Seniorské WikiMěsto, tradiční akce pro zkušené účastníky kurzů Senioři píší Wikipedii, tentokrát zamířilo do lázeňského města na východní Moravě. Luhačovice nabídly pestrý program a výborné zázemí, zejména díky péči místních patriotů, manželů Petrákových.

Po posledních dvou výjezdech do Lysé nad Labem (2023) a Bečova nad Teplou (2024) se Seniorské WikiMěsto posunulo výrazně směrem na východ. Téměř u slovenských hranic, nedaleko Valašských kopců, poutá již desetiletí pozornost návštěvníků malebné lázeňské město Luhačovice. A právě tam jsme zavítali letos. Patnáct wikipedistů a wikipedistek seniorského věku se podívalo – a v mnoha případech poprvé – do míst, kde pramení Vincentka a své skladby zde skládal Leoš Janáček.

Od muzejní expozice ke kolonádě

Program celé akce, která proběhla během prodlouženého víkendu od 25. do 28. září,  byl připravován společně s Blankou a Františkem Petrákovými – průvodci i duší celé akce. Blanka Petráková, kurátorka a etnografka Muzea luhačovického Zálesí, které mapuje celý etnografický region s bohatou tradicí lidové kultury i architektury, zajistila pro účastnice a účastníky inspirativní zázemí. Muzeum se stalo prostorem pro přednášky, diskuse i samotné editace. Jeho expozice byla navíc nafocena na Wikimedia Commons.

V pátek si účastníci prošli aktuální expozici muzea věnovanou automobilovým a motoristickým závodům, které zde s velkým ohlasem probíhaly za první republiky. Součástí expozice bylo i několik strojů, které vyrobil nebo opravil luhačovický nadšenec, pan Malaník.

Poté účastníci a účastnice vyrazili na procházku po lázeňské kolonádě a tzv. Bílé čtvrti, známe díky domům architekta Bohuslava Fuchse. Součástí procházky byla také komentovaná prohlídka ptačích budek českých výtvarníků, jejichž realizaci inicioval a instaloval malíř a pedagog František Petrák. Funkcionalistické či impresionistické budky výtvarníků z Čech, Moravy i Slezska zdobí nejen přilehlý park, ale také stromy na kolonádě.

V podvečer nás Blanka Petráková ve své přednášce vedle sbírek muzea seznámila také s tradicemi luhačovického Zálesí a historií existujících i zmizelých vil, o kterých napsala několik publikací.

Sobotní program nabídl pomyslný vrchol prohlídku obnoveného Vodoléčebného ústavu a slunečních lázní. Původní stavba architekta Dušana Jurkoviče prošla nákladnou rekonstrukcí a nabízí dnes návštěvníkům pestrý program, procedury, prohlídky i ubytování. Odpoledne někteří účastníci vyrazili na výlet na zříceninu hradu Starý Světlov, kterou místní nadšenci postupně kultivují a opravují. Večer byl v penzionu Vincent promítnut film Svetlé miesto Dušana Trančíka o historii Luhačovic.

Přes 30 článků a stovky snímků z Luhačovic

Účastníci a účastnice zpracovali přes 30 nových článků, které souvisí s historií, osobnostmi, tradicemi nebo architekturou Luhačovic. Celkem bylo nahráno 476 obrázků na Wikimedia Commons, mimo jiné vznikly fotografie z prostor Jurkovičovy Vodoléčebné budovy a slunečních lázní, které byly v roce 2024 nově otevřeny veřejnosti po nákladné rekonstrukci.

Vznikly například články o tradici tzv. luhačovické vzduchoplavby nebo samotném Muzeu Luhačovického Zálesí. Řadu nových článků mají také jednotlivé vily významných českých a moravských architektů, kteří doplnili styl lázní světového významu (Bohuslav Fuchs, Denis Jurkovič) – například Vila Radun. Hesla mají také nové stavby, jako Kostel svaté Rodiny, který tvoří novodobou dominantu kolem potoka Šťávnice v centru města, nebo Kino Elektra Luhačovice.

Nejaktivnější přispěvatelkou byla paní Milena Kantorová (NoisySolitude), která v Luhačovicích prožila část svého života. V průběhu a po skončení akce publikovala celkem 14 článků – mimo jiné Bílá čtvrť, Pošta Luhačovice, Bruselská fontána nebo heslo o Františku Šťastném, lékaři, který byl popraven nacisty v roce 1944 a po kterém je pojmenován jeden z pramenů.

Samostatných hesel se dočkala také kulturní a historická témata, jako je například fenomén Luhačovických porad, československých setkání oslavujících vzájemnost obou národů, nebo lékařská akce Diabetologické dny, která tradičně probíhá v tomto lázeňském městě již od roku 1965.

Závěrem

Luhačovické Seniorské WikiMěsto se neslo v duchu vzdání pocty práci místních osobností, jakými jsou Blanka Petráková, František Petrák a mnozí další, kteří nám pomohli tuto akci uskutečnit a umožnili nám přístup do prostor, kam bychom se jinak nedostali.

Jednou z úvah nad budoucností akce je také myšlenka škrtnout v názvu slovo “seniorské” a spojit tak klasické wikiměsto (které již několik let není organizováno) se Seniorské WikiMěsto. Propojily by se tak zájmy wikipedistů, lektorů a dalších přispěvatelů Wikipedie bez ohledu na věk a zájmy. Co si o tomto nápadu myslíte? Napište nám na mail info@wikimedia.cz.

Aktivity projektu Senioři píší Wikipedii jsou podpořeny z dotačního programu Podpora veřejně účelných aktivit seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností.

Wikipedie letos slaví 25 let od svého vzniku. Největší encyklopedie světa funguje neziskově, bez reklam a bez paywallů a každý měsíc ji využívají miliardy lidí. Její obsah vzniká díky dobrovolné spolupráci statisíců editorů a editorek po celém světě. V Česku oslavy připomene 16. ledna spolek Wikimedia Česká republika Večerem svobodné kultury.

15. ledna 2026 oslaví Wikipedie 25. výročí svého založení. Již čtvrt století je tvořena komunitně různorodými lidmi ze všech koutů světa – je důkazem lidské spolupráce, otevřeného sdílení a neutuchající touhy po poznání. 

Čtvrtstoletí komunitně, pro všechny, bez reklam a bez paywallů

Celosvětově dnes Wikipedie obsahuje více než 65 milionů článků ve více než 300 jazykových verzích a každý měsíc je zobrazena přes 15 miliardkrát.

Na tvorbě a kontrole obsahu se měsíčně podílí téměř 250 000 dobrovolnic a dobrovolníků z celého světa. Wikipedie je editována průměrně 342krát za minutu a u nejnavštěvovanějších jazykových verzí – včetně té české – je většina vandalismu odhalena a opravena během několika minut. 

“Wikipedie již 25 let funguje neziskově, bez reklam, bez předplatného, nesbírá ani neprodává uživatelská data. Naopak stojí na otevřeném modelu, který tvoří dobrovolná komunita. Díky tomu patří k největším a nejdůvěryhodnějším zdrojům informací na světě,” říká výkonná ředitelka spolku Wikimedia ČR Klára Joklová. 

Oslavy 25 let v Česku: Večer svobodné kultury

Výročí 25 let Wikipedie připomene v Česku spolek Wikimedia Česká republika, který podporuje tvorbu a šíření svobodně dostupných informací a posiluje komunitu lidí zapojených do české Wikipedie a dalších Wikimedia projektů. Oslavy vyvrcholí v podobě Večera svobodné kultury, který se uskuteční v pátek 16. ledna 2026 od 16:00 hodin v novém prostoru A3 (HYB4 City, 3. patro) v Kampusu Hybernská v Praze.

Česká jazyková verze Wikipedie patří dlouhodobě k největším a nejaktivnějším v regionu.

“Aktuálně česká Wikipedie obsahuje přes 583 500 článků. Do její tvorby jsou zapojeny tisíce editorů a editorek, z nichž téměř 5 000 bylo aktivních během posledních 30 dnů. Právě tato aktivní komunita zajišťuje, že informace na české Wikipedii jsou průběžně aktualizovány, doplňovány a kontrolovány,” poznamenává předseda spolku Wikimedia ČR Martin Urbanec.

Graf vývoje počtu článků na české Wikipedii. Wikimedia Statistics, Public domain, via Wikimedia Commons

Lidská spolupráce jako základ důvěryhodných informací

I po 25 letech zůstává Wikipedie jedinečným příkladem toho, že otevřené a důvěryhodné informace mohou vznikat díky spolupráci lidí bez ohledu na hranice, jazyk či profesi. Každý nový článek, každá úprava či doplněný zdroj přispívají k tomu, aby byly informace na internetu dostupnější, kvalitnější a lépe ověřitelné.

Motivem letošních oslav je dílek puzzle – symbol toho, že Wikipedie vzniká z jednotlivých příspěvků konkrétních dobrovolných editorek a editorů, fotografek a fotografů, správkyň a správců i mnoha dalších. Každý příspěvek představuje jeden dílek do společné skládačky. Teprve dohromady z nich vzniká obraz největší encyklopedie světa.

“V době nepřeberného množství dezinformací, rychlých technologických změn a nástupu umělé inteligence má lidsky vytvářený a kontrolovaný obsah zásadní význam. Wikipedie ukazuje, že dlouhodobá spolupráce lidí je klíčem ke kvalitě a udržitelnosti informací i do budoucna. Wikipedie dnes představuje jeden z posledních nezávislých majáků v moři dezinformací,” uzavírá Klára Joklová.

Prosinec patří těm, kteří dokazují, že věk není překážkou, ale výhodou. Měsíc seniorů na Wikipedii oslavuje stovky aktivních seniorek a seniorů, kteří svou zkušeností a pečlivostí obohacují největší otevřenou encyklopedii světa. Zároveň zve nové zájemce – po celé republice se otevírají bezplatné kurzy programu Senioři píší Wikipedii. Přihlaste sebe, své blízké – nebo projekt podpořte, a pomozte tak rozšiřovat svobodné vzdělání i mezigenerační propojení.

Po celý prosinec oslavuje Wikipedie ty, kteří dokazují, že chuť tvořit, učit se a předávat dál své znalosti nezná žádné věkové hranice. Spolek Wikimedia Česká republika vyhlašuje v prosinci na Wikipedii Měsíc seniorů – období věnované podpoře, ocenění a inspiraci seniorek a seniorů, kteří aktivně přispívají k rozvoji největší otevřené encyklopedie světa.

Tisíce hodin editování, stovky nových článků, tisíce opravených chyb i nahraných fotografií – to vše mají na kontě účastnice a účastníci programu Senioři píší Wikipedii, který vznikl už v roce 2014 z iniciativy prof. Jana Sokola. Od té doby se do něj zapojily stovky lidí po celé republice.

„Senioři Wikipedii obohacují nejen o ověřené informace, ale i o životní nadhled, pečlivost a porozumění kontextu. I když si mnozí z nich na začátku nevěřili, dnes patří k nejvytrvalejším a nejvřelejším členům komunity,“ říká Klára Joklová, výkonná ředitelka Wikimedia ČR.

Měsícem seniorů se otevírá řadu bezplatných kurzů v různých částech Česka – od Brna, Olomouce a Ostravy přes Prahu až po Jihlavu. A také online! Vedle toho se koná i online Wikiškola zaměřená na pokročilá témata. 

Výzva veřejnosti: Přidejte se

Měsíc seniorů není jen oslavou, ale i výzvou: podpořte seniory, kteří tvoří Wikipedii. Přihlaste se na kurz, sdílejte tuto možnost s lidmi ve svém okolí – nebo přispějte na provoz bezplatných kurzů, které pomáhají propojovat generace, posilují digitální kompetence a přispívají ke kvalitnímu, dostupnému vzdělávání pro všechny.

“Wikipedie má pro mě velký význam – zvlášť teď v seniorském věku – protože mě pomohla najít další smysl života, a protože se díky ní můžu setkávat s novými lidmi, kteří mají podobný náhled na život a podobné zájmy. Wikipedii jsem používala již dříve a vždy mě fascinovala,“ říká Jana Sekyrová, absolventka kurzů.

O programu Senioři píší Wikipedii

Senioři píší Wikipedii je vlajkový vzdělávací program spolku Wikimedia ČR. Za deset let své existence oslovil stovky účastníků a účastnic a je postaven na síti knihoven a komunitních center po celé zemi. Kromě kurzů nabízí i navazující aktivity, jako jsou editatony, tematické výzvy či komunitní setkávání.

Podrobnosti a aktuální kurzy najdete na webu stránce Senioři píší Wikipedii.

Posledním listopadovým dnem skončila mezinárodní soutěž Asijský měsíc Wikipedie. Největší českou encyklopedii obohatila o více než 150 nových hesel, na kterých se podílelo 27 soutěžících.

Nové články

Co všechno letos v rámci Asijského měsíce na Wikipedii vzniklo? Téma největšího světadílu je nesmírně široké – a možná ho ani nepůjde nikdy vyčerpat. Na české Wikipedii se ale od podzimu zabydlela řada nových článků, například o Svišti himálajském, jehož přirozený areál začíná až ve výšce kolem 2 900 m n. m. Z živočišné říše přibyly také články kobra monoklová nebo makak Heckův.

Svůj článek letos získala také monarchistická revoluce v Číně z roku 1917, během níž se tehdejšímu poslednímu císaři loajální generál pokusil obnovit monarchii a svrhnout republiku. Pozornost soutěžících se zaměřila i na Čínskou republiku (dnes na ostrově Tchaj-wanu) – například na centrální pohoří, které ostrov rozděluje na dvě části.

A mohli bychom pokračovat dál – naši editoři a editorky nezapomněli ani na asijské ostrovy. Nově tak Wikipedii obohatil i článek o pohoří Hadžhir na ostrově Sokotra v Arabském moři. Tato odlehlá výspa je pro většinu z nás na mapě téměř neznámá – a právě o taková místa jde: stojí stranou pozornosti, ale v encyklopedii rozhodně mají své místo.

Mezi novými články nechybí ani komplex mauzoleí Uch Šarif v Pákistánu. Tato nepříliš známá památka vyniká pestrobarevnými stavbami viditelnými na kilometry daleko. Jako svědek slávy Mughalské říše sice nestojí v povědomí veřejnosti tak pevně jako Tádž Mahál, ale své místo na Wikipedii si rozhodně zaslouží.

Co nás čeká (a nemine)?

Porota soutěže se nyní pouští do vyhodnocování všech přihlášených článků. Předpokládáme, že celý proces potrvá zhruba měsíc. Je potřeba zkontrolovat, zda jednotlivé texty splňují pravidla Wikipedie – tedy zda neporušují autorská práva, odpovídají encyklopedickým standardům a mají správně doložené všechny použité zdroje.

Následně budou vyhlášeni také výherci knižních cen. Mezinárodní porotě zároveň zašleme seznam wikipedistek a wikipedistů, kteří vytvořili čtyři a více článků – podle tradice od ní poté obdrží pohlednici z Asie.

Globální rozměr

Asijský měsíc je globální soutěž – a nejinak tomu bylo i letos. Do akce se zapojilo 55 jazykových verzí Wikipedie, včetně těch největších: anglické, francouzské či německé.

Na české Wikipedii probíhá soutěž díky komunitním minigrantům spolku Wikimedia Česká republika, a to zásluhou dvojice organizátorů, wikipedistů Aktrona a KKDAII.

Téměř všude na světě se Asijský měsíc koná ve stejném období, tedy v listopadu. Dny jsou kratší a večery klidnější – ideální čas vydat se na cesty alespoň prstem po mapě a objevovat nové krajiny, rostliny, dějiny i osobnosti prostřednictvím psaní článků pro největší světovou encyklopedii.

Na konci srpna skončil první ročník mezinárodní výzvy Wiki Loves Film, pořádané spolkem Wikimedia Česká republika. Jejím cílem bylo doplnit a rozšířit filmová hesla na Wikipedii napříč zeměmi střední a východní Evropy. Navázala na mikro-soutěž Filmy na Wikipedii z roku 2024 a díky podpoře Wikimedia CEE Hubu pokryla region od Aše až k Černému moři. Editorky a editoři ze šesti zemí vytvořili 404 nových článků a přes 1 000 stránek dále rozšířili či upravili.

Jak výzva a soutěž dopadla?

Wiki Loves Film navázala na předchozí mikro-soutěž Filmy na Wikipedii, která probíhala v roce 2024 pouze na české Wikipedii. V roce 2025 se výzva rozšířila na země střední a východní Evropy, tedy do celkem 28 zemí. Do úvodní fáze se zapojili účastníci a účastnice ze šesti z nich. Některé komunity však projevily mimořádnou aktivitu a rychle se dostaly na vrchol žebříčku – nejvýrazněji Rumunsko, kam také směřovala většina cen od našich partnerů.

V celé výzvě v regionu CEE se aktivně zapojilo 59 účastnic a účastníků ze šesti zemí. Společně vytvořili 404 nových článků v sedmi jazykových verzích Wikipedie a upravili 1 056 stránek, což představuje celkem 1 416 editací. Zapojila se také fotografická část výzvy – 10 autorů a autorek nahrálo dohromady 448 fotografií.

Nejvíce editací proběhlo na české Wikipedii (767), následovala rumunská (599), polská (37) a makedonská (27). Mezi zajímavosti, které letos nemohly být zařazeny do soutěže, patří například rozšíření článku Film na uzbecké Wikipedii od uživatele Panpanchik.

„Velmi mě těší, že jsme letos výzvu pojali mezinárodně a zapojili do ní také CEE Hub, u jehož zrodu jsem stála a jehož aktivity považuji pro region i celé hnutí za důležité. Mám radost i z toho, že nevznikají pouze hesla o významných světových osobnostech, ale také o mladých tvůrcích a tvůrkyních, jako je Monika Omerzu Midriaková. Zvlášť mě pak těší, že se do letošní výzvy zapojila i řada mladých editorů a editorek – přinášejí novou energii a perspektivu, která je pro budoucnost Wikipedie nepostradatelná,“ říká výkonná ředitelka Wikimedia ČR Klára Joklová.

Smysl mezinárodní soutěže

„Mezinárodní soutěž Wiki Loves Film jsme se rozhodli uspořádat proto, že film je univerzálním jazykem a uměním, kterému rozumí a mají jej rádi wikipedisté a wikipedistky z celého světa. A to se nám potvrdilo,“ říká Pavel Bednařík, hlavní lektor Wikimedia Česká republika a iniciátor soutěže. „Dalším důvodem byla skutečnost, že se tak propojuje má odborná kvalifikace, moje posedlost a má práce jako hlavního lektora,“ dodává.

Propojení jednotlivých zemí regionu CEE neznamenalo jen paralelní editování článků v různých jazykových verzích Wikipedie. Vedle vzniku mezinárodního seznamu významných článků se editoři a editorky vzájemně inspirovali a vyhledávali témata z dalších evropských kinematografií.

Publicitu české kinematografii například výrazně podpořili polští kolegové, kteří zveřejnili článek motivující polskou komunitu k zapojení do výzvy. Z polské komunity se nejaktivněji zapojili wikipedisté Ironupiwada a Damian Kujawa. První z nich vytvořil na polské Wikipedii mimo jiné dvě klíčová hesla: jedno věnované českému Národnímu filmovému archivu (Czeskie Narodowe Archiwum Filmowe) a druhé dokumentaristovi a ikoně českého dokumentu Karlu Vachkovi. Zároveň rozšířil také článek o mezinárodní osobnosti s českým původem, Alexandru Hackenschmiedovi.

Jak už bylo uvedeno výše, velkou část editací, nových článků i fotografií měli na svědomí wikipedisté a wikipedistky z rumunské komunity. Ti ve spolupráci s Wikimedia Romania připravili samostatnou stránku k výzvě a zajistili také peněžité odměny pro soutěžící. V hlavní soutěži však byli účastníci a účastnice ze všech zemí odměněni rovnocenně.

Výsledky mezinárodní CEE soutěže naleznete zde:

1. Ironupiwada (Poland)
2. AlessioRO (Romania)
3. Elena Ancu Damian (Romania)
4. Oly23lid (Romania)
5. StanDG80 (Romania)
6. ToniSant (Malta)
7. Valivia.M (Romania)

Soutěž vznikla díky mikrograntu Wikimedia CEE Hubu. Děkujeme.

Co přibylo na české Wikipedii?

Nejvýraznější účast ve výzvě byla pochopitelně započítána z České republiky. Na české Wikipedii se zapojilo 37 účastníků a účastnic, kteří upravili 713 stránek a dalších několik desítek článků vytvořili.

Záběr nových českých článků vzniklých během výzvy je velmi pestrý. Nové heslo má například polský herec Daniel Olbrychski, dánský režisér Nicolas Winding Refn (Dealer 1, 2, 3, Neon Demon, seriál Kodaňský kovboj) nebo nedávno zesnulý polský dokumentarista Marcel Łoziński. Nová hesla získaly i další legendy světové kinematografie, litevský průkopník animace Ladislav Starevič nebo významný francouzský režisér Jules Dassin (Rvačka mezi chlapy). Samostatný nový článek má také fenomén trezorový film.

Mezi české vítěze domácí soutěže a oceněné patří následující wikipedisté:

• Karelkam
• Hadonos
• Regi Novo
• Meloun1212
• Bazi
• Kurkic5
• Jklamo
• ZSsen

Všem děkujeme za zapojení do soutěže!

Akce a zapojení partnerů

Doprovodnou mezinárodní akcí výzvy byl online editaton CEE Hubu, který proběhl v pondělí 18. srpna 2025 od 16:00. Zapojilo se do něj více než 15 účastnic a účastníků, včetně silné uzbecké komunity, která zároveň deklarovala zájem zapojit se do příštího ročníku ještě výrazněji a aktivněji. Součástí editatonu byl i vědomostní kvíz, který program zpestřil a propojil online i osobní účast na akci.

Na editaton navázala druhý den 19. srpna procházka po pražských kinech, kterou zajistil partner výzvy Edison Filmhub, a které se účastnilo na dvě desítky účastníků. Wikipedisté a wikipedistky během ní pořídili řadu fotografií, které poté v rámci výzvy nahráli na svobodné uložiště Wikimedia Commons. Po prohlídce proběhla projekce nového dokumentu distributora Film Europe (navázaný na Edison Filmhub) Bratři Lumiérové: dobrodružství pokračuje, kam měli účastníci výzvy vstup zdarma.

Zapojení festivalů se neomezilo pouze na dva české – Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary a Letní filmovou školu v Uherském Hradišti. Do výzvy přispěli také účastníci a účastnice s fotografiemi z festivalů MakeDox a Manaki Brothers v Severní Makedonii.

Výhled do dalšího ročníku

První mezinárodní ročník Wiki Loves Film ukázal, že filmová témata spojují wikipedistky a wikipedisty napříč celým regionem CEE. Výzva přinesla desítky nových kontaktů, rozšířila komunitní spolupráci a podpořila vznik rozsáhlého množství nového i rozšířeného obsahu o filmu.

Věříme, že energie, která během výzvy vznikla, bude pokračovat i dál – a že se v příštím roce zapojí ještě více lidí, zemí i partnerských organizací z hnutí Wikimedia. Výsledky výzvy jsou zveřejněny na stránce Wiki Loves Film. Všem účastnicím a účastníkům děkujeme za jejich práci a oceněným gratulujeme!

Od 1. do 30. listopadu běží na české Wikipedii soutěž v psaní článků o Asii. Akci podpořil spolek Wikimedia Česká republika v rámci Komunitních minigrantů. Výzva stojí na jednoduchém principu: Pište nové články na téma Asie, přihlaste je a soutěžte o knižní ceny! 

Po celém světě

Soutěž má celosvětový charakter – letos se do ní zapojilo už čtyřicet jazykových verzí Wikipedie. Účastní se jak ty velké, například francouzská, arabská či perská (každá s více než milionem článků), tak i menší projekty, a to nejen z Asie, ale i z Evropy. Asijský měsíc Wikipedie tak poběží nejen na české Wikipedii, ale i na bosenské, maďarské nebo ásamské verzi.

Asijský měsíc Wikipedie se koná už od roku 2015. Z původně malého online editatonu se během deseti let stal globální projekt, který každoročně pomáhá rozšiřovat největší internetovou encyklopedii o stovky nových článků. Wikipedistky a wikipedisté po celém světě tak přispívají k pokrytí témat od pásma Gazy až po Japonsko.

Wikipedii tvoří dobrovolnice a dobrovolníci, kteří píší o tom, co je baví. Velké jazykové verze, například anglická, francouzská nebo portugalská, mají díky svému rozšíření do jisté míry globální pokrytí – uvedenými jazyky se mluví téměř na všech kontinentech. Díky tomu vzniká obsah rovnoměrněji napříč světem. Brazilští, portugalští i angolští wikipedisté a wikipedistky píší jak o Jižní Americe, tak o Evropě či Africe.

V českém prostředí je situace odlišná. Editoři a editorky píší především o tom, co znají ze svého okolí – a to je zcela přirozené. Česká Wikipedie tak nabízí velmi bohatý obsah o české kultuře, literatuře nebo vinařských regionech Moravy, zatímco pouště střední Asie zůstávají spíše „pouštěmi informačními“ – pahýly a články s řadou červených odkazů.

Co všechno se dá popsat?

Asie může být na mapě daleko, ale rozhodně není nudná. Témata, která čekají na zpracování, skrývají nespočet fascinujících příběhů. Například japonský malíř Tan’jú Kanó byl oficiálním dvorním malířem Tokugawského šógunátu. Jak se mu podařilo projevit tvůrčí svobodu v tak přísné instituci? Co studoval a čím se inspiroval? Právě o něm – a o stovkách dalších osobností, míst či událostí – zatím česká Wikipedie mlčí. Nedokážeme ani spočítat, kolik zajímavých témat dosud chybí. A přitom všechna na Wikipedii patří – chceme přece umožnit všem lidem přístup k veškerému lidskému vědění.

Z té ohromné sumy témat jsme se snažili alespoň něco málo dát do seznamu požadovaných článků. Pokud tedy nemáte vlastní námět na konkrétní článek, nezoufejte. 

Nemusíte se ani bát překládat z cizojazyčných Wikipedií. Dnes vás nerozhodí ani asijské jazyky psané exotickými písmy – jednoduše můžete použít online překladač nebo rozhraní pro překlad přímo na Wikipedii. Článek potom ale upravte do srozumitelné podoby.

A jak se soutěže zúčastnit?

1. Podívejte se nejprve na stránku soutěže
2. Napište nový článek na libovolné asijské téma (v délce min. 3 kB)
3. Přihlašte jej do soutěže

Loni vzniklo v rámci Asijského měsíce Wikipedie několik set nových hesel. Soutěž znají čeští editoři encyklopedie již od roku 2018. Její první tři ročníky (2018, 2019 a 2020) připravil wikipedista Patriccck, na něj a jeho kolegy navázali jako organizátoři v letech 2022 až 2025 Aktron a KKDAII.

V neděli 12. října 2025 se v pražské kanceláři spolku uskutečnila řádná Valná hromada spolku Wikimedia Česká republika. Členky a členové spolku během ní schválili výroční zprávu Revizní komise, projednali návrhy na změny organizačních pravidel a především zvolili nové vedení spolku pro další funkční období.

Předsedou spolku byl zvolen Martin Urbanec, který navázal na své předchozí působení v Radě. Dalšími řádnými členy Rady se stali Jan Myšák, Jan Loužek a Jiří Dlouhý. 

Také do Revizní komise byly zvoleny nové posily: Jiří Sedláček, Josef Klamo a Michal Staša.

Nová Rada zasedla poprvé 23. října

Na svém prvním zasedání nová Rada zvolila Jan Myšáka jako místopředsedu a přerozdělila jednotlivým radním oblasti, za které budou zodpovídat.  Zaměstnanecký tým spolku tak i nadále spolupracuje s Radou, která jednotlivé programové i provozní oblasti pokrývá následovně:

• HR: Martin Urbanec 
• Reprezentace spolku: Martin Urbanec 
• Finance: Jan Myšák 
• Právo a legislativa: Martin Urbanec
• Technická oblast a IT: Martin Urbanec
• Administrativa: Martin Urbanec
• Vzdělávací programy: Jan Myšák
• Programy pro komunitu: Jiří Dlouhý
• Programy pro partnerství: Jan Loužek
• PR a fundraising: Jiří Dlouhý
• Mezinárodní spolupráce: Jan Myšák
• Všeobecný kodex chování Nadace Wikimedia (UCoC): Jan Loužek
  

Spolek stojí na lidech. Děkujeme vám.

Děkujeme všem, kdo se aktivně zapojují do života spolku – ať už účastí na Valné hromadě, působením v orgánech spolku, nebo svou každodenní prací na projektech Wikimedia. Vážíme si vaší energie, času i zájmu o společné směřování. Právě díky této podpoře může Wikimedia Česká republika naplňovat své poslání – podporovat svobodné sdílení znalostí a budovat otevřenou komunitu.

Zvláštní poděkování patří členkám a členům dosavadní Rady i Revizní komise za jejich práci a nasazení. Novému vedení přejeme hodně sil a inspirace do dalšího období.

Soutěž Československo 2025 běží na české Wikipedii a Wikimedia Commons a zve všechny, kdo mají blízko k historii, aby doplnili chybějící osobnosti, události i každodenní příběhy éry Československa. Už přes 20 editorek a editorů vytvořilo nebo rozšířilo více než 100 článků a zapojit se může každý – psaním hesel i nahráváním dobových fotografií. V rámci soutěže zveřejňujeme také speciální díl podcastu Přepište dějiny, který vznikl ve spolupráci s Wikimedia ČR a věnuje se roli Wikipedie v utváření historické paměti. Editaton městská doprava v Praze v době Československa se koná 26. listopadu.

Oslavte 17. listopad rozšířením Wikipedie

Výzva Československo 2025 běží na české Wikipedii a Wikimedia Commons od 28. října do 10. prosince a zve každého, kdo má vztah k historii, příběhům či místům, aby pomohl doplnit chybějící kapitoly společných dějin. Na Wikipedii stále chybí mnoho osobností, událostí i fenoménů spojených s érou Československa – od významných překladatelek a překladatelů až po témata každodennosti, jako byly budovatelské kulturní jevy nebo ikonické městské tramvaje.

Do soutěže je možné přispívat psaním a rozšiřováním článků, nahráváním dobových fotografií, plakátů či dokumentů na Wikimedia Commons, nebo získáním svolení autorů ke svobodnému zveřejnění snímků. Vítané jsou profesionální i amatérské fotografie – momentky z rodinného alba, snímky sídlišť, průvodů, školních tříd či velkých událostí.

Od zahájení výzvy se zapojilo už přes 20 editorek a editorů a vzniklo či bylo vylepšeno více než 100 článků. Přidejte se také – soutěž je otevřená zkušeným wikipedistkám i úplným nováčkům.

Speciál Přepište dějiny: Přepisuje Wikipedie dějiny?

V rámci výzvy také zveřejňujeme speciální díl podcastu Přepište dějiny, který vznikl ve spolupráci s námi během loňské výzvy Československo. Historici Martin Groman, Michal Stehlík a wikipedista, člen spolku Wikimedia ČR a historik Michal Louč v něm diskutují o tom, jakou roli hraje Wikipedie ve vnímání československé historie a dějin obecně. Řeší, zda může otevřená encyklopedie „přepisovat“ paměť společnosti, jak se tvoří historická vyprávění na Wikipedii a jak otevřenost přispívání ovlivňuje historiografii. Přejeme příjemný poslech!

Editaton městská doprava v Praze v době Československa

Soutěž zároveň připomíná, že do tvorby Wikipedie se může zapojit opravdu kdokoli – zkušené editorky i editoři, studenti a studentky, pamětnice a pamětníci i lidé, kteří přicházejí k editování úplně poprvé. Stačí mít chuť sdílet ověřené informace, řídit se základními pravidly Wikipedie a při ukládání editace přidat hashtag #ceskoslovensko. Zájemci, kteří si nejsou jistí prvními kroky, mohou využít pravidelnou online Wikiporadnu každé pondělí od 18 hodin nebo dorazit na některý z veřejných editatonů. Nejbližší z nich – tematicky zaměřený na městskou dopravu v Praze v době Československa – proběhne ve středu 26. listopadu 2025 v Městské knihovně v Praze ve spolupráci s oddělením Pragensií. Zkušení lektoři a lektorky zde budou k dispozici všem nováčkům a akce bude dostupná také online přes ZOOM, takže se lze připojit odkudkoli. Stačí se pouze registrovat.

Další doprovodná akce:

• Konec srpna v hotelu Ozon – pátek 28. listopadu 2025, 20:30 | Kino Ponrepo, Praha
  Speciální projekce a debata. Pro wikipedistky a wikipedisty, účastnice a účastníky editatonu a výzvy zdarma. Registrace zde.
  

Odměny a výhry

Každá účastnice a každý účastník výzvy Československo 2025 získá virtuální medaili – speciální uživatelské vyznamenání na svém wikipedickém profilu. Prvních sto registrovaných obdrží ikonické ponožky v národních barvách od Klubu Pánů z Ponožkovic, které se staly poznávacím znamením soutěže.

Nejlepší autoři a autorky si navíc odnesou knižní ceny od nakladatelství Historického ústavu AV ČR. Ocenění získají jak zkušené editorky a editoři s nejvyšším počtem kvalitních příspěvků, tak i ti, kteří se do soutěžení zapojí poprvé. Výhry budou udělovány také v losování a ve třech tematických kategoriích, o nichž rozhodne odborná porota.

Projekt Otevřené sbírky, který pět let mapoval digitalizaci kulturního dědictví v Česku, končí. Poslední zpráva zveřejněná spolkem Wikimedia ČR ukazuje, že počet digitalizovaných artefaktů se od roku 2020 více než zdvojnásobil. Přesto přetrvávají překážky – zejména chybějící metodická podpora a jednotná platforma. Spolek nyní hledá instituci, která by výzkum převzala. Projekt byl realizován pod záštitou Ministerstva kultury ČR.

Otevřené sbírky jsou dlouhodobý výzkumný projekt, který sleduje, jak české muzejní, galerijní a archivní instituce digitalizují své sbírky a zpřístupňují je veřejnosti online. Jeho cílem je zmapovat vývoj digitalizace kulturního dědictví v České republice a upozorňovat na příklady dobré praxe i překážky, které institucím brání v otevřeném sdílení. Projekt vznikl z iniciativy spolku Wikimedia Česká republika, který se v Česku dlouhodobě věnuje rozvoji Wikipedie a dalších projektů Wikimedia a zároveň podporuje volný přístup ke znalostem a odborně pomáhá kulturním institucím s využíváním otevřených licencí a online publikováním sbírkových předmětů.

Nyní spolek Wikimedia ČR přináší pátou zprávu o stavu digitalizace a zpřístupňování kulturního dědictví v České republice, která shrnuje nejnovější přehled o tom, jak české instituce digitalizují a zveřejňují své sbírky. V rámci výzkumu oslovila organizace zástupkyně  a zástupce více než 400 sbírkotvorných institucí po celé republice. Průzkumu se zúčastnilo 48 z nich. 

“Ze srovnání dat v posledních pěti letech vyplývá, že digitalizace kulturního dědictví v České republice postupuje, i když stále čelí překážkám,” říká výkonná ředitelka Klára Joklová. Na jaře 2025 bylo možné online prohlížet 1 222 451 digitalizovaných artefaktů ze sbírek 158 institucí, což představuje přibližně 5,2 % celkového sbírkového fondu. Oproti roku 2023 přibylo 34 institucí, které zpřístupňují alespoň část svých sbírek online. Rostoucí trend je patrný i v dlouhodobém srovnání – v roce 2020, kdy byl výzkum zahájen, bylo veřejně dostupných pouze 550 000 digitalizátů, tedy méně než polovina současného počtu. Za pět let se tak množství digitalizovaných a online dostupných předmětů více než zdvojnásobil..

Instituce zároveň uvádějí, že se podmínky pro digitalizaci v posledních letech zlepšují. Z celkem 48 institucí, které letos vyplnily dotazník, označilo 37 současnou situaci za lepší než v roce 2023. Žádné zlepšení nezaznamenalo 10 respondentů. “Pozitivní posun nastal i v oblasti povědomí o svobodných licencích – zatímco v roce 2023 pojem neznaly dvě třetiny institucí, v letošním roce už pouze třetina,” dodává Vlastimil Slovák, koordinátor Advokačního programu. 

Zvyšuje se rovněž počet organizací, které mají online zpřístupněny veškeré digitalizáty svého sbírkového fondu – mezi nimi například Galerie hlavního města Prahy, Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově, Městská galerie ve Vysokém Mýtě, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem nebo Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě.

Současně se ale ukazuje, že digitalizaci brzdí především chybějící jednotná metodika a nedostatek kvalifikovaného personálu. Tyto dvě překážky označilo nejvíce dotázaných institucí jako klíčové. Podle organizátorů výzkumu zůstává také problémem neexistence jednotné platformy pro zveřejňování digitalizátů – v mnoha případech není z webových stránek institucí zřejmé, kde lze digitalizované sbírky nalézt, a informace jsou často roztříštěné nebo obtížně dohledatelné. Získávání dat z otevřených zdrojů tak naráží na jejich nejednotnost a omezenou ověřitelnost, zejména tam, kde instituce na výzkumu aktivně neparticipují.

Letošní ročník průzkumu byl posledním. Pět let realizace projektu Otevřené sbírky ukázalo jeho přínos i limity. “Výzkum prokázal svou opodstatněnost, protože zde stále neexistuje jiná organizace, která by systematicky mapovala online dostupnost kulturního dědictví. Wikimedia ČR považuje za logické, aby v budoucnu převzala tuto roli veřejná instituce – například Ministerstvo kultury nebo některá z jím řízených organizací, říká Klára Joklová. Projekt tak nejen shrnuje aktuální stav digitalizace, ale zároveň otevírá diskusi o její dlouhodobé koordinaci a udržitelnosti v rámci státní kulturní politiky.

V případech, kdy sbírkotvorné instituce tápou v oblasti zveřejňování sbírkových předmětů online, nabízí Wikimedia ČR pomocnou ruku prostřednictvím mezinárodního projektu GLAM, který podporuje kulturní instituce ve sdílení digitalizovaných sbírkových předmětů online. 

Projekt Otevřené sbírky 2025 byl realizován pod záštitou:

Projekt byl realizován ve spolupráci s Moravským zemským muzeem, které poskytlo datové podklady.
Celá zpráva je k dispozici na otevrenesbirky.cz.

Šestý ročník soutěže na české Wikipedii, zaměřený na zpracování historie, osobností a každodenního života Československa, probíhá od 28. října do 10. prosince 2025. Projekt organizuje Wikimedia Česká republika. Do soutěže se mohou zájemkyně a zájemci zapojit rozšiřováním článků, tvorbou nových textů nebo nahráváním fotografií. Doprovodný program zahrnuje mimo jiné editaton Československo v Českém rozhlase 12. listopadu. Prvních sto soutěžících získá ponožky od Klubu Pánů z Ponožkovic a nejlepší autoři a autorky obdrží knihy od nakladatelství Historického ústavu AV ČR.

Zapisujeme příběh Československa – přidejte svůj střípek

Výzva Československo zve všechny, kdo mají rádi příběhy, fakta i paměť míst, aby pomohli doplnit mozaiku našich společných dějin. Na české Wikipedii i ve svobodné multimediální knihovně Wikimedia Commons stále chybí stovky článků, fotografií a drobných příběhů z období Československa. 

“Od prvních kroků republiky po její rozdělení v roce 1992 – každá éra měla své hrdiny a hrdinky, tvůrce, vědce i obyčejné lidi, jejichž stopa dosud chybí v digitální encyklopedii. Soutěž proto vyzývá veřejnost, aby psala, rozšiřovala a doplňovala články, nahrávala dobové fotografie nebo dokumenty a pomohla tak oživit dějiny, které sdílíme,” říká Klára Joklová výkonná ředitelka WMČR. 

Zpracovat lze biografie osobností, události, ale i dobové fenomény a předměty – mezi hesly k doplnění tak můžeme najít Jitku Fučíkovou, významnou českou překladatelku, budovatelskou poezii nebo legendární kropící tramvaje. Inspirací je celá řada.

Do soutěže Československo se lze zapojit i nahráváním fotografií, plakátů či jiných dobových materiálů na úložiště Wikimedia Commons, kde mohou sloužit k ilustrování článků na Wikipedii. Hledají se snímky z každodenního života i velkých událostí – od prvomájových průvodů a spartakiád přes architekturu sídlišť až po rodinné momentky z dovolených nebo školních tříd. Každá autentická fotografie pomáhá oživit dějiny Československa pohledem lidí, kteří je skutečně žili. Pokud nejste autory snímků, lze po dohodě získat svolení jejich autorů k uvolnění pod svobodnou licencí – s tím pomůže tým Wikimedia ČR.

Editaton Československo: společně doplňujeme dějiny v Českém rozhlase

Projekt připomíná, že spolutvořit Wikipedii může opravdu každý – ať už jste zkušená wikipedistka či wikipedista, student či studentka, pamětník či pamětnice nebo prostě člověk, který se do editování pouští úplně poprvé. Stačí chuť podělit se o znalosti, používat ověřené zdroje, řídit se pravidly Wikipedie a do políčka „shrnutí editace“ napsat hashtag #ceskoslovensko. Pokud si nejste jistí, jak začít, můžete se připojit do online Wikiporadny, která probíhá každé pondělí od 18 hodin, nebo dorazit osobně na některý z letošních editatonů. Největší z nich pořádá spolek za podpory Českého rozhlasu ve středu 12. listopadu 2025 od 15:00 do 19:00 v budově Rozhlasu na Vinohradské 12 v Praze 2. Editační maraton je otevřený všem – zkušení lektoři a lektorky pomohou nováčkům s prvními kroky, a kdo nechce hned editovat, může se přijít jen podívat nebo na chvíli posedět u kávy. Akce bude přístupná také online prostřednictvím platformy ZOOM, takže se můžete přidat odkudkoli. Stačí se registrovat, aby vám dorazil odkaz na připojení i potřebné materiály.

Další doprovodné akce:

• Československý armádní film – čtvrtek 13. listopadu 2025, 18:00 | Kino Ponrepo, Praha
  Projekce krátkých filmů a debata (host: Rudolf Adler). Vstup volný. Registrace zde. 
• Editaton městská doprava v Praze v době Československa – středa 26. listopadu 2025, 16:00 | Městská knihovna v Praze
  Prezenční tematický editaton ve spolupráci s oddělením Pragensií. Registrace  zde.
• Konec srpna v hotelu Ozon – pátek 28. listopadu 2025, 20:30 | Kino Ponrepo, Praha
  Speciální projekce a debata. Pro wikipedistky a wikipedisty, účastnice a účastníky editatonu a výzvy zdarma. Registrace zde.
  

Odměny a výhry

Každý, kdo se do výzvy Československo 2025 zapojí, získá symbolické ocenění v podobě virtuální medaile – speciálního uživatelského vyznamenání, které se zobrazí na jeho wikipedickém profilu. Prvních sto přihlášených navíc obdrží oblíbené ponožky od Klubu Pánů z Ponožkovic, které se staly poznávacím znamením soutěže. Desítka nejlepších účastníků a účastnic si odnese knižní ceny od nakladatelství Historického ústavu AV ČR. Oceněni budou jak zkušení editoři a editorky, kteří do Wikipedie přidají nejvíce soutěžních příspěvků, tak ti, kteří se zapojí poprvé. Na odměny se mohou těšit i vylosovaní soutěžící i výherci a výherkyně, které vybere porota v rámci tří speciálních kategorií.

Plný text zde.

Encyklopedie Wikipedie v poslední době stále důrazněji dbá na to, aby byly u článků a informací v nich uváděny správné zdroje. Je to jen dobře, protože pouze touto cestou se může zvyšovat a podporovat důvěryhodnost celého projektu.

Nicméně uvádění správných zdrojů by mělo být zásadou i pro jiné profese, zejména pro novináře. Občas ale i žurnalista sklouzne na šikmou plochu.

Humorný příklad přináší Lidové noviny ve svém článku "Pozor na chřipku. Je tu epidemie" z 3. února. Autorka Silvie Králová cituje řadu autorit a podle všeho ve většině případů seriózně. Jeden zdroj ale budí úsměvné pochybnosti. Jde o tuto doplňující pasáž:

„Chřipka začíná zpravidla vysokou horečkou, okolo 38 až 40 °C,“ popisuje praktický lékař Jan Malý. Vzestup teploty podle jeho slov obvykle provází zimnice a třesavka.

Přidávají se silné bolesti hlavy. Ty mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou také bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou. „Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství,“ říká doktor.

Během jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky z postižení dýchacích cest. Je to rýma, bolest a pálení v hrdle, suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění v hlenovitý kašel. Teploty, únava, bolest hlavy a svalů obvykle vymizí během tří nebo čtyř dnů. Rýma a kašel pak trvají zhruba týden až deset dnů.

Takže pan doktor Malý, no snad ne doc. MUDr. Malý CSc. z proslulého IKEMu. Snad to bude nějaký jiný.

On totiž tenhle podivný doktor Malý doslovně cituje materiál, který se objevil na webu Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra už 7. ledna. A těžko říct, jestli pochází zrovna odtud, protože se nachází také na webu Chřipka.cz. Dokonce Králová doslovně cituje i ty pasáže, které se tváří už jen jako parafráze "doktorových" výpovědí...

Až budete psát svůj příspěvek do Wikipedie, nenechte se svést k podobnému fabulování o zdrojích. Byla by to pro vás stejná ostuda.

Obrázek: Virus chřipky. Autor: Cynthia Goldsmith, převzato z Wikimedia Commons, PD.

...proč je pro Wikipedii tak nebezpečné předpokládání zlé vůle. V nejnovější sérii protestů na arbitráž, kterou sám vyvolal a která se nevyvíjí podle jeho zadání, vytvořil Cinik obraz arbitrážního výboru, který pracuje na základě nějakého jiného, cizího zadání.

Jsem znechucen takovou argumentací. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, co dělám, a vždy jsem o svých krocích pochyboval. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, jestli odhaduji správně motivaci ostatních, a když jsem začal mít pocit, že důkazy už téměř jasně hovoří ve prospěch zlé vůle, znovu jsem si vše promýšlel a často dospěl znovu k opačnému názoru.

Cinik ale odmítá připustit, že arbitrážní výbor má na věc zkrátka jiný názor, a jednání arbitrů odsoudil nejostřejším způsobem včetně obvinění z toho, že zcela záměrně rozhodují neobjektivně a předpojatě.

Nebudu rozebírat Cinikovy námitky, protože mnohé zcela ignorují zdůvodnění mých hlasů či hlasů mých kolegů arbitrů, některé to zdůvodnění dokonce i popírají.

Nebudu zde vyvracet, že jsem neměl žádné zadání vysekat správce a že pochybuji, že ho měli ostatní arbitři, a že jsem neměl žádné zadání odsoudit Cinika. Neexistence něčeho se nedá dokázat a důkazní břemeno leží na straně toho, kdo taková obvinění vynáší. Místo důkazů pro taková tvrzení se ale často dočkáme jen osobních dojmů, nezřídka podpořených tím, že domnělé fakty jsou "zjevné" či že o nich "nikdo soudný nemůže pochybovat". Už jsem popsal svůj pocit, který vzniká s nemožností obrany proti takovým nactiutrhačným tvrzením: Znechucení. Proto pokud se dokážu obrnit proti této nefér hře a nezanevřu svůj aktivní přístup k Wikipedii, budu stále důrazněji usilovat o to, aby bylo vytváření obrazů zlé vůle z Wikipedie vymýceno, protože je jedním z nejmocnějších nástrojů k vytlačení těch, kteří zlou vůli ve skutečnosti nemají.

Na závěr dodám, že Cinikovo vyjádření na blogu obsahuje několik charakteristik, které jeho jednání arbitrážní výbor na základě předložených důkazů již vyčítal, zmíněným předpokládáním zlé vůle počínaje a osobními útoky, které tu nebudu opakovat, konče.

"Na rozdíl od Vás, já neměl o výsledku arbitráže nikdy předem jasno - a nemám o něm jasno ani teď. Připravují se rozhodnutí a já teprve zvažuji, jak o nich budu hlasovat. Mohu Vás jen ujistit, že je o to těžší případ posuzovat spravedlivě, pokud jedna ze stran zcela záměrně vytváří dojem, že případ je již nespravedlivě rozhodnut. Pokud předem předpokládáte, že Vám jako arbitr budu chtít škodit, jistě víte, které pravidlo na Wikipedii se na to vztahuje."

Ne, tenhle text jsem nepsal dnes k Cinikovu ostře útočnému vyjádření při odchodu tentokrát nikoli z Wikipedie, ale z arbitráže. Tenhle text jsem psal v červenci 2007 k předchozí arbitráži se Z. Tehdy jsem skutečně nevěděl, jak se rozhodnu v hlasování, které začalo o více než měsíc později. A bez veřejného povšimnutí adresáta jsem skutečně později hlasoval u některých rozhodnutí zcela opačně, než si dotyčný myslel.

Nyní už sotva několik hodin před hlasováním přece jen tuším (ale pořád přesně nevím), jak se rozhodnu, ale jsem si téměř jist, že Cinik to netuší a že pouze přistoupil k nátlakové operaci. Doufám, že takový nátlak na mne nezapůsobí.

Je mi velmi líto, že se některé vzorce chování uživatelů, kteří jsou stranami v arbitrážích, tak frapantně opakují.

Nikdy jsem netvrdil, že jsem právník, a tak používám jazyk laickým, nikoli právnickým způsobem. Aby ale nepadla moje neznalost neprávem na někoho jiného, tak zde opravuji chybný úsudek uvedený na jednom blogu a zcela otevřeně se přiznávám k tomu, že autorem spojení "pasivní práva" jsem já. Snažil jsem se odlišit práva "být (chráněn, volen...)" a práva "činit" - tj. arbitrážní výbor přesto, že wikipedistovi Z neumožnil na základě platného rozhodnutí činit (účastnit se arbitráže), bude dohlížet na jeho práva, která vycházejí z toho, že zkrátka je (potažmo byl) wikipedistou. Pokud budou tato jeho práva nějak zkrácena, může se bezpochyby přiměřeným způsobem obrátit i on sám na některého z pěti arbitrů. To samozřejmě platí o libovolném wikipedistovi.

Také chci upřesnit formulaci, že výbor wikipedistovi Z zabránil pomoct Vrbovi proti Cinikovi. Není to pravda a jednotliví arbitři to ve zdůvodnění rozhodnutí jasně zdůraznili. Tuto pomoc může poskytnout prostřednictvím například soukromé komunikace s kolegou Vrbou, která v minulosti nebyla vyloučena - jak je tomu teď, nevím. Tím ale také dostane příležitost konzultovat s ním, o jakou pomoc stojí, samozřejmě - jestli vůbec Vrba o nějakou takovou pomoc stojí. Pokud ale chtěl pomáhat jediným způsobem "na vlastní pěst" - navíc způsobem, o kterém musel předpokládat, že je kvůli zákazu jeho přispívání vyloučen, o jiné způsoby nestojí, pak chyba není na straně arbitrážního výboru a já jako arbitr za to necítím sebemenší zodpovědnost.

Pokud jde o zmíněnou další žádost, zcela neoficiálně oznamuji, že ji výbor řeší, ale protože jde o citlivou záležitost, ve které jde o osobní údaje, zatím hledá vhodný způsob. Určité prodlení je v takové situaci nevyhnutelné.

Když jsem bilancoval 15 měsíců ve funkci arbitra, přešel jsem možná až příliš stručně otázku jména wikipedisty Z. Ano, ve smyslu příslušné žádosti o komentář je skutečně nemožné vynucovat, aby se nikde předchozí jméno wikipedisty Z neobjevilo. V tomto smyslu jsem to koneckonců jasně formuloval též. Zároveň jsem ale jasně vyhlásil, že prohřešky spojené s tímto jménem zůstávají prohřešky, ať jde o osobní útoky nebo jiné nešvary.

Pro jistotu přesně cituji vlastní slova: "Na druhou stranu dodávám, že i vzhledem k této výzvě AC a vzhledem k tomu, že nebyla (naštěstí) jednoznačně odmítnuta, považoval bych já osobně nenásledování této výzvy za znak ne zrovna dobré vůle. To samotné k blokování samozřejmě nestačí, ale může to pomoci v konkrétních případech rozhodování, pokud jde o pochyby, zda jde o nějaké jednání, za které se blokovat dá - tj. osobní útok apod."

Poprvé po relativně delší době byl (podle Mercyho zdůvocnění) za uvedení původního jména wikipedisty Z Cinik zablokován na dvě hodiny, na což si stěžoval na nástěnce správců wikipedista Nolanus a sám Cinik na svém blogu.

Částečný souhlas s Mercyho blokem podal záhy další správce JAn. Myslím, že jeho vysvětlení bylo velmi přesné, včetně výhrady k nesprávnému zdůvodnění. Otázka přechylování jmen a konkrétně revertování tohoto jednoho doporučení se Z nijak nedotýká, tudíž je zbytečnou provokací poukazovat na něj jako na odstrašující příklad. Dle mého je to osobní útok a podle předchozího vyjádření v ŽOKu takovému výkladu nahrává, že Cinik navzdory doporučení arbcomu znovu záměrně použil původní jméno Z (přičemž o něm dle mého psát neměl vůbec!).

Uvádím to jen proto, že část mého tvrzení byla nyní na Cinikově blogu užita na jeho obranu. V tomto případě považuji blok za správný a v přiměřené délce, jen jeho zdůvodnění bylo nepřesné.

Pokud nemůže kdokoli ovládnout puzení spojovat wikipedistu Z se špatným, co se na Wikipedii děje, i když se to Z ve skutečnosti nedotýká, je to o důvod víc, aby zásadně omezil užívání původního jména Z. Jestli ale má před označením "wikipedista Z" osobní zábrany, bude jen dobře, když mu budou bránit před podobnými osobními útoky. Pevně věřím, že k takovému závěru dospěje po době strávené při zablokování a podle následných reakcí i Cinik, jelikož Wikipedii nijak neprospívá a prospívat nebude zcela zbytečné oživování starých sporů.

Před několika dny jsem tu shrnul své zkušenosti z činnosti arbitra za prvních devět měsíců funkčního období. I když zvlášť jeden případ byl tehdy velmi složitý, mnohem inspirativnější pro můj názor na práci arbitrážního výboru byly případy novější, zvláště ten, který nám byl předložen v polovině května. Týkal se sporu dvou zkušených wikipedistů Vrby a Luďka. Arbitrážní výbor se tehdy neshodl na tom, zda má žádost o arbitráž přijmout, nebo ne. Byl jsem tehdy pro přijetí stejně jako che, Milda a timichal se postavili proti. Výsledkem byl pat, který znamenal, že žádost přijata nebyla.

Dodnes respektuji oba vyslovené názory, oba mají racionální základ, opřený o zodpovědný výklad pravidel a zvyklostí na Wikipedii. Protože považuji za důležité vyjasnit dostatečně můj obecný názor, upozorňuji na přesné znění příslušného pravidla: „Při rozhodování, čím se zabývat, výbor přihlédne k názoru komunity a k tomu, zda byly při řešení dotyčného případu vyčerpány jiné možnosti řešení (přímá domluva mezi účastníky sporů, využití prostředníka apod.).“ Rovněž tak z obecného úvodu: „Platí, že než se rozhodnete požádat o řešení svého sporu arbitrážní výbor, měli byste vyčerpat všechny ostatní možnosti.“ Formulace tedy podle mne dává najevo, že k předchozímu řešení sporu se pouze přihlíží (tj. není to jednoznačné rozhodující kritérium), není to povinnost, jen dobrá zvyklost vyčerpat všechny ostatní možnosti. Žádost o komentář není nikde výslovně uvedena vůbec. Pokud tedy toto pravidlo nebude aktualizováno, budu nadále vyžadovat pro přijetí žádosti o arbitráž předchozí ŽOK pouze v případě, že by mohla zásadně doplnit proběhlou diskusi. Tato diskuse je naopak pro mne zcela nezbytná (tj. budu vždy odmítat žádosti, které jsou podány ihned po vzniku sporu bez jakéhokoli jiného pokusu o vyřešení), může ale mít různou podobu. Doplňuji, že je to můj soukromý výklad uvedeného doporučení a že – byť s výhradou – respektuji i výklad, který ŽOK vyžaduje.

Přesto se domnívám, že arbitrážní výbor bohužel selhal v tom, že nevynesl žádné společné stanovisko, kterým by žadateli jednoznačně odpověděl. Je to pro mne dosud důležitá zkušenost, kterou jsem se snažil v dalších dvou – o poznání jednodušších případech – řešit poněkud nestandardním, ale podle mne přínosným způsobem „společných stanovisek“ schvalovaných při (ne)přijímání žádosti.

Tato žádost bohužel také přinesla pro mne velmi znepokojivou zkušenost dosud nejrazantnějšího pokusu o útok na jeho nezávislost a akceschopnost, když wikipedista Nolanus vznesl požadavek na převolení celého výboru v případě jednoho konkrétního rozhodnutí. S takovým nátlakem na výbor jako tehdy i dnes zcela zásadně nesouhlasím a odmítám se do budoucna podřídit jakékoli podobné žádosti.

Netuším, zda se tento případ ještě někdy může k arbitráži vrátit, ale přesto pro zájemce dodám, že jsem na základě tehdy předložených indicií dospěl k názoru, že Luděk jako správce zásadním způsobem nepochybil a nebyl bych tehdy ani nyní pro jeho pohnání k žádosti o potvrzení správcem a byrokratem. Jsem si vědom, že Luděk udělal množství nedobře působících kroků, podobně jsem to ale cítil i u druhé strany a potažmo i u arbitrážního výboru.

Na tento případ navázala žádost o komentář wikipedistky Vrbové, která na jednu stranu zvolila poněkud zvláštní formu ŽOKu k arbitrážnímu výboru, na kterou jsem nenašel vhodný recept k chápání, navíc nevhodně zobecnila některá fakta a použila je poněkud manipulativním způsobem (viz hned první věta); na druhou stranu řekla různé věci, se kterými souhlasím, a bylo to pro mne inspirativní. Podobné to bylo, když Vrba s odstupem publikoval svůj názor na arbitrážní výbor na svém blogu. Zvláště tato dvě vyjádření mne vedla k zamyšlení a k tomu, že chci zkusit prosadit některé změny ve fungování arbitrážního výboru a že chci působit sice v rámci regulí, ale aktivně, nikoli pasivně, dokud budu arbitrem (tj. i v případě, že budu usilovat o znovuzvolení).

V říjnu zaměstnal arbitrážní výbor dvěma případy wikipedista Hubený. Ani jednou výbor žádost nepřijal, protože ani jednou nebyla podána jako dlouhodobý spor a nikdo ji k takovému rozsahu nerozšířil. Za pozoruhodný moment a svým způsobem za nedoceněný úspěch činnosti arbitrážního výboru považuji to, že sám žadatel byl spokojen s tím, jakým způsobem byla odmítnuta jeho druhá žádost. Podle mne to bylo proto, že toto odmítnutí bylo aktivní a pro všechny vyjádřilo jasné stanovisko výboru.

Nyní jen krátce k tomu, co bych rád na arbitrážním výboru změnil. Myslím, že výbor se má na vyžádání hlavně dobrat k nějakému rozhodnutí a to prezentovat. Aby ubylo co nejvíce momentů, kdy je verdikt výboru nejednoznačný (týká se to především přijímání žádosti), brzy předložím dva dílčí návrhy na změnu pravidel arbitráže, potažmo arbitrážního procesu. První se bude týkat toho, že arbitrážní výbor by do budoucna neměl hlasovat o přijetí, ale o zamítnutí žádosti (je to maličkost, ale při rovnosti hlasů má být upřednostněno právo žadatele na to dostat odpověď než právo arbitrů se té odpovědi vyhnout); druhá toho, aby celá fáze přijímání žádosti byla upravena tak, aby i v ní měl povinnost arbitrážní výbor odpovídat na zadané dotazy žadatelů a stran a aby bylo zdůrazněno jeho právo i v této fázi vydávat svá stanoviska. Věřím, že se pro takové úpravy podaří získat podporu.

Děkuji za přečtení.

Uplynulo již o něco málo víc než 15 měsíců od zvolení stávajícího arbitrážního výboru a přibližně do dvou měsíců už by měly být vyhlášeny volby nové, jejichž hlasovací období by mělo nastat krátce po Novém roce. Protože stále zvažuji, zda pokračovat v tomto angažmá, rozhodl jsem se pro sebe i pro všechny ostatní udělat shrnutí toho, co současný arbitrážní výbor řešil nebo třeba také neřešil s mými soukromými poznámkami.

Samotné volby proběhly podle mého soudu poměrně kultivovaně a s jednoznačným výsledkem, který rozdělil pole kandidátů na ty s jasnou podporou a na ty bez ní. Značný počet hlasů pro byl pro mne do značné míry závazek, a doufám, že aspoň u většiny hlasujících jsem nezklamal a že z mého počínání mají aspoň takový pocit – tj. převážné spokojenosti – jako mám já. Dodnes částečně lituji, že nebyl zvolen Mirek256, kterého jsem bez rozpaků podpořil i v hlasování. Na druhou stranu nemůžu konkretizovat, místo koho by ve výboru musel působit.

Krátce po volbách byl arbitrážní výbor postaven před těžký úkol znovu projednat spory s wikipedistou Z. Připomínám, že od zvolení výboru uplynuly v té době pouhé tři dny a že oba arbitři, kteří měli z předchozí doby s touto funkcí nějaké zkušenosti, se vyloučili pro podjatost. Přestože zbylá trojice, která hned v tomto ostře sledovaném a kontroverzním případu musela hledat způsoby své činnosti, byla občasně kritizována i za pomalost, byla žádost projednána jen za necelé dva měsíce, a to většinou měsíce letních prázdnin a dovolených.

Na základě vlastní úvodní aktivity s komunikací s wikipedistou Z jsem byl později ostatními arbitry i formálně potvrzen jako první zpravodaj výboru. Upřímně doznávám, že jsem tu roli nezastával rád, protože šlo o krajně vyhrocený spor, v němž jedna strana opakovaně zpochybňovala nezaujatost všech jednajících arbitrů, odmítala plně spolupracovat a podobně. Nejsem se svým způsobem koordinace činnosti arbitrážní výboru v tomto případě zcela spokojen, hlavně ale ve mně zanechala celá záležitost jednu z nejbolavějších zkušeností z „života“ na Wikipedii.

Nebyl jsem zcela spokojen ani s výsledkem jednání výboru, v němž jsem byl přehlasován. Myslel jsem, že pro tento způsob řešení by byla vhodnější kratší než roční „zkušební doba“ než schválený rok. Alespoň se podařilo prosadit – navzdory i mé prvotní skepsi – návrh na přejmenování arbitráže a omezení užívání původního jména wikipedisty Z, který sice není závazný, ale myslím, že posloužil k uklidnění na Wikipedii. Vzhledem k nejistotě o výsledku rozhodnutí jsem dále sledoval činnost wikipedisty Z na jiných projektech Wikipedie i na jeho blogu a dospěl jsem k závěru, že verdikt byl přes mé původní rozpaky správný. Dospěl jsem k názoru, že by Z těžko mohl být součástí spolupracující komunity na české Wikipedii, což je na druhou stranu škoda, protože jeho příspěvky jsou kvalitní, jak dokazuje na jiných projektech. Bohužel se domnívám, že by přínos jeho článků nevyvážil osobní spory plynoucí z dlouhodobé osobní nevraživosti jeho a dlouhé řady jiných autorů české Wikipedie. Své pochybnosti, které jsem měl o délce „zkušební lhůty“, se ukázaly být irelevantní, protože o její délku Z nejspíš nikdy nešlo, podstatnou byla podstata bloku do „žádosti o zrušení“, kterou odmítá, ale s níž jsem i já souhlasil a souhlasím.

Pro plnou informovanost doplňuji, že krátce po arbitráži jsem byl jako arbitr osloven wikipedistou Z, abych zprostředkoval jeho kontakt se správci, což jsem udělal. Wikipedista Z tehdy se mnou pokračoval v soukromé e-mailové korespondenci, v níž jsme během několika dnů bohužel dospěli k takovému vyostření sporu, že se nadále nepovažuji za nepodjatého, pokud by arbitrážní výbor měl v budoucnu něco v souvislosti s wikipedistou Z řešit a já byl jeho členem. Detailů netřeba.

Už v té době byl arbitrážní výbor znovu požádán o aktivitu ve sporu Medvídka Pú se správcem Horstem. Arbitrážní výbor se tehdy jednomyslně rozhodl žádost o zbavení správce jeho práv odmítnout. Medvídek Pú tehdy neměl podporu nejen výboru, ale celé komunity pro své ostré požadavky, nikde se nesnažil vyvolat diskusi, celý případ byl tehdy proto jasný.

Jinak to ale bylo v případě vrba versus Luděk, který spadl před arbitrážní výbor po půl roce blažené nečinnosti. Přineslo to s sebou řadu dalších záležitostí, takže to s dovolením vypíšu až příště.

Díky za zamyšlení, pokud vás moje zpověď k němu přivedla.

Dnes dopoledne jsem zase na Wikipedii vběhl trochu nadšeně a nerozvážně, resp. hlasoval jsem ve správcovském hlasování (správce však už drahnou dobu nejsem) za podporu bloku Cinika na jeden měsíc. Zároveň jsem ale uvedl, že tento blok by měl mít jisté podmínky, protože účel takovýchto akcí není nikoho trestat, ale zajistit plynulé fungování encyklopedie jako takové.

Proto by bylo dobré, kdyby Cinik ukázal, jaký je jeho záměr. Pokud z Wikipedie skutečně definitivně odešel není potřebné, aby mohl editovat - blok sice pozbývá významu, ale pro obě strany našeho sporu. Tím pádem jsou jakékoliv stížnosti na měsíční blok naprosto irelevantní.

Pokud však tohle ukončení aktivity bylo pouze krátkodobého charakteru (jako tomu koneckonců bylo už dříve), bylo by dobré ukázat také trochu přívětivější tvář. Ale nejprve ji musí ukázat zablokovaný, který na svém blogu šíří různé insinuační útoky na správce a vůbec estabilishment Wikipedie. Tohle prostě nejde, to už se podobá... , je to fatální a musí to být odstraněno. Co Cinika v poslední době trápí, o tom by bylo záhodno kdyby si správci s ním promluvili (nejlépe nad kávou či pivem - tedy jedem dle chuti), někde v příjemném prostředí. Přecijen tu máme uživatele, který pro Wikipedii mnohé udělal (myšleno obsah) a jehož podíl není oddiskutovatelný. Potom bude na místě, aby správci své drakonictví odvolali a přistupovali mnohem vlídněji (koneckonců jedna z příruček Wikipedie nám povídá i o předpokládání dobré vůle, ačkoliv mé očekávání, že k tomu skutečně dochází, příliš valné není). Koneckonců, píše se jen encyklopedie, nebudujeme stát.

Angličan William Webb Ellis (podstatně šířeji se o něm píše na anglické Wikipedii, na fotografii jeho pomník ve městě Rugby) se zapsal do historie světového sportu tím, že údajně vynalezl ragby. Jednou vzal při školním fotbalovém utkání míč do ruky, proběhl hřiště a položil ho do branky. Ragby je skvělý sport, ale fotbal byste si s takovýmhle Ellisem nezahráli.

Vzpomněl jsem si na to při dvou víceméně úsměvných setkáních s wikipedisty. Jeden se rozčílil, jak bylo naloženo s jeho příspěvkem, který neodpovídal pravidlům, a hlasitě za sebou bouchl na Wikipedii dveřmi. Připomínal mi právě ragbistu, který by chtěl mermomocí prosazovat hru rukou v současném evropském fotbale a kritizovat fotbalové činovníky, že mu neuznávají branky překopnuté přes břevno. Inu, přeji mu hodně úspěchů v ragbyové kariéře, ale my raději budeme hrát dál fotbal. :-)

I na druhé setkání se hodí příměr ze sportu. Že prý málo profesionálů píše o svých tématech na Wikipedii a že je to ostuda. Představme si turnaj mistrovství světa v malé kopané, na který vyrazí nejlepší družstva třeba pražské hanspaulky (článek o ní na Wikipedii stále chybí...). A jeden z těchhle kvalitních, ale amatérských hráčů si povzdechne, že by se k nim měli přidat nejlepší reprezentanti jako Tomáš Rosický nebo Petr Čech a že je škoda, že to neudělali, zvlášť když jsou za reprezentaci placeni. Jasně, že ve skutečnosti je to trochu jinak, profesionálové obvykle dělají svou profesi a na Wikipedii, která je koníčkem, už většinou nemají čas. A pokud ano, raději tam napíšou článek o věcech, které je jen baví.

Wikipedie žije vlastním životem, což je logické. Někdy mě ale zaráží jeho sebestřednost. Někdy jí - na druhou stranu - propadám sám.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: G-Man)

Dlouhé čekání skončilo a Google spustil již na začátku roku anoncovaný Knol. Je zatím ve zkušební beta verzi, ale aspoň se můžeme konečně podívat, jak by to všechno dosavadní tajemství mohlo vypadat a fungovat.

Na svém oficiálním blogu Google produkt představil. Jako hlavní novinku uvádí metodu "moderované spolupráce. Každý uživatel může navrhnout změnu či opravu textu, ale pouze jeho autor si sám rozhodne, zda ji provede či ne. Autory mají být (a podle všeho jsou) odborníci.

Co nyní Knol nabízí? Mnoho článků z oblasti medicíny, některé z oblasti managementu, ale i kurioznější - i když pro někoho jistě podstatné a užitečné - články Ucpané záchody, Grilovací omáčky nebo ze sportu První ironman. Jako featured knol (český překlad na takové spojení snad ani neexistuje, něco jako článek v hlavní roli) nyní mají roztomilé Jak si sbalit batoh (odborníkem na balení batohů je počítačový inženýr z Kalifornie Ryan Moulton).

Ne, dost legrace, mám velké uznání ke všem, kteří píšou a tvoří (i když to byl už snad Jan Werich, který řekl, že se teď víc píše než čte...) pro druhé; a na tom nemění nic ani pocit, že bych raději tyhle autory viděl přispívat na Wikipedii.

Někteří ale patří právě do kategorie profesionálních fotbalistů, zmíněných v mém minulém článku, pro které Wikipedie není zcela vhodným místem. Bude tedy na řadových wikipedistech, aby z jejich tvorby na Knolu dokázali sami těžit. V současnosti jsou na Knolu (namátkou) takové autority jako chirurg z Newyorské zdravotnické školy Jessica Doningtonová, editorka Encyclopedia of Earth Ida Kubiszewská z Vermontské univerzity, Robert Basner z Columbia University.

Můj první dojem je celkem příznivý, což je jistě dáno i poměrně hezkou úpravou (kategorizace asi časem dorazí a zatím ji nahrazuje obstojné vyhledávání). Knolu ale tak trochu hrozí, že se změní v "malý internet", ve kterém bude spousta článků nejrůzné úrovně, jimiž se bude muset čtenář stejně probrat (aspoň budou snad ohodnocené od ostatních). Uvidíme, jak se Knol vypořádá s články typu Mina Radhakrishnan, který by na Wikipedii právem zamířil ke smazání z důvodů popsaných v doporučeních subpahýl, WP:VL a Propagační článek.

Celkový názor ale trvá, a tak ho můžu jednoduše okopírovat ze svého půl roku starého příspěvku:

"Google Knol nikdy nebude encyklopedie, bude to spíš sborník nebo rovnou knihovna, kam se podíváte do poličky s knížkami o jednom tématu, kteří autoři tam něco napsali. Z toho mi celkem jasně vyplývá, že nemůže být konkurencí pro Wikipedii. Jen si Wikipedie musí uvědomit, že právě ona chce být encyklopedií, že její hlavní úlohou není vytvářet nové verze a nové interpretace informací, ale jejich shromažďování a třídění. Wikipedie může snadno přežít Knol, stačí jen, aby se na světě najednou zcela nevytratila kooperativnost a Wikipedii tak naráz nevymřeli všichni přispěvatelé.

Přesto považuji případný vznik Knolu za pozitivní. Shromážděný a aspoň po hromádkách článků na stejné téma roztříděný bude zajímavým zdrojem informací - ve svém utřídění lepší než obyčejné blogy, kterým se částečně podobá; nikoli konkurenčním, ale alternativním vedle Wikipedie."

Dodám jen to, že větší konkurenci by mohl Knol představovat pro některé jiné projekty Wikimedia, zvláště pro Wikiverzitu, kde by se ale měly bezpečně udržet především kolektivní projekty.

Poslední dobou se někteří wikipedisté baví vskutku zajímavým způsobem. A to otázkou, kolik (a jakých) obrázků bude v článku o severočeské obci Rybniště (zvláštní, vždycky jsem si myslel, že se jedná o Jižní Čechy, ale budiž).

Autorem velkého množství obrázků z dané lokality je ŠJů, v současné době nejaktivnější fotograf české Wikipedie, byť kvalita jeho snímků je samozřejmě diskutabilní (a také se o tom živě a žhavě mluví - i já sám ho na to už celkem nevybíravě upozorňoval). ŠJů věnuje mnoho svého úsilí k zmapování mnoha obcí, které dosud na Wikipedii nijak obrazově ztvárněny nejsou. Místo pádné diskuze, kde by byly použity argumenty však člověk vidí neustálé bazírování na detailech (extrémní konkretizace obecného mi ale příjde poslední dobou jako velký problém na Wikipedii), jako je třeba nepříliš šťastné umístění obrázku s valníkem hnoje do článku o obci, že fotka návsi obce neříká vlastně o obci nic, v neposlední řadě zakládání Žádosti o komentář a všeobecně a vůbec celkem neslušný tón, který uživatele donutil vzít si na několik dní timeout.

Každopádně mě překvapilo, jak rozsáhlý a dlouhý text jsou schopní všichni velmi rychle v tomto ŽOKu vyprodukovat. Ještě více se divím faktu, že někteří nejsou schopni tolerovat více obrázků v nějakém článku, avšak faktické přehmaty v článcích, mnohdy až čtyři roky staré údaje (normálně by to nevadilo, ale tohle je Wikipedie), různé spamy a další nesmysly, nikomu nevadí. Alespoň tedy ne do té míry, aby se to řešilo obdobnou cestou, jako jsou fotky Rybniště.

Musím na druhou stranu přiznat, že k ŠJůovi jsem měl také nemalé antipatie, zvlášť tedy v době, kdy jsem přeorganizovával všechny články o dopravě a moje koncepce se střetla s jeho :-) Tyto technokratické úvahy mě však naštěstí již opustily, neboť je důležité si uvědomit, že dělat má ten, kdo dělat chce a bránit mu je prostě kontraproduktivní. Normy, které Wikipedie nepřímo vyžaduje, jsou podle mě dost volné na to, aby umožnily tvůrčí schopnost všem. Že se to bude lišit, to je nutné přijmout jako nutné zlo a danou pravdu. Lidé jsou různí, myslí různě a píšou různě. Pokud tam nebude 40 obrázků k jednomu odstavci nebo celý text růžovou kurzívou tak to žádná katastrofa není.

Na serveru Lupa napsal Michal Černý článek Online encyklopedie nejsou jen Wikipedie. Článek má standardní slušnou kvalitu, snad jen určení toho, co odlišuje online encyklopedii od všeho internetu, se myslím trochu minul se skutečností - hlavní výhodou každé encyklopedie proti "pouhému" výsledku vyhledávání tématu na internetu podle mého je, že má (a často to dělá - to je právě chyba ne/populárních wikipedických pahýly) obsahovat pokud možno souhrnnou informaci, kterou uživatel na internetu musí kompilovat sám z více zdrojů.

Článek doprovází anketa "V jaké jazykové mutaci dáváte přednost Wikipedii?" Výsledky jsou pro českou Wikipedii velmi příznivé. V době psaní tohoto příspěvku jí dávalo přednost 54 % čtenářů článku na Lupě. 39 % upřednostňovalo anglickou Wikipedii, každý padesátý jiné jazyky a tři ze sta jiné online encyklopediíe. Je pravděpodobné, že podhodnocena je skupina "Encyklopedie online nevyužívám vůbec" (1 %), kterou takový článek asi ani nepřitáhl, a proto její příslušníci nemohli hlasovat, výsledky u prvních čtyř odpovědí by ale podle mne měly být zatíženy jen statistickou chybou způsobenou malým počtem hlasujících.

V současnosti zaujímá Wikipedie dominantní místo mezi encyklopediemi, boj o čtenáře se však přesouvá jinam. Jak oznámil čtvrteční El País, tento týden začala digitalizace starých děl z knihoven Universidad de Complutense de Madrid a Biblioteca de Cataluña ve Španělsku.

Kdo za vším stojí? Jedná se o světový internetový gigant Google. V plánu je zdigitalizovat většinu starších děl dostupných jako volná díla. Celkem se má jednat o více než 700 děl, mezi nimiž se dá nalézt například Cervantesův Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha, Kosmografie od Claudia Ptolemaia či Knihy o astronomii od Alfonse X. Moudrého. Ostatní díla s copyrightem pak budou nabízena ke koupi, nebo odkazována do "kamenných" knihoven.


Boj na poli encyklopedií postupně vyhrává Wikipedie. Již v roce 2005 si nechal renomovaný časopis Nature vyhotovit studii porovnávající kvalitu světoznámé encyklopedie Britannica a Wikipedie. Studie ukázala překvapivý výsledek a sice, že Wikipedie si na tom nestojí tak špatně jak se původně předpokládalo.

Počátkem dnešního roku pak řada "tradičních" encyklopedií oznamuje, že přechází k zpřístupňování hesel přes internet. Naproti tomu německá Wikipedie připravuje vydání dalšího DVD a dokonce má v plánu vydat i tištěnou verzi Wikipedie.

Postupně od dosažení 1,6 milionu hesel na anglické Wikipedii se stále více a více volá po kvalitě. Postupně s nárůstem hesel se hesla rozepisují, prohlubují; důležité a sporné údaje jsou odzdrojovány, čtenářům jsou nabízeny sekundární zdroje typu externích odkazů či literaturu. Některé vzdělávací instituce se organizovaně vrhají na Wikipedii a zkvalitňují hesla. Díky softwaru MediaWiki má každý možnost opravit chybu, kterou právě nalezl a v mžiku nabídnout opravenou verzi milionům lidí po celém světě, kteří mají přístup k internetu.


I Google se pokouší vytvořit vlastní "encyklopedii", v současnosti však, zdá se sází více na jiné cesty, jak přilákat čtenáře. Stává se výraznou konkurencí pro Wikisource. Digitalizace starých děl pro potřeby Googlu už běží v několika zemích v různých světových jazycích. Otázka je kdy se dostane i k nám? Jak někde uvedl Jimmy Wales: pokud vývoj Wikipedie trvá 5-8 let, vývoj Wikiknih může trvat 30-40 let. A podobné by to mohlo být s projektem Wikisource. Nejde totiž to to, že by díla nebyla dostupná, ale spíš o nedostatek ochotných editorů, kteří by se takovéto práci s chutí oddali. Svou roli zde hraje i přizpůsobení softwaru tomuto projektu.

Je tedy otázkou, jestli má cenu do budoucna s takovýmito projekty soupeřit, pokud jsou cíle stejné? Nabídnout volně přístupná díla v digitalizované podobě na internetu. Je nutné na tomto poli s někým soupeřit? Faktem však zůstává, že v současné době se na českém internetu nachází, hned několik internetových knihoven. Jsou lepší, horší a dokonce narazíte i na úplně katastrofální projekty (u takových se pak člověk podiví, na co všechno je možno dostat grant). Žádná z těchto knihoven však zatím nepřistupuje k digitalizaci tak široce, jako Wikisource.


Zdroj: El País, 3. července 2008, č. 11 442, evropské vydání.

Německý wikipedista čínského původu Tching Čeng (známý nejčastěji s přezdívkou Wing), byl zvolen zástupcem komunity v Radě nadace Wikimedia Foundation. Ve složitém systému, ve kterém se porovnával každý kandidát s každým, byl upřednostněn proti všem oponentům.

Wing se narodil v Šanghaji, vyrůstal v Cha-er-pinu a od svých 20 let žije v Německu. Nyní působí v Mohuči jako programátor u IBM. Edituje čínskou, německou a anglickou Wikipedii. Spolupořádal Wikimanii 2007 na Tchaj-wanu.

Zde je pět programových bodů, se kterými do Rady kandidoval:

• Podpora rozvoje softwaru MediaWiki pro lepší uživatelnost;
• Podpora kroků k získání a udržení nových editorů;
• Zajištění komunikace mezi komunitami Wikimedie, ať jde o různé projekty, nebo různá místa;
• Podpora jazykové, kulturní a dalších různorodostí komunity Wikimedia;
• Podpora spolupráce mezi Wikimedií a univerzitami nebo jinými neziskovými/veřejnými institucemi zabývajícími se výzkumem a vzděláním (např. knihovnami).
  

Na prvních nezvolených místech zůstali Australan ruského původu Alex Bakharev a Američan Samuel Klein. Všichni kandidáti byli označení hlasující komunitou jako lepší než Američan Gregory Kohs, který svou kandidaturu formuloval dle mého názoru nejkritičtěji (podobně neúspěšná byla rovněž hodně kritická kandidatura jeho krajana Kurta M. Webera). Jen o jedno místo výš skončil Angličan Paul Williams, nad jehož nízkým věkem (18 let) jsem se pozastavoval zde na blogu i já.

V Radě jsou kromě Tchinga její předsedkyně Florence Nibartová-Devouardová, stálý člen Rady a zakladatel Wikipedie Jimmy Wales, dále místopředseda Jan-Bart de Vreede, Kat Walshová, Frieda Brioschiová, Michael Snow, tajemník Domas Mitsuzas a pokladník Stuart West.

Zdroj fotografie: Wikimedia Commons (autor Wing - mimochodem, přijde vám to jako autoportrét???)

13. června 2008 zemřel americký televizní publicista, dlouholetý moderátor pořadu stanice NBC Meet the Press Tim Russert. Není mi nijak známo, že by za svého života významně zasáhl do běhu Wikipedie. O to víc na ni může zapůsobit paradoxně po své smrti.

Russet zemřel po záchvatu, který ho postihl ve 13:30 přímo v kanceláři. Televizní stanice informaci zveřejnila až po informování jeho rodiny. Na Wikipedii se informace o jeho smrti objevila 13. června v 20:01, ale o devět minut později byla ze stejné IP adresy znovu odstraněna, což bylo vzápětí revertováno. Ve 20:29 už byla informace podložena zdrojem z New York Times a od té doby ponechána (aspoň předpokládám, protože jsem tu přibližně tisícovku(!!) editací provedených v následujících necelých dvou týdnech už dál převážně neprocházel).

Nenápadná záležitost, dohledatelná z historie článku, má ale důležité konsekvence, o kterých se (pokud jsem znovu něco v historii nepřehlédl) v článku na Wikipedii nepíše.

Údaj se totiž do Wikipedie dostal před oficiálním zveřejněním, sotva několik minut po jeho úmrtí. NBC byla šokovaná a začala vyšetřování, které ukázalo, že anonymním editorem je zaměstnanec servisní společnosti NBC, která nese název IBS. Ve stejné firmě pracoval i editor, který informaci zase odstranil, z časových konsekvencí internetoví komentátoři usuzují, že na základě stížnosti NBC, což podle mne není tak úplně jasné.

Podle dostupných informací se ale bezmála zdá (a komentátoři se na tom shodují), že ten první zaměstnanec ani nevěděl, že dělá něco špatného, protože předpokládal, že dává na internet veřejnou informaci. Přesto byl propuštěn, možná jen proto, aby si IBS zachovala tvář před NBC a tím i její přízeň. Šlo totiž spíš (jak píše třeba Liz Wolgemuthová z US News) hlavně o věc loajality.

O události informují například britský Telegraph. V New York Times se Noam Cohen pozastavuje nad tím, že NBC záměrně zadržovala informaci, než ji zveřejnila.

Wikipedie se (viz NYT) stala v této události důležitým zdrojem informací ve chvíli, kdy mnoho novinářů mělo zprávu o Russertově nevolnosti, ale nikoli o jeho aktuálním stavu.

Mathew Ingram z torontského Globe and Mail se na vlastním blogu ptá: "Byl čin osoby, která změnila stránku na Wikipedii, žurnalistikou, nebo vyzrazením privilegované informace? Podle mne to druhé, ale společnost chce jasně udržet NBC jako svého klienta." ("Was the person who changed the Wikipedia page committing an act of journalism, or divulging privileged information? I’d vote for the latter, but clearly the company wants to keep NBC as a client.") A publicista Mike Masnick mu na Techdirt odpovídá: "To bývala mnohem jednodušší otázka, když novináři byli novináři a privilegované informace byly privilegované informace. Ale hranice obou věcí se poměrně rozmazaly, a tak to povede jen k dalším otázkám, než se společnost dohodne na odpovědi." ("This used to be a much simpler question when journalists were journalists -- and privileged information was privileged information. But the boundaries of both things have become quite blurred these days, and that's only going to result in more questions being raised before society agrees on the answers.")

Na jednu stranu by to pro Wikipedii mohla být pozoruhodné informační vítězství nad ostatními médii (čistě formální připomínka zní, že ještě lépe se to mělo objevit na Wikinews, které jsou určené pro zprávy, na Wikipedii by se taková informace měla přece jen objevit až jako podložený údaj), pokud by mělo být takové usilování o rychlost jejím cílem - o čemž nejsem přesvědčen.

Mimochodem - o tom píše i autor Noam Cohen v New York Times ("V případě Wikipedie je to právě to, k čemu site nemá sloužit. Jedním z principů situ je Žádný vlastní výzkum - každý fakt se musí objevit v nějakém zdroji s reputací, než je ho možné zopakovat." ("In the case of Wikipedia, this is emphatically not what the site was meant to do. One of the principles of the site is No Original Research — every fact must have appeared somewhere reputable before it can be repeated.")

Na druhou stranu taková událost ukazuje, že editování Wikipedie může být i záležitostí svým způsobem nebezpečnou...

Zdroj fotografie: Flickr - via Wikimedia Commons (autor hyku)

Jako Ženevský zázrak pojmenoval autor Reisender svůj článek, který věnovat vyřazení českých fotbalistů z mistrovství Evropy ve fotbale. Článek neobsahuje nic závratného, není ani nijak ozdrojován a navíc kvůli probíhajícímu hlasování o smazání bude pravděpodobně brzy smazán (proto přikládám pro pozdější čtenáře odkaz na kopii ve vlastním uživatelském prostoru na cs.wiki).

Je to ale - co jsem si všiml - jeden z nemnoha případů, kdy se česká reálie stala hlavním tématem článku na en.wiki v okamžité reakci na událost, a aniž by její vytvoření inicioval český editor. Reisender se k tématu podle všeho dostal spíš jako Chorvat, který s překvapením zjistil, že soupeřem jeho týmu ve čtvrtinále nebudou očekávaní Češi, ale Chorvati.

Smazání na anglické Wikipedii dovedu pochopit (zvlášť v současném stavu článku), ale na druhou stranu zvláště na české Wikipedii by takový článek být mohl, a to podle mého názoru na to, že česká Wikipedie má zvláště zdůrazňovat český rozměr zobrazovaných materiálů.

Doplnění: Článek byl skutečně smazán 23. června. Těsně před tím proběhl i pokus o jeho přejmenování na Krále comebacků. Výsledek diskuse nakonec byl mnohem těsnější, než to zpočátku vypadalo. Na české Wikipedii by podle mne vedl k tomu, že by článek zůstal ponechán. Při pouhém sčítání hlasů mi vyšel výsledek 21 pro smazání, 16 pro ponechání, možná jsem se přepočítal, ale těžko tolik, aby to přeskočilo hranici 2/3.

Protože Wikiverzita i Wikizprávy už byly schváleny, je třeba se připravit na ostrý provoz a udělat taky něco proto, abychom nekoukali jako kedlubny, až doménu dostaneme. Zatímco pro Wikizprávy se logo udělalo už před časem a na hlavní straně je (a já možná ještě udělám nějaký alternativní verze pro milníky, 200 článků se nám pomalu pozvolna blíží), Wikiverzita neměla vůbec nic. A tak jsem se na popud Dannyho B rozhodl logo udělat.

Nebylo to nic složitého, stačí vzít jakékoliv logo, které už existuje a doplnit pouze lokalizovaný text (narozdíl od Wikipedie či Wikislovníku k tomu tak není potřeba přidávat ještě nějaké menší texty pod názvem projektu, to zde odpadá. A ono je to i lepší; pořádné informace jsou na příslušných stránkách, z hlavní odkazané, není problém se k nim doklikat. A editorům log se hlavně usnadní práce :-)

Už jsem tu jednou velmi okrajově zmínil, že se chystají volby do správní rady Wikimedia Foundation - tedy do té části, o které rozhodují členové komunity. V tuto chvíli se přijímají kandidatury, uzávěrka má být zítra.

Zaujaly mne regule, podle kterých je možné volit nebo být volen.

Volit může ten, kdo měl aspoň 600 editací před 1. březnem 2008 na jedné nějaké wiki, 50 editací na té samé wiki od 1. ledna do 29. května 2008, není zablokován a není bot.

Kandidovat může ten, kdo měl 600 editací na nějaké wiki před 1. lednem 2008, má 50 editací mezi 1. lednem a 1. červnem 2008, je mu aspoň 18 a je plnoletý ve své zemi a zveřejnění své občanské jméno. Zajímavé pro mne je, že v zásadě není moc velký rozdíl mezi požadavky na počet editací.

Co mne také zaujalo, je velmi nízký průměrný věk přihlášených kandidátů. V době, když jsem psal tenhle článek, jich bylo 11 a ten věk byl 32 let (a myslím, že ho zvedly poslední přírůstky do seznamu). Do rady kandidují i zájemci ve věku 18 (Paul Williams - na fotografii), 22, 23 a 25 let. Že uživatel ve věku 18 let bude schopný vykonávat povinnosti v radě v plném požadovaném rozsahu, prostě nepředpokládám, ale každý volič si udělá názor sám.

Jinak jsou v seznamu kandidátů čtyři Američané (a k nim jeden Kanaďan, dohromady průměrný věk 27 let), čtyři kandidáti z Evropy (průměr 36 - a to ho snižuje Williams), jeden Izraelec a jeden Australan.

Volby proběhnou od 1. do 21. června 2008.

Zdroj obrázku: Flickr via Wikimedia Commons (autor Peter)

Obrázek: Univerzita Karlova už brzy bude mít svého českého wikiverzitního konkurenta.

Člen jazykového subkomitétu Wikimedie Pathoschild oznámil oběma chystaným českým projektům, že jsou "připravené ke schválení a brzy budou vytvořeny".

I když jsem měl určité pochybnosti o jednom z projektů, iniciátorům i dosavadním přispěvatelům oběma upřímně gratuluju, protože odvedli dobrou práci. V zastoupení všem ostatním gratuluji těm nejaktivnějším - u Wikizpráv jde především o Aktrona, Orange.mana, Dannyho B. a Darkermonka. U Wikiverzity jasně nejvíc práce odvedl Juan a s ním Kychot.

Přeji všem po spuštění hodně spokojenosti z příspěvků publikovaných v přátelské a tvůrčí atmosféře.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: Rémi Diligent)