kopii ve vlastním uživatelském prostoru na cs.wiki).

Je to ale - co jsem si všiml - jeden z nemnoha případů, kdy se česká reálie stala hlavním tématem článku na en.wiki v okamžité reakci na událost, a aniž by její vytvoření inicioval český editor. Reisender se k tématu podle všeho dostal spíš jako Chorvat, který s překvapením zjistil, že soupeřem jeho týmu ve čtvrtinále nebudou očekávaní Češi, ale Chorvati.

Smazání na anglické Wikipedii dovedu pochopit (zvlášť v současném stavu článku), ale na druhou stranu zvláště na české Wikipedii by takový článek být mohl, a to podle mého názoru na to, že česká Wikipedie má zvláště zdůrazňovat český rozměr zobrazovaných materiálů.

Doplnění: Článek byl skutečně smazán 23. června. Těsně před tím proběhl i pokus o jeho přejmenování na Krále comebacků. Výsledek diskuse nakonec byl mnohem těsnější, než to zpočátku vypadalo. Na české Wikipedii by podle mne vedl k tomu, že by článek zůstal ponechán. Při pouhém sčítání hlasů mi vyšel výsledek 21 pro smazání, 16 pro ponechání, možná jsem se přepočítal, ale těžko tolik, aby to přeskočilo hranici 2/3.

Česká Wikiverzita má už svoje logo!

Saturday, 24 May 2008 17:32 UTC

Protože Wikiverzita i Wikizprávy už byly schváleny, je třeba se připravit na ostrý provoz a udělat taky něco proto, abychom nekoukali jako kedlubny, až doménu dostaneme. Zatímco pro Wikizprávy se logo udělalo už před časem a na hlavní straně je (a já možná ještě udělám nějaký alternativní verze pro milníky, 200 článků se nám pomalu pozvolna blíží), Wikiverzita neměla vůbec nic. A tak jsem se na popud Dannyho B rozhodl logo udělat.

Nebylo to nic složitého, stačí vzít jakékoliv logo, které už existuje a doplnit pouze lokalizovaný text (narozdíl od Wikipedie či Wikislovníku k tomu tak není potřeba přidávat ještě nějaké menší texty pod názvem projektu, to zde odpadá. A ono je to i lepší; pořádné informace jsou na příslušných stránkách, z hlavní odkazané, není problém se k nim doklikat. A editorům log se hlavně usnadní práce :-)

Do správní rady Nadace se žene mládí

Wednesday, 21 May 2008 12:01 UTC

Už jsem tu jednou velmi okrajově zmínil, že se chystají volby do správní rady Wikimedia Foundation - tedy do té části, o které rozhodují členové komunity. V tuto chvíli se přijímají kandidatury, uzávěrka má být zítra.

Zaujaly mne regule, podle kterých je možné volit nebo být volen.

Volit může ten, kdo měl aspoň 600 editací před 1. březnem 2008 na jedné nějaké wiki, 50 editací na té samé wiki od 1. ledna do 29. května 2008, není zablokován a není bot.

Kandidovat může ten, kdo měl 600 editací na nějaké wiki před 1. lednem 2008, má 50 editací mezi 1. lednem a 1. červnem 2008, je mu aspoň 18 a je plnoletý ve své zemi a zveřejnění své občanské jméno. Zajímavé pro mne je, že v zásadě není moc velký rozdíl mezi požadavky na počet editací.

Co mne také zaujalo, je velmi nízký průměrný věk přihlášených kandidátů. V době, když jsem psal tenhle článek, jich bylo 11 a ten věk byl 32 let (a myslím, že ho zvedly poslední přírůstky do seznamu). Do rady kandidují i zájemci ve věku 18 (Paul Williams - na fotografii), 22, 23 a 25 let. Že uživatel ve věku 18 let bude schopný vykonávat povinnosti v radě v plném požadovaném rozsahu, prostě nepředpokládám, ale každý volič si udělá názor sám.

Jinak jsou v seznamu kandidátů čtyři Američané (a k nim jeden Kanaďan, dohromady průměrný věk 27 let), čtyři kandidáti z Evropy (průměr 36 - a to ho snižuje Williams), jeden Izraelec a jeden Australan.

Volby proběhnou od 1. do 21. června 2008.

Zdroj obrázku: Flickr via Wikimedia Commons (autor Peter)

Gratulace Wikizprávám a Wikiverzitě!

Monday, 19 May 2008 18:14 UTC

Obrázek: Univerzita Karlova už brzy bude mít svého českého wikiverzitního konkurenta.

Člen jazykového subkomitétu Wikimedie Pathoschild oznámil oběma chystaným českým projektům, že jsou "připravené ke schválení a brzy budou vytvořeny".

I když jsem měl určité pochybnosti o jednom z projektů, iniciátorům i dosavadním přispěvatelům oběma upřímně gratuluju, protože odvedli dobrou práci. V zastoupení všem ostatním gratuluji těm nejaktivnějším - u Wikizpráv jde především o Aktrona, Orange.mana, Dannyho B. a Darkermonka. U Wikiverzity jasně nejvíc práce odvedl Juan a s ním Kychot.

Přeji všem po spuštění hodně spokojenosti z příspěvků publikovaných v přátelské a tvůrčí atmosféře.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: Rémi Diligent)

Wikiprojekt Fotografování je jedním z projektů, které mají dle mého názoru velký význam, stojí prostě za to, a je krásně vidět, jak pomáhají nejen Wikipedii (a dalším sesterským projektům) ale i jednotlivcům. Ti tak získávají spoustu motivace zlepšovat stále více svůj fotografický um, objevovat nová místa apod. Samozřejmě, že mě tento projekt jako jeden z mála baví a intezivně se mu věnuju i po té, co jsem svojí aktivitu na Wikipedii celkově utlumil.

A tak jsme se s Juanem rozhodli navštívit průhonický zámecký park. Je zrovna vhodná roční doba, tj. všechno kvete a park je přímo v rozpuku. Není malý a na sobotní odpoledne tam autobusem z metra Opatov problém dojet není. Takže jsme si to dali na asi tak pět hodin, nafotili co se dalo, bylo to velmi... poutavé. Prošli jsme park celý, a to tedy od zámku, až po rybník Bořín, který připomíná spíše nějaké obří jezero. Zatímco v přední části celého areálu jsou přímo ukázkové rostliny a plno turistů, v prostředku začíná trochu více normálnější přírody a na konci celé obory už se člověk cítí jako kompletně někde mimo.

Fotografování bylo samozřejmě příjemné, jediná věc, která to trochu kazila bylo pochmourné počasí, neboť ani zvýšení citlivosti mnohé kousky nezachránilo. A že některé v reálu vypadaly tak slibně :-). Informace o parku říkají, že prý tam jsou destítky různých druhů rododendronů, no vskutku mnohdy až oči přecházely z těch barev a květů v různých stádiech rozevření se. Jediné, co by člověk uvítal, by byla nějaká menší hospůdka, protože při courání po 220 ha celého areálu vyhládne a žízeň se dostaví. Každopádně se nám ale akce líbila i přes tohle. Obrázků se udělalo vskutku hodně, ale nahrávat bylo záhodno jen to, co mělo přijatelnou kvalitu. Proto doufám, že se galerie bude líbit.

Stoupenci slušnosti proti stoupencům pravidel

Friday, 16 May 2008 15:17 UTC

Už jsme si na to na Wikipedii odvykli. Zbraně zrezivěly, zákopy zarostly křovím, pevnosti se rozpadly. Hlavní problémy byly vyřešeny. Ano, zvykli jsme si žít bez arbitráží. Mír však trval jen krátce. Nový proces je totiž na obzoru.

Shrňme si nyní, o co vlastně jde. Známý správce Vrba nařkl jiného správce (a navíc i byrokrata) Ludka ze zneužití práv v jistém případě a z pochybného způsobu vážení hlasů v některých hlasováních o administrátorská práva. Této oficiální Vrbově zprávě u Ludka předcházel pokus o domluvu, který ztroskotal, neboť (dle informací od Vrby a mých zkušeností) druhá strana sporu nereagovala na výzvy, později se objevilo jen nějaké prohlášení. Nařčení samozřejmě doprovázela žádost o potvrzení ve funkci, kterou Ludek později odmítl s odůvodněním, že není jeho výroční měsíc (tím je únor) a tudíž Vrba a jeho stoupenci nemají na hlasování nárok. Navíc situaci označil za snahu pošlapat jasně definované pravidlo o volbě správců (a ergo i byrokratů).

Nyní se tak začínají různé strany (zatím převažuje však ta druhá v předchozím odstavci uvedená) projevovat v nové arbitráži a je překvapivé, kolik lidí se nejprve v Ludkově diskuzi (tento počet byl některými podceňován a marginalizován, jednalo se však o nemálo wikipedistů a s rozličnými názory a postoji) a později na hlavní stránce arbitráže vyslovilo a zaujalo stanovisko.

Můj osobní názor je samozřejmě ten, že i kdyby Ludek pravidla neporušil a konal v nejlepším zájmu projektu, není možné, aby jako správce a byrokrat na výtky a žádosti o potvrzení ve funkci od docela podstatných wikipedistů reagoval jen žádnými, či kusými odpověďmi. Odstoupení z funkce sice nemyslím že je nejlepším řešením, potvrzení je však nanejvýš vhodné a já jsem rozhodně dost zvědavý na to, k čemu výbor dospěje. Každopádně asi nejšťastnější pro nás pro všechny by bylo, kdyby Ludek tlaku ustoupil, mnoho toho třeba udělat přeci není.

Autorem obrázku, který je původem z Wikimedia Commons je uživatel Jniemenmaa, který jej publikoval pod GFDL+cc-by-sa.

Třídy wikipedistů

Friday, 16 May 2008 13:56 UTC

Třídění wikipedistů je záležitost tradiční. Někteří dělí wikipedisty podle stadia jejich vývoje, někteří podle toho, zda jsou v klice, nebo proti ní, jiní podle zasloužilosti a tak dále. Na každém z těch dělení je něco reálného a něco surreálného, něco zaslouženého a něco nezaslouženého.

Já si třeba zrovna dnes říkám, že trvalejší wikipedisté se dělí třeba podle konfliktnosti. Příběh, který mne k tomu přivedl, se stal nedávno mladému a celkem talentovanému wikipedistovi, který podle evoluce nejspíš dospěl do stadia reformátora a osvícence, což neznamená, že nemohl být zároveň slušným rozšiřovatelem.

Bohužel se přiřadil také mezi lidi, kteří ve všem viděli spiknutí proti němu, a i neutrální kroky komunity vůči němu začal vnímat jako kroky záměrně škodlivé. S takovými wikipedisty je těžká práce. I kdyby byl jejich přínos sebevětší, nedá se s nimi spolupracovat, což obvykle vede k rozchodu s Wikipedií - nucenému, či nevynucenému. Nejsem z takových odchodů nadšený, ale realisticky říkám, že lepší řešení v těchto případech asi neexistuje.

Bohužel si nemyslím, že z Wikipedie tito lidé někdy všichni zmizí definitivně, i proto, že Wikipedie je věc návyková - a to nemluvím o tom, že někdy je návykové i to dělání potíží a živení sporů. Někdy je návyková dokonce i ta ublíženost, kterou mnozí takoví wikipedisté dávají okázale najevo, protože nevědí (někdy i přesto, že vědí), že útoky na ostatní nikdy neomlouvá nic, co ostatní dříve udělali jim.

Konfliktní jsou i někteří autoři, kteří jsou zkrátka svérázní, přehnaně řečeno podivíni. Někdy se zabývají i drobnými, nejspíš zbytečnými editacemi, někdy při tom dokonce sami dělají chyby, ale charakteristická je u nich nechuť komunikovat, někdy oplývají svérázným smyslem pro humor. To je skupina velmi zvláštní, dlouho jsem o její existenci snad ani nevěděl. I proto tak nějak nevím, co a jak s nimi.

Pak jsou wikipedisté konfliktní z důvodu, že vytvářejí spousty editací a někdy si za nimi přespříliš stojí. Míra jejich užitečnosti pro Wikipedii je pak pro mne poměřovaná tím, jak mnoho práce a jak dobré práce za nimi zůstává. U těch se bohužel někdy stává, že bývají tolerováni proto, jakou práci udělali v daleké minulosti, i když současný přínos se od minulosti liší jako dudy a nebe. Pravidlem ale takový přístup není - naštěstí, protože omlouvat zbytečné rozviřování konfliktů není nikdy dobré.

Většinu případů takových konfliktních wikipedistů obvykle řeší jiná dost malá skupina wikipedistů, v podstatě také nějak konfliktních, protože i vyhledávání konfliktů s touhou je řešit, ať je sebepotřebnější, jakousi imanentní touhu po konfliktech zkrátka vyžaduje. Bohužel často ti nejkonfliktnější z konfliktních mají potřebu dál své konflikty šířit i mimo Wikipedii a občas informují veřejnost o její prohnilosti.

Ve skutečnosti tenhle můj dlouhý text je jen úvodem ke krátké, ale zásadní myšlence, kterou chci celou věc uzavřít. Ať je to, jak je, tihle všichni konfliktní wikipedisté, včetně těch, kteří se aktivně zapojují do konfliktů proto, aby je umírnili či ukončili, jsou jen špička wikipedického ledovce. Přečtěte si jména autorů na seznamu posledních změn v hlavním prostoru, naprostá většina z nich je neidentifikovatelná mlčící většina, která nehlasuje, nehádá se - a tvoří. Neidentifikovatelná, přehlédnutelná a přehlížená, ale o to víc důležitá a pro Wikipedii nezbytná.

Dnes chci za všechny konfliktní wikipedisty poděkovat mlčící většině, bez níž bychom třeba měli taky nějakou Wikipedii, ale jen malou a rozhádanou.

Zdroj obrázků: Wikimedia Commons (autoři: 1- Felix Francis, 2 - Wldland, 3 - Abraham del Pozo.