Začátkem roku se každoročně koná největší akce spolku Wikimedia ČR vernisáž Czech Wiki Photo, která je spojena s debatou k programu GLAM a již tradičně s tematickým slam poetry. Letos se akce konala 31. ledna 2025 opět ve vzdělávacím centru Didaktikon Univerzity Karlovy.

Zpřístupňují veřejnoprávní instituce dostatečně svůj obsah?

Program Večera svobodné kultury začal besedou s názvem Zpřístupňování audiovizuálního obsahu veřejných institucí, na níž přijali Tomáš Dufka z Českého rozhlasu a Matěj Strnad z Národního filmového archivu. Další pozvaní hosté, zejména zástupci České televize a Ministerstva kultury, na diskusi bohužel nedorazili.

Debatu pod moderací Pavla Bednaříka, manažera Programů pro partnerství WMČR, otevřel Vlastimil Slovák, koordinátor Advokačního programu WMČR. Debata se zaměřila na možnosti zpřístupňování audiovizuálního obsahu veřejnými institucemi. Vlastimil Slovák připomněl, že Wikimedia Česká republika podporuje otevřený přístup ke znalostem a usiluje o to, aby veřejně vytvářený kulturní obsah mohl být volně využíván a sdílen.

Audiovizuální díla přitom naráží na řadu specifik – od nároků na digitalizaci a technické zpracování až po složité držení autorských práv, které zahrnuje různé tvůrčí profese (režie, scénář, kamera, hudba, zvuk, střih). Vlastimil Slovák dále zmínil příklad úspěšné spolupráce německé Wikipedie s veřejnoprávní televizí ZDF v rámci projektu Wiki Loves Broadcast i aktuální český projekt Zaniklé zvony, který zpřístupňuje historické nahrávky zvonů z archivu Českého rozhlasu pod svobodnou licencí. Cílem podobných iniciativ je rozšířit přístup k jedinečným kulturním zdrojům a podpořit jejich využití například na Wikipedii.

Tomáš Dufka z Českého rozhlasu a Matěj Strnad z Národního filmového archivu popsali konkrétní výzvy, které se pojí se zveřejňováním zvukových a filmových materiálů – od chybějících informací o původu děl až po potřebu řešit práva celé řady tvůrců. Zazněly i příklady dobré praxe a možnosti postupného otevírání alespoň ukázek děl. Vystupující se shodli, že otevřené sdílení kulturního obsahu má smysl, ale vyžaduje promyšlené kroky a spolupráci různých aktérů. Na záznam z debaty se můžete podívat na našem youtubovém kanálu.

Czech Wiki Photo 2024

​Po skončení debaty byly vyhlášeni vítězové a vítězky Czech Wiki Photo 2024 a zahájena vernisáž nejlepších děl. Hlavní cenu získal Luckhy86 za snímek dudka chocholatého přilétajícího do hnízda, který vynikl v kategorii Příroda. Další oceněné fotografie v kategoriích Vytvořeno člověkem a Společnost, kultura a události, stejně jako informace o výstavě vítězných snímků v Kampusu Hybernská, naleznete v podrobném článku na blogu Wikimedia ČR.

Výstavu v Didaktikonu si můžete prohlédnout i vy. Nejlepší fotografie soutěže budou vystaveny do 28. února. Vstup je zdarma. Didaktikon je otevřen pro veřejnost každý čtvrtek od 16:30 do 18:30, a dále pak dle plánovaných akcí pro veřejnost. Více v kalendáři akcí na webu Didaktikonu.

Slam poetry pro Wikipedii

Večer svobodné kultury vyvrcholil vystoupením čtyř výrazných osobností české slam poetry scény. Tato performativní forma poezie, která propojuje autorský text s živým přednesem, se stala nedílnou součástí programu už čtvrtým  rokem – a není divu. Svoboda projevu, otevřenost a kreativita, které slam poetry přináší, skvěle rezonují s hodnotami Wikipedie a celého hnutí Wikimedia. Publikum se tak mohlo nechat unést poezií, emocemi i humorem v podání zkušených i nastupujících tvůrců.

V rámci letošní slam exhibice vystoupili Anatol Svahilec – wikipedista a mistr ČR ve slam poetry z roku 2014, autor několika slamových sborníků; Večerka – datová analytička a citlivá slamerka s pražsko-sokolovskými kořeny; Šimon Felenda – finalista mistrovství ČR, raper a novinář z Českých Budějovic; a Holka postavená na hlavu – výrazná postava nové západočeské scény a účastnice duo slamu. Jejich vystoupení dodalo večeru nejen prvek zábavy, ale zdůraznilo význam svobodného projevu a kreativního přístupu ke sdílení.

 

Všechna videa jsou k vidění na našem youtubovém kanálu. 

Tento týden se Praha stává centrem evropského hnutí za svobodné znalosti. V pátek 25. dubna se ve večerních hodinách uskuteční panelová diskuze „Wikipedia meets AI: Online communities and their approaches“, kterou pořádají Wikimedia Europe a Wikimedia Česká republika. Debata se koná v Galerii České spořitelny v Rytířské ulici od 18:00 do 20:00.

V rámci diskuze vystoupí zástupci evropských poboček Wikimedia i externí hosté, kteří se zaměří na dopady generativní umělé inteligence a velkých jazykových modelů (LLM) na komunitní projekty jako Wikipedia. Témata budou sahat od přínosů AI pro efektivitu a správu komunit až po výzvy v oblasti důvěryhodnosti informací a podpory lidské kreativity. Pozornost bude věnována také roli Evropské unie v regulaci AI a ochraně veřejného informačního prostoru.

Mezi potvrzenými hosty jsou:

• Elisabeth Carrera, výkonná ředitelka Wikimedia Norsko
• John Cummings, konzultant Wikimedia Švédsko
• Franziska Heine, výkonná ředitelka Wikimedia Německo
• Rebecca MacKinnon, viceprezidentka pro advokacii ve Wikimedia Foundation a členka představenstva Wikimedia Europe
• Věra Jourová, prorektorka Univerzity Karlovy pro rozvoj lidských zdrojů a nových technologií

Debatu pořádá Wikimedia Europe ve spolupráci s Wikimedia Česká republika jako doprovodný program k Valnému shromáždění Wikimedia Europe, které se letos již potřetí koná v Praze. Shromáždění sdružuje zástupce evropských Wikimedia poboček a partnerských organizací a bude probíhat od 26. do 27. dubna 2025.

Kontakt:

Hynek Kaplan
PR specialista WMČR
hynek.kaplan@wikimedia.cz
+420605039405

Dne 31. března 2025 se v Akademickém konferenčním centru v Praze uskutečnila konference Wikimedia versus Traditional Biographical Dictionaries?, kterou uspořádal Historický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s Wikimedia ČR. Setkání reagovalo na často ambivalentní vztah mezi akademickým prostředím a komunitou Wikipedie. Jedním z hlavních úspěchů akce bylo přivedení zástupců obou těchto světů – editorů vědeckých biografických slovníků i aktivních wikipedistů – k jednomu stolu. 

Konference nabídla široké spektrum příspěvků věnovaných jednotlivým národním biografickým slovníkům, jejich současnému stavu a plánům v digitálním světě: 

• Sächsische Biografie (Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde, Německo)
• Biografický slovník českých zemí (Historický ústav AV ČR, Česko)
• Dictionary of Irish Biography (Royal Irish Academy, Irsko)
• Slovník slovenských historiků (Slovenská akadémia vied, Slovensko)
• Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder (Collegium Carolinum, Německo)
• české literární slovníky (Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR, Česko)
• Slovník českých knihovníků (Národní knihovna ČR)
• Polski Słownik Biograficzny (Tadeusz Manteuffel Institute of History Polish Academy of Sciences).

Cenné bylo zejména sdílení různých perspektiv a zkušeností, stejně jako plodné diskuze. Například Turlough O’Riodran (Royal Irish Academy) prezentoval data o dramatickém nárůstu návštěvnosti online verze Dictionary of Irish Biography po zavedení otevřeného přístupu (open access) a vytvoření identifikátoru na Wikidatech. Linda Jansová (Národní knihovna ČR) ukázala výhody integrace biografických dat do ekosystému propojených otevřených dat (Linked Open Data). Daniel Baránek (Historický ústav AV ČR), Adam Zapała a Konrad Kołodziejczyk (Tadeusz Manteuffel Institute of History Polish Academy of Sciences) představili praktické postupy pro převod biografických hesel na strukturovaná data a jejich další použití. Kristýna Kysilková z perspektivy Wikipedistky zdůrazňovala nedocenitelný význam akademických slovníků pro tvorbu kvalitních hesel na Wikipedii. Navíc představila některé metody a nástroje pro měření návštěvnosti a kvality hesel na Wikipedii. 

Z příspěvků a diskuzí vyplynulo, že akademické biografické slovníky představují zásadní informační zdroj. Jejich publikace v online formě se v dnešní době ukazuje jako nezbytná pro zpřístupnění výsledků vědecké práce širšímu publiku. Ze setkání také vyplynulo, že pro maximální dostupnost a využitelnost vědeckých výsledků by uveřejněná biografická hesla měla být v ideálním případě napojována ekosystému propojených otevřených dat, jehož jsou Wikipedia a Wikidata součástí. 

Autor: Daniel Baránek

Tradiční zimní soutěž Popiš památku skončila. Na české Wikipedii díky ní přibylo téměř 400 nových hesel. Do akce se zapojilo 31 účastníků.

O průběhu soutěže, jejích zajímavostech a specifičnostech již bylo napsáno mnohé. Pojďme se proto raději podívat na to, jaké články letos vznikly. Je to například kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Svratce na pomezí Čech a Moravy, který je původem z konce 13. století a který kvůli zhroucení hlavní lodi zcela změnil svoji podobu ve století osmnáctém. Brněnská Slavíkova vila, kterou lze nalézt na svazích Kraví hory, je ukázkou meziválečné funkcionalistické architektury. Lázeňský dům Beethoven v Teplicích, který vznikl v 19. století na základech tzv. „Pravřídla“, byl rozšířen v 80. letech v brutalistním stylu.

A takto bychom mohli pokračovat opravdu dlouho. Ze seznamu nenapsaných encyklopedicky významných kulturních památek v České republice byl totiž během letošního ročníku zpracován velký kus materiálu. Na začátku měl uvedený soupis délku 113 kilobajtů a nyní, po skončení celé soutěže, má jen 101 kB. Ačkoliv se nejedná o všechny chybějící encyklopedicky významné památky v České republice, jde o jejich významnou část. Zpracováno tak bylo přes deset procent požadovaných památek. Letos se oblibě těšily zejména zajímavé historické vily. Proč? Inu, stojí za nimi řada lidských příběhů – mnohdy celých generací.

A nesmíme zapomenout ani na letošní novinku – portugalskou kategorii, která byla spuštěna ve spolupráci s oddělením portugalistiky při Ústavu románských studií FF UK. Zde světlo světa spatřilo 38 nových hesel. Mnohdy se jedná i o známé stavby, jako např. Katedrála Nejsvětějšího jména Ježíšova v Coimbře, klášter Serra do Pilar či legendární Most Ludvíka I. v Portu, který se objevuje na všech pohlednicích a je symbolem města.

Soutěž se uskutečnila díky Komunitním minigrantům spolku Wikimedia Česká republika. V průběhu akce hodnocení prováděla dobrovolnická tříčlenná porota ve složení: Mojmír Churavý, Jan Dudík a KKDAII. Výsledky by měly být zveřejněny v nejbližších dnech. Organizátory soutěže byli členové spolku Wikimedia Česká republika, Aktron a KKDAII.

Měsíc žen na Wikipedii 2025 proběhne od 1. března do 8. dubna. K psaní článků na Wikipedii ženami a o ženách vyzývá spolek Wikimedia Česká republika a jeho partneři. Editatony proběhnou v Praze, Olomouci i Českých Budějovicích, připojit se ale lze i online. Účastníci a účastnice výzvy mohou vyhrát řadu cen.

Březen se již poosmé stává Měsícem žen na Wikipedii. Letošní ročník se koná pod záštitou ambasadorek Lindy Bartošové, Johanny Nejedlové, Antonie Formanové a Natálie Schejbalové. 

“Cílem této výzvy je nejen zapojit více žen do editování, ale také vyrovnat nepoměr v zastoupení významných osobností na největší online encyklopedii,” říká influencerka, zpěvačka a komička Natálie Schejbalová neboli Tali.

Zatímco biografií mužů je na české Wikipedii přes 120 tisíc, těch o ženách je pouhých 26 tisíc. Stejně nerovnoměrné je i složení editorů – pouze jedna z deseti editujících osob je žena.

„Mnoho významných žen stále na Wikipedii chybí. Například držitelka ceny Magnesia Litera a autorka knihy Zápisník alkoholičky Michaela Duffková nebo držitelka cen Apollo a Anděla, jedna z nejposlouchanějších českých rapperek, Annet X. A to jsou jen dva příklady z mnoha. Chceme proto vyzvat ženy i muže, aby pomohli doplnit Wikipedii o další inspirativní osobnosti a témata související se ženami,“ říká Klára Joklová, výkonná ředitelka Wikimedia ČR.

Zapojit se lze jednoduše online. Stačí napsat článek o ženě nebo o tématu souvisejícím se ženami a svou editaci ve shrnutí označit hashtagem #WikiGap. Je to velmi jednoduché. Pokud by si s editací někdo i přesto nevěděl rady, nebo chtěl zažít kolektivní editování a setkat se s dalšími wikipedisty a wikipedistkami, může se zúčastnit některého z editatonů. Jde o tzv. editovací maratony, kde začátečníkům s editováním pomohou zkušené lektorky a lektoři. Zúčastnit se lze osobně i online.

První editaton letošní výzvy proběhne v sobotu 8. března 2025 od 9:00 do 12:00 ve Vědecké knihovně v Českých Budějovicích pod názvem Ženy jižních Čech na Wikipedii. Akce se koná ve spolupráci s budějovickým Wikiklubem a Evropským hlavním městem kultury České Budějovice 2028 v rámci projektu Womenpedia, který přinese na Wikipedii významné ženské osobnosti z jižních Čech. Přijďte objevit, které ženy v encyklopedii zatím chybí, a naučte se, jak je můžete doplnit!

Hned další den, 9. března od 15:00, se koná akce s poněkud provokativním názvem MDŽ: S křížkem po funuse. Wikipedista a slammer Anatol Svahilec provede zájemce zákoutími Olšanských hřbitovů a představí známé i méně známé hroby významných českých žen.

Hlavní a největší editaton výzvy Ženy na Wikipedii 2025 se uskuteční tradičně v Praze – tentokrát 18. března od 14:00 do 18:00 v sídle Wikimedia ČR ve Světě Hub. Tato událost nabízí jedinečnou příležitost setkat se s dalšími lidmi, kteří chtějí přispět k větší rovnováze na Wikipedii. Účastníci si mohou vyzkoušet editování v inspirativní atmosféře, kde se potkávají zkušené editorky, začátečníci i podporovatelé této výzvy. Akce je otevřená všem, ať už chtějí napsat svůj první článek, rozšířit stávající obsah, nebo se jen seznámit s editováním a zjistit, jak mohou přispět.

Poslední akcí výzvy bude 4. dubna od 14:00 editaton Ženy na Wikipedii v Americkém centru v Olomouci. Součástí akce bude také přednáška sociologa Martina Fafejty Ženská práva jsou i mužská práva od 17:00.

Účastníci a účastnice výzvy mohou vyhrát některou z cen, které do soutěže věnovala Audioteka.cz, nakladatelství wo-men a nakladatelství Albatros. Výzva se koná za mediální podpory časopisu Heroine.

Kontakt pro média:
Hynek Kaplan, PR WMČR
+420605039405
hynek.kaplan@wikimedia.cz

Osmý ročník soutěže Popiš památku běží již od poloviny měsíce ledna. Cílem je psát nové články o kulturních památkách v České republice ale i v zahraničí.

Letos píšeme také Portugalsko

Letošní ročník soutěže Popiš památku má nicméně svoji novinku. Tou je speciální portugalská kategorie, která byla spuštěna za podpory Oddělení portugalistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ústavu románských studií. Píšeme proto hesla o památkách v Portugalsku – mnohdy jde o dědictví zámořských objevů. Nových článků vzniklo již přes 250: můžeme si tak již přečíst o katedrále Nejsvětějšího srdce Ježíšova v Coimbře, kostelu svatého Rocha v Lisabonu, hradu Marvão a o mnohých dalších. 

Zajímají vás portugalské památky? Chcete si o nich zkusit něco napsat? Jejich seznamy můžete na portugalské Wikipedii nalézt zde: https://pt.wikipedia.org/wiki/Categoria:Listas_de_patrim%C3%B3nio_de_Portugal_por_distrito

A jak se daří u nás?

Pokud se vrátíme do českých luhů a hájů, zjistíme, že byly sepsány například články o chybějících městských opevněních (tj. hradbách, ale i navazujících fortifikačních systémech) v řadě měst. Nově tak potkáte na Wikipedii článek o městském opevnění v Jevíčku nebo v Náchodě. Vznikají ale hesla i o lázeňských budovách, divadlech nebo významných vilách. Zkrátka je toho hodně.

Nám jako organizátorům chodí k soutěži zpětná vazba od řady členů. Letos jsme použili nástroj Hashtag pro portugalskou kategorii. Také evidujeme postřehy od správců, ale i dalších editorů Wikipedie. Ti by mnohdy uvítali, abychom se podívali na „zoubek“ i řadě stávajících článků. Stává se totiž, že získá krásný článek na Wikipedii dosud chybějící památka, ale známá stavba, kolem které chodíme denně, má pouze krátký a nedostatečný článek. Příkladem budiž most Legií u Národního divadla v Praze, který do soutěže nespadá (článek máme skoro dvacet let), ale pořád je to vlastně pahýl. Co myslíte, stálo by za to zařadit i památky, které už na Wikipedii jsou? A pokud ano, které? Napište mi na email: jan.louzek@wikimedia.cz

Co třeba psát o hvězdách, kopretinách nebo drůbeži? Zkuste naše minigranty!

Soutěž je na české Wikipedii již stálicí. Její podpora probíhá prostřednictvím tzv. Komunitních minigrantů. To je nástroj, jehož prostřednictvím může každý wikipedista nebo wikipedistka zorganizovat svoji soutěž, editaton, workshop nebo jinou akci rozvíjející největší českou encyklopedii. A soutěž Popiš památku? Pokud jste byli pozorní, mohli jste o ní uslyšet i v Českém rozhlase! Naše poselství zaznělo 22. ledna na Dvojce mezi 14:30 až 15:00! 

Akce, kterou spolek Wikimedia Česká republika pořádá v partnerství s časopisem PROPAMÁTKY, trvá až do 28. února. Zapojit se může každý. Oceníme totiž nejen wikipedisty a wikipedistky s nejvíce články, ale některé ceny budeme i losovat. Největší odměnou přitom zůstává fakt, že budou vaše články přínosem pro čtenáře Wikipedie!

V pátek 31 ledna 2025 byly v rámci Večera svobodné kultury v Didaktikonu Kampusu Hybernská vyhlášeny výsledky hlavní fotografické soutěže Czech Wiki Photo 2024.

Czech Wiki Photo: Kdo a jak soutěží?

Czech Wiki Photo je hlavní fotografická soutěž na české Wikipedii. Jejím cílem je ocenit autory nejlepších snímků, které byly pořízeny na území Česka a nahrány pod svobodnou licencí na Wikimedia Commons za uplynulých 365 dní, a rozšířit tak databázi fotografií, která slouží nejčastěji k ilustraci článků na Wikipedii.

Tradičně se soutěží ve třech kategoriích: Příroda, Vytvořeno člověkem a Společnost, kultura a události. V každé ze soutěžních kategorií porota, složená z fotografky Edity Bízové, fotografa a novináře Jana Rybáře a aktivního wikipedisty Pavla Hrdličky, vybrala nejlepší fotografii. Porota ocenila i nejlepšího nováčka, tedy fotografa, který se do soutěže zapojil poprvé.

Absolutní vítěz – kategorie příroda

Po dvouleté přestávce byla jako nejlepší fotografie soutěže vybrána fotografie z kategorie Příroda. V této kategorii letos dominovaly fotografie s ornitologickou tematikou. Fotografii dudka chocholatého (upupa epops) přilétajícího do hnízda v kmenu stromu od Luckyho86 vybrala porota jako absolutního vítěze.

Vytvořeno člověkem

Má křídla jako pták, ale pták to není (jasný pane). Je to přeci Airshow Břeclav, vítězná fotografie v kategorii Vytvořeno člověkem. Jejím autorem je Pavel Kříž, který se, mimo jiné, zaměřuje na focení historických rekonstrukcí.

Společnost, kultura a události

I v této kategorii zůstala porota hlavou v oblacích. Tedy nejenom porota, ale také Airshow Pilot, který byl vybrán jako nejlepší fotografie v kategorií Společnost, kultura a události. Jejím autorem je Pavel Kříž.

Pozvánka na výstavu

Na vernisáži byly vedle vítězných fotografií také představeny nejlepší fotografie loňského ročníku napříč fotografickými soutěžemi. Nemohli jste se dostavit na vyhlášení 31. ledna? Nezoufejte, fotografie jsou k vidění v prostorách Kampusu Hybernská až do 28.února 2025.

Všem výhercům gratulujeme! Ostatním děkujeme za účast a rozšíření svobodné databáze fotografií. Těšíme se zase za rok.

Ukázka vystavovaných fotografií

Již po třinácté proběhla letos na podzim wikikonference, největší setkání wikipedistů a wikimediánů v České republice. Letošní program byl zaměřen na rozvoj komunity, představení nových nástrojů, přípravu nových projektů, ale také na úvahy o zapojení umělé inteligence, která by podle některých hlasů mohla ohrozit celý globální projekt Wikipedie, podle jiných být jeho užitečnou součástí.

V sobotu 9. listopadu 2024 se téměř 50 členů české wiki-komunity setkalo v prostorách Didaktikonu v kampusu Hybernská, v místě kde probíhají vybrané akce spolku Wikimedia ČR ve spolupráci s partnerskou Univerzitou Karlovou v Praze. I tentokrát se setkali zkušení wikipedisté a wikipedistky s nováčky. Součástí programu byly také workshopy pro začínající wikipedisty a wikipedistky, učitele a učitelky.

Ohlédnutí do minulosti

Wikikonference s přívlastkem “komunitní” proběhla podruhé, navázala však na dvanáctiletou tradici předchozích wikikonferencí (podívejte se na záznamy přednášek), kterou přerušila pandemie Covidu-19 v roce 2020. V programu konferencí se v průběhu času představovali lidé s nejrůznějšími příspěvky a tématy. Někteří z nich – např. Jan Spousta nebo Okino – se po mnoha letech objevili i na té letošní.

Pomyslný vrchol sezóny české komunity Wikipedie proběhl za velkého zájmu všech přítomných. Nabitý program, který vznikal více než půl roku, probíhal paralelně ve třech sálech. Plodné diskuze bylo bohužel mnohdy potřeba dokonce omezovat, aby se dostalo na všechny řečníky. Dle ohlasů publika, představili nejzajímavější prezentace opět zkušení wikipedisté jako Marek Blahuš – Blahma (který vystoupil rovnou čtyřikrát), Aktron, Okino nebo Jan Spousta.

Wikipedie a její budoucnost (s AI)?

Příspěvek Jana Spousty Jak mohou velké jazykové modely přispět Wikipedii byl jedním z plánované série příspěvků, které měly reflektovat využití generativní umělé inteligence a vliv na Wikipedii. Obzvláště důležité bylo představení pozitivního přínosu, které jazykové modely mohou mít. Patří tam například vítání nováčků, návrhy popisů fotek nebo návrhy nových položek ve wikidatech.

Omluvili se bohužel dva klíčoví řečníci, Josef Šlerka a Jaroslav Mašek, kteří měli rovněž promluvit v souvislosti s AI a chatboty. Oba se měli věnovat velkým jazykovým modelům ve vztahu k Wikipedii, resp. využití umělé inteligence při tvorbě obsahu Wikipedie a ve vzdělávání obecně. Jejich příspěvky a téma Wikipedie a AI shrnul ve svém souhrnném příspěvku hlavní lektor Wikipedie ČR Pavel Bednařík. Přednáška byla také doplněna konkrétními příklady využití chatbotů při editování z pohledu Jana Spousty jako aktivního uživatele. Velký zájem o toto téma inicioval mimo jiné uspořádání webináře, na kterém by promptování chatbotů bylo ukázáno na konkrétní příkladech, což nebylo vzhledem k časovým možnostem na konferenci možné.

Co nového v české wikikomunitě?

Kromě programu zaměřeného na konkrétní projekty a nástroje byl s velkým zájmem představen také nový projekt české Wikipedie, konkrétně české Wikicesty. Ty se dostaly v loňském roce z prostředí inkubátoru do hlavního prostoru projektů Wikimedia a jsou tedy řádným projektem české wikimediánské komunity. Hlavní zásluhu na tom mají brněnští wikipedisté Blahma a LiMr, ale také všichni ostatní, kteří se do přispívání na tomto výjimečném nekomerčním cestovatelském průvodci podílejí.

V rámci programu byly představeny jednotlivé wikikluby a wikisrazy, které probíhají v řadě českých a moravských měst a obcí (aktuální přehled je na stránce Pod reálnou lípou). Představili je jejich organizátoři na panelové diskuzi, která měla za cíl výměnu zkušeností mezi jednotlivými aktéry a také inspiraci pro další pokračování těchto komunitních akcí. Výjimečným okamžikem bylo blahopřání zástupců spolku Markovi Blahušovi aka uživateli Blahma, který na konci minulého roku oslavil 20 narozeniny na Wikipedii. Jak sám při své děkovné řeči poznamenal, aktuálně je již větší část svého života wikipedistou, než ne-wikipedistou.

Jak tedy aktuálně wikikluby a wikisrazy vypadají a fungují? Jak mohou pomoci ostatní členové komunity k jejich rozvoji a fungování? Co zásadně chybí jejich pořadatelům? V jakých městech mají tradici a pokračují, a kde je naopak jejich fungování je ohroženo? To vše jsme se dozvěděli od zástupců české komunity (Frettie, Jan Myšák, Blahma, Podroužek, Pavel Bednařík, V0lkanic, Anaj7, Czeva, nebo Roman Vyšanský). Pro pořadatele akcí bude během ledna 2025 na stránce pro organizátory zpřístupněn manuál, aby jejich pořádání bylo snadnější a efektivnější. Ten bude sloužit také těm, kteří by rádi založili nový wikiklub ve svém městě.

Závěrem

Co wikikonference přinesla jejím účastníkům? Především velké množství inspirace do další práce a informace o tom, co chystá spolek Wikimedia Česká republika v roce 2025 (tomu byly věnovány dva samostatné bloky). Vyplynulo z ní také to, čemu se wikipedisté věnují a chtějí věnovat v současnosti, co je zajímá, trápí a inspiruje. Důležitou roli hrála také podpora mezi jednotlivými členy komunity. Vzájemné povzbuzení k tomu, aby všichnieditovali s chutí a zájmem a aby byli schopni poprat se s úskalími a obtížemi, se kterými se zákonitě potýkají v průběhu editování, je jedním z největších smyslů podobných setkání.

Jaká bude budoucnost komunitní wikikonference? Odpověď není jednoznačná. Samotný přípravný programový výbor se scházel pravidelně a často, diskutoval podobu programu a oslovoval také další prezentující, kteří by se sami nepřihlásili. Jak ale zajistit, aby všechny příspěvky byly dostatečně kvalitní a aby je slyšelo co nejvíce lidí? Jak motivovat i ty méně aktivní wikipedisty a wikipedistky a wikimediany a wikimediánky k tomu, aby se konference aktivně zúčastnili? Jak dát vědět široké veřejnosti, která o Wikipedii příliš informací nemá, že může na takovou akci dorazit?

Jednou z odpovědí může být zapojení studentů Univerzity Karlovy, se kterou spolek podepsal v roce 2023 memorandum o spolupráci. Studenti a studentky FF UK se poprvé mohli zapojit do rozvoje Wikipedie formou odborné praxe. Studentka Lenka Holá dorazila na konferenci a zúčastnila se většiny programů včetně workshopu v základu editování Wikipedie. 

Na základě této pozitivní zkušenosti začala pracovat na překladech hesel o translatolozích a překladatelích a následně je úspěšně publikovala. Její zájem o editování Wikipedie může být inspirací pro další studenty, ale také pro lidi z řad široké veřejnosti, kteří by měli zájem obsah Wikipedie zkvalitňovat, a to nejen formou psaní hesel článků. Věříme a doufáme, že bude vytrvalý zájem jak o pronesení příspěvku na komunitní wikikonferenci v roce 2025, tak o organizační pomoc a podporu při přípravě této unikátní akce.

Odkazy

Záznamy a prezentace přednášek z předchozích ročníků

Již poosmé vypukla na české Wikipedii soutěž s názvem Popiš památku. V ní píšeme nové encyklopedické články o kulturních památkách v Česku i v Evropě.

Proč vlastně památky?

Kulturních památek je v České republice přes čtyřicet tisíc. Každý rok jich řada nových přibyde. Přibližně čtvrtina z nich jsou stavby, které už splňují parametry na to, aby na Wikipedii byly popsány, tedy parametry tzv. encyklopedické významnosti.

Jedná se o téma, které je oblíbené, které na Wikipedii patří a které má přesah i mimo encyklopedii – dobře zdokumentované regiony na Wikipedii mají ohlas i co se týče turistického ruchu v reálném světě.

Žhavá novinka od moře

Soutěž Popiš památku se koná na přelomu ledna a února v podstatě již každý rok. Postupně jsme ji rozšiřovali o řadu témat. Nejprve o památky slovenské, posléze o všechny evropské. Letos se podařilo ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy, resp. tamním oddělením portugalistiky při Ústavu románských studií uskutečnit jednu překvapivou novinku, a to portugalskou kategorii.

Je to tak. Pokud napíšete články o portugalských památkách, tak můžete vyhrát knižní ceny, které nám poskytl právě uvedený ústav.

Portugalsko je v tomto směru tak trochu netradiční volbou. Jedná se o zemi, která má ohromnou tradici – koneckonců se jednalo o světovou mocnost, která se podílela na zámořských objevech. Na české Wikipedii je však poměrně málo zdokumentovaná. Loni navíc země oslavila 50. výročí své cesty k demokracii, když tamní Karafiátová revoluce svrhla režim António Salazara.

Šanci vyhrát mají všichni!

Na vítěze čekají knižní ceny o památkách, vybrané historičkou architektury. Oceněni budou nejen aktivní přispěvatelé, ale i autor nejhodnotnějšího příspěvku (kterého změříme nástrojem Wikirank), ohodnotíme také nováčky a některé ceny budeme losovat. Šanci tak mají v podstatě všichni účastníci a účastnice.

Soutěž probíhá ve spolupráci s partnery. Již dlouhodobě s námi spolupracuje například časopis Propamátky.

Jak se do soutěže zapojit? Stačí si vybrat ze seznamu vhodnou památku, třeba v blízkosti vašeho bydliště. Na výběr jsou různé fary, kostely, tvrze, hrady, zámečky, mosty a podobně. Vybírat lze i z novějších staveb, např. různých vil, domů nebo radnic. Stačí kliknout na červený odkaz vybrané památky, napsat článek a potom jej vložit do soutěžního rozhraní. Tam patří památky české i evropské.

A nebo se můžete „vydat“ po Evropě až na konec světa – do Portugalska. Tyto soutěžní příspěvky do našeho rozhraní neukládejte ale do shrnutí editace dejte hashtag #portugalsko

Články můžete překládat z jinojazyčných verzí Wikipedie, anglické, portugalské nebo jakékoliv jiné. Jen si dávejte pozor na kvalitu textu, neboť strojové překlady jsou sice super, zvlášť v dnešní době umělé inteligence, ale ve výsledku bez důkladné kontroly mohou nadělat více škody než užitku. Proto se podívejte na časté chyby překladačů. A pokud hledáte zdroje na psaní článků tak se u nás něco také najde.

Máte oblíbené místo v Česku, Evropě nebo Portugalsku, které vás zaujalo svou historií, architekturou nebo příběhem? Napište jeho popis, zdůrazněte, čím je jedinečné, a přihlaste svůj příspěvek do naší soutěže. Přidejte se a pomozte oživit kulturní dědictví na Wikipedii prostřednictvím vašich článků!“

Plný text zde.

Encyklopedie Wikipedie v poslední době stále důrazněji dbá na to, aby byly u článků a informací v nich uváděny správné zdroje. Je to jen dobře, protože pouze touto cestou se může zvyšovat a podporovat důvěryhodnost celého projektu.

Nicméně uvádění správných zdrojů by mělo být zásadou i pro jiné profese, zejména pro novináře. Občas ale i žurnalista sklouzne na šikmou plochu.

Humorný příklad přináší Lidové noviny ve svém článku "Pozor na chřipku. Je tu epidemie" z 3. února. Autorka Silvie Králová cituje řadu autorit a podle všeho ve většině případů seriózně. Jeden zdroj ale budí úsměvné pochybnosti. Jde o tuto doplňující pasáž:

„Chřipka začíná zpravidla vysokou horečkou, okolo 38 až 40 °C,“ popisuje praktický lékař Jan Malý. Vzestup teploty podle jeho slov obvykle provází zimnice a třesavka.

Přidávají se silné bolesti hlavy. Ty mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou také bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou. „Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství,“ říká doktor.

Během jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky z postižení dýchacích cest. Je to rýma, bolest a pálení v hrdle, suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění v hlenovitý kašel. Teploty, únava, bolest hlavy a svalů obvykle vymizí během tří nebo čtyř dnů. Rýma a kašel pak trvají zhruba týden až deset dnů.

Takže pan doktor Malý, no snad ne doc. MUDr. Malý CSc. z proslulého IKEMu. Snad to bude nějaký jiný.

On totiž tenhle podivný doktor Malý doslovně cituje materiál, který se objevil na webu Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra už 7. ledna. A těžko říct, jestli pochází zrovna odtud, protože se nachází také na webu Chřipka.cz. Dokonce Králová doslovně cituje i ty pasáže, které se tváří už jen jako parafráze "doktorových" výpovědí...

Až budete psát svůj příspěvek do Wikipedie, nenechte se svést k podobnému fabulování o zdrojích. Byla by to pro vás stejná ostuda.

Obrázek: Virus chřipky. Autor: Cynthia Goldsmith, převzato z Wikimedia Commons, PD.

...proč je pro Wikipedii tak nebezpečné předpokládání zlé vůle. V nejnovější sérii protestů na arbitráž, kterou sám vyvolal a která se nevyvíjí podle jeho zadání, vytvořil Cinik obraz arbitrážního výboru, který pracuje na základě nějakého jiného, cizího zadání.

Jsem znechucen takovou argumentací. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, co dělám, a vždy jsem o svých krocích pochyboval. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, jestli odhaduji správně motivaci ostatních, a když jsem začal mít pocit, že důkazy už téměř jasně hovoří ve prospěch zlé vůle, znovu jsem si vše promýšlel a často dospěl znovu k opačnému názoru.

Cinik ale odmítá připustit, že arbitrážní výbor má na věc zkrátka jiný názor, a jednání arbitrů odsoudil nejostřejším způsobem včetně obvinění z toho, že zcela záměrně rozhodují neobjektivně a předpojatě.

Nebudu rozebírat Cinikovy námitky, protože mnohé zcela ignorují zdůvodnění mých hlasů či hlasů mých kolegů arbitrů, některé to zdůvodnění dokonce i popírají.

Nebudu zde vyvracet, že jsem neměl žádné zadání vysekat správce a že pochybuji, že ho měli ostatní arbitři, a že jsem neměl žádné zadání odsoudit Cinika. Neexistence něčeho se nedá dokázat a důkazní břemeno leží na straně toho, kdo taková obvinění vynáší. Místo důkazů pro taková tvrzení se ale často dočkáme jen osobních dojmů, nezřídka podpořených tím, že domnělé fakty jsou "zjevné" či že o nich "nikdo soudný nemůže pochybovat". Už jsem popsal svůj pocit, který vzniká s nemožností obrany proti takovým nactiutrhačným tvrzením: Znechucení. Proto pokud se dokážu obrnit proti této nefér hře a nezanevřu svůj aktivní přístup k Wikipedii, budu stále důrazněji usilovat o to, aby bylo vytváření obrazů zlé vůle z Wikipedie vymýceno, protože je jedním z nejmocnějších nástrojů k vytlačení těch, kteří zlou vůli ve skutečnosti nemají.

Na závěr dodám, že Cinikovo vyjádření na blogu obsahuje několik charakteristik, které jeho jednání arbitrážní výbor na základě předložených důkazů již vyčítal, zmíněným předpokládáním zlé vůle počínaje a osobními útoky, které tu nebudu opakovat, konče.

"Na rozdíl od Vás, já neměl o výsledku arbitráže nikdy předem jasno - a nemám o něm jasno ani teď. Připravují se rozhodnutí a já teprve zvažuji, jak o nich budu hlasovat. Mohu Vás jen ujistit, že je o to těžší případ posuzovat spravedlivě, pokud jedna ze stran zcela záměrně vytváří dojem, že případ je již nespravedlivě rozhodnut. Pokud předem předpokládáte, že Vám jako arbitr budu chtít škodit, jistě víte, které pravidlo na Wikipedii se na to vztahuje."

Ne, tenhle text jsem nepsal dnes k Cinikovu ostře útočnému vyjádření při odchodu tentokrát nikoli z Wikipedie, ale z arbitráže. Tenhle text jsem psal v červenci 2007 k předchozí arbitráži se Z. Tehdy jsem skutečně nevěděl, jak se rozhodnu v hlasování, které začalo o více než měsíc později. A bez veřejného povšimnutí adresáta jsem skutečně později hlasoval u některých rozhodnutí zcela opačně, než si dotyčný myslel.

Nyní už sotva několik hodin před hlasováním přece jen tuším (ale pořád přesně nevím), jak se rozhodnu, ale jsem si téměř jist, že Cinik to netuší a že pouze přistoupil k nátlakové operaci. Doufám, že takový nátlak na mne nezapůsobí.

Je mi velmi líto, že se některé vzorce chování uživatelů, kteří jsou stranami v arbitrážích, tak frapantně opakují.

Nikdy jsem netvrdil, že jsem právník, a tak používám jazyk laickým, nikoli právnickým způsobem. Aby ale nepadla moje neznalost neprávem na někoho jiného, tak zde opravuji chybný úsudek uvedený na jednom blogu a zcela otevřeně se přiznávám k tomu, že autorem spojení "pasivní práva" jsem já. Snažil jsem se odlišit práva "být (chráněn, volen...)" a práva "činit" - tj. arbitrážní výbor přesto, že wikipedistovi Z neumožnil na základě platného rozhodnutí činit (účastnit se arbitráže), bude dohlížet na jeho práva, která vycházejí z toho, že zkrátka je (potažmo byl) wikipedistou. Pokud budou tato jeho práva nějak zkrácena, může se bezpochyby přiměřeným způsobem obrátit i on sám na některého z pěti arbitrů. To samozřejmě platí o libovolném wikipedistovi.

Také chci upřesnit formulaci, že výbor wikipedistovi Z zabránil pomoct Vrbovi proti Cinikovi. Není to pravda a jednotliví arbitři to ve zdůvodnění rozhodnutí jasně zdůraznili. Tuto pomoc může poskytnout prostřednictvím například soukromé komunikace s kolegou Vrbou, která v minulosti nebyla vyloučena - jak je tomu teď, nevím. Tím ale také dostane příležitost konzultovat s ním, o jakou pomoc stojí, samozřejmě - jestli vůbec Vrba o nějakou takovou pomoc stojí. Pokud ale chtěl pomáhat jediným způsobem "na vlastní pěst" - navíc způsobem, o kterém musel předpokládat, že je kvůli zákazu jeho přispívání vyloučen, o jiné způsoby nestojí, pak chyba není na straně arbitrážního výboru a já jako arbitr za to necítím sebemenší zodpovědnost.

Pokud jde o zmíněnou další žádost, zcela neoficiálně oznamuji, že ji výbor řeší, ale protože jde o citlivou záležitost, ve které jde o osobní údaje, zatím hledá vhodný způsob. Určité prodlení je v takové situaci nevyhnutelné.

Když jsem bilancoval 15 měsíců ve funkci arbitra, přešel jsem možná až příliš stručně otázku jména wikipedisty Z. Ano, ve smyslu příslušné žádosti o komentář je skutečně nemožné vynucovat, aby se nikde předchozí jméno wikipedisty Z neobjevilo. V tomto smyslu jsem to koneckonců jasně formuloval též. Zároveň jsem ale jasně vyhlásil, že prohřešky spojené s tímto jménem zůstávají prohřešky, ať jde o osobní útoky nebo jiné nešvary.

Pro jistotu přesně cituji vlastní slova: "Na druhou stranu dodávám, že i vzhledem k této výzvě AC a vzhledem k tomu, že nebyla (naštěstí) jednoznačně odmítnuta, považoval bych já osobně nenásledování této výzvy za znak ne zrovna dobré vůle. To samotné k blokování samozřejmě nestačí, ale může to pomoci v konkrétních případech rozhodování, pokud jde o pochyby, zda jde o nějaké jednání, za které se blokovat dá - tj. osobní útok apod."

Poprvé po relativně delší době byl (podle Mercyho zdůvocnění) za uvedení původního jména wikipedisty Z Cinik zablokován na dvě hodiny, na což si stěžoval na nástěnce správců wikipedista Nolanus a sám Cinik na svém blogu.

Částečný souhlas s Mercyho blokem podal záhy další správce JAn. Myslím, že jeho vysvětlení bylo velmi přesné, včetně výhrady k nesprávnému zdůvodnění. Otázka přechylování jmen a konkrétně revertování tohoto jednoho doporučení se Z nijak nedotýká, tudíž je zbytečnou provokací poukazovat na něj jako na odstrašující příklad. Dle mého je to osobní útok a podle předchozího vyjádření v ŽOKu takovému výkladu nahrává, že Cinik navzdory doporučení arbcomu znovu záměrně použil původní jméno Z (přičemž o něm dle mého psát neměl vůbec!).

Uvádím to jen proto, že část mého tvrzení byla nyní na Cinikově blogu užita na jeho obranu. V tomto případě považuji blok za správný a v přiměřené délce, jen jeho zdůvodnění bylo nepřesné.

Pokud nemůže kdokoli ovládnout puzení spojovat wikipedistu Z se špatným, co se na Wikipedii děje, i když se to Z ve skutečnosti nedotýká, je to o důvod víc, aby zásadně omezil užívání původního jména Z. Jestli ale má před označením "wikipedista Z" osobní zábrany, bude jen dobře, když mu budou bránit před podobnými osobními útoky. Pevně věřím, že k takovému závěru dospěje po době strávené při zablokování a podle následných reakcí i Cinik, jelikož Wikipedii nijak neprospívá a prospívat nebude zcela zbytečné oživování starých sporů.

Před několika dny jsem tu shrnul své zkušenosti z činnosti arbitra za prvních devět měsíců funkčního období. I když zvlášť jeden případ byl tehdy velmi složitý, mnohem inspirativnější pro můj názor na práci arbitrážního výboru byly případy novější, zvláště ten, který nám byl předložen v polovině května. Týkal se sporu dvou zkušených wikipedistů Vrby a Luďka. Arbitrážní výbor se tehdy neshodl na tom, zda má žádost o arbitráž přijmout, nebo ne. Byl jsem tehdy pro přijetí stejně jako che, Milda a timichal se postavili proti. Výsledkem byl pat, který znamenal, že žádost přijata nebyla.

Dodnes respektuji oba vyslovené názory, oba mají racionální základ, opřený o zodpovědný výklad pravidel a zvyklostí na Wikipedii. Protože považuji za důležité vyjasnit dostatečně můj obecný názor, upozorňuji na přesné znění příslušného pravidla: „Při rozhodování, čím se zabývat, výbor přihlédne k názoru komunity a k tomu, zda byly při řešení dotyčného případu vyčerpány jiné možnosti řešení (přímá domluva mezi účastníky sporů, využití prostředníka apod.).“ Rovněž tak z obecného úvodu: „Platí, že než se rozhodnete požádat o řešení svého sporu arbitrážní výbor, měli byste vyčerpat všechny ostatní možnosti.“ Formulace tedy podle mne dává najevo, že k předchozímu řešení sporu se pouze přihlíží (tj. není to jednoznačné rozhodující kritérium), není to povinnost, jen dobrá zvyklost vyčerpat všechny ostatní možnosti. Žádost o komentář není nikde výslovně uvedena vůbec. Pokud tedy toto pravidlo nebude aktualizováno, budu nadále vyžadovat pro přijetí žádosti o arbitráž předchozí ŽOK pouze v případě, že by mohla zásadně doplnit proběhlou diskusi. Tato diskuse je naopak pro mne zcela nezbytná (tj. budu vždy odmítat žádosti, které jsou podány ihned po vzniku sporu bez jakéhokoli jiného pokusu o vyřešení), může ale mít různou podobu. Doplňuji, že je to můj soukromý výklad uvedeného doporučení a že – byť s výhradou – respektuji i výklad, který ŽOK vyžaduje.

Přesto se domnívám, že arbitrážní výbor bohužel selhal v tom, že nevynesl žádné společné stanovisko, kterým by žadateli jednoznačně odpověděl. Je to pro mne dosud důležitá zkušenost, kterou jsem se snažil v dalších dvou – o poznání jednodušších případech – řešit poněkud nestandardním, ale podle mne přínosným způsobem „společných stanovisek“ schvalovaných při (ne)přijímání žádosti.

Tato žádost bohužel také přinesla pro mne velmi znepokojivou zkušenost dosud nejrazantnějšího pokusu o útok na jeho nezávislost a akceschopnost, když wikipedista Nolanus vznesl požadavek na převolení celého výboru v případě jednoho konkrétního rozhodnutí. S takovým nátlakem na výbor jako tehdy i dnes zcela zásadně nesouhlasím a odmítám se do budoucna podřídit jakékoli podobné žádosti.

Netuším, zda se tento případ ještě někdy může k arbitráži vrátit, ale přesto pro zájemce dodám, že jsem na základě tehdy předložených indicií dospěl k názoru, že Luděk jako správce zásadním způsobem nepochybil a nebyl bych tehdy ani nyní pro jeho pohnání k žádosti o potvrzení správcem a byrokratem. Jsem si vědom, že Luděk udělal množství nedobře působících kroků, podobně jsem to ale cítil i u druhé strany a potažmo i u arbitrážního výboru.

Na tento případ navázala žádost o komentář wikipedistky Vrbové, která na jednu stranu zvolila poněkud zvláštní formu ŽOKu k arbitrážnímu výboru, na kterou jsem nenašel vhodný recept k chápání, navíc nevhodně zobecnila některá fakta a použila je poněkud manipulativním způsobem (viz hned první věta); na druhou stranu řekla různé věci, se kterými souhlasím, a bylo to pro mne inspirativní. Podobné to bylo, když Vrba s odstupem publikoval svůj názor na arbitrážní výbor na svém blogu. Zvláště tato dvě vyjádření mne vedla k zamyšlení a k tomu, že chci zkusit prosadit některé změny ve fungování arbitrážního výboru a že chci působit sice v rámci regulí, ale aktivně, nikoli pasivně, dokud budu arbitrem (tj. i v případě, že budu usilovat o znovuzvolení).

V říjnu zaměstnal arbitrážní výbor dvěma případy wikipedista Hubený. Ani jednou výbor žádost nepřijal, protože ani jednou nebyla podána jako dlouhodobý spor a nikdo ji k takovému rozsahu nerozšířil. Za pozoruhodný moment a svým způsobem za nedoceněný úspěch činnosti arbitrážního výboru považuji to, že sám žadatel byl spokojen s tím, jakým způsobem byla odmítnuta jeho druhá žádost. Podle mne to bylo proto, že toto odmítnutí bylo aktivní a pro všechny vyjádřilo jasné stanovisko výboru.

Nyní jen krátce k tomu, co bych rád na arbitrážním výboru změnil. Myslím, že výbor se má na vyžádání hlavně dobrat k nějakému rozhodnutí a to prezentovat. Aby ubylo co nejvíce momentů, kdy je verdikt výboru nejednoznačný (týká se to především přijímání žádosti), brzy předložím dva dílčí návrhy na změnu pravidel arbitráže, potažmo arbitrážního procesu. První se bude týkat toho, že arbitrážní výbor by do budoucna neměl hlasovat o přijetí, ale o zamítnutí žádosti (je to maličkost, ale při rovnosti hlasů má být upřednostněno právo žadatele na to dostat odpověď než právo arbitrů se té odpovědi vyhnout); druhá toho, aby celá fáze přijímání žádosti byla upravena tak, aby i v ní měl povinnost arbitrážní výbor odpovídat na zadané dotazy žadatelů a stran a aby bylo zdůrazněno jeho právo i v této fázi vydávat svá stanoviska. Věřím, že se pro takové úpravy podaří získat podporu.

Děkuji za přečtení.

Uplynulo již o něco málo víc než 15 měsíců od zvolení stávajícího arbitrážního výboru a přibližně do dvou měsíců už by měly být vyhlášeny volby nové, jejichž hlasovací období by mělo nastat krátce po Novém roce. Protože stále zvažuji, zda pokračovat v tomto angažmá, rozhodl jsem se pro sebe i pro všechny ostatní udělat shrnutí toho, co současný arbitrážní výbor řešil nebo třeba také neřešil s mými soukromými poznámkami.

Samotné volby proběhly podle mého soudu poměrně kultivovaně a s jednoznačným výsledkem, který rozdělil pole kandidátů na ty s jasnou podporou a na ty bez ní. Značný počet hlasů pro byl pro mne do značné míry závazek, a doufám, že aspoň u většiny hlasujících jsem nezklamal a že z mého počínání mají aspoň takový pocit – tj. převážné spokojenosti – jako mám já. Dodnes částečně lituji, že nebyl zvolen Mirek256, kterého jsem bez rozpaků podpořil i v hlasování. Na druhou stranu nemůžu konkretizovat, místo koho by ve výboru musel působit.

Krátce po volbách byl arbitrážní výbor postaven před těžký úkol znovu projednat spory s wikipedistou Z. Připomínám, že od zvolení výboru uplynuly v té době pouhé tři dny a že oba arbitři, kteří měli z předchozí doby s touto funkcí nějaké zkušenosti, se vyloučili pro podjatost. Přestože zbylá trojice, která hned v tomto ostře sledovaném a kontroverzním případu musela hledat způsoby své činnosti, byla občasně kritizována i za pomalost, byla žádost projednána jen za necelé dva měsíce, a to většinou měsíce letních prázdnin a dovolených.

Na základě vlastní úvodní aktivity s komunikací s wikipedistou Z jsem byl později ostatními arbitry i formálně potvrzen jako první zpravodaj výboru. Upřímně doznávám, že jsem tu roli nezastával rád, protože šlo o krajně vyhrocený spor, v němž jedna strana opakovaně zpochybňovala nezaujatost všech jednajících arbitrů, odmítala plně spolupracovat a podobně. Nejsem se svým způsobem koordinace činnosti arbitrážní výboru v tomto případě zcela spokojen, hlavně ale ve mně zanechala celá záležitost jednu z nejbolavějších zkušeností z „života“ na Wikipedii.

Nebyl jsem zcela spokojen ani s výsledkem jednání výboru, v němž jsem byl přehlasován. Myslel jsem, že pro tento způsob řešení by byla vhodnější kratší než roční „zkušební doba“ než schválený rok. Alespoň se podařilo prosadit – navzdory i mé prvotní skepsi – návrh na přejmenování arbitráže a omezení užívání původního jména wikipedisty Z, který sice není závazný, ale myslím, že posloužil k uklidnění na Wikipedii. Vzhledem k nejistotě o výsledku rozhodnutí jsem dále sledoval činnost wikipedisty Z na jiných projektech Wikipedie i na jeho blogu a dospěl jsem k závěru, že verdikt byl přes mé původní rozpaky správný. Dospěl jsem k názoru, že by Z těžko mohl být součástí spolupracující komunity na české Wikipedii, což je na druhou stranu škoda, protože jeho příspěvky jsou kvalitní, jak dokazuje na jiných projektech. Bohužel se domnívám, že by přínos jeho článků nevyvážil osobní spory plynoucí z dlouhodobé osobní nevraživosti jeho a dlouhé řady jiných autorů české Wikipedie. Své pochybnosti, které jsem měl o délce „zkušební lhůty“, se ukázaly být irelevantní, protože o její délku Z nejspíš nikdy nešlo, podstatnou byla podstata bloku do „žádosti o zrušení“, kterou odmítá, ale s níž jsem i já souhlasil a souhlasím.

Pro plnou informovanost doplňuji, že krátce po arbitráži jsem byl jako arbitr osloven wikipedistou Z, abych zprostředkoval jeho kontakt se správci, což jsem udělal. Wikipedista Z tehdy se mnou pokračoval v soukromé e-mailové korespondenci, v níž jsme během několika dnů bohužel dospěli k takovému vyostření sporu, že se nadále nepovažuji za nepodjatého, pokud by arbitrážní výbor měl v budoucnu něco v souvislosti s wikipedistou Z řešit a já byl jeho členem. Detailů netřeba.

Už v té době byl arbitrážní výbor znovu požádán o aktivitu ve sporu Medvídka Pú se správcem Horstem. Arbitrážní výbor se tehdy jednomyslně rozhodl žádost o zbavení správce jeho práv odmítnout. Medvídek Pú tehdy neměl podporu nejen výboru, ale celé komunity pro své ostré požadavky, nikde se nesnažil vyvolat diskusi, celý případ byl tehdy proto jasný.

Jinak to ale bylo v případě vrba versus Luděk, který spadl před arbitrážní výbor po půl roce blažené nečinnosti. Přineslo to s sebou řadu dalších záležitostí, takže to s dovolením vypíšu až příště.

Díky za zamyšlení, pokud vás moje zpověď k němu přivedla.

Dnes dopoledne jsem zase na Wikipedii vběhl trochu nadšeně a nerozvážně, resp. hlasoval jsem ve správcovském hlasování (správce však už drahnou dobu nejsem) za podporu bloku Cinika na jeden měsíc. Zároveň jsem ale uvedl, že tento blok by měl mít jisté podmínky, protože účel takovýchto akcí není nikoho trestat, ale zajistit plynulé fungování encyklopedie jako takové.

Proto by bylo dobré, kdyby Cinik ukázal, jaký je jeho záměr. Pokud z Wikipedie skutečně definitivně odešel není potřebné, aby mohl editovat - blok sice pozbývá významu, ale pro obě strany našeho sporu. Tím pádem jsou jakékoliv stížnosti na měsíční blok naprosto irelevantní.

Pokud však tohle ukončení aktivity bylo pouze krátkodobého charakteru (jako tomu koneckonců bylo už dříve), bylo by dobré ukázat také trochu přívětivější tvář. Ale nejprve ji musí ukázat zablokovaný, který na svém blogu šíří různé insinuační útoky na správce a vůbec estabilishment Wikipedie. Tohle prostě nejde, to už se podobá... , je to fatální a musí to být odstraněno. Co Cinika v poslední době trápí, o tom by bylo záhodno kdyby si správci s ním promluvili (nejlépe nad kávou či pivem - tedy jedem dle chuti), někde v příjemném prostředí. Přecijen tu máme uživatele, který pro Wikipedii mnohé udělal (myšleno obsah) a jehož podíl není oddiskutovatelný. Potom bude na místě, aby správci své drakonictví odvolali a přistupovali mnohem vlídněji (koneckonců jedna z příruček Wikipedie nám povídá i o předpokládání dobré vůle, ačkoliv mé očekávání, že k tomu skutečně dochází, příliš valné není). Koneckonců, píše se jen encyklopedie, nebudujeme stát.

Angličan William Webb Ellis (podstatně šířeji se o něm píše na anglické Wikipedii, na fotografii jeho pomník ve městě Rugby) se zapsal do historie světového sportu tím, že údajně vynalezl ragby. Jednou vzal při školním fotbalovém utkání míč do ruky, proběhl hřiště a položil ho do branky. Ragby je skvělý sport, ale fotbal byste si s takovýmhle Ellisem nezahráli.

Vzpomněl jsem si na to při dvou víceméně úsměvných setkáních s wikipedisty. Jeden se rozčílil, jak bylo naloženo s jeho příspěvkem, který neodpovídal pravidlům, a hlasitě za sebou bouchl na Wikipedii dveřmi. Připomínal mi právě ragbistu, který by chtěl mermomocí prosazovat hru rukou v současném evropském fotbale a kritizovat fotbalové činovníky, že mu neuznávají branky překopnuté přes břevno. Inu, přeji mu hodně úspěchů v ragbyové kariéře, ale my raději budeme hrát dál fotbal. :-)

I na druhé setkání se hodí příměr ze sportu. Že prý málo profesionálů píše o svých tématech na Wikipedii a že je to ostuda. Představme si turnaj mistrovství světa v malé kopané, na který vyrazí nejlepší družstva třeba pražské hanspaulky (článek o ní na Wikipedii stále chybí...). A jeden z těchhle kvalitních, ale amatérských hráčů si povzdechne, že by se k nim měli přidat nejlepší reprezentanti jako Tomáš Rosický nebo Petr Čech a že je škoda, že to neudělali, zvlášť když jsou za reprezentaci placeni. Jasně, že ve skutečnosti je to trochu jinak, profesionálové obvykle dělají svou profesi a na Wikipedii, která je koníčkem, už většinou nemají čas. A pokud ano, raději tam napíšou článek o věcech, které je jen baví.

Wikipedie žije vlastním životem, což je logické. Někdy mě ale zaráží jeho sebestřednost. Někdy jí - na druhou stranu - propadám sám.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: G-Man)

Dlouhé čekání skončilo a Google spustil již na začátku roku anoncovaný Knol. Je zatím ve zkušební beta verzi, ale aspoň se můžeme konečně podívat, jak by to všechno dosavadní tajemství mohlo vypadat a fungovat.

Na svém oficiálním blogu Google produkt představil. Jako hlavní novinku uvádí metodu "moderované spolupráce. Každý uživatel může navrhnout změnu či opravu textu, ale pouze jeho autor si sám rozhodne, zda ji provede či ne. Autory mají být (a podle všeho jsou) odborníci.

Co nyní Knol nabízí? Mnoho článků z oblasti medicíny, některé z oblasti managementu, ale i kurioznější - i když pro někoho jistě podstatné a užitečné - články Ucpané záchody, Grilovací omáčky nebo ze sportu První ironman. Jako featured knol (český překlad na takové spojení snad ani neexistuje, něco jako článek v hlavní roli) nyní mají roztomilé Jak si sbalit batoh (odborníkem na balení batohů je počítačový inženýr z Kalifornie Ryan Moulton).

Ne, dost legrace, mám velké uznání ke všem, kteří píšou a tvoří (i když to byl už snad Jan Werich, který řekl, že se teď víc píše než čte...) pro druhé; a na tom nemění nic ani pocit, že bych raději tyhle autory viděl přispívat na Wikipedii.

Někteří ale patří právě do kategorie profesionálních fotbalistů, zmíněných v mém minulém článku, pro které Wikipedie není zcela vhodným místem. Bude tedy na řadových wikipedistech, aby z jejich tvorby na Knolu dokázali sami těžit. V současnosti jsou na Knolu (namátkou) takové autority jako chirurg z Newyorské zdravotnické školy Jessica Doningtonová, editorka Encyclopedia of Earth Ida Kubiszewská z Vermontské univerzity, Robert Basner z Columbia University.

Můj první dojem je celkem příznivý, což je jistě dáno i poměrně hezkou úpravou (kategorizace asi časem dorazí a zatím ji nahrazuje obstojné vyhledávání). Knolu ale tak trochu hrozí, že se změní v "malý internet", ve kterém bude spousta článků nejrůzné úrovně, jimiž se bude muset čtenář stejně probrat (aspoň budou snad ohodnocené od ostatních). Uvidíme, jak se Knol vypořádá s články typu Mina Radhakrishnan, který by na Wikipedii právem zamířil ke smazání z důvodů popsaných v doporučeních subpahýl, WP:VL a Propagační článek.

Celkový názor ale trvá, a tak ho můžu jednoduše okopírovat ze svého půl roku starého příspěvku:

"Google Knol nikdy nebude encyklopedie, bude to spíš sborník nebo rovnou knihovna, kam se podíváte do poličky s knížkami o jednom tématu, kteří autoři tam něco napsali. Z toho mi celkem jasně vyplývá, že nemůže být konkurencí pro Wikipedii. Jen si Wikipedie musí uvědomit, že právě ona chce být encyklopedií, že její hlavní úlohou není vytvářet nové verze a nové interpretace informací, ale jejich shromažďování a třídění. Wikipedie může snadno přežít Knol, stačí jen, aby se na světě najednou zcela nevytratila kooperativnost a Wikipedii tak naráz nevymřeli všichni přispěvatelé.

Přesto považuji případný vznik Knolu za pozitivní. Shromážděný a aspoň po hromádkách článků na stejné téma roztříděný bude zajímavým zdrojem informací - ve svém utřídění lepší než obyčejné blogy, kterým se částečně podobá; nikoli konkurenčním, ale alternativním vedle Wikipedie."

Dodám jen to, že větší konkurenci by mohl Knol představovat pro některé jiné projekty Wikimedia, zvláště pro Wikiverzitu, kde by se ale měly bezpečně udržet především kolektivní projekty.

Poslední dobou se někteří wikipedisté baví vskutku zajímavým způsobem. A to otázkou, kolik (a jakých) obrázků bude v článku o severočeské obci Rybniště (zvláštní, vždycky jsem si myslel, že se jedná o Jižní Čechy, ale budiž).

Autorem velkého množství obrázků z dané lokality je ŠJů, v současné době nejaktivnější fotograf české Wikipedie, byť kvalita jeho snímků je samozřejmě diskutabilní (a také se o tom živě a žhavě mluví - i já sám ho na to už celkem nevybíravě upozorňoval). ŠJů věnuje mnoho svého úsilí k zmapování mnoha obcí, které dosud na Wikipedii nijak obrazově ztvárněny nejsou. Místo pádné diskuze, kde by byly použity argumenty však člověk vidí neustálé bazírování na detailech (extrémní konkretizace obecného mi ale příjde poslední dobou jako velký problém na Wikipedii), jako je třeba nepříliš šťastné umístění obrázku s valníkem hnoje do článku o obci, že fotka návsi obce neříká vlastně o obci nic, v neposlední řadě zakládání Žádosti o komentář a všeobecně a vůbec celkem neslušný tón, který uživatele donutil vzít si na několik dní timeout.

Každopádně mě překvapilo, jak rozsáhlý a dlouhý text jsou schopní všichni velmi rychle v tomto ŽOKu vyprodukovat. Ještě více se divím faktu, že někteří nejsou schopni tolerovat více obrázků v nějakém článku, avšak faktické přehmaty v článcích, mnohdy až čtyři roky staré údaje (normálně by to nevadilo, ale tohle je Wikipedie), různé spamy a další nesmysly, nikomu nevadí. Alespoň tedy ne do té míry, aby se to řešilo obdobnou cestou, jako jsou fotky Rybniště.

Musím na druhou stranu přiznat, že k ŠJůovi jsem měl také nemalé antipatie, zvlášť tedy v době, kdy jsem přeorganizovával všechny články o dopravě a moje koncepce se střetla s jeho :-) Tyto technokratické úvahy mě však naštěstí již opustily, neboť je důležité si uvědomit, že dělat má ten, kdo dělat chce a bránit mu je prostě kontraproduktivní. Normy, které Wikipedie nepřímo vyžaduje, jsou podle mě dost volné na to, aby umožnily tvůrčí schopnost všem. Že se to bude lišit, to je nutné přijmout jako nutné zlo a danou pravdu. Lidé jsou různí, myslí různě a píšou různě. Pokud tam nebude 40 obrázků k jednomu odstavci nebo celý text růžovou kurzívou tak to žádná katastrofa není.

Na serveru Lupa napsal Michal Černý článek Online encyklopedie nejsou jen Wikipedie. Článek má standardní slušnou kvalitu, snad jen určení toho, co odlišuje online encyklopedii od všeho internetu, se myslím trochu minul se skutečností - hlavní výhodou každé encyklopedie proti "pouhému" výsledku vyhledávání tématu na internetu podle mého je, že má (a často to dělá - to je právě chyba ne/populárních wikipedických pahýly) obsahovat pokud možno souhrnnou informaci, kterou uživatel na internetu musí kompilovat sám z více zdrojů.

Článek doprovází anketa "V jaké jazykové mutaci dáváte přednost Wikipedii?" Výsledky jsou pro českou Wikipedii velmi příznivé. V době psaní tohoto příspěvku jí dávalo přednost 54 % čtenářů článku na Lupě. 39 % upřednostňovalo anglickou Wikipedii, každý padesátý jiné jazyky a tři ze sta jiné online encyklopediíe. Je pravděpodobné, že podhodnocena je skupina "Encyklopedie online nevyužívám vůbec" (1 %), kterou takový článek asi ani nepřitáhl, a proto její příslušníci nemohli hlasovat, výsledky u prvních čtyř odpovědí by ale podle mne měly být zatíženy jen statistickou chybou způsobenou malým počtem hlasujících.

V současnosti zaujímá Wikipedie dominantní místo mezi encyklopediemi, boj o čtenáře se však přesouvá jinam. Jak oznámil čtvrteční El País, tento týden začala digitalizace starých děl z knihoven Universidad de Complutense de Madrid a Biblioteca de Cataluña ve Španělsku.

Kdo za vším stojí? Jedná se o světový internetový gigant Google. V plánu je zdigitalizovat většinu starších děl dostupných jako volná díla. Celkem se má jednat o více než 700 děl, mezi nimiž se dá nalézt například Cervantesův Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha, Kosmografie od Claudia Ptolemaia či Knihy o astronomii od Alfonse X. Moudrého. Ostatní díla s copyrightem pak budou nabízena ke koupi, nebo odkazována do "kamenných" knihoven.


Boj na poli encyklopedií postupně vyhrává Wikipedie. Již v roce 2005 si nechal renomovaný časopis Nature vyhotovit studii porovnávající kvalitu světoznámé encyklopedie Britannica a Wikipedie. Studie ukázala překvapivý výsledek a sice, že Wikipedie si na tom nestojí tak špatně jak se původně předpokládalo.

Počátkem dnešního roku pak řada "tradičních" encyklopedií oznamuje, že přechází k zpřístupňování hesel přes internet. Naproti tomu německá Wikipedie připravuje vydání dalšího DVD a dokonce má v plánu vydat i tištěnou verzi Wikipedie.

Postupně od dosažení 1,6 milionu hesel na anglické Wikipedii se stále více a více volá po kvalitě. Postupně s nárůstem hesel se hesla rozepisují, prohlubují; důležité a sporné údaje jsou odzdrojovány, čtenářům jsou nabízeny sekundární zdroje typu externích odkazů či literaturu. Některé vzdělávací instituce se organizovaně vrhají na Wikipedii a zkvalitňují hesla. Díky softwaru MediaWiki má každý možnost opravit chybu, kterou právě nalezl a v mžiku nabídnout opravenou verzi milionům lidí po celém světě, kteří mají přístup k internetu.


I Google se pokouší vytvořit vlastní "encyklopedii", v současnosti však, zdá se sází více na jiné cesty, jak přilákat čtenáře. Stává se výraznou konkurencí pro Wikisource. Digitalizace starých děl pro potřeby Googlu už běží v několika zemích v různých světových jazycích. Otázka je kdy se dostane i k nám? Jak někde uvedl Jimmy Wales: pokud vývoj Wikipedie trvá 5-8 let, vývoj Wikiknih může trvat 30-40 let. A podobné by to mohlo být s projektem Wikisource. Nejde totiž to to, že by díla nebyla dostupná, ale spíš o nedostatek ochotných editorů, kteří by se takovéto práci s chutí oddali. Svou roli zde hraje i přizpůsobení softwaru tomuto projektu.

Je tedy otázkou, jestli má cenu do budoucna s takovýmito projekty soupeřit, pokud jsou cíle stejné? Nabídnout volně přístupná díla v digitalizované podobě na internetu. Je nutné na tomto poli s někým soupeřit? Faktem však zůstává, že v současné době se na českém internetu nachází, hned několik internetových knihoven. Jsou lepší, horší a dokonce narazíte i na úplně katastrofální projekty (u takových se pak člověk podiví, na co všechno je možno dostat grant). Žádná z těchto knihoven však zatím nepřistupuje k digitalizaci tak široce, jako Wikisource.


Zdroj: El País, 3. července 2008, č. 11 442, evropské vydání.

Německý wikipedista čínského původu Tching Čeng (známý nejčastěji s přezdívkou Wing), byl zvolen zástupcem komunity v Radě nadace Wikimedia Foundation. Ve složitém systému, ve kterém se porovnával každý kandidát s každým, byl upřednostněn proti všem oponentům.

Wing se narodil v Šanghaji, vyrůstal v Cha-er-pinu a od svých 20 let žije v Německu. Nyní působí v Mohuči jako programátor u IBM. Edituje čínskou, německou a anglickou Wikipedii. Spolupořádal Wikimanii 2007 na Tchaj-wanu.

Zde je pět programových bodů, se kterými do Rady kandidoval:

• Podpora rozvoje softwaru MediaWiki pro lepší uživatelnost;
• Podpora kroků k získání a udržení nových editorů;
• Zajištění komunikace mezi komunitami Wikimedie, ať jde o různé projekty, nebo různá místa;
• Podpora jazykové, kulturní a dalších různorodostí komunity Wikimedia;
• Podpora spolupráce mezi Wikimedií a univerzitami nebo jinými neziskovými/veřejnými institucemi zabývajícími se výzkumem a vzděláním (např. knihovnami).
  

Na prvních nezvolených místech zůstali Australan ruského původu Alex Bakharev a Američan Samuel Klein. Všichni kandidáti byli označení hlasující komunitou jako lepší než Američan Gregory Kohs, který svou kandidaturu formuloval dle mého názoru nejkritičtěji (podobně neúspěšná byla rovněž hodně kritická kandidatura jeho krajana Kurta M. Webera). Jen o jedno místo výš skončil Angličan Paul Williams, nad jehož nízkým věkem (18 let) jsem se pozastavoval zde na blogu i já.

V Radě jsou kromě Tchinga její předsedkyně Florence Nibartová-Devouardová, stálý člen Rady a zakladatel Wikipedie Jimmy Wales, dále místopředseda Jan-Bart de Vreede, Kat Walshová, Frieda Brioschiová, Michael Snow, tajemník Domas Mitsuzas a pokladník Stuart West.

Zdroj fotografie: Wikimedia Commons (autor Wing - mimochodem, přijde vám to jako autoportrét???)

13. června 2008 zemřel americký televizní publicista, dlouholetý moderátor pořadu stanice NBC Meet the Press Tim Russert. Není mi nijak známo, že by za svého života významně zasáhl do běhu Wikipedie. O to víc na ni může zapůsobit paradoxně po své smrti.

Russet zemřel po záchvatu, který ho postihl ve 13:30 přímo v kanceláři. Televizní stanice informaci zveřejnila až po informování jeho rodiny. Na Wikipedii se informace o jeho smrti objevila 13. června v 20:01, ale o devět minut později byla ze stejné IP adresy znovu odstraněna, což bylo vzápětí revertováno. Ve 20:29 už byla informace podložena zdrojem z New York Times a od té doby ponechána (aspoň předpokládám, protože jsem tu přibližně tisícovku(!!) editací provedených v následujících necelých dvou týdnech už dál převážně neprocházel).

Nenápadná záležitost, dohledatelná z historie článku, má ale důležité konsekvence, o kterých se (pokud jsem znovu něco v historii nepřehlédl) v článku na Wikipedii nepíše.

Údaj se totiž do Wikipedie dostal před oficiálním zveřejněním, sotva několik minut po jeho úmrtí. NBC byla šokovaná a začala vyšetřování, které ukázalo, že anonymním editorem je zaměstnanec servisní společnosti NBC, která nese název IBS. Ve stejné firmě pracoval i editor, který informaci zase odstranil, z časových konsekvencí internetoví komentátoři usuzují, že na základě stížnosti NBC, což podle mne není tak úplně jasné.

Podle dostupných informací se ale bezmála zdá (a komentátoři se na tom shodují), že ten první zaměstnanec ani nevěděl, že dělá něco špatného, protože předpokládal, že dává na internet veřejnou informaci. Přesto byl propuštěn, možná jen proto, aby si IBS zachovala tvář před NBC a tím i její přízeň. Šlo totiž spíš (jak píše třeba Liz Wolgemuthová z US News) hlavně o věc loajality.

O události informují například britský Telegraph. V New York Times se Noam Cohen pozastavuje nad tím, že NBC záměrně zadržovala informaci, než ji zveřejnila.

Wikipedie se (viz NYT) stala v této události důležitým zdrojem informací ve chvíli, kdy mnoho novinářů mělo zprávu o Russertově nevolnosti, ale nikoli o jeho aktuálním stavu.

Mathew Ingram z torontského Globe and Mail se na vlastním blogu ptá: "Byl čin osoby, která změnila stránku na Wikipedii, žurnalistikou, nebo vyzrazením privilegované informace? Podle mne to druhé, ale společnost chce jasně udržet NBC jako svého klienta." ("Was the person who changed the Wikipedia page committing an act of journalism, or divulging privileged information? I’d vote for the latter, but clearly the company wants to keep NBC as a client.") A publicista Mike Masnick mu na Techdirt odpovídá: "To bývala mnohem jednodušší otázka, když novináři byli novináři a privilegované informace byly privilegované informace. Ale hranice obou věcí se poměrně rozmazaly, a tak to povede jen k dalším otázkám, než se společnost dohodne na odpovědi." ("This used to be a much simpler question when journalists were journalists -- and privileged information was privileged information. But the boundaries of both things have become quite blurred these days, and that's only going to result in more questions being raised before society agrees on the answers.")

Na jednu stranu by to pro Wikipedii mohla být pozoruhodné informační vítězství nad ostatními médii (čistě formální připomínka zní, že ještě lépe se to mělo objevit na Wikinews, které jsou určené pro zprávy, na Wikipedii by se taková informace měla přece jen objevit až jako podložený údaj), pokud by mělo být takové usilování o rychlost jejím cílem - o čemž nejsem přesvědčen.

Mimochodem - o tom píše i autor Noam Cohen v New York Times ("V případě Wikipedie je to právě to, k čemu site nemá sloužit. Jedním z principů situ je Žádný vlastní výzkum - každý fakt se musí objevit v nějakém zdroji s reputací, než je ho možné zopakovat." ("In the case of Wikipedia, this is emphatically not what the site was meant to do. One of the principles of the site is No Original Research — every fact must have appeared somewhere reputable before it can be repeated.")

Na druhou stranu taková událost ukazuje, že editování Wikipedie může být i záležitostí svým způsobem nebezpečnou...

Zdroj fotografie: Flickr - via Wikimedia Commons (autor hyku)

Jako Ženevský zázrak pojmenoval autor Reisender svůj článek, který věnovat vyřazení českých fotbalistů z mistrovství Evropy ve fotbale. Článek neobsahuje nic závratného, není ani nijak ozdrojován a navíc kvůli probíhajícímu hlasování o smazání bude pravděpodobně brzy smazán (proto přikládám pro pozdější čtenáře odkaz na kopii ve vlastním uživatelském prostoru na cs.wiki).

Je to ale - co jsem si všiml - jeden z nemnoha případů, kdy se česká reálie stala hlavním tématem článku na en.wiki v okamžité reakci na událost, a aniž by její vytvoření inicioval český editor. Reisender se k tématu podle všeho dostal spíš jako Chorvat, který s překvapením zjistil, že soupeřem jeho týmu ve čtvrtinále nebudou očekávaní Češi, ale Chorvati.

Smazání na anglické Wikipedii dovedu pochopit (zvlášť v současném stavu článku), ale na druhou stranu zvláště na české Wikipedii by takový článek být mohl, a to podle mého názoru na to, že česká Wikipedie má zvláště zdůrazňovat český rozměr zobrazovaných materiálů.

Doplnění: Článek byl skutečně smazán 23. června. Těsně před tím proběhl i pokus o jeho přejmenování na Krále comebacků. Výsledek diskuse nakonec byl mnohem těsnější, než to zpočátku vypadalo. Na české Wikipedii by podle mne vedl k tomu, že by článek zůstal ponechán. Při pouhém sčítání hlasů mi vyšel výsledek 21 pro smazání, 16 pro ponechání, možná jsem se přepočítal, ale těžko tolik, aby to přeskočilo hranici 2/3.

Protože Wikiverzita i Wikizprávy už byly schváleny, je třeba se připravit na ostrý provoz a udělat taky něco proto, abychom nekoukali jako kedlubny, až doménu dostaneme. Zatímco pro Wikizprávy se logo udělalo už před časem a na hlavní straně je (a já možná ještě udělám nějaký alternativní verze pro milníky, 200 článků se nám pomalu pozvolna blíží), Wikiverzita neměla vůbec nic. A tak jsem se na popud Dannyho B rozhodl logo udělat.

Nebylo to nic složitého, stačí vzít jakékoliv logo, které už existuje a doplnit pouze lokalizovaný text (narozdíl od Wikipedie či Wikislovníku k tomu tak není potřeba přidávat ještě nějaké menší texty pod názvem projektu, to zde odpadá. A ono je to i lepší; pořádné informace jsou na příslušných stránkách, z hlavní odkazané, není problém se k nim doklikat. A editorům log se hlavně usnadní práce :-)

Už jsem tu jednou velmi okrajově zmínil, že se chystají volby do správní rady Wikimedia Foundation - tedy do té části, o které rozhodují členové komunity. V tuto chvíli se přijímají kandidatury, uzávěrka má být zítra.

Zaujaly mne regule, podle kterých je možné volit nebo být volen.

Volit může ten, kdo měl aspoň 600 editací před 1. březnem 2008 na jedné nějaké wiki, 50 editací na té samé wiki od 1. ledna do 29. května 2008, není zablokován a není bot.

Kandidovat může ten, kdo měl 600 editací na nějaké wiki před 1. lednem 2008, má 50 editací mezi 1. lednem a 1. červnem 2008, je mu aspoň 18 a je plnoletý ve své zemi a zveřejnění své občanské jméno. Zajímavé pro mne je, že v zásadě není moc velký rozdíl mezi požadavky na počet editací.

Co mne také zaujalo, je velmi nízký průměrný věk přihlášených kandidátů. V době, když jsem psal tenhle článek, jich bylo 11 a ten věk byl 32 let (a myslím, že ho zvedly poslední přírůstky do seznamu). Do rady kandidují i zájemci ve věku 18 (Paul Williams - na fotografii), 22, 23 a 25 let. Že uživatel ve věku 18 let bude schopný vykonávat povinnosti v radě v plném požadovaném rozsahu, prostě nepředpokládám, ale každý volič si udělá názor sám.

Jinak jsou v seznamu kandidátů čtyři Američané (a k nim jeden Kanaďan, dohromady průměrný věk 27 let), čtyři kandidáti z Evropy (průměr 36 - a to ho snižuje Williams), jeden Izraelec a jeden Australan.

Volby proběhnou od 1. do 21. června 2008.

Zdroj obrázku: Flickr via Wikimedia Commons (autor Peter)

Obrázek: Univerzita Karlova už brzy bude mít svého českého wikiverzitního konkurenta.

Člen jazykového subkomitétu Wikimedie Pathoschild oznámil oběma chystaným českým projektům, že jsou "připravené ke schválení a brzy budou vytvořeny".

I když jsem měl určité pochybnosti o jednom z projektů, iniciátorům i dosavadním přispěvatelům oběma upřímně gratuluju, protože odvedli dobrou práci. V zastoupení všem ostatním gratuluji těm nejaktivnějším - u Wikizpráv jde především o Aktrona, Orange.mana, Dannyho B. a Darkermonka. U Wikiverzity jasně nejvíc práce odvedl Juan a s ním Kychot.

Přeji všem po spuštění hodně spokojenosti z příspěvků publikovaných v přátelské a tvůrčí atmosféře.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: Rémi Diligent)

Wikiprojekt Fotografování je jedním z projektů, které mají dle mého názoru velký význam, stojí prostě za to, a je krásně vidět, jak pomáhají nejen Wikipedii (a dalším sesterským projektům) ale i jednotlivcům. Ti tak získávají spoustu motivace zlepšovat stále více svůj fotografický um, objevovat nová místa apod. Samozřejmě, že mě tento projekt jako jeden z mála baví a intezivně se mu věnuju i po té, co jsem svojí aktivitu na Wikipedii celkově utlumil.

A tak jsme se s Juanem rozhodli navštívit průhonický zámecký park. Je zrovna vhodná roční doba, tj. všechno kvete a park je přímo v rozpuku. Není malý a na sobotní odpoledne tam autobusem z metra Opatov problém dojet není. Takže jsme si to dali na asi tak pět hodin, nafotili co se dalo, bylo to velmi... poutavé. Prošli jsme park celý, a to tedy od zámku, až po rybník Bořín, který připomíná spíše nějaké obří jezero. Zatímco v přední části celého areálu jsou přímo ukázkové rostliny a plno turistů, v prostředku začíná trochu více normálnější přírody a na konci celé obory už se člověk cítí jako kompletně někde mimo.

Fotografování bylo samozřejmě příjemné, jediná věc, která to trochu kazila bylo pochmourné počasí, neboť ani zvýšení citlivosti mnohé kousky nezachránilo. A že některé v reálu vypadaly tak slibně :-). Informace o parku říkají, že prý tam jsou destítky různých druhů rododendronů, no vskutku mnohdy až oči přecházely z těch barev a květů v různých stádiech rozevření se. Jediné, co by člověk uvítal, by byla nějaká menší hospůdka, protože při courání po 220 ha celého areálu vyhládne a žízeň se dostaví. Každopádně se nám ale akce líbila i přes tohle. Obrázků se udělalo vskutku hodně, ale nahrávat bylo záhodno jen to, co mělo přijatelnou kvalitu. Proto doufám, že se galerie bude líbit.