Budova europarlamentu v Bruselu, Steven Lek, CC BY-SA 4.0

Evropský parlament má 12. září hlasovat o nové směrnici na jednotném digitálním trhu. Problematický dokument by měl sjednotit rozdílné přístupy k autorskému právu v celé Evropě, hrozí ale, že napáchá více škody než užitku a razantně omezí svobodu na internetu. Wikipedie se tento návrh přímo i nepřímo dotýká – a nevypadá pro ni příliš dobře.

V čem je návrh konkrétně špatně? Nové znění počítá například s tím, že by i název tiskové zprávy byl autorskoprávně chráněn. Wikipedie (a samozřejmě ani nikdo další) by následně nemohla citovat např. novinové zdroje, které její přispěvatelé dnes běžně uvádějí v článcích pro doložení důvěryhodnosti jednotlivých textů (čl. 11 směrnice). Jiná změna zavádí odpovědnost internetových platforem za obsah, který na ně uživatelé nahrávají (čl. 13 směrnice). Podobně jako server YouTube by pak provozovatelé dalších platforem z obav zaváděli tzv. nahrávací filtry, tedy algoritmy, které rozhodnou, co smí nebo nesmí být nahráno. Tyto filtry mají přitom k dokonalosti daleko a páchají někdy víc škody, než užitku.  I když má Wikipedie z tohoto opatření výjimku, dopad na další internetové stránky, se kterými je provázána, by byl nezanedbatelný.

Myslíme si, že by nová směrnice v konečném důsledku přinesla pro uživatele internetu jen zbytečná omezení. Je přitom spoustu dalších dobrých věcí, které by tam naopak měly být. Mezi ně patří například celoevropská svoboda panoramatu tak, jako ji máme v České republice, a jak existuje i např. v Německu nebo v Polsku. Rovněž by se měla zvýšit i ochrana volných děl, tedy těch, kde již autorskoprávní ochrana uplynula. Některé subjekty je rádi různými způsoby a pod různými záminkami znovu licencují, a pak je nemůžeme na Wikipedii k ilustrování článků používat. V Německu se uskutečnilo již několik soudních sporů mezi tamní organizací Wikimedia Deutschland a subjekty, které si nárokují práva na díla, která by měla být již dávno volná.

Apel Jimmyho Walese z června 2018

Uživatelé a editoři Wikipedie z celé Evropy návrh, o kterém se mělo původně hlasovat už v červnu, dlouhodobě sledují a kritizují. Před původním červnovým hlasováním vyzval zakladatel encyklopedie Jimmy Wales všechny europoslance, aby hlasovali proti předložené podobě návrhu. Evropský parlament nakonec návrh vrátil k přepracování s termínem podzim 2018. Nyní se má o finální podobě hlasovat již 12. září, tedy tuto středu. Proti návrhu se spojily i další neziskové organizace.

V současné době již europoslanci předložili pozměňovací návrhy. Některé z nich jsou z hlediska svobodného vzdělávání a šíření informací na internetu dobrou nadějí, jiné představují riziko. Velké naděje vkládáme do pozměňovacího návrhu č. 211, který by zavedl celoevropskou svobodu panoramatu a do sady pozměňovacích návrhů, které připravili europoslanci Wölken, Stihler a Weidenholzer, které se zabývají problematikou nahrávacích filtrů. Pozměňovací návrh č. 210 zajišťuje výjimku pro obsah vytvářený uživateli z autorského práva tak, aby mohli vytvářet parodie, memy apod.

Co lze s danou situací udělat? Pomoci můžete i vy! Nebojte se a zavolejte svému europoslanci. Sdělte mu, proč je svoboda panoramatu jako koncept důležitá a proč ji Wikipedie, ale i ostatní na internetu potřebují. Proč by subjekty na internetu neměly být motivovány k zavádění nahrávacích filtrů, proč by nemělo být omezováno sdílení tiskových správ a hlavně jaký dopad na Wikipedii, která je jedním z největších světových webů, by směrnice ve své původní podobě měla. Pokud se Vám zde zmíněné návrhy budou líbit, nebojte se je zmínit přímo pod konkrétními čísly a s konkrétními jmény.

Nebo můžete navštívit stránku fixcopyright.wikimedia.org a poslat českým europoslancům tweet nebo e-mail!

Účastníci Wikicampu 2018

Nejprve jsme se seznamovali s Wikipedií, hned druhý den jsme vyrazili do plzeňského science centra Techmánia, kde děti sbíraly informace a pořizovaly fotografie a videa pro další práci. Ve středu jsme se učili editovat fotografie a videa a společně je nahrávali na Wikimedia Commons. Čtvrtek pak patřil orientačnímu běhu s šifrovačkou a vylepšování článku o Havlíčkových sadech, kde se celá hra uskutečnila. Pátek jsme tvořili a dokončovali práci na Wikipedii, vyhodnocovali a uzavírali celý tábor a samozřejmě také ocenili jednotlivé účastníky a jejich výkony.

Czeva (vedoucí): Mladí wikicampisté jsou dalším příkladem toho, že když se chce, všechno jde – tedy nejenže se i devítiletí wikipedisté dokážou za pět dní nejen naučit základy editace a jejích pravidel, ale že udělají i spoustu práce. Noví wikipedisté rozšířili článek Havlíčkovy sady, jež je i díky dalším příspěvkům navržen na Dobrý článek, nahráli mnoho fotografií a několik videí z Techmania Science Center, Grébovky i okolí sídla Wikimedia ČR na Commons, mnohé fotografie navíc doplnili do položek Wikidat. Jejich nadšení a čerstvý pohled na věc byly navíc velmi nakažlivé. Těšíme se, že v rozšiřování největší otevřené encyklopedie budou rádi pokračovat. Podporu, kterou měly děti po ruce po celou dobu tábora, mají všichni uživatelé online – je jen třeba se nebát a říci si o ni.

Gabka (vedoucí): Přišlo mi skvělé vidět na vlastní oči, že editovat může opravdu každý – i děti. Jejich velkou výhodou je navíc to, že jsou zvídavé, nebojí se zeptat a mají superschopnost se rychle učit a na Wikipedii zorientovat.

Ďoďo (účastník): Dobrych zážitkov bolo strasne vela ale asi ten naj zažitok bol asi vylet do Techmanie. Naucil som sa editovať v Wikipediu pridávať fotky do wikimedia commons,pracovať v kolektíve. Najviac ma bavilo asi fotenie a upravovanie fotiek v Gimpe.

Michaela (rodič): Naše děti byly spokojene. Jednu dceru asi více bavilo upravovani fotek a modření textu, než samotné psaní, neb je v tomto bodě dost lína. Zato druhá dcera psaní všeho druhu miluje, takže pro tu bylo právě nejzábavnější vytvořit si stránku. Dokonce by ráda chodila i do toho středečního Wikiklubu, (…). Jinak dekujeme za vsechno, bylo to moc fajn mit deti pres den v akci.

Magdaléna (rodič): Florián byl nadšen (nevím už, zdali jste i vy byli nadšeni z něj  Určitě by se rád připojil i příští rok. Floriána psaní do Wikipedie baví – připadá si důležitej a má rád historii a encyklopedii. V Techmánii se mu moc líbilo. Poprvé v životě točil na kameru, tak si jí zapomněl vypnout (…). Celému týmu vřelé díky!!!

I my děkujeme, a to nejen všem vedoucím, kteří pilně pracovali na přípravě programu, ale i rodičům za důvěru, kterou nám dali, a v neposlední řadě i dětem za zápal a nadšení, které na Wikicamp přinesly. Tak zase za rok?

Autorkou článku je Libuše Vorlová, absolventa kurzu Senioři píší Wikipedii v Plzni a účastnice Seniorského Wikiměsta.

Účastníci Seniorského Wikiměsta

Seniorské Wikiměsto je akce pořádaná spolkem Wikimedia Česká republika, inspirovaná klasickým Wikiměstem. Na rozdíl od něj jde ale o vzdělávací akci určenou pro účastníky programu Senioři píší Wikipedii, kteří se při psaní článků o daném městě a pořizování fotografií učí, jak správně do Wikipedie a na Wikimedia Commons přispívat.

První Seniorské WikiMěsto se uskutečnilo ve dnech 18.-20. května 2018 v Broumově ve spolupráci s Agenturou pro rozvoj Broumovska, Vzdělávacím a kulturním střediskem kláštera Broumov  a pod záštitou města Broumov.

Během této akce, na které se sešlo třináct účastníků z řad fotografů a encyklopedistů, byl systematicky vylepšován obsah české Wikipedie na téma Broumovsko.

Účastníkům Wikiměsta (spolu s několika wikipedisty pracujícími virtuálně ze svého domova) se od začátku akce až do konce května společně podařilo:

• upravit 147 článků, z toho 28 článků založit,
• nahrát 571 fotografií (k 2. červnu bylo téměř 27% použito ve článcích),
• vytvořit 1 437 editací.

To vše by nešlo bez pomoci místních institucí jako je např. Městská knihovna v Broumově. Pracovnice knihovny byly tak laskavá a zapůjčily nám cenné regionální knihy a dokonce okopírovaly články z novin a časopisů k danému tématu.

Organizátory akce byly účastníkům vytvořeny výborné podmínky jak z  technického, odborného i programového hlediska. Seniorům, kteří přijeli bez notebooků, byly tyto zapůjčeny. Součástí programu byla komentovaná prohlídka města Broumova i samotného kláštera. Volitelně bylo možné navštívit i místní muzeum.

Do programu byl též zařazen workshop Fotografování krajiny a architektury, který vedl jeden ze zkušených wikipedistů, Jaroslav Zastoupil. Další důležité informace k práci s Wikipedií i Wikimedia Commons byly poskytovány našimi lektory kdykoli podle potřeby.

Vlastní práce na vylepšování Wikipedie probíhala v týmech fotografů a encyklopedistů (fotit si vyzkoušeli i někteří encyklopedisté). Týmy směřovaly do okolí Broumova pro dokumentování jak kulturních památek (skupina barokních kostelů na Broumovsku, lidová architektura), tak technických památek (pivovar, letiště), případně geologických úkazů (řeky, potoky, meteorit). Byla doplňována též chybějící dokumentace drobných památek (křížky, Boží muka) nebo ulic v Broumově.

Vznikly též úplně nové články o osobnostech spojených s Broumovem a okolím a to jak historických (Johann Georg Adalbert Hesselius, Prof. dr. Stanislav Brandejs, Augustin Meier), tak i současných (Jan Školník, podnikatel a filantrop, který založil Agenturu pro rozvoj Broumovska a oživuje rozsáhlý komplex kláštera v Broumově).

Celá organizace akce byla na vysoké úrovni. Ubytování i stravování bylo poskytováno přímo v klášteře v Domě hostů, který je nově zrekonstruován. Krásné prostředí kláštera na nás působilo i v době práce na článcích, která probíhala v Opatských sálech kláštera s restaurovanými freskami.

Na závěr bych chtěla poděkovat lektorům, organizátorům i sponzorům za to, že nám seniorům umožnili zúčastnit se této akce, která nám dává pocit užitečnosti a přínosu pro rozvoj vědění. Myslím, že všichni účastníci Seniorského Wikiměsta by se mnou souhlasili, kdybych vyjádřila přání, aby se mohly podobné akce v blízké budoucnosti opakovat.

Projekt Senioři píší Wikipedii podpořil NF Veolia z programu Stále s úsměvem – Aktivně po celý život

Encyklopedisté pracují na článcích, fotografové stahují pořízené snímky do počítače. Foto: Martin Strachoň / Wikimedia Commons, CC-BY-SA 4.0

Čemu se říká Bauerova rampa a proč zrovna rampa? Kudy vedla trasa cukrovarské vlečky? Který z Bauerů prodal pozemky pro výstavbu výstaviště? Kolikrát prezident Masaryk navštívil Výstavu soudobé kultury v Československu? Jak se v běhu let přejmenovávaly, strhávaly a nově stavěly veletržní pavilony? Co znamená kolo v plastice Josefa Kubíčka na průčelí Pavilonu města Brna?

Po tom všem a mnohém dalším pátrali nebo mimoděk zjistili wikipedisté, kteří se na víkend 12. a 13. května 2018 sjeli do Brna, aby zde zakládali, rozšiřovali nebo ilustrovali encyklopedická hesla na Wikipedii. Dějištěm akce a současně ústředním tématem jejich zájmu bylo brněnské výstaviště.

Areál v brněnských Pisárkách, v  údolí řeky Svratky pod Žlutým kopcem, je největším výstavištěm v Česku a jedním z nejrozsáhlejších výstavních areálů světa. Současně je i jedním ze světově nejvýznamnějších funkcionalistických stavebních komplexů své doby, dnes památkově chráněný. Právě letos přitom slaví 90. výročí svého provozu. Dne 26. května 1928 byl slavnostně otevřen Výstavou soudobé kultury v Československu, uspořádanou k 10. výročí tehdy mladého státu. A ve stejné datum roku letošního začne festival Re:publika, aby oslavil jubileum s jednou nulou navíc.

Tyto významné skutečnosti vedly wikipedistu Baziho k iniciování editatonu s názvem Wikivýstaviště. Nápad klíčil už dlouho, vlastně od léta 2011, kdy poprvé oslovil společnost Veletrhy Brno se záměrem nafotit areál a výstavní pavilony. Následovalo ale několik deštivých týdnů nevhodných k focení exteriéru, a záměr tak zůstal u ledu. Znovu začal uzrávat od podzimu 2017, kdy se objevovaly první zprávy o očekávaném kulatém výročí. Vše se dalo do pohybu, nápad podpořil spolek Wikimedia ČR a s vřelým přijetím se setkal i u Veletrhů Brno, které poskytly své zázemí.

Zhruba desítka lidí se tedy dala dohromady a společně zapracovala na vylepšení informací o výstavišti i souvisejících tématech. Pestrá směsice od studenta brněnské střední školy přes korektora regionální redakce novin či středoškolského učitele z Olomouce po architektku z pražského ČVUT věnovala svůj volný čas a za doprovodu entuziastické architektky Veletrhů Brno Lenky Štěpánkové prošla areál a nafotila jeho současnou podobu. Představu o dřívější podobě poskytnou vybrané historické snímky, které firma uvolní pod svobodnou licencí. A především se v průběhu víkendu psaly nové a rozšiřovaly stávající encyklopedické články. Další wikipedisté přiložili ruku k dílu i na dálku.

Účastníci vyhlíží ze střechy výškové budovy do veletržního areálu. Foto: Martin Strachoň

Během dvou dní tak na české Wikipedii bylo založeno 95 nových stránek, 161 jich bylo upravováno, celkově bylo provedeno 981 úprav a přibylo přes 353 tisíc bajtů textu. Fotografové stihli 275 z pořízených snímků hned nahrát na úložiště Wikimedia Commons a další desítky až stovky budou následovat po zpracování. K tomu se přidala i úprava hlavního hesla na anglické Wikipedii a zhruba pět desítek nových položek v databázi Wikidata.

Bohuslav Martinů

Institut Bohuslava Martinů a spolek Wikimedia Česká republika zahájili spolupráci, jejímž cílem je rozšíření a zkvalitnění informací o životě a díle tohoto významného hudebního skladatele na Wikipedii. Na WikiProjektu Martinů začala pracovat wikipedistka – rezidentka Kateřina Nová.

Spolupráce bude mít dvě formy: Přímá spolupráce institutu a wikipedistů, která má již pvní konkrétní výsledky, vedle drobných úprav a oprav existujících článků to je především kompletní seznam skladatelových děl v angličtině a češtině.

Druhou cestou je zapojení studentů muzikologie a hudební výchovy na univerzitách v České republice v rámci projektu Studenti píší Wikipedii. Ti budou zpracovávat články o dílech tohoto skladatele. První univerzitou, která se zapojila do tohoto programu již v tomto semestru, je Univerzita Palackého v Olomouci.

Studenti se zájmem o tuto problematiku se mohou ozvat Kateřině Nové (katerina.nova@martinu.cz).

Během Wikiexpedice jsme fotografovali i kulturní památky (foto Martin Strachoň, CC BY-SA 4.0)

Okolo několika tisíc fotografií pořídili pro Wikipedii dobrovolníci, kteří se během Velikonoc vydali fotografovat do Jihočeského kraje. Cílem byla dokumentace jednotlivých obcí, vesnic a kulturních památek. Po dobou čtyř dnů se věnovali Českobudějovicku, Českokrumlovsku, Velešínsku, Novohradsku a Prachaticku – od podhůří Šumavy až po rovnou krajinu v okolí Třeboně; od Prachatic až po Nové Hrady.

A proč zrovna tam? Okrajové části Jižních Čech byly zvoleny proto, že patří k nejméně dokumentovaným oblastem na české Wikipedii. Zatímco v případě např. Prahy nebo Jihomoravského kraje již má internetová encyklopedie k dispozici snímky všech obcí, u Jihočeského kraje jich k 21. březnu zbývalo ještě 338, což je nejvíce ze všech krajů. Následují Plzeňský kraj s 222 sídly a Vysočina se 145. V plánu akce bylo pokrýt většinu obcí v Jihočeském kraji, které svůj obrázek nemají – a které jsou koncentrovány okolo Českých Budějovic a Českého Krumlova.

Akce se zúčastnilo celkem šest lidí, kteří byli rozděleni do třech týmů. Základnou byla Zlatá Koruna. Každý den vyrazily tři týmy do předem vybrané oblasti, kde fotografovali okolo dvaceti až třiceti vesnic. Kromě lidové architektury (např. v okolí Českých Budějovic a Netolic dobře známého selského baroka) narazili na řadu dalších zajímavostí. Mezi ně patří např. nedokončený klášter z 13. století v Kuklově, chráněné stromy v mnoha obcích nebo dechberoucí výhledy ze Svatého Jána nad Malší. Věnovali jsme se také interiérům některých historických kostelů. Z Wikiexpedice bylo celkem pořízeno několik tisíc snímků. Všechny budou nyní postupně nahrávány na Wikimedia Commons, kde budou k dispozici pod svobodnou licencí pro všechny. 

Akce navazuje na úspěšnou „Wikiexpedici Slezsko“, kterou uspořádal spolek Wikimedia Česká republika ve spolupráci s polskou organizací, a Wikiexpedici Západ, během níž bylo dokumentováno Klatovsko a Domažlicko. Cílem Wikiexpedic je většinou zlepšit fotografickou dokumentaci odlehlejších oblastí, které nejsou v hledáčku našich dobrovolníků. Zatímco okolí Prahy a Brna se podařilo pro Wikipedii nafotit díky projektu Foto českých obcí, oblasti u hranice s Rakouskem, Polskem, nebo např. tzv. vnitřní pohraničí, jsou stále na Wikipedii zdokumentovány jen velmi málo.

Přípravu expedice si zajistili dobrovolníci sami. Financování akce (ubytování a dopravu) zajistil spolek Wikimedia Česká republika. Úspěšné zdolání akce je založeno na dlouholetých zkušenostech, které jednotliví dobrovolníci získali např. v rámci projektu Foto českých obcí, který pomohl zajistit obrázky z nemalé části České republiky, nebo z dřívějších akcí tohoto typu, které se konaly jak u nás, tak v sousedním Polsku. Tam se Wikiexpedice pořádají pravidelně již od roku 2009.

Ještě se ani neusadil prach na naší úspěšné soutěži Popiš památku, ale to mi nezabrání v tom, abych zanalyzoval některá zajímavá data, která ze soutěže vypadla. Takové ty základní věci už padly v příspěvku Honzy Loužka: vzniklo 150 nových článků, přidáno bylo cca 175 tisíc slov. Pojďme se teď ale podívat pod povrch celé soutěže.

Z prvního grafu (nahoře) je velmi dobře vidět, že v období, kdy se konala soutěž, skutečně vzrostl počet článků napsaných o kulturních památkách (bez ohledu na to, zda do soutěže byly přihlášeny nebo ne). Na ose x je období od začátku ledna do konce února; oranžovým pruhem je vyznačeno trvání soutěže. Na ose y je počet článků o památkách vytvořených v daném dni. Soutěž tedy prokazatelně zvyšuje kvalitu obsahu na téma, které je soutěží pokryto.

Druhý graf se na počet vytvořených článků dívá v kontextu veškerých nových článků na české Wikipedii. Ty jsou opět zobrazeny den po dni, přičemž výška sloupce udává počet napsaných článků za daný den (na ose y). Oranžová část sloupců představuje články o památkách. Z grafu je patrné, že články o památkách tvoří mimo soutěž jen menšinu celkové sumy nových článků; během soutěže podíl památkových článků roste, ale nikdy netvoří významnější podíl. Pokud soutěž zvyšuje počet nových článků na české Wikipedii, pak jen velmi mírně a růst se ztratí v celkovém šumu. Z dat také není možné pozorovat pokles psaní článků na nepamátková témata (což by znamenalo, že se komunita přesměrovává na psaní článků o památkách) – na to je asi naše soutěž příliš „malá“. Přesto některé zajímavé tendence vidíme. V 14 dnech před soutěží činil podíl článků o památkách asi 1,01 % celkového počtu nových článků, v průběhu soutěže to bylo 5 % nových článků a v 14 dnech po soutěži 1,77 % nových článků. Bude zajímavé měřit, zda vzestup zájmu o psaní článků o památkách bude pokračovat i nadále, či se jedná o statistickou odchylku.

Třetí graf (či spíše trojice tří podobných grafů) se věnuje vítězům soutěže Popiš památku – kolegům Petrovi Kinštovi, Ikcurovi a Luborovi Ferencovi. Na časové ose jsou vyneseny jednotlivé týdny od konce roku 2013 (kdy napsal první článek Lubor Ferenc) až do současnosti. Vidíme, že v průběhu roku 2014 napsal svůj první článek Petr Kinšt a posléze se přidal i Ikcur. Osa x vynáší počet nových článků napsaných těmito supervýkonnými wikipedisty v daném týdnu; modře jsou památky a oranžově jiné nové články (velice se omlouvám za změnu barevného kódování). Je zajímavé sledovat rozdíly mezi těmito třemi wikipedisty. Petr Kinšt (nahoře) odjakživa psal články o památkách a byl v tom velmi výkonný. Během soutěže sice skutečně napnul své síly, ale to už udělal předtím několikrát i bez soutěže. Ikcur obvykle články o památkách nepíše, i když na začátku roku 2017 už jedno památkové období měl. Během soutěže se do psaní článků o památkách opřel a psal tolik článků, jako ještě nikdy nenapsal. Je zajímavé, že Ikcurovo zvýšené tempo začalo už před soutěží (nepamátkovými články) a pravděpodobně s naší výzvou nesouvisí. Lubor Ferenc je z oněch tří nejzkušenějším wikipedistou, ač méně výkonným; střídají se u něj období intenzivního psaní nových článků s obdobími klidu. O památkách skoro nepíše, ale soutěž ho, zdá se, stimulovala k napsání vysokého počtu článků po delší době nižší aktivity. Je vidět, že se vliv soutěže na wikipedisty nedá zobecňovat a liší se případ od případu.

Shrnuto a podtrženo: soutěž generuje velké množství nových článků na zvolené téma, ačkoliv v moři nových článků se stále jedná o kapku či maximálně louži. K podrobnějšímu zhodnocení by bylo nutné měřit i rozsah článků či dokonce kvalitu. Nezdá se, že by wikipedisté hromadně přepínali z psaní „svých“ témat; někdy to tak trochu je, ale situace se liší případ od případu.

Data pochází z nástrojů: Quarry (seznam článků vzniklých v rámci soutěže s daty jejich vzniku a celkové počty nových den po dni), Wikidata Query (seznam všech českých článků o památkách v Česku), X’s Tools (články vytvořené jednotlivými wikipedisty). Analýza i vizualizace byly kompletně provedeny v Excelu. Za data z Quarry děkuji Martinovi Urbancovi.

Klára

Novou výkonnou ředitelkou byla v lednovém výběrovém řízení jmenována Klára Joklová. Klára na tuto pozici nastoupí od 1. března a nahradí tak ve funkci Petru Pejšovou, která tuto funkci opustila na konci roku 2017. Vítáme Kláru v našem spolku a rádi bychom jí popřáli mnoho úspěchů v čele Wikimedia Česká republika.

Co nám o sobě Klára prozradila? Od patnácti pracovala v různých neziskovkách jako dobrovolnice a zajímala se zejména o sociální témata a problémy související s dospíváním. Proto začala studovat sociální politiku a sociální práce a zároveň pracovat v neziskových organizacích, částečně s klienty, hlavně dětmi a mladými lidmi, ale velmi brzy také na projektovém řízení, zejména evropských projektů a strategickém rozvoji organizace. V organizaci Lata pracovala s desítkami dobrovolníků a za pět let v řízení mohla být součástí profesionalizace a rozvoje organizace z malého sdružení po stabilní organizaci. Po návratu ze zahraničního pobytu pak pracovala na projektu rodinných konferencí na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Poslední dva roky spoluvytvářela projekt, který zapojuje 2/3 republiky do transformace systému péče o ohrožené děti a jejich rodiny a za poslední dva roky každý měsíc téměř kompletně dokola objela celou Českou republiku.

Ráda cestuje, procestovala jihovýchodní Asii, střední Ameriku a Nový Zéland a žila v Austrálii, vyučuje lyžování a jezdí v terénu na kole. Má ráda nezávislou hudbu a zajímá se o udržitelný rozvoj; kromě toho se zřejmě nerada fotí, protože nalézt vhodnou fotografii pro tento příspěvek bylo téměř nemožné :-). Z pracovních hodnot je pro ni zásadní sdílení společné vize, otevřenost a partnerský způsob spolupráce.

Nový tým Wikimedia Česká republika pěkně pohromadě (zleva: Jagro, Jakub, Vojta D, Klára, Aktron, Gabka, Vojta V.) – zrovna přejeme všechno nejlepší srbské Wikipedii k jejich 15. narozeninám (autor: Vojtěch Dostál, CC-BY-SA 4.0)

Klára se zhostí důležitých úkolů, které na nás v roce 2018 čekají. Letos poprvé jsme obdrželi grant APG udělovaný nadací Wikimedia těm největším pobočkám na světě. Očekává se od nás tedy profesionální vedení pobočky, odpovědná a efektivní správa finančních prostředků a zejména velmi kvalitní měření našeho dopadu. V projektové oblasti nás čeká rozvoj projektu GLAM (spolupráce s kulturními institucemi) pod taktovkou (nejen) Jakuba Holzera a s tím související kontaktování různých multimediálních databází. Masivně se rozvíjí i vzdělávací program, kde se letos chystá spousta nových velkých akcí (mezi nimi vyniká zejména seniorské Wikiměsto a pro malé děti tzv. Wikikemp). Na Kláře bude dohlédnout na to, aby projekty byly nejprve kvalitně promyšleny a připraveny, následně odpracovány a nakonec vyhodnoceny. Při tom všem se nesmí zapomínat na práci s dobrovolníky, nad níž bychom chtěli více přemýšlet. A abychom na tohle všechno měli dostatek finančních prostředků a nemuseli se spoléhat jen na naši mateřskou nadaci Wikimedia, plánujeme v roce 2018 i rozvoj fundraisingové činnosti (který se nepodařilo zrealizovat loni).

Klára nám také poslala malou prosbu určenou vám, čtenářům tohoto příspěvku: Moc by mě zajímalo, jak se kdo k Wikipedii/ Wikimedii dostal, co ho přivedlo, co ho nejvíc baví, jaký je jeho příběh, moc by mi to na začátku pomohlo… Pokud mi kdokoli, kdo si najde po dočtení až sem 5 minut svého času a zamyslí se, jak to bylo a je dnes a odstavec, klidně anonymně, mi pošle, bude to to nejlepší přivítání. Jinak se určitě chystám brzy potkat s co nejvíce lidmi osobně, zatím to byla velká radost a inspirace. Kláře můžete psát na klara.joklova@wikimedia.cz (nebo skrze e-mailové rozhraní na Wikipedii).

Banner soutěže Popiš památku. Nyní vyhodnocujeme!

Přesně měsíc trvala soutěž s názvem „Popiš památku“, během níž se editoři Wikipedie utkali v tom, kdo napíše nejvíce článků o českých kulturních památkách. Za uplynulých 30 dnů dokázali vytvořit přes 150 článků.

V současné době pracuje tříčlenná porota a organizátor soutěže na vyhodnocení. V dohledné době představíme výsledky, kontaktujeme vítěze a oznámíme místo a způsob předání cen. Jsme rádi, že se do první editační soutěže po dlouhé době zapojilo celkem 47 editorů, kteří napsali okolo 175 tisíc slov. Nejdelší napsaný článek (Hornický dům v Sokolově) má délku 17,5 kb. Za ním následuje řada dlouhých a kvalitních článků.

Mezi soutěžními články například je například 34 kostelů, 24 zámků, 16 vil, 14 tvrzí a spoustu dalších zajímavých chráněných objektů. Popsány byly hlavně západní Čechy, Karlovarsko a Morasvkoslezský kraj, jak lze vidět na mapě jednotlivých článků.

Cílem akce bylo zvýšit povědomí o českých kulturních památkách. Řada z nich totiž není na české Wikipedii stále zdokumentována, a to i přes to, že jsme již uskutečnili tři ročníky soutěže Wiki miluje památky. Letní fotografické akce zajistily tisíce fotek, seznamy kulturních památek na české Wikipedii však co do textu do značné míry zely prázdnotou. Česká republika má okolo 40 tisíc kulturních památek, z toho přes čtyři tisíce jsou encyklopedicky významné (většinou se jedná o historické budovy, hrady, fary, kostely, zámky, tvrze, mosty apod.) Ty na české Wikipedii stále potřebujeme!

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů,

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si

Na Wikizprávách se objevil nový redaktor s přezdívkou Cepice. Napsal zprávu o formuli 1, na začátečníka solidní, i když s větším množstvím chyb - překlepů a chyb gramatických, formátovacích i faktických (asi vzniklých překlepem). I kdyby někdo nebyl znalec a nevěděl, jak to je po faktické stránce, na první tři druhy chyb musel přijít snadno každý. Zpráva z neděle přesto zůstala bez povšimnutí

Zhruba před dvěma a půl měsíci jsem na tomto blogu hodnotil, jak se Wikizprávám daří po mém odchodu, tedy poté, co jsem ztratil trpělivost s osobními útoky a s ústrky ze strany ostatních redaktorů. Je nejvyšší čas napsat, jak se věc vyvinula dál. Obsah Wikizpráv Tvorba velkých zpráv, která byla vždy považovaná za hlavní účel Wikizpráv, se nadále drží na velmi chabé úrovni. Za oněch 3,5 měsíce

Danny využil po 1,5 roce práva byrokrata a přidělil na Wikizprávách příznak bota, a to kamarádu Mildovi. Mildovo zdůvodnění bylo velmi stručné a neurčité a vše trvalo půl hodiny. Mně přiděloval příznak bota na opakované žádání, na základě bezprecedentního výslechu a po konzultacích s jinoprojektovými byrokraty celé dva měsíce. Určitý rozdíl samozřejmě v obou žádostech byl - Mildův bot běhá i

Předevčírem jsem tu napsal blog o tom, jak se vedlo mnou založené zprávě na anglických Wikizprávách. Po dvou dnech musím dodat, že to s ním dopadlo špatně. Článek nejspíš nikdy nebude zveřejněn jako řádná zpráva. Narazil jsem totiž na již popsaný složitý systém anglických Wikizpráv. V praxi je ale ještě komplikovanější a nezvládnutější, než to vypadalo v teorii a na první pohled. Čekání na

Je to něco málo víc než měsíc, co jsem už si řekl dost a odešel na neurčitou dobu z Wikizpráv. Přestalo mne bavit, že jeden redaktor (ale též správce) Tchoř, který sám připouští, že Wikizprávy nepředstavují jeho hlavní zájem, a který za celé své působení napsal jen hrstku překladů zpráv, doporučuje nejpracovitějšímu autorovi, aby odešel, když se mu na Wikizprávách něco nelíbí. Taky mne přestalo

Napsal jsem na anglických Wikizprávách zprávu o zvolení prezidenta České republiky (mimochodem, české Wikizprávy tu zprávu stále ještě nemají). Je to už šestá zpráva, kterou jsem tam napsal (za téměř pět let, takže žádný častý přispěvatel tam rozhodně nejsem). Moje zkušenosti s anglickými Wikizprávami jsou ale stále rozpačitější. Anglické Wikizprávy mají status média, které je agregováno do