Do třetice všeho dobrého! Letos, stejně jako v loňském a předloňském roce se na české Wikipedii uskuteční soutěž Popiš památku. V rámci ní spolek Wikimedia Česká republika odmění dobrovolné editory, kteří pomohou napsat články o českých kulturních památkách. Letos se soutěž, která trvá od 15. ledna do 15. února, zaměří především na nové editory.

Pravidla soutěže jsou jasná: Vyberte si encyklopedicky hodnotnou kulturní památku v ČR, o které není na Wikipedii článek. Článek napište, přihlašte jej do soutěže (v rámci rozhraní Nástěnka) a za napsaný text obdržíte body. Ten, kdo získá nejvíce bodů, vyhrává! Vhodná témata pro články jsou připravena v seznamech a lze si je zobrazit také na mapě.

„Soutěž pořádáme proto, že značný počet zajímavých památek není ještě na Wikipedii popsán. U nás jich máme okolo čtyřiceti tisíc a chtěli bychom, aby alespoň několik tisíc z nich mělo článek kvůli své významnosti. Mnohdy jsou to stavby, které mají zajímavou historii a jsou spojeny s unikátními příběhy nebo lidskými osudy“, uvádí k soutěži Jan Loužek ze spolku Wikimedia Česká republika, který ji organizuje.

Soutěž Popiš památku potrvá přesně jeden měsíc, do poloviny února. Poté bude možné psát o kulturních památkách i nadále, nicméně ceny budou uděleny pouze účastníkům, kteří své příspěvky v soutěžním období přihlásili. Vyhodnocení soutěže bude mít na starosti tříčlenná porota. Na vítěze soutěže čekají kvalitní knižní publikace o kulturním dědictví České republiky v různých regionech. Zvláštní ocenění také získají autoři, kteří se do soutěže zapojí poprvé.

Česká Wikipedie, která se snaží být encyklopedií na všechny témata a s 442 tisíci článků je největší encyklopedií v češtině, soustředí se ale na kulturní památky dlouhodobě. V letech 2012, 2013 a 2014 se uskutečnily tři ročníky soutěže, kdy dobrovolníci památkové objekty fotografovali, od roku 2018 oceňuje encyklopedie i samotné editory článků.

Doména .org funguje už od roku 1985 a je jednou z původních domén nejvyššího řádu. Provozuje ji nezisková organizace Public Interest Registry. Ta se ale rozhodla prodat provozování této domény nově založené společnosti Ethos Capital za 1,1 miliardu amerických dolarů (zhruba 25 miliard korun).

Wikimedia Foundation, provozovatel Wikipedie, s převodem této domény nesouhlasí a podílí se na vzniku nové neziskové organizace Cooperative Corporation of .ORG, která se snaží prodeji zabránit.

Katherine Maher, výkonná ředitelka Wikimedia Foundation a členka vedení Cooperative Corporation of .ORG, prohlásila: „Internet potřebuje místo, které bude reprezentovat veřejný zájem, místo, kde mohou působit veřejně prospěšné organizace, místo, kde může fungovat i Wikipedie.“

Vážení přátelé Wikimedia projektů a Wikimedia ČR a jejích aktivit.

Děkujeme vám za celoroční přízeň a vaši podporu a zapojení a přejeme vše dobré do roku letošního.

Tým Wikimedia Česká republika.

Biografických databází je mnoho, ale která je největší? Wikidata mají k dnešnímu dni asi 70 milionů položek, z čehož je více než 5 milionů biografických (položky konkrétních osob) a aspirují tak na jednu z nejrozsáhlejších studnic lidského poznání v dějinách. V Česku jim, co se biografických záznamů týče, mohou konkurovat zejména knihovnické databáze. Jedna z největších, báze národních jmenných autorit Národní knihovny ČR, zahrnuje více než tři čtvrtě milionu záznamů různých významných osob. Díky unikátní spolupráci mezi Národní knihovnou a spolkem Wikimedia ČR jsou nyní tato data dostupná pod licencí CC-0 ve formě propojených („linked“) open dat. Co dalšího tato spolupráce přinesla?

Zaprvé: Provozovat dvě obrovské paralelní databáze a nenavázat mezi nimi spojení je marněním času i peněz všech zúčastněných. Když je spolu naučíme komunikovat, mohou z toho těžit obě – pro Wikidata se jedná o cenný pramen informací o osobách a jejich datech a místech narození, pro bázi národních autorit může přijít vhod například snadné automatické odkazování na různé autorské databáze, jako je ORCID nebo ISNI, či rozšířené informace týkající se příbuzenských a pracovních vztahů mezi osobami. Příklady vztahů mezi osobami, jež Wikidata evidují, jsou vidět v následující vizualizaci:

Během podzimu 2019 jsme tak přistoupili k systematickému propojování položek na Wikidatech se záznamy v databázi národních jmenných autorit tak, aby ze sebe obě databáze mohly vzájemně čerpat. Různými způsoby se podařilo celkem spárovat asi 25 000 záznamů. To je zvýšení asi o 10 % oproti původnímu počtu, tedy ne nijak závratně mnoho, ale bylo to pro nás velice důležité, protože jsme tím do budoucna zabránili vzniku mnoha databázových duplicit.

V prosinci jsme následně vzali takto napojená data z báze národních jmenných autorit a převedli je do podoby jednotlivých tvrzení, tedy krátkých strojově čitelných výpovědí o jednotlivých osobách. Jedním takovým tvrzením je třeba „datum narození“: „1835“, vztahující se k záznamu „Hálek, Vítězslav“. Je součástí položky Q53459 v nové wikibase, kterou zájemci najdou na adrese https://autority.wikimedia.cz. Tato wikibase je vlastně databází ve stylu Wikidat, která obsahuje kromě Vítězslava Hálka ještě dalších 773 570 položek o různých významných osobnostech z českého i zahraničního prostředí, a to vše pod licencí CC-0.

Tato otevřená licence je jedním z nejhmatatelnějších výstupů celého projektu. Umožní totiž využití celé datové sady na projektu Wikidata. Částečně se to už stalo na konci roku, kdy jsme importovali do Wikidat asi 140 000 dat narození a úmrtí. Zajímavostí je, že jsme tato data získávali poměrně propracovaným způsobem z vět typu „Narozen 5.4.1835 v Dolínku u Mělníka, zemřel 8.10.1874 v Praze“ – neobešli jsme se tedy bez vytěžování textu. Převedení textu do strojově čitelné podoby je zajímavé nejen pro Wikidata, ale i pro Národní knihovnu a všechny další uživatele jejích dat. Posouváme tak data Národní knihovny do 21. století a dramaticky zvyšujeme jejich kvalitu, využitelnost a užitečnost. Příkladem databázového dotazu za všechny je třeba vyhledání příkladů osob, které zemřely ve stejný den, jako se narodily.

Pro letošek je projekt u konce, ale možnosti spolupráce se teprve otevírají. Podobně, jako jsme analyzovali data narození a úmrtí, bychom mohli pracovat i s místy narození a úmrtí. Mohli bychom také pracovat s věcnými autoritami (např. geografické záznamy), které v bázi národních autorit také figurují. Čeká nás také rozhodnutí, zda záznamy, které Národní knihovna má, ale Wikidata ne, začít do Wikidat nějakým způsobem importovat. A konečně, když už tento import bude hotov, budeme řešit, jak ho do budoucna zautomatizovat, aby se nově přidávané záznamy v bázi národních autorit objevily co nejdříve i ve Wikidatech.

Projekt byl podpořen Ministerstvem kultury České republiky. Děkujeme Oddělení národních jmenných autorit NKČR za skvělou spolupráci v letošním roce.

Jedním z milých hostů na Wikikonferenci 2018 v Olomouci byl Jakub Klímek, odborný asistent z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který se se svým týmem zabývá otevřenými a propojenými daty. Představil tenkrát nástroj Linkedpipes ETL, který umí načítat různá data z rozličných zdrojů, převádět je mezi různými formáty a načítat je do cílových databází (záznam přednášky zde). Od toho byl už jen krok od myšlenky, aby se podobně zpracovávala data z veřejných databází a automaticky importovala do Wikidat.

Wikidata totiž trpí jedním systémovým neduhem. Jednotliví uživatelé do nich sice běžně nahrávají data z veřejných databází, například různé statistické číselníky, jenže tato zdrojová data se průběžně mění – je publikován aktuální počet obyvatel, přibude nová obec a podobně. Po čase tedy musí přijít někdo další, znovu si stáhnout aktuální verzi dané veřejné databáze, vyhledat rozdíly, které se v databázi od posledního importu udály, a patřičně jimi opravit Wikidata. Situace se opakuje pokaždé, kdy pořizovatel dané databáze učiní ve svých datech jakoukoliv novou změnu.

Modul „Wikibase Loader“ pro LinkedPipes ETL tento problém řeší. Umožňuje naprogramovat kompletní sadu kroků, které je potřeba udělat mezi načtením dat z téměř jakékoliv výchozí databáze a finálním importem do Wikidat. Jednou za čas se spustí robot, který podle těchto instrukcí zkontroluje, zda nastaly nějaké změny ve výchozí databázi, a pokud ano, patřičně aktualizuje Wikidata. Série instrukcí může být klidně i poměrně složitá, jak je vidět z obrázku – robotům je to jedno.

Od té doby byl tento nástroj odzkoušen hned na několika datových sadách – na památných stromech, ulicích, českých divadlech a pár dalších. Nástroj po jeho uživatelích vyžaduje základní znalosti RDF, jazyka SPARQL a formátu Wikidata dumpů. Není tak pro všechny, ale na druhou stranu dává pokročilým uživatelům do ruky velmi silný nástroj, který usnadní udržování aktuálních Wikidat. Doufáme, že si najde své fanoušky v celé mezinárodní komunitě.

Na nástroji jsou unikátní také okolnosti vzniku. Vývoj komponenty realizoval akademický tým z Univerzity Karlovy ve spolupráci se spolkem Wikimedia Česká republika poté, co na projekt získal prostředky z grantu Wikimedia Foundation. V tomto grantovém systému musel projít posouzením projektu samotnou komunitou Wikimedia. Přitom v drtivé většině případů iniciativu při vývoji našeho software přebírá nadace Wikimedia, různé pobočky anebo technicky zdatní wikipedisté-jednotlivci. Spolupráce s Jakubem Klímkem a jeho týmem ukazuje, že budoucnost světa Wikimedia budou vytvářet i další stakeholdeři, jako je akademický svět, státní instituce nebo třeba korporátní sektor.

Vývoj nástroje podpořila finančně nadace Wikimedia tzv. projektovým grantem, na přípravě projektu se podílel také spolek Otevřená města, o. s. Můžete si přečíst závěrečnou grantovou zprávu.

První ročník soutěže Czech Wiki Photo 2019 zná své vítěze.

Každý rok nahrají fotografové na Wikimedia Commons tisíce fotografií pořízených na území Česka. Jejich snímky může poté použít kdokoli a k jakýmkoli účelům. Soutěží Czech Wiki Photo jsme chtěli ocenit ty nejlepší z nich, ale také vyjádřit veliké díky všem, kteří dobrovolně vytvářejí tento svobodný obsah.

Porota složená ze dvou úspěšných wiki fotografů Michala Klajbana a Jakuba Fryše a novináře a vítěze Czech Press Photo 2004 Jana Rybáře vedla dlouhé diskuze, ale nakonec se dohodla a rozhodla. Ceny předáme na Novoroční party 2020 WMČR 14. ledna. Stavte se! Toto jsou výsledky:

1. místo a titul „Czech Wiki Photo 2019“:
Tadeáš Bednarz se snímkem DJe Ashleyho Wallbridge na festivalu Beats for Love 2019

2. místo:
Tadeáš Bednarz za fotografii reprezentačního fotbalisty Daniela Součka

3. místo: MIGORMCZ a jeho Železniční trať v Ledči nad Sázavou

• 

• 

• 

Ceny veřejnosti

Do soutěže autoři přihlásili 28 fotek, ze kterých tu nejlepší během listopadu vybírala i veřejnost. Nejvíce hlasů a tedy Cenu veřejnosti získal Radek Langkramer za portrét Jana Přeučila. Radek získal i druhé místo za Hlavní nádraží v Praze. Bronz bere MIGORMCZ a jeho Železniční trať v Ledči nad Sázavou.

• 

• 

• 

Výsledky najdete i na stránkách soutěže. Vítězové obdrží vouchery na knihy od Nakladatelství Albatros a speciální medaile.

Vítězům gratulujeme a všem soutěžícím děkujeme za účast!
Příští rok si soutěž určitě zopakujeme. Pokusíme se ji dostat i k mnohem většímu počtu fotografů.

Od populárního příspěvku o Wikidata Queries pro české datové žurnalisty uplynuly dva roky a my jsme si uvědomili, že se můžeme pochlubit ještě mnohem zajímavějšími dotazy, než minule. Tady je máte.

Železniční tratě v Česku

Díky práci několika aktivních „šotoušů“ se postupně propojují železniční stanice v Česku do existujících tratí. Díky funkci LINESTRING si je můžete vizualizovat na mapě.

Díly pořadu Gebrian VS na mapě

Mnoho českých wikidatistů se zabývá českými památkami, ale i moderní architekturou, takže nepřekvapí, že jsme zpracovali pořady architektonického pořadu Gebrian VS internetové televize Stream.cz formou mapy míst, k nimž se jednotlivé díly vztahují. Barevně jsou odlišena místa, která ještě nemáme na Wikidatech podchycena fotografií.

Citace vědeckých článků – srovnání českých univerzit, na níž publikující autoři působí

Zajímavou vizualizaci nabízí neustále rostoucí databáze vědeckých článků ve Wikidatech. Pokud jsou vědci přiřazeni k dané instituci jako zaměstnanci, je možné porovnat, jak jsou na tom s citovaností jednotlivé české vysoké školy (které definujeme jako instituce, které sídlí v Česku a mají právní formu „vysoká škola“ – Q56447581). V současnosti je samozřejmě v grafu vizualizována jen menší část celkového vědeckého výkonu univerzit – naše databáze článků ještě není úplná.

Ředitelé ŘSD na časové ose

Postupně na Wikidatech přibývá informací o čelních představitelích různých českých firem a organizací. Zde podnik, který je ostře sledován veřejností. Podobně však funguje třeba i přehled předsedů Wikimedia Česká republika.

Ontologické vztahy mezi lidmi v databázi Národní knihovny

Databáze národních autorit Národní knihovny uchovává asi jeden milion záznamů týkajících se zejména osob, firem a dalších objektů. Tyto záznamy však zatím nejsou vzájemně příliš propojeny (nejedná se o linked data v pravém slova smyslu), ale Wikidata už mnohé vztahy mezi nimi evidují. Následující graf znázorňuje náhodný výběr sta vztahů mezi osobami z databáze národních autorit.

Tisícovky v Česku

V Česku je podle české Wikipedie asi 400 tisícovek – záleží na zvolených kritériích. Wikidata jich prozatím evidují něco přes 300. Můžeme si je zobrazit na mapě.

Nejznámější objekty pojmenované po českých obcích

Podle českých obcí jsou pojmenované různé objekty – od pohoří a geomorfologických celků po události, minerály a ulice. „Známost“ objektů je v následujícím dotazu posuzována podle počtu jazykových verzí Wikipedie, na nichž má daný objekt článek. Tak třeba nejznámější „věcí“ pojmenované po Praze je Pražské jaro. Plzeň asi uhodnete…

Již čtvrtá česká Wikiexpedice si tentokrát vezme na mušku východní okraj Čech. Fotografové navštíví oblast rozkládající se od Broumova, přes Náchod a Žamberk až po Mohelnici. Cílem je pořizovat obrázky pro sdílené úložiště Wikimedia Commons – především sídla, zahrnuty jsou ale i další objekty, jako například opevnění, přírodní rezervace nebo kulturní památky.

Expedice navazuje na předchozí úspěšné akce spolku Wikimedia Česká republika, které se uskutečnily ve Slezsku (2016), v západních Čechách (2017) a v jižních Čechách (2018). Během nich bylo pořízeno zhruba 12 800 fotografií příhraničních oblastí České republiky. Akce financuje spolek Wikimedia Česká republika, který hradí cestovní náklady a ubytování. Umožňuje tak dobrovolníkům lépe dosáhnout odlehlejších oblastí, které jsou stranou zájmu a kvůli tomu nejsou na Wikipedii dobře dokumentovány.

Novinkou je i zapojení Wikidat do přípravy celé akce. Namísto ručního prohledávání jednotlivých článků Wikipedie a hledání objektů, které ještě svůj obrázek nemají, byla činnost svěřena strojům. Wikidata umožňují tyto informace nejen masově zjistit, ale dokonce je vykreslit i do mapy. A to nejen pro vesnice, ale v podstatě pro cokoliv – a tak máme na mapě k dispozici nejen seznam nenafocených vesnic, ale třeba i těžkého opevnění, které mělo bránit republiku v meziválečném období. Na mapě se ukáží všechny sruby a bunkry, které ještě potřebují obrázek.

Startovním bodem již čtvrté Wikiexpedice bude východočeské město Opočno. Tam se účastníci rozdělí na dva týmy, které budou postupně objíždět fotografované oblasti. Jsou připravené mapy a podkladová data. Tam, kde nebudou tištěné mapy dostatečně podrobné, pomohou účastníkům nástroje jako WikiShootMe nebo mobilní aplikace Wikimedia Commons. Ty také pracují s informacemi z Wikidat. Postup focení na místě potom bude do značné míry odpovídat zažité praxi z projektu Fotíme Česko. Tedy zdokumentovat všechny nepopsané věci, které máme na Wikidatech zaznamenané. S tím rozdílem, že prioritu bude mít osm desítek vesnic, které svůj obrázek nemají. Když se všechno podaří, mohli bychom tak dokončit fotodokumentaci Královéhradeckého a Pardubického kraje.

Nové projekty, které stojí na Wikidatech – Fotíme Česko a mobilní aplikace Wikimedia Commons. Ty byly představeny na konferenci CEE Meeting, která se uskutečnila ve dnech 11. – 13. října. Spolek Wikimedia Česká republika zastupovali na konferenci Jan Loužek a Jakub Holzer.

Ve své prezentaci promluvil především o tom, jak se díky Wikidatům změnily naše fotografické projekty. Zatímco jsme před deseti lety dělali vše ručně, nyní nám pomáhají Wikidata a jednou převezme prim mobilní aplikace. Focení pro Wiki se tak bude podobat více aktivitám na sociálních sítích, Facebooku, Instagramu a dalšímu.

Diskutována byla také i problematika Strategie 2030, kterou o které jsme na našem blogu již psali dříve. Mluvilo se o vzniku regionálního uzlu jednotlivých komunit pro středo- a východoevropský region, který by mohl např. pomáhat s jednotlivými aktivitami poboček, spoluorganizovat akce, nebo výhledově i pomáhat s grantovými žádostmi na národní úrovni. Přestali bychom tak všichni vynalézat to stejné ale mohli počítat s pomocí našich kolegů. Již dnes víme, že např. Wikimedia Polska má řadu aktivit které se týkají soutěží a soutěže děláme taky. Věci však děláme odděleně.

Jakub Holzer se zabýval otázkou rozvoje projektu GLAM, ke které uskutečnil na místě setkání se zástupci dalších komunit z regionu.

Konference je určená pro komunity a pobočky hnutí Wikimedia z regionu střední a východní Evropy. Koná se jednou ročně, letos to byl již osmý ročník. Do srbské metropole zavítala podruhé, poprvé se zde konala v roce 2012. Setkávají se zde zástupci ze všech zemí regionu, od Albánie až po Ukrajinu. Účastníků letos bylo okolo stovky.

V srpnu 2019 jsme rozšířili tým Wikimedia ČR o novou pozici fundraisera. Tuto dlouho plánovanou pozici obsadila Michaela Buriánková. Od srpna tedy máme novou posilu do týmu, který se stará o rozvoj a finanční zdraví spolku Wikimedia Česká republika.

Michaela se dlouhodobě pohybuje v oboru managementu neziskových a kulturních organizací. Vedle Wikimedia ČR v současné době pracuje jako projektová manažerka pro Akademii výtvarných umění v Praze. V minulosti vedla Pražské Quadriennale, pro které dále řídí projekty mezinárodní spolupráce. Když jí zbyde čas, rozšiřuje svoje znalosti asijských jazyků, obskurní literatury a indie počítačových her.

Michaela pracuje pro Spolek v rozsahu odpovídající cca 8 hodinám týdně. Od nové pozice si slibujeme cílenější práci s dárci, rozšíření portfolia finančních zdrojů a přípravu a realizaci fundraisingové strategie WMČR pro rok 2020.

Přejeme Michaele hodně pracovních úspěchů!

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů,

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si

Na Wikizprávách se objevil nový redaktor s přezdívkou Cepice. Napsal zprávu o formuli 1, na začátečníka solidní, i když s větším množstvím chyb - překlepů a chyb gramatických, formátovacích i faktických (asi vzniklých překlepem). I kdyby někdo nebyl znalec a nevěděl, jak to je po faktické stránce, na první tři druhy chyb musel přijít snadno každý. Zpráva z neděle přesto zůstala bez povšimnutí

Zhruba před dvěma a půl měsíci jsem na tomto blogu hodnotil, jak se Wikizprávám daří po mém odchodu, tedy poté, co jsem ztratil trpělivost s osobními útoky a s ústrky ze strany ostatních redaktorů. Je nejvyšší čas napsat, jak se věc vyvinula dál. Obsah Wikizpráv Tvorba velkých zpráv, která byla vždy považovaná za hlavní účel Wikizpráv, se nadále drží na velmi chabé úrovni. Za oněch 3,5 měsíce

Danny využil po 1,5 roce práva byrokrata a přidělil na Wikizprávách příznak bota, a to kamarádu Mildovi. Mildovo zdůvodnění bylo velmi stručné a neurčité a vše trvalo půl hodiny. Mně přiděloval příznak bota na opakované žádání, na základě bezprecedentního výslechu a po konzultacích s jinoprojektovými byrokraty celé dva měsíce. Určitý rozdíl samozřejmě v obou žádostech byl - Mildův bot běhá i

Předevčírem jsem tu napsal blog o tom, jak se vedlo mnou založené zprávě na anglických Wikizprávách. Po dvou dnech musím dodat, že to s ním dopadlo špatně. Článek nejspíš nikdy nebude zveřejněn jako řádná zpráva. Narazil jsem totiž na již popsaný složitý systém anglických Wikizpráv. V praxi je ale ještě komplikovanější a nezvládnutější, než to vypadalo v teorii a na první pohled. Čekání na

Je to něco málo víc než měsíc, co jsem už si řekl dost a odešel na neurčitou dobu z Wikizpráv. Přestalo mne bavit, že jeden redaktor (ale též správce) Tchoř, který sám připouští, že Wikizprávy nepředstavují jeho hlavní zájem, a který za celé své působení napsal jen hrstku překladů zpráv, doporučuje nejpracovitějšímu autorovi, aby odešel, když se mu na Wikizprávách něco nelíbí. Taky mne přestalo