Co by byla Wikipedie bez referencí a zdrojů? Jak by zachovávala svou objektivitu? Byla by natolik důvěryhodným zdrojem? Odpovědi na tyto otázky nejspíše všichni tušíme, ale naštěstí na ně ani odpovídat nemusíme. Wikipedie naštěstí JE založena na referencích a důvěryhodných zdrojích.

Čas od času se však i na Wikipedii objeví neocitovaná pasáž, která nutně potřebuje kvalitní zdroj, je třeba ho tedy doplnit. Pokud se považujete za wikipedistu opraváře či vám jen záleží na kvalitních wikiheslech, existuje výzva přesně pro vás! #1Lib1Ref probíhá ve všech zemích světa a má motivovat (nejen) knihovníky, aby po vzoru encyklopedistů přispěli alespoň jednou referencí k existujícím článkům.

Zapojit se může každý, ale proč právě cílit primárně na knihovníky? Kdo jiný než knihovníci má takové předpoklady pro udržování kvality citací na české Wikipedii? Knihovníci jsou experti ve vyhledávání a poskytování informací a při své práci dennodenně pracují s knihami a časopisy, které jsou pro Wikipedii neocenitelnými prameny informací.

Připojíte se k wikipedistům z celého světa!

Výzva #1Lib1Ref probíhá vždy dvakrát do roka (vždy v lednu a květnu) po celém světě. V rámci výzvy taktéž běží soutěž, a to jak v rámci České republiky, tak i celého středoevropského regionu. Popasovat se tedy můžete nejen s tuzemskými wikipedisty, ale i nespočty dalších!

Důležitá je pak spolupráce české pobočky Wikimedia jako takové. Snažíme se být mezi světovými komunitami vidět a nebojácně prezentovat naše nápady. Mezinárodní komunita například ocenila české wikivyznamenání za tuto výzvu či videonávod přímo od wikiknihovníků, jak se do výzvy může jednoduše zapojit každý uživatel Wikipedie včetně úplných nováčků. Zároveň jsme vyjednali, aby se mohli editoři zapojit do soutěže v rámci středoevropského regionu, jak v rámci lednové, tak v rámci květnové výzvy #1Lib1Ref.

Jak to letos dopadlo?

Do výzvy bylo možné se zapojit nejdříve od 15. ledna do 5. února, poté od 15. května do 5. června. Editoři tedy měli celých 44 dní na to se do výzvy zapojit. Jak si vedli?

Na české Wikipedii bylo díky výzvě #1Lib1Ref podařilo přidat či doplnit 310 referencí. Za tímto úspěchem poté stojí 32 wikipedistů a wikipedistek. Z těch bylo oba dva turnusy soutěže vylosováno 5 výherců, kteří svou prací získali drobné ceny. Ve svých poštovních schránkách tak účastníci výzvy mohli najít poukázky od vydavatelství Academia a KOSMAS, knihu či merch spolku Wikimedia Česká republika.

Výherci letošních výzev se stali:

#1Lib1Ref leden 2024	#1Lib1Ref květen 2024
Aktron	V0lkanic
KKDAII	Linda.jansova
The Subterranean	PetrVod
Meloun1212	Dolečková Kateřina
Mojmir Churavy	Skot

Vítězům gratulujeme. Těšíme se opět za rok!

Jsme tu pro vás!

Součástí letošní výzvy 1Lib1Ref bylo mimo jiné školení Přidej citaci na Wikipedii, které proběhlo v pondělí 20. května 2024 a bylo zaměřeno primárně na knihovníky. Z toho důvodu jsme přizvali ke spolupráci a propagaci Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). Díky této spolupráci bylo doplněno více než 40 referencí a citací k existujícím článkům. Účastníci se v rámci online školení od hlavního lektora Pavla Bednaříka dozvěděli, proč a jak citace k článkům přidávat a jaká jsou úskalí neozdrojovaných článků. Online záznam školení je k dispozici na youtube kanálu Wikimedia ČR. Součástí podpory v rámci výzvy 1Lib1Ref, ale i mimo období výzvy, je pravidelná Wikiporadna, která nabízí konzultaci každé pondělí od 18:00 hodin. Pro ty, kterým nevyhovuje pondělní termín, je určena wikiporadna na objednávku – stačí si vybrat z nabízených konzultantů i termínů.

Tak zas za rok, trošku jinak.

Na české Wikipedii probíhá výzva #1Lib1Ref již od roku 2022 a každým rokem se do ní zapojuje více a více editorů! V prvním turnusu této výzvy, tedy v lednu 2022, se reference na Wikipedii rozhodlo přidat pouze dva uživatelé Wikipedie se svými sedmi editacemi. Nepochybujeme o tom, že každá reference má svůj význam a i za ně samozřejmě děkujeme. Na druhou stranu nepochybujeme o tom, že na 310 referencí za rok se prostě a jednoduše kouká lépe.

Pokud byste toto číslo však chtěli ještě vylepšit, šanci budete mít příští rok, a to tradičně v datech 15. 1. až 5. 2. a 15. 5. až 5. 6.! Výzva #1Lib1Ref se vám dokonce představí i v novém kabátku, a to s názvem „PŘIDEJ CITACI“, aby byla výzva přístupnější a srozumitelnější tuzemskému uživateli. Těšíme se na vás.

The post Jak jsme letos doplňovali reference – mezinárodní výzvy #1Lib1Ref first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Czech Wiki Photo  je hlavní fotografická soutěž pořádaná spolkem Wikimedia Česká republika. Je stálicí mezi fotografickými soutěžemi, ve které se pravidelně utkávají stovky fotografů. Soutěž je určena pro všechny amatérské i profesionální fotografy a fotografky působící v Česku, kteří chtějí přispět k rozšíření obsahu Wikipedie a dalších projektů Wikimedia svobodnými fotografiemi.

Proč soutěžit v Czech Wiki Photo?

Cílem Czech Wiki Photo je motivovat fotografy k pořizování a nahrávání fotografií, které mohou vhodně ilustrovat články na české Wikipedii. 

Soutěž probíhá každoročně v období mezi 1. listopadem a 31. říjnem následujícího roku. Soutěžit lze ve třech hlavních kategoriích:

• Příroda
• Společnost, kultura a události
• Vytvořeno člověkem

Protože je cílem soutěže získávat kvalitní fotografie, pro ilustrace článků na Wikipedii je u fotografií vedle umělecké hodnoty posuzována také její užitečnost. 

Do každé kategorie může fotograf přihlásit až 3 fotografie. Minimální požadovaná velikost souboru je 2 MB a nejmenší rozměr kratší strany fotografie alespoň 2160 px. Fotografie musí být pořízené na území České republiky. 

Výhry pro vítěze

Autoři nejlepších fotografií v každé kategorii soutěže Czech Wiki Photo 2024 obdrží poukaz na roční předplatné programu Zoner Photo Studio X od partnera soutěže Zoner, wikipedistické vyznamenání a drobné ceny od spolku Wikimedia ČR. Navíc bude oceněna i fotografie nejlepšího nováčka na Wikipedii.

Jak se zapojit

Chcete-li se zapojit do soutěže Czech Wiki Photo 2024, stačí nahrát své fotografie na Wikimedia Commons a vyplnit správnou kategorii. Pro nahrávání fotografií je k dispozici jednoduchý formulář. Pokud nemáte zkušenosti nahráváním obrázků na Wikipedii, na stránkách soutěže naleznete stručný videonávod. 

Soutěžní fotografie musí být pořízené na území České republiky v období od 1. listopadu 2023 do 31. října 2024. Uzávěrka soutěže je 31. října 2024. 

Veškeré informace o soutěži včetně pravidel naleznete na stránkách Czech Wiki Photo 2024. 

The post Hlavní fotografická soutěž na české Wikipedii: Czech Wiki Photo letos po šesté! first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Letos měli fotografové díky Wikimedia ČR již podruhé příležitost zapojit se do soutěže o nejkrásnější fotku české přírody Wiki Loves Earth Czechia. Na výherních příčkách se umístili 3 fotografové. Do mezinárodního kola soutěže postupuje deset fotografií.

Zvěčnění přírodních krás na Wikimedia Commons 

Druhý ročník českého kola soutěže Wiki Loves Earth Czechia se konal od května do června. Jedná se o soutěž, která se zaměřuje na dokumentaci přírody v chráněných územích po celém světě. Národní kola soutěže v jednotlivých zemích probíhajli až do konce července. Nejlepší fotky z těchto národních kol se utkají v mezinárodním finále. Soutěžící mají nejen možnost vyhrát a postoupit, zároveň se podílejí na rozšiřování databáze svobodných médií Wikimedia Commons, které mj. slouží jako ilustrace obsahu na Wikipedii – a to celosvětově.

Nejlepší fotografie Wiki Loves Earth Czechia 2024

V porotě soutěže usedl vítěz hlavní fotografické soutěže Czech Wiki Photo Konstantin Zhdanov a vítězové Mikrosoutěte Ohrožené stavby Anaj7 a Gampe. Na základě jejich hodnocení byli vybráni tři vítězové a deset fotek, které postupují do mezinároního kola soutěže.

Na prvním místě se umístil Luckhy86 hned se dvěma fotografiemi ptáků – Ledňáček na Lovu a Dudek chocholatý při krmení mláďat.

Na druhém místě se umístil Lubomír Dajč s fotografií Páření čápů bílých.

Na třetím místě se umístil uživatel Kylfas s fotografií Pálavské zříceniny.

Fotografové na prvních třech místech vyhrávají poukaz na ročního předplatného programu ZPS X na úpravu fotografií od partnera soutěže Zoner a.s.

Patnáct postupujících fotek 

Patnáct nejlepších fotek, které postupují do mezinárodního kola Wiki Loves Earth.

Všem postupujícím gratulujeme a přejeme dobré umístění také na mezinárodní úrovni.

Czech Wiki Photo 2024 se blíží!

Nestihli jste se zapojit do WLE Czechia 2024? Nezoufejte. V červenci začne další ročník naší hlavní fotografické soutěže Czech Wiki Photo 2024

The post Dechberoucí fotografie české přírody – těchto deset fotekpostupuje do mezinárodního finále soutěže Wiki Loves Earth Czechia 2024 first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Březen a první týden v dubnu patřil na Wikipedii opět ženám a tématům s ženami spojenými. Díky výzvě Měsíc žen na Wikipedii, který již po sedmé pořádal spolek Wikimedia Česká republika, se podařilo 91 wikipedistům a wikipedistkám vytvořit 382 článků a dalších 183 rozšířit – celkem udělali 565 editací.

Letos jsme se společně sešli čtyřikrát: v Americkém centru, na Akademii věd, na Fakultě sociálních věd UK a ve Státním oblastním archivu v Praze. Spolupráce s různými partnery dlouhodobě pomáhá zasáhnout rozmanitou výseč témat a žen, resp. jejich biografií, které je potřeba pro Wikipedii zpracovat. Ať už jde o témata týkající se např. vědních disciplín či kulturních oblastí. Díky tomu se výzvě daří přilákat k editování nováčky s expertním vhledem. 

Cílem výzvy je jednak motivovat více žen k editování Wikipedie a jednak zvětšit objem biografií a souvisejících článků, které o ženách a s nimi spojených tématech pojednávají. V současnosti se na české Wikipedii nachází 120 tisíc biografií mužů a jen 26 tisíc biografií žen. Nepoměr je také v rozložení editorů. Pouze 1 z 10 dobrovolných editujících je žena. Do psaní článků se mohl v rámci výzvy zapojit kdokoliv – buď online z pohodlí svého domova, nebo přijít na některou z našich akcí, kde byli nejen úplným nováčkům k ruce naši zkušení lektoři a lektorky. 

Editování společně s velvyslancem

Hlavní akcí Měsíce žen na Wikipedii je již tradičně editaton v Americkém centru v Praze. Ve čtvrtek 21. března přišlo editovat 37 lidí a 5 se jich připojilo online.

„Editaton se zde konal již posedmé, velice si ceníme naší dlouhodobé spolupráce. Je to skvělá možnost jak sdílet společný zájem, slyšet příběhy jednotlivých článků a být svědkem cesty, kterou k jejich vytvoření musejí editoři a editorky ujít,“ říká Klára Joklová, výkonná ředitelka spolku Wikimedia Česká republika.

Na světě je spousta zajímavých žen, ať už v politice, v umění, ve vědě. Je škoda, že o nich víme tak málo a že na Wikipedii nemají zastoupení, které by si zasloužily.

– Kristina Němcová, účastnice editatonu

Vzácným hostem byl velvyslanec Spojených států amerických Bijan Sabet. Vyzkoušel si, jak se do Wikipedie přispívá a utvrdil naše dobré vztahy s americkou ambasádou, která spolek Wikimedia Česká republika dlouhodobě podporuje.

„Píšu článek o české sochařce Dagmar Šubrtové. Měla už asi 20 samostatných a nespočetně kolektivních výstav, takže ta tvorba hesla není příliš jednoduchá,“ komentuje Jiřina Kádnerová. Její článek vychází čistě z vlastních rešerší, za informacemi pro článek cestovala i do různých knihoven a galerií. Referencí – odkazů na literaturu nebo relevantní weby – je v článku na 125. 

Na tvorbu článku si našel čas i hlavní lektor spolku Wikimedia ČR, Pavel Bednařík: „Rozhodl jsem se přispět článkem o německé herečce Sandře Hüller, která hrála v oscarovém filmu Zóna zájmu a myslím si, že zrovna ona si zaslouží být na české Wikipedii.“

Ženy, média a Wikipedie: Téma pro studenty FSV UK

Workshop Ženy, média a Wikipedie byl prvním, který jsme organizovali ve spolupráci se spolkem Studenti IKSŽ na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Financování zajistil grant od Akademického senátu FSV UK. 

Pozvání do diskuse přijala zahraniční reportérka České televize Ilona Zasidkovyčová, doprovodila ji editorka Pavlína Tomášová. Přednáška se věnovala zejména působení Ilony na Ukrajině, při diskusi byl dán prostor tématům souvisejícím např. s genderovými předsudky. Díky workshopu vznikl také článek právě o Iloně Zasidkovyčové nebo byla nahrána fotka Markéty Fialové.

„Workshop Ženy, média a Wikipedie patřil mezi nejzajímavější edukační akce spolku Studenti IKSŽ. Podobné praktické kurzy s přesahem do jiného druhu mediální komunikace, než je zpravodajství, popřípadě PR, jsou na našem institutu bohužel nedostatkovým zbožím, a tak se stávají velmi žádanými ze strany studentů. Budeme velice rádi, pokud se spolkem Wikimedia ČR budeme moci spolupracovat i nadále!

– Michael Benda, místopředseda spolku Studenti IKSŽ

Ženy ve vědě – zvuky klávesnic se opět rozezněly Akademií věd

Již podruhé jsme spojili síly s Fyzikálním ústavem Akademie věd a hned z kraje editační výzvy jsme se potkali v krásných prostorách hlavní budovy Akademie věd na Národní třídě – tématem tohoto editatonu byly, stejně jako minulý rok, Ženy ve vědě. Samotné editování doprovodila putovní výstava České vědkyně a jejich přínosy nejen české vědě. 

Kromě Fyzikálního ústavu se letos zapojil také Historický ústav a wiki-rezidenti z několika partnerských institucí, muzeí a knihoven. Účastníci tvořili pestrý mix vědeckých pracovníků, wikipedistů a seniorů. Čas na editování si našel i předseda spolku WMČR Michal Reiter a spolu s ním několik dalších členů. 

Atmosféru akce můžete načerpat třeba skrze fotografie Richarda Sekeráka.

Ženy a archivy

Součástí Měsíce žen na Wikipedii byla v letošním roce také akce nazvaná Ženy a archivy, kterou jsme připravili jako součást GLAM spolupráce se Státním oblastním archivem v Praze (SOA). Seminář a workshop zaměřený na významné ženy a jejich odkaz byl určen středočeským archivářům a archivářkám, kteří si vyzkoušeli psaní a zdrojování původních článků. Mj. vznikly  nové příspěvky, jako např. článek o významné řeholnici Antoinettě Olze Chotkové.

Jak dopadla soutěž o ceny?

Všechny účastníky a účastnice výzvy jsme ocenili virtuální „medailí“ (uživatelským vyznamenáním vytvořeným právě pro tuto událost). Navíc pro prvních 100 účastnic a účastníků výzvy Měsíc žen na Wikipedii poskytl partner soutěže Audioteka měsíční vstup do svého Audiotéka klubu, což znamená přes 1 500 titulů k poslechu bezplatně v rámci předplatného a 20 % slevu na tisíce dalších audioknih.

Mezi 10 vítězů a vítězek jsme rozdělili poukázky od nakladatelství wo-men, roční předplatné časopisu Heroine a další ceny. Kdo mezi ně patří? Podívejte se do tabulky níže.

Nejaktivnější	Karelkam	83 příspěvků
	Svajcr	54 příspěvků
	Dobroš	36 příspěvků
Cena poroty	Naďačel	kvalitní texty o součaných vědkyních
	Miroslava Fišerová	kvalitní texty o současných světových umělkyních
	JanaJin	Marie Krakešová, Štěpánka Jislová
	Halfirien	Emma Stebbins, Adelaide Johnson
	Jrnka ka	Dagrmar Šubrtová
	Romanvysansky	Matky z Náměstí nebeského klidu
	MAKY.OREL	Příkrm

O vyhodnocení soutěže se postarali:

• David Hlaváček, Fyzikální ústav AV ČR
• Olga Słowik, Ústav pro českou literaturu AV ČR
• Jan Beránek, Wikimedia Česká republika

Projekt finančně podpořilo Velvyslanectví USA v České republice v rámci programu Small Grants. 

Děkujeme našim partnerům i všem, kdo se do letošní výzvy zapojili. Vítězům gratulujeme. Těšíme se opět za rok!

Pokračujeme nejen v březnu

V průběhu celého roku je aktivní skupina Ženy na Wikipedii na Facebooku. Budeme moc rádi, pokud se do ní přidáte a budete zde sdílet zkušenosti, navzájem si radit s editováním, sdílet články o významných ženách nebo tipy na články chybějící. Zajímá nás, co editorky a editoři na Wikipedii zažívají a jak toto prostředí dál kultivovat. Zapojte se také! Pojďme vytvořit skupinu lidí, která ženy na Wikipedii vítá.

Podívejte se za námi do Amerického centra

Jak probíhal editaton v Americkém centru? Podívejte se na video níže, ze kterého načerpáte atmosféru místa.

The post Měsíc žen na Wikipedii ji obohatil o 382 nových a celkem 565 editovaných článků first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Již podruhé pro vás přinášíme možnost zapojit se do mezinárodní fotografické soutěže Wiki Loves Earth prostřednictvím její české mutace Wiki Loves Earth Czechia 2024.

Fotografování přírody patří mezi nejoblíbenější fotografická témata. Na základě velkého zájmu se proto spolek Wikimedia Česká republika rozhodl zapojit do dalšího ročníku soutěže zaměřeného na dokumentování chráněných území v Česku. V roce 2023 se do soutěže zapojilo téměř 100 fotografů a bylo nahráno 350 fotografií. 

Jak se zapojit do Wiki Loves Earth?

Soutěže Wiki Loves Earth Czechia 2024 se může zúčastnit kdokoli. Stačí nahrát vlastní fotografii zachycující krásy přírody českých chráněných území na Wikimedia Commons. Soutěž probíhá od 1. května do 14. června 2024 avšak soutěžit lze i s fotografiemi pořízenými v minulosti..Abyste mohli vyhrát, musí být fotka pořízená v některém z chráněných území a musí mít alespoň 2 MB. Dále je potřeba při nahrávání popsat, co se na fotografii nachází a kde byla fotka pořízena. Do soutěže lze přihlásit až 5 fotografií. Podrobný návod na nahrání fotky krok za krokem najdete na stránkách soutěže Wiki Loves Earth Czechia 2024.

Jak si dopomoct k bezchybným fotkám?

Pro dva nejlepší fotografy či fotografky máme připravené roční předplatné programu k úpravě fotografií ZPS X od partnera soutěže Zoner. Odborná porota dále vybere 10 nejlepších fotografií, které postoupí do mezinárodního kola Wiki Loves Earth, kde budou reprezentovat naši zemi a soutěžit o hodnotné ceny. Pojďte do toho, hraje se o hodně!

Nejlepší fotky WLE Czechia 2023

V loňském ročníku postoupilo na základě poroty do mezinárodního finále těchto deset fotografií. 

Bude letos mezi výherními fotografiemi ta vaše?

The post Druhý ročník Wiki Loves Earth Czechia je tady – ukažte světu to nejkrásnější z Česka first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Spolek Wikimedia Česká republika, který pečuje o rozvoj české Wikipedie, věnuje konec května a celý červen na Wikipedii lidským právům. Pod záštitou zmocněnkyně vlády pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové chce motivovat dobrovolné wikipedisty a wikipedistky i veřejnost, aby psali články o širokých lidskoprávních a humanistických tématech, historii i osobnostech. Hlavní editaton výzvy se koná 26. 6. v Praze ve spolupráci s Amnesty International.

Projekt Lidská práva na Wikipedii spojuje vytváření nových hesel pro Wikipedii s podporou lidských práv. Výzva začíná 20. 5. a běží až do konce června. Lze se jí zúčastnit online nebo osobně během tzv. editatonů, kde mohou nováčkům poradit zkušení lektoři a lektorky. Hlavní editaton proběhne ve spolupráci s Amnesty International 26. 6. v Praze v Langhans – v kavárně a centru Člověka v tísni od 15:00. Pro neziskové organizace připravuje Wikimedia ČR 5. 6. od 15:00 online workshop Jak dostat vaše téma na Wikipedii?.

Wikipedie i další wiki projekty usilují podle organizátorů výzvy o to, aby měl každý člověk opravdovou možnost se svobodně podílet na souhrnu všech znalostí. Stojí na možnosti „svobodně vyhledávat, přijímat a předávat informace“. Všeobecná deklarace lidských práv tuto možnost výslovně ukotvuje v 19. článku jako lidské právo.  

„Výzva Lidská práva na Wikipedii již třetí rok ukazuje, že Wikimedia ČR se nechce o toto právo pouze opírat, ale také ho aktivně umožňovat. Chceme lidem nejen zprostředkovat přístup k neutrálním a aktuálním informacím o lidských právech, ale také ukázat jejich rozmanitost. Encyklopedická hesla na Wikipedii mohou postihnout silné příběhy obyčejných lidí bojující za lepší svět, stejně jako komplexnost nových lidskoprávních výzev v digitálním věku. Pojďme společně zajistit přístup k informacím o širokých lidskoprávních a humanistických tématech, historii a osobnostech. Ve vědění je síla!“ říká výkonná ředitelka Wikimedia Česká republika.

Editující se tak mohou pustit např. do rozšíření hesla o slavné Erin Brockovich nebo vytvořit zcela chybějící články, jako jsou Digitální práva nebo Právo na přístup k internetu, které mají mnoho jazykových mutací, ale na české Wikipedii zatím chybí. Psát je možné o čemkoliv, co s lidskými právy souvisí. Například o aktivistech za lidská práva, historii nebo třeba filmech, které se problematiky týkají.

Záštitu nad akcí převzala zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Součástí výzvy je také soutěž o poukázky do e-shopu Albatrosmedia.cz pro 10 nejlepších, které opět do soutěže věnovala Nadace Albatros. Ta navíc letos ocení každého účastníka a účastnici bez ohledu na umístění. Všichni zúčastnění tak získají 25% slevu na nákup v e-shopu a dopravu zdarma. 

Pro účast v soutěži stačí do shrnutí editace článku vložit hashtag #lidskaprava.

Kontakt:Hynek Kaplan
PR specialista a fundraiser
hynek.kaplan@wikimedia.cz

The post Ve vědění je síla, vzkazuje Wikimedia Česká republika. Výzva Lidská práva na Wikipedii právě začíná first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Dne 23. dubna se Wikimedia Česká republika připojila k Wikimedia Foundation, neziskové organizací provozující projekty Wikimedia, a k dalším 11 pobočkám Wikimedia po celém světě. Otevřeným dopisem vyzvala členské státy Organizace spojených národů (OSN) k ochraně Wikipedie a dalších projektů veřejného zájmu v připravovaném Globálním digitálním paktu (Global Digital Compact).

Globální digitální pakt je doposud nejkomplexnějším pokusem o vytvoření pravidel pro celosvětově sdílený přístup k digitálním technologiím. Tento dokument má být schvalován v září na Summitu budoucnosti.

Zveřejněný dopis zdůrazňuje, jak může komunitně řízený model Wikipedie sloužit jako vzor pro budování lepšího digitálního prostředí, včetně návrhů pro využití nástrojů umělé inteligence a strojového učení. Wikipedii vytváří a spravuje globální komunita více než 265 000 dobrovolných přispěvatelů. Ti se řídí zásadami, které zajišťují, že informace na platformě jsou založeny na faktech, jsou neutrální a vycházejí ze spolehlivých a ověřených zdrojů.

Otevřený dopis požaduje, aby pakt obsahoval tři klíčové závazky, kterými jsou: 

1. Povzbuzovat komunity k zakládání online projektů veřejného zájmu a tyto chránit;

2. Podporovat a chránit veřejné digitální statky podporou svobodného obsahu, z něhož může mít prospěch kdokoliv a kdekoliv;

3. Umělá inteligence a strojové učení by měly podporovat, nikoli nahrazovat lidi, kteří vytvářejí obsah a rozhodují ve veřejném zájmu.

Tyto podmínky dle našeho názoru pomohou zajistit otevřený, interoperabilní (schopnost různých systémů vzájemně spolupracovat) a dostupný internet, který bude zajišťovat podmínky pro fungování projektů veřejného zájmu, jako je Wikipedie, a lidí, kteří tyto projekty vytvářejí.

Otevřený dopis k ochraně Wikipedie a dalších projektů veřejného zájmu v Globálním digitálním paktu

Globální digitální pakt (Global Digital Compact) představuje jedinečnou a významnou příležitost měnit náš digitální svět tak, aby podporoval veřejný zájem a udržitelný rozvoj pro kohokoliv a kdekoliv.

My, signatáři tohoto otevřeného dopisu, vyzýváme členské státy OSN, aby přijaly pozitivní vizi budoucího internetu, který v celosvětovém měřítku podporuje různorodé komunity ve vytváření a provozování bezplatných a otevřených znalostních projektů. Projekty Wikimedia, včetně online encyklopedie Wikipedie, nabízejí světu největší bezplatné, otevřené, mnohojazyčné, mezikulturní a univerzálně přístupné úložiště vzdělávacích materiálů, jaké kdy bylo vytvořeno. Projekty Wikimedia spravované dobrovolníky tvoří komunitně vedený ekosystém, který vyniká integritou nabízených informací. Slouží jako veřejná digitální infrastruktura pro otevřeně licencovaný, neutrální, encyklopedický obsah ve více než 300 jazycích.

Více než dvacetileté zkušenosti z provozování Wikipedie nás naučily, že lidstvu bude nejlépe sloužit internet, který bude otevřený, globální, interoperabilní a všeobecně dostupný. Proto by měly být do textu Globálního digitálního paktu zahrnuty tři základní závazky:

1. Povzbuzovat komunity k zakládání online projektů veřejného zájmu a tyto chránit;

2. Podporovat a chránit veřejné digitální statky podporou svobodného obsahu, z něhož může mít prospěch kdokoliv a kdekoliv;

3. Umělá inteligence a strojové učení by měly podporovat, nikoli nahrazovat lidi, kteří vytvářejí obsah a rozhodují ve veřejném zájmu.     

*       *       *

1. Povzbuzovat komunity k zakládání online projektů veřejného zájmu a chránit je     

Po více než dvě desetiletí dobrovolnické komunity, které ve veřejném zájmu přispívaly     ke svobodným a otevřeným znalostním projektům (jako je Wikipedie podporovaná Wikimedia Foundation), vyvíjely systémy samosprávy umožňující správu a moderaci obsahu. Jejich účelem je zajistit, aby informace vytvářené a sdílené v rámci projektů byly spolehlivé a dobře dostupné.

Současná regulatorní diskuse se často zaměřuje pouze na komerční, shora dolů řízené modely digitální správy. Méně se potom zabývají pozitivním dopadem komunit veřejného zájmu, které fungují v rámci participativních a kolaborativních samosprávných modelů. Komunitně spravovaný digitální prostor umožňuje přispěvatelům ve veřejném zájmu zlepšovat spolehlivost obsahu tím, že navrhuje politiky a postupy vhodné pro daný kontext, které kladou důraz na hodnoty, jako je bezpečnost a inkluzivita.

Příkladem takovéhoto online prostoru jsou projekty Wikimedia. Globální, svobodné a otevřené znalostní projekty, jako je Wikipedie, by neměly být vzácností. Mezinárodní komunita by měla prostřednictvím veřejných politik, financí a dalších zdrojů podporovat svět, kde online komunity řídí a budují vlastní projekty veřejného zájmu tak, aby byly spravedlivé a přispívaly ke zdravému online informačnímu ekosystému.

S vývojem regulace online prostředí musíme zajistit, aby přijaté regulatorní rámce podporovaly rozvoj internetu, ve kterém se daří projektům veřejného zájmu a kde vznikají nové a přístupné oblasti kulturní a vzdělávací výměny budované na etických základech.

2. Podporovat a chránit veřejné digitální statky podporou svobodného obsahu, z něhož může mít prospěch kdokoliv a kdekoli     

Wikipedie a další projekty, které poskytují přístup ke znalostem, jsou digitálním veřejným statkem, jehož základem je svobodný digitální obsah. Tyto projekty podporují přístup k ověřeným a spolehlivým informacím a odborným znalostem, čímž slouží veřejnému zájmu.

Digitální veřejné statky, jako je Wikipedie, závisí na funkčním systému veřejných licencí. 

Na jejich základě by měly být dostupné také informace a znalosti, které vznikly s využitím veřejných prostředků. Veřejné licence by měly být v digitálním věku dále chráněny například tím, že nebudou udělována nová výhradní práva nadigitalizaci již existujících děl.

Platformy budující veřejné digitální statky, jako je Wikipedie a další Wikimedia projekty, navíc podporují vícejazyčné a interkulturní online prostředí, které je stěžejním prvkem v budování inkluzivního online prostředí, a které přispívá k plnění cílů udržitelného rozvoje.

3. Umělá inteligence a strojové učení by měly podporovat, nikoli nahrazovat lidi, kteří vytvářejí obsah a rozhodují ve veřejném zájmu.     

Věříme, že nástroje umělé inteligence a strojového učení mohou uspíšit plnění mnohých cílů udržitelného rozvoje tím, že umožní lidem přístup k ověřeným znalostem. Komunita dobrovolníků na Wikipedii již mnoho let nasazuje systémy strojového učení, které napomáhají správě a moderaci spolehlivých informací. Aby tyto nástroje sloužily veřejnému zájmu, musí být jejich rozvoj zajištěn v souladu s mezinárodními standardy lidských práv. Účast na vývoji těchto nástrojů by měla podléhat transparentním a otevřeným procesům, které řídí ty komunity, kterým mají tyto nástroje pomáhat. V konečném důsledku mohou být systémy umělé inteligence a strojového učení spolehlivé pouze tehdy, učí-li se samy s využitím dobře ozdrojovaných znalostí, vytvářených a řízených lidmi, kteří jsou za své příspěvky náležitě oceněni.

*       *       *

Rozvinutí plného potenciálu internetu – internetu, který umožňuje spolupráci, rozšiřuje přístup ke znalostem a napomáhá společenskému pokroku – závisí na společné snaze vlád, tvůrců politik a občanské společnosti o ochranu prostoru veřejného zájmu na internetu.               

Globální digitální pakt musí chránit to nejlepší z toho, co již internet nabízí: online komunity fungující na základě vzájemné spolupráce, online prostředí chránící lidská práva a platformy vedené dobrovolníky, díky nimž jsou digitální veřejné statky – včetně různorodých a ověřených znalostí – přístupné komukoliv a kdekoliv na světě.

Podepsáni:

Wikimedia Česká republika

Wikimedia Foundation

Wikimedia Austrálie

Wikimedia Brazílie

Uživatelská skupina Wikimedia karibského regionu

Wikimedia Chile

Wikimedia Gruzie

Wikimedia Německo

Wikimedia Ghana

Wikimedia Nigérie

Wikimedia Spojené království

Wikimedia Švédsko

The post Wikimedia Česká republika se připojila k otevřenému dopisu, který vyzývá Organizaci spojených národů, aby prostřednictvím Globálního digitálního paktu (Global Digital Compact) chránila otevřené a decentralizované online platformy first appeared on Wikimedia ČR - blog.

V České republice jsou tisíce staveb, kterým hrozí demolice. Mnoho z nich dlouhodobě chátrá, jiné jsou ohrožené v důsledku změny územního plánu. U některých demolice už začala a je poslední šance je vyfotit. 

Ohrožené stavby 

Dennodenně nám před očima mizí mnoho staveb. Některé jsou úplně zbourány, jiné jsou modernizovány a jejich podoba se zásadně promění. Z tohoto důvodu jsme se ve spolku Wikimedia ČR rozhodli zorganizovat fotografickou soutěž zaměřenou na zdokumentování ohrožených staveb.

Zapojilo se 58 fotografů

Soutež probíhala od 26. února do 7. dubna a k propagaci soutěže byl použit banner na Wikipedii, který výrazně zvýšil návštěvnost stránky. Do soutěže se tak zapojilo celkem 58 fotografů, kteří dohromady nahráli 175 fotografií. Na úspěšnosti soutěže měla navíc vliv skutečnost, že si téma ohrožených staveb vybrali samotní Wikipedisté.

Mezi nahranými fotografiemi se objevily stavby  jejichž demolice nebo přestavba je, mnohdy doslova, na spadnutí (například Multifunkční dům na Rokycanově nebo Vyšehradský železniční most). Nahrané byly i historické fotografie už neexistujících budov, například Hotelu Praha nebo Studentského domova na Albertově. Všechny nahrané fotografie si můžete prohlédnout v soutěžní galerii. 

Kdo vyhrál?

V porotě soutěže zasedli vítězové hlavní fotografické soutěže Czech WIki Photo 2023 Olga Havlíčková, Luckhy86 a fotograf, člen rady spolku Wikimedia ČR Tadeáš Bednarz (wikipedista:Plánovací kalendář). 

Hodnocení poroty bylo velmi těsné. Na první místě se umístila fotka Nepomyšl č.p. 90 od Gampeho. Na druhém místě se umístil snímek Zámeček v Omleničce od Anaj7. 

Fotografové, kteří se umístili na prvním a druhém místě vyhrávají poukaz na roční předplatné programu ZPS X na úpravu fotografií od partnera soutěže Zoner a.s a poukázku na fotografické služby od společnosti FotoŠkoda, která dlouhodobě podporuje svobodnou tvorbu na Wikipedii. 

Výhercům srdečně blahopřejeme!

Wiki Loves Earth začíná 1. května!

Pokud jste se nestihli zapojit do soutěže, nemusíte zoufat. Od středy 1. května můžete nahrávat fotografie do českého kola mezinárodní soutěže Wiki Loves Earth Czechia 2024. 

The post Mikrosoutěž Ohrožené stavby – fotky budov, které brzy zmizí! first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Lukáš Nekolný, hlavní wiki-rezident Wikimedia ČR a spolupracovník Muzea východních Čech v Hradci Králové, zhodnotil výsledky své wiki-rezidentské práce za rok 2023.

Wiki-rezidentský program v Muzeu východních Čech

Rok 2023 byl prvním celým rokem, kdy v krajském Muzeu východních Čech v Hradci Králové (MVČ) fungoval aktivní wiki-rezidentský program. Samotná  spolupráce probíhala již v předchozích dvou letech a v září 2022 byla zpečetěna podpisem memoranda o partnerství a spolupráci. Na začátku spolupráce byl kladen důraz na rychlé odstranění počátečního nevyhovujícího stavu, kdy na Wikipedii chyběla klíčová hesla a informace o činnosti a působení muzea.

V roce 2023 jsme se tak už v rámci wiki-rezidentských aktivit mohli zaměřit na co nejvyšší kvalitu dalších zpracovávaných témat. Ta se drží tří hlavních linií:

1. všeho, co se přímo týká muzea (budovy, expozice, výstavy a osobnosti, které zasáhly do historie muzea),
2. osobností a významných rodů města a kraje,
3. staveb, institucí a míst ve městě a kraji.

Zde je důležité poznamenat, že zatímco před začátkem wiki-rezidentství v muzeu problematiku staveb, expozic a aktivit MVČ pokrývaly jen dva články o souhrnné roční čtenosti přibližně 4 500 zobrazení, za rok 2023 se už jednalo o 11 stránek s více než 10 500 zobrazeními. 

Některá témata vyžadovala poměrně dlouhé období příprav a zpracování, než mohly být výsledné články zveřejněny. Týkalo se to zejména přehledu všech výstav konaných v muzeu během jeho více než stoleté existence. Tato stránka zároveň vytvořila důležitý rozcestník upozorňující na témata, která muzeum řešilo a představovalo, a která mají i v budoucnu potenciál být zpracována na Wiki platformách.

Jedná se zejména o místní, resp. regionální umělce, kteří v minulosti v muzeu pořádali své autorské výstavy. Mnohá z těchto jmen už takřka upadla v zapomnění. Proto je nesmírně důležité, aby je paměťová instituce, jakou je krajské muzeum, připomněla např. formou zpracovaného životopisu na Wikipedii. V té souvislosti začala být budována rozsáhlá interní databáze hesel, které by v budoucnu bylo vhodné zpracovat. Jejich počet přitom řetězově stoupá. 

Rok 2023 byl také ve znamení zpřesňování evidence činnosti zavedením hashtagů a dalších interních přehledů, které nám umožňují rozlišovat i tematické zaměření článků, na jejichž vzniku či rozvoji se muzeum podílelo. Díky tomu víme, že v rámci Wikipedie bylo založeno 25 hesel, z toho 16 se týkalo osobností. Kromě toho byly provedeny úpravy na dalších 100 heslech, přičemž v takřka 40 případech se jednalo o rozšíření většího rozsahu.

Velké množství připravovaných textů však zatím nebylo zveřejněno, neboť se jedná o dlouhodobé a časově náročné úkoly, jejichž cílem je zajistit co nejvyšší kvalitu budoucího výstupu. Samozřejmostí jsou také navazující úpravy Wikidat. V průběhu roku bylo zároveň nahráno 69 souborů na Wikimedia Commons a v budoucnu je v plánu jejich výrazné navýšení.

Specifickou kapitolu ve wiki-rezidenství představuje pětiletý projekt Ministerstva kultury NAKI III Historická lázeňská sídla jako kulturní, urbanistický a krajinotvorný fenomén. Projekt odstartoval právě v roce 2023 a první klasické publikační výstupy by z něj měly být hotovy v roce 2024. V témže roce se očekává, že budou zveřejněna i první podrobně zpracovaná hesla o tématu lázní v Česku či lázeňství obecně. 

Tyto výstupy by měly napravit dosavadní velmi neuspokojivý stav české Wikipedie, která se dosud těmto tématům věnovala jen okrajově. Již v roce 2023 k tomu probíhaly přípravy a zpracovávání prvních témat a zdrojů. Projekt je realizován v konsorciu Muzea východních Čech v Hradci Králové, Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové a Historického ústavu Akademie věd České republiky. Spolek Wikimedia ČR jej dlouhodobě podporuje.

Studenti píší Wikipedii na Univerzitě Hradec Králové

Na podzim 2023 proběhl již druhý zimní semestr na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové, kdy byla v rámci spolupráce univerzity a muzea otevřena výuka předmětu Studenti píší Wikipedii. Po předchozím roce se podařilo vychytat nejvíce problémové situace a předmět byl zakončen s 10 studenty, kteří mohli dostat zápočet. Během poslední společné hodiny zveřejnili 9 nových článků (např. Městské muzeum Nové Město nad Metují, Julius Russ, Zvon Augustin, Šrámkův statek, Novobydžovský čtverec–Memoriál Elišky Junkové). Fakt, že jeden článek zveřejněn studentem nedopatřením výrazně dříve a v nepříliš dobré kvalitě se ukázal být výjimkou.

Jinak byla tentokrát i wikipedistická komunita s kvalitou zveřejněných článků spokojená. Většinově se opět jednalo o studenty prvního ročníku, pro které to byl jeden z prvních předmětů na vysoké škole a kteří dosud neměli takřka žádné zkušenosti s prací se zdroji. Tím spíše považujeme aktuální výsledek za úspěch a příslib do budoucna.

Rozvoj spolupráce s dalšími wiki-rezidenty

Na počátku roku se podpora hlavního wiki-rezidenta zaměřovala hlavně na rozvoj rezidentství v Městské knihovně v Praze. 

V průběhu léta a podzimních měsíců se podařilo GLAM wiki-rezidentství výrazně posunout. Nové wiki-rezidentské pozice zřídila Národní knihovna České republiky a zároveň Zoo Praha, která byla před lety v mnohém v GLAM projektu průlomová. Ta se po několika letech rozhodla alespoň v menším rozsahu wiki-rezidentství obnovit.

Díky tomu jsme se s kolegy ve WMČR dohodli na pravidelném společném setkání wiki-rezidentů, na němž budeme mít možnost se osobně potkávat a spolupracovat jako wiki-rezidentstký tým. Od té doby probíhají pravidelné online schůzky, na nichž můžeme sdílet své problémy i nápady, které tato specifická, a věřím, že i velmi užitečná, činnost přináší. Počátek roku 2024 ukazuje, že své wiki-rezidenty budou mít i další instituce. Je to příslib, že naše česká GLAM komunita bude růst i nadále. 

Lukáš Nekolný

The post Rok 2023 očima hlavního wiki-rezidenta first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Senioři na Wikipedii patří! To již řadu let potvrzuje úspěšný program Senioři píší Wikipedii. V duchu zmíněného hesla probíhal i rok 2023. Na Wikipedii jsme přivítali nové aktivní seniory, představili několik novinek a zaznamenali nejeden úspěch.

Kurzy jako výkladní skříň

Jako každý rok, i v roce 2023 se seniorské aktivity točily primárně okolo vlajkové lodi celého programu Senioři píší Wikipedii (SePW), tedy kurzů pro seniory. Léty prověřený šestitýdenní scénář kurzů pro seniory-začátečníky tak zavál Wikipedii do Prahy, Ostravy, Plzně, Českých Budějovic, Olomouce a skrze kurzy vedené online i do dalších koutů republiky. Jako každý rok se absolventi začátečnických kurzů ve svých dovednostech mohli dále zdokonalovat. A to díky nabídce navazujících kurzů pro pokročilé editory a pro ty, kteří se chtějí hlouběji ponořit do problematiky Wikimedia Commons.

V roce 2023 jsme otevřeli 14 kurzů SePW, kterými prošlo 83 účastníků. Z těchto kurzů bylo deset pro začátečníky, čtyři pro pokročilé. Tyto kurzy vedlo celkem 10 lektorů z lektorského týmu Wikimedia ČR, kterým patří velký dík za skvělou práci.

Je libo večerní školy Wikipedie?

Senior wikipedista může projít kurzem začátečnickým, dále dvěma různými kurzy navazujícími. Ale co dál? Právě pro ty nejaktivnější z nejaktivnějších jsme koncem roku 2022 spustili Večerní Wikiškolu pro seniory! Ta nabízí možnost věnovat se rozvoji konkrétních dovedností, které aktivní wikipedisté potřebují ke své práci. Účastníci se tak mohou zaměřit na postupy a vychytávky, které je možné využít v editační praxi a které se na kurzech SePW podrobně neprobírají. Důležité je však zmínit, že online Večerní Wikiškola je populární nejen mezi seniory.

Minulý rok měli wikipedisté šanci navštívit devět takových Wikiškol. Paleta témat byla pestrá a vybrat si mohl opravdu každý. Mezi témata wikiškol jsme zařadili například infoboxy, nahrávání obrázků na Wikimedia Commons, Wikicesty nebo základní informace o Wikidatech. Na své si ale přišli i editoři a fotografové. Všechna témata a více informací naleznete zde.

Svátek wikipedistů seniorů – Seniorské WikiMěsto!

Pravou odměnou pro aktivní wikipedisty seniory je již tradičně zářijové Seniorské WikiMěsto. Se skupinkou seniorů jsme v roce 2023 zavítali do Lysé nad Labem, kde si účastníci mohli užit návštěvy památek, výlety i práci na Wikipedii. Wikipedisté si domů odvezli cennou dokumentaci míst, osobností i historických souvislostí z města a okolí. Podrobně zdokumentovali zámek Lysá, historický archiv, zámeček Bon Repos nebo elektrárnu na Labi.

Na základě detektivní práce jsme tak publikovali i vzácné fotografie interiéru Beniesovy vily, které dokumentují ojedinělé hnutí českého architektonického kubismu a rozšířili tak článek o této památce. Celkem bylo pod volnou licencí zveřejněno na 583 fotografií, které v průběhu Seniorského WikiMěsta v Lysé nad Labem vznikly. Založeno pak bylo tucet článků, rozšířeno či opraveno dalších 32.

Jedna z účastnic, paní Eva Mžourková, byla na Seniorském Wikiměstě v Lysé lad Labem poprvé a odjížděla nadšená.

„Děkuji za to, že se mi otevřel prostor Wikipedie, o kterém jsem neměla tušení. Pozoruji, že existuje komunita wikipedistů, kde vládnou specifická pravidla – sympatická. Doufám, že se mi podaří pokročit v práci na Wikipedii, zatím je to zábava.“

Důležité je však si uvědomit, že to nejsou pouze seniorské akce, kde můžete naše seniory wikipedisty potkat. Na každém editatonu, každém srazu i v samotném spolku Wikimedia Česká republika jsou právě wikisenioři jednou z těch nejaktivnějších a nejvděčnějších skupin uživatelů a přispěvatelů Wikipedie.

Wikisenioři byli slyšet i vidět

Program Senioři píší Wikipedii není jen o práci a obohacování Wikipedie. U seniorského programu jde hlavně o lidi, o jejich příběhy a cenné zkušenosti, které mohou nejen prací na Wikipedii aktivní senioři předávat dále. Právě s tímto poselstvím jsme minulý rok odstartovali Měsíc seniorů na Wikipedii. Celý prosinec jsme tak vzdávali holt právě těm nejaktivnějším wikiseniorům.

Jako každý rok jsme se rovněž ukázali se stánky a možností vyzkoušet si editaci na vlastní kůži na pražském Fresh Senior Festivalu a dnu otevřených dveří Centra Elpida, kde se návštěvníci mohli dozvědět více o našich aktivitách pro seniory, ale také si popovídat s jejich absolventy. Naši aktivní wikisenioři si zde mohli popovídat nejen s návštěvníky festivalu, ale i s redaktorkou Českého rozhlasu!

Závěrem

Rok 2023 jsme zasvětili těm nejaktivnějším Wikiseniorům, pro které jsme představili zbrusu nový formát vzdělávání – Seniorskou Wikiškolu. Díky té se senioři mohou na Wikipedii zdokonalovat každým měsícem a stát se tak ještě výraznější editorskou skupinou. Té jsme pak zasvětili i celý měsíc prosinec. S velkým počtem kurzů, Seniorským WikiMěstem i se všemi dalšími akcemi, můžeme s klidným srdcem a naplněni radostí prohlásit, že v roce 2023 se u nás senioři rozhodně nenudili!

The post Jak senioři obohatili Wikipedii v roce 2023 first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Plný text zde.

Encyklopedie Wikipedie v poslední době stále důrazněji dbá na to, aby byly u článků a informací v nich uváděny správné zdroje. Je to jen dobře, protože pouze touto cestou se může zvyšovat a podporovat důvěryhodnost celého projektu.

Nicméně uvádění správných zdrojů by mělo být zásadou i pro jiné profese, zejména pro novináře. Občas ale i žurnalista sklouzne na šikmou plochu.

Humorný příklad přináší Lidové noviny ve svém článku "Pozor na chřipku. Je tu epidemie" z 3. února. Autorka Silvie Králová cituje řadu autorit a podle všeho ve většině případů seriózně. Jeden zdroj ale budí úsměvné pochybnosti. Jde o tuto doplňující pasáž:

„Chřipka začíná zpravidla vysokou horečkou, okolo 38 až 40 °C,“ popisuje praktický lékař Jan Malý. Vzestup teploty podle jeho slov obvykle provází zimnice a třesavka.

Přidávají se silné bolesti hlavy. Ty mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou také bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou. „Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství,“ říká doktor.

Během jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky z postižení dýchacích cest. Je to rýma, bolest a pálení v hrdle, suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění v hlenovitý kašel. Teploty, únava, bolest hlavy a svalů obvykle vymizí během tří nebo čtyř dnů. Rýma a kašel pak trvají zhruba týden až deset dnů.

Takže pan doktor Malý, no snad ne doc. MUDr. Malý CSc. z proslulého IKEMu. Snad to bude nějaký jiný.

On totiž tenhle podivný doktor Malý doslovně cituje materiál, který se objevil na webu Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra už 7. ledna. A těžko říct, jestli pochází zrovna odtud, protože se nachází také na webu Chřipka.cz. Dokonce Králová doslovně cituje i ty pasáže, které se tváří už jen jako parafráze "doktorových" výpovědí...

Až budete psát svůj příspěvek do Wikipedie, nenechte se svést k podobnému fabulování o zdrojích. Byla by to pro vás stejná ostuda.

Obrázek: Virus chřipky. Autor: Cynthia Goldsmith, převzato z Wikimedia Commons, PD.

...proč je pro Wikipedii tak nebezpečné předpokládání zlé vůle. V nejnovější sérii protestů na arbitráž, kterou sám vyvolal a která se nevyvíjí podle jeho zadání, vytvořil Cinik obraz arbitrážního výboru, který pracuje na základě nějakého jiného, cizího zadání.

Jsem znechucen takovou argumentací. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, co dělám, a vždy jsem o svých krocích pochyboval. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, jestli odhaduji správně motivaci ostatních, a když jsem začal mít pocit, že důkazy už téměř jasně hovoří ve prospěch zlé vůle, znovu jsem si vše promýšlel a často dospěl znovu k opačnému názoru.

Cinik ale odmítá připustit, že arbitrážní výbor má na věc zkrátka jiný názor, a jednání arbitrů odsoudil nejostřejším způsobem včetně obvinění z toho, že zcela záměrně rozhodují neobjektivně a předpojatě.

Nebudu rozebírat Cinikovy námitky, protože mnohé zcela ignorují zdůvodnění mých hlasů či hlasů mých kolegů arbitrů, některé to zdůvodnění dokonce i popírají.

Nebudu zde vyvracet, že jsem neměl žádné zadání vysekat správce a že pochybuji, že ho měli ostatní arbitři, a že jsem neměl žádné zadání odsoudit Cinika. Neexistence něčeho se nedá dokázat a důkazní břemeno leží na straně toho, kdo taková obvinění vynáší. Místo důkazů pro taková tvrzení se ale často dočkáme jen osobních dojmů, nezřídka podpořených tím, že domnělé fakty jsou "zjevné" či že o nich "nikdo soudný nemůže pochybovat". Už jsem popsal svůj pocit, který vzniká s nemožností obrany proti takovým nactiutrhačným tvrzením: Znechucení. Proto pokud se dokážu obrnit proti této nefér hře a nezanevřu svůj aktivní přístup k Wikipedii, budu stále důrazněji usilovat o to, aby bylo vytváření obrazů zlé vůle z Wikipedie vymýceno, protože je jedním z nejmocnějších nástrojů k vytlačení těch, kteří zlou vůli ve skutečnosti nemají.

Na závěr dodám, že Cinikovo vyjádření na blogu obsahuje několik charakteristik, které jeho jednání arbitrážní výbor na základě předložených důkazů již vyčítal, zmíněným předpokládáním zlé vůle počínaje a osobními útoky, které tu nebudu opakovat, konče.

"Na rozdíl od Vás, já neměl o výsledku arbitráže nikdy předem jasno - a nemám o něm jasno ani teď. Připravují se rozhodnutí a já teprve zvažuji, jak o nich budu hlasovat. Mohu Vás jen ujistit, že je o to těžší případ posuzovat spravedlivě, pokud jedna ze stran zcela záměrně vytváří dojem, že případ je již nespravedlivě rozhodnut. Pokud předem předpokládáte, že Vám jako arbitr budu chtít škodit, jistě víte, které pravidlo na Wikipedii se na to vztahuje."

Ne, tenhle text jsem nepsal dnes k Cinikovu ostře útočnému vyjádření při odchodu tentokrát nikoli z Wikipedie, ale z arbitráže. Tenhle text jsem psal v červenci 2007 k předchozí arbitráži se Z. Tehdy jsem skutečně nevěděl, jak se rozhodnu v hlasování, které začalo o více než měsíc později. A bez veřejného povšimnutí adresáta jsem skutečně později hlasoval u některých rozhodnutí zcela opačně, než si dotyčný myslel.

Nyní už sotva několik hodin před hlasováním přece jen tuším (ale pořád přesně nevím), jak se rozhodnu, ale jsem si téměř jist, že Cinik to netuší a že pouze přistoupil k nátlakové operaci. Doufám, že takový nátlak na mne nezapůsobí.

Je mi velmi líto, že se některé vzorce chování uživatelů, kteří jsou stranami v arbitrážích, tak frapantně opakují.

Nikdy jsem netvrdil, že jsem právník, a tak používám jazyk laickým, nikoli právnickým způsobem. Aby ale nepadla moje neznalost neprávem na někoho jiného, tak zde opravuji chybný úsudek uvedený na jednom blogu a zcela otevřeně se přiznávám k tomu, že autorem spojení "pasivní práva" jsem já. Snažil jsem se odlišit práva "být (chráněn, volen...)" a práva "činit" - tj. arbitrážní výbor přesto, že wikipedistovi Z neumožnil na základě platného rozhodnutí činit (účastnit se arbitráže), bude dohlížet na jeho práva, která vycházejí z toho, že zkrátka je (potažmo byl) wikipedistou. Pokud budou tato jeho práva nějak zkrácena, může se bezpochyby přiměřeným způsobem obrátit i on sám na některého z pěti arbitrů. To samozřejmě platí o libovolném wikipedistovi.

Také chci upřesnit formulaci, že výbor wikipedistovi Z zabránil pomoct Vrbovi proti Cinikovi. Není to pravda a jednotliví arbitři to ve zdůvodnění rozhodnutí jasně zdůraznili. Tuto pomoc může poskytnout prostřednictvím například soukromé komunikace s kolegou Vrbou, která v minulosti nebyla vyloučena - jak je tomu teď, nevím. Tím ale také dostane příležitost konzultovat s ním, o jakou pomoc stojí, samozřejmě - jestli vůbec Vrba o nějakou takovou pomoc stojí. Pokud ale chtěl pomáhat jediným způsobem "na vlastní pěst" - navíc způsobem, o kterém musel předpokládat, že je kvůli zákazu jeho přispívání vyloučen, o jiné způsoby nestojí, pak chyba není na straně arbitrážního výboru a já jako arbitr za to necítím sebemenší zodpovědnost.

Pokud jde o zmíněnou další žádost, zcela neoficiálně oznamuji, že ji výbor řeší, ale protože jde o citlivou záležitost, ve které jde o osobní údaje, zatím hledá vhodný způsob. Určité prodlení je v takové situaci nevyhnutelné.

Když jsem bilancoval 15 měsíců ve funkci arbitra, přešel jsem možná až příliš stručně otázku jména wikipedisty Z. Ano, ve smyslu příslušné žádosti o komentář je skutečně nemožné vynucovat, aby se nikde předchozí jméno wikipedisty Z neobjevilo. V tomto smyslu jsem to koneckonců jasně formuloval též. Zároveň jsem ale jasně vyhlásil, že prohřešky spojené s tímto jménem zůstávají prohřešky, ať jde o osobní útoky nebo jiné nešvary.

Pro jistotu přesně cituji vlastní slova: "Na druhou stranu dodávám, že i vzhledem k této výzvě AC a vzhledem k tomu, že nebyla (naštěstí) jednoznačně odmítnuta, považoval bych já osobně nenásledování této výzvy za znak ne zrovna dobré vůle. To samotné k blokování samozřejmě nestačí, ale může to pomoci v konkrétních případech rozhodování, pokud jde o pochyby, zda jde o nějaké jednání, za které se blokovat dá - tj. osobní útok apod."

Poprvé po relativně delší době byl (podle Mercyho zdůvocnění) za uvedení původního jména wikipedisty Z Cinik zablokován na dvě hodiny, na což si stěžoval na nástěnce správců wikipedista Nolanus a sám Cinik na svém blogu.

Částečný souhlas s Mercyho blokem podal záhy další správce JAn. Myslím, že jeho vysvětlení bylo velmi přesné, včetně výhrady k nesprávnému zdůvodnění. Otázka přechylování jmen a konkrétně revertování tohoto jednoho doporučení se Z nijak nedotýká, tudíž je zbytečnou provokací poukazovat na něj jako na odstrašující příklad. Dle mého je to osobní útok a podle předchozího vyjádření v ŽOKu takovému výkladu nahrává, že Cinik navzdory doporučení arbcomu znovu záměrně použil původní jméno Z (přičemž o něm dle mého psát neměl vůbec!).

Uvádím to jen proto, že část mého tvrzení byla nyní na Cinikově blogu užita na jeho obranu. V tomto případě považuji blok za správný a v přiměřené délce, jen jeho zdůvodnění bylo nepřesné.

Pokud nemůže kdokoli ovládnout puzení spojovat wikipedistu Z se špatným, co se na Wikipedii děje, i když se to Z ve skutečnosti nedotýká, je to o důvod víc, aby zásadně omezil užívání původního jména Z. Jestli ale má před označením "wikipedista Z" osobní zábrany, bude jen dobře, když mu budou bránit před podobnými osobními útoky. Pevně věřím, že k takovému závěru dospěje po době strávené při zablokování a podle následných reakcí i Cinik, jelikož Wikipedii nijak neprospívá a prospívat nebude zcela zbytečné oživování starých sporů.

Před několika dny jsem tu shrnul své zkušenosti z činnosti arbitra za prvních devět měsíců funkčního období. I když zvlášť jeden případ byl tehdy velmi složitý, mnohem inspirativnější pro můj názor na práci arbitrážního výboru byly případy novější, zvláště ten, který nám byl předložen v polovině května. Týkal se sporu dvou zkušených wikipedistů Vrby a Luďka. Arbitrážní výbor se tehdy neshodl na tom, zda má žádost o arbitráž přijmout, nebo ne. Byl jsem tehdy pro přijetí stejně jako che, Milda a timichal se postavili proti. Výsledkem byl pat, který znamenal, že žádost přijata nebyla.

Dodnes respektuji oba vyslovené názory, oba mají racionální základ, opřený o zodpovědný výklad pravidel a zvyklostí na Wikipedii. Protože považuji za důležité vyjasnit dostatečně můj obecný názor, upozorňuji na přesné znění příslušného pravidla: „Při rozhodování, čím se zabývat, výbor přihlédne k názoru komunity a k tomu, zda byly při řešení dotyčného případu vyčerpány jiné možnosti řešení (přímá domluva mezi účastníky sporů, využití prostředníka apod.).“ Rovněž tak z obecného úvodu: „Platí, že než se rozhodnete požádat o řešení svého sporu arbitrážní výbor, měli byste vyčerpat všechny ostatní možnosti.“ Formulace tedy podle mne dává najevo, že k předchozímu řešení sporu se pouze přihlíží (tj. není to jednoznačné rozhodující kritérium), není to povinnost, jen dobrá zvyklost vyčerpat všechny ostatní možnosti. Žádost o komentář není nikde výslovně uvedena vůbec. Pokud tedy toto pravidlo nebude aktualizováno, budu nadále vyžadovat pro přijetí žádosti o arbitráž předchozí ŽOK pouze v případě, že by mohla zásadně doplnit proběhlou diskusi. Tato diskuse je naopak pro mne zcela nezbytná (tj. budu vždy odmítat žádosti, které jsou podány ihned po vzniku sporu bez jakéhokoli jiného pokusu o vyřešení), může ale mít různou podobu. Doplňuji, že je to můj soukromý výklad uvedeného doporučení a že – byť s výhradou – respektuji i výklad, který ŽOK vyžaduje.

Přesto se domnívám, že arbitrážní výbor bohužel selhal v tom, že nevynesl žádné společné stanovisko, kterým by žadateli jednoznačně odpověděl. Je to pro mne dosud důležitá zkušenost, kterou jsem se snažil v dalších dvou – o poznání jednodušších případech – řešit poněkud nestandardním, ale podle mne přínosným způsobem „společných stanovisek“ schvalovaných při (ne)přijímání žádosti.

Tato žádost bohužel také přinesla pro mne velmi znepokojivou zkušenost dosud nejrazantnějšího pokusu o útok na jeho nezávislost a akceschopnost, když wikipedista Nolanus vznesl požadavek na převolení celého výboru v případě jednoho konkrétního rozhodnutí. S takovým nátlakem na výbor jako tehdy i dnes zcela zásadně nesouhlasím a odmítám se do budoucna podřídit jakékoli podobné žádosti.

Netuším, zda se tento případ ještě někdy může k arbitráži vrátit, ale přesto pro zájemce dodám, že jsem na základě tehdy předložených indicií dospěl k názoru, že Luděk jako správce zásadním způsobem nepochybil a nebyl bych tehdy ani nyní pro jeho pohnání k žádosti o potvrzení správcem a byrokratem. Jsem si vědom, že Luděk udělal množství nedobře působících kroků, podobně jsem to ale cítil i u druhé strany a potažmo i u arbitrážního výboru.

Na tento případ navázala žádost o komentář wikipedistky Vrbové, která na jednu stranu zvolila poněkud zvláštní formu ŽOKu k arbitrážnímu výboru, na kterou jsem nenašel vhodný recept k chápání, navíc nevhodně zobecnila některá fakta a použila je poněkud manipulativním způsobem (viz hned první věta); na druhou stranu řekla různé věci, se kterými souhlasím, a bylo to pro mne inspirativní. Podobné to bylo, když Vrba s odstupem publikoval svůj názor na arbitrážní výbor na svém blogu. Zvláště tato dvě vyjádření mne vedla k zamyšlení a k tomu, že chci zkusit prosadit některé změny ve fungování arbitrážního výboru a že chci působit sice v rámci regulí, ale aktivně, nikoli pasivně, dokud budu arbitrem (tj. i v případě, že budu usilovat o znovuzvolení).

V říjnu zaměstnal arbitrážní výbor dvěma případy wikipedista Hubený. Ani jednou výbor žádost nepřijal, protože ani jednou nebyla podána jako dlouhodobý spor a nikdo ji k takovému rozsahu nerozšířil. Za pozoruhodný moment a svým způsobem za nedoceněný úspěch činnosti arbitrážního výboru považuji to, že sám žadatel byl spokojen s tím, jakým způsobem byla odmítnuta jeho druhá žádost. Podle mne to bylo proto, že toto odmítnutí bylo aktivní a pro všechny vyjádřilo jasné stanovisko výboru.

Nyní jen krátce k tomu, co bych rád na arbitrážním výboru změnil. Myslím, že výbor se má na vyžádání hlavně dobrat k nějakému rozhodnutí a to prezentovat. Aby ubylo co nejvíce momentů, kdy je verdikt výboru nejednoznačný (týká se to především přijímání žádosti), brzy předložím dva dílčí návrhy na změnu pravidel arbitráže, potažmo arbitrážního procesu. První se bude týkat toho, že arbitrážní výbor by do budoucna neměl hlasovat o přijetí, ale o zamítnutí žádosti (je to maličkost, ale při rovnosti hlasů má být upřednostněno právo žadatele na to dostat odpověď než právo arbitrů se té odpovědi vyhnout); druhá toho, aby celá fáze přijímání žádosti byla upravena tak, aby i v ní měl povinnost arbitrážní výbor odpovídat na zadané dotazy žadatelů a stran a aby bylo zdůrazněno jeho právo i v této fázi vydávat svá stanoviska. Věřím, že se pro takové úpravy podaří získat podporu.

Děkuji za přečtení.

Uplynulo již o něco málo víc než 15 měsíců od zvolení stávajícího arbitrážního výboru a přibližně do dvou měsíců už by měly být vyhlášeny volby nové, jejichž hlasovací období by mělo nastat krátce po Novém roce. Protože stále zvažuji, zda pokračovat v tomto angažmá, rozhodl jsem se pro sebe i pro všechny ostatní udělat shrnutí toho, co současný arbitrážní výbor řešil nebo třeba také neřešil s mými soukromými poznámkami.

Samotné volby proběhly podle mého soudu poměrně kultivovaně a s jednoznačným výsledkem, který rozdělil pole kandidátů na ty s jasnou podporou a na ty bez ní. Značný počet hlasů pro byl pro mne do značné míry závazek, a doufám, že aspoň u většiny hlasujících jsem nezklamal a že z mého počínání mají aspoň takový pocit – tj. převážné spokojenosti – jako mám já. Dodnes částečně lituji, že nebyl zvolen Mirek256, kterého jsem bez rozpaků podpořil i v hlasování. Na druhou stranu nemůžu konkretizovat, místo koho by ve výboru musel působit.

Krátce po volbách byl arbitrážní výbor postaven před těžký úkol znovu projednat spory s wikipedistou Z. Připomínám, že od zvolení výboru uplynuly v té době pouhé tři dny a že oba arbitři, kteří měli z předchozí doby s touto funkcí nějaké zkušenosti, se vyloučili pro podjatost. Přestože zbylá trojice, která hned v tomto ostře sledovaném a kontroverzním případu musela hledat způsoby své činnosti, byla občasně kritizována i za pomalost, byla žádost projednána jen za necelé dva měsíce, a to většinou měsíce letních prázdnin a dovolených.

Na základě vlastní úvodní aktivity s komunikací s wikipedistou Z jsem byl později ostatními arbitry i formálně potvrzen jako první zpravodaj výboru. Upřímně doznávám, že jsem tu roli nezastával rád, protože šlo o krajně vyhrocený spor, v němž jedna strana opakovaně zpochybňovala nezaujatost všech jednajících arbitrů, odmítala plně spolupracovat a podobně. Nejsem se svým způsobem koordinace činnosti arbitrážní výboru v tomto případě zcela spokojen, hlavně ale ve mně zanechala celá záležitost jednu z nejbolavějších zkušeností z „života“ na Wikipedii.

Nebyl jsem zcela spokojen ani s výsledkem jednání výboru, v němž jsem byl přehlasován. Myslel jsem, že pro tento způsob řešení by byla vhodnější kratší než roční „zkušební doba“ než schválený rok. Alespoň se podařilo prosadit – navzdory i mé prvotní skepsi – návrh na přejmenování arbitráže a omezení užívání původního jména wikipedisty Z, který sice není závazný, ale myslím, že posloužil k uklidnění na Wikipedii. Vzhledem k nejistotě o výsledku rozhodnutí jsem dále sledoval činnost wikipedisty Z na jiných projektech Wikipedie i na jeho blogu a dospěl jsem k závěru, že verdikt byl přes mé původní rozpaky správný. Dospěl jsem k názoru, že by Z těžko mohl být součástí spolupracující komunity na české Wikipedii, což je na druhou stranu škoda, protože jeho příspěvky jsou kvalitní, jak dokazuje na jiných projektech. Bohužel se domnívám, že by přínos jeho článků nevyvážil osobní spory plynoucí z dlouhodobé osobní nevraživosti jeho a dlouhé řady jiných autorů české Wikipedie. Své pochybnosti, které jsem měl o délce „zkušební lhůty“, se ukázaly být irelevantní, protože o její délku Z nejspíš nikdy nešlo, podstatnou byla podstata bloku do „žádosti o zrušení“, kterou odmítá, ale s níž jsem i já souhlasil a souhlasím.

Pro plnou informovanost doplňuji, že krátce po arbitráži jsem byl jako arbitr osloven wikipedistou Z, abych zprostředkoval jeho kontakt se správci, což jsem udělal. Wikipedista Z tehdy se mnou pokračoval v soukromé e-mailové korespondenci, v níž jsme během několika dnů bohužel dospěli k takovému vyostření sporu, že se nadále nepovažuji za nepodjatého, pokud by arbitrážní výbor měl v budoucnu něco v souvislosti s wikipedistou Z řešit a já byl jeho členem. Detailů netřeba.

Už v té době byl arbitrážní výbor znovu požádán o aktivitu ve sporu Medvídka Pú se správcem Horstem. Arbitrážní výbor se tehdy jednomyslně rozhodl žádost o zbavení správce jeho práv odmítnout. Medvídek Pú tehdy neměl podporu nejen výboru, ale celé komunity pro své ostré požadavky, nikde se nesnažil vyvolat diskusi, celý případ byl tehdy proto jasný.

Jinak to ale bylo v případě vrba versus Luděk, který spadl před arbitrážní výbor po půl roce blažené nečinnosti. Přineslo to s sebou řadu dalších záležitostí, takže to s dovolením vypíšu až příště.

Díky za zamyšlení, pokud vás moje zpověď k němu přivedla.

Dnes dopoledne jsem zase na Wikipedii vběhl trochu nadšeně a nerozvážně, resp. hlasoval jsem ve správcovském hlasování (správce však už drahnou dobu nejsem) za podporu bloku Cinika na jeden měsíc. Zároveň jsem ale uvedl, že tento blok by měl mít jisté podmínky, protože účel takovýchto akcí není nikoho trestat, ale zajistit plynulé fungování encyklopedie jako takové.

Proto by bylo dobré, kdyby Cinik ukázal, jaký je jeho záměr. Pokud z Wikipedie skutečně definitivně odešel není potřebné, aby mohl editovat - blok sice pozbývá významu, ale pro obě strany našeho sporu. Tím pádem jsou jakékoliv stížnosti na měsíční blok naprosto irelevantní.

Pokud však tohle ukončení aktivity bylo pouze krátkodobého charakteru (jako tomu koneckonců bylo už dříve), bylo by dobré ukázat také trochu přívětivější tvář. Ale nejprve ji musí ukázat zablokovaný, který na svém blogu šíří různé insinuační útoky na správce a vůbec estabilishment Wikipedie. Tohle prostě nejde, to už se podobá... , je to fatální a musí to být odstraněno. Co Cinika v poslední době trápí, o tom by bylo záhodno kdyby si správci s ním promluvili (nejlépe nad kávou či pivem - tedy jedem dle chuti), někde v příjemném prostředí. Přecijen tu máme uživatele, který pro Wikipedii mnohé udělal (myšleno obsah) a jehož podíl není oddiskutovatelný. Potom bude na místě, aby správci své drakonictví odvolali a přistupovali mnohem vlídněji (koneckonců jedna z příruček Wikipedie nám povídá i o předpokládání dobré vůle, ačkoliv mé očekávání, že k tomu skutečně dochází, příliš valné není). Koneckonců, píše se jen encyklopedie, nebudujeme stát.

Angličan William Webb Ellis (podstatně šířeji se o něm píše na anglické Wikipedii, na fotografii jeho pomník ve městě Rugby) se zapsal do historie světového sportu tím, že údajně vynalezl ragby. Jednou vzal při školním fotbalovém utkání míč do ruky, proběhl hřiště a položil ho do branky. Ragby je skvělý sport, ale fotbal byste si s takovýmhle Ellisem nezahráli.

Vzpomněl jsem si na to při dvou víceméně úsměvných setkáních s wikipedisty. Jeden se rozčílil, jak bylo naloženo s jeho příspěvkem, který neodpovídal pravidlům, a hlasitě za sebou bouchl na Wikipedii dveřmi. Připomínal mi právě ragbistu, který by chtěl mermomocí prosazovat hru rukou v současném evropském fotbale a kritizovat fotbalové činovníky, že mu neuznávají branky překopnuté přes břevno. Inu, přeji mu hodně úspěchů v ragbyové kariéře, ale my raději budeme hrát dál fotbal. :-)

I na druhé setkání se hodí příměr ze sportu. Že prý málo profesionálů píše o svých tématech na Wikipedii a že je to ostuda. Představme si turnaj mistrovství světa v malé kopané, na který vyrazí nejlepší družstva třeba pražské hanspaulky (článek o ní na Wikipedii stále chybí...). A jeden z těchhle kvalitních, ale amatérských hráčů si povzdechne, že by se k nim měli přidat nejlepší reprezentanti jako Tomáš Rosický nebo Petr Čech a že je škoda, že to neudělali, zvlášť když jsou za reprezentaci placeni. Jasně, že ve skutečnosti je to trochu jinak, profesionálové obvykle dělají svou profesi a na Wikipedii, která je koníčkem, už většinou nemají čas. A pokud ano, raději tam napíšou článek o věcech, které je jen baví.

Wikipedie žije vlastním životem, což je logické. Někdy mě ale zaráží jeho sebestřednost. Někdy jí - na druhou stranu - propadám sám.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: G-Man)

Dlouhé čekání skončilo a Google spustil již na začátku roku anoncovaný Knol. Je zatím ve zkušební beta verzi, ale aspoň se můžeme konečně podívat, jak by to všechno dosavadní tajemství mohlo vypadat a fungovat.

Na svém oficiálním blogu Google produkt představil. Jako hlavní novinku uvádí metodu "moderované spolupráce. Každý uživatel může navrhnout změnu či opravu textu, ale pouze jeho autor si sám rozhodne, zda ji provede či ne. Autory mají být (a podle všeho jsou) odborníci.

Co nyní Knol nabízí? Mnoho článků z oblasti medicíny, některé z oblasti managementu, ale i kurioznější - i když pro někoho jistě podstatné a užitečné - články Ucpané záchody, Grilovací omáčky nebo ze sportu První ironman. Jako featured knol (český překlad na takové spojení snad ani neexistuje, něco jako článek v hlavní roli) nyní mají roztomilé Jak si sbalit batoh (odborníkem na balení batohů je počítačový inženýr z Kalifornie Ryan Moulton).

Ne, dost legrace, mám velké uznání ke všem, kteří píšou a tvoří (i když to byl už snad Jan Werich, který řekl, že se teď víc píše než čte...) pro druhé; a na tom nemění nic ani pocit, že bych raději tyhle autory viděl přispívat na Wikipedii.

Někteří ale patří právě do kategorie profesionálních fotbalistů, zmíněných v mém minulém článku, pro které Wikipedie není zcela vhodným místem. Bude tedy na řadových wikipedistech, aby z jejich tvorby na Knolu dokázali sami těžit. V současnosti jsou na Knolu (namátkou) takové autority jako chirurg z Newyorské zdravotnické školy Jessica Doningtonová, editorka Encyclopedia of Earth Ida Kubiszewská z Vermontské univerzity, Robert Basner z Columbia University.

Můj první dojem je celkem příznivý, což je jistě dáno i poměrně hezkou úpravou (kategorizace asi časem dorazí a zatím ji nahrazuje obstojné vyhledávání). Knolu ale tak trochu hrozí, že se změní v "malý internet", ve kterém bude spousta článků nejrůzné úrovně, jimiž se bude muset čtenář stejně probrat (aspoň budou snad ohodnocené od ostatních). Uvidíme, jak se Knol vypořádá s články typu Mina Radhakrishnan, který by na Wikipedii právem zamířil ke smazání z důvodů popsaných v doporučeních subpahýl, WP:VL a Propagační článek.

Celkový názor ale trvá, a tak ho můžu jednoduše okopírovat ze svého půl roku starého příspěvku:

"Google Knol nikdy nebude encyklopedie, bude to spíš sborník nebo rovnou knihovna, kam se podíváte do poličky s knížkami o jednom tématu, kteří autoři tam něco napsali. Z toho mi celkem jasně vyplývá, že nemůže být konkurencí pro Wikipedii. Jen si Wikipedie musí uvědomit, že právě ona chce být encyklopedií, že její hlavní úlohou není vytvářet nové verze a nové interpretace informací, ale jejich shromažďování a třídění. Wikipedie může snadno přežít Knol, stačí jen, aby se na světě najednou zcela nevytratila kooperativnost a Wikipedii tak naráz nevymřeli všichni přispěvatelé.

Přesto považuji případný vznik Knolu za pozitivní. Shromážděný a aspoň po hromádkách článků na stejné téma roztříděný bude zajímavým zdrojem informací - ve svém utřídění lepší než obyčejné blogy, kterým se částečně podobá; nikoli konkurenčním, ale alternativním vedle Wikipedie."

Dodám jen to, že větší konkurenci by mohl Knol představovat pro některé jiné projekty Wikimedia, zvláště pro Wikiverzitu, kde by se ale měly bezpečně udržet především kolektivní projekty.

Poslední dobou se někteří wikipedisté baví vskutku zajímavým způsobem. A to otázkou, kolik (a jakých) obrázků bude v článku o severočeské obci Rybniště (zvláštní, vždycky jsem si myslel, že se jedná o Jižní Čechy, ale budiž).

Autorem velkého množství obrázků z dané lokality je ŠJů, v současné době nejaktivnější fotograf české Wikipedie, byť kvalita jeho snímků je samozřejmě diskutabilní (a také se o tom živě a žhavě mluví - i já sám ho na to už celkem nevybíravě upozorňoval). ŠJů věnuje mnoho svého úsilí k zmapování mnoha obcí, které dosud na Wikipedii nijak obrazově ztvárněny nejsou. Místo pádné diskuze, kde by byly použity argumenty však člověk vidí neustálé bazírování na detailech (extrémní konkretizace obecného mi ale příjde poslední dobou jako velký problém na Wikipedii), jako je třeba nepříliš šťastné umístění obrázku s valníkem hnoje do článku o obci, že fotka návsi obce neříká vlastně o obci nic, v neposlední řadě zakládání Žádosti o komentář a všeobecně a vůbec celkem neslušný tón, který uživatele donutil vzít si na několik dní timeout.

Každopádně mě překvapilo, jak rozsáhlý a dlouhý text jsou schopní všichni velmi rychle v tomto ŽOKu vyprodukovat. Ještě více se divím faktu, že někteří nejsou schopni tolerovat více obrázků v nějakém článku, avšak faktické přehmaty v článcích, mnohdy až čtyři roky staré údaje (normálně by to nevadilo, ale tohle je Wikipedie), různé spamy a další nesmysly, nikomu nevadí. Alespoň tedy ne do té míry, aby se to řešilo obdobnou cestou, jako jsou fotky Rybniště.

Musím na druhou stranu přiznat, že k ŠJůovi jsem měl také nemalé antipatie, zvlášť tedy v době, kdy jsem přeorganizovával všechny články o dopravě a moje koncepce se střetla s jeho :-) Tyto technokratické úvahy mě však naštěstí již opustily, neboť je důležité si uvědomit, že dělat má ten, kdo dělat chce a bránit mu je prostě kontraproduktivní. Normy, které Wikipedie nepřímo vyžaduje, jsou podle mě dost volné na to, aby umožnily tvůrčí schopnost všem. Že se to bude lišit, to je nutné přijmout jako nutné zlo a danou pravdu. Lidé jsou různí, myslí různě a píšou různě. Pokud tam nebude 40 obrázků k jednomu odstavci nebo celý text růžovou kurzívou tak to žádná katastrofa není.

Na serveru Lupa napsal Michal Černý článek Online encyklopedie nejsou jen Wikipedie. Článek má standardní slušnou kvalitu, snad jen určení toho, co odlišuje online encyklopedii od všeho internetu, se myslím trochu minul se skutečností - hlavní výhodou každé encyklopedie proti "pouhému" výsledku vyhledávání tématu na internetu podle mého je, že má (a často to dělá - to je právě chyba ne/populárních wikipedických pahýly) obsahovat pokud možno souhrnnou informaci, kterou uživatel na internetu musí kompilovat sám z více zdrojů.

Článek doprovází anketa "V jaké jazykové mutaci dáváte přednost Wikipedii?" Výsledky jsou pro českou Wikipedii velmi příznivé. V době psaní tohoto příspěvku jí dávalo přednost 54 % čtenářů článku na Lupě. 39 % upřednostňovalo anglickou Wikipedii, každý padesátý jiné jazyky a tři ze sta jiné online encyklopediíe. Je pravděpodobné, že podhodnocena je skupina "Encyklopedie online nevyužívám vůbec" (1 %), kterou takový článek asi ani nepřitáhl, a proto její příslušníci nemohli hlasovat, výsledky u prvních čtyř odpovědí by ale podle mne měly být zatíženy jen statistickou chybou způsobenou malým počtem hlasujících.

V současnosti zaujímá Wikipedie dominantní místo mezi encyklopediemi, boj o čtenáře se však přesouvá jinam. Jak oznámil čtvrteční El País, tento týden začala digitalizace starých děl z knihoven Universidad de Complutense de Madrid a Biblioteca de Cataluña ve Španělsku.

Kdo za vším stojí? Jedná se o světový internetový gigant Google. V plánu je zdigitalizovat většinu starších děl dostupných jako volná díla. Celkem se má jednat o více než 700 děl, mezi nimiž se dá nalézt například Cervantesův Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha, Kosmografie od Claudia Ptolemaia či Knihy o astronomii od Alfonse X. Moudrého. Ostatní díla s copyrightem pak budou nabízena ke koupi, nebo odkazována do "kamenných" knihoven.


Boj na poli encyklopedií postupně vyhrává Wikipedie. Již v roce 2005 si nechal renomovaný časopis Nature vyhotovit studii porovnávající kvalitu světoznámé encyklopedie Britannica a Wikipedie. Studie ukázala překvapivý výsledek a sice, že Wikipedie si na tom nestojí tak špatně jak se původně předpokládalo.

Počátkem dnešního roku pak řada "tradičních" encyklopedií oznamuje, že přechází k zpřístupňování hesel přes internet. Naproti tomu německá Wikipedie připravuje vydání dalšího DVD a dokonce má v plánu vydat i tištěnou verzi Wikipedie.

Postupně od dosažení 1,6 milionu hesel na anglické Wikipedii se stále více a více volá po kvalitě. Postupně s nárůstem hesel se hesla rozepisují, prohlubují; důležité a sporné údaje jsou odzdrojovány, čtenářům jsou nabízeny sekundární zdroje typu externích odkazů či literaturu. Některé vzdělávací instituce se organizovaně vrhají na Wikipedii a zkvalitňují hesla. Díky softwaru MediaWiki má každý možnost opravit chybu, kterou právě nalezl a v mžiku nabídnout opravenou verzi milionům lidí po celém světě, kteří mají přístup k internetu.


I Google se pokouší vytvořit vlastní "encyklopedii", v současnosti však, zdá se sází více na jiné cesty, jak přilákat čtenáře. Stává se výraznou konkurencí pro Wikisource. Digitalizace starých děl pro potřeby Googlu už běží v několika zemích v různých světových jazycích. Otázka je kdy se dostane i k nám? Jak někde uvedl Jimmy Wales: pokud vývoj Wikipedie trvá 5-8 let, vývoj Wikiknih může trvat 30-40 let. A podobné by to mohlo být s projektem Wikisource. Nejde totiž to to, že by díla nebyla dostupná, ale spíš o nedostatek ochotných editorů, kteří by se takovéto práci s chutí oddali. Svou roli zde hraje i přizpůsobení softwaru tomuto projektu.

Je tedy otázkou, jestli má cenu do budoucna s takovýmito projekty soupeřit, pokud jsou cíle stejné? Nabídnout volně přístupná díla v digitalizované podobě na internetu. Je nutné na tomto poli s někým soupeřit? Faktem však zůstává, že v současné době se na českém internetu nachází, hned několik internetových knihoven. Jsou lepší, horší a dokonce narazíte i na úplně katastrofální projekty (u takových se pak člověk podiví, na co všechno je možno dostat grant). Žádná z těchto knihoven však zatím nepřistupuje k digitalizaci tak široce, jako Wikisource.


Zdroj: El País, 3. července 2008, č. 11 442, evropské vydání.

Německý wikipedista čínského původu Tching Čeng (známý nejčastěji s přezdívkou Wing), byl zvolen zástupcem komunity v Radě nadace Wikimedia Foundation. Ve složitém systému, ve kterém se porovnával každý kandidát s každým, byl upřednostněn proti všem oponentům.

Wing se narodil v Šanghaji, vyrůstal v Cha-er-pinu a od svých 20 let žije v Německu. Nyní působí v Mohuči jako programátor u IBM. Edituje čínskou, německou a anglickou Wikipedii. Spolupořádal Wikimanii 2007 na Tchaj-wanu.

Zde je pět programových bodů, se kterými do Rady kandidoval:

• Podpora rozvoje softwaru MediaWiki pro lepší uživatelnost;
• Podpora kroků k získání a udržení nových editorů;
• Zajištění komunikace mezi komunitami Wikimedie, ať jde o různé projekty, nebo různá místa;
• Podpora jazykové, kulturní a dalších různorodostí komunity Wikimedia;
• Podpora spolupráce mezi Wikimedií a univerzitami nebo jinými neziskovými/veřejnými institucemi zabývajícími se výzkumem a vzděláním (např. knihovnami).
  

Na prvních nezvolených místech zůstali Australan ruského původu Alex Bakharev a Američan Samuel Klein. Všichni kandidáti byli označení hlasující komunitou jako lepší než Američan Gregory Kohs, který svou kandidaturu formuloval dle mého názoru nejkritičtěji (podobně neúspěšná byla rovněž hodně kritická kandidatura jeho krajana Kurta M. Webera). Jen o jedno místo výš skončil Angličan Paul Williams, nad jehož nízkým věkem (18 let) jsem se pozastavoval zde na blogu i já.

V Radě jsou kromě Tchinga její předsedkyně Florence Nibartová-Devouardová, stálý člen Rady a zakladatel Wikipedie Jimmy Wales, dále místopředseda Jan-Bart de Vreede, Kat Walshová, Frieda Brioschiová, Michael Snow, tajemník Domas Mitsuzas a pokladník Stuart West.

Zdroj fotografie: Wikimedia Commons (autor Wing - mimochodem, přijde vám to jako autoportrét???)

13. června 2008 zemřel americký televizní publicista, dlouholetý moderátor pořadu stanice NBC Meet the Press Tim Russert. Není mi nijak známo, že by za svého života významně zasáhl do běhu Wikipedie. O to víc na ni může zapůsobit paradoxně po své smrti.

Russet zemřel po záchvatu, který ho postihl ve 13:30 přímo v kanceláři. Televizní stanice informaci zveřejnila až po informování jeho rodiny. Na Wikipedii se informace o jeho smrti objevila 13. června v 20:01, ale o devět minut později byla ze stejné IP adresy znovu odstraněna, což bylo vzápětí revertováno. Ve 20:29 už byla informace podložena zdrojem z New York Times a od té doby ponechána (aspoň předpokládám, protože jsem tu přibližně tisícovku(!!) editací provedených v následujících necelých dvou týdnech už dál převážně neprocházel).

Nenápadná záležitost, dohledatelná z historie článku, má ale důležité konsekvence, o kterých se (pokud jsem znovu něco v historii nepřehlédl) v článku na Wikipedii nepíše.

Údaj se totiž do Wikipedie dostal před oficiálním zveřejněním, sotva několik minut po jeho úmrtí. NBC byla šokovaná a začala vyšetřování, které ukázalo, že anonymním editorem je zaměstnanec servisní společnosti NBC, která nese název IBS. Ve stejné firmě pracoval i editor, který informaci zase odstranil, z časových konsekvencí internetoví komentátoři usuzují, že na základě stížnosti NBC, což podle mne není tak úplně jasné.

Podle dostupných informací se ale bezmála zdá (a komentátoři se na tom shodují), že ten první zaměstnanec ani nevěděl, že dělá něco špatného, protože předpokládal, že dává na internet veřejnou informaci. Přesto byl propuštěn, možná jen proto, aby si IBS zachovala tvář před NBC a tím i její přízeň. Šlo totiž spíš (jak píše třeba Liz Wolgemuthová z US News) hlavně o věc loajality.

O události informují například britský Telegraph. V New York Times se Noam Cohen pozastavuje nad tím, že NBC záměrně zadržovala informaci, než ji zveřejnila.

Wikipedie se (viz NYT) stala v této události důležitým zdrojem informací ve chvíli, kdy mnoho novinářů mělo zprávu o Russertově nevolnosti, ale nikoli o jeho aktuálním stavu.

Mathew Ingram z torontského Globe and Mail se na vlastním blogu ptá: "Byl čin osoby, která změnila stránku na Wikipedii, žurnalistikou, nebo vyzrazením privilegované informace? Podle mne to druhé, ale společnost chce jasně udržet NBC jako svého klienta." ("Was the person who changed the Wikipedia page committing an act of journalism, or divulging privileged information? I’d vote for the latter, but clearly the company wants to keep NBC as a client.") A publicista Mike Masnick mu na Techdirt odpovídá: "To bývala mnohem jednodušší otázka, když novináři byli novináři a privilegované informace byly privilegované informace. Ale hranice obou věcí se poměrně rozmazaly, a tak to povede jen k dalším otázkám, než se společnost dohodne na odpovědi." ("This used to be a much simpler question when journalists were journalists -- and privileged information was privileged information. But the boundaries of both things have become quite blurred these days, and that's only going to result in more questions being raised before society agrees on the answers.")

Na jednu stranu by to pro Wikipedii mohla být pozoruhodné informační vítězství nad ostatními médii (čistě formální připomínka zní, že ještě lépe se to mělo objevit na Wikinews, které jsou určené pro zprávy, na Wikipedii by se taková informace měla přece jen objevit až jako podložený údaj), pokud by mělo být takové usilování o rychlost jejím cílem - o čemž nejsem přesvědčen.

Mimochodem - o tom píše i autor Noam Cohen v New York Times ("V případě Wikipedie je to právě to, k čemu site nemá sloužit. Jedním z principů situ je Žádný vlastní výzkum - každý fakt se musí objevit v nějakém zdroji s reputací, než je ho možné zopakovat." ("In the case of Wikipedia, this is emphatically not what the site was meant to do. One of the principles of the site is No Original Research — every fact must have appeared somewhere reputable before it can be repeated.")

Na druhou stranu taková událost ukazuje, že editování Wikipedie může být i záležitostí svým způsobem nebezpečnou...

Zdroj fotografie: Flickr - via Wikimedia Commons (autor hyku)

Jako Ženevský zázrak pojmenoval autor Reisender svůj článek, který věnovat vyřazení českých fotbalistů z mistrovství Evropy ve fotbale. Článek neobsahuje nic závratného, není ani nijak ozdrojován a navíc kvůli probíhajícímu hlasování o smazání bude pravděpodobně brzy smazán (proto přikládám pro pozdější čtenáře odkaz na kopii ve vlastním uživatelském prostoru na cs.wiki).

Je to ale - co jsem si všiml - jeden z nemnoha případů, kdy se česká reálie stala hlavním tématem článku na en.wiki v okamžité reakci na událost, a aniž by její vytvoření inicioval český editor. Reisender se k tématu podle všeho dostal spíš jako Chorvat, který s překvapením zjistil, že soupeřem jeho týmu ve čtvrtinále nebudou očekávaní Češi, ale Chorvati.

Smazání na anglické Wikipedii dovedu pochopit (zvlášť v současném stavu článku), ale na druhou stranu zvláště na české Wikipedii by takový článek být mohl, a to podle mého názoru na to, že česká Wikipedie má zvláště zdůrazňovat český rozměr zobrazovaných materiálů.

Doplnění: Článek byl skutečně smazán 23. června. Těsně před tím proběhl i pokus o jeho přejmenování na Krále comebacků. Výsledek diskuse nakonec byl mnohem těsnější, než to zpočátku vypadalo. Na české Wikipedii by podle mne vedl k tomu, že by článek zůstal ponechán. Při pouhém sčítání hlasů mi vyšel výsledek 21 pro smazání, 16 pro ponechání, možná jsem se přepočítal, ale těžko tolik, aby to přeskočilo hranici 2/3.

Protože Wikiverzita i Wikizprávy už byly schváleny, je třeba se připravit na ostrý provoz a udělat taky něco proto, abychom nekoukali jako kedlubny, až doménu dostaneme. Zatímco pro Wikizprávy se logo udělalo už před časem a na hlavní straně je (a já možná ještě udělám nějaký alternativní verze pro milníky, 200 článků se nám pomalu pozvolna blíží), Wikiverzita neměla vůbec nic. A tak jsem se na popud Dannyho B rozhodl logo udělat.

Nebylo to nic složitého, stačí vzít jakékoliv logo, které už existuje a doplnit pouze lokalizovaný text (narozdíl od Wikipedie či Wikislovníku k tomu tak není potřeba přidávat ještě nějaké menší texty pod názvem projektu, to zde odpadá. A ono je to i lepší; pořádné informace jsou na příslušných stránkách, z hlavní odkazané, není problém se k nim doklikat. A editorům log se hlavně usnadní práce :-)

Už jsem tu jednou velmi okrajově zmínil, že se chystají volby do správní rady Wikimedia Foundation - tedy do té části, o které rozhodují členové komunity. V tuto chvíli se přijímají kandidatury, uzávěrka má být zítra.

Zaujaly mne regule, podle kterých je možné volit nebo být volen.

Volit může ten, kdo měl aspoň 600 editací před 1. březnem 2008 na jedné nějaké wiki, 50 editací na té samé wiki od 1. ledna do 29. května 2008, není zablokován a není bot.

Kandidovat může ten, kdo měl 600 editací na nějaké wiki před 1. lednem 2008, má 50 editací mezi 1. lednem a 1. červnem 2008, je mu aspoň 18 a je plnoletý ve své zemi a zveřejnění své občanské jméno. Zajímavé pro mne je, že v zásadě není moc velký rozdíl mezi požadavky na počet editací.

Co mne také zaujalo, je velmi nízký průměrný věk přihlášených kandidátů. V době, když jsem psal tenhle článek, jich bylo 11 a ten věk byl 32 let (a myslím, že ho zvedly poslední přírůstky do seznamu). Do rady kandidují i zájemci ve věku 18 (Paul Williams - na fotografii), 22, 23 a 25 let. Že uživatel ve věku 18 let bude schopný vykonávat povinnosti v radě v plném požadovaném rozsahu, prostě nepředpokládám, ale každý volič si udělá názor sám.

Jinak jsou v seznamu kandidátů čtyři Američané (a k nim jeden Kanaďan, dohromady průměrný věk 27 let), čtyři kandidáti z Evropy (průměr 36 - a to ho snižuje Williams), jeden Izraelec a jeden Australan.

Volby proběhnou od 1. do 21. června 2008.

Zdroj obrázku: Flickr via Wikimedia Commons (autor Peter)

Obrázek: Univerzita Karlova už brzy bude mít svého českého wikiverzitního konkurenta.

Člen jazykového subkomitétu Wikimedie Pathoschild oznámil oběma chystaným českým projektům, že jsou "připravené ke schválení a brzy budou vytvořeny".

I když jsem měl určité pochybnosti o jednom z projektů, iniciátorům i dosavadním přispěvatelům oběma upřímně gratuluju, protože odvedli dobrou práci. V zastoupení všem ostatním gratuluji těm nejaktivnějším - u Wikizpráv jde především o Aktrona, Orange.mana, Dannyho B. a Darkermonka. U Wikiverzity jasně nejvíc práce odvedl Juan a s ním Kychot.

Přeji všem po spuštění hodně spokojenosti z příspěvků publikovaných v přátelské a tvůrčí atmosféře.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: Rémi Diligent)