Jak senioři obohatili Wikipedii v roce 2023

Wednesday, 27 March 2024 14:18 UTC

Senioři na Wikipedii patří! To již řadu let potvrzuje úspěšný program Senioři píší Wikipedii. V duchu zmíněného hesla probíhal i rok 2023. Na Wikipedii jsme přivítali nové aktivní seniory, představili několik novinek a zaznamenali nejeden úspěch.

Kurzy jako výkladní skříň

Jako každý rok, i v roce 2023 se seniorské aktivity točily primárně okolo vlajkové lodi celého programu Senioři píší Wikipedii (SePW), tedy kurzů pro seniory. Léty prověřený šestitýdenní scénář kurzů pro seniory-začátečníky tak zavál Wikipedii do Prahy, Ostravy, Plzně, Českých Budějovic, Olomouce a skrze kurzy vedené online i do dalších koutů republiky. Jako každý rok se absolventi začátečnických kurzů ve svých dovednostech mohli dále zdokonalovat. A to díky nabídce navazujících kurzů pro pokročilé editory a pro ty, kteří se chtějí hlouběji ponořit do problematiky Wikimedia Commons.

V roce 2023 jsme otevřeli 14 kurzů SePW, kterými prošlo 83 účastníků. Z těchto kurzů bylo deset pro začátečníky, čtyři pro pokročilé. Tyto kurzy vedlo celkem 10 lektorů z lektorského týmu Wikimedia ČR, kterým patří velký dík za skvělou práci.

Účastnící kurzu Senioři píší Wikipedii v Českých Budějovicích s lektorkou Janou Sekyrovou, , Autor: Odrostlejsi, CC-BY-SA 4.0, via: Wikimedia Commons.

Je libo večerní školy Wikipedie?

Senior wikipedista může projít kurzem začátečnickým, dále dvěma různými kurzy navazujícími. Ale co dál? Právě pro ty nejaktivnější z nejaktivnějších jsme koncem roku 2022 spustili Večerní Wikiškolu pro seniory! Ta nabízí možnost věnovat se rozvoji konkrétních dovedností, které aktivní wikipedisté potřebují ke své práci. Účastníci se tak mohou zaměřit na postupy a vychytávky, které je možné využít v editační praxi a které se na kurzech SePW podrobně neprobírají. Důležité je však zmínit, že online Večerní Wikiškola je populární nejen mezi seniory.

Minulý rok měli wikipedisté šanci navštívit devět takových Wikiškol. Paleta témat byla pestrá a vybrat si mohl opravdu každý. Mezi témata wikiškol jsme zařadili například infoboxy, nahrávání obrázků na Wikimedia Commons, Wikicesty nebo základní informace o Wikidatech. Na své si ale přišli i editoři a fotografové. Všechna témata a více informací naleznete zde.

Svátek wikipedistů seniorů – Seniorské WikiMěsto!

Pravou odměnou pro aktivní wikipedisty seniory je již tradičně zářijové Seniorské WikiMěsto. Se skupinkou seniorů jsme v roce 2023 zavítali do Lysé nad Labem, kde si účastníci mohli užit návštěvy památek, výlety i práci na Wikipedii. Wikipedisté si domů odvezli cennou dokumentaci míst, osobností i historických souvislostí z města a okolí. Podrobně zdokumentovali zámek Lysá, historický archiv, zámeček Bon Repos nebo elektrárnu na Labi.

Na základě detektivní práce jsme tak publikovali i vzácné fotografie interiéru Beniesovy vily, které dokumentují ojedinělé hnutí českého architektonického kubismu a rozšířili tak článek o této památce. Celkem bylo pod volnou licencí zveřejněno na 583 fotografií, které v průběhu Seniorského WikiMěsta v Lysé nad Labem vznikly. Založeno pak bylo tucet článků, rozšířeno či opraveno dalších 32.

Jedna z účastnic, paní Eva Mžourková, byla na Seniorském Wikiměstě v Lysé lad Labem poprvé a odjížděla nadšená.

„Děkuji za to, že se mi otevřel prostor Wikipedie, o kterém jsem neměla tušení. Pozoruji, že existuje komunita wikipedistů, kde vládnou specifická pravidla – sympatická. Doufám, že se mi podaří pokročit v práci na Wikipedii, zatím je to zábava.“

Důležité je však si uvědomit, že to nejsou pouze seniorské akce, kde můžete naše seniory wikipedisty potkat. Na každém editatonu, každém srazu i v samotném spolku Wikimedia Česká republika jsou právě wikisenioři jednou z těch nejaktivnějších a nejvděčnějších skupin uživatelů a přispěvatelů Wikipedie.

Účastníci Seniorského WikiMěsta při prohlídce zámku Bon Repos, Autor: Marie Dirillo, CC-BY-SA 4.0, via: Wikimedia Commons.

Wikisenioři byli slyšet i vidět

Program Senioři píší Wikipedii není jen o práci a obohacování Wikipedie. U seniorského programu jde hlavně o lidi, o jejich příběhy a cenné zkušenosti, které mohou nejen prací na Wikipedii aktivní senioři předávat dále. Právě s tímto poselstvím jsme minulý rok odstartovali Měsíc seniorů na Wikipedii. Celý prosinec jsme tak vzdávali holt právě těm nejaktivnějším wikiseniorům.

Jako každý rok jsme se rovněž ukázali se stánky a možností vyzkoušet si editaci na vlastní kůži na pražském Fresh Senior Festivalu a dnu otevřených dveří Centra Elpida, kde se návštěvníci mohli dozvědět více o našich aktivitách pro seniory, ale také si popovídat s jejich absolventy. Naši aktivní wikisenioři si zde mohli popovídat nejen s návštěvníky festivalu, ale i s redaktorkou Českého rozhlasu!

Závěrem

Rok 2023 jsme zasvětili těm nejaktivnějším Wikiseniorům, pro které jsme představili zbrusu nový formát vzdělávání – Seniorskou Wikiškolu. Díky té se senioři mohou na Wikipedii zdokonalovat každým měsícem a stát se tak ještě výraznější editorskou skupinou. Té jsme pak zasvětili i celý měsíc prosinec. S velkým počtem kurzů, Seniorským WikiMěstem i se všemi dalšími akcemi, můžeme s klidným srdcem a naplněni radostí prohlásit, že v roce 2023 se u nás senioři rozhodně nenudili!

The post Jak senioři obohatili Wikipedii v roce 2023 first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Již tradičně se během ledna a února uskutečnila na české Wikipedii soutěž Popiš památku, kterou podpořil spolek Wikimedia Česká republika prostřednictvím komunitních minigrantů.

Památky na Wikipedii patří

Soutěž se snaží doplnit na Wikipedii chybějící kulturní památky. Vzhledem k tomu, že jich je v Česku zhruba čtyřicet tisíc a každý rok jich pár desítek až stovek přibyde, není to snadný úkol. Letos navíc byly do soutěže zařazeny i stavby ze zahraničí.

Za článek o kulturní památce mohou soutěžící získat tematické knižní ceny, které poskytuje spolek WMČR. Do soutěže se také zapojili i editoři-nováčci. Ti budou oceněni speciálními cenami. Soutěžící si k zpracování mohli vybrat jakoukoliv kulturní památku, o které na české Wikipedii nebyl dosud žádný článek. A kde je mohli najít? V seznamech kulturních památek na Wikipedii! Seznam je zejména organizátory soutěže pravidelně doplňován a udržován. Letos nám v tom pomáhal a velký kus práce odvedl wikipedista Hanz.97, kterému za to děkujeme.

Akce zohledňuje jak ty, kteří chtějí psát dlouhé a podrobné články, tak i ty, kteří chtějí vytvořit více kratších hesel například o drobných památkách. Někdo tak Wikipedii rozšířil o jeden či dva krásné a vyčerpávající články, jiný se zase postaral o pořádnou nálož kratších textů. Taková pravidla navíc odráží fakt, že k některým objektům se dá napsat velká spousta historických či architektonických poznatků, k jiným, drobnějším nebo málo dochovaným jen pár řádku popisu. Jinak se píše o katedrále jinak o návesním křížku. Pokud ale splňují kritéria encyklopedické významnosti, tak si zaslouží na Wikipedii zazářit!

Je drobnou zajímavostí, že se kromě dalších památek během soutěžních ročníků podařilo popsat velkou část staveb, které se staly památkou v roce 2019. 

Fontána v Karviné, autor: Hons084, CC BY-SA 4.0
Fontána v Karviné, autor: Hons084, CC BY-SA 4.0 via Wikimedia Commons

Památkové městské domy, kostely, kláštery nebo mosty? Na Wikipedii chceme všechny!

Zájem o soutěž dokazuje, že téma památek je zajímavé a atraktivní. Navíc letos vznikly velmi pestré a zajímavé články.

Ze zahraničních staveb soutěžící zdokumentovali například německou pevnost Ehrenbreitstein, která již od první poloviny 19. století shlíží na řeku Rýn, řecký ženský monastýr Rousanos v Meteoře, katedrálu v britském Elginu či florentský renesanční palác Strozzi. Z českých památek je to např. dům s gotickým sklepem na Husově ulici ve Slavkově u Brna nebo budova lékárny v Unhošti u Prahy. Své heslo má na největší české encyklopedii mimo jiné nově i Klášter klaristek v Českém Krumlově. O dějinách městského opevnění v Mohelnici si již také můžete na Wikipedii přečíst, stejně jako o Gočárově základní škole na Tylově nábřeží v Hradci Králové nebo jičínském mariánském sloupu. Za zmínku stojí i Tříkrálová štola v Mikulově, která vznikala od 16. století.

Ne všichni soutěžící však psali články o kulturních památkách. Taková hesla do soutěže sice nemůžeme zařadit, ale jsou pro Wikipedii hodnotná. Proto i tak velice děkujeme jednotlivým autorům za jejich sepsání. Jde například o zaniklé horské chaty, které na Wikipedii dosud nebyly zmapovány (jako třeba Lomosíkova chata), nebo o tzv. Levočskou patku, se kterou se můžeme setkat na slovenské Spiši.

Od Lisabonu po Tichý oceán

Letošní novinkou bylo rozšíření soutěže i na další evropské země, které mají na Wikipedii své seznamy kulturních památek ekvivalentní k českým. Díky několika předchozím ročníkům fotografické soutěže Wiki miluje památky (která byla pro Popiš památku inspirací) jsou takové seznamy k dispozici na různých jazykových verzích Wikipedie. Odkazy lze najít na Wikimedia Commons.

Fritz Geller-Grimm, <a href="http://Fritz Geller-Grimm, CC BY-SA 3.0 CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Ohlédnutí

Soutěž Popiš památku se koná na české Wikipedii již od roku 2018. Začíná vždy 15. ledna a končí obvykle posledním únorovým dnem. Tradičním partnerem soutěže je časopis PROPAMÁTKY. V rámci historie soutěže vzniklo pro českou Wikipedii již přes 1900 nových článků ze všech koutů Česka a pár desítek článků i o zahraničních památkách. Organizátory soutěže Popiš památku jsou Aktron a KKDAII, členové spolku Wikimedia Česká republika.

Vyhodnocení

Úkolem poroty, kterou tvoří Jan Spousta, OJJ a KKDAII, nyní bude jednotlivé články vyhodnotit. Bude zjišťovat, zda obsah odpovídá kvalitám Wikipedie a zda neobsahuje nedostatky či chyby. Mnohdy vzniká totiž řada hraničních článků a ne všechny přihlášené se týkají kulturních památek. Poté budou podle pravidel vyhlášeni jednotliví vítězové soutěže, kteří následně obdrží ceny.

Komunitní minigranty

Chcete uspořádat obdobnou akci na podporu největší české encyklopedie? Soutěž na psaní článků o plazích nebo fotbalistech, případně o kultuře afrických národů? Nebo focení stonožek? Neváhejte si požádat o financování vlastní akce v komunitních minigrantech!

The post Sedmý ročník soutěže Popiš památku skončil. Obohatil Wikipedii o 448 nových článků first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Březen – Měsíc žen na Wikipedii.  Doplňme na Wikipedii vědkyně, umělkyně, političky a další významné ženy, vyzývá Wikimedia ČR

Měsíc žen na Wikipedii 2024 trvá od 1. března do 8. dubna. K psaní článků na Wikipedii ženami a o ženách vyzývá spolek Wikimedia Česká republika a jeho partneři. Editatony proběhnou 21. 3. v Americkém centru, 5. 3. v Akademii věd ČR a 25. 3. na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy připojit se ale lze i online.

Březen se stává již po šesté Měsícem žen na Wikipedii. Cílem výzvy je přilákat ženy k editování Wikipedie a zároveň zvětšit objem biografií a souvisejících článků, které o ženách pojednávají. V současnosti se na české Wikipedii nachází 120 tisíc biografií mužů a jen 26 tisíc žen. Nepoměr je také v rozložení editorů. Pouze jedna z deseti dobrovolných editujících je žena.

Řada vědkyň, umělkyň či političek na české Wikipedii stále chybí. Svůj článek například postrádá současná švýcarská prezidentka Viola Amherd. Chceme proto vyzvat ženy, ale také muže, abychom společně vytvořili nebo doplnili co nejvíce článků o ženách nebo s ženami spojovaných,“ říká výkonná ředitelka Wikimedia ČR Klára Joklová.

Účastnice a účastníci výzvy mohou články psát z pohodlí svého domova, pokud jsou nováčky nebo se sami editovat obávají, mají možnost přijít na některý z editatonů. Jde o tzv. editovací maratony, kde začátečníkům s editováním pomohou zkušené lektorky a lektoři.  Hlavní editaton Ženy na Wikipedii se bude konat 21.3. v Americkém centru od 15:00 do 18:30. Připojit se lze i online.


5. 3. 2024 pořádáme ve spolupráci s Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR editaton Ženy ve vědě, který proběhne na Akademii věd na Národní třídě v Praze ve 14:00–18:00.

25. 3. 2024 proběhne přednáška s workshopem Ženy, média a Wikipedie ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy a spolkem Studenti IKSŽ.

Na 4. 4. 2024 připravujeme ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Praze odborný editační seminář pro zaměstnance okresních archivů s tematikou významných žen.

Účastníci a účastnice mohou vyhrát některou z cen, které do soutěže věnovala audioteka.cz, nakladatelství wo-men a časopis Heroine. Projekt finančně podpořilo Velvyslanectví Spojených států amerických v Praze v rámci programu Small Grants.

The post Březen – Měsíc žen na Wikipedii.  Doplňme na Wikipedii vědkyně, umělkyně, političky a další významné ženy, vyzývá Wikimedia ČR first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Naše nová kolegyně Markéta Nádeníková nedávno převzala funkci administrativní pracovnice po Janě Landsingerové. Jana se po dvou a půl letech svědomité péče o tým a kancelář přesouvá do jiné neziskové organizace. Tak docela se ale neloučí a my jsme moc rádi, že zůstává hrdou členkou spolku.

Markéta pochází z města čtyř řek, a řady zaměstnaneckého týmu se tak rozšiřují o dalšího rodilého plzeňáka. Její láska k přírodě a touha po poznání ji přivedly do Prahy na ČZU na Fakultu agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Zde získala nejen odborné znalosti, ale také porozumění tomu, jak chránit a využívat přírodní zdroje odpovědně.

Kromě toho je ale Markéta ostřílenou administrativní pracovnicí se zkušenostmi z akademického prostředí a s editováním Wikipedie.

Jsem životní optimistkou se smyslem pro humor a elánem. Těším se na práci pro Wikimedia ČR a pro Wikipedii, kde, jak doufám, uplatním svoje dosavadní zkušenosti.

V kanceláři ji zastihnete nejčastěji v pondělí a úterý mezi desátou dopolední a třetí odpolední hodinou.

Vítej na palubě, Markéto!

The post Vítáme v týmu novou administrativní posilu Markétu Nádeníkovou first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Wikimedia Česká republika spojila síly s portálem Onlinepřiznání.cz, který provozuje přehlednou aplikaci, skrze níž lze jednoduše vytvořit daňové přiznání. Základní cena jednoho přiznání je 290 Kč, z nichž je ale 85% odesláno jako dar pro WMČR. My ho dále použijeme pro rozvoj Wikipedie a dalších přidružených projektů.

Jak to celé funguje?

Aplikace vás velmi srozumitelným jazykem provede krok za krokem tvorbou daňového přiznání pro fyzické osoby v roce 2024. Nemusíte se orientovat ve světě čísel a předpisů, stačí jen odpovídat na jednoduché otázky. Aplikace vám vysvětlí, jaké dokumenty potřebuje, kde je seženete (např. od zaměstnavatele), a z jakého řádku máte do aplikace údaj opsat. Nemusíte se bát, že něco zapomenete přiložit.

V průběhu vyplňování vidíte výpočet daně, hned tedy víte, jak vám daně vychází. Hotové přiznání potom můžete stáhnout ve formátu PDF a XML. Sami se už rozhodnete, jestli ho podáte fyzicky či online – aplikace však může přiznání odevzdat za vás. Během celého procesu je k dispozici podpora zdarma. Na konci už jenom vyberete částku, jakou chcete za vygenerované přiznání zaplatit – základní cena je 290 Kč – a jaké neziskovce chcete darovat 85% z ceny. Pokud využijete tento odkaz, dar poputuje rovnou pro WMČR. Po kliknutí na zaplacení vás aplikace přesměruje na náš projekt na darujme.cz, přes které platba probíhá.

Tři rychlé kroky k daňové přiznání

1

Vyplníte daňové přiznání

Daňové přiznání vyplníte v aplikaci v pár jednoduchých krocích, jako v dotazníku. Není potřeba se ani registrovat. Aplikace se ptá a vy pouze odpovídáte. Celý proces zabere zhruba 15 minut, i když daním nerozumíte. Jak vysoké daně vám vychází, uvidíte po celou dobu v průběžném výpočtu.

2

Daňové přiznání ihned u vás

Přiznání je hotové okamžitě. Stačí si ho stáhnout, podepsat a podat na finanční úřad. Pokud používáte datovou schránku můžete si nechat doručit formulář ve formátu xml.

3

Přispějte na rozvoj Wikipedie

Peníze, které ušetříte za služby účetní, tak můžete věnovat na rozvoj Wikipedie. Dar se zašle na náš sbírkový účet přes platební bránu Darujme.cz.

Jaký je termín pro podání daňové přiznání?

  • pro podání v papírové formě (na tiskopisu): 2. dubna 2024
  • pro podání v elektronické formě (přes datovou schránku nebo jinou elektronickou formou): 2. května 2024
  • pro podání daňovým poradcem (odklad): 1. července 2024

Wikimedia ČR nenese odpovědnost za kvalitu zpracování daňového přiznání.

The post Vytvořte si daňové přiznání online a podpořte rozvoj Wikipedie first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Setkání mladých wikimediánů v Praze

Wednesday, 7 February 2024 16:24 UTC

V listopadu 2023 proběhlo v Praze první osobní setkání skupiny mladých wikimediánů – CEE Youth. A to za koordinace týmu CEE Hubu – Barbary Klen, Toniho Ristovskiho, Kláry Joklové, která projekt iniciovala a garantuje jej jako členka řídící komise, a Lucie Schubert, která koordinuje obdobnou skupinu v Česku.

V Praze se tak setkalo dohromady 15 účastníků reprezentujících 8 komunit ze střední a východní Evropy. Ti vytvořili plán aktivit skupiny pro příští rok, rozdělení její organizace mezi členy i to, jaký program chtějí připravit pro ostatní mladé účastníky na mezinárodní konferenci Wikimánie, která se bude konat v létě příštího roku v Polsku.

Co říkají účastníci z Česka?

V0lkanic

Setkání mladých wikimediánů ze střední a východní Evropy pro mě bylo první svého druhu. Nejen z hlediska setkávání mladých lidí, ale i z hlediska možnosti setkat se s wikimediány mimo oblast České republiky (či Československa). Přinejmenším z tohoto pohledu šlo o jedinečný zážitek. K tomu všemu jsem se mohl navíc opět podívat do hlavního města, jehož návštěva mě vždy něčím mile překvapí. Díky aktivitám, které probíhaly i na pražských ulicích, se měli zahraniční účastníci možnost se s městem seznámit a čeští přespolní účastníci Prahu a její významné lokality zase o něco více poodhalit. Já díky setkání získal kromě skvělého zážitku a prohloubení kontaktů s českými wikimediány hned několik kontaktů na wikimediány ze zahraničí, a to hned z několika různých zemí. Zároveň jsem měl možnost s mnohými z nich v průběhu setkání hovořit na různá témata získat jejich pohledy a poznat jejich zkušenosti ze zemí České republice mnohdy vcelku vzdálených.

Kromě navazování kontaktů s mladými lidmi ze CEE regionu jsem měl také vůbec poprvé příležitost potkat se se zaměstnanci CEE Hubu. S Tonim jsme měli u večeře u českého piva velmi zajímavou zeměpisně-historickou konverzaci. Nezhatí-li plány nějaká nečekaná událost, budu se těšit na setkání skupiny na nadcházející Wikimanii v polských Katovicích. Pro nás Čechy je to jen kousek, takže co víc by si člověk mohl přát… 😊

Jan Myšák

Setkání byla moje první mezinárodní wiki-akce a laťku nastavilo dost vysoko. Poznal jsem spoustu nových lidí osobně, ať už jsem je z online prostředí dříve znal nebo ne. I přes množství a různorodost účastníků jsme dokázali kvalitně spolupracovat a dojít ke konkrétním závěrům a návrhům, slušně a profesionálně. Offline formát je navíc pro mě vždycky lepší než online.  

Highlightem za mě bylo poznávání nových lidí, zvyků, kultur apod., během oficiálního programu i mimo něj. Mám v plánu zúčastnit se Wikimanie 2024 v Polsku a případně i dalších setkání CEE Hubu, bude-li to v mých silách a možnostech.

Patrik L.

Setkání wikimediánů střední a východní Evropy pro mě taktéž byla první akce tohoto typu a první mezinárodní wiki-akce, které jsem měl možnost se zúčastnit. Pro mě osobně bylo přínosem akce poznání nových lidí z cizích zemí a jejich kultury. Pozitivně hodnotím také to, že ačkoliv jsme se dosud neměli tolik příležitostí potkat osobně, seznámili jsme se i během tak krátké doby a dokázali navázat přátelské vztahy. Místo konání akce bylo pro nás Čechy naprosto vyhovující, návštěva našeho hlavního města je pro mě vždy něčím speciální. Nesmím také zapomenout vyzdvihnout skvělé jídlo, které s dobrým pitím a přátelskými lidmi chutná vždy mnohem lépe. 🙂

Tadeáš Bednarz

Na CEE Youth meetingu se mi dostalo příležitosti seznámit se s mnoha podobně smýšlejícími kolegy. Obdobná team-buildingová setkání jsou a, jak doufám, nadále budou velkou vzpruhou a motivací k zapojení do široké škály oblastí, kterým se Wikimediáni mohou věnovat. Věřím, že se tato iniciativa bude i nadále posouvat jak při on-line setkáních, tak i na Wikimánii v Katovicích, která poskytne příležitost k poznání nových tváří z celého světa. Závěrem vyzývám všechny mladé tváře, jimž je prostředí Wikipedie a jiných Wikimedia projektů blízké, aby se do skupiny wiki-dětí přidali!

Zapojte se!

V CEE Youth skupině rádi přivítáme všechny ve věku do 26 let. Stačí jen vyplnit přihlašovací formulář. Můžete se pak účastnit online setkání, které probíhají každé dva měsíce i setkáních fyzických, třeba už na Wikimanii 2024.

The post Setkání mladých wikimediánů v Praze first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Studentský program v roce 2023

Tuesday, 6 February 2024 16:57 UTC

Rok 2023 se ukázal být s přihlédnutím k programu Studenti píší Wikipedii (SpW) skutečnou výzvou. Podařilo se realizovat několik náročných programů, obnovit spolupráci se stávajícími školami a navázat spolupráce nové. Jaký byl tedy studentský rok 2023?

Začalo to ve Vodňanech…

Spolupráce se školami bývají někdy výsledkem náhody, jindy vznikají na základě dlouhodobé domluvy a přípravy. Nejinak tomu bylo v případě dvoudenního workshopu Dostaň Vodňany na Wikipedii, který vzešel z iniciativy zástupkyně Knihovny Gelasta Vodňanského Lucie Hasilové. První setkání proběhlo na konferenci Knihovny současnosti v Olomouci v září 2022. Knihovna následně zažádala grant od nadace OSF a na únor byla naplánována realizace workshopu.

Pod vedením lektorů Pavla Bednaříka a Tadeáše Gregora se 125 žáků základní školy a studentů víceletého gymnázia ve Vodňanech seznámilo s principy a historií Wikipedie. V rámci workshopu se však také naučili prakticky editovat, nahrávat fotografie a reference. Cílem spolupráce mělo být založení či rozšíření článků, které spojuje jejich bydliště – jihočeské Vodňany.

Pod vedením učitelů a se zapojením rodičů dětí tak vznikly nové články například o Knihovně Gelasta Vodňanského, o zakladateli rybářské tradice a školy Theodoru Mokrém nebo místní Partyzánské skupině Šumava II. Poslední ze zmíněných článků byl také doplněn původními fotografiemi z archivu kronikáře skupiny, které studenti získali spolu se svolením ke zveřejnění.

O celém workshopu jsme psali v samostatném článku v květnu loňského roku.

Wikipedie jako nástroj poznání naší historie?

Seznámení se s Wikipedií nemá být pro studenty nikdy samoúčelné. Přednášky, semináře, workshopy, školení i editatony jsou zaměřeny na další vzdělávací cíle, mezi které můžeme řadit mimo jiné přiblížení české či československé historie. 

Pohledům do historie se neubráníme ani v případě výzev Měsíce žen na Wikipedii, Měsíce lidských práv nebo Asijského měsíce. Největší důraz na osvětlení různých aspektů českých dějin je však kladen v průběhu výzvy Československo (dříve Československo 1948–1989). Tato výzva byla stejně jako v předchozích letech zahájena v den české státnosti 28. října a probíhala až do 10. prosince. V průběhu této výzvy se uskutečnilo několik seminářů pro studenty, mimo jiné na olomouckém gymnáziu Hejčín nebo ve Vojenském historickém ústavu pro studenty Gymnázia Thomase Manna v Praze. 

Cílem workshopu Wikipedie jako nástroj poznání historie bylo seznámit se s tím, jak se Wikipedie vztahuje k historickým tématům. S tím souvisí také rozvoj kritického myšlení, které si mohli vyzkoušet během praktických úkolů zaměřených na osobnost generála Ivana Stěpanoviče Koněva a na osud jeho sochy na pražském Vítězném náměstí. Stejně jako se s postupem času měnil Koněvův odkaz, měnil se i pohled na setrvání jeho sochy. Stejně tak se na Wikipedii proměňovaly oba články s nezměrným množstvím střetů a pokusů o vandalismus.

Všichni studenti si rovněž vyzkoušeli drobné opravy překlepů, aby překonali mentální bariéru a ostych, který někdy běžným uživatelům brání v editaci informací na největší online encyklopedii. Otevřená diskuse Pavla Bednaříka přiměla studenty také diskutovat nad jejich prvními zvědavými pokusy napsat „vtipné“ vsuvky do existujících článků. Díky tomu také zjistili, že správcové Wikipedie nespí a jen máloco jim uteče.

Mediální vzdělávání a studenti

Kritický přístup k předkládaným informacím je také součástí dalších programů, které byly tradičně zaměřeny na studenty vysokých škol, konkrétně Katedry informačních studií a knihovnictví (KISK) na Masarykově univerzitě v Brně. Pod vedením středoškolského učitele, wikipedisty a publicisty Jaroslava Maška psali studenti kurzu hesla související s mediálním vzděláváním.

Druhý rok spolupráce, který na straně školy zajišťuje pedagožka Pavlína Mazáčová, přinesl opět vynikající výsledky. Vznikly například nové články o digitální exkluzi (s využitím infografik projektu Digistrategie 2020), či výrazné rozšíření článků o projektu živá knihovna (human library) nebo informačním teoretikovi Nicholasi J. Belkinovi.

Spolupráce s KISKem mimo jiné inspirovala novou spolupráci se sesterským Ústavem informačních studií a knihovnictví na pražské filozofické fakultě. Na jaře bude pod dohledem odborné asistentky Pavlíny Kolínové otevřen předmět Píšeme Wikipedii – portál Mediální gramotnost. Systematická spolupráce s budoucími knihovníky tak pomáhá rozšířit povědomí o Wikipedii a dalších projektech Wikimedia mezi těmi, kteří se budou starat o informační gramotnost naší populace v budoucnu.

Editace Wikipedie? Smysluplná práce pro studenty vysokých škol

Na jiném základu byla postavena spolupráce se studenty prvního ročníku Katedry asijských studií na Univerzitě Palackého v Olomouci. Správcové Wikipedie upozornili na zvýšené množství článků s asijskými tématy na české Wikipedii, které se pravidelně objevují a nesplňují kvalitativní nároky ani principy.

FOTO: Mesuri02, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Po domluvě pedagoga Ondřeje Kučery a hlavního lektora Wikimedia Pavla Bednaříka tak proběhla přednáška, školení a editaton zaměřený na vybrané články. Ty byly postupně publikovány s přihlédnutím k tématu na české nebo slovenské Wikipedii (řada studentů v Olomouci pochází ze Slovenska). Většina z nich se blížila standardu encyklopedických článků, které jsou vhodně ozdrojovány, jazykově slušně připraveny a v některých případech i doplněny vlastními fotografiemi studentů.

Díky studentské práci a zkušenostem se tak můžeme na české Wikipedii dočíst o korejském bohovi Susanoo, písečných dunách Tottori v Japonsku, maocetungově mauzoleu v Číně. Přestože se z většiny studentů nejspíš nestanou zanícení editoři Wikipedie, vyzkoušet si přípravu a práci wikipedisty může studentům pomoci také v tvorbě odborných prací. Významným přínosem je tak skutečnost, že nepíší seminární práce do šuplíku, ale vytvářejí obsah, který je čten a sledován potenciálně všemi uživateli Wikipedie.

Jaká je tedy bilance studentského programu za rok 2023? Navázalo se na předchozí spolupráce a vznikaly nové. Některé z nich přetrvají a budou se rozvíjet, jiné možná skončí. Přesto je podstatné žákům a studentům přibližovat svět největší online encyklopedie a připomínat, že i oni mohou pomoci jejímu zkvalitnění, doplnění a šíření informací. Jen tak může být Wikipedie přijata jako relevantní zdroj pro práci na všech stupních českých škol. Jedině tak je možé odstranit předsudky, které si řada pedagogů stále uchovává.

The post Studentský program v roce 2023 first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Vítej v public domain, Myšáku Mickey!

Friday, 2 February 2024 16:32 UTC

Lukas Mezger

Komunita Wikimedia oslavila 1. ledna 2024 milník pro svobodné vědění. První filmy s myšákem Mickeym z roku 1928 se staly spolu s mnoha dalšími tvůrčími díly z celého světa součástí kolekce děl pod veřejnou doménou.

Ahoj myšáku!

1. ledna 2024 jsme oslavili celosvětový Den veřejné domény (Public Domain Day), neoficiální svátek, kdy se komunity Wikimedia připojují k tvůrcům, archivářům a aktivistům z celého světa, aby oslavili výsledky umění a vědy, které mohou všichni volně používat. Letošní rok se vyznačuje speciálním přírůstkem do historie animovaného filmu: Steamboat Willie (Parník Willie), první zveřejněný krátký animovaný film s postavou Mickey Mouse, je nyní dostupný pod veřejnou licencí. Spolu s mnoha dalšími tvůrčími díly z celého světa vypršela ve Spojených státech autorská práva na tento film a nyní je k dispozici všem. 

Ub Iwerks, Public domain, via Wikimedia Commons

Celosvětové komunity Wikimedia (dobrovolníci a skupiny, které přispívají do Wikipedie a dalších projektů Wikimedia) oslaví tuto událost nahráním stovek děl, která lze nyní použít k ilustraci a doplnění článků o mnoha různých tématech. Pro začátek se na titulní stránce anglicky psané Wikipedie objevila celovečerní verze filmu ve vysokém rozlišení. Chcete-li si prohlédnout všechna díla, která budou součástí Public Domain, podívejte se na rozšiřující se seznam na Wikimedia Commons.

„Public Domain je o naší společné kultuře: o umění a kráse, které jsme společně zdědili a které si poneseme i do budoucnosti,” říká Selena Deckelmannová, produktová a technologická ředitelka nadace Wikimedia Foundation. „V tento výjmečný den oslavujeme, že díla chráněná autorskými právy nakonec patří nám všem.“

Necelých osm minut dlouhý film Parník Willie (Steamboat Willie) nejenže představil nejpopulárnější z mnoha kreslených postaviček Walta Disneyho, ale byl také jedním z prvních kreslených filmů s plně postprodukovanou synchronizovanou zvukovou stopou. To přispělo k popularitě filmu po jeho uvedení v roce 1928.

Zápas o svobodnou licenci

Autorská práva na film Steamboat Willie měla původně vypršet v roce 1984. V průběhu desetiletí společnost Walt Disney úspěšně lobbovala za prodloužení doby trvání autorských práv podle amerického práva, nejznámější byla reforma z roku 1998, která dostala přezdívku „zákon na ochranu myšáka Mickeyho“ (Mickey Mouse Protection Act), protože jejím nejvýznamnějším příjemcem byla slavná Disneyho kreslená postavička.

Prodloužená doba ochrany však na konci loňského roku vypršela. Nyní může film Parník Willie sdílet a  remixovat každý, aniž by musel nejprve získat licenci. To se týká i velkého množství tvůrčích děl vydaných v roce 1928, například dětské knihy Púovo zátiší (The House at Pooh Corner) od A. A. Milneho nebo symfonické básně Američan v Paříži od George Gershwina. 

Je však důležité poznamenat, že postava myšáka Mickeyho zůstává chráněna jako registrovaná ochranná známka, neboť zanikla pouze autorská práva k filmu z roku 1928. Autorská práva k těmto dílům rovněž nadále přetrvávají v řadě jurisdikcí mimo Spojené státy, jak je vysvětleno níže.

Případ Prokofjev

V některých zemích se celé hudební dílo ruského skladatele Sergeje Prokofjeva – včetně jeho nejslavnějšího díla Péťa a vlk – dostává do režimu Public Domain na základě právního principu, který umožňuje ukončit ochranu autorských práv sedmdesát let po smrti tvůrce. Dalšími slavnými díly v těchto jurisdikcích, která se jsou dneškem oslavována, jsou báseň Dylana Thomase Nechoď vlídně do té dobré noci (Do Not Go Gentle into That Good Night) a skladby romsko-francouzské jazzové ikony Django Reinhardta, který se nejvíce proslavil skladbou Minor Swing z roku 1937.

Díla Sergeje Prokofjeva jsou skvělým příkladem toho, jak obtížné je vymezit hranice Public Domain. Podle ruského autorského zákona je jeho dílo veřejné již řadu let a mnoho dalších jurisdikcí jeho příklad následovalo. Přesto byla ve Spojených státech amerických v rámci velmi diskutované reformy autorského práva z roku 1994 autorská práva na Péťu a vlka obnovena a prodloužena do roku 2031, a to až poté co v této zemi vypršela. Slavná Prokofjevova skladba byla uváděna jako příklad, když byl zákon (neúspěšně) napaden u Nejvyššího soudu USA. Současně zůstane hra Steamboat Willie chráněna v řadě jurisdikcí nejméně do roku 2042, protože její spolutvůrce, Disneyho spolupracovník Ub Iwerks, žil až do roku 1971.

Vzhledem k tomu, že tato významná díla je nově možné volně využívat, sdílet a opakovaně používat, je Den svobodné domény významnou událostí nejen pro současné tvůrce a shromažďovatele informací, jako jsou dobrovolnické komunity Wikimedia, ale také pro nás –  jejich „konzumenty.“

V době, kdy čtete tyto řádky, je dost pravděpodobné, že některý z dobrovolníků již nahrál nová díla pod veřejnou licencí do Wikimedia Commons, knihovny volně použitelných ilustrací, fotografií, kreseb, videí a hudby, která nedávno dosáhla milníku 100 milionů položek. Tato díla se brzy začnou objevovat v příslušných článcích Wikipedie. Díky úsilí těchto dobrovolníků Wikimedia mohou lidé na celém světě vidět, sdílet a využívat širokou škálu tvůrčích děl na Wikipedii i mimo ni. 

Lukas Mezger je dobrovolný editor Wikipedie z Německa. Pracuje jako právník v oblasti médií a informačních technologií a je držitelem doktorátu z autorského práva na univerzitě v Kielu.

Přeložil a mezititulky doplnil Pavel Bednařík

Originální článek najdete na diff.wikimedia.org

The post Vítej v public domain, Myšáku Mickey! first appeared on Wikimedia ČR - blog.
Společná fotografie účastníků konference (Foto: Adem, CC BY-SA 4.0)

Wikimedia CEE Meeting je každoroční setkání zástupců komunit Wikimedia ze střední a východní Evropy. Jedná se o jedinečnou příležitost ke sdílení zkušeností a navazování partnerství. Pomáhá tak zejména komunitám, které nejsou ve wiki-světě dostatečně zastoupené. Letos se na jeho organizaci poprvé podílel i Wikimedia CEE Hub, pilotní projekt, který v prosinci oslavil první rok činnosti.

Jedinečný prostor pro výměnu zkušeností

Konference se konala v gruzínském Tbilisi ve dnech 15.–17. září 2023. Spolek Wikimedia Česká republika na konferenci reprezentovali výkonná ředitelka Klára Joklová, radní Jan Groh a Tadeáš Bednarz. Díky stipendiu pro mladé wikimediány od CEE Hubu je doplnil koordinátor Programů pro editory Jan Beránek.

CEE Meeting vytváří jedinečný prostor nejen pro výměnu zkušeností v regionu, ale také pro navázání nových spoluprací a pro efektivní posun společných projektů – například pro regionální soutěže jako je CEE Spring. Krom toho je platformou pro jednání o budoucnosti regionu nejen s ostatními pobočkami, ale také se zástupci WMF. Strategických otázek k řešení je přitom celá řada – kudy se má ubírat budoucnost hnutí, jak posílit participaci komunit na její tvorbě a co jsou výzvy a příležitosti pro hnutí Wikimedia. Spirit otevřené spolupráce je přítomen po celou dobu a zástupci všech komunit z regionu využívají tuto každoroční příležitost naplno.

— Klára Joklová, výkonná ředitelka spolku Wikimedia Česká republika
Řídící komise CEE Hubu (Foto: Adem, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons)

Wikimedia CEE Hub

Wikimedia CEE Hub, který se letos poprvé podílel na pořádání CEE Meetingu, je jediným hubem, který vznikl „odspodu“: na základě již existujících spoluprací. Je tak pilotním projektem i vzorem pro ostatní. U jeho zrodu za spolek Wikimedia Česká republika stála Klára Joklová. Ta se na loňském CEE Meetingu stala členkou řídící komise, svou pozici obhájila i v letošním roce.

Co jsme na CEE Meeting přivezli?

Na CEE Meetingu spolek Wikimedia Česká republika prezentoval 4 příspěvky, záznamy některých z nich jsou k dispozici online.

Jaké přednášky se vyplatí vidět ze záznamu?

  • Přednáška Natalie Ćwik (WMPL) o bezpečném prostředí v organizaci, která se zaměřovala na proces vytvoření a implementace protiobtěžovací, protidiskriminační a protiharasmentové politiky ve Wikimedia Polska. Cílem této politiky bylo vytvoření bezpečného pracovního prostředí pro všechny zaměstnance, dobrovolníky a členy rady v pobočce.
  • Prezentace Movement Charter conversations with the CEE communities se zabývala připravovanou Chartou hnutí a jejími důležitými aspekty. Wikimedia Movement Charter je navrhovaný dokument, který má za cíl definovat role a odpovědnosti všech členů a entit v hnutí Wikimedia, včetně zavedení nové Globální rady pro řízení hnutí. 
  • Představení projektu WikiHerald o statistikách návštěvnosti na základě jazykového a územního dělení. Jedná se o zpracování dat a jejich zajímavou interpretaci. K jejich ověření například sociologickým výzkumem bohužel ale nedošlo.

Poznejte mladé wikimediány z CEE regionu

Konference byla místem prvního osobního setkání skupiny Mladých wikimediánů z CEE regionu. Ta vznikla jako iniciativa CEE Hubu v květnu roku 2023. Přítomní členové si připravili společnou prezentaci, ve které představili své projekty.

The post CEE Meeting 2023: Prostor pro sdílení zkušeností i budování strategických spoluprací first appeared on Wikimedia ČR - blog.

V podvečer 19. ledna 2023 proběhla v Didaktikonu Kampus Hybernská vernisáž, kde byly vyhlášeny výsledky soutěže Czech Wiki Photo 2023. Soutěžilo se ve třech kategoriích: Příroda, Vytvořeno člověkem a Společnost, kultura a události. V každé z kategorií porota vybrala nejlepší fotografii. Byla udělena i cena nováček soutěže. Vernisáž nejlepších fotek ze všech našich fotografických soutěží potrvá až do 16. února 2024.

Foto: Moravská zebra, autor: Konstantin Zhdanov, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.

Czech Wiki Photo: nejlepší fotografie na české Wikipedii

Cílem soutěže Czech Wiki Photo je ocenit autory nejlepších snímků, které byly pořízeny na území Česka a nahrány pod svobodnou licencí na Wikimedia Commons za uplynulých 365 dní, a rozšířit tak databázi fotografií, která slouží nejčastěji k ilustraci článků na Wikipedii.

V letošním roce se soutěžilo ve třech kategoriích: Příroda, Vytvořeno člověkem a Společnost, kultura a události. V každé ze soutěžních kategorií porota složená z fotografky Edity Bízové, fotografa a novináře Jana Rybáře a aktivního wikipedisty Pavla Hrdličky vybrala nejlepší fotografii. Stejně jako v minulých letech, porota udělila i cenu nováček soutěže.

Vytvořeno člověkem

I letos porotu nejvíce zaujala fotografie pořízená dronem. Snímek Moravská zebra od Konstantina Zhdanova zvítězil v kategorii Vytvořeno člověkem a na základě shody všech porotců se stal i absolutním vítězem Czech Wiki Photo 2023.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je Moravska_Zebra-2.jpg.
Foto: Moravská zebra, autor: Konstantin Zhdanov, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.

Příroda

V kategorii Příroda porotu nejvíce zaujala dynamická fotografie letícího ledňáčka od wikipedisty Luckhy86.

Foto: Létající drahokam, autor: Luckhy86, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.

Společnost, kultura a události

Pavel Kříž, který v loňském ročního soutěže Czech Wiki Photo zvítězil v kategorii nováček soutěže, letos obsadil první místo v kategorii věnované společenským a kulturním událostem.

Foto: Bitva o Znojmo 1809, autor: Pavel21kriz, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.

Nováček roku

V kategorii nováček roku porotu nejvíce zaujaly fotografie zvířat od Olgy Havlíčkové.

Foto: Káně lesní (Buteo buteo), autor: Olga Havlíčková, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.
Foto: Veverka obecná (Sciurus vulgaris), autor: Olga Havlíčková, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.

Všem výhercům blahopřejeme!

Ty nejlepší fotografie naživo!

Nemohli jste se dostavit na vernisáž 19. ledna? Nevadí. Osmnáct nejlepších fotografií napříč všemi fotografickými soutěžemi pořádaných na české Wikipedii v roce 2023 si můžete přijít prohlédnout do Didaktikonu Kampusu Hybernská až do 16. února 2024. Vstup je zdarma. Didaktikon je otevřen pro veřejnost každý čtvrtek od 16:30 do 18:30, a dále pak dle plánovaných akcí pro veřejnost. Více v kalendáři akcí na webu Didaktikonu.

Všechny fotografie soutěže si můžete také prohlédnout v kategorii Czech Wiki Photo 2023.

The post Známe nejlepší fotky pátého ročníku Czech Wiki Photo 2023 first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Okino: Nový rok bez Wikizpráv

Thursday, 3 January 2013 00:21 UTC

Plný text zde.

Epidemie špatného zdrojování

Friday, 13 February 2009 17:14 UTC


Encyklopedie Wikipedie v poslední době stále důrazněji dbá na to, aby byly u článků a informací v nich uváděny správné zdroje. Je to jen dobře, protože pouze touto cestou se může zvyšovat a podporovat důvěryhodnost celého projektu.

Nicméně uvádění správných zdrojů by mělo být zásadou i pro jiné profese, zejména pro novináře. Občas ale i žurnalista sklouzne na šikmou plochu.

Humorný příklad přináší Lidové noviny ve svém článku "Pozor na chřipku. Je tu epidemie" z 3. února. Autorka Silvie Králová cituje řadu autorit a podle všeho ve většině případů seriózně. Jeden zdroj ale budí úsměvné pochybnosti. Jde o tuto doplňující pasáž:

„Chřipka začíná zpravidla vysokou horečkou, okolo 38 až 40 °C,“ popisuje praktický lékař Jan Malý. Vzestup teploty podle jeho slov obvykle provází zimnice a třesavka.

Přidávají se silné bolesti hlavy. Ty mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou také bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou. „Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství,“ říká doktor.

Během jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky z postižení dýchacích cest. Je to rýma, bolest a pálení v hrdle, suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění v hlenovitý kašel. Teploty, únava, bolest hlavy a svalů obvykle vymizí během tří nebo čtyř dnů. Rýma a kašel pak trvají zhruba týden až deset dnů.


Takže pan doktor Malý, no snad ne doc. MUDr. Malý CSc. z proslulého IKEMu. Snad to bude nějaký jiný.

On totiž tenhle podivný doktor Malý doslovně cituje materiál, který se objevil na webu Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra už 7. ledna. A těžko říct, jestli pochází zrovna odtud, protože se nachází také na webu Chřipka.cz. Dokonce Králová doslovně cituje i ty pasáže, které se tváří už jen jako parafráze "doktorových" výpovědí...

Až budete psát svůj příspěvek do Wikipedie, nenechte se svést k podobnému fabulování o zdrojích. Byla by to pro vás stejná ostuda.

Obrázek: Virus chřipky. Autor: Cynthia Goldsmith, převzato z Wikimedia Commons, PD.

Definitivně jsem pochopil...

Monday, 12 January 2009 02:07 UTC

...proč je pro Wikipedii tak nebezpečné předpokládání zlé vůle. V nejnovější sérii protestů na arbitráž, kterou sám vyvolal a která se nevyvíjí podle jeho zadání, vytvořil Cinik obraz arbitrážního výboru, který pracuje na základě nějakého jiného, cizího zadání.

Jsem znechucen takovou argumentací. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, co dělám, a vždy jsem o svých krocích pochyboval. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, jestli odhaduji správně motivaci ostatních, a když jsem začal mít pocit, že důkazy už téměř jasně hovoří ve prospěch zlé vůle, znovu jsem si vše promýšlel a často dospěl znovu k opačnému názoru.

Cinik ale odmítá připustit, že arbitrážní výbor má na věc zkrátka jiný názor, a jednání arbitrů odsoudil nejostřejším způsobem včetně obvinění z toho, že zcela záměrně rozhodují neobjektivně a předpojatě.

Nebudu rozebírat Cinikovy námitky, protože mnohé zcela ignorují zdůvodnění mých hlasů či hlasů mých kolegů arbitrů, některé to zdůvodnění dokonce i popírají.

Nebudu zde vyvracet, že jsem neměl žádné zadání vysekat správce a že pochybuji, že ho měli ostatní arbitři, a že jsem neměl žádné zadání odsoudit Cinika. Neexistence něčeho se nedá dokázat a důkazní břemeno leží na straně toho, kdo taková obvinění vynáší. Místo důkazů pro taková tvrzení se ale často dočkáme jen osobních dojmů, nezřídka podpořených tím, že domnělé fakty jsou "zjevné" či že o nich "nikdo soudný nemůže pochybovat". Už jsem popsal svůj pocit, který vzniká s nemožností obrany proti takovým nactiutrhačným tvrzením: Znechucení. Proto pokud se dokážu obrnit proti této nefér hře a nezanevřu svůj aktivní přístup k Wikipedii, budu stále důrazněji usilovat o to, aby bylo vytváření obrazů zlé vůle z Wikipedie vymýceno, protože je jedním z nejmocnějších nástrojů k vytlačení těch, kteří zlou vůli ve skutečnosti nemají.

Na závěr dodám, že Cinikovo vyjádření na blogu obsahuje několik charakteristik, které jeho jednání arbitrážní výbor na základě předložených důkazů již vyčítal, zmíněným předpokládáním zlé vůle počínaje a osobními útoky, které tu nebudu opakovat, konče.

Vzpomínka

Monday, 5 January 2009 02:45 UTC

"Na rozdíl od Vás, já neměl o výsledku arbitráže nikdy předem jasno - a nemám o něm jasno ani teď. Připravují se rozhodnutí a já teprve zvažuji, jak o nich budu hlasovat. Mohu Vás jen ujistit, že je o to těžší případ posuzovat spravedlivě, pokud jedna ze stran zcela záměrně vytváří dojem, že případ je již nespravedlivě rozhodnut. Pokud předem předpokládáte, že Vám jako arbitr budu chtít škodit, jistě víte, které pravidlo na Wikipedii se na to vztahuje."

Ne, tenhle text jsem nepsal dnes k Cinikovu ostře útočnému vyjádření při odchodu tentokrát nikoli z Wikipedie, ale z arbitráže. Tenhle text jsem psal v červenci 2007 k předchozí arbitráži se Z. Tehdy jsem skutečně nevěděl, jak se rozhodnu v hlasování, které začalo o více než měsíc později. A bez veřejného povšimnutí adresáta jsem skutečně později hlasoval u některých rozhodnutí zcela opačně, než si dotyčný myslel.

Nyní už sotva několik hodin před hlasováním přece jen tuším (ale pořád přesně nevím), jak se rozhodnu, ale jsem si téměř jist, že Cinik to netuší a že pouze přistoupil k nátlakové operaci. Doufám, že takový nátlak na mne nezapůsobí.

Je mi velmi líto, že se některé vzorce chování uživatelů, kteří jsou stranami v arbitrážích, tak frapantně opakují.

Dvě nedorozumění v nové arbitráži

Friday, 14 November 2008 19:28 UTC

Nikdy jsem netvrdil, že jsem právník, a tak používám jazyk laickým, nikoli právnickým způsobem. Aby ale nepadla moje neznalost neprávem na někoho jiného, tak zde opravuji chybný úsudek uvedený na jednom blogu a zcela otevřeně se přiznávám k tomu, že autorem spojení "pasivní práva" jsem já. Snažil jsem se odlišit práva "být (chráněn, volen...)" a práva "činit" - tj. arbitrážní výbor přesto, že wikipedistovi Z neumožnil na základě platného rozhodnutí činit (účastnit se arbitráže), bude dohlížet na jeho práva, která vycházejí z toho, že zkrátka je (potažmo byl) wikipedistou. Pokud budou tato jeho práva nějak zkrácena, může se bezpochyby přiměřeným způsobem obrátit i on sám na některého z pěti arbitrů. To samozřejmě platí o libovolném wikipedistovi.

Také chci upřesnit formulaci, že výbor wikipedistovi Z zabránil pomoct Vrbovi proti Cinikovi. Není to pravda a jednotliví arbitři to ve zdůvodnění rozhodnutí jasně zdůraznili. Tuto pomoc může poskytnout prostřednictvím například soukromé komunikace s kolegou Vrbou, která v minulosti nebyla vyloučena - jak je tomu teď, nevím. Tím ale také dostane příležitost konzultovat s ním, o jakou pomoc stojí, samozřejmě - jestli vůbec Vrba o nějakou takovou pomoc stojí. Pokud ale chtěl pomáhat jediným způsobem "na vlastní pěst" - navíc způsobem, o kterém musel předpokládat, že je kvůli zákazu jeho přispívání vyloučen, o jiné způsoby nestojí, pak chyba není na straně arbitrážního výboru a já jako arbitr za to necítím sebemenší zodpovědnost.

Pokud jde o zmíněnou další žádost, zcela neoficiálně oznamuji, že ji výbor řeší, ale protože jde o citlivou záležitost, ve které jde o osobní údaje, zatím hledá vhodný způsob. Určité prodlení je v takové situaci nevyhnutelné.

Ke jménu wikipedisty Z

Thursday, 6 November 2008 19:03 UTC

Když jsem bilancoval 15 měsíců ve funkci arbitra, přešel jsem možná až příliš stručně otázku jména wikipedisty Z. Ano, ve smyslu příslušné žádosti o komentář je skutečně nemožné vynucovat, aby se nikde předchozí jméno wikipedisty Z neobjevilo. V tomto smyslu jsem to koneckonců jasně formuloval též. Zároveň jsem ale jasně vyhlásil, že prohřešky spojené s tímto jménem zůstávají prohřešky, ať jde o osobní útoky nebo jiné nešvary.

Pro jistotu přesně cituji vlastní slova: "Na druhou stranu dodávám, že i vzhledem k této výzvě AC a vzhledem k tomu, že nebyla (naštěstí) jednoznačně odmítnuta, považoval bych já osobně nenásledování této výzvy za znak ne zrovna dobré vůle. To samotné k blokování samozřejmě nestačí, ale může to pomoci v konkrétních případech rozhodování, pokud jde o pochyby, zda jde o nějaké jednání, za které se blokovat dá - tj. osobní útok apod."

Poprvé po relativně delší době byl (podle Mercyho zdůvocnění) za uvedení původního jména wikipedisty Z Cinik zablokován na dvě hodiny, na což si stěžoval na nástěnce správců wikipedista Nolanus a sám Cinik na svém blogu.

Částečný souhlas s Mercyho blokem podal záhy další správce JAn. Myslím, že jeho vysvětlení bylo velmi přesné, včetně výhrady k nesprávnému zdůvodnění. Otázka přechylování jmen a konkrétně revertování tohoto jednoho doporučení se Z nijak nedotýká, tudíž je zbytečnou provokací poukazovat na něj jako na odstrašující příklad. Dle mého je to osobní útok a podle předchozího vyjádření v ŽOKu takovému výkladu nahrává, že Cinik navzdory doporučení arbcomu znovu záměrně použil původní jméno Z (přičemž o něm dle mého psát neměl vůbec!).

Uvádím to jen proto, že část mého tvrzení byla nyní na Cinikově blogu užita na jeho obranu. V tomto případě považuji blok za správný a v přiměřené délce, jen jeho zdůvodnění bylo nepřesné.

Pokud nemůže kdokoli ovládnout puzení spojovat wikipedistu Z se špatným, co se na Wikipedii děje, i když se to Z ve skutečnosti nedotýká, je to o důvod víc, aby zásadně omezil užívání původního jména Z. Jestli ale má před označením "wikipedista Z" osobní zábrany, bude jen dobře, když mu budou bránit před podobnými osobními útoky. Pevně věřím, že k takovému závěru dospěje po době strávené při zablokování a podle následných reakcí i Cinik, jelikož Wikipedii nijak neprospívá a prospívat nebude zcela zbytečné oživování starých sporů.

Patnáct měsíců v roli arbitra (druhých šest)

Wednesday, 29 October 2008 01:04 UTC

Před několika dny jsem tu shrnul své zkušenosti z činnosti arbitra za prvních devět měsíců funkčního období. I když zvlášť jeden případ byl tehdy velmi složitý, mnohem inspirativnější pro můj názor na práci arbitrážního výboru byly případy novější, zvláště ten, který nám byl předložen v polovině května. Týkal se sporu dvou zkušených wikipedistů Vrby a Luďka. Arbitrážní výbor se tehdy neshodl na tom, zda má žádost o arbitráž přijmout, nebo ne. Byl jsem tehdy pro přijetí stejně jako che, Milda a timichal se postavili proti. Výsledkem byl pat, který znamenal, že žádost přijata nebyla.

Dodnes respektuji oba vyslovené názory, oba mají racionální základ, opřený o zodpovědný výklad pravidel a zvyklostí na Wikipedii. Protože považuji za důležité vyjasnit dostatečně můj obecný názor, upozorňuji na přesné znění příslušného pravidla: „Při rozhodování, čím se zabývat, výbor přihlédne k názoru komunity a k tomu, zda byly při řešení dotyčného případu vyčerpány jiné možnosti řešení (přímá domluva mezi účastníky sporů, využití prostředníka apod.).“ Rovněž tak z obecného úvodu: „Platí, že než se rozhodnete požádat o řešení svého sporu arbitrážní výbor, měli byste vyčerpat všechny ostatní možnosti.“ Formulace tedy podle mne dává najevo, že k předchozímu řešení sporu se pouze přihlíží (tj. není to jednoznačné rozhodující kritérium), není to povinnost, jen dobrá zvyklost vyčerpat všechny ostatní možnosti. Žádost o komentář není nikde výslovně uvedena vůbec. Pokud tedy toto pravidlo nebude aktualizováno, budu nadále vyžadovat pro přijetí žádosti o arbitráž předchozí ŽOK pouze v případě, že by mohla zásadně doplnit proběhlou diskusi. Tato diskuse je naopak pro mne zcela nezbytná (tj. budu vždy odmítat žádosti, které jsou podány ihned po vzniku sporu bez jakéhokoli jiného pokusu o vyřešení), může ale mít různou podobu. Doplňuji, že je to můj soukromý výklad uvedeného doporučení a že – byť s výhradou – respektuji i výklad, který ŽOK vyžaduje.

Přesto se domnívám, že arbitrážní výbor bohužel selhal v tom, že nevynesl žádné společné stanovisko, kterým by žadateli jednoznačně odpověděl. Je to pro mne dosud důležitá zkušenost, kterou jsem se snažil v dalších dvou – o poznání jednodušších případech – řešit poněkud nestandardním, ale podle mne přínosným způsobem „společných stanovisek“ schvalovaných při (ne)přijímání žádosti.

Tato žádost bohužel také přinesla pro mne velmi znepokojivou zkušenost dosud nejrazantnějšího pokusu o útok na jeho nezávislost a akceschopnost, když wikipedista Nolanus vznesl požadavek na převolení celého výboru v případě jednoho konkrétního rozhodnutí. S takovým nátlakem na výbor jako tehdy i dnes zcela zásadně nesouhlasím a odmítám se do budoucna podřídit jakékoli podobné žádosti.

Netuším, zda se tento případ ještě někdy může k arbitráži vrátit, ale přesto pro zájemce dodám, že jsem na základě tehdy předložených indicií dospěl k názoru, že Luděk jako správce zásadním způsobem nepochybil a nebyl bych tehdy ani nyní pro jeho pohnání k žádosti o potvrzení správcem a byrokratem. Jsem si vědom, že Luděk udělal množství nedobře působících kroků, podobně jsem to ale cítil i u druhé strany a potažmo i u arbitrážního výboru.

Na tento případ navázala žádost o komentář wikipedistky Vrbové, která na jednu stranu zvolila poněkud zvláštní formu ŽOKu k arbitrážnímu výboru, na kterou jsem nenašel vhodný recept k chápání, navíc nevhodně zobecnila některá fakta a použila je poněkud manipulativním způsobem (viz hned první věta); na druhou stranu řekla různé věci, se kterými souhlasím, a bylo to pro mne inspirativní. Podobné to bylo, když Vrba s odstupem publikoval svůj názor na arbitrážní výbor na svém blogu. Zvláště tato dvě vyjádření mne vedla k zamyšlení a k tomu, že chci zkusit prosadit některé změny ve fungování arbitrážního výboru a že chci působit sice v rámci regulí, ale aktivně, nikoli pasivně, dokud budu arbitrem (tj. i v případě, že budu usilovat o znovuzvolení).

V říjnu zaměstnal arbitrážní výbor dvěma případy wikipedista Hubený. Ani jednou výbor žádost nepřijal, protože ani jednou nebyla podána jako dlouhodobý spor a nikdo ji k takovému rozsahu nerozšířil. Za pozoruhodný moment a svým způsobem za nedoceněný úspěch činnosti arbitrážního výboru považuji to, že sám žadatel byl spokojen s tím, jakým způsobem byla odmítnuta jeho druhá žádost. Podle mne to bylo proto, že toto odmítnutí bylo aktivní a pro všechny vyjádřilo jasné stanovisko výboru.

Nyní jen krátce k tomu, co bych rád na arbitrážním výboru změnil. Myslím, že výbor se má na vyžádání hlavně dobrat k nějakému rozhodnutí a to prezentovat. Aby ubylo co nejvíce momentů, kdy je verdikt výboru nejednoznačný (týká se to především přijímání žádosti), brzy předložím dva dílčí návrhy na změnu pravidel arbitráže, potažmo arbitrážního procesu. První se bude týkat toho, že arbitrážní výbor by do budoucna neměl hlasovat o přijetí, ale o zamítnutí žádosti (je to maličkost, ale při rovnosti hlasů má být upřednostněno právo žadatele na to dostat odpověď než právo arbitrů se té odpovědi vyhnout); druhá toho, aby celá fáze přijímání žádosti byla upravena tak, aby i v ní měl povinnost arbitrážní výbor odpovídat na zadané dotazy žadatelů a stran a aby bylo zdůrazněno jeho právo i v této fázi vydávat svá stanoviska. Věřím, že se pro takové úpravy podaří získat podporu.

Děkuji za přečtení.

Patnáct měsíců v roli arbitra (prvních devět)

Wednesday, 15 October 2008 23:54 UTC

Uplynulo již o něco málo víc než 15 měsíců od zvolení stávajícího arbitrážního výboru a přibližně do dvou měsíců už by měly být vyhlášeny volby nové, jejichž hlasovací období by mělo nastat krátce po Novém roce. Protože stále zvažuji, zda pokračovat v tomto angažmá, rozhodl jsem se pro sebe i pro všechny ostatní udělat shrnutí toho, co současný arbitrážní výbor řešil nebo třeba také neřešil s mými soukromými poznámkami.

Samotné volby proběhly podle mého soudu poměrně kultivovaně a s jednoznačným výsledkem, který rozdělil pole kandidátů na ty s jasnou podporou a na ty bez ní. Značný počet hlasů pro byl pro mne do značné míry závazek, a doufám, že aspoň u většiny hlasujících jsem nezklamal a že z mého počínání mají aspoň takový pocit – tj. převážné spokojenosti – jako mám já. Dodnes částečně lituji, že nebyl zvolen Mirek256, kterého jsem bez rozpaků podpořil i v hlasování. Na druhou stranu nemůžu konkretizovat, místo koho by ve výboru musel působit.

Krátce po volbách byl arbitrážní výbor postaven před těžký úkol znovu projednat spory s wikipedistou Z. Připomínám, že od zvolení výboru uplynuly v té době pouhé tři dny a že oba arbitři, kteří měli z předchozí doby s touto funkcí nějaké zkušenosti, se vyloučili pro podjatost. Přestože zbylá trojice, která hned v tomto ostře sledovaném a kontroverzním případu musela hledat způsoby své činnosti, byla občasně kritizována i za pomalost, byla žádost projednána jen za necelé dva měsíce, a to většinou měsíce letních prázdnin a dovolených.

Na základě vlastní úvodní aktivity s komunikací s wikipedistou Z jsem byl později ostatními arbitry i formálně potvrzen jako první zpravodaj výboru. Upřímně doznávám, že jsem tu roli nezastával rád, protože šlo o krajně vyhrocený spor, v němž jedna strana opakovaně zpochybňovala nezaujatost všech jednajících arbitrů, odmítala plně spolupracovat a podobně. Nejsem se svým způsobem koordinace činnosti arbitrážní výboru v tomto případě zcela spokojen, hlavně ale ve mně zanechala celá záležitost jednu z nejbolavějších zkušeností z „života“ na Wikipedii.

Nebyl jsem zcela spokojen ani s výsledkem jednání výboru, v němž jsem byl přehlasován. Myslel jsem, že pro tento způsob řešení by byla vhodnější kratší než roční „zkušební doba“ než schválený rok. Alespoň se podařilo prosadit – navzdory i mé prvotní skepsi – návrh na přejmenování arbitráže a omezení užívání původního jména wikipedisty Z, který sice není závazný, ale myslím, že posloužil k uklidnění na Wikipedii. Vzhledem k nejistotě o výsledku rozhodnutí jsem dále sledoval činnost wikipedisty Z na jiných projektech Wikipedie i na jeho blogu a dospěl jsem k závěru, že verdikt byl přes mé původní rozpaky správný. Dospěl jsem k názoru, že by Z těžko mohl být součástí spolupracující komunity na české Wikipedii, což je na druhou stranu škoda, protože jeho příspěvky jsou kvalitní, jak dokazuje na jiných projektech. Bohužel se domnívám, že by přínos jeho článků nevyvážil osobní spory plynoucí z dlouhodobé osobní nevraživosti jeho a dlouhé řady jiných autorů české Wikipedie. Své pochybnosti, které jsem měl o délce „zkušební lhůty“, se ukázaly být irelevantní, protože o její délku Z nejspíš nikdy nešlo, podstatnou byla podstata bloku do „žádosti o zrušení“, kterou odmítá, ale s níž jsem i já souhlasil a souhlasím.

Pro plnou informovanost doplňuji, že krátce po arbitráži jsem byl jako arbitr osloven wikipedistou Z, abych zprostředkoval jeho kontakt se správci, což jsem udělal. Wikipedista Z tehdy se mnou pokračoval v soukromé e-mailové korespondenci, v níž jsme během několika dnů bohužel dospěli k takovému vyostření sporu, že se nadále nepovažuji za nepodjatého, pokud by arbitrážní výbor měl v budoucnu něco v souvislosti s wikipedistou Z řešit a já byl jeho členem. Detailů netřeba.

Už v té době byl arbitrážní výbor znovu požádán o aktivitu ve sporu Medvídka Pú se správcem Horstem. Arbitrážní výbor se tehdy jednomyslně rozhodl žádost o zbavení správce jeho práv odmítnout. Medvídek Pú tehdy neměl podporu nejen výboru, ale celé komunity pro své ostré požadavky, nikde se nesnažil vyvolat diskusi, celý případ byl tehdy proto jasný.

Jinak to ale bylo v případě vrba versus Luděk, který spadl před arbitrážní výbor po půl roce blažené nečinnosti. Přineslo to s sebou řadu dalších záležitostí, takže to s dovolením vypíšu až příště.

Díky za zamyšlení, pokud vás moje zpověď k němu přivedla.

Souhlasím s měsíčním blokem Cinika

Wednesday, 10 September 2008 13:15 UTC

Dnes dopoledne jsem zase na Wikipedii vběhl trochu nadšeně a nerozvážně, resp. hlasoval jsem ve správcovském hlasování (správce však už drahnou dobu nejsem) za podporu bloku Cinika na jeden měsíc. Zároveň jsem ale uvedl, že tento blok by měl mít jisté podmínky, protože účel takovýchto akcí není nikoho trestat, ale zajistit plynulé fungování encyklopedie jako takové.

Proto by bylo dobré, kdyby Cinik ukázal, jaký je jeho záměr. Pokud z Wikipedie skutečně definitivně odešel není potřebné, aby mohl editovat - blok sice pozbývá významu, ale pro obě strany našeho sporu. Tím pádem jsou jakékoliv stížnosti na měsíční blok naprosto irelevantní.

Pokud však tohle ukončení aktivity bylo pouze krátkodobého charakteru (jako tomu koneckonců bylo už dříve), bylo by dobré ukázat také trochu přívětivější tvář. Ale nejprve ji musí ukázat zablokovaný, který na svém blogu šíří různé insinuační útoky na správce a vůbec estabilishment Wikipedie. Tohle prostě nejde, to už se podobá... , je to fatální a musí to být odstraněno. Co Cinika v poslední době trápí, o tom by bylo záhodno kdyby si správci s ním promluvili (nejlépe nad kávou či pivem - tedy jedem dle chuti), někde v příjemném prostředí. Přecijen tu máme uživatele, který pro Wikipedii mnohé udělal (myšleno obsah) a jehož podíl není oddiskutovatelný. Potom bude na místě, aby správci své drakonictví odvolali a přistupovali mnohem vlídněji (koneckonců jedna z příruček Wikipedie nám povídá i o předpokládání dobré vůle, ačkoliv mé očekávání, že k tomu skutečně dochází, příliš valné není). Koneckonců, píše se jen encyklopedie, nebudujeme stát.

Angličan William Webb Ellis (podstatně šířeji se o něm píše na anglické Wikipedii, na fotografii jeho pomník ve městě Rugby) se zapsal do historie světového sportu tím, že údajně vynalezl ragby. Jednou vzal při školním fotbalovém utkání míč do ruky, proběhl hřiště a položil ho do branky. Ragby je skvělý sport, ale fotbal byste si s takovýmhle Ellisem nezahráli.

Vzpomněl jsem si na to při dvou víceméně úsměvných setkáních s wikipedisty. Jeden se rozčílil, jak bylo naloženo s jeho příspěvkem, který neodpovídal pravidlům, a hlasitě za sebou bouchl na Wikipedii dveřmi. Připomínal mi právě ragbistu, který by chtěl mermomocí prosazovat hru rukou v současném evropském fotbale a kritizovat fotbalové činovníky, že mu neuznávají branky překopnuté přes břevno. Inu, přeji mu hodně úspěchů v ragbyové kariéře, ale my raději budeme hrát dál fotbal. :-)

I na druhé setkání se hodí příměr ze sportu. Že prý málo profesionálů píše o svých tématech na Wikipedii a že je to ostuda. Představme si turnaj mistrovství světa v malé kopané, na který vyrazí nejlepší družstva třeba pražské hanspaulky (článek o ní na Wikipedii stále chybí...). A jeden z těchhle kvalitních, ale amatérských hráčů si povzdechne, že by se k nim měli přidat nejlepší reprezentanti jako Tomáš Rosický nebo Petr Čech a že je škoda, že to neudělali, zvlášť když jsou za reprezentaci placeni. Jasně, že ve skutečnosti je to trochu jinak, profesionálové obvykle dělají svou profesi a na Wikipedii, která je koníčkem, už většinou nemají čas. A pokud ano, raději tam napíšou článek o věcech, které je jen baví.

Wikipedie žije vlastním životem, což je logické. Někdy mě ale zaráží jeho sebestřednost. Někdy jí - na druhou stranu - propadám sám.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: G-Man)

Google už na zkoušku knoluje

Thursday, 24 July 2008 10:20 UTC

Dlouhé čekání skončilo a Google spustil již na začátku roku anoncovaný Knol. Je zatím ve zkušební beta verzi, ale aspoň se můžeme konečně podívat, jak by to všechno dosavadní tajemství mohlo vypadat a fungovat.

Na svém oficiálním blogu Google produkt představil. Jako hlavní novinku uvádí metodu "moderované spolupráce. Každý uživatel může navrhnout změnu či opravu textu, ale pouze jeho autor si sám rozhodne, zda ji provede či ne. Autory mají být (a podle všeho jsou) odborníci.

Co nyní Knol nabízí? Mnoho článků z oblasti medicíny, některé z oblasti managementu, ale i kurioznější - i když pro někoho jistě podstatné a užitečné - články Ucpané záchody, Grilovací omáčky nebo ze sportu První ironman. Jako featured knol (český překlad na takové spojení snad ani neexistuje, něco jako článek v hlavní roli) nyní mají roztomilé Jak si sbalit batoh (odborníkem na balení batohů je počítačový inženýr z Kalifornie Ryan Moulton).

Ne, dost legrace, mám velké uznání ke všem, kteří píšou a tvoří (i když to byl už snad Jan Werich, který řekl, že se teď víc píše než čte...) pro druhé; a na tom nemění nic ani pocit, že bych raději tyhle autory viděl přispívat na Wikipedii.

Někteří ale patří právě do kategorie profesionálních fotbalistů, zmíněných v mém minulém článku, pro které Wikipedie není zcela vhodným místem. Bude tedy na řadových wikipedistech, aby z jejich tvorby na Knolu dokázali sami těžit. V současnosti jsou na Knolu (namátkou) takové autority jako chirurg z Newyorské zdravotnické školy Jessica Doningtonová, editorka Encyclopedia of Earth Ida Kubiszewská z Vermontské univerzity, Robert Basner z Columbia University.

Můj první dojem je celkem příznivý, což je jistě dáno i poměrně hezkou úpravou (kategorizace asi časem dorazí a zatím ji nahrazuje obstojné vyhledávání). Knolu ale tak trochu hrozí, že se změní v "malý internet", ve kterém bude spousta článků nejrůzné úrovně, jimiž se bude muset čtenář stejně probrat (aspoň budou snad ohodnocené od ostatních). Uvidíme, jak se Knol vypořádá s články typu Mina Radhakrishnan, který by na Wikipedii právem zamířil ke smazání z důvodů popsaných v doporučeních subpahýl, WP:VL a Propagační článek.

Celkový názor ale trvá, a tak ho můžu jednoduše okopírovat ze svého půl roku starého příspěvku:

"Google Knol nikdy nebude encyklopedie, bude to spíš sborník nebo rovnou knihovna, kam se podíváte do poličky s knížkami o jednom tématu, kteří autoři tam něco napsali. Z toho mi celkem jasně vyplývá, že nemůže být konkurencí pro Wikipedii. Jen si Wikipedie musí uvědomit, že právě ona chce být encyklopedií, že její hlavní úlohou není vytvářet nové verze a nové interpretace informací, ale jejich shromažďování a třídění. Wikipedie může snadno přežít Knol, stačí jen, aby se na světě najednou zcela nevytratila kooperativnost a Wikipedii tak naráz nevymřeli všichni přispěvatelé.

Přesto považuji případný vznik Knolu za pozitivní. Shromážděný a aspoň po hromádkách článků na stejné téma roztříděný bude zajímavým zdrojem informací - ve svém utřídění lepší než obyčejné blogy, kterým se částečně podobá; nikoli konkurenčním, ale alternativním vedle Wikipedie."

Dodám jen to, že větší konkurenci by mohl Knol představovat pro některé jiné projekty Wikimedia, zvláště pro Wikiverzitu, kde by se ale měly bezpečně udržet především kolektivní projekty.

Kolik fotek bude v článku Rybniště?

Sunday, 20 July 2008 11:29 UTC

Poslední dobou se někteří wikipedisté baví vskutku zajímavým způsobem. A to otázkou, kolik (a jakých) obrázků bude v článku o severočeské obci Rybniště (zvláštní, vždycky jsem si myslel, že se jedná o Jižní Čechy, ale budiž).

Autorem velkého množství obrázků z dané lokality je ŠJů, v současné době nejaktivnější fotograf české Wikipedie, byť kvalita jeho snímků je samozřejmě diskutabilní (a také se o tom živě a žhavě mluví - i já sám ho na to už celkem nevybíravě upozorňoval). ŠJů věnuje mnoho svého úsilí k zmapování mnoha obcí, které dosud na Wikipedii nijak obrazově ztvárněny nejsou. Místo pádné diskuze, kde by byly použity argumenty však člověk vidí neustálé bazírování na detailech (extrémní konkretizace obecného mi ale příjde poslední dobou jako velký problém na Wikipedii), jako je třeba nepříliš šťastné umístění obrázku s valníkem hnoje do článku o obci, že fotka návsi obce neříká vlastně o obci nic, v neposlední řadě zakládání Žádosti o komentář a všeobecně a vůbec celkem neslušný tón, který uživatele donutil vzít si na několik dní timeout.

Každopádně mě překvapilo, jak rozsáhlý a dlouhý text jsou schopní všichni velmi rychle v tomto ŽOKu vyprodukovat. Ještě více se divím faktu, že někteří nejsou schopni tolerovat více obrázků v nějakém článku, avšak faktické přehmaty v článcích, mnohdy až čtyři roky staré údaje (normálně by to nevadilo, ale tohle je Wikipedie), různé spamy a další nesmysly, nikomu nevadí. Alespoň tedy ne do té míry, aby se to řešilo obdobnou cestou, jako jsou fotky Rybniště.

Musím na druhou stranu přiznat, že k ŠJůovi jsem měl také nemalé antipatie, zvlášť tedy v době, kdy jsem přeorganizovával všechny články o dopravě a moje koncepce se střetla s jeho :-) Tyto technokratické úvahy mě však naštěstí již opustily, neboť je důležité si uvědomit, že dělat má ten, kdo dělat chce a bránit mu je prostě kontraproduktivní. Normy, které Wikipedie nepřímo vyžaduje, jsou podle mě dost volné na to, aby umožnily tvůrčí schopnost všem. Že se to bude lišit, to je nutné přijmout jako nutné zlo a danou pravdu. Lidé jsou různí, myslí různě a píšou různě. Pokud tam nebude 40 obrázků k jednomu odstavci nebo celý text růžovou kurzívou tak to žádná katastrofa není.

Uživatelé Lupy preferují českou Wikipedii

Monday, 7 July 2008 08:07 UTC

Na serveru Lupa napsal Michal Černý článek Online encyklopedie nejsou jen Wikipedie. Článek má standardní slušnou kvalitu, snad jen určení toho, co odlišuje online encyklopedii od všeho internetu, se myslím trochu minul se skutečností - hlavní výhodou každé encyklopedie proti "pouhému" výsledku vyhledávání tématu na internetu podle mého je, že má (a často to dělá - to je právě chyba ne/populárních wikipedických pahýly) obsahovat pokud možno souhrnnou informaci, kterou uživatel na internetu musí kompilovat sám z více zdrojů.

Článek doprovází anketa "V jaké jazykové mutaci dáváte přednost Wikipedii?" Výsledky jsou pro českou Wikipedii velmi příznivé. V době psaní tohoto příspěvku jí dávalo přednost 54 % čtenářů článku na Lupě. 39 % upřednostňovalo anglickou Wikipedii, každý padesátý jiné jazyky a tři ze sta jiné online encyklopediíe. Je pravděpodobné, že podhodnocena je skupina "Encyklopedie online nevyužívám vůbec" (1 %), kterou takový článek asi ani nepřitáhl, a proto její příslušníci nemohli hlasovat, výsledky u prvních čtyř odpovědí by ale podle mne měly být zatíženy jen statistickou chybou způsobenou malým počtem hlasujících.

Wikipedie drží pozici, boj se přesouvá jinam

Friday, 4 July 2008 19:40 UTC

V současnosti zaujímá Wikipedie dominantní místo mezi encyklopediemi, boj o čtenáře se však přesouvá jinam. Jak oznámil čtvrteční El País, tento týden začala digitalizace starých děl z knihoven Universidad de Complutense de Madrid a Biblioteca de Cataluña ve Španělsku.

Kdo za vším stojí? Jedná se o světový internetový gigant Google. V plánu je zdigitalizovat většinu starších děl dostupných jako volná díla. Celkem se má jednat o více než 700 děl, mezi nimiž se dá nalézt například Cervantesův Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha, Kosmografie od Claudia Ptolemaia či Knihy o astronomii od Alfonse X. Moudrého. Ostatní díla s copyrightem pak budou nabízena ke koupi, nebo odkazována do "kamenných" knihoven.


Boj na poli encyklopedií postupně vyhrává Wikipedie. Již v roce 2005 si nechal renomovaný časopis Nature vyhotovit studii porovnávající kvalitu světoznámé encyklopedie Britannica a Wikipedie. Studie ukázala překvapivý výsledek a sice, že Wikipedie si na tom nestojí tak špatně jak se původně předpokládalo.

Počátkem dnešního roku pak řada "tradičních" encyklopedií oznamuje, že přechází k zpřístupňování hesel přes internet. Naproti tomu německá Wikipedie připravuje vydání dalšího DVD a dokonce má v plánu vydat i tištěnou verzi Wikipedie.

Postupně od dosažení 1,6 milionu hesel na anglické Wikipedii se stále více a více volá po kvalitě. Postupně s nárůstem hesel se hesla rozepisují, prohlubují; důležité a sporné údaje jsou odzdrojovány, čtenářům jsou nabízeny sekundární zdroje typu externích odkazů či literaturu. Některé vzdělávací instituce se organizovaně vrhají na Wikipedii a zkvalitňují hesla. Díky softwaru MediaWiki má každý možnost opravit chybu, kterou právě nalezl a v mžiku nabídnout opravenou verzi milionům lidí po celém světě, kteří mají přístup k internetu.


I Google se pokouší vytvořit vlastní "encyklopedii", v současnosti však, zdá se sází více na jiné cesty, jak přilákat čtenáře. Stává se výraznou konkurencí pro Wikisource. Digitalizace starých děl pro potřeby Googlu už běží v několika zemích v různých světových jazycích. Otázka je kdy se dostane i k nám? Jak někde uvedl Jimmy Wales: pokud vývoj Wikipedie trvá 5-8 let, vývoj Wikiknih může trvat 30-40 let. A podobné by to mohlo být s projektem Wikisource. Nejde totiž to to, že by díla nebyla dostupná, ale spíš o nedostatek ochotných editorů, kteří by se takovéto práci s chutí oddali. Svou roli zde hraje i přizpůsobení softwaru tomuto projektu.

Je tedy otázkou, jestli má cenu do budoucna s takovýmito projekty soupeřit, pokud jsou cíle stejné? Nabídnout volně přístupná díla v digitalizované podobě na internetu. Je nutné na tomto poli s někým soupeřit? Faktem však zůstává, že v současné době se na českém internetu nachází, hned několik internetových knihoven. Jsou lepší, horší a dokonce narazíte i na úplně katastrofální projekty (u takových se pak člověk podiví, na co všechno je možno dostat grant). Žádná z těchto knihoven však zatím nepřistupuje k digitalizaci tak široce, jako Wikisource.


Zdroj: El País, 3. července 2008, č. 11 442, evropské vydání.

Do Rady nadace Wikimedia Foundation zvolen Wing

Friday, 27 June 2008 21:06 UTC

Německý wikipedista čínského původu Tching Čeng (známý nejčastěji s přezdívkou Wing), byl zvolen zástupcem komunity v Radě nadace Wikimedia Foundation. Ve složitém systému, ve kterém se porovnával každý kandidát s každým, byl upřednostněn proti všem oponentům.

Wing se narodil v Šanghaji, vyrůstal v Cha-er-pinu a od svých 20 let žije v Německu. Nyní působí v Mohuči jako programátor u IBM. Edituje čínskou, německou a anglickou Wikipedii. Spolupořádal Wikimanii 2007 na Tchaj-wanu.

Zde je pět programových bodů, se kterými do Rady kandidoval:

  • Podpora rozvoje softwaru MediaWiki pro lepší uživatelnost;
  • Podpora kroků k získání a udržení nových editorů;
  • Zajištění komunikace mezi komunitami Wikimedie, ať jde o různé projekty, nebo různá místa;
  • Podpora jazykové, kulturní a dalších různorodostí komunity Wikimedia;
  • Podpora spolupráce mezi Wikimedií a univerzitami nebo jinými neziskovými/veřejnými institucemi zabývajícími se výzkumem a vzděláním (např. knihovnami).
Na prvních nezvolených místech zůstali Australan ruského původu Alex Bakharev a Američan Samuel Klein. Všichni kandidáti byli označení hlasující komunitou jako lepší než Američan Gregory Kohs, který svou kandidaturu formuloval dle mého názoru nejkritičtěji (podobně neúspěšná byla rovněž hodně kritická kandidatura jeho krajana Kurta M. Webera). Jen o jedno místo výš skončil Angličan Paul Williams, nad jehož nízkým věkem (18 let) jsem se pozastavoval zde na blogu i já.

V Radě jsou kromě Tchinga její předsedkyně Florence Nibartová-Devouardová, stálý člen Rady a zakladatel Wikipedie Jimmy Wales, dále místopředseda Jan-Bart de Vreede, Kat Walshová, Frieda Brioschiová, Michael Snow, tajemník Domas Mitsuzas a pokladník Stuart West.

Zdroj fotografie: Wikimedia Commons (autor Wing - mimochodem, přijde vám to jako autoportrét???)

13. června 2008 zemřel americký televizní publicista, dlouholetý moderátor pořadu stanice NBC Meet the Press Tim Russert. Není mi nijak známo, že by za svého života významně zasáhl do běhu Wikipedie. O to víc na ni může zapůsobit paradoxně po své smrti.

Russet zemřel po záchvatu, který ho postihl ve 13:30 přímo v kanceláři. Televizní stanice informaci zveřejnila až po informování jeho rodiny. Na Wikipedii se informace o jeho smrti objevila 13. června v 20:01, ale o devět minut později byla ze stejné IP adresy znovu odstraněna, což bylo vzápětí revertováno. Ve 20:29 už byla informace podložena zdrojem z New York Times a od té doby ponechána (aspoň předpokládám, protože jsem tu přibližně tisícovku(!!) editací provedených v následujících necelých dvou týdnech už dál převážně neprocházel).

Nenápadná záležitost, dohledatelná z historie článku, má ale důležité konsekvence, o kterých se (pokud jsem znovu něco v historii nepřehlédl) v článku na Wikipedii nepíše.

Údaj se totiž do Wikipedie dostal před oficiálním zveřejněním, sotva několik minut po jeho úmrtí. NBC byla šokovaná a začala vyšetřování, které ukázalo, že anonymním editorem je zaměstnanec servisní společnosti NBC, která nese název IBS. Ve stejné firmě pracoval i editor, který informaci zase odstranil, z časových konsekvencí internetoví komentátoři usuzují, že na základě stížnosti NBC, což podle mne není tak úplně jasné.

Podle dostupných informací se ale bezmála zdá (a komentátoři se na tom shodují), že ten první zaměstnanec ani nevěděl, že dělá něco špatného, protože předpokládal, že dává na internet veřejnou informaci. Přesto byl propuštěn, možná jen proto, aby si IBS zachovala tvář před NBC a tím i její přízeň. Šlo totiž spíš (jak píše třeba Liz Wolgemuthová z US News) hlavně o věc loajality.

O události informují například britský Telegraph. V New York Times se Noam Cohen pozastavuje nad tím, že NBC záměrně zadržovala informaci, než ji zveřejnila.

Wikipedie se (viz NYT) stala v této události důležitým zdrojem informací ve chvíli, kdy mnoho novinářů mělo zprávu o Russertově nevolnosti, ale nikoli o jeho aktuálním stavu.

Mathew Ingram z torontského Globe and Mail se na vlastním blogu ptá: "Byl čin osoby, která změnila stránku na Wikipedii, žurnalistikou, nebo vyzrazením privilegované informace? Podle mne to druhé, ale společnost chce jasně udržet NBC jako svého klienta." ("Was the person who changed the Wikipedia page committing an act of journalism, or divulging privileged information? I’d vote for the latter, but clearly the company wants to keep NBC as a client.") A publicista Mike Masnick mu na Techdirt odpovídá: "To bývala mnohem jednodušší otázka, když novináři byli novináři a privilegované informace byly privilegované informace. Ale hranice obou věcí se poměrně rozmazaly, a tak to povede jen k dalším otázkám, než se společnost dohodne na odpovědi." ("This used to be a much simpler question when journalists were journalists -- and privileged information was privileged information. But the boundaries of both things have become quite blurred these days, and that's only going to result in more questions being raised before society agrees on the answers.")

Na jednu stranu by to pro Wikipedii mohla být pozoruhodné informační vítězství nad ostatními médii (čistě formální připomínka zní, že ještě lépe se to mělo objevit na Wikinews, které jsou určené pro zprávy, na Wikipedii by se taková informace měla přece jen objevit až jako podložený údaj), pokud by mělo být takové usilování o rychlost jejím cílem - o čemž nejsem přesvědčen.

Mimochodem - o tom píše i autor Noam Cohen v New York Times ("V případě Wikipedie je to právě to, k čemu site nemá sloužit. Jedním z principů situ je Žádný vlastní výzkum - každý fakt se musí objevit v nějakém zdroji s reputací, než je ho možné zopakovat." ("In the case of Wikipedia, this is emphatically not what the site was meant to do. One of the principles of the site is No Original Research — every fact must have appeared somewhere reputable before it can be repeated.")

Na druhou stranu taková událost ukazuje, že editování Wikipedie může být i záležitostí svým způsobem nebezpečnou...

Zdroj fotografie: Flickr - via Wikimedia Commons (autor hyku)

Jako Ženevský zázrak pojmenoval autor Reisender svůj článek, který věnovat vyřazení českých fotbalistů z mistrovství Evropy ve fotbale. Článek neobsahuje nic závratného, není ani nijak ozdrojován a navíc kvůli probíhajícímu hlasování o smazání bude pravděpodobně brzy smazán (proto přikládám pro pozdější čtenáře odkaz na kopii ve vlastním uživatelském prostoru na cs.wiki).

Je to ale - co jsem si všiml - jeden z nemnoha případů, kdy se česká reálie stala hlavním tématem článku na en.wiki v okamžité reakci na událost, a aniž by její vytvoření inicioval český editor. Reisender se k tématu podle všeho dostal spíš jako Chorvat, který s překvapením zjistil, že soupeřem jeho týmu ve čtvrtinále nebudou očekávaní Češi, ale Chorvati.

Smazání na anglické Wikipedii dovedu pochopit (zvlášť v současném stavu článku), ale na druhou stranu zvláště na české Wikipedii by takový článek být mohl, a to podle mého názoru na to, že česká Wikipedie má zvláště zdůrazňovat český rozměr zobrazovaných materiálů.

Doplnění: Článek byl skutečně smazán 23. června. Těsně před tím proběhl i pokus o jeho přejmenování na Krále comebacků. Výsledek diskuse nakonec byl mnohem těsnější, než to zpočátku vypadalo. Na české Wikipedii by podle mne vedl k tomu, že by článek zůstal ponechán. Při pouhém sčítání hlasů mi vyšel výsledek 21 pro smazání, 16 pro ponechání, možná jsem se přepočítal, ale těžko tolik, aby to přeskočilo hranici 2/3.

Česká Wikiverzita má už svoje logo!

Saturday, 24 May 2008 17:32 UTC

Protože Wikiverzita i Wikizprávy už byly schváleny, je třeba se připravit na ostrý provoz a udělat taky něco proto, abychom nekoukali jako kedlubny, až doménu dostaneme. Zatímco pro Wikizprávy se logo udělalo už před časem a na hlavní straně je (a já možná ještě udělám nějaký alternativní verze pro milníky, 200 článků se nám pomalu pozvolna blíží), Wikiverzita neměla vůbec nic. A tak jsem se na popud Dannyho B rozhodl logo udělat.

Nebylo to nic složitého, stačí vzít jakékoliv logo, které už existuje a doplnit pouze lokalizovaný text (narozdíl od Wikipedie či Wikislovníku k tomu tak není potřeba přidávat ještě nějaké menší texty pod názvem projektu, to zde odpadá. A ono je to i lepší; pořádné informace jsou na příslušných stránkách, z hlavní odkazané, není problém se k nim doklikat. A editorům log se hlavně usnadní práce :-)

Do správní rady Nadace se žene mládí

Wednesday, 21 May 2008 12:01 UTC

Už jsem tu jednou velmi okrajově zmínil, že se chystají volby do správní rady Wikimedia Foundation - tedy do té části, o které rozhodují členové komunity. V tuto chvíli se přijímají kandidatury, uzávěrka má být zítra.

Zaujaly mne regule, podle kterých je možné volit nebo být volen.

Volit může ten, kdo měl aspoň 600 editací před 1. březnem 2008 na jedné nějaké wiki, 50 editací na té samé wiki od 1. ledna do 29. května 2008, není zablokován a není bot.

Kandidovat může ten, kdo měl 600 editací na nějaké wiki před 1. lednem 2008, má 50 editací mezi 1. lednem a 1. červnem 2008, je mu aspoň 18 a je plnoletý ve své zemi a zveřejnění své občanské jméno. Zajímavé pro mne je, že v zásadě není moc velký rozdíl mezi požadavky na počet editací.

Co mne také zaujalo, je velmi nízký průměrný věk přihlášených kandidátů. V době, když jsem psal tenhle článek, jich bylo 11 a ten věk byl 32 let (a myslím, že ho zvedly poslední přírůstky do seznamu). Do rady kandidují i zájemci ve věku 18 (Paul Williams - na fotografii), 22, 23 a 25 let. Že uživatel ve věku 18 let bude schopný vykonávat povinnosti v radě v plném požadovaném rozsahu, prostě nepředpokládám, ale každý volič si udělá názor sám.

Jinak jsou v seznamu kandidátů čtyři Američané (a k nim jeden Kanaďan, dohromady průměrný věk 27 let), čtyři kandidáti z Evropy (průměr 36 - a to ho snižuje Williams), jeden Izraelec a jeden Australan.

Volby proběhnou od 1. do 21. června 2008.

Zdroj obrázku: Flickr via Wikimedia Commons (autor Peter)

Gratulace Wikizprávám a Wikiverzitě!

Monday, 19 May 2008 18:14 UTC

Obrázek: Univerzita Karlova už brzy bude mít svého českého wikiverzitního konkurenta.

Člen jazykového subkomitétu Wikimedie Pathoschild oznámil oběma chystaným českým projektům, že jsou "připravené ke schválení a brzy budou vytvořeny".

I když jsem měl určité pochybnosti o jednom z projektů, iniciátorům i dosavadním přispěvatelům oběma upřímně gratuluju, protože odvedli dobrou práci. V zastoupení všem ostatním gratuluji těm nejaktivnějším - u Wikizpráv jde především o Aktrona, Orange.mana, Dannyho B. a Darkermonka. U Wikiverzity jasně nejvíc práce odvedl Juan a s ním Kychot.

Přeji všem po spuštění hodně spokojenosti z příspěvků publikovaných v přátelské a tvůrčí atmosféře.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: Rémi Diligent)