Po Janu Beránkovi, ostříleném wikipedistovi, přibyl do našeho týmu Hynek Kaplan. Ten je sice na wikipedickém poli nováčkem, jeho dlouhodobě kladný vztah k Wikipedii a zkušenosti z oblasti PR a psaní textů je však přesně tím, co jsme hledali. Právě PR a fundraising je pozice, kterou bude Hynek v našem týmu zastávat. Nahradí tak na této pozici svou předchůdkyni Natálii Schejbalovou. 

PR a fundraisinová posila Hynek Kaplan

Hynek žije v Hradci Králové, kde poslední roky především pečoval o svého malého syna, pracoval na disertační práci a rozjel projekt první hradecké komunitní zahrady. Při tom se také stačil věnovat editorské a redaktorské práci pro odborný filozofický časopis a pracovat jako grafik a vývojář webů na volné noze nebo jako lektor a metodik pro Ministerstvo pro místní rozvoj.

Hynek ve volném čase rád čte současnou českou i zahraniční beletrii, organizuje sousedské akce, hraje videohry a, jak sám hrdě dodává, dělá Pána jeskyně ve stolních hrách na hrdiny.

„Wikipedie mě provází celé mé dospívání, studijní i dospělý život. Proklikávání se hlouběji a hlouběji do propojené sítě informací se už kdysi stalo mou oblíbenou prokrastinací. A zůstalo jí dodnes. Kromě zprostředkovatele informací pro mě ale také zůstala tím, co jsme kdysi mysleli, že bude internet jako takový. Tedy svobodným prostorem, komunitním hubem tvořený všemi pro všechny. Možnost přispět k jejímu rozvoji a pomáhat těm, kteří ji pro nás budují, mě proto okamžitě nadchla,“ říká Hynek o svém vztahu s Wikipedií.  

Těšíme se až Hynek svoje zkušenosti a nadšení přetaví v práci pro Wikimedia ČR. S Tali se s těžkým srdcem loučíme a přejeme jí mnoho úspěchů v její další, tentokrát scénáristické, dráze.

Zamýšlí se běžný uživatel Wikipedie nad tím, kdo všechny ty články vlastně dává dohromady? Ať je odpověď jakákoliv, my wikipedisté víme, že za statisíci články na české Wikipedii stojí velká „parta“ uživatelů, kteří mohou studovat nebo být v důchodu, pracovat v knihovně nebo třeba v korporátu. To, co však mají všichni společné, jsou hodiny práce u počítače, které každého uživatele obohatí o vědění a cenné informace.

Kdo se skrývá za anonymní přezdívkou? Zjistěte to na wikisrazu a wikiklubu!

Wikipedisté se již tradičně setkávají „Pod lípou“ a když v reálu, tak „Pod reálnou lípou“. Právě tyto názvy nesou stránky na Wikipedii, přičemž první slouží k online diskuzi, ta druhá k plánování fyzického setkání wikipedistů. Tak jak by mohla dokazovat i úvodní věta druhé zmíněné stránky: „Tato stránka slouží k dohodnutí a k vyhlášení osobního setkání wikipedistů nejspíše v nějaké hospůdce,“ wikipedisté jsou tvorové sociální.

Pokud by se vám zdál sympatický nápad sejít se s kolegy wikipedisty „v nějaké hospůdce“, poslouží vám k tomu tzv. wikisraz. Takové setkání slouží k tomu, aby se členové komunity mohli osobně poznat a diskutovat o wikipedických, wikipedistických nebo dokonce s wikipedií naprostou nesouvisících tématech. Všichny wikipedisté, ať už jsou nováčky nebo zkušenými editory, jsou zde vítáni. Většinou se wikisraz odehrává v neformálním prostředí, často při konzumaci piva nebo jiných nápojů, často v restauracích přátelských k Wikipedii.

„Tato stránka slouží k dohodnutí a k vyhlášení osobního setkání wikipedistů nejspíše v nějaké hospůdce.“

Pokud byste se ale společně s ostatními wikipedisty raději zaměřili na intenzivní práci a řešení témat primárně spojených s Wikipedií, zejména pak po praktické stránce, neváhejte se vydat na wikiklub! Na rozdíl od wikisrazů jsou wikikluby pravidelnými setkáními, která jsou určena zejména nováčkům (i pro zkušené wikipedisty jsou však wikikluby skvělou příležitostí k osobnímu setkání se s wikikomunitou). Během těchto setkání nováčci pracují s pomocí zkušených wikipedistů a mají příležitost editovat a položit jakoukoliv otázku, která jim přijde na mysl. Toto prostředí je ideální pro řešení konkrétních problémů, se kterými se při editování setkávají, a pro debatu nad úpravami článků, na kterých pracují.

Wikisrazy: Kde se nyní setkat na pivem či limem?

Kde se můžete setkat s wikipedisty na wikisrazu? Nejbližší termíny v době publikování článku:

• Praha – pondělí 18. září 2023 od 1800 hodin, Café AdAstra (Podskalská 2054/8)
• Brno – středa 20. září 2023 od 18:00, Restaurace Baroko (Orlí 469/17)

Aktuální přehled je vždy na stránce Pod (reálnou) Lípou.

Wikikluby: Kde pracovat s dalšími wikipedisty?

Kde se můžete setkat s wikipedisty na Wikiklubu? Nejbližší termíny v době publikování článku:

• Praha – každý čtvrtek od 16:00 do 18:00 hodin, nově v prostorách organizace Elpida (Na bělidle 34, Praha 5)
• Olomouc – každé pondělí od 15:00 do 17:00, poprvé se uskuteční 18. září 2023, a to ve Vzdělávacím centru Vědecké knihovny Olomouc (Ostružnická 362/3)
• České Budějovice – jedenkrát měsíčně v době od 16:45 do 17:45, poprvé se uskuteční 19. září 2023, a to v místnosti Klub v přízemí budovy Akademické knihovny Jihočeské univerzity (Branišovská 1646/31b, dále také AK JU)
• Brno – každé úterý od 17:00 do 20:00, Café+, literární kavárna (v ústřední budově Knihovny Jiřího Mahena), přízemí, bezbariérový vstup (Kobližná 70/4, 602 00 Brno-střed)

Wikiporadna: Potřebujete poradit?

Pokud preferujete online prostředí a možnost konzultace, místem, kde vám aktivní wikipedisté mohou poradit, je Wikiporadna. Ta probíhá nejen „na objednávku” v termínech, které si můžete zvolit v kalendáři, ale také pravidelně každé pondělí od 18:00 hodin. Stačí se připojit na Google Meet a zeptat se na cokoliv, co vás zajímá nebo trápí v souvislosti s Wikipedií.

Nemáte žádné setkání blízko? Můžete mít!

Wikikluby i wikisrazy jsou daleko? Chybí vám podobná akce u vás ve městě nebo obci? Víte o vhodném místě konání takové akce? Neváhejte se nám ozvat, rádi vám pomůžeme či poradíme.

Jak naučit žáky a studenty kriticky myslet a pracovat se zdroji? Jak je naučit rozpoznat seriózní článek od fake news, skutečné zpravodajské záběry od deep fake videa? Jakou roli může sehrát umělá inteligence a chatboti ve školství, inovacích nebo umění? Mediální vzdělávání je skloňováno dnes a denně. Jakou roli v něm hrají nebo mohou hrát projekty nadace Wikimedia?

Wikipedie a knihovny: partnerství, které má smysl

Mediální vzdělávání se v roce 2022 stalo hlavním tématem knihoven na léta 2023 a 2024 a podtrhlo tak význam mediálního vzdělávání, o jehož rozvoj usilovaly (nejen) knihovny minimálně poslední dekádu. Wikimedia se posledních dvacet let, tedy od počátku existence, také snažila o rozvoj mediální gramotnosti i kritického myšlení. Nicméně trochu jinou cestou a nepřímo. V roce 2023 však vstoupilo toto úsilí do „horké fáze“.

Vystoupením na konferenci Knihovny současnosti v Olomouci v září 2022 se Wikimedia spolu s knihovnami přihlásila k závazku a zájmu o aktivní rozvoj mediální gramotnosti. Jelikož spolek Wikimedia i komunita wikipedistů je malá a závislá na dobrovolné práci a entusiasmu každého člena, spolupráce s knihovnami se ukázala být jako naprosto stěžejní. Wikipedie totiž může být skvělým a tvárným nástrojem (navíc bezplatnám), který může naplňovat mediální vzdělávání a šířit mediální gramotnost. Jak?

Jak uvádí lektor a pedagog Jaroslav Mašek ve svém článku, jedná se o poslední seriózní a důvěryhodný zdroj, který je založen na relevantních a netriviálních pramenech. Vedle toho se také jedná o zdroj nekomerční, prosazující principy svobodného sdílení informací a svobodných licencí. Mediální vzdělávání a Wikipedie je tedy duem, které dává smysl. Jak se ukázalo v následujících měsících, důležitá je zejména triáda knihovny – školy – Wikipedie, která celé úsilí završuje. Školy totiž mají povinnost nabízet mediální výchovu jako průřezové téma, ale mnohdy si s ní nevědí rady. A právě tady mohou pomoci knihovny a Wikipedie.

Portál Mediální gramotnost

Prvním společným projektem, který stvrdil společný zájem o rozvoj mediálního vzdělávání, byl portál Mediální gramotnost. Ten je dnes dostupný pod zkratkou medialka.wikimedia.cz a má sloužit jako hlavní vstupní brána pro všechny, koho zajímají témata mediálního vzdělávání.

Veřejnoprávní a komerční média, hoaxy, dezinformace, fake news, deep fake videa nebo digitální wellbeing – to všechno jsou termíny, které v „mediálce” často zaznívají. Jejich význam, historii a užití ale málokdo zná a přitom je může nalézt společně s odkazy a referencemi právě na Wikipedii.

Přehled zpracovaných i chybějících článků, včetně významných českých i světových osobností, je součástí nabídky portálu. Vedle toho zde můžete nalézt také populární sekci „Víte, že?“, která vás informuje mimo jiné o tom, že na Wikipedii existuje také článek V Kohoutovicích hořel pařez. Že tuto mediální událost neznáte? Tak si o ní přečtěte. Jde o seriózně zpracovaný článek, byť samozřejmě s lehkou mírou nadsázky.

Portál Mediální gramotnost je otevřen všem, kteří mají zájem se tématu věnovat. Nejen v roli uživatelů, ale nejlépe také v roli autorů a editorů článků či autorů fotografií, zvuků a videí na Wikimedia Commons. Na Portálu se také můžete snadno dozvědět o aktuálním dění na poli mediálního vzdělávání. Pokud byste chtěli mít přehled o tématech, která (ne)jsou zpracovaná na české Wikipedii, můžete nahlédnout nebo přispět do tohoto seznamu.

Wikiverzita jako rozcestník

Dalším významným krokem k rozvoji mediálního vzdělávání, tentokrát zaměřeným spíše na učitele a zástupce knihoven, je projekt Mediální vzdělávání na Wikiverzitě. V čem se liší od portálu? Wikiverzita není založena na principu ozdrojovaných článků a informací. Nabízí učebnice, skripta a další vzdělávací a učební texty, které je možné – opět pod svobodnou licencí – poskytovat dalším uživatelům.

Wikiverzita není natolik známým a rozšířeným projektem, na druhou stranu se může stát pro svou neutrálnost, nekomerčnost a vazbu na Wikipedii vyhledávaným rozcestníkem učebních materiálů. V tuto chvíli je důležité, aby projekt Wikiverzity věnovaný Mediálnímu vzdělávání dosáhl veřejného povědomí u pedagogů, badatelů, studentů a všech, kteří učební materiály potřebují. A kteří jsou také ochotni se o ně podělit s ostatními.

Wikipedie v roli nástroje mediálního vzdělávání

Zatím jsme se věnovali pouze tomu, co Wikimedia ČR dělá pro rozvoj mediální gramotnosti. Důležité je však položit si daleko významnější otázku: Jakou roli sehrává a může sehrát Wikipedie (a další projekty Wikimedia) v mediálním vzdělávání samotném? Wikipedie, Wikiverzita, Wikislovník nebo Wikimedia Commons jsou jen nástroje. Vzdělávání, získávání informací, rozvoje editačních dovedností, šíření svobodné kultury nebo konceptu duševního vlastnictví.

Jak ale tento nástroj používat? O tom se můžete přesvědčit na desítkách kurzů, školení, přednášek a lekcí, které pořádá Wikimedia v knihovnách, školách, kulturních a vzdělávacích centrech. Přesvědčit se také můžete v nově vydané publikaci Uč (s) Wiki, která nabízí několik konkrétních cvičení, jak Wikipedii zapojit do výuky (a rozvíjet přitom digitální, čtenářské či informatické dovednosti).

Učit se dá ale jednoduše také tak, že prověříte u svých žáků, studentů nebo seniorů čtení s porozuměním a schopnost rozpoznat, nebo rovnou formulovat encyklopedicky správně text na Wikipedii. Například tím, že žáci dokážou posoudit, zda je dané téma či osobnost dostatečně encyklopedicky významná, aby o ní existoval článek v encyklopedii, zda jsou použité zdroje nezávislé a věrohodné, zda je dodržován nezaujatý úhel pohledu, který zdroj je primární, sekundární a terciární ad.

Může to být věta do stávajícího článku nebo samostatný článek nový. Může to být přidaná reference (primární, sekundární a terciární zdroje zde otestujete snadno a rychle), může to být vhodně označená fotografie. Cvičení a úkoly sahají ve své škále od nejjednodušších po ty nejkomplexnější.

Přijďte na setkání do knihovny

Závěrem bychom všechny čtenáře rádi pozvali do komunity lidí, kteří vnímají význam mediálního vzdělávání a zároveň ctí Wikipedii. Právě pro ty je určeno setkání nazvané „Mediální vzdělávání a projekty Wikimedia”, které proběhne v úterý 26. září 2023 v 17:00 hodin v Městské knihovně v Praze (hybridně také na Zoomu). Registrovat se můžete na v tomto formuláři.

Těšíme se na viděnou a budeme rádi, pokud se zapojíte do samotného psaní a editací.

Seniorské WikiMěsto zavítá poprvé do Lysé nad Labem. Od pátku 15. do neděle 17. září zde budou senioři a seniorky psát články o tomto městě. Akci pořádá spolek Wikimedia Česká republika se záštitou města. Město se dočká lepšího pokrytí na Wikipedii a absolventi kurzů Senioři píší Wikipedii i místní senioři se budou rozvíjet v editaci Wikipedie. 

V uplynulých 5 ročnících se senioři v rámci Seniorského WikiMěsta podívali například do Olomouce nebo Broumova. Letos došlo na Lysou. Senioři zde navštíví například vodní elektrárnu, zámek a další významná místa ve městě. Setkají se se zástupci města a zúčastní se zajímavých přednášek. Následně společnými silami zpracují informace na Wikipedii. Nové články a fotografie čtenářům Wikipedie poskytnou lepší přehled o domintátch, událostech a osobnostech města. 

„Senioři jsou stále skupinou, která je mezi wikipedisty zastoupena poměrně skromně. Přitom mají díky celoživotním zkušenostem možnost Wikipedii velmi obohatit a předat jejím prostřednictvím své vědomosti mladším generacím. Programem Senioři píší Wikipedii se navíc snažíme seniorům pomoci prožívat stáří aktivně a zároveň jim umožnit i nadále přispívat společnosti. Mám radost, že město Lysá nad Labem s tímto naším záměrem souzní a naši iniciativu podpořilo,“ říká Lucie Schubert, manažerka Programů pro komunitu a Vzdělávacích programů Wikimedia ČR.

Den před samotným začátkem akce, tedy ve čtvrtek 14. září, se mohou něco nového o dění na české Wikipedii dozvědět také místní. Od 18:00 se totiž v městské knihovně uskuteční bezplatná přednáška Nevěříte Wikipedii? 

Základům editování Wikipedie je pak možné se naučit druhý den ráno, v pátek 15. září od 09:30 v prostorách Radnice v rámci krátkého dopoledního workshopu. Zájemcům stačí vzít si notebook a dát organizátorům vědět na seniori@wikimedia.cz

Kontakt:
PR specialistka a fundraiserka
Natálie Schejbalová
natalie.schejbalov@wikimedia.cz

Náhledové foto z Wikiměsta Týn nad Vltavou: Marie Čcheidzeová, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Wikimania je pravidelná mezinárodní konference pořádaná Nadací Wikimedia. Témata prezentací a diskusí zahrnují projekty Wikimedia, jako je Wikipedie a její sesterské projekty, open-source software, svobodné znalosti, volný obsah a sociálně-technické aspekty související s těmito tématy. Česko na konferenci reprezentoval Jan Beránek, lektor, koordinátor Programů pro editory a dlouholetý wikipedista.

„Má cesta k účasti na Wikimanii v Singapuru začala v únoru, kdy jsem vyplnil žádost o stipendium od Nadace Wikimedia. Když jsem se v květnu dozvěděl, že jsem s žádostí uspěl, byl jsem překvapený. Ještě větší překvapení ale přišlo při zjištění, že jsem jediný člověk z Česka, který stipendium dostal.“

Česká stopa na Wikimanii

Na Wikimanii jsme letos přivezli dva příspěvky:

• Seniors Write Wikipedia – how we keep them active in the long run?
• How we use themed challenges to cover content gaps and activize the community of wikimedians

První příspěvek, který prezentoval Jan Beránek v Singapuru osobně, vzbudil mezi účastníky kladné ohlasy. Český program Senioři píší Wikipedii má ve wikisvětě dobré jméno, zejména díky své dlouholeté historii a propracované metodice. Po následné diskusi byl založena skupina spojující leadery a lektory seniorských programů po celém světě – od Evropy přes Asii až po Afriku – ve které budeme moci sdílet své know-how dále.

„Wikimania mi umožnila osobně poznat ostatní členy mezinárodní wiki komunity. Člověk si až zde uvědomí její celou kulturní rozmanitost a překážky, se kterými se editoři v jiných zemích musí potýkat. Už se těším, až ve své práci využiji své nově získané znalosti a spolupráce.“

Jaké příspěvky si pustit ze záznamu?

Letošní ročník Wikimanie byl hybridní, většina přednášek byla vysílána živě. Dostupné jsou i jejich záznamy, v seznamu níže naleznete výběr třech příspěvků, které se rozhodně vyplatí vidět.

• Přehled vědeckých prací zaměřujících se na Wikipedii přinesla přednáška State of Wikimedia Research 2022-2023. V jedné hodině byly představeny různé výzkumy o umělé inteligenci, dezinformacích a dalších tématech.
• Patroláře, editory hlídající poslední změny na Wikipedii a odstraňující vandalské editace jistě zaujme přednáška a diskuse Supporting moderators at the Wikimedia Foundation. V tomto bloku představily jednotlivé týmy WMF svou práci. Byla řeč zejména o nováčcích, automatické moderaci editací s využitím umělé inteligence a vylepšení mobilní aplikace pro patrolu.
• Diskusi rozpoutal i příspěvek The Case for NC Commons – jaké by to bylo, kdybychom na Wikipedii dovolili použití obrázků, které se nesmí používat komerčně? Brání tomu pouze naše pravidla, nebo i zákonné požadavky?

Diverzita, spolupráce, budoucnost

Video níže zachycuje atmosféru, v jejímž duchu se nesla celá konference. Organizátorům se podařilo vytvořit bezpečné a inspirativní prostředí pro všechny účastníky. Letošní ročník byl zatím největší – příště se komunita wikimediánů sejde v Krakově, budete u toho?

17. června 2023 proběhla po tříleté přestávce Wikikonference, tentokrát jako Komunitní Wikikonference. V reprezentativních prostorách Didaktikonu Kampusu Hybernská se sešlo téměř 40 wikipedistů a wikipedistek. Setkali se zkušení členové komunity i úplní nováčci, studenti i senioři.

Obnovili jsme tradici

Wikikonference se naposledy konala před vypuknutím pandemie covidu v roce 2019 v Pardubicích. Konference má úctyhodnou minulost. Poprvé se konala již v roce 2009 a vystřídalo se na ní mnoho respektovaných řečníků a řečnic, jak se můžete přesvědčit se záznamy přednášek z minulých let. Wikikonference se zkrátka stala pevnou součástí komunitního života českých wikipedistů až do vypuknutí pandemie covid-19.

„Vtipné a zajímavé prezentace, možnost kontaktu s ostatními wikipedisty během pauz, výborné jídlo.“

Účastník Wikikonference

Diskuse o obnovení této tradice se vedly v průběhu celého období pandemie a vyústily v záměr uspořádat konferenci opět v roce 2023. Cílem bylo vrátit její organizaci i program do rukou komunity, proto zvítězil z navržených názvů název Komunitní Wikikonference. Po domluvě přípravného týmu byl také zvolen formát tzv. nekonference, tedy akce tvořené výhradně náměty a návrhy účastníků (ať už dopředu či přímo na místě).

Program Wikikonference: wikidata, AI i transgender tematika

Cílem konference bylo po dlouhé době propojit komunitu, jednotlivé wikipedisty a wikipedistky a věnovat se tématům, která je zajímají. Sestavení programu proběhlo pod dohledem programové komise ve složení Pavel Bednařík, Janbery, Packa a Aktron. Celkem se sešlo 14 podnětů od wikipedistů s různými zájmy a zaměřením – od představení konkrétních nástrojů Wikipedie, přes vztah Wikipedie a AI až po témata společenská (transgender na Wikipedii, mediální vzdělávání).

„Považuji za velmi užitečné takové akce organizovat. Zajímavá jsou současná témata jako je Wkipedie a AI, role robotů atd.“

Účastník Wikikonference

Wikimedia a umělá inteligence – příspěvek z Nizozemska

Jedním z nedostatků komunitní Wikikonference, která vychází z představ a přání členů komunity, je skutečnost, že ne všechna témata mají svého experta. S takovým úskalím jsme se setkali v příspěvku Wikimedia a umělá inteligence. 

Téma bylo do konference navrženo, ale nemělo svého řečníka. Abychom rozšířili konferenci o mezinárodní rozměr, požádali jsme o (online) příspěvek bývalého ředitele Wikimedia Netherlands, lektora a učitele Ziko van Dijka (jeho prezentaci najdete zde). Ten se zhostil úvodní řeči k tématu a dal tak prostor diskusi českých wikipedistů o tom, jak AI ovlivní Wikipedii v blízké budoucnosti.

Prolínal se program od zaměstnanců i komunity

V programu vystoupili jak členové zaměstnaneckého týmu (Lucie Schubert, Pavel Bednařík), tak wikipedisté od zkušených (Blahma, LiMr) až po nováčky (v0lkanic). Nováčkům, tedy mladým wikipedistům, byl věnován také samostatný bod programu a diskuse. Jak se přítomní diskutující shodli, věnovat se mladým editorům Wikipedie (Wikidat, fotografům) je zásadní, protože dochází k obměně generací.

Součástí programu byly také dva vstupy, které připravil brněnský wikipedista Libor (aka LiMr). Oba byly zaměřeny na roboty na Wikipedii – na úvodní přednášce seznámil účastníky s funkcionalitou a využitím robotů na Wikipedii, v navazujícím workshopu ukázal, jak začít editovat Wikipedii pomocí vlastního robota a to bez jakýchkoliv znalostí programování (s využitím editoru AutoWikiBrowser).

Prostor pro prezentaci i diskusi měli různé subkomunity a skupiny. Tradičně silné zastoupení měla komunita wikidatistů i přes chybějící přítomnost Vojtěcha Dostála. Netradiční skupinou zastoupenou v programu, byla komunita transgender lidí. Tu reprezentovala Iva Kleban s přednáškou Transgender na Wikipedii a nenápadně připomněla, proč spolek Wikimedia v červnu již druhým rokem organizuje Měsíc lidských práv na Wikipedii.

Pestrá účast zástupců komunity

Jednodenní formát umožnil také návštěvu zástupců z jiných regionů. Wikikonference nebyla přenášena na online platformách, přednášky v hlavním sále Didaktikonu byly ovšem zaznamenány a jsou zpřístupněny na webu konference.

Z rozdělení účastníků do jednotlivých sálů (program se nakonec vešel pouze do dvou z nich) bylo patrné, že existují dvě stejně početné skupiny. Jedna skupina spíše zkušenějších wikipedistů má zájem setkat se se svými kamarády a členy komunity, zjistit, jaké jsou novinky ve vývoji různých nástrojů a vychytávky.

Druhá skupina sestávající především z nováčků, měla zájem o témata s přesahem, tedy taková, která rozvíjí jejich základní přehled o tom, co mohou na Wikipedii dělat, jaké praktické nástroje používat, do jakých projektů se zapojit. Program umožnil průběžné prolínání těchto skupin. Vše bylo završeno volnou diskusí, seznamováním a networkingem v průběhu přestávek v programu, což je důležitá součást akce.

„Nejvíc se mi líbila přednáška o robotech, protože mi přinesla nejvíc nových informací. Oceňuji i výběr místa konání wikikonference, protože byla dobře dostupná z nádraží.“

Účastník Wikikonference

Tak zas za rok?

Wikikonference ukázala, že se jedná o atraktivní formát, ačkoliv účast nedosáhla „předcovidových“ čísel. Průběžnou a soustavnou prací a důsledným zapojením komunity se může v budoucnu podařit naplnit poslání Wikikonference: přinášet osvětu a novinky v dění v celosvětovém i domácím hnutí Wikimedia. A co účastníky nejvíce zajímá pro příště? Slovy jednoho z účastníků: „Klasicky témata wikimediánská, wikipedistická, commonsová a wikidatí a cokoli s nimi souvisí…“

S radostí vítáme v interním týmu na pozici koordinátora Programů pro editory Jana Beránka, který je pevnou součástí české wiki-komunity a dlouhou dobu nám vypomáhal externě.

Wikipedista se stává koordinátorem Programů pro editory

Honza je dlouholetým plodným wikipedistou a správcem Wikipedie, fotografem a studentem žurnalistiky. Těšíme se, že nám jeho vhled do Wikipedie a komunity pomůže lépe plánovat aktivity pro českou wiki-komunitu. Honzova cesta Wikimedia začala už v roce 2018, kdy udělal svou první editaci na Wikipedii.

„Do té doby jsem neměl tušení, jak tento projekt vlastně funguje a jaká komunita za ním stojí. Postupně mě tento svět zcela pohltil a Wikipedie mi již přirostla k srdci,“ říká.

Za dobu svého působení ve spolku vystřídal několik rolí, například lektoroval seniorské kurzy a natáčel videa z akcí. 

Nová role v zaměstnaneckém týmu

Naše aktivity se košatí, proto byla posila v týmu nevyhnutelná a jsme moc rádi, že se nám podařilo ji obsadit Honzou, který s námi spolupracuje dlouho a vždy odvádí skvělou práci. Jako koordinátor Programů pro editory se bude starat zejména o nejrůznější soutěže a výzvy. Každoročně například pořádáme Měsíc žen na Wikipedii, který si klade za cíl přivést k psaní Wikipedii více nováčků žen a také zmírnit nerovnovážné zastoupení článku o mužích a ženách. Mezi další soutěže, jejichž koordinaci bude mít na starost, patří například Měsíc lidských práv nebo soutěž Československo 1948-89.

„Na koordinaci soutěží a akcí mě baví zejména kontakt se zapojenými editory, jak při přípravě, samotné soutěži, doprovodných akcích a následném vyhodnocení. Velkou motivací mi jsou samotní účastníci, zejména když je vidět, že je tyto soutěže baví a zapojují se již do několikátého ročníku po sobě,“ říká Honza.

I letošní červen jsme na Wikipedii věnovali lidským právům. Pojďte se s námi podívat, jaké články vznikly v rámci letošní výzvy Měsíc lidských práv na Wikipedii, kdo vyhrál soutěž a jak se nám celkově letošní ročník podařil.

Měsíc lidských práv na Wikipedii – výzva, kterou potřebujeme

Lidská práva, zejména kvůli své komplexitě, možná nejsou pro všechny lákavým tématem, o to je ale důležitější se jim věnovat. Vloni jsme v rámci výzvy společnými silami vytvořili a rozšířili celkem téměř 100 článků. Ty byly od loňského června doposud zobrazeny 91tisíckrát. V průměřu 231krát za den. Lidé ověřené a objektivní informace o lidských právech vyhledávají a chtějí. Proto jsme se i letos spojili, abychom jim lepší pokrytí lidskoprávních témat mohli nabídnout.

Výsledky výzvy Měsíc lidských práv na Wikipedii 2023

V rámci výzvy jsme se letos třikrát potkali osobně. Na Editatonu měsíce lidských práv na Wikipedii v Kavárně a centru Člověka v tísni Langhans, na Workshopu psaní Wikipedie pro neziskovky a na editatonu v rámci akce Den lidských práv na SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví v Brně. Celkem přišlo na naše akce osobně 32 editorů i editorek, z toho významná část nováčků. S propagací a realizací projektu nám pomohlo 16 neziskových organizací, které se věnují problematice lidských práv.

Celkem bylo vytvořeno nebo významně rozšířeno 47 článků s lidskoprávní tematikou, zapojilo se 19 editorů a editorek. Tyto články byly od začátku výzvy do jejího vyhodnocení zobrazeny 19,5tisíckrát, tedy 467krát za den.

Od hate speech přes Muzeum Apartheidu po Velkou francouzskou revoluci

Mezi články, které rozšířili editoři v rámci výzvy, patřil i článek Velká francouzská revoluce, který se stal tím s přehledem nejčtenějším. Pestrost témat, která se pod výzvu takzvaně vejdou, je obrovská. Mezi důležité články, které stojí za zmínku patří například:

• Hate speech,
• Ústavní referendum v Lichtenštejnsku (2012),
• Homofobní šikana,
• Muzeum Apartheidu
• nebo Interrupce v Polsku.

Kdo vyhrál poukázky na knihy?

Níže se můžete podívat na editory a editorky, které oceníme poukázkami na nákup knih. Ty nám do výzvy věnovala Nadace Albatros, tímto jí moc děkujeme.

Projekt finančně podpořilo Velvyslanectví USA v České republice v rámci programu Small Grants. S propagací a realizací projektu nám pomohlo 16 organizací, které se tematice věnují. S mnohými z nich jsme navázali na spolupráci na loňském ročníku. Díky patří zejména Člověku v tísni, Amnesty International, Českému Centru Fundraisingu a dalším. Zvlášťě děkujeme všem účastníkům a účastnicím, kteří tuto nelehkou výzvu přijali a gratulujeme oceněným. Těšíme se opět za rok!

Brno, Stodůlky, 1. tanková divize nebo například vekslák jsou články na Wikipedii, které nemají ilustrační obrázek. Na Wikimedia Commons jsou tisíce obrázků, které nejsou propojené s žádným článkem. Zapojte se do Wikipedia Pages Wanting Photos 2023 a pomozte nám to změnit.

Co je to WPWP?

Wikimedia Pages Wanting Photos (WPWP) – doslova Články na Wikipedii, které potřebují fotky – je mezinárodní výzva, která se letos koná po čtvrté. Cílem této výzvy je zlepšit články na Wikipedii doplněním obrázků, které jsou již nahrané na úložišti Wikimedia Commons.

Jak se zapojit?

Prvním krokem je najít článek bez ilustračního obrázku. Za tímto účelem jsme pro vás připravili seznam téměř dvou tisíc článků na české Wikipedii, kterým obrázek chybí. Pro lepší orientaci jsme články rozdělili dle krajů nebo projektu, v rámci kterého byly vytvořeny. Seznam naleznete na českých stránkách WPWP 2023. 

Následně jděte na Wikimedia Commons a pomocí vyhledávacího pole zkuste najít vhodný obrázek. Hledat lze i podle kategorií. Při procházení obrázků se vám může stát, že narazíte například na dvě různé obce se stejným názvem. Popis, kategorizace nebo využití fotky na jiných jazykových verzi Wikipedii vám může napovědět, jestli se jedná skutečně o obec, kterou hledáte.

Při vložení vhodného obrázku do článku napište do shrnutí editace hashtagy  #WPWP a #WPWPCZE.

Nejaktivnější z vás odměníme

Díky vyplnění #WPWP a #WPWPCZE do pole shrnutí editace budeme moci na konci srpna odměnit poukázkami v hodnotě 500 Kč a dalšími drobnými cenami tři účastníky a účastnice, kteří doplní nejvíce obrázků.

V rámci mezinárodní výzvy budou od mezinárodního organizátora odměněni tři editoři, s největším počtem editací napříč jazykovými všemi jazykovými verzemi. Doplňovat můžete články i v jiných jazykových verzích – nepřidávejte obrázky do jazykových verzích Wikipedie,  kterým dobře nerozumíte.

Potřebujete poradit?

Výzva WPWP je určena pro alespoň mírně pokročilé editory Wikipedie. Pokud byste se rádi zapojili, ale nejste si jisti, jak vyhledávat na Wikimedia Commons nebo jak vložit obrázek do konkrétního článku, tak se zastavte v naší Wikiporadně. Každé pondělí od 18:00 hodin se můžete zapojit do online poradny, kde vám naši lektoři zdarma a ochotně poradí! 

Po vzpomínce na Otakara Černého ještě o něco kratší na profesora Jana Sokola.Jan Sokol na Wikikonferenci v roce 2011.Foto: Aktron, CC-BY-SAPotkal jsem ho několikrát díky své nedávné - nebo už dávnější - minulosti wikipedisty. On sám byl naším nejslavnějším kolegou vůbec, šťastný příklad vysokoškolského pedagoga, který vnímal krásu, užitečnost - i rizika Wikipedie.Byl nepochybně velmi sečtělý, ale

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě:„Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“Čili česky:„Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu Wikimedium k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity, tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé. Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný,

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na Wikizprávách pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách. Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I.

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů,

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si