Datová spolupráce našeho spolku s knihovnami se dynamicky rozvíjí. Poté, co jsme loni zpracovali datovou sadu personálních národních autorit, si teď brousíme zuby na další knihovnická data a pilně je propojujeme se záznamy ve Wikidatech. Rozhodli jsme se tedy na březen 2020 svolat knihovnický workshop, který by naši činnost i plány do budoucna uchopil systematicky. Akce podpořená z grantu WikiCite Satellite Events původně měla trvat celý víkend a mělo se jí zúčastnit více než 15 knihovníků i wikidatistů. Bohužel zasáhl koronavirus, a tak jsme se sešli pouze na půlden a v poněkud omezeném počtu. I tak se naštěstí podařilo probrat mnoho z původně plánovaných témat a účastníci odjížděli s pocitem, že se podařilo odstartovat něco nového a významného na poli knihovnických dat.

Co se na akci například řešilo?

  • Popsali jsme účastníkům výsledky propojování národních autorit s Wikidaty (nyní už je nalinkováno přes 275 000 záznamů a číslo stále roste). Předvedli jsme nástroj Catmandu pro zpracování dat a OpenRefine pro propojování záznamů.
  • Proběhl webinář na téma databázového autorského práva, který na dálku z Brna vedl JUDr. Jakub Míšek. Záznam úvodní části je k dispozici na YouTubena Wikimedia Commons.
  • Plzeňská Studijní a vědecká knihovna předvedla svou nejnovější práci s regionálními autoritními záznamy, které převádí do na propojená data za pomocí slovníku schema.orgSKOS. Cestou těchto obecných schémat se vydává ve světě čím dál více knihoven, rozumí mu vyhledávače a generuje se z něj knowledge graph v Google.
  • Řešili jsme chyby v autoritní databázi a čistotu dat. Předali jsme Národní knihovně databázové query, které zobrazuje identifikované duplicitní záznamy. NK je má v plánu slučovat, aby se databáze zkvalitnila.
  • A hlavně: plánovali jsme budoucí spolupráci. Na obzoru je velký projekt, v rámci kterého se knihovnická data budou převádět na linked data, díky čemuž se stanou využitelnějšími pro široké spektrum aplikací. Plzeňská Studijní a vědecká knihovna soustředí tyto snahy pod hlavičku vznikající platformy „Lib-Lab“. Wikimedia Česká republika chce být u toho! A to, co půjde, bychom rádi posílali i do Wikidat – bibliografické databáze jsou pro nás neocenitelným zdrojem dat a v importu by mohl pomoct třeba nedávno vyvinutý modul Wikibase loader pro LinkedPipes.

Akce byla podpořena z grantu WikiCite Satellite Events nadace Wikimedia Foundation. Pořadatelem byla Wikimedia ČR, spolupořadatelem pražská organizace Svazu knihovníků a informačních pracovníků a podpořila ji také Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje. Kvůli vyhlášení karantény v ČR byla akce předčasně ukončena po konzultaci s nadací Wikimedia Foundation a s vedením spolku. Autorem fotografie je Josef Klamo, licence CC-BY-SA 4.0. Děkujeme všem účastníkům i podporovatelům.

Již potřetí pořádal spolek Wikimedia Česká republika soutěž s názvem Popiš památku. Do ní se zapojilo několik desítek editorů a napsali celkem 161 článků o českých kulturních památkách. Soutěž trvala celkem jeden měsíc, odměněni budou dle pravidel tři editoři a dva nejaktivnější nováčci.

Soutěžící si mohli vybrat z těch českých kulturních památek, které jsou encyklopedicky významné. Jednalo se tak o několik tisíc témat. Nově tak byly popsány např. Divadlo Tábor, obchodní dům společnosti Brouk a Babka v Českých Budějovicích, nebo radnice v Uherském Brodu. Soutěžící napsali celkem 919 kB textu, což odpovídá zhruba pěti stovkám normostran.

A kdo jsou vítězové soutěže? První místo obsadil s 284 body wikipedista Petr Kinšt. Na druhé pozici se s 208 body umístil autor pod přezdívkou Ikcur a na místě třetím Jan Polák, který získal 92 bodů.

Letos jsme se poprvé rozhodli zvlášť ocenit také nováčky, tedy editory, kteří se na Wikipedii přidali během soutěže, nebo těsně před jejím zahájením. Oceněnými v této kategorii jsou Jakub Formánek a Romanvysansky.

Všem vítězům soutěže gratulujeme! Děkujeme i všem zúčastněným, kteří přispěli největší internetové encyklopedii i třeba jedním krátkým článkem.

Česko se může pochlubit nejhustší sítí veřejných knihoven na světě. Situace na Wikipedii už ale tak „hustá“ není: samostatný článek má (k únoru 2020) přesně 105 českých knihoven (tedy méně než 2 %) a ani v existujících článcích o obcích nebývá takřka nikdy o místní knihovně zmínka. Nemohli by s tím něco udělat ti nejpovolanější – sami knihovníci?

Interiér Městské knihovny Šternberk (autor: Mkzstknihovna, licence: CC-BY-SA 4.0)

Taková myšlenka stála u zrodu veřejné výzvy „Týden knihoven s Wikipedií“, kterou vyhlásil spolek Wikimedia Česká republika (WMČR) spolu se Svazem knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). V ní jsme vyzvali knihovníky k jednoduché věci: rozšiřte článek o své obci o odstavec, ve kterém budou základní informace o místní knihovně. Na výzvu, probíhající zhruba od května do října 2019, reagovalo 40 knihovníků a knihovnic, kteří dohromady vylepšili 44 článků. Vylepšené články si lze prohlédnou v grafickéseznamové podobě.

Česká Wikipedie je teď tedy o další kousek užitečných informací bohatší. Část knihovníků se navíc pustila do většího díla, takže vzniklo 18 úplně nových článků o různých knihovnách, například o Šmidingerově knihovně ve Strakonicích či o Městské knihovně Antonína Marka v Turnově. Pochopitelně ne každá veřejná knihovna potřebuje samostatný článek, u menších obcí úplně stačí přidat krátkou kapitolu do článku o obci (jako např. v článku o Hroznové Lhotě), ale i tak je jasné, že několik stovek větších knihoven na svůj článek teprve čeká a několik tisíc článků o obcích a dalších institucích čeká na doplnění.

Jak lze zhodnotit výsledky výzvy a zapojení knihovníků? Kvalita příspěvků byla, jak už to bývá, kolísavá. Od těch výborných, nepotřebujících korekci, po několik příspěvků se závažnými nedostatky, které stále ještě čekají na nápravu. Ukazuje se tak, že i pro odborníky na práci s informacemi je pochopení fungování Wikipedie výzvou. Prostředí Wikipedie (jak software, tak komunita se svými pravidly) má co do přístupnosti stále co dohánět.

Nové a vylepšené články ale nejsou jediným přínosem této výzvy, tím dalším jsou právě lidé. Třicet ze zapojených knihovníků byli úplní nováčci (zbylých deset prošlo v minulosti školeními, které WMČR ve spolupráci s Národní knihovnou od roku 2015 pořádá), kteří se díky výzvě naučili pracovat s Wikipedií. Nejen že se někteří z nich možná pustí do dalšího psaní nebo aspoň sem tam něco opraví, budou teď také schopni mnohem lépe informovat své čtenáře o možnostech, výhodách i úskalích Wikipedie. Osvěta je stále velmi důležitá a čtenáři knihoven mají Wikipedii určitě co nabídnout (stejně jako má Wikipedie co nabídnout jim). A funguje to – v některých knihovnách námi proškolení knihovníci pořádají kurzy pro seniory či Wikikluby.

Ale zpátky k článkům. Protože na poli knihovnickém je pořád práce dost, lze se k výzvě připojit i teď či kdykoli později – stránka s instrukcemi je stále aktivní. Přibudou na Wikipedii další knihovny? A jakou příští výzvu k zapojení knihovníků (či jiných cílových skupin) byste rádi viděli?

Divadelní budovy, divadelní organizace a divadelní soubory. Přestože se vše často v češtině označuje slovem „divadlo“, v databázi je potřeba různé významy tohoto slova odlišovat. Nejúplnější databází těchto subjektů v Česku disponuje Institut umění – Divadelní ústav (IDU), který před časem část svých dat otevřel a nabídl je komunitě Wikidat. Porozumět celé datové sadě a zpracovat ji však vyžaduje obrovské množství práce a dobrou znalost oboru, takže se Divadelní ústav po dohodě s Wikimedia Česká republika rozhodl najmout tzv. wikidatistu „in residence“, tedy zaměstnance zodpovědného za Wikidata v dané instituci.

První český wikidatista-rezident, Jan Purkert (licence CC-BY-SA 4.0, autor: Purkii)

Historicky první česká pozice wikidatisty-rezidenta byla vytvořena 9. ledna 2020 a obsadil ji Jan Purkert, programátor a spolupracovník Divadelního ústavu, který se podílel na vzniku databáze Evropské divadelní architektury EUTA. Jan na sebe vzal náročný úkol zorientovat se v divadelních datech, a to jak v těch, které už ve Wikidatech jsou, tak v těch, které zatím leží v tzv. Virtuální studovně Divadelního ústavu a čekají na propojení s Wikidaty.

Hned od začátku jsme si vyjasnili terminologii. „Divadlo“ může znamenat divadelní budovu, pro tu je ve Wikidatech vyhrazena položka Q24354. Také se tím však může myslet instituce či organizace, pro tu se zpravidla používá položka Q11812394. Samostatný termín je divadelní soubor (Q742421); v některých případech však soubor může s divadelní organizací splývat. Dále v divadelní terminologii existuje výraz „scéna“, který je zpravidla významově podobný termínu „divadelní budova“, ale může být menší a specializovanější či např. tvořit jen sál v rámci rozsáhlejší budovy.

Díky tomuto vyjasnění se nový český wikidatista-rezident mohl pustit do práce. Jeho prvním úkolem je opatřit existující položky divadel identifikátory, které umožní automatizovat přebírání obsahu. U divadelních budov představuje hlavní autoritu již zmíněná databáze EUTA, u divadelních organizací to je Virtuální studovna Divadelního ústavu. Obě již mají zavedené tzv. Wikidata vlastnosti (properties), které umožňují správu identifikátorů jednotlivých záznamů. Skutečnou přidanou hodnotu však bude představovat propojení položek divadelních budov s položkami organizací pomocí různých dalších vlastností – hodit se budou hlavně vlastnosti „uživatel budovy“, „používá“, „provozovatel“ a další. Vzniknou tím velmi hodnotná propojená data, která integrují obě hlavní české databáze divadel, což umožní jejich vzájemnou komunikaci a spolupráci.

Pro náš spolek Wikimedia je tato spolupráce důležitým pilotním projektem, který ukáže, jak mohou najatí wikidatisté-rezidenti pomoci institucím v proměně jejich databází do podoby otevřených strukturovaných dat, které komunikují s Wikidaty – databází všeho, kterou může kdokoliv svobodně používat ve výzkumu, ve vývoji softwaru nebo při obohacování databází o nová data. Pokud budou naše zkušenosti z tohoto projektu dobré, použijeme jen jako vzor pro další české instituce, jež se na nás budou obracet.

Děkujeme Mgr. Ondřeji Svobodovi, zástupci ředitelky IDU, za iniciování spolupráce na tomto poli. Podrobnější informace o spolupráci českých institucí s Wikidaty naleznete formou otázek a odpovědí na stránce https://databaze.wikimedia.cz.

Senioři píší Wikipedii z pohledu účastníka kurzu

13:43, Saturday, 15 2020 February UTC

Kurz Senioři píší Wikipedii je jeden z našich oblíbených a dobře fungujících projektů. Rozšiřujeme tak totiž základnu přispěvatelů na Wikipedii a navíc seniorům poskytujeme prostor se realizovat i v postproduktivním věku. O to větším potěšením pro nás je, když se setkáváme s pozitivní zpětnou vazbou. Toto potěšení bychom s vámi chtěli sdílet prostřednictvím rozhovoru s jedním z účastníků našeho podzimního pražského kurzu pro začátečníky, Wikipedistou ZSsen. 

Jak jste se ke kurzu Senioři píší Wikipedii dostal? 

Několik let jsem si říkal, že na Wikipedii chybí jedno heslo, které jsem považoval za důležité. Nejdřív jsem se chtěl s někým domluvit, aby ho vytvořil.  Ve chvíli, kdy jsem spatřil v Ústřední knihovně leták s nabídkou kurzu, rozhodl jsem se přihlásit a to heslo tam napsat sám. Původně jsem byl na seznamu náhradníků kvůli naplněné kapacitě kurzu, ale nedalo mi to a na lekci jsem se stejně dostavil. Místo se pro mě přece jen našlo. 

Jak hodnotíte kurz Senioři píší Wikipedii? 

Kurz byl perfektní a srozumitelný díky přístupu lektora a jeho pomocníků. Za sebe bych to mohl doporučit všem vrstevníkům, kteří něco vědí o nějakém oboru a chtějí se o to podělit a mají k tomu ještě čas.

Co Vás na psaní na Wikipedii nejvíce překvapilo? 

Překvapilo mě, jak je to v té základní rovině poměrně jednoduché. Navíc mě psaní chytlo, připadá mi trochu jako droga, protože člověk by u toho seděl pořád. 

Jak Vás psaní na Wikipedii obohatilo? 

Já jsem ve vztahu k Wikipedii prošel takovým vývojem, ze začátku jsem ji zavrhoval. Myslel jsem si, že tam si každý může napsat co chce, že jsou tam hlouposti a nedá se na to spoléhat. Postupně jsem pochopil, že ji jen někteří využívají nekriticky, a je tedy dobré se snažit, aby tam těch hloupostí a neověřených informací bylo co nejméně. Na kurzu jsem dále zjistil, že je vypracovaný takový systém, že ty největší chyby a nesmysly či vandalismus jsou vyloučeny a je tam snaha se tomu vyvarovat. 

Děkujeme ZSsen za rozhovor!

Fotografie: SePW19 ucastnik 3; autor: Lenka Kucerova (WMCZ) [CC BY-SA 4.0 ]

Soutěžit o knižní ceny, které poskytuje pro soutěž spolek Wikimedia Česká republika, je možné ještě dva týdny, a to do 15. února.

Do popisování památek se zatím zapojilo 49 editorů, kteří dohromady vytvořili 80 nových článků o různých českých, moravských a slezských kulturních památkách. 83 článků celkem bylo editováno.

A jaké památky byly popsány? Například kapucínský klášter v Chrudimi, zámek ve Lnářích na jihu Čech, nebo přehrada ve Fryštáku u Zlína. Kulturních památek je v České republice okolo čtyřiceti tisíc, několik tisíc z nich si zaslouží mít na encyklopedii vlastní článek. Bohužel jej však stále nemají.

Témat zbývá ještě celá řada. Najděte si své oblíbené místo na seznamu a podělte se s ostatními o Vaše znalosti.

Účastí v soutěži pomůžete nejen rozvoji Wikipedie, ale i zvýšení povědomí o českých kulturních památkách. I díky vám se mohou i drobnější svědci českých dějin objevit na jednom z nejnavštěvovanějších webů v Česku, kterým Wikipedie v současné době je.

Všem, kteří se zapojili a zapojí, mockrát děkujeme.

Dne 14. ledna 2020 schválila na svém zasedání Synodní rada Českobratrské církve evangelické, největší protestantské církve v Česku, že fotografie z jejího archivu do roku 1990 je možné uvolnit pod svobodnou licencí a nahrát na Wikimedia Commons. Slibuje si od toho mj. vytvoření veřejně dostupné galerie fotografií, které byly dosud využívány spíše sporadicky k vlastní potřebě, pro ilustraci různých sborníků, historických studií apod.

Digitalizované fotografie z archivu, které budou postupně nahrávány na Wikimedia Commons, zobrazují především osobnosti spjaté s církví, její představitele v minulosti, faráře atp. či církevní budovy. V archivu církve, která vznikla v roce 1918 sloučením českých evangelických sborů reformované a luterské tradice, jsou i portréty osobností z 19. století. Kromě portrétů je zde fotodokumentace událostí ze života církve, různé skupinové fotografie, snímky zachycující stavby a opravy kostelů a dalších budov.

Nahrávání snímků začalo 18. ledna 2020 a kromě klasického třídění pomocí kategorií na Wikimedia Commons jsou všechny pohromadě k prohlédnutí v kategorii Images from Evangelical Church of Czech Brethren archive, později snad dojde k nějakému rozdělení galerie. První nahranou fotografií je symbolicky snímek z generálního sněmu v roce 1918, kde Českobratrská církev evangelická vznikla. V tuto chvíli galerie čítá 130 fotografií.

První snímky již našly využití na Wikipedii a Wikidatech. Např. synodní senioři Josef Křenek, Kamil NagyMiloslav Hájek či profesoři Amedeo MolnárAdolf Novotný a další mají ve svém článku na Wikipedii portrét. Unikátní snímek z roku 1941 doprovází text v článku Rozhlasový přenos bohoslužeb, fotka překladatelské skupiny ilustruje článek o Českém ekumenickém překladu Bible, archivní snímky je možné si prohlédnout v článku o synodní radě a snímky ze stavby a slavnostního otevření jistě již brzy doplní článek o kostele U Jákobova žebříku v Praze-Kobylisích, který už tak patří k nejlepším na české Wikipedii.

Kromě těchto fotografií má rozsáhlý archiv každý jednotlivý místní sbor církve, kterých je přes 200, nemluvě o fotkách ze života církve v soukromých rukách. Wikipedista Ben Skála, který uvolnění fotografií z archivu inicioval, by do budoucna rád oslovil i jednotlivé sbory či jednotlivce.

Foto: Ústřední archiv Českobratrské církve evangelické, CC-BY-SA-4.0.

Ben Skála je členem české komunity Wikidat a spolupracovníkem Wikimedia Česká republika.

Startuje třetí ročník soutěže Popiš památku!

08:51, Wednesday, 15 2020 January UTC

Do třetice všeho dobrého! Letos, stejně jako v loňském a předloňském roce se na české Wikipedii uskuteční soutěž Popiš památku. V rámci ní spolek Wikimedia Česká republika odmění dobrovolné editory, kteří pomohou napsat články o českých kulturních památkách. Letos se soutěž, která trvá od 15. ledna do 15. února, zaměří především na nové editory.

Pravidla soutěže jsou jasná: Vyberte si encyklopedicky hodnotnou kulturní památku v ČR, o které není na Wikipedii článek. Článek napište, přihlašte jej do soutěže (v rámci rozhraní Nástěnka) a za napsaný text obdržíte body. Ten, kdo získá nejvíce bodů, vyhrává! Vhodná témata pro články jsou připravena v seznamech a lze si je zobrazit také na mapě.

„Soutěž pořádáme proto, že značný počet zajímavých památek není ještě na Wikipedii popsán. U nás jich máme okolo čtyřiceti tisíc a chtěli bychom, aby alespoň několik tisíc z nich mělo článek kvůli své významnosti. Mnohdy jsou to stavby, které mají zajímavou historii a jsou spojeny s unikátními příběhy nebo lidskými osudy“, uvádí k soutěži Jan Loužek ze spolku Wikimedia Česká republika, který ji organizuje.

Soutěž Popiš památku potrvá přesně jeden měsíc, do poloviny února. Poté bude možné psát o kulturních památkách i nadále, nicméně ceny budou uděleny pouze účastníkům, kteří své příspěvky v soutěžním období přihlásili. Vyhodnocení soutěže bude mít na starosti tříčlenná porota. Na vítěze soutěže čekají kvalitní knižní publikace o kulturním dědictví České republiky v různých regionech. Zvláštní ocenění také získají autoři, kteří se do soutěže zapojí poprvé.

Česká Wikipedie, která se snaží být encyklopedií na všechny témata a s 442 tisíci článků je největší encyklopedií v češtině, soustředí se ale na kulturní památky dlouhodobě. V letech 2012, 2013 a 2014 se uskutečnily tři ročníky soutěže, kdy dobrovolníci památkové objekty fotografovali, od roku 2018 oceňuje encyklopedie i samotné editory článků.

Doména .org musí zůstat v rukou neziskového sektoru

09:45, Thursday, 09 2020 January UTC

Doména .org funguje už od roku 1985 a je jednou z původních domén nejvyššího řádu. Provozuje ji nezisková organizace Public Interest Registry. Ta se ale rozhodla prodat provozování této domény nově založené společnosti Ethos Capital za 1,1 miliardu amerických dolarů (zhruba 25 miliard korun).

Wikimedia Foundation, provozovatel Wikipedie, s převodem této domény nesouhlasí a podílí se na vzniku nové neziskové organizace Cooperative Corporation of .ORG, která se snaží prodeji zabránit.

Katherine Maher, výkonná ředitelka Wikimedia Foundation a členka vedení Cooperative Corporation of .ORG, prohlásila: „Internet potřebuje místo, které bude reprezentovat veřejný zájem, místo, kde mohou působit veřejně prospěšné organizace, místo, kde může fungovat i Wikipedie.“

PF 2020

14:57, Friday, 03 2020 January UTC

Vážení přátelé Wikimedia projektů a Wikimedia ČR a jejích aktivit.

Děkujeme vám za celoroční přízeň a vaši podporu a zapojení a přejeme vše dobré do roku letošního.

Tým Wikimedia Česká republika.

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

Užitečnost, odbornost, Wikiverzita : 3. díl : Výzkum

23:12, Wednesday, 20 2014 August UTC

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

Wikipedie: otevřenost a zodpovědnost

00:15, Thursday, 14 2014 August UTC

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

Jak na oborová kritéria významnosti na Wikipedii

15:15, Monday, 07 2014 July UTC

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

Zneužil jsem práva správce! Opravdu?

10:49, Wednesday, 29 2014 January UTC

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

Wikizprávy a statistika

22:14, Wednesday, 01 2014 January UTC

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

Ještě smutnější pohled na Wikizprávy

19:12, Thursday, 29 2013 August UTC

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

Tohle mne dnes na Wikizprávách opravdu zamrzelo...

20:54, Saturday, 11 2013 May UTC

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou

Spravedlivý proces

19:53, Saturday, 11 2013 May UTC

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

Pohyb na Wikizprávách

14:31, Tuesday, 09 2013 April UTC

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů,

Citát z Wikipedie

12:44, Monday, 08 2013 April UTC

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si